Zpráva o monitorování expozice rizikovým faktorům práce a o hlášených profesionálních onemocněních v roce 2015

Transkript

1 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém VII Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky. Zpráva o monitorování expozice rizikovým faktorům práce a o hlášených profesionálních onemocněních v roce 205 Odborná zpráva za rok 205 Státní zdravotní ústav Praha, září 206

2 Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Ředitelka ústavu: Ing. Jitka Sosnovcová Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant subsystému: MUDr. Michael Vít, Ph.D. Zpracovali: Ludmila Bečvářová Bc. Michaela Čerstvá, DiS. MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. Dana Havlová Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. Mgr. Ondřej Vencálek MUDr. Michael Vít, Ph.D. Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/9 a č. 80/998. 2

3 Obsah Kategorizace prací a pracovišť... 4 Registr profesionálních expozic karcinogenům REGEX... 6 Národní zdravotní registr nemocí z povolání... 9 Celkový přehled profesionálních onemocnění... 9 NEMOCI Z POVOLÁNÍ PODLE KAPITOL SEZNAMU NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ... 4 PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ PODLE KLASIFIKACE CZ-NACE... 2 NEMOCI Z POVOLÁNÍ ZPŮSOBENÉ CHEMICKÝMI LÁTKAMI NEMOCI Z POVOLÁNÍ ZPŮSOBENÉ FYZIKÁLNÍMI FAKTORY NEMOCI Z POVOLÁNÍ DÝCHACÍCH CEST, PLIC, POHRUDNICE, POBŘIŠNICE KOŽNÍ NEMOCI Z POVOLÁNÍ NEMOCI PŘENOSNÉ A PARAZITÁRNÍ OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ... 3 SOUHRN

4 Kategorizace prací a pracovišť K monitorování expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek slouží systém kategorizace prací. V jeho rámci má každý zaměstnavatel povinnost zhodnotit riziko a zařadit práce, které jsou na jeho pracovištích vykonávány, do jedné ze 4 kategorií, v závislosti na výskytu rizikových faktorů práce a na jejich závažnosti. Z údajů v Informačním systému Kategorizace prací vyplývá, že k datu (viz tab. ) bylo zařazeno do všech kategorií práce (2, 2R, 3, 4) celkem osob, což je o osob více než za stejné období minulého roku. V kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4), bylo evidováno osob, což je o zaměstnanců více než za stejné období minulého roku. Do kategorie 4, což jsou pracoviště vysoce riziková, bylo v ČR zařazeno osob, což je o 397 zaměstnanců méně než v minulém roce. Aktuální počet zaměstnanců zařazených podle jednotlivých kategorií práce v krajích je uveden v tabulce. Nejvíce exponovaných zaměstnanců v kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4) je v kraji Moravskoslezském , což je oproti minulému roku snížení o 2 89 zaměstnanců, následuje Praha s zaměstnanci (nárůst o 02 zaměstnanců). Ve Středočeském bylo evidováno což je oproti minulému roku nárůst o zaměstnanců, v Ústeckém bylo evidován v rizikových kategoriích zaměstnanců (snížení o 272 zaměstnanců). Nejvíce zaměstnanců ve všech kategoriích práce (2, 2R, 3, 4) je evidováno podle faktoru Fyzická zátěž osob (oproti minulému období snížení o 4 %), Pracovní poloha osob (oproti minulému období nárůst o cca 3 %) osob, Hluk osob (oproti minulému období nárůst o 0,04 %). V kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4) je nejvíce evidovaných zaměstnanců v riziku faktoru Hluk (nárůst o %), Fyzická zátěž (snížení o cca 2%), Prach /snížení o cca 4,5%), Vibrace (snížení o cca 2,5 %) (viz tab. 2). Tab. exponovaných zaměstnanců v kategoriích práce podle krajů k Kraj Exp. osoby Exp. ženy Kategorie - 2 exp. Kategorie - 2R exp. Kategorie - 3 exp. Kategorie - 4 exp. Osoby Ženy Osoby Ženy Osoby Ženy Osoby Ženy Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj

5 Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Celkem Při práci mohou být zaměstnanci exponováni i více než jednomu faktoru. V tabulce 3 je uveden údaj o počtu osob exponovaných podle počtu působících faktorů. Z údajů vyplývá, že 7,5 % zaměstnanců evidovaných v systému kategorizace prací je exponováno více než jednomu faktoru; více než čtyřem faktorům je exponováno 3,3 % zaměstnanců. Tab. 2 evidovaných expozic zaměstnanců podle faktoru, stav k Faktor Exp. osoby Exp. ženy Kategorie - 2 exp. Kategorie - 2R exp. Kategorie - 3 exp. Kategorie - 4 exp. Osoby Ženy Osoby Ženy Osoby Ženy Osoby Ženy PRACH CHEMICKÉ LÁTKY Hluk VIBRACE NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ A ELEKTRO- MAGNETICKÁ POLE Ionizující záření FYZICKÁ ZÁ- TĚŽ Pracovní poloha Zátěž teplem Zátěž chladem Psychická zátěž Zraková zátěž BIOLOGICKÉ ČINITELE VYBRANÉ PRÁCE Celkem

6 Tab. 3 exponovaných zaměstnanců podle počtu současně působících faktorů, stav k faktorů zaměstnanců Více Uvedené počty evidovaných osob nelze považovat za neměnné. V dalším období bude docházet k zániku a vzniku pracovišť, budou realizována ochranná opatření ke snížení rizika a bude tak docházet ke změnám počtu prací v jednotlivých kategoriích. V průběhu času dochází také k legislativním změnám, které zahrnují i nové poznatky o působení škodlivin na člověka. Registr profesionálních expozic karcinogenům REGEX Předmětem analýzy jsou data pocházející z databáze vedené od roku 2009, která byla vytvořena jako samostatný modul Informačního systému Kategorizace prací a nezahrnuje data, která byla získána v minulosti a jsou uložena v původní databázi REGEX. osob registrovaných v letech 2009 až květen 206 v Registru osob profesionálně exponovaných karcinogenům, jejichž expozice byla platná v roce 205, byl Informaci o objemu dat získávaných z jednotlivých regionů ČR poskytuje tab. 4. Mezi jednotlivými regiony jsou značné rozdíly. Nejvíce registrovaných profesionálně exponovaných osob je v krajích Moravskoslezském (2 24 osob), Vysočina ( 306), Středočeském (004), Praha (908), naopak nejméně v Karlovarském (63) a Jihočeském (62) kraji. Tab. 4 Počty osob zavedených v REGEXu Kraj Počty osob dle Regex osob Praha 908 Středočeský kraj 004 Jihočeský kraj 62 Plzeňský kraj 246 Karlovarský kraj 63 Ústecký kraj 222 6

7 Liberecký kraj 253 Královéhradecký kraj 793 Pardubický kraj 7 Vysočina 306 Jihomoravský kraj 488 Olomoucký kraj 565 Zlínský kraj 735 Moravskoslezský kraj 224 Celkem 9770 Přehled o tom, při kterých ekonomických aktivitách, kódovaných podle metodiky NACE-CZ, dochází k expozici karcinogenním agens, prezentuje tab. 5. Tři nejčastější ekonomické aktivity, při kterých jsou pracovníci exponováni karcinogenům, jsou zdravotní péče ( osob), Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech ( 570 osob), obsluha stacionárních strojů a zařízení (2370 osob). Tab. 5 registrovaných osob podle hospodářských aktivit v období (ke dni ) 000-Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činnos Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných obore Specialisté v oblasti vědy a techniky Specialisté v oblasti zdravotnictví Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 4000-Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování te Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice Pracovníci v oblasti osobních služeb Pracovníci v oblasti prodeje Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) 292 7

8 72000-Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech Obsluha strojů a zařízení, montéři Obsluha stacionárních strojů a zařízení Montážní dělníci výrobků a zařízení Řidiči a obsluha pojízdných zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Uklízeči a pomocníci Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech 32 Celkem 978 Pokud jde o expozice jednotlivým karcinogenním agens, nejčastějším důvodem k registraci je expozice cytostatikům (2 999 osob), profesionální expozice prachu tvrdých dřev ( 24 osob) a třetí nejčastější expozicí je expozice slévárenskému prachu (258 osob). Celkový přehled o expozicích jednotlivým karcinogenům uvádí tab. 6. Tab. 6 registrovaných osob v letech podle karcinogenního agens KARCINOGENNÍ AGENS POČET,3 Butadien 4 Benzen 266 Benzo(a)pyren 576 Cytostatika 2999 Dichlormethan 8 Dichroman draselný 22 Dimethylsulfát 48 Ethylenoxid 36 Formaldehyd 73 Horninové prachy 40 Chrom IV a jeho sloučeniny 22 Ostatní sloučeniny chromu (včetně chromanu draselného) 296 Kadmium 49 Látka s větou R45: Může vyvolat rakovinu 522 Látka s větou R49: Může vyvolat rakovinu při vdechnutí 26 Nikl 83 Sloučeninu niklu 296 Oxid kademnatý 72 Pesticidní látky 8

9 Polycyklické aromatické uhlovodíky 5 Práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům 53 Prach - azbestová vlákna - amfibolové azbesty 0 Prach - azbestová vlákna - chryzotil Prach - černouhelných dolů 458 Prach dinas 98 Prach - grafit 266 Prach - koks 282 Prach - křemen 29 Prach - ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) 433 Prach šamot 45 Prach talek Prach chromu 04 Prach z tvrdých dřev 24 Slévárenský prach 258 Styren 46 Tetrachlorethylen Tetrachlormethan 2 Trichloretylen Vinylchlorid 75 vulkanizační dýmy 67 Vulkanizační dýmy rozpustné v cyklohexanu 3 Národní zdravotní registr nemocí z povolání Celkový přehled profesionálních onemocnění V roce 205 bylo v České republice hlášeno u 9 zaměstnanců celkem 092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Rozdíl mezi počtem postižených osob a počtem hlášených profesionálních onemocnění byl způsoben tím, že u 67 zaměstnanců byly v průběhu roku hlášeny dvě nebo více nemocí z povolání. Nejvíc se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl buď při práci s vibrujícími nástroji, nebo při práci s přetěžováním horních končetin. V roce 205 nebylo hlášeno žádné profesionální onemocnění u mladistvých ani u profesionálních sportovců. V tabulce 7. jsou uvedeny absolutní počty hlášených profesionálních onemocnění a jejich incidence v letech Z této tabulky je zřejmé, že v roce 205 absolutní počet pra- 9

10 covníků postižených profesionálním onemocněním klesl o 79, počet hlášených profesionálních onemocnění ve srovnání s rokem 204 klesl o58. Vývoj počtu hlášených profesionálních onemocnění je zobrazen na grafu č.. Uznání nemoci z povolání se opírá o posouzení zdravotního stavu, výsledky klinického vyšetření a ověření podmínek vzniku onemocnění orgánem ochrany veřejného zdraví, v jehož spádovém území je pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává nebo vykonávala práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu. Tabulka 7 Celkový přehled hlášených onemocnění od roku 2005 do roku 205 Rok postižených osob hlášených profesionálních onemocnění celkem Z toho Nemoci z povolání Ohrožení Muži Ženy Incidence na zaměstnanců 3,5 27,0 28, 30,7 30,9 30,0 30,3 24,6 23,6 28,3 24,4 0

11 Graf. Vývoj počtu profesionálních onemocnění hlášených v České republice v letech

12 Tabulka 8 Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech rozdělení podle kraje vzniku Kraj Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Hl. město Praha Středočeský Ústecký

13 Vysočina Zlínský Více krajů Zahraničí Celkem

14 NEMOCI Z POVOLÁNÍ PODLE KAPITOL SEZNAMU NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 205 diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 38, tj. 36,8 % všech hlášených případů). Nejpočetnější kategorii hlášených nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory 242, tj. 44,2 % všech případů hlášených v rámci kapitoly II. seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci z přetěžování končetin (celkem 46 případů), dále o nemoci z vibrací (celkem 92 případů) a o pneumokoniózu způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorového onemocnění (celkem 90 případů). Ve srovnání s rokem 204 došlo v šesti krajích k nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání o -5 případů. Graf 2 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku V dalších krajích byl zaznamenán pokles o -95 případů. Největší pokles byl v kraji Ústeckém. U dvou pracovníků vznikla nemoc z povolání při plnění pracovních úkolů na různých 4

15 místech České republiky a 3 onemocnění vzniklo u pracovníků při práci v zahraničí (pokles o 6 případů proti roku 204). Graf 3 hlášených nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání na 00 tisíc pojištěnců v krajích ČR V roce 205 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů se 73 hlášenými případy. V sestupném pořadí následovalo odvětví těžba a dobývání se 57 případy a odvětví zdravotní a sociální péče s 95 případy. V dalších odvětvích ekonomických činností, které jsou uvedeny v grafu byl počet hlášených nemocí z povolání v rozmezí 87 případů. U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (95 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (celkem 23 případů, z toho u osob vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů). Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (00 případů), onemocnění z vibrací (28 případů) a z přetěžování končetin (7 případů). 5

16 Graf 4 CZ NACE s nejvyšším počtem hlášených případů nemocí z povolání V odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (8 případů, z toho svrab 55). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často profesionální dermatózy 8krát, nemoci z přetěžování končetin 6krát. Nejvíce nemocí z povolání vzniklo v roce 205 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (celkem 537, tj. 5,9 % případů). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byla hlášena nemoc z povolání celkem 2krát. Šlo o syndrom karpálního tunelu z vibrací u lesního dělníka a o impingement syndrom z přetěžování končetin u klempíře. Nemocí z povolání v roce 205 nejčastěji onemocněli pracovníci zařazení podle Klasifikace zaměstnání (CZ ISCO) do hlavní třídy č. 8 s názvem Obsluha strojů a zařízení, montéři (celkem 508, tj. 49, % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem Řemeslníci a opraváři (celkem 327, tj. 3,6 % případů). V obou těchto dvou hlavních třídách se nejčastěji vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (celkem 287 a 220 případů). 6

17 Graf 5 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců) Nejvíce nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 celkem 503, tj. 48,6 % případů. Při práci nerizikové zařazené zaměstnavatelem do kategorie a 2 vzniklo celkem 43, tj. 4,6 % onemocnění. U 92, tj. 8,9 % případů nebyla kategorizace práce zaměstnavatelem dosud provedena, u 9 případů nebyl údaj o kategorizaci práce zaměstnavatelem na hlášence Krajskými hygienickými stanicemi (KHS) vyplněn. Podle hygienických posudků vypracovaných KHS nebo Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 647, tj. 62,5 % nemocí z povolání. Při nerizikových pracích zařazených do kategorie a 2 vzniklo celkem 208, tj. 20, % nemocí z povolání. V 55, tj. 5,3 % případech se KHS nemohla v době šetření ke kategorizaci práce spolehlivě vyjádřit a v 25 případech nebyl údaj o kategorizaci práce KHS na hlášence vyplněn. Při pracích, které byly kategorizovány zaměstnavatelem jako nerizikové, vznikaly zejména kožní nemoci z povolání (6 případů), nemoci přenosné a parazitární (89 případů) a alergické nemoci plic a horních cest dýchacích (40 případů), u nichž dopředu nelze možnost onemocnění předvídat, protože se zde uplatňuje také individuální vnímavost jednotlivých osob. Problémem zůstávají nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií a 2 (celkem 79 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo 7

18 KHS nebo SÚJB ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně. V roce 205 bylo nejvíce profesionálních onemocnění způsobeno fyzikálními faktory (kapitola II 60 onemocnění, cca 55 % všech profesionálních onemocnění). Následovaly nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice (kapitola III 26 onemocnění, cca 20 % všech profesionálních onemocnění), nemoci kožní (kapitola IV 49 onemocnění, 3,6 % onemocnění), nemoci přenosné a parazitární (kapitola V 7 onemocnění, 0,7 % všech profesionálních onemocnění), nemoci způsobené chemickými látkami (kapitola I 7 onemocnění) a nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (2 onemocnění). Jak je patrno z grafu č. 52, v kapitolách I a III je výrazně vyšší výskyt onemocnění u mužů, naopak v kapitole V převažuje výskyt onemocnění u žen a v kapitolách II, IV, a VI je zastoupení můžu a žen zhruba rovnocenné. Toto je možné dát do souvislosti s převažujícími druhy vykonávané práce u mužů a žen v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti CZ-NACE. Graf 6 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání Nárůst oproti roku 204 byl zaznamenán pouze u nemocí způsobených fyzikálními faktory, o 49 případů, u ostatních kapitol došlo k poklesu hlášených případů. 8

19 Dlouhodobě nejvíce hlášenými profesionálními onemocněními jsou nemoci náležící do kapitoly II seznamu nemocí z povolání Nemoci způsobené fyzikálními faktory, naopak pouze ojediněle jsou hlášeny nemoci náležící do kapitoly VI seznamu nemocí z povolání Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli. Tabulka 9 Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášené v České republice v letech , rozdělení podle kapitol seznamu nemocí z povolání Číslo a název kapitoly celkem podíl v% celkem podíl v% celkem podíl v% celkem podíl v % celkem podíl v % I II. III. Nemoci způsobené chemickými látkami Nemoci způsobené fyzikálními faktory Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice 2 0,9 3,2, 2 0,96 7 0, , , , , , , , 26 20, ,9 26 9,8 IV. Nemoci kožní 66 3, 28,6 60 5,4 79 4,3 49 3,6 V. VI. Nemoci přenosné a parazitární Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli 69 3,4 54 4,0 38 3, ,4 7 0,7 0, ,2 2 0,2 9

20 Celkem Graf 7 Vývoj počtu nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech podle kapitol seznamu nemocí z povolání Graf 8 Rozdělení hlášených případů profesionálních onemocnění podle kapitol a pohlaví rok

21 PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ PODLE KLASIFIKACE CZ-NACE V tabulce 0 jsou uvedeny absolutní počty hlášených nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle CZ-NACE. Jsou zde ovšem uvedeny pouze nejvýznamněji zastoupené kategorie CZ-NACE. Nejvíc profesionálních onemocnění vzniklo v roce 205 v odvětví výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů (86 onemocnění, tj. 7 % případů). Odvětví těžba a úprava černého a hnědého uhlí se 4 onemocněním, tj. 2,9 % hlášených případů, zaujímá druhé místo. Tabulka 0 Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech dle odvětví ekonomických činností CZ - NACE 20 Podíl v % Podíl v % Podíl v % Podíl v % Podíl v % 205 C29 Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů B05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí C25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků C24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství C0 Výroba potravinářských výrobků C27 Výroba elektrických zařízení 25 9,9 88 8,0 3 0,8 46,7 86 7,0 47,6 5 3,7 40 3,4 24 7, 4 2,9 58 2,5 28,6 4 0,9 4 9, 9 8,3 68 5,4 7 6,5 72 6,9 64 5, 70 6,4 56 4,4 34 3, 36 3,5 29 2,3 50 4,6 67 5,3 46 4,2 66 6,3 38 3,0 44 4,0 Q86 Zdravotní péče 2 8,8 89 8, 7 6,8 64 3, 43 3,9 2

22 C22 Výroba pryžových a plastových výrobků C23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků C28 Výroba strojů a zařízení Q87 Pobytové služby sociální péče O 84 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení A0 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost 20,6 32 2,9 25 2,4 26 2, 42 3,8 46 3,6 37 3,4 52 5,0 38 3,0 42 3,8 35 2,8 28 2,5 2 2,0 43 3,4 42 3,8 22,7 4 3,7 44 4,2 5 4,0 34 3, 2,7 26 2,4 20,9 34 2,7 25 2,3 29 2,3 23 2, 28 2,7 28 2,2 9,7 NEMOCI Z POVOLÁNÍ ZPŮSOBENÉ CHEMICKÝMI LÁTKAMI Bylo hlášeno celkem 7 nemocí, z toho 3 akutní intoxikace, jedna chronická a dva případy onemocnění plicním nádorem. Tabulka Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami v letech Číslo a název položky.0 nemoc z olova nebo jeho sloučenin nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin nemoc ze zinku nebo jeho sloučenin nemoc z oxidu uhelnatého nemoc z izokyanátů nemoc z fosgenu nemoc z halogenovaných uhlovodíků nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodík nemoc z alkoholů nemoc z akrylonitrilu a jiných nitrilů

23 .36 nemoc z homologů benzenu nemoc z aromatických nitro nebo aminosloučenin nemoc z polycyklických aromatických uhlovodíků nemoc z halogenových alkyleterů nebo aryleterů nemoc z organických kyselin nemoc z louhů nemoc z dalších látek a směsí Celkem NEMOCI Z POVOLÁNÍ ZPŮSOBENÉ FYZIKÁLNÍMI FAKTORY Fyzikální faktory způsobily v roce 205 celkem 547 nemocí z povolání. Nejvýznamnější skupinou jsou nemoci periferních nervů z přetěžování končetin (položka II.0). Pod položkou II., nemoc způsobená ionizujícím zářením bylo hlášeno 7 bazaliomů kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni záření v uranových dolech nebo při úpravě uranové rudy v letech (doba latence byla v rozsahu let). Porucha sluchu způsobená hlukem byla zjištěna u osob. Velmi nízký počet hlášených profesionálních poruch sluchu je možno pokládat za příklad účinnosti prováděné prevence a dostupnosti individuální ochrany sluchu. Nemoc způsobená prací s vibrujícími nástroji byla v roce 205 hlášena 55x. Nemoci z přetěžování končetin byly hlášeny 374x. Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů, svalů a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování byly v roce 205 hlášeny 22x, nejvíce u montážních dělníků. Nemoci periferních nervů z přetěžování končetin byly hlášeny v roce 205 ve 252 případech, opět nejvíce u montážních dělníků. Vysoký podíl počtu nemocí šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetížení končetin u této profese lze dát do souvislosti s orientací průmyslu zaměřeného zejména na výrobu a montáž automobilů, jednotlivých komponent do automobilů a elektrotechnických zařízení. Vzhledem k tomu, že při pracích montážního charakteru jsou zaměstnávány převážně ženy, je samozřejmý i častější výskyt tohoto typu onemocnění u žen (v případě položky II.9 tvoří onemocnění hlášená u žen 52 % celkového počtu onemocnění a u položky II.0 jde o 67 % celkového počtu hlášených případů). 23

24 Tabulka 2 Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v letech Číslo a název položky Rakovina kůže II.c z ionizujícího záření II.3 Zákal čočky způsobený tepelným zářením II.4 Porucha sluchu způsobená hlukem II.6 Nemoci cév rukou z vibrací II.7 Nemoci periferních nervů z vibrací II.8 Nemoci kostí a kloubů z vibrací II.9 Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetěžování končetin Nemoci periferních II.0 nervů z přetěžování končetin Nemoci tíhových II. váčků z tlaku Celkem

25 Graf 9 Vývoj výskytu nejčastějších nemocí z povolání hlášených v rámci kapitoly II v letech Graf 0 Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání u kapitoly II dle položek a pohlaví rok

26 NEMOCI Z POVOLÁNÍ DÝCHACÍCH CEST, PLIC, POHRUDNICE, POBŘIŠNICE V roce 205 bylo hlášeno celkem 24 nemocí z povolání patřících do této kapitoly. Počty onemocnění podle diagnóz jsou uvedeny v následující tabulce. Silikózy a pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byly hlášeny x, nejvíc u zaměstnanců při těžbě a dobývání nerostných surovin (97 osob). Oproti minulosti jsou počty hlášených penumokonióz podstatně nižší, což je důkazem účinnosti preventivních opatření, zejména preventivního vyřazování horníků z rizikové práce po vyčerpání nejvyšší přípustné expoziční doby. Nemoci způsobené azbestem byly v roce 205 hlášeny ve 22 případech. Mezotheliom pohrudnice nebo pobřišnice vznikl u 8 zaměstnanců, kteří byli azbestu profesionálně exponováni v letech onemocnění z azbestu, včetně nejzávažnějšího mezotheliomu, je oproti jiným evropským zemím velmi nízký. Rakovina plic z radioaktivních látek byla diagnostikována u 2 zaměstnanců, kteří byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě a úpravě uranových rud v letech Bronchiální astma nebo alergická rinitida byla hlášena 67x, nejčastěji se jednalo o zaměstnance při výrobě potravinářských výrobků a při výrobě motorových vozidel, nejčastějšími příčinami byla mouka, izokyanáty a lepidla. Tabulka 3 Nemoci z povolání dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice Číslo a název položky - diagnóza nemocí 20 Silikóza s typickými rtg znaky 24 Silikóza komplikovaná 5 Silikotuberkulóza 3 Pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje Pneumokonióza uhlokopů s typickými rtg znaky 84 4 nemocí 202 nemocí nemocí nemocí

27 Pneumokonióza uhlokopů komplikovaná 6 Pneumokonióza uhlokopů ve spojení s tbc 2 Azbestóza 5 Hyalinóza pohrudnice s poruchou plicních funkcí 3 Mezotheliom pohrudnice nebo pobřišnice Rakovina plic s azbestózou nebo hyalinózou pleury Pneumokonióza ze svařování 5 Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, gama oxidu hlinitého, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého Rakovina plic z radioaktivních látek Rakovina dýchacích cest způsobená koksárenskými plyny Exogenní alergická alveolitida 0 Astma bronchiale Alergická rinitida Nemoci dýchacích cest a plic způsobené prachem bavlny, lnu, konopí, juty, sisalu nebo cukrové třtiny Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického SiO Chronická obstrukční plicní nemoc při těžbě v podzemí černouhelných dolů Celkem

28 Graf Výskyt zhoubných nádorů jako nemoc z povolání v letech Graf 2 Výskyt zhoubných nádorů jako nemoc z povolání v letech dle jednotlivých lokalizací 28

29 KOŽNÍ NEMOCI Z POVOLÁNÍ Kožních nemocí z povolání bylo v roce 205 hlášeno 49. Kontaktní alergická dermatitida byla hlášena 9x, iritační dermatitida 30x. Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců obecně převažuje snaha udržet si zaměstnání, dochází pravděpodobně zejména u této skupiny k častým k projevům disimulace a dá se tedy předpokládat, že skutečný počet těchto profesionálních onemocnění je vyšší. U některých pacientů byla nemoc způsobena více noxami, proto celkový počet výskytů nox je vyšší než počet případů hlášených kožních nemocí. Mezi příčinami kožních nemocí z povolání zaujímají první místo plastické hmoty, nejčastěji onemocněli montážní pracovníci a pracovníci při obsluze obráběcích strojů. Tabulka 4 Etiologické faktory kožních nemocí v letech Etiologický faktor dermatóz Celkem počet nox 20 Celkem počet nox 202 Celkem počet nox 203 Celkem počet nox 204 Celkem počet nox 205 Plastické hmoty Ropné výrobky Pryž, gumárenské chemikálie Čistící a kosmetické přípravky Ostatní organické chem. látky Chróm a jeho sloučeniny Nikl a jeho slitiny Kovy, metaloidy a jejich sloučeniny Dezinfekční prostředky Fyzikální faktory mimo ionizující záření Organická rozpouštědla Organická barviva

30 Rostliny a potraviny Jiné biologické látky Cement Léčiva Alkálie Kyseliny anorganické i organické 0 0 Insekticidní látky, agrochemikálie Celkem počet výskytů jednotlivých nox Celkem počet kožních nemocí NEMOCI PŘENOSNÉ A PARAZITÁRNÍ Přehled nemocí z povolání přenosných a parazitárních hlášených v roce 205 je uveden v tabulce č. 35. Celkem se jednalo o 7 onemocnění, nejčastěji onemocněli pracovníci poskytující zdravotní péči, z hlediska počtu hlášení byl již tradičně nejčastěji hlášenou nemocí svrab. Nejčastěji byli postiženi pracovníci zařízení sociální péče. Virová hepatitida byla v roce 205 hlášena 7x, vždy se jednalo o akutní případy čtyřikrát byla hlášena hepatitida A, hepatitida B, C a E byly hlášeny v jednom případě. Zoonóz bylo v roce 205 hlášeno celkem 6, nejčastěji hlášenou nemocí byla Lymeská borelióza. V rámci položky 5.3. nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 205 hlášeno celkem 3 onemocnění. Nejčastěji byla hlášena malárie, a to 7x 4x Nigérie, 2x Ghana, x Súdán. Tabulka 5 Nemoci z povolání přenosné a parazitární v letech Číslo a název položky diagnóza v roce v roce v roce v roce Nemoci s interhumánním přenosem celkem Svrab Virové hepatitidy Tuberkulóza (plicní i mimoplicní formy) v roce 30

31 Příušnice Plané neštovice Infekční mononukleóza Pásový opar Spalničky Virové střevní infekce Virové respirační infekce s komplikacemi Legionářská nemoc Enterovirová stomatitida Bakteriální záněty plic 0 2 Dermatitida způsobená roztoči Dávivý kašel Jiné bakteriální střevní infekce 0 0 Jiné mykobakteriózy Impetigo a jiné infekce kůže a 0 0 podkožního vaziva Stafylokokové infekce Ostatní Zoonózy celkem Lymeská borelióza Trichofycie Virová encefalitida přenášená Tularemie Erysipeloid Virová hepatitida Leptospiróza 0 0 Ostatní Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí celkem Malárie Jiné bakteriální střevní infekce Giardióza (lamblióza) Askarióza 0 0 Salmonelóza Horečka Dengue Bacilární úplavice Virové hepatitidy Břišní tyfus Chlamydiový zánět spojivek Plané neštovice Ostatní Celkem nemoci přenosné a parazitární OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Přehled a počty hlášených ohrožení nemocí z povolání podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání uvádí tabulka 6. Z celkového počtu 57 případů ohrožení nemocí z povolání byla všechna onemocnění, až na osm případů, způsobena fyzikálními faktory, nejčastěji šlo o ohrožení nemocí periferních nervů 3

32 z přetěžování horních končetin. Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji, nejčastěji se jednalo o zaměstnance při výrobě motorových vozidel. Tabulka 6 Ohrožení nemocí z povolání v letech Číslo a název položky I.0 Nemoc z olova nebo jeho sloučenin ohrožených v roce 20 ohrožených v roce 202 ohrožených v roce 203 ohrožených v roce ohrožených v roce 205 I.36 Nemoc z homologů benzenu I.38 Nemoc ze styrenu I.40 II.4 II.6 II.7 II.8 II.9 II.0 Nemoc z aromatických nitro nebo aminosloučenin Porucha sluchu způsobená hlukem Nemoci cév rukou z vibrací Nemoci periferních nervů z vibrací Nemoci kostí a kloubů rukou z vibrací Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetížení končetin Nemoci periferních nervů z přetížení končetin III.0.I Astma bronchiale III.0.2 Alergická rinitida

33 V..02 Tuberkulóza Celkem SOUHRN V roce 205 bylo v České republice hlášeno celkem 092 případů profesionálních onemocnění. Ve srovnání s rokem 204 došlo k poklesu počtu případů o cca 3 %. Největší pokles oproti roku 204 byl zaznamenán u nemocí přenosných, o cca 49 % případů, což však lze vysvětlit mimořádnou epidemií profesionálního onemocnění spalničkami v jednom z krajů v roce 204. Pokles případů byl hlášen u pneumokonióz, kontaktních alergických dermatitid a nádorových onemocnění. Nárůst případů byl naopak hlášen u syndromu karpálního tunelu, a to o 39 případů. 33