ÖSTERREICHISCHES INSTITUT FÜR WIRTSCHAFTSFORSCHUNG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÖSTERREICHISCHES INSTITUT FÜR WIRTSCHAFTSFORSCHUNG"

Transkript

1 1030 WIEN, ARSENAL, OBJEKT 20 TEL FAX ÖSTERREICHISCHES INSTITUT FÜR WIRTSCHAFTSFORSCHUNG Zpráva o integraci území Souhrn Roman Römisch (wiiw, Co-ordinator), Peter Huber, Klaus Nowotny (WIFO), Ulrike Strauss (wiiw) June 2011

2 Zpráva o integraci území Souhrn Roman Römisch (wiiw, Co-ordinator), Peter Huber, Klaus Nowotny (WIFO), Ulrike Strauss (wiiw) June 2011 Austrian Institute of Economic Research, The Vienna Institute for International Economic Studies Commissioned by ARGE Centrope Project co-ordinator: Peter Huber (WIFO) Internal review: Peter Mayerhofer (WIFO) Research assistance: Andrea Grabmayer, Andrea Hartmann, Maria Thalhammer (WIFO) Abstract Integration with the EU or other areas like the Danube region is likely to benefit the CENTROPE regions in a differentiated way. This report will analyse the extent of spatial integration, the future potential for it, as well as strengths, weaknesses and likely points of conflicts in the integration process of the CENTROPE focusing on both integration among the regions of CENTROPE as well as on integration of the CENTROPE within the EU 27 and other areas (such as the Danube region). To this end the report will deal with the following issues: the general economic development in the CENTROPE regions, by type of regions; regional FDI in the CENTROPE and enterprise cooperation within the CENTROPE; regional trading patterns; labour mobility in the CENTROPE. The current interim report details both the empirical and theoretical basis of the report and presents some first preliminary results (in particular with respect to labour mobility). Please refer to: Peter.Huber@wifo.ac.at 2011/000/A/WIFO project no: Austrian Institute of Economic Research, The Vienna Institute for International Economic Studies

3 1 Zpráva o integraci území Souhrn 1. Úvod Sjednocování území je v této zprávě chápáno jako sjednocování ekonomik ve smyslu čtyř svobod Evropské unie (tzn. volného pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob v rámci evropského hospodářského prostoru). Spíše než abychom se zaměřili na velmi podrobnou úroveň jednotlivých projektů či regionů zdola nahoru, podíváme se z ptačí perspektivy na sjednocování prostoru regionů CENTROPE, nejprve mezi nimi vzájemně a poté s Evropskou unií (EU) a zbytkem světa. Pro tento postup jsme se rozhodli proto, že ekonomická teorie nabízí celou řadu důvodů, proč má integrace chápaná tímto způsobem pozitivní vliv na ekonomiku. Zvyšuje konkurenci mezi firmami, regiony i zeměmi, umožňuje vyšší stupeň specializace v jistých komoditách zboží či službách, dává možnost využívat úspory ze zvýšené výroby a lepší efektivity alokace výrobních činitelů, přičemž také nabízí příležitosti pro interakce mezi lidmi, které spouštějí procesy učení. Toto všechno zvyšuje regionální konkurenceschopnost i úroveň příjmů. Zaměříme se tedy na rozsah a strukturu přímých zahraničních investic, zahraniční obchod a pohyb pracovních sil mezi různými částmi CENTROPE jakož i mezi CENTROPE a jinými částmi světa. Tyto informace dále rozšíříme údaji z rozhovorů o přáních týkajících se přeshraniční mobility pracovních sil a spolupráce podniků v regionu, abychom získali ucelenější pohled na potenciální výhody hlubší integrace regionu a existující zábrany Výsledky Přestože je tedy rozsah témat pojednávaných v této studii velmi pestrý a výsledky vykazují mnohé aspekty a nuance pro jednotlivé toky (zboží, kapitálu i pracovních sil) jak v rámci regionu, tak i do jiných regionů, celá řada obecných výsledků stojí za uvedení. Prvním z nich je, že bez ohledu na analyzovaný tok je postup integrace CENTROPE do celosvětové i evropské ekonomiky rychlý. Pokud jde o přeshraniční toky má CENTROPE jako celek intenzitu sjednocování nad průměrem anebo podobnou průměru EU, přestože velké části

4 2 tohoto regionu v nových členských zemích započaly s integrací do Evropské ekonomiky teprve před dvěma desetiletími. Druhým výsledkem je, že ve sledovaném procesu integrace existují v rámci regionu velké rozdíly. Ty odrážejí a někdy dokonce přesahují markantní rozdíly v příjmových i ekonomických podmínkách. Například přibližně průměrný podíl cizinců žijících v CENTROPE je výhradně zapříčiněn vysokým podílem cizinců žijících v rakouské části CENTROPE, zatímco vysoký podíl dovnitř směřujících zahraničních přímých investic se odehrává hlavně kvůli novým částem členských států a Vídni. Podobně i vysoká expozice zahraničního obchodu vzniká z pro-exportní otevřenosti průmyslových regionů CENTROPE, což neplatí pro regiony více orientované na zemědělství a služby. Třetím výsledkem je, že vazby v rámci CENTROPE jsou v mnoha ohledech jasně hierarchického charakteru. To dokládá přeshraniční migrace i investice v rámci tohoto regionu. Migrace (při pohybu mezi jednotlivými regiony CENTROPE) se silně zaměřuje směrem do rakouských částí CENTROPE, zatímco dovnitř regionu směřující investice plynou z rakouské části CENTROPE do částí nových členských států a jen s malou pravděpodobností opačným směrem. A konečně čtvrtým výsledkem je, že ačkoliv je CENTROPE vcelku dobře integrován v EU a světové ekonomice, jeho interní sjednocení je mnohem méně výrazné, což se týká prakticky veškerých toků kromě obchodu. Naše výsledky tudíž ukazují konkurenceschopnost CENTROPE ve světové ekonomice, přičemž jednotlivé regiony jasně využívají svých komparativních výhod. Nízký stupeň interní konektivity CENTROPE však budí otázky pokud jde o to, zda by koncepční přístup měl či mohl zvýšit úsilí o lepší vnitřní integraci tohoto regionu a (pokud lze na tuto otázku odpovědět kladně) ve kterých oblastech jsou takovéto snahy nejvíce zapotřebí. Zde je k projednání třeba podrobnějšího pochopení různých přeshraničních toků v rámci CENTROPE, neboť struktura integrace se v rámci CENTROPE markantně liší podle uvažovaných toků, sektorů a sub-regionů.

5 Přímé zahraniční investice fakta z jednotlivých PZI projektů Například porovnání CENTROPE s jinými EU regiony ve smyslu přílivu PZI na milion obyvatel ukazuje, že tento region je jedním z nejatraktivnějších PZI destinací v EU. To se zejména týká regionů Bratislava, Győr-Moson-Sopron a Vídeň. Při porovnání 261 regionů NUTS 2 v rámci celé EU se ukázalo, že Bratislavský region se v období od roku 2003 do počátku roku 2010 nacházel na prvním místě jako lokalita s počtem 282,4 PZI projektů na milion obyvatel a Vídeň byla na místě třináctém. Porovnání 1303 regionů EU NUTS 3 (obr. 1) dále ukázalo, že 5 ze 16 regionů CENTROPE NUTS 3 (Bratislavský region, Győr- Moson-Sopron, Vídeň, Vas a Trnavský region) se řadí v Evropě mezi prvních 10% regionů s nejvyšším příjmem PZI, přičemž další tři (Jižní Morava, okolí Vídně a St. Pölten) se řadí mezi prvních 25% a pouze dva (Waldviertel a střední Burgenlandsko) se nacházejí pod průměrem. Obr. 1: PZI projekty v regionech EU-27, projekty na 1 mil. obyvatel od r do března 2010 Zdroj: fdimarkets.com, vlastní výpočty.

6 4 Tato výjimečná atraktivita CENTROPE pro přímé zahraniční investice je však provázena dosti rozdílnou skladbou PZI v regionech, což odráží rozdíly existující ve funkční specializaci. Rozdělíme-li PZI v tomto regionu do pěti různých sektorů (tj. stavebnictví a jiné služby, centrály firem a obchodní služby, maloobchod a služby a průmyslová odvětví s vysokými, středně vysokými a nízkými nároky na technologie a elektrickou energii Tab. 1), největší počet projektů byl zaznamenán v oblasti stavebnictví a jiných služeb (217 projektů z celkového počtu 793 v období od r do počátku roku 2010). O něco méně projektů (188) se uplatnilo v oblasti maloobchodu a dopravy. Dále bylo v rámci CENTROPE realizováno 178 investičních projektů v oblasti firemních centrál, obchodních služeb a inovačním sektoru, 144 projektů v průmyslových odvětvích s vysokými a středně vysokými nároky na technologie a 76 projektů v sektoru výrobních průmyslových odvětví s nízkými nároky na technologie. Tab. 1: PZI projekty podle sektorů v procentech regionu CENTROPE, Stavebnictví & Služby Centrály firem, obch. služby, inovace Odvětví s vysokými a středně vysokými nároky na technologie Odvětví s nízkými nároky na technologie a el. energii Maloobchod a doprava Počet projektů CENTROPE v % regionu CENTROPE Burgenlandsko. 0,9 0,0 1,4 2,6 0,5 Dolní Rakousko 4,6 3,0 9,0 11,8 8,5 Vídeň 44,2 58,3 11,1 5,3 37,2 Jižní Morava 9,7 7,7 20,8 10,5 8,5 Győr Moson Sopron 6,0 7,1 22,9 31,6 9,0 Vas 3,2 0,0 13,2 9,2 2,1 Bratislava 28,6 23,2 6,9 13,2 26,6 Trnava 2,8 0,6 14,6 15,8 7,4 Zdroj: fdimarkets.com, vlastní kalkulace Rozložení těchto investičních prostředků v regionech CENTROPE však nebylo rovnoměrné. Velká většina PZI projektů na služby směřovala do dvou hlavních měst Bratislavy a Vídně, což regiony Vídně a Bratislavy jako dvou hlavních měst v regionu staví na přední místa městských aglomerací v různých PZI kategoriích sektoru služeb (Bratislava se umístila jako třetí a Vídeň jako třináctá v PZI kategorii stavebnictví a jiné služby, v PZI kategorii centrály firem je Bratislava na 7. a Vídeň na 8. místě a v sektoru PZI maloobchod a doprava je Bratislava na 1. a Vídeň na 12. místě). To podtrhuje silnou

7 5 orientaci na služby I významnou úlohu obou hlavních měst jako vstupních bran pro příliv přímých zahraničních investic. Naproti tomu výrobní PZI projekty směřovaly sice do méně urbanizovaných, avšak více industrializovaných regionů CENTROPE v nových členských státech, a to bez ohledu na to, zda se vztahují k průmyslovým odvětvím náročným či nenáročným na technologie (tj. do regionů Győr-Moson-Sopron, Vas, Trnava a Jižní Morava). S ohledem na PZI ve výrobních sektorech se tudíž tyto regiony všechny řadí mezi prvních 5% všech 1303 NUTS 2 regionů, které dostávají PZI pro průmyslová odvětví s vysokými nároky na technologie a mezi těmito regiony pouze Jižní Morava nepatří mezi prvních 5% regionů, které dostávají PZI pro průmyslová odvětví s nízkými nároky na technologie. Přímé zahraniční investice jsou tudíž pro hospodářský rozvoj v CENTROPE významným zdrojem. Je tomu tak zejména z důvodu hluboké integrace do světové ekonomiky. Hlavním investorem v CENTROPE je Německo. V každém z regionů CENTROPE je Německo zemí s nejvýznamnějším nebo druhým nejvýrnamnějším podílem investic a celkem téměř jedna čtvrtina všech PZI projektů v CENTROPE má původ v Německu. Druhou nejvýznamnější zemí pokud jde o individuální PZI projekty jsou USA s celkovým počtem 116 projektů anebo 15% celkových PZI v CENTROPE. Navíc jsou USA nejdůležitějším investorem v regionu Jižní Morava. Vnitřní integrace je však méně výrazná a strukturálně dosti hierarchická. I když je Rakousko pro CENTROPE třetím nejvýznamnějším investorem, PZI z nových členských zemí a členů CENTROPE do jiných regionů CENTROPE jsou mnohem vzácnější. Jediné významnější investice podnikl region Jižní Morava. Tab. 2: Rozsah a forma spolupráce mezi podniky CENTROPE podle regionů (v % kooperujících podniků z celkového počtu podniků) Vývoz Spolupráce z toho Celkem Zahraniční pobočky Subdodavatelé Jiná spolupráce Joint Venture Franchising Total Economy Győr Moson Sopron Vas Vídeň Burgenlandsko Dolní Rakousko Jižní Morava Bratislavský region Trnavský region

8 6 Celkem Zdroj: údaje FAMO/AFLA, vlastní kalkulace Přeshraniční podniková spolupráce fakta z uskutečněných interview Tato zjištění jsou rovněž potvrzena rozsáhlým průzkumem o kooperačních aktivitách firem. I podle těchto údajů je CENTROPE vysoce otevřeným regionem ve smyslu exportních a kooperačních aktivit podniků (Tab.2). Hluboká integrace s evropskými i celosvětovými trhy je pro většinu podniků důležitější než spolupráce v rámci CENTROPE, přičemž jsou mnohé vztahy dosti hierarchické. Vlastnické vztahy buď ve formě výlučného vlastnictví nebo jako joint venture s jinými podniky jsou v rámci CENTROPE nejvýznamnější formou spolupráce. 6,5% dotazovaných podniků v CENTROPE má alespoň jednu zahraniční pobočku či joint venture a průzkum více než podniků v CENTROPE odhalil existenci celkového počtu takových vztahů. Naproti tomu sub-dodávky a franšíza mají stejně jako ostatní formy spolupráce menší důležitost. 3,9% podniků v CENTROPE mají alespoň jednu smlouvu se zahraničním partnerem o franšíze nebo sub-dodávkách a 2,4% má minimálně ještě jednu další spolupráci. Vykazovaný počet kooperací se zahraničními partnery ve franšíze byl 637 a v jiných kooperacích 354. Většina PZI a kooperačních aktivit v regionu jsou motivovány přístupem na trh. Dva nejvýznamnější důvody pro zahájení spolupráce (nebo pro investici) jsou blízkost k odběratelům a potenciál trhu v zahraničí. Na třetím místě následují nákladová výhodnost regionu a motivy jako např. výhodnost sítí (tj. dodavatelsko-odběratelských sítí v regionu); reakce na strategické postupy konkurence a také překonávání bariér při vstupu na trh následují až s jistým odstupem. Na druhém konci seznamu se naopak jak pro vlastnictví tak i pro jiné formy kooperace nacházejí motivy založené technologicky nebo na lidském kapitálu. Přístup ke kvalifikované pracovní síle je třetím nejméně významným motivem a motivem nejméně významným jsou kapacity R&D v zahraničí. To naznačuje překvapivě nízký význam těchto technologicky založených motivů.

9 7 Obr. 2: Motivace pro kooperaci podle velikosti podniku Market potential abroad Closeness to customers Cost advantages abroad Network advantages abroad Overcoming market entry bariers Reaction to competitors' strategies Securing supplies Working abroad only possible by investing Delivery to home market To access markets in third countries Legal advantages Access to public sector as customer Taxes, Subsidies Access to skilled labor others R&D capacity abroad or more employed 50 to 249 employed 10 to 49 employed 0 to 9 employed Potenciál trhu v zahraničí počet zaměstnanců 250 Blízkost k odběratelům počet zaměstnanců Výhodná nákladovost v zahraničí počet zaměstnanců Výhodné sítě v zahraničí počet zaměstnanců 0-9 Překonání bariér při vstupu na trh Reakce na strategie konkurence Zabezpečení dodávek Práce v zahraničí je možná pouze prostřednictvím investic Dodávky na tuzemský trh Přístup na trhy třetích zemí Právní výhody Přístup k veřejnému sektoru jako odběratel Daně, dotace Přístup ke kvalifikované pracovní síle Jiné Výzkumné a vývojové kapacity v zahraničí

10 8 Zdroj: FAMO/AFLA Data, vlastní kalkulace. Povšimněte si, že v obrázku se uvádí jako významný motiv podíl podniků v každé vykazované kategorii, odpovědi se vzájemně nevylučují. Přitom se zdá, že pouze několik málo podniků kooperujících v rámci regionu má s touto spoluprací problémy. I u nejvážnějších hlášených problémů jako jsou rizika související s měnovým kurzem a rozdíly v mentalitě hlásí pouhých 8,0% podniků s nějakou formou spolupráce, že mají v současné době problémy. Nejvýznamnější problémy, s nimiž se spolupracující podniky setkávají, jsou rizika z kurzu měny, rozdíly v mentalitě a jazykové bariéry. Mezi různými typy podniků však existuje podstatná různorodost v zahájených typech spolupráce, motivacích pro spolupráci I v problémech, s nimiž se setkávají. Zejména malé a mladé firmy tvoří při zvažování přeshraničních kooperačních aktivit poněkud zvláštní skupinu. Jejich kooperační aktivity jsou častěji než v průměru zaměřovány na spolupráci v rámci CENTROPE a přístup na trh ale i technologické motivy jsou pro ně pro založení spolupráce důležitější než pro jiné firmy. Jsou to však právě ony, které často hlásí, že mají při spolupráci problémy. Konkrétně více než 12% v současné době spolupracujících malých firem s méně než 10 zaměstnanci má problémy s legislativními rámcovými podmínkami v regionu, s kvalitou spolupráce i obecně s rozdíly mezi kulturami.

11 9 Obr. 3: Problémy s kooperacemi podle velikosti podniku Exchange rate risk Differences in mentality Language barriers Problems with financing Problems with laws and framework conditions abroad Quality problems Lacking subsidies and advice Lacking trust in partners Organisatorial problems Problems with transfering workers Lacking competencies of partners Zdroj: FAMO/AFLA Data, vlastní výpočty. Povšimněte si, že v obrázku se uvádí podíl podniků, které hlásí problémy v uvedených kategoriích, odpovědi se vzájemně nevylučují. Riziko z měnového kurzu počet zaměstnanců 250 Rozdíly v mentalitě počet zaměstnanců Jazykové bariéry počet zaměstnanců Problémy s financováním počet zaměstnanců 0-9 Problémy s legislativou a rámcovými podmínkami v zahraničí Problémy s kvalitou Chybějící dotace a poradenství Chybějící důvěra v partnery Organizační problémy Problémy s převodem pracovníků Chybějící kvalifikace na straně partnerů or more employed 50 to 249 employed 10 to 49 employed 0 to 9 employed Velké firmy naopak přikládají menší význam přístupu na trh a větší důležitost nákladům jako motivům pro spolupráci. Pro tyto firmy se aspekty jako potenciál zahraničního trhu a

12 10 blízkost k odběratelům řadí u motivů pro spolupráci až za nákladové výhody. Velkou váhu nicméně rovněž kladou na přístup ke kvalifikované pracovní síle. Navíc tyto firmy obecně hlásí méně problémů s kooperacemi než podniky malé. Kromě toho zde existují také některé významné rozdíly mezi sektory a formami vlastnictví. Podniky tuzemských vlastníků a ředitelství podniků s více závody nepoměrně často spolupracují ve výzkumu a vývoji a se stavebními podniky (jejichž tržní rádius je omezenější než tržní rádius výrobních firem); firmy, které jsou částečně nebo úplně v rukou zahraničních vlastníků vykazují častější tendenci spolupracovat s partnery z jiné země CENTROPE spíše než s partnery ze třetích zemí Regionální zahraniční obchod Pokud se týká zahraničního obchodu, CENTROPE sestává na jedné straně z regionů vysoce orientovaných na export (regiony Jižní Morava, Győr-Moson-Sopron, Vas a Trnava) a na druhé straně z regionů s nižší aktivitou v zahraničním obchodě, ať už proto, že se více zaměřují na služby jako regiony Bratislava a Vídeň anebo je jejich stupeň industrializace nižší jako je tomu u Burgendlandska. Vcelku mají obchodní sítě i rozsah zahraničního obchodu přímou souvislost s objemem a typem PZI, které regiony CENTROPE obdržely. Exportně orientované regiony dostaly převážně PZI ve výrobním sektoru. Zainteresovanost nadnárodních společností v těchto regionech byla přitom jasně ovlivněna výhodnými výrobními podmínkami, blízkostí těchto regionů k západním trhům a relativně nízkými mzdovými I výrobními náklady. Většina zboží vyráběného v těchto PZI firmách se vyváží do celé Evropy nebo do celého světa, což se odráží v obchodních statistikách. V menší míře to platí I pro Bratislavský region, který přestože je regionem hlavního města obdržel relativně vysoký objem výrobních PZI. Celkově se zahraniční obchod regionů zabývá hlavně zbožím se středně vysokou a středně nízkou náročností výroby, což opět odpovídá tokům PZI; West-transdanubia rovněž vyváží značné objemy výrobků vysoce náročných na technologie.

13 11 Tab. 3: Vývoz regionů CENTROPE do zemí EU-27 a CENTROPE, v % HDP Burgenlandsko EU27 26,9 28,9 30,3 30,1 30,8 31,9 32,5 32,9 33,9 35,3 28,7 CZE 0,9 1,0 1,1 1,1 1,2 1,2 1,3 1,4 1,6 1,9 1,5 HUN 1,7 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,5 1,6 1,8 1,3 SVK 0,4 0,4 0,5 0,5 0,6 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 0,8 Dolní Rakousko EU27 26,2 29,0 31,3 32,1 32,1 33,0 32,5 33,5 34,0 36,4 28,6 CZE 1,0 1,2 1,2 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,8 2,2 1,7 HUN 1,9 2,1 2,1 2,0 1,8 1,8 1,7 1,8 1,8 2,1 1,5 SVK 0,4 0,5 0,6 0,6 0,6 0,7 0,9 0,8 1,0 1,2 0,9 Vídeň EU27 11,5 13,1 13,7 14,2 14,6 15,4 15,2 15,1 15,4 16,3 13,3 CZE 0,5 0,6 0,6 0,5 0,6 0,7 0,7 0,7 0,8 1,1 0,9 HUN 0,9 1,0 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 1,0 0,7 SVK 0,2 0,2 0,3 0,3 0,3 0,4 0,4 0,4 0,5 0,6 0,4 Jihovýchod ČR EU27 40,7 46,4 48,2 45,5 48,5 57,4 56,9 59,6 62,6 68,7 56,0 AUT 2,9 3,2 3,2 3,0 3,5 3,9 3,6 3,5 3,4 3,8 3,1 HUN 0,7 0,9 0,9 1,2 1,1 1,6 1,7 1,9 2,1 2,1 1,6 SVK 3,8 4,1 4,4 4,1 4,4 5,3 5,7 5,7 6,3 7,4 5,8 Západní Panonsko EU27 71,0 81,3 85,4 80,4 64,9 73,6 83,3 94,1 95,9 98,8 81,1 AUT 7,3 7,3 6,5 5,6 5,6 4,9 4,5 4,6 4,2 5,0 3,9 CZE 1,0 1,4 1,7 1,7 1,7 2,1 3,3 4,4 5,1 5,4 3,2 SVK 0,7 0,7 1,0 1,1 1,5 1,5 2,8 4,4 5,4 6,1 5,2 Bratislavský region EU27 23,0 30,0 29,6 27,7 30,5 30,2 27,4 30,6 31,5 34,3 27,0 AUT 2,7 3,8 3,6 3,4 3,3 4,4 3,7 3,6 3,6 4,5 3,6 CZE 5,7 7,3 7,2 6,1 6,1 5,9 5,7 6,0 5,6 6,5 5,1 HUN 1,6 2,2 2,1 2,1 1,7 1,7 2,1 2,6 2,5 3,0 2,2 Západní Slovensko EU27 52,6 60,7 64,3 65,9 70,8 68,5 70,0 73,5 78,8 86,4 74,0 AUT 4,4 5,2 5,4 5,2 5,7 5,3 5,1 4,1 4,6 5,0 4,4 CZE 9,2 9,6 9,7 9,4 8,5 8,4 9,3 10,0 9,8 11,5 10,2 HUN 2,2 2,7 3,3 3,5 3,6 3,7 4,3 4,7 5,3 6,3 5,6 Zdroj: Eurostat, vlastní kalkulace Obchodní integrace CENTROPE je tedy podle evropských norem vysoká. Pokud jde o zahraniční obchod, jsou pro sebe státy CENTROPE vzájemně daleko důležitější než naznačuje HDP. Zatímco jejich podíl na celoevropském HDP je menší než 3%, vyvážejí regiony CENTROPE zhruba 12% až více než 40% objemu svého EU-27 exportu do jiných CENTROPE regionů. Velkou roli zde samozřejmě hraje geografická blízkost právě tak jako historické vazby anebo téměř společný jazyk, jako je tomu v případě Slovenska a České republiky, kde je integrace obchodu silnější než kdekoli jinde v rámci CENTROPE.

14 12 Tab. 4: Vývoz regionů CENTROPE do regionů CENTROPE (obchod celkem v % HDP, % celkového obchodu pro regionální podíly) Burgenlandsko Dolní Rakousko Vídeň v % HDP CENTROPE 0,66 0,83 0,73 0,96 0,35 0,48 Jako podíl celkových vývozů Jihovýchod ČR 24,8 28,1 25,7 27, ,3 Západní Panonsko 38,9 20,2 40,5 20,3 39,5 20,3 Bratislavský region 11,2 15,9 10,2 15,5 10,8 15,3 Západní Slovensko 25,1 35,8 23,5 36,5 24,6 35,1 Jihovýchod ČR Západní Panonsko Bratislavský region v % HDP CENTROPE 3,6 4,62 3,6 4,9 2,9 2,4 Jako podíl celkových vývozů Burgenlandsko 2,4 1,9 5,3 2,1 3,9 4,4 Dolní Rakousko 14,9 11,4 33,7 13, ,7 Vídeň 17,8 13,8 44,3 16,2 23,4 25,7 Jihovýchod ČR 6,1 10,3 40,1 32,8 Západní Panonsko 3,1 4,5 3,3 18,3 Bratislavský region 19,2 21,2 7,4 39,8 9,5 11,3 Západní Slovensko 42,5 47,2 Západní Slovensko v % HDP CENTROPE 4,0 4,1 Jako podíl celkových vývozů Burgenlandsko 3,6 2,9 Dolní Rakousko 22,4 18,1 Vídeň 26,7 21,8 Jihovýchod ČR 38,5 39,1 Západní Panonsko 8,9 18,1 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Mobilita pracovních sil v CENTROPE Současné migrační a dojížďkové sítě v CENTROPE Zatímco bariéry pro příliv PZI a obchod v CENTROPE byly odstraněny již před přistoupením k EU, institucionální omezení přehraniční mobility pracovníků omezovala pohyb pracovníků v regionu ještě donedávna. A přesto je CENTROPE charakteristický průměrnou otevřeností vůči cizincům. Vzhledem k vysokému podílu cizinců žijících v rakouské části se celkem 8,1% veškeré populace v produktivním věku žijící v CENTROPE narodilo v cizině. Je to číslo jen o málo nižší než průměr EU zemí, který činí 8.6%. CENTROPE je však také dosti slabě vnitřně propojený ve smyslu migrace pracovních sil. Pouze asi 1,2% populace žijící v jednom z NUTS 2 regionů CENTROPE se narodilo v

15 13 jiném státě CENTROPE než nyní žije. Dokonce i ve Vídni žije pouze 2,6% obyvatel, kteří se narodili v jiné zemi CENTROPE. Obr. 4: Dojíždění za prací v EU 27 podle regionů Nuts 2 (2007) Cross-border commuting 0,1 0,5 1,0 3,0 30,0 Zdroj: Eurostat. ELFS Na obrázku je znázorněna dojížďka za prací v % zaměstnaných v místě bydliště. Ačkoliv je průkaznost integrace trhu pracovních sil v oblasti dojíždění za prací poněkud výraznější, i zde se region ještě nachází daleko od skutečně hluboké integrace. V jednom z NUTS 2 regionů CENTROPE dojíždělo za prací v roce 2009 celkem 1,8% zaměstnanců. To je podstatně nad průměrem EU-27 (0,7%) a některé z CENTROPE regionů se tímto umísťují v přeshraniční dojížďce za prací mezi prvními deseti evropskými NUTS 2 regiony. Tento podíl je však také hodně pod úrovní dojížďky za prací, která by se dala očekávat u vysoce urbanizovaných regionů jako je CENTROPE, kdyby se odehrávala ve stejné zemi. Národní hranice tudíž stále ještě představují významnou bariéru pro přeshraniční mobilitu pracovních sil v rámci CENTROPE. Navíc sledují přeshraniční dojížďka za prací i migrace v regionu značně hierarchický model. Zejména s ohledem na přeshraniční migraci se většina pohybů odehrává z regionů nových členských států do Rakouska, zatímco mezi samotnými regiony nových členských zemí je migrace málo a migrace z Rakouska do nových členských zemí je extrémně nízká.

16 14 A je ještě jeden důvod, proč je situace v dojížďce za prací trochu jiná. Vzhledem k historickým vazbám je přeshraniční dojíždění mezi novými členskými zeměmi (zejména ze Slovenska do České republiky, ale také do Maďarska) o něco výraznější a Rakousko je zapojeno méně. Kromě dojížďky z maďarské části CENTROPE do rakouských částí, která byla částečně uvolněna zvláštními institucionálními úpravami, je přeshraniční dojíždění za prací do Rakouska na dosti nízké úrovni a o dojíždění z rakouské části CENTROPE do částí nových členských zemí neexistují téměř žádné informace. Obr. 5: Podíl cizinců v produktivním věku ze zemí CENTROPE žijících v regionech NUTS 2 EU-27 (v% populace produktivního věku, 2007) 0,0 0,1 0,5 1,0 3,0 Zdroj: ELFS, Poznámka: Německo a Irsko jsou vynechány z důvodu problémů s chybějícími údaji; populace v produktivním věku = populace ve věku let. CENTROPE se tudíž nachází stále daleko od bilaterálních toků dojížďky za prací a migrace s typickou cyklickou a dočasnou mobilitou pracovní síly, které byly v mnoha případových studiích popsány jako faktory zejména přispívající k regionálnímu rozvoji. Spíše je z pohledu regionu jako celku emigrace do jiných částí Evropy (i do zbytku světa)

17 15 významnější než interní migrace a dojížďka. Zhruba 10% osob narozených v jedné ze zemí CENTROPE žije v současné době v jiné ze zemí EU-27 (viz Obr. 5). Obr. 4: Vzdělanostní struktura přistěhovalců, emigrantů a rodilé populace v CENTROPE 100% 90% 80% % 60% 50% 40% % 20% 10% % Natives Foreign born Emigrants Natives Foreign born Emigrants Natives Foreign born Emigrants Natives Foreign born Emigrants Austria Czech R. Hungary Slovakia Low Medium High Zdroj: ELFS (2007), vlastní kalkulace. Poznámka: Údaje o emigraci jsou založeny na údajích z jednotlivých zemí Natives = Místní populace Foreign born = Cizinci Rakousko/Česká Republika/Maďarsko/Slovensko nízké / střední / vysoké Emigrants = Emigranti Zatímco některé z těchto výsledků bylo možno po nedávném odstranění institucionálních bariér pro pohyb pracovních sil stejně tak jako při stávajících rozdílech mezi rakouským CENTROPE a částmi nových členských zemí (které činí z finančního pohledu mobilitu z rakouské CENTROPE do nových členských zemí dosti nezajímavou) očekávat, jedním z nejvíce znepokojivých zjištění této studie je vysoký potenciál pro odliv mozků v regionu. Přestože je podíl osob s terciárním vzděláním mezi migranty do CENTROPE vyšší než mezi místní populací, je podíl cizinců s terciárním vzděláním v CENTROPE mezi všemi cizinci žijícími v EU-27 podprůměrný. Navíc je podíl osob s vysokým vzděláním mezi

18 16 emigranty ze zemí CENTROPE téměř dvojnásobný než podíl mezi imigranty ve všech částech CENTROPE s výjimkou slovenské části. S ohledem na celosvětovou konkurenci talentů se tudíž CENTROPE vyznačuje nízkou konkurenceschopností. Záměry v oblasti migrace a dojížďky za prací Tyto skutečnosti se pravděpodobně nezmění ani po institucionálních změnách, které vstoupily v platnost k 1. květnu 2011 a vztahovaly se i na přeshraniční mobilitu pracovních sil v CENTROPE. Fakta o ochotě dojíždět a migrovat v rámci regionu naznačují, že migrační potenciál regionu je nízký, od roku 2004 se snížil a často se zaměřuje na země mimo CENTROPE. Koncem roku 2010 si z celkové populace v produktivním věku přálo 1,1% osob v regionech nových členských zemích mít možnost pohybu přes hranice. Toto číslo bylo nižší než v regionu Vídeň (kde toto přání projevilo 3,1% populace). Pouze zhruba třetina těch, kteří si přejí být mobilní, se při jistém stupni konkrétnosti chce přesunout do Rakouska. Jedinou oblastí, kde by se dala očekávat určitá změna dříve existujících modelů, je mírný nárůst přeshraniční dojížďky do Rakouska. Navíc ti, kteří jsou ochotni migrovat v rámci CENTROPE regionů tvoří skupinu, která je silně vedena motivem lepších ekonomických podmínek v přijímajícím regionu, kdežto získání nových zkušeností je významnější determinantou při rozhodování o migraci pro rakouské respondenty. Ti, kteří neprojevují ochotu k přesunu, mají naopak motivace zcela jiné. Klíčovými motivy pro nemobilitu jsou osobní důvody a nepeněžní cena za mobilitu jako např. obavy ze ztráty rodiny a osobních kontaktů, pocitu příslušnosti k domovské zemi i (ne)znalost příslušných místních reálií. Uváděné peněžní faktory jisté důležitosti byly pouze vlastnictví nemovitostí (domu, bytu či zahrady) a chybějící investice do lidských zdrojů, např. znalost cizích jazyků. Ti, kteří dávají přednost přesunu do jiných zemí CENTROPE, tak ale činí hlavně z důvodu geografické blízkosti a díky vysokým mzdám. Mnoho dalších významných motivů pro volbu konkrétní země k migraci např. jazykové znalosti, rodinní příslušníci či přátelé s trvalým bydlištěm- mají pro země v rámci CENTROPE a pro země mimo CENTROPE zhruba stejnou důležitost a všechny důležité motivy související s náborem lidských zdrojů jako např. příležitost učit se cizím jazykům, vzdělávat se či jet na praxi mluví pro migraci do zemí mimo CENTROPE. Pro migranty, kteří se primárně zajímají o získání lidského kapitálu, jsou proto země CENTROPE méně atraktivními destinacemi než ostatní země EU-27.

19 Koncepční závěry CENTROPE je vcelku vysoce otevřeným regionem. Pro většinu jejích podniků i stálých obyvatel má hluboká integrace do evropských a celosvětových trhů větší význam než integrace v rámci CENTROPE. V důsledku toho se tento region nachází stále hodně daleko od těsně provázaných, nehierarchických vnitroregionálních sítí zaměřených na výměnu technologií a znalostí, které byly v případových studiích regionů jako např. Silicon Valley nebo Little Italy často posuzovány jako determinanty pro úspěch regionu. To však nemusí být vážný problém už vzhledem k tomu, že CENTROPE je region malý, pro nějž má zapojení do světové ekonomiky mnohem větší význam než integrace vnitřní. Následování strategie, která by napodobovala výše zmíněné spektakulární případy by pravděpodobně neměla příliš mnoho šancí na úspěch, protože takové případy se těžko imitují. Pragmatičtějším přístupem k prohloubení vnitřní integrace v rámci CENTROPE by tudíž mělo být soustředit se na omezený počet strategických iniciativ, které dokáží oslovit témata, která mají pro tento region největší význam PZI Marketingově uplatňovat CENTROPE jako lokalitu pro umísťování PZI Naše výsledky například ukazují, že přitažlivost pro zahraniční investice je pro regiony CENTROPE ve smyslu hospodářského růstu a rozvoje správnou strategií. Přitom zde existuje jistý potenciál pro společné iniciativy, které si kladou za cíl inzerovat CENTROPE jako lokalitu pro PZI. V reálu však budou takové iniciativy muset vzít v úvahu potenciální soutěž o PZI mezi jednotlivými regiony CENTROPE. Jak je uvedeno výše, PZI nejsou v rámci CENTROPE reciproční, kde by regiony CENTROPE investovaly do jiných regionů CENTROPE. Spíše je to tak, že regiony CENTROPE spolu soutěží o PZI přicházející z jiných částí světa. Jednou z možností proto je soustředit se ve smyslu typu PZI právě na tuto heterogenitu regionu, protože například regiony Vídně a Bratislavy mají vzhledem k rozdílné funkční specializaci takovou strukturu PZI, která se silně zaměřuje na centrály firem a služby pro podnikání a inovace, zatímco regiony Győr-Moson-Sopron, Vas, Trnava, Jižní Morava a potenciálně i Dolní Rakousko stejně jako Burgenlandsko soutěží hlavně o nadnárodní společnosti ve výrobních odvětvích průmyslu. Jinou možností je vzít v úvahu, že soutěž o PZI se neomezuje na CENTROPE jako takový, ale že také regiony CENTROPE soutěží se všemi ostatními regiony. To naznačuje, že takové iniciativy získají

20 18 pravděpodobně vysoké příjmy, pokud se soustředí na prvotní fáze rozhodování o PZI, kde si společnosti vybírají větší region v jehož rámci chtějí investovat, případně když se takové rozhodnutí zaměří na ty části trhu PZI (tj. země či průmyslová odvětví), do kterých šly zatím jen malé objemy PZI. Zvyšovat atraktivitu CENTROPE jako lokality pro umísťování PZI Vedle marketingu by se však měla udržovat i atraktivita regionu pro PZI. V tomto ohledu stanovují studie z poslední doby pro PZI několik determinant jako např. dobrou úroveň dopravní infrastruktury, klastrování v rámci průmyslových odvětví, případně stávající klastry zahraničních firem, vzdělanostní úroveň populace, daňové sazby a velikost tuzemských trhů jako faktorů napomáhajících k PZI. Kromě toho uvádějí ředitelé podniků jako významné determinanty pro umísťování PZI často také velikost trhu anebo růstový potenciál trhů, náklady na výrobu a přítomnost dodavatelů, univerzit, výzkum I vzdělání populace. Je jasné, že mnohé z těchto determinant (např. daňová politika, náklady na pracovní sílu nebo výrobní náklady a velikost trhu) nejsou pro naši strategii relevantní, případně jsou mimo kontrolu regionu CENTROPE. Jiné determinanty jako např. infrastruktura, vzdělání, jazykové dovednosti naopak lze strategií ovlivnit, ale tyto jsou zase těžko oslovitelné přeshraniční politikou jednotlivých regionů. A konečně jsou zde také faktory, kde lze z přeshraniční spolupráce také něco získat: klastrování průmyslových podniků, přítomnost dalších nadnárodních společností a přítomnost dodavatelů. Tyto faktory by proto měly být hlavním ohniskem zájmu koncepcí přeshraniční spolupráce. Udržet stávající PZI v regionu Navíc nejsou nadnárodní podniky investující v regionu nezávislými, autarkními subjekty, ale závisí na síti místních či blízkých dodavatelů mezivstupů ve formě zboží I služeb. Při složitosti výrobních nebo hodnotových řetězců nadnárodních společností je více než nepravděpodobné, že by jediný region sám o sobě dokázal zabezpečit veškeré nezbytné vstupy byť jen pro nadnárodní firmy střední velikosti. Toho je možné využít strategiemi zaměřenými jak na získání nových PZI, tak i na hlubší integraci stávajících PZI v regionu do regionální ekonomiky pro užitek celého regionu. Při již nyní vysokém významu PZI, má tento posledně zmíněný cíl (tzn. zabudování existujících PZI v regionálních odběratelskododavatelských sítích) dokonce ještě větší důležitost než získání nových PZI a může mít řadu pozitivních účinků jako např. redukci nákladů na hledání dodavatelů, snížení slabých stránek jednotlivých regionů CENTROPE pro umísťování podnikatelských aktivit, silnější

21 19 připoutání PZI k regionu i k tvorbě větších přelivů do místních firem. Takovéto posilování přeshraničních firemních vazeb závisí mimo jiné na počtu předpokladů, které kooperaci usnadňují. Těmi jsou vzdělání, struktura komunikací a zejména znalost cizích jazyků a dopravní infrastruktura. Tyto faktory jsou samozřejmě pro integraci významné nezávisle na přímých zahraničních investicích, ale vezmeme-li PZI v úvahu, dává jejich zdůraznění v přeshraniční politice ještě větší smysl. Vytvářet hlubší propojení mezi stávajícími i novými podniky malé a střední velikosti a sítěmi R&D Navíc v rámci CENTROPE existuje jistý prostor pro rozvoj lokálně založených a vertikálně integrovaných sítí podniků jakož i pro integraci do R&D sítí na mezinárodní podnikové úrovni. Naše výsledky indikují, že koncepce zaměřené na zvýšenou spolupráci v rámci CENTROPE, případně na zlepšení integrace do korporátních R&D sítí, musí zohledňovat různorodost podniků. Například primárními cílovými skupinami pro přeshraniční podnikovou spolupráci by byly podniky v zahraničním vlastnictví a mladé a malé podniky, neboť ty mají pro kooperaci v regionu velkou šanci. Koncepce cílené na tyto podniky by však musely sledovat zcela různé strategie. Mladé a malé podniky například budou pravděpodobně potřebovat značnou podporu ve formě poradenských služeb a financování, protože v přeshraniční spolupráci čelí větším problémům než kterékoli jiné uvažované skupiny podniků. Pro podniky v majetku zahraničních firem může naopak postačovat mnohem užší spektrum opatření zaměřených na pomoc s nalezením potenciálních partnerů, protože tyto podniky obecně hlásí při spolupráci jen málo problémů. Podobně by byly pro zvýšení integrace do mezinárodních R&D kooperací cílovými skupinami v tuzemsku vlastněné centrály společností s více závody a potenciálně rovněž mladé podniky, přičemž by tyto mladé podniky opět potřebovaly značnou podporu Mobilita pracovních sil Posílit stávající iniciativy na uvolnění přeshraniční mobility pracovních sil a zlepšovat přeshraniční umísťování aktivit Pokud se týká mobility pracovních sil, čelí naopak CENTROPE třem velmi úzce provázaným strategickým výzvám: První z nich je zvýšení interní mobility. Odhlédneme-li od nedávného zrušení institucionálních omezení kladených přeshraniční mobilitě pracovníků na rakouském trhu práce, současná fakta naznačují, že přeshraniční mobilitu brzdí také vzájemné uznávání kvalifikace (vzhledem k rozdílným systémům školského

22 20 vzdělávání), rizika zaměstnávání osob s vyšší než požadovanou kvalifikací a problémy se získáváním informací. Stávající iniciativy zaměřené na lepší srovnatelnost a přeshraniční přenositelnost kvalifikací, zlepšenou jazykovou praxi a získávání informací o příležitostech na trhu práce by se tudíž měly posílit s cílem učinit z CENTROPE sjednocený pracovní trh. Jedním aspektem tohoto úsilí je posílit úlohu a důvěryhodnost veřejných úřadů práce (VÚP) při zařazování pracovníků na přeshraniční trh práce, neboť jen malý počet osob, které si přejí hledat práci v zahraničí zvažuje při hledání zaměstnavatele za hranicemi využití služeb VÚP. Současné systémy přeshraničního umísťování pracovníků jako např. EURES jsou často uchazeči o práci v jiných zemích kritizovány za pomalost a byrokracii. Zváženy by měly být flexibilnější a méně byrokratické formy přeshraničního umísťování pracovníků prostřednictvím spolupráce regionálních úřadů práce. Povzbudit vytváření a zakládání systémů pro dočasnou a cyklickou migraci Kromě toho by se měla strategie zaměřit rovněž na etablování a posílení stávajících kanálů pro cyklickou a dočasnou migraci s cílem změnit současné modely jednosměrné mobility pracovních sil, která má za následek odliv mozků při dvoustranných vztazích založených na výměně odborníků. Tato studie zjistila, že ti, kteří jsou ochotni stěhovat se v rámci CENTROPE, považují za výhodu, že mobilita v rámci CENTROPE se týká pouze krátkých vzdáleností, zatímco nevýhoda je často spatřována ve velmi nízkém počtu příležitostí se vzdělávat v rámci regionu. Pro docílení vyšší interní mobility je proto třeba se zaměřit více na zvyšování obsahu lidského kapitálu migrace. Navíc, protože je většina osob zvažujících migraci dosti mladá, může být důležité zaměřit se na různé fáze životního cyklu migrace. Vysokou prioritu by proto měly dostat programy cílené na vyšší výměnu studentů (na všech úrovních vzdělání počínaje středními odbornými školami až po univerzity) a na mobilitu v prvotních fázích profesní kariéry (pracovníků všech vzdělanostních skupin). Toto úsilí by mohlo být dále podtrženo aktivitami na podporu zvyšování dočasné migrace osob (např. v rámci studijního volna). Zvýšit konkurenceschopnost CENTROPE v mezinárodní soutěži o talenty Druhou koncepční výzvou je zvýšit konkurenceschopnost CENTROPE v celosvětové soutěži o talenty. V tomto ohledu musí být za účelem zlepšení osloveno daleko širší spektrum strategických opatření než jsou ta v rukou regionálních politiků, neboť podstatná část rozhodování o migraci a výběru země pobytu pro vysoce kvalifikované migranty je utvářena faktory, které se nacházejí v kompetencích státní politiky. Například mobilita studentů a vysokoškolských pracovníků je utvářena výkonem univerzitního sektoru a

23 21 inovačního systému v regionu, zatímco mobilita technických odborníků, pracovníků průmyslového výzkumu a průmyslových manažerů je mnohem více závislá na výkonu podnikatelského sektoru a podnikatelé jsou do konkrétní země často lákáni finančními institucemi, efektivností administrativy i daňovou politikou, což jsou faktory, které je možno v nejlepším případě všechny ovlivnit regionální politikou pouze částečně. Nicméně může regionální politika přispět ke zvýšení atraktivnosti regionu pro vysoce kvalifikované pracovníky, a to a) zlepšením výše uvedených podmínek pro mobilitu vysoce kvalifikovaných odborníků všude, kde je to možné a b) poskytováním služeb zaměřených na potřeby migrantů a snížení nákladů na jejich integraci. Navíc výsledky z literatury o migraci také naznačují, že malé trhy práce jsou pro vysoce kvalifikované odborníky méně atraktivní než velké, takže zvyšování přeshraniční mobility pracovních sil v rámci CENTROPE (a tím rozšiřování národních pracovních trhů) zejména pro vyhovění potřebám těchto vysoce kvalifikovaných odborníků je komplementární k cíli zvyšování atraktivnosti CENTROPE jako místa pro přistěhovalectví odborníků. Zvýšit úsilí o předcházení úniku mozků z regionu a na získávání zahraničních pracovních sil Třetí koncepční výzvou je zabránit odlivu mozků do jiných regionů. To má těsnou souvislost s cílem zvyšovat konkurenceschopnost CENTROPE v celosvětové soutěži o talenty, neboť jakákoli strategie, která zvyšuje atraktivitu regionu pro vysoce kvalifikované přistěhovalce bude také snižovat motivaci těchto odborníků k emigraci. Kromě toho by však mohla být zvážena celá řada dalších politických aspektů. Zejména to, že mnohé regiony i celé státy zorganizovaly v nedávné době zvláštní iniciativy, které mají poskytovat vysoce kvalifikovaným navrátilcům poradenství o pracovních nabídkách v jejich původních domovských zemích i služby napomáhající s integrací jejich rodin a dětí do tuzemského ekonomického systému. Doplňkovým opatřením při vysoké míře odlivu kvalifikovaných odborníků může být možnost uplatnění expatriotů, kteří se nechtějí vrátit například jejich využitím jako delegátů pro sítě v zahraničí (tzv. varianta Diaspory). V tomto smyslu spustila řada recentních politických iniciativ (např. Austrian Scientists North America, Siss- List.com) provoz sítí, které si kladou za cíl zlepšit vazby mezi výzkumnými pracovníky v zahraničí i k nim samotným a zintenzivnit a udržovat jejich spojení s vysílací zemí.

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+)

Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+) Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+) RNDr. Jan Vozáb, PhD partner, hlavní konzultant pro

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi, Praha, 18. 11. 2014 Obsah prezentace 1. Základní informace o programech Evropské

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 20. 22. 6.2012 ve Valticích 1 Jak jsou v dosavadním vývoji České republiky naplňovány základní strategické cíle regionálního

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic PŘEDSTAVENÍ REGIONÁLNÍ KANCELÁŘE pro ZLÍNSKÝ KRAJ 7. března 2012 Ing. Daniel Hajda Ředitel Regionální kanceláře Zlín CzechInvest Agentura pro podporu

Více

1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech

1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU MASARYKOVY UNIVERZITY NA ROK 2012 1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA 1.1 Profilace a diverzifikace studijních programů koordinaci přijímacích

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic AGENTURA CZECHINVEST 4. června 2012 Bc. Veronika Zumrová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

ÖSTERREICHISCHES INSTITUT FÜR WIRTSCHAFTSFORSCHUNG

ÖSTERREICHISCHES INSTITUT FÜR WIRTSCHAFTSFORSCHUNG 1030 WIEN, ARSENAL, OBJEKT 20 TEL. 798 26 01 FAX 798 93 86 ÖSTERREICHISCHES INSTITUT FÜR WIRTSCHAFTSFORSCHUNG CENTROPE zpráva o regionálním rozvoji Shrnutí Petr Rozmahel (Co-ordinator), Luděk Kouba (MENDELU),

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik?

Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU 7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ UVĚDOMĚNÍ SI TRŽNÍ POZICE - VIDĚT SE OČIMA SVÉ KONKURENCE A UVĚDOMIT SI SVÉ POSTAVENÍ

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

12485/16 ebk/el/jhu 1 DG B 1C

12485/16 ebk/el/jhu 1 DG B 1C Rada Evropské unie Brusel 28. září 2016 (OR. en) 12485/16 SOC 551 EMPL 362 ECOFIN 824 EDUC 293 JEUN 63 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Výbor pro zaměstnanost Výbor stálých zástupců / Rada Nová

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Zdeněk Lukáš, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Příprava České republiky na vstup do Evropské

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) 30.1.2014 multimediální sál budovy Krajského úřadu Libereckého kraje Struktura

Více

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Evropská územní spolupráce Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Financování společenských funkcí lesů, možnosti podpory EVVO z národních a evropských zdrojů 24. 6. 2015, Mazurova chalupa, Hoděšovice

Více

6. Regionální politika a dopravní politika

6. Regionální politika a dopravní politika 6. Regionální politika a dopravní politika Ekonomická aktivita geograficky centralizovaná území rozčlenění dle ekonomické aktivity nejaktivnější centrum nejméně aktivní periférie centrum a periférie odděleny

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Age management Dotazníkový průzkum: věková skupina 50+ a trh práce Ve spolupráci s Komunitním Centrem Domus Vitae

Age management Dotazníkový průzkum: věková skupina 50+ a trh práce Ve spolupráci s Komunitním Centrem Domus Vitae Age management Dotazníkový průzkum: věková skupina 50+ a trh práce 2019 Ve spolupráci s Komunitním Centrem Domus Vitae Brochure Age management / report title Dotazníkový goes here průzkum: Section věková

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Podpora podniků ze strany CzechInvestu Ing. Iva Ševčíková. Britský den v Českých Budějovicích 19. 11. 2014

Podpora podniků ze strany CzechInvestu Ing. Iva Ševčíková. Britský den v Českých Budějovicích 19. 11. 2014 Podpora podniků ze strany CzechInvestu Ing. Iva Ševčíková Britský den v Českých Budějovicích 19. 11. 2014 Poslání agentury CzechInvest přispívá:! k přílivu zahraničních investic! k rozvoji domácích společností!

Více

Příloha č.2 - Výběrová kritéria

Příloha č.2 - Výběrová kritéria Příloha č.2 - Výběrová kritéria Program INOVACE-inovační projekty Výzva č. I Dělení výběrových kritérií Pro každý projekt existují tyto typy kritérií: I. Binární kritéria - kritéria typu ANO/NE. Aby projekt

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Analýza sociální sítě

Analýza sociální sítě SÍŤ PRO SPOLUPRÁCI V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU Analýza sociální sítě První výsledky ÖAR-Regionalberatung GmbH ve spolupráci s firmou CONVELOP cooperative knowledge design gmbh

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

PŘÍLOHA č. 19a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. TEZE VÝZVY 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky

PŘÍLOHA č. 19a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. TEZE VÝZVY 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky PŘÍLOHA č. 19a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI TEZE VÝZVY 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky Teze výzvy 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky Oblast

Více

Tematický operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a jeho příprava na Vysokém učení technickém

Tematický operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a jeho příprava na Vysokém učení technickém Tematický operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a jeho příprava na Vysokém učení technickém v Brně, ÚK FSI 25. března 2015 OP VVV a OP PIK na VUT koordinátor projektů Mgr. Michal Šedivý

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2 Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu

Podpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu Podpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu Národní dialog ke klastrovým koncepcím 22. 23. října 2012 Role MPO: oblast podpory podnikání a inovací Operační program Podnikání a

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 Výdaje na výzkum a vývoj Graf 1: Celkové výdaje na VaV v ČR; 1995-2005 (v mld. Kč v b.c. a jako % HDP) Graf 2: Meziroční procentní

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem AKTUALIZACE Dlouhodobého záměru Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem na léta 2011-2015 pro rok 2013 Aktualizaci Dlouhodobého záměru Fakulty sociálně ekonomické

Více

Aktuální témata v podpoře exportu

Aktuální témata v podpoře exportu Aktuální témata v podpoře exportu XXI. Exportní fórum Mladé Buky Zjištění domácí přidaná hodnota % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Domácí přidaná hodnota v celkovém exportu USA JPN NOR HKG CHE TUR GBR

Více

Dílčí závěry analýzy příčin nízkého zapojení států EU-13 do rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace

Dílčí závěry analýzy příčin nízkého zapojení států EU-13 do rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace Dílčí závěry analýzy příčin nízkého zapojení států EU-13 do rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace Michal Pazour, alteruje Vlastimil Růžička Kulatý stůl k interim hodnocení Horizontu 2020 Technologické

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Plzeň 27. ledna 2015 Seminář Dotace pro obce Kohezní politika - alokace Cíl 1: Investice

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2015

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 16.12.2014 COM(2014) 910 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program

Více

Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU

Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU Aleš KROUPA Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. www.vupsv.cz Analýza je součástí veřejné zakázky

Více

CO JE TO SWOT ANALÝZA

CO JE TO SWOT ANALÝZA SWOT analýza CO JE TO SWOT ANALÝZA Univerzálně používaný nástroj, který mapuje a analyzuje daný jev (například určitý stav, situaci, úkol, problém, pracovní tým, projekt atd.) Umožňuje dívat se na analyzovanou

Více

Konference Klastry 2006 Financování projektů

Konference Klastry 2006 Financování projektů Konference Klastry 2006 Financování projektů Margareta Křížová Central European Advisory Group CEAG 5.května 2006, Brno Témata I. Finanční zdroje v různých fázích vývoje firmy II. Financování prostřednictvím

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU

Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Připraveno pro Inovační fórum 2008, Praha, Lichtenštejnský palác 10. ledna 2008 Rámec Výzkum, vývoj

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Regionální Inovační StrategieZlínského kraje INOVAČNÍ STRATEGIE PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Regionální Inovační StrategieZlínského kraje INOVAČNÍ STRATEGIE PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Regionální Inovační StrategieZlínského kraje INOVAČNÍ STRATEGIE PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ 2. listopad 2005 Jaime del Castillo, INFYDE S.L. OBSAH 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE 2. NÁVRH RIS 3. RIS JAKO NÁSTROJ INOVATIVNÍ

Více

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic Podpora inovačního potenciálu MSP na regionální úrovni 19. září 2011 Ing. Miroslav Křížek, Ph.D. Generální ředitel Inovace a CzechInvest CO JSOU INOVACE?

Více

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Pavel Šubrt Smart Specialization Strategy S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji státu/regionu (hospodářská strategie) prostřednictvím

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2. června 2015 Stella Horváthová 2014-2020 Cíl 2: Evropská územní spolupráce v

Více

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016 Poskytovatel Nazev aktivity Cil aktivity Termín podání návrhu projektu Malé granty (Small Grants): 1. června, 1. září a 1. prosince; Visegradský fond Standardní granty (Standard Grants): 15. září Visegrádský

Více

Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál

Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál PhDr. Milan Turba Útvar rozvoje hl. m. Prahy Odbor strategické koncepce Smart specialisation strategies in Czech and Slovak Regions Brno, 14. května 2012

Více

EXPORTNÍ STRATEGIE ČR

EXPORTNÍ STRATEGIE ČR EXPORTNÍ STRATEGIE ČR 2012 2020 Nástroje k dosažení cílů a realizace Exportní konference 31. října j a 2011 EXPORT STRATEGY 2012-2020 OF THE CZECH REPUBLIC Pilíře Exportní strategie I. Zpravodajství pro

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Eva Brožová Brno, 7. 1. 2014 Program prezentace 1. Přehled situace 2. Stručný souhrn klíčových informací k OP VVV (struktura, alokace, synergie) 3. Podrobnější

Více

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3

Více

Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA

Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA ředitel sdružení Problémy Olomouckého kraje Třetí nejnižší produktivita na obyvatele v ČR Nejnižší

Více

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013)

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Ing. Jana Šubrtová 31.05.2013 Obsah Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben

Více

Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce a plán na rok počet mil. Kč počet mil. Kč mil.

Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce a plán na rok počet mil. Kč počet mil. Kč mil. Příloha č. 1 Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce 2004-2005 a plán na rok 2006 Skutečnost 2004 Skutečnost 2005 Plán 2006 počet mil. Kč počet mil. Kč mil. Kč Výše poskytnutých

Více

Průmysl 4.0 z pohledu české praxe. Výsledky průzkumu Srpen 2016

Průmysl 4.0 z pohledu české praxe. Výsledky průzkumu Srpen 2016 Průmysl 4.0 z pohledu české praxe Výsledky průzkumu Srpen 2016 Představení průzkumu Průmysl 4.0 z pohledu české praxe Průzkum navazuje na řadu aktivit poradenské společnosti EY zaměřených na aktuální téma

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

HODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR

HODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR HODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR Měrtlová Libuše CÍL ČLÁNKU na základě dostupných statistických dat analyzovat lidský, ekonomický a inovační potenciál krajů

Více

meet europe. meet centrope. 5. května 2011 budova radnice v Győru, Maďarsko Zasedání Politické rady Mobilita pracovních sil & obchodní lokalita

meet europe. meet centrope. 5. května 2011 budova radnice v Győru, Maďarsko Zasedání Politické rady Mobilita pracovních sil & obchodní lokalita 5. května 2011 budova radnice v Győru, Maďarsko Zasedání Politické rady Mobilita pracovních sil & obchodní lokalita Veřejná konference Region bez hranic Workshop Obchodní lokalita Vytváření obchodní značky

Více

Průzkum ČNOPK Spolupráce firem s vysokými školami a výzkumnými institucemi

Průzkum ČNOPK Spolupráce firem s vysokými školami a výzkumnými institucemi Průzkum ČNOPK Spolupráce firem s vysokými školami a výzkumnými institucemi 11.06.2014 Lenka Šolcová Průzkum: Spolupráce firem s vysokými školami a výzkumnými institucemi I. Základní informace o průzkumu

Více

Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů.

Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D zahájila diskusi srovnáním základních pilířů konkurenceschopnosti ČR a zemí, které jsou v tomto

Více

PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í

PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í C V I Č E N Í 2 Hodnocení přírodních zdrojů v okolí bydliště za obec Téma jednotlivec zpracování ke zkoušce jak jsou využívány zdroje (vodní

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Malí podnikatelé v zemědělství

Malí podnikatelé v zemědělství Malí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Rozložení soubor podle zastoupení mužů a žen. Mezi malými zemědělskými podnikateli převládají muži, představují 84% respondentů (viz Příloha 2, graf č.1).

Více