Práce v Rakousku. Praktické postřehy a rady pro ty, co uvažují o práci v Rakousku

Transkript

1 Rakousko je častým cílem Čechů pracujících v zahraničí, od 1. května 2011 pro nové země EU z r (tedy včetně České republiky) skončilo přechodné období, kdy pro získání práce bylo v některých profesích nutné pracovní povolení. V principu tedy Češi v Rakousku žádné pracovní povolení nepotřebují. Nicméně stále je zde řada náležitostí a předpisů, které je třeba splnit. Navíc je zde stanoven limit - tzv. Bundeshöchstzahl, jenž stanovuje maximální procento zaměstnaných cizinců na 8% celkové pracovní síly (pro jednotlivé země platí tzv. Landeshöchstzahlen). Čeští občané nepotřebují povolení k pobytu. Povinná registrace a povolení k pobytu Všichni cizinci, kteří přijedou na území Rakouska, se musí do tří dnů po příjezdu registrovat na obecním úřadu (Gemeindeamt). Nahlásit musí svou adresu a to pomocí přihlašovacího lístku (Meldezettel) a cestovního pasu. Každý dostane osobní číslo, které je uvedeno v registračním formuláři (Meldebestätigung). Občané České republiky nepotřebují povolení k pobytu, nicméně při pobytu delším jak tři měsíce se na regionálním správním úřadu žádá o povolení k pobytu pro občany EU (Lichtbildausweis für EWR- Bürger). Povolení dává právo usadit se kdekoli na území státu. Praktické postřehy a rady pro ty, co uvažují o práci v Rakousku Rakouské právní předpisy umožňují uzavřít pracovní smlouvu i ústně. V tomto případě zaměstnavatel vystaví pracovní kartu Dienstzettel, která slouží jako doklad o zaměstnání. V Rakousku není oficiálně stanovena obecná minimální mzda. Výše mezd je stanovována ve smlouvách. Pro jednotlivé profese je minimální mzda stanovena v kolektivní smlouvě. Důležitým zdrojem informací o nových pracovních příležitostech jsou rakouské noviny, které inzeráty většinou zveřejňují i online (zejména pak Der Kurier, Oberösterreichische Nachrichten, Salzburger Nachrichten, Kleine Zeitung, Vorarlberger Nachrichten a další). Pokud chce český občan žádat o uznání kvalifikace, nesmí zapomenout na několik náležitostí - všechny certifikáty a dokumenty, musí být přeloženy do němčiny a následně úředně ověřeny.

2 Užitečné odkazy pro práci v Rakousku Nabídka práce v Rakousku Informace pro firmy vysílající pracovníky do Rakouska Úřad, u kterého je potřeba vyslání oznámit Centrální koordinační pracoviště Kontroly ilegálního zaměstnávání (KIAB) na Spolkovém ministerstvu financí. Zentrale Koordinationsstelle des Bundesministeriums für Finanzen Per Adresse Finanzamt für den 1. und 23. Bezirk Radetzkystraße Wien Daňový úřad, u kterého se musí vyslaní pracovníci zaregistrovat, pokud vyslání přesáhne 183 dní. V případě překročení 183 dnů vyslání je třeba se obrátit na finanční úřad, příslušný vzhledem k místu vykonávání pracovní činnosti. Přehled rakouských finančních úřadů je zde:

3 Úřad, u kterého je potřeba vyslání oznámit Sankce při nedodržení notifikační povinnosti Nejpozději týden před zahájením činnosti, ve výjimečných případech (neodkladné práce, živelná katastrofa apod.) bezprostředně před zahájením činnosti. Pozdní nebo žádné oznámení je považováno za správní přestupek a je potrestáno peněžitou pokutou až do výše EUR, při opakování pokutou od 800 EUR do EUR. Notifikační formulář Formuláře naleznete na těchto adresách: Steuern/pdfs/9999/KIAB3.pdf Steuern/pdfs/9999/KIAB3a.pdf Údaje, které je třeba oznámit název a adresa zaměstnavatele, případně název a adresa firmy pověřené vydávat příkazy vysílaným pracovníkům název a adresa tuzemského zadavatele zakázky méno, datum narození, číslo sociálního pojištění a státní příslušnost vysílaného zaměstnance začátek a předběžná délka vyslání výše odměny náležející jednotlivým zaměstnancům místo výkonu práce pokud se jedná o stavební práce, pak i druh činnosti a využití zaměstnance

4 Maximální délka pracovní doby 10 hodin denně, 50 hodin týdně. Z tohoto pravidla existují výjimky pro některá povolání zajišťující bezpečnost a zdraví. Minimální doba odpočinku Minimální délka dovolené 11 hodin nepřerušené doby odpočinku mezi pracovními dny. V konkrétních odvětvových kolektivních smlouvách však mohou být dohodnuta odlišná ustanovení. Zaměstnanec má nárok buď na víkendový odpočinek v délce trvání 36 hodin a zahrnující neděli nebo na týdenní odpočinek v 36 hodin během kalendářního týdne. Rovněž má nárok na sváteční odpočinek v délce trvání 24 hodin a začínajícího nejdříve v 0.00 hod., nejpozději v 6.00 hod. den oficiálního svátku). 30 pracovních dnů při šestidenním pracovním týdnu, 25 pracovních dnů při pětidenním pracovním týdnu. Od 26. roku práce pro stejného zaměstnavatele se nárok zvyšuje na 36 resp. 30 pracovních dnů. V oblasti stavebnictví platí nárok na dovolenou v délce 30 pracovních dnů po odpracování 47 týdnů (odpracovaný týden se nekryje s kalendářním týdnem). Po odpracování týdnů vzniká nárok na 36 pracovních dnů dovolené.

5 Minimální mzda Minimální doba odpočinku Doklady, které musí být k dispozici v místě výkonu činnosti 10 hodin denně, 50 hodin týdně. Z tohoto pravidla existují výjimky pro některá povolání zajišťující bezpečnost a zdraví. V Rakousku neexistuje zákonem daná minimální mzda. Minimální mzdy se dojednávají v odvětvových kolektivních smlouvách, kterých je cca 520, nikde na webu však nejsou jejich texty volně k dispozici. Některé z nich lze najít na webových stránkách Komory pracujících (Arbeiterkammer - Kompletní přístup k nim mají rakouské firmy, které z titulu členství v Hospodářské komoře (WKO) mají přístup na členskou část webových stránek WKO, kde se dají všechny kolektivní smlouvy najít. Pokud česká firma spolupracuje s rakouským partnerem, neměl by pro něj být problém příslušnou smlouvu opatřit. Smlouvy lze rovněž získat na žádost na Ministerstvu hospodářství a práce - to je ale cesta nejschůdnější spíše pro ambasádu. Doporučujeme proto obrátit se s žádostí o jejich získání na Obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky ve Vídni. formulář E 101 resp. E 102 EHIC-evropská karta zdravotního pojištění opis oznámení o vyslání

6 Nutnost překladu dokladů Doklady není třeba překládat. Povinnost archivace dokladů Doklady není třeba archivovat. Povinnost ustanovení odpovědného zástupce Povinnost ustanovení odpovědného zástupce pro přebírání písemností Přeshraniční poskytování služeb českými OSVČ Přeshraničním poskytnutím služeb OSVČ je např. situace, kdy český zedník vyjede do Rakouska, aby tam opravil dům. Může se jednat ale i o českého tlumočníka se zakázkou tlumočit v Portugalsku nebo o turistického průvodce v Paříži. Dočasnost a příležitostnost Přeshraniční poskytnutí služby je ale třeba přísně odlišit od usazení, při kterém osoba trvale podniká v cizím státě, např. formou pobočky zřízené podle zákonů daného státu nebo získání tamního živnostenského oprávnění. Základními rysy přeshraničního poskytování služeb jsou dočasnost a příležitostnost. V praxi to znamená, že těžiště zájmů OSVČ musí nadále zůstat v ČR a své služby může poskytovat pouze jednorázově a nepravidelně. Tak český kadeřník nemůže každý pátek dojíždět k zákaznicím do Polska, ale tesař z Plzně může přijmout zakázku v Německu, která bude vyžadovat půl roku práce. Situaci je třeba posuzovat případ od případu, zejména s ohledem na frekvenci, pravidelnost, délku trvání a nepřetržitost aktivity; nezbytnou podmínkou je, aby daná služba byla poskytována také v ČR.

7 Podmínky pro přeshraniční poskytování služeb Co vše musí v ČR usazená OSVČ splnit, aby mohla v souladu s právem poskytovat své služby v jiném členském státě EU? Podmínky záleží na tom, zda její povolání spadá v dané zemi mezi regulované či neregulované profese. Regulované profese jsou ty, kdy je zapotřebí jejich výkon oznámit příslušnému úřadu a doložit určité doklady. Ohlášení je potřeba učinit před prvním poskytnutím služby a platí 1 rok. Jednotlivé evropské země mohou (ale nemusí) po OSVČ vyžadovat tyto dokumenty: doklad o státní příslušnosti poskytovatele služeb (postačí kopie občanského průkazu) osvědčení potvrzující, že držitel je usazen v ČR za účelem výkonu dotyčných činností a že mu jejich výkon není v okamžiku vydání osvědčení zakázán, a to ani dočasně (výpis z živnostenského rejstříku) doklad o odborné kvalifikaci (což může být např. výuční list a/nebo doklad o odborné praxi, tedy potvrzení, že dotyčná osoba skutečně a v souladu s právem povolání vykonávala, které vydává živnostenský odbor MPO; více info zde: Tyto dokumenty je pak třeba zaslat příslušnému úřadu, čímž podnikatel splní svou oznamovací povinnost. Seznam regulovaných povolání a příslušných úřadů v zemích EU (ale i v Norsku, Lichtenštejnsku, Švýcarsku a na Islandu) najdete zde: Pokud je profese v ČR neregulovaná, ale v daném státě regulovaná, musí OSVČ poskytnout jakýkoliv důkaz o tom, že vykonávala dotyčnou činnost po dobu nejméně dvou let v předcházejících deseti letech. Existují však také regulovaná povolání, jejichž výkon může představovat značné riziko pro bezpečnost, zdraví a život lidí; pro ně platí přísnější podmínky. Příslušný orgán hostitelského členského státu může zkontrolovat odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb před prvním poskytnutím. OSVČ je v tomto případě povinna projít procedurou ověření kvalifikace a získat k výkonu povolání souhlas.

8 Co je dále dobré vědět Aby se předešlo komplikacím, je vhodné, aby si OSVČ nechala vystavit formulář E101, jímž doloží příslušnost k sociálnímu systému ČR (vystaví ho Česká správa sociálního zabezpečení). Dále by se měl podnikatel ujistit, zda má Evropský průkaz zdravotního pojištění (nová kartička zdravotní pojišťovny). Doporučujeme také prostudovat příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zjistit, zda poskytovateli služby nevznikne v druhé zemi stálá provozovna a s tím spojená povinnost nechat se registrovat k dani z příjmu v druhé zemi a tuto daň tam odvádět. Je také třeba hlídat si povinnost platby DPH v druhém členském státě. Další informace získáte na stránkách MŠMT a portálu businessinfo.cz. Podnikatelé se můžou obrátit také na Enterprise Europe Network a podrobné informace o pravidlech v některých zemích najdou v brožuře vydané EEN zde: Pro získání informací o podmínkách přeshraničního poskytování služeb lze využít také síť Jednotných kontaktních míst: