VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ"

Transkript

1 YSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ BRNĚ BRNO UNIERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE KOTLE NA BIOMASU TITLE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR EDOUCÍ PRÁCE SUPERISOR TOMÁŠ MAAR ING. MAREK BALÁŠ BRNO 009

2 ysoké učení echnické v Brně, Fakula srojního inženýrsví Energeický úsav Akademický rok: 008/009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE suden(ka): Tomáš Maar kerý/kerá suduje v bakalářském sudijním programu obor: Energeika, procesy a ekologie (3904R030) Řediel úsavu ám v souladu se zákonem č./998 o vysokých školách a se Sudijním a zkušebním řádem UT v Brně určuje následující éma bakalářské práce: v anglickém jazyce: Kole na biomasu Biomass biolers Sručná charakerisika problemaiky úkolu: Kole na biomasy jsou rozvíjejícím se průmyslovým odvěvím. Náplní práce je výpoče výměníku žárorubnaého rošového kole na biomasu. Cíle bakalářské práce: / ypracova rešerši o biomase, jejich vlasnosech a využií. / ypracova základní přehled ypů zařízení pro sování biomasy. 3/ Návrh a výpoče žárorubnaého výměníku siny - voda.

3 Seznam odborné lieraury: Budaj, F.: Parní kole podklady pro epelný výpoče, UT v Brně, 99 Černý,.-Janeba, B.-Teyssler, J.: Parní kole. Technický průvodce 3, SNTL, 983 edoucí bakalářské práce: Ing. Marek Baláš Termín odevzdání bakalářské práce je sanoven časovým plánem akademického roku 008/009. Brně, dne L.S. doc. Ing. Zdeněk Skála, CSc. Řediel úsavu doc. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc. Děkan fakuly

4 Anoace Tao bakalářská práce se zabývá koli na biomasu. první čási práce je popsána biomasu jako ivo pro kole. e druhé čási je sručně popsán proces sování a možné konsrukční řešení kolů. Hlavní náplní éo práce je výpoče výměníku siny voda, a s ím spojené výpočy množsví vzduchu, sin, enalpie sin, výpoče eplosměnné plochy a návrh výměníku. Annoaion This bachelor s hesis deal wih a biomass boilers. In he firs par of his hesis is discribed biomass like a fuel for a boilers. Second par shorly discribes a combusion proces and possible consrucion hese device. Main hing in his hesis is calculaions a exchanger and wih i nessesery calculaions quanii of air, produk of combusion, enhalpy, calculaions hea ransfer surface and suggesion exchange. Klíčová slova koel, biomasa, výměník, siny Keywords boiler, biomass, exchanger, produc of combusion

5 Bibliografická ciace MAAR, T. Kole na biomasu. Brno: ysoké učení echnické v Brně, Fakula srojního inženýrsví, s. edoucí bakalářské práce Ing. Marek Baláš.

6 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci Koel na biomasu vypracoval samosaně pod vedením Ing. Marka Baláše a uvedl veškeré zdroje, ze kerých sem čer, v seznamu použié lieraury. Brně dne Maar Tomáš

7 Poděkování Na omo mísě bych rád poděkova vedoucímu mojí bakalářské práce za cenné rady a připomínky. Také bych chěl poděkova svým rodičům za všesrannou podporu při sudiu.

8 Obsah.ÚOD. BIOMASA A JEJÍ ROZDĚLENÍ.. BIOMASA ODPADNÍ.. BIOMASA ZÁMĚRNĚ PĚSTOANÁ PRO ENERGETICKÉ ÚČELY.3. SUCHÁ BIOMASA.4. MOKRÁ BIOMASA 3.5. SUCHÉ PROCESY (TERMOCHEMICKÁ PŘEMĚNA) 3.6. MOKRÉ PROCESY (BIOCHEMICKÁ PŘEMĚNA) 3.7. MECHANICKO CHEMICKÁ PŘEMĚNA 3 3. LASTNOSTI A ÚPRAA BIOMASY JAKO PALIA PRO KOTLE ÝHŘENOST BIOMASY KUSOÉ DŘEO DŘENÍ ŠTĚPKA PELETKY DŘENÍ PELETKY ALTERNATINÍ PELETKY DŘENÍ BRIKETY 8 4. ZAŘÍZENÍ PRO OÁNÍ BIOMASY PROCES OÁNÍ BIOMASY MNOŽSTÍ PALOACÍHO ZDUCHU A PŘEBYTEK ZDUCHU ZÁKLADNÍ ZPŮSOBY OÁNÍ OÁNÍ SE SPODNÍM PŘÍODEM PALIA OANÍ E FLUIDNÍ RSTĚ OÁNÍ NA ROŠTU 5. CÍL PRÁCE 5.. ZADÁNÍ STRUČNÝ POPIS POSTUPU PŘIJATÁ ZJEDNODUŠENÍ 3 6. ÝPOČET MNOŽSTÍ ZDUCHU A IN ÝPOČET MNOŽSTÍ ZDUCHU ÝPOČET MNOŽSTÍ IN TEPLOTY IN ÝPOČET ENTALPIE IN I SP URČENÍ MNOŽSTÍ PALIA A OBJEMU IN PŘI STŘEDNÍ TEPLOTĚ ÝSLEDNÉ HODNOTY 8

9 7. ÝPOČET ÝMĚNÍKU INY ODA BILANČNÍ RONICE URČENÍ POČTU ŽÁROÝCH TRUBEK STŘEDNÍ LOGARITMICKÝ TEPLOTNÍ SPÁD LN SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA K SOUČINITEL PŘESTUPU TEPLA SOUČINITEL PŘESTUPU TEPLA KONEKCÍ SOUČINITEL PŘESTUPU TEPLA KONEKCÍ URČENÍ ELIKOSTI ÝHŘENÉ PLOCHY ÝPOČET SEGMENTOÝCH PŘEPÁŽEK ÝSLEDNÉ HODNOTY NARHNUTÉHO ÝMĚNÍKU GEOMETRIE ÝMĚNÍKU INY ODA ZÁĚR 38 LITERATURA 39 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ 40 SEZNAM OBRÁZKŮ 43 SEZNAM TABULEK 43 POUŽITÝ SOFTWARE 43

10 Maar Tomáš Kole na biomasu Úvod yužíváni biomasy k energeickým účelům je spjao se samoným počákem lidské civilizace, kdy bylo používáno kusové dřevo, keré se sovalo na primiivních ohniších. S posupem doby se však nároky na množsví energie zvyšovaly a lidem nesačila pouhá ohnišě. A za dlouhou řadu le se přes sování v prvních krbech, kamnech, neregulovaných kolích, v dnešní době suje biomasa, a o nejen jako kusové dřevo, v plně auomaických linkách s dopravou iv všech skupensví s řízeným procesem sování. Biomasa nebyla však celou dobu v popředí zájmu, proože ji v době průmyslové revoluce, kdy spořeba energie soua nevídaně rychle, vylačila dosupná fosilní iva. Po druhé svěové válce si začalo lidsvo uvědomova dopad fosilních iv na živoní prosředí a jejich omezené zásoby. Proo je od éo doby snaha alespoň čásečně nahradi fosilní iva za jiný zdroj energie, a o nejlépe obnovielný. Mezi obnovielné zdroje spadá energie vody, věru, biomasy, geoermální energie. Ze všech ěcho obnovielných zdrojů je u nás biomasa v současnosi nejvyužívanější (cca 70 % všech obnovielných zdrojů). Česká republika není v jejím využívání nikerak pozadu. roce 005 se ČR zařadila na. míso ve spořebě biomasy (v přepoču na obyvaele EU). Získávání energie (epla) z biomasy u malých a sředních zdrojů je pro spořebiele zajímavé ne ani ak z důvodu používání obnovielného zdroje energie nebo proože se jedná o ekologičější ivo (ve srovnání s fosilními). Hlavním důvodem jsou mnohdy i několikanásobně menší náklady na provoz, ve srovnání s uhlím, LTO, elekřinou či plynem.

11 Maar Tomáš Kole na biomasu Biomasa a její rozdělení Biomasa je v om nejširším smyslu slova hmoa organického původu edy hmoa jejíž exisence je závislá na energii dopadajícího slunečního záření. K produkci energie z biomasy se eoreicky hodí veškeré formy biomasy, je však oázkou zda-li je o ekonomicky či ekologicky výhodné. Získáva energii z biomasy je s hlediska energeiky možné výhradně sováním, a o buď přímím sováním a nebo sováním konečných produků jejího zpracování (viz níže). Pro naše účely bude vhodné biomasu prakicky využívanou rozděli podle několika hledisek. Rozdělení bude poměrně sručné, proože o není obsahem éo práce a exisuje řada publikací věnující se omuo émau [,3] Rozdělení biomasy podle způsobu získávání Biomasa odpadní Záměrně pěsovaná biomasa Rozdělení biomasy podle obsahu vody Suchá biomasa Mokrá biomasa Rozdělení biomasy podle možnosi zpracování suché procesy (ermochemické přeměna) mokré procesy (biochemická přeměna) mechanicko chemická přeměna.. Biomasa odpadní Tuo čás biomasy voří odpady či vedlejší produky různých echnologií, mezi keré paří zejména roslinné odpady ze zemědělské výroby (sláma, seno, odpady ze sadů, odpady po údržbě zeleně,...) odpady po lesnické činnosi jako jsou zbyky po ěžbě dřeva (šišky, věve pařezy,..), odpady ze živočišné výroby (hnůj, kejda, ), odpady z průmyslových provozů jako jsou (dřevozpracující závody, lihovary, cukrovary, mlékárny, jaka, ) a skládky uhého komunálního odpadu či kaly z čisíren odpadních vod (ČO)... Biomasa záměrně pěsovaná pro energeické účely Pod eno druh biomasy spadají v základě zemědělské plodiny, keré jsou pěsované výhradně pro energeické účely. Těcho energeických plodin je v dnešní době celá řada, jejich deailnější rozdělování a posuzování jejich vhodnosi není pro uo práci podsané. Navíc je složení sušiny ěcho roslin v určiých mezích sejné, proo je možné říci, že výhřevnos záměrně pěsovaní biomasy je sejná a pohybuje se mezi 7,5 9,5 MJ kg Suchá biomasa Je biomasa, u keré obsah vody nepřesáhne 40 %. Tao je vhodná pro přímé sovaní (popř. zplyňování), nebo pro další úpravy jako jsou např. drcení, mleí, brikeování, ovšem i ako upravená biomasa je poé zpracována nejčasěji sováním. Nejčasějším druhem suché biomasy je dřevo resp. dřevní hmoa (ať už jako kusové dřevo, hobliny, piliny, ), dále je možné sem zařadi např. seno, slámu, ale aké vysušené kaly z ČO, vysušené odpady z lihovarů, ad.

12 Maar Tomáš Kole na biomasu Mokrá biomasa Mokrá biomasa je aková, jejíž obsah vody je 40 % a více. Mokrá biomasa jako aková není vhodná pro sování. Nejvěší měrou se využívá pro získávání bioplynu. Mezi mokrou biomasu řadíme hnůj, kejdu, odpady z jaek, ale aké kaly z ČO (před vysušením)..5. Suché procesy (ermochemická přeměna) Do ermochemických přeměn spadají ři sobě navenek podobné procesy: sování, zplyňování a pyrolýza. Témaem éo práce je koel na biomasu, a proo bude o prvním pojednáno níže.. Pyrolýza je jedna z nejnovějších či nejmodernějších echnologií. Jejím produkem je bioolej (hnědá vazká kaina s husoou, kg m -3 a výhřevnosí okolo 6-9 MJ kg - ), kerý je možný sova jako například LTO. Princip spočívá v cíleném zahřívání organické hmoy na eplou, kdy přesanou bý organické sloučeniny sabilní a šěpí se na nízkomolekulární sloučeniny..6. Mokré procesy (biochemická přeměna) Mokré procesy přesože přímo nespadají pod éma kolů na biomasu, jsem zařadil do rozdělní, pro ucelení, ovšem pojednám o nich jen velmi sručně. Bioeanol (ehylalkohol) vzniká kvašením (fermenací) ve vodném prosředí bohaém na cukry, ako vzniklý eanol se odděluje desilací. současnosi se pro svoji velkou výhřevnos a nízké emise používá jako náhrada za fosílie pro auomobily. ěšinou se určiá čás vyrobeného eanolu spořebovává sováním pro samoný ohřev při desilaci. Sování probíhá v kolích, keré jsou konsrukčně sejné jako kole na LTO, či zemní plyn, ale na rozdíl od ěcho jsou opařeny hořákem navrženým přímo na eanol. O omo se zmiňuji z důvodu nedávné plynové krize. Domnívám se, že by v případě dlouhorvajícího uzavření plynovodů, bylo nezbyné zařízení pro sování zemního plynu nadále provozova, a jedou z několika varian je, podle mého názoru, výměna hořáku, přisavení ciserny s bioeanolem a jejich opěovné spušění. Bioplyn vzniká při rozkladu organické hmoy za příomnosi mikroorganismů. Je z věší čási vořen meanem. Proo je rovněž možné bioplyn sova v upravených kolích na zemní plyn či LTO. Skládkový plyn na skládkách uhého komunálního odpadu probíhají složié biologické procesy, jejichž výsledným produkem je plyn, kerý je možné odebíra po dobu několika le..7. Mechanicko chemická přeměna Tao skupina zpracování se dá v základě rozděli na dvě hlavní skupiny. První je výroba bionafy. Ta se vyrábí lisováním řepky olejné (a dalších olejnaých plodin) a jejich následných úprav. Druhá je mechanické zpracování především suché biomasy. Sem paří zejména drcení, šěpkování, peleování, ad. Tyo způsoby budou podrobněji probrány v následující kapiole. 3

13 Maar Tomáš Kole na biomasu lasnosi a úprava biomasy jako iva pro kole éo a dalších kapiolách se zaměřím především na biomasu, kerá se nejvěší měrou užívá pro sování v kolích, proo budu za biomasu považova především kusové dřevo, šěpku, peleky, brikey.[,,3,4] 3.. ýhřevnos biomasy ýhřevnos biomasy a její závislos na vlhkosi, je jednou z nejdůležiějších charakerisik. ýhřevnos je závislá na ypu a kvaliě biomasy, avšak výhřevnos sušiny je v určiých mezích sejná 7,5 9,5 MJ kg - nezávislá na druhu (sušina má v posaě sejné chemické složení). Pro uo skuečnos je výhřevnos biomasy nejvěší měrou závislá na vlhkosi. Z pravidla plaí, že se zvyšujícím se obsahem vody v ivu, klesá jeho výhřevnos (viz Obr.3 ). Obr. 3- Závislos výhřevnosi biomasy na vlhkosi [] Dále je aké nuné podoknou, že biomasa obecně, má velký podíl prchavé hořlaviny (viz Tab. 3-), a nízký podíl popeloviny 0,9-,6 %, což má významný vliv na konsrukci ohnišě. Tab. 3- Množsví prchavé hořlaviny u různých druhů iv [] ivo výhřevnos MJ/kg prchavá hořlavina % koks 8,5,5 černé uhlí 8 0 hnědé uhlí 7 55 dřevo 8 75 sláma

14 Maar Tomáš Kole na biomasu Kusové dřevo Kusové dřevo je nejvíce využíváno v kolích menších výkonů. ěšinou v lokálních openiších. Pro věší zdroje, keré bývají zpravidla auomaizovány, by byla auomaická doprava kusového dřeva nákladná, nebo dokonce neprovedielná. Rozměry kusového dřeva jsou dány rozměrem přikládacího prosoru, edy mohou se liši podle konsrukčního uspořádání daného ypu kole. ěšinou se jedná o polena s max. délkou 500 mm. Asi nejvěší výhodou u zdrojů na kusové dřevo je bezesporu cena, kerá je v současné době a ješě dlouho bude, nejnižší ze všech iv. Tao zařízení pro sování kusového dřeva, jsou levná, spolehlivá, avšak oo je vykoupeno nunosí ručně přikláda -3 denně, popř. i zpracováva dřevo. Obr. 3- Kusové dříví následují abulce (Tab. 3 ) jsou výhřevnosi jednolivých druhů dřevin při 0 % vlhkosi zn. při vlhkosi, kerá je obecně dosažená po ročním venkovním sušení dřeva pod přísřeškem. Tab. 3- ýhřevnos jednolivých druhů dřevin při 0 % (resp. 5 %) vlhkosi [4] Obsah vody ýhřevnos Druh iva % MJkg - Lisnaé dřevo 5 4,605 Jehličnaé dřevo 5 5,584 borovice 0 8,4 vrba 0 6,9 olše 0 6,7 habr 0 6,7 aká 0 6,3 dub 0 5,9 jedle 0 5,9 jasan 0 5,7 buk 0 5,5 smrk 0 5,3 bříza 0 5 modřín 0 5 opol 0,9 5

15 Maar Tomáš Kole na biomasu Dřevní šěpka Dřevní šěpka se vyrábí zpracováním dřevního odpadu při ěžbě dříví, zpracováním odpadů při prořezu dříví na pile anebo šěpkováním energeických plodin. Šěpka obsahuje frakce v rozmezí -5 cm s příměsí čásic do 7 cm v maximálním zasoupení 0 %. ýhřevnos šěpky je závislá na druhu šěpkované dřeviny a její vlhkosi(viz Tab. 3 ). Rozlišujeme dva ypy šěpky: zelená šěpka - jehličnaá, včeně asimilačních orgánů hnědá šěpka - převážně lisnaá bez asimilačních orgánů Obr. 3-3 Dřevní šěpka 3.4. Peleky Peleky jsou moderním, ekologickým ivem, obnovielným ivem. době, kdy se o poplekách začaly objevova první zmínky, byl pohled na ně poněkud nevěřícný. Odborná veřejnos je odmíala z důvodu velkých pořizovacích a provozních nákladů. Časem se však především díky svým vlasnosem (velikos, měrná hmonos, obsah popeloviny, výhřevnos) saly výborným ivem pro auomaické kole. yrábějí se lisováním na maricových lisech. Peleky se v zásadě dají rozděli do svou skupin : Dřevní peleky Alernaivní peleky Dřevní peleky Základem pro výrobu dřevních peleek je homogenní dřevní hmoa ve formě pilin, jejichž opimální velikos je 3 mm a vlhkos cca 0 %, není-li omu ak, je řeba dřevní hmou vysouše. Klíčovým zařízením při výrobě peleek je maricový lis. Tyo lisy se vyrábějí v několika konsrukčních provedeních, kerá však nebudu uvádě. Princip všech pelekovacích jednoek je v zásadě sejný. Na jedné sraně se nejprve (je-li o zapořebí) vyřídí dřevní hmoa a odsraní se čási s velkými rozměry, poé je ao hmoa prolačována přes marici, kerá udává požadovaný var. éo čási se peleka značně zahřeje a změkčí a uvolní se lignin, kerý po vychlazení funguje jako pojivo. Je aké možné přidáva určiou malou čás náhradního pojiva jako např. kukuřičná moučka. Obr. 3-4 Dřevní peleky 6

16 Maar Tomáš Kole na biomasu Tab. 3-3 Rozsah hodno vlasnosí dřevních peleek podle EN [4] Údaj Hodnoa Rozsah Rozměry: průměr mm 4, 6, 8, 0, 0, 5 Délka mm do 50, 00 nebo 4-6 x Ø Husoa kg.l - (dm 3 ) -,4 Obsah vody % 0, (u kůry 8) Sypná hmonos kg.m Obsah popele % 0,7 -,5 (u kůry až 8) ýhřevnos MJ.kg - 5, - 9,5 Obsah síry % 0,04-0,08 Obsah dusíku % 0,3-0,6 Obsah chlóru % 0,0-0,04 Obsah arsenu mg.kg - 0,8 Obsah kadmia mg.kg - 0,5 Obsah chrómu mg.kg - 8 Obsah mědi mg.kg - 5 Obsah rui mg.kg - 0,05 Obsah olova mg.kg - 0 Obsah zinku mg.kg - 00 Obsah EOX mg.kg Alernaivní peleky Princip výroby alernaivních pele je shodný s výrobou dřevních pele. rozdíl je však v použié surovině. Alernaivní peleky jsou v zásadě dvojí. Agropeleky základní surovinou pro jejich výrobu jsou zemědělské produky energeické plodiny, řepková sláma, obilí, šovík, Osaní keré jsou vyráběny s různých surovin, jako je např. drcený papír, kanina Paramery alernaivních pele jsou podobné jako je omu u peleek dřevních, mají sejné rozměry. U alernaivních peleek je jejich výhřevnos a obsah popeloviny závislá především na použié surovině, obvykle se pohybují v ěcho hodnoách (viz Tab. 3 4). Tab. 3-4 lasnosi alernaivních peleek podle [3] lasnos Jednoka Hodnoa ýhřevnos MJ.kg Měrná hmonos m -3 0,9, Obsah popele % 0,5,5 Pro alernaivní peleky exisuje mnohem věší základna surovin pro jejich výrobu. Klasické dřevní peleky jsou vyráběny z dřevní hmoy a přeso, že se jedná věšinou o hmou odpadní (odřezky, piliny, hobliny), je využívána i v jiných oblasech jako je např. papírenský průmysl, výroba dřevořísky, a mnohé další. Naproi omu alernaivní peleky jsou vyráběny z průmyslově ěžko zpracovaelných surovin, u kerých není mnohdy jiná možnos využií. Too je obrovská výhoda alernaivních peleek. Naproi omu alernaivní peleky je možné sova pouze v upravených kolích resp. není možné sova je v kolích určených pro sování dřevních peleek (dochází k zapékání hořáku již po několika hodinách). Další nevýhodou je, že při použií nekvaliních alernaivních peleek není možné zaruči u zdroje auomaický provoz. Takovéo nekvaliní alernaivní peleky je možné sova ve velkých kolích, keré jsou ve výopnách, velkých koelnách, eplárnách, ad. 7

17 Maar Tomáš Kole na biomasu Dřevní brikey Dřevní brikey mají sejné vlasnosi jako dřevní peleky, rozdíl je však v jejich varu a velikosi. Dřevní brikey mohou mí jakýkoli var, nejčasěji jsou brikey lisovány do válců nebo kvádrů. lasnosi dřevních brike ýhřevnos- 6-9 MJ kg - elikos: válec průměru 5-8 cm nebo hranol o rozměrech cca 5x0x7cm Obsah popele se udává <,5 % (u brike s věším obsahem kůry se obsah popele pohybuje okolo 3 %. Husoa -,4 kg m -3 Obr. 3-5 Dřevní brikey 8

18 Maar Tomáš Kole na biomasu Zařízení pro sování biomasy éo kapiole se budu věnova způsobům sování biomasy a sování obecně. Při om vycházím z [5,6,8,9,] 4.. Proces sování biomasy Sování biomasy je proces zahrnující řadu fyzikálních a chemických procesů. Tyo procesy probíhají ve sejném čase a i prosorově je ěžké od sebe yo procesy odděli. Je však možné yo procesy seřadi podle eploy. Při nejnižších eploách od cca 00 C dochází k sušení iva zn. k odpařování vody vázané v ivu, ako vzniklá vodní pára je odváděna společně se sinami do komína. odní pára zvěšuje objem sin a odebírá velké množsví epla z ohnišě svým výparným eplem. Too má neblahý vliv na účinnos celého zařízení, eplou rosného bodu sin, s ím spojenou nízkoeploní korozi, a zanášení eplosměnných ploch. Při eploách nad 50 C dochází k pyrolyickému rozkladu suchého iva. Při eploách okolo 50 C se uvolňuje z iva prchavá složka hořlaviny (především CO a C X H Y ). Nad vrsvou iva dochází při eploě cca 700 C k hoření ěcho plynů. Po uvolnění prchavé hořlaviny zbude pevná složka zv. neprchavá hořlavina pevný uhlík, kerý shoří za eplo vyšších než 600 C. Hoření je isobarické okysličování iva (resp. jeho hořlavých složek C, H, S) až na jeho konečné produky siny (CO, H O, N, SO, ad.) přičemž se uvolní značné množsví epla. [5,6,7] 4... Množsví ovacího vzduchu a přebyek vzduchu α Jedna z nejdůležiějších věcí pro zabezpečení dokonalého sovaní iva ve sovacím prosoru je množsví vzduchu přiváděného do ohoo prosoru. Proože jen při dokonalém promíchaní a dosaečném množsví vzduchu resp. jeho složky O, může dojí k vyhoření veškerého iva. Proože používáme vzdušný kyslík je nuné jeho minimální množsví přepočía na množsví vzduchu a přihlédnou ke zvešení objemu vzduchu vzdušnou vlhkosi j. objemem vodní páry. Tímo dosaneme zv. minimální množsví vzduchu Do sovacího prosoru je však zapořebí přivádě více vzduchu než-li pouze minimální množsví vzduchu. Tímo zabráníme vzniku oblasí s nedosakem vzduchu (v ěcho oblasech dochází k lokálnímu nedokonalému sování vzniká CO přičemž se uvolní jen čás epla a zvyšuje se zráa chemickým nedoem). Na sanu druhou při příliš vysokém přebyku vzduchu se snižuje eploa sin a ím i možný využielný epelný spád pro eplosměnné plochy. současné době je pro jednolivé konsrukční uspořádání i různé druhy iva volen podle mnohaleých zkušenosí. Z Obr. 4 vyplívá opimální množsví přebyku vzduchu α. [5, 6] Obr. 4- Určení množsví přebyku vzduchu 9

19 Maar Tomáš Kole na biomasu Základní způsoby sování Pro správnou funkci celého zařízení je nejpodsanější zabezpečení dokonalého sování ve sovací komoře zn. v mísě, kde dochází k dějům zmíněných v kapiole 4.. Konsrukční uspořádání sovací komory je závislé především na druhu iva. Pro biomasu je ypický velký obsah prchavé hořlaviny. Teno fak musí bý respekován při návrhu varu sovacího prosoru a při návrhu disribuce vzduchu do sovacího prosoru. zásadě je vzduch rozdělen na primární (menší čás z celkového množsví) a sekundární vzduch. Primární vzduch se přivádí přímo pod vrsvu iva a sekundární vzduch se přivádí na míso, kde se předpokládá vyhoření prchavé hořlaviny. Pro sování biomasy se nejčasěji používá: Sování na rošě Sování se spodním přívodem iva Fluidní sování následujících kapiolách se obecně zmíním o každém z nich a sručně nasíním jednolivé principy Sování se spodním přívodem iva Sování se spodním přívodem iva je vhodné především u auomaických kolů na peleky nebo šěpku, u kerých je možná doprava iva šnekovým dopravníkem. Pro sovaní se spodním přívodem iva se používají zv. reorový hořák viz. Obr 4-. U kerého je ivo dopravováno šnekovým dopravníkem do sředu reorového hořáku kde je umísěn i přívod primárního vzduchu a dochází zde k hoření a uvolňování prchavé složky hořlaviny, kerá dohořívá nad ímo hořákem, kam se přivádí vzduch sekundární. Tuhý zbyek po hoření je poom vylačován nevyhořelým ivem přes okraj hořáku. Obr. 4- Reorový hořák 4... Sovaní ve fluidní vrsvě U ohoo ypu zařízení probíhá sování iva ve vznosu zn. vhodně upravené ivo ( velikos max cca mm) je nadnášeno proudícím vzduchem resp. sinami. Po vyhoření je uhý zbyek společně s kousky nevyhořelého iva odnesen proudem mimo sovací prosor, nejčasěji do cyklónového odlučovače, kde se odloučí popílek společně s nedoem. Teno uhý zbyek je poom opěovně doplňován do fluidní vrsvy kde dohoří. Podle druhu fluidní vrsvy rozeznáváme v zásadě dva druhy fluidních ohniš. První je fluidní ohnišě se sacionární fluidní vrsvou, u kerých rychlos sin nepřesahuje prahovou rychlos. U ohoo ypu ohnišě je ve sovacím prosoru jasná hladina fluidní vrsvy, uo hladinu opouší jen nejmenší čásečky a popílek. Druhý yp ohnišě je s cirkulující fluidní vrsvou, u kerých se veškeré ivo i popílek pohybují mimo ohnišě a jsou vraceny zpě přes cyklónový odlučovač Obr

20 Maar Tomáš Kole na biomasu Sování ve fluidní vrsvě má řadu výhod. Dají se sova či spolusova i méněhodnoná iva jakou jsou kaly, přímo do mísa hoření edy do fluidní vrsvy je možné dávkova adiiva, keré zabrání vzniku nežádoucích emisí, u iv bohaých na síru se do sovacího prosoru dávkuje vápenec. Snižuje se možnos vzniku NO proože se eploy ve sovací komoře pohybují okolo 900 C. [,9] Obr. 4-3 Parní koel s cirkulující fluidní vrsvou Sování na rošu Sování na rošu jej jeden z nejsarších způsobů sování pevného iva. Roš je jednoduše řečeno kovová plocha s ovory (jednolivé konsrukce se od sebe poněkud liší). Ovory v rošu slouží jako přívod primárního vzduchu (popř. recirkulovaných sin) a odvádí pevné zbyky. Roš aké udržuje a podepírá vrsvu iva. Rozlišuje ři základní ipy rošů. Pevné rošy se používají především u menších zdrojů, ivo se při hoření nepohybuje. pro biomasu se nejčasěji používá šikmý pevný roš, u kerého je pohyb iva způsoben graviací. Obr 4-4. Rošy s občasným přemísěním iva se začaly používa při snaze zvýši výkon zařízení. Sysém rošnic umožňuje jejich periodické vychýlení ze základní polohy čím dojde k rozrušení vrsvy iva a jeho posunuí. Rošy s koninuálním pohybem iva se používají u kolů nejvěších výkonů. Roš je vořen nekonečným pásem, kerý se neusále oáčí a ím posouvá ivo dále do ohnišě. Na konci se na rošu nachází jen pevný zbyek. Obr. 4-4 Koel s šikmým rošem

21 Maar Tomáš Kole na biomasu Cíl práce Cílem éo práce bude navrhnou výměník siny voda (resp. rozměry a poče rubek) viz Obr. 5. pro eplovodní koel sující biomasu. Teno výměník siny voda je jedinou eplosměnnou plochou rošového kole na sování dřevních peleek. Obr. 5- Požadovaný výsup výpoču Schémaický náčr celého kole včeně eplosměnné plochy je na Obr. 5-. Na omo obrázku jsou zřejmé i vsupní eploy pořebné pro výpoče éo eplosměnné plochy. Obr. 5- Schemaický náčr kole resp. výměníku siny voda

22 Maar Tomáš Kole na biomasu Zadání Je zadán koel sující dřevní peleky. lasnosi peleek (zn. prvkový rozbor, hrubý rozbor a výhřevnos) jsou dány v Tab. 5. Tab. 5- lasnosi iva lasnosi peleek podle lasnos Značka Jednoka Hodnoa Obsah C C r % 5 Obsah O O r % 4 Obsah H H r % Obsah N N r % 6 lhkos W r % 0 Popelnaos A r % ýhřevnos r Q i MJ kg - 7, Požadovaný výkon kole na sraně vody P = 600 kw, což při eploách vody T =70 C a T =90 C dává podle rovnice epelné bilance (5.) hmonosí průok vody m vody = 3 kg s -. Podle ohoo požadovaného množsví vody se později bude voli množsví sin, ak aby rozdíl enalpií na vsupu a výsupu z výměníku a jejich množsví předaly požadovaný výkon do opné vody P voda mvody cvodysř ( ) m ( I SP ISP ) k S LN (5.) P 600 mvody 3 kg s c ( ) 4,9(90 70) vodysř 5... Sručný popis posupu Pro výpoče výměníku siny voda je zapořebí nejprve spočís vlasnosi sin a s ím spojené sechiomerické výpočy. Dále je pořebné dopočís z požadovaného výkonu a enalpií sin při ěcho eploách množsví sin při sřední eploě. omo bodě jíž mám všechny vsupy nuné pro výpoče eplosměnné plochy. Zvolím rozměr rubek (po konsulaci volím 60 x,9 mm). A podle opimální rychlosi proudění sin v žárových rubkách určím poče rubek, oo zaokrouhlím nahoru a zpěně dopoču skuečnou rychlos sin. Nyní je pořeba spočís součiniel přesupu α resp. součiniel prosupu epla k. Součiniel přesupu epla se skládá z součiniele přesupu epla konvekcí a součiniele přesupu epla sáláním (eploa sin je vyšší než cca 500, proo jej nemůžeme zanedba). Po vyčíslení obou z nich jejich sečení a vynásobení opravným koeficienem, dopočís pořebnou délku rubek ak aby eplosměnná plocha dávala požadovaný výkon 600 kw na sraně vody Přijaá zjednodušení Pro výpoče výměníku siny voda jsem musel přisoupi na jisá zjednodušení. Zvolil jsem ao: Teploy před a za výměníkem jsou sanoveny na základě naměřených hodno z již fungujících zařízení viz kapiola 6.3 Jedinou eplosměnná plocha kole jsou žárové rubky ve výměníku ýměník siny voda volím jako jeden ah žárových rubek Tlak ve sinovodu resp. v žárových rubkách volím jako amosférický, ímo se dopusím jen minimální chyby 3

23 Maar Tomáš Kole na biomasu ýpoče množsví vzduchu a sin éo kapiole jsem čer z lieraury [5,6,7,9,] 6.. ýpoče množsví vzduchu Určení minimálního množsví suchého vzduchu T ZS r r r T,4 C H O, ZS 4,73 0, 4 3 Nm kg (6.) 0, 4 3 Minimální množsví vlhkého vzduchu T Z T T 3 Z f ZS,04 4,73 4,9 Nm kg (6.3) f =,04 zohledňuje objem vodné páry ve vlhkém vzduchu podle [6] Určení skuečného množsví vlhkého vzduchu podle [5,6]) S Z s přebykem vzduchu α =.7 (zvoleno S T 3 Z ZS,7 4,9 8,36 Nm kg (6.4) 6.. ýpoče množsví sin Celkové množsví vlhkých sin S SP je dáno vzahem (6.5) S T PR 3 SP SPS H 4,69, 3,3 9, O Z Nm kg (6.5) T SPS = eoreické množsví suchých sin při α = podle (6.6) = množsví vodní páry ve sinách podle (6.9) H O PR Z = množsví přebyečného vzduchu podle (6.3) T 3 SPS CO 0,95 3,74 4,69 N Nm kg (6.6) r,4 C,4 5 3 CO 0,95 Nm kg (6.7) r,4 N T,4 3 N 0,79 0,79 4,73 3,74 ZS Nm kg (6.8) 4

24 Maar Tomáš Kole na biomasu H 0,67 0,4 0,3,6 O H W Nm kg (6.9) r 44,8 H 44, ,67 Nm kg H (6.0) r,4 W,4 0 3 W 0,4 Nm kg (6.) ( f ) vzs,7 (,04 ) 4,73 0,3 Nm kg (6.) PR T 3 Z ( ) ZS (,7 ) 4,73 3,3 Nm kg (6.3) Sanovení objemových čásí říaomových plynů r SP r r r 0,0 0,3 0,3 [ ] (6.4) SP RO H O CO 0,95 0 SO r RO 0, [ ] (6.5) S 9, SP r H,5 O r H 0,3 [ ] O S (6.6) 9, SP r T 3 H ( ) ( ),5 O H O f ZS Nm kg (6.7) Sanovení koncenrace popílku ve sinách 0 r A xp ,8 gnm (6.8) S 00 9, 00 p SP x = proceno popílku v úleu zvoleno 0,8 podle [9] 6.3. Teploy sin Tao práce se zabývá výpočem a návrhem eplosměnné plochy kole. Pro eno výpoče je nuné zná eplou před a za vsupem do výměníku siny voda. Teplou za výměníkem volím eplou 90 C. Tao hodnoa je vyšší jak eploa rosného bodu, proože při provozu kole s eploou sin na konci výměníky okolo eploy rosného bodu je obížná regulace. Teploa před vsupem do výměníku je zvolena 088 C. Tao odpovídá reálným hodnoám u kolů podobné konsrukce ýpoče enalpie sin I SP Proože při omo zjednodušeném výpoču přímo znám eplou před vsupem do výměníku a eplou na výsupu (po konzulaci volím 90 C) určím enalpie přímo pro yo eploy podle vzahu (6.9), eno vzah plaí obecně pro eplou v horním indexu. Tyo enalpie jsou vzaženy na kilogram spáleného iva. ýpoče byl proveden pomocí EXCELu, proo zde uvádím jen obecné vzahy pro výpoče enalpie sin. I I ( ) I [ kj kg ] (6.9) SP SP min ZD I i i i [ kj kg ] (6.0) SP min CO CO N N HO HO Do vzahu (6.0) dosadím vždy enalpii dané složky při eploě a objemy sin spočené v kap Enalpie jednolivých složek jsou uvedeny pro yo dvě eploy v Tab. 6-5

25 Maar Tomáš Kole na biomasu Tab. 6- ýsledné enalpie sin I SP min podle (6.0) a enalpie složek sin 3 Enalpie složek sin v [ kj Nm ] Enalpie sin v [ kj kg ] ico N i i H O min =088 C =90 C I SP S I ( c ) [ kj kg ] (6.) ZD Z Z c c 0,006 d c [ kj kg ] (6.) Z ZS H O H ( ) O 3 3 d f 0 (.04 ) 0 4,7.93 (6.3) ZS Tab. 6- je na základě rovnic (6.), (6.) a (6.3) spočena výsledná enalpie vzduchu I ZD při eploě. Tab. 6- ýsledné enalpie vzduchu IZD a měrné epelné kapaciy Měrné epelné kapaciy [ 3 kj Nm K ] Enalpie vzduchu v [ kj kg ] c ZS c H O c Z I ZD =088,4,8, ,6 =90,3,5, Z výsledných hodno z Tab. 6- a Tab. 6-3 je podle rovnice (6.9) spočena enalpie sin pro danou eplou. ýsledek je zobrazen v Tab Tab. 6-3 ýsledné enalpie sin 088 SP I SP pro danou eplou I 5 [ kj kg ] I 557 [ kj kg ] 90 SP následující Tab. 6-4 jsou spočeny enalpie sin v rozmezí eplo 00 C až 00 C a na Obr. 6- jsou v závislosi na eploě vyneseny enalpie z Tab. 6-4 Tab. 6-4 Enalpie vzduchu, složek sin a výsledná enalpie sin i I min c CO in i H O SP ,5 50,6 84,396,3,505, ,93 64, ,3 59, ,998,307,5, ,7 65, ,8 39, 46,8 54,96,37,54, ,9 3884, ,9 56,7 65,9 3403,,39,565,398 63, , , ,5 436,88,343,59, , , , 804,3 968,8 555,558,356,65, , , ,3 947,3 48,9 67,84,37,64, , , ,9 093, 334,7 700,784,384,688, ,48 044, , 4,3 56, 804,,398,696, ,607 57, ,4 39,6 73, 95,,4,73, ,68 40, ,8 697,7 3, 34,6,433,775, , ,5 ZS c H O c Z I ZD I SP I SP 6

26 Maar Tomáš Kole na biomasu Obr. 6- Závislos enalpie sin, vzduchu a složek sin na eploě podle Tab

27 Maar Tomáš Kole na biomasu Určení množsví iva a objemu sin při sřední eploě Proože jsou enalpie sin vzaženy na kilogram iva musím z rovnice (6.4) urči množsví iva m v kg s - pořebného k dosažení požadovaného výkonu 600 kw na sraně vody P voda. Poé zpěně podle množsví iva urči objem sin uvolněný za s 0 podle rovnice (6.5). A podle rovnice (6.6) přepočís objem sin při normálních podmínkách na objem sin s při sřední eploě ST z rovnice (6.7). To vše je pořebné k určení rychlosi sin v žárových rubkách resp. k určení poču žárových rubek při zohlednění opimální rychlosi viz. kap 7. [3,0] P m ( I I ) m P 600 0, voda voda SP SP PAL (6.4) ( I SP I SP ) kg s Poom množsví sin uvolněných za sekundu 0 v Nm 3 s - bude podle rovnice (6.7) 0 S 3 m SP 0,07 9,,8 Nm s (6.5) 73,5 73,5 639,8 8,9 m s 73,5 73,5 ST 0 s 3 (6.6) ST C (6.7) 6.6. ýsledné hodnoy Tab. 6-5 ýsledné hodnoy spočené v kapiole 6 Skuečné množsví vlhkého vzduchu 8,36 Skuečné množsví vlhkých sin 9, Skuečný průok sin při sřední eploě 8,9 Množsví spáleného iva 0,07 Nm Nm 3 kg 3 kg 3 m s s kg PAL 8

28 Maar Tomáš Kole na biomasu ýpoče výměníku siny voda Pro výpoče výměníku siny voda už známe všechny pořebné vsupy zn. eploy před a za výměníkem a průoky medií. Jen pro zopakování jsou pořebná daa uvedena v Tab. 7-. Tab. 7- supní daa pro výpoče výměníku značka jednoka popis hodnoa C Teploa sin na vsupu do výměníku 088 C Teploa sin na výsupu z výměníku 90 C Teploa vody na vsupu do výměníku 70 C Teploa vody na výsupu z výměníku 90 m vody ST 3 s kg s Průok vody výměníkem 3 m Průok sin výměníkem 8,9 P voda kw ýkon výměníku na sraně vody Bilanční rovnice Základní rovnice pro přesupu epla je dána vzahem (7.). éo kapiole si uo rovnici rozeberu a nasíním další posup výpoču P voda mvody cvodysř ( ) m ( I SP ISP ) k S LN (7.) kde: k je součiniel prosupu epla ve Wm - K -, eno součiniel je počíán na základě krieriální rovnice a zohledněním sálání plynu (sin) do sěn v kapiole 7.4 S je výhřevná plocha jediná neznámá v éo rovnici, v kapiole 7.. však určíme obvod O CEL žárových rubek, proo je jedinou neznámou délka L ěcho rubek, jinak řečeno výkon výměníku je funkcí délky, uo délku vyjádříme v rovnici (7.), ze keré budu vycháze při výpoču délky rubek LN je sřední logarimický eploní spád spočený v kapiole 7.. P vody k S P L k O CEL LN vody k O LN CEL [m] L LN (7.) 9

29 Maar Tomáš Kole na biomasu Určení poču žárových rubek Poče žárových rubek z sanovím pomocí rovnice koninuiy (7.3) a předpokládané opimální OPT rychlosi sin w, kerou na základě doporučení volím 3 m s -. Rovněž na základě doporučení volím rozměr žárových rubek a dle Obr.7-. Obr. 7- Náčr rozměrů žárových rubek (rozměry v mm) ST z OPT OPT OPT OPT d w SCEL w z 4 ST 4 4 8,9 OPT w d 3 0,054 OPT 67,7 (7.3) Hodnou z OPT = 67,7 zaokrouhlím na nejbližší vyšší zn. z =68. Podle rovnice (7.4) sanovím skuečnou rychlos sin. w ST S ST ST CEL ST d z ,9 0,054 4,9 m s (7.4) Poče rubek, jejich rozměr a rychlos proudění je známo. Nyní je ješě řeba urči celkový obvod žárových rubek. iz kapiola 7. O CEL z O z d 68 0, ,7 8, 6 m (7.5) 7.3. Sřední logarimický eploní spád LN Jako rozdíl eplo se u čisě proiproudého (resp. čisě souproudého výměníku) uvažuje sřední logarimický eploní spád určený podle rovnice (7.6) a Obr.7-. U jiných ypů proudění jako je například výměník s křížovým okem se poom LN násobí opravným součinielem φ. ýměník, kerý je v éo práci počíán je díky segmenovým přepážkám aké v podsaě křížový, ale podle [5,7] se při poču křížení věším jak čyři, což pro počíaný výměník předpokládám, součiniel φ limině blíží jedné, proo je možné eno výměník počía jako proiproudý. Sřední logarimický eploní spád se určí podle rovnice (7.6) a Obr. 7-. [5,7,9,] 30

30 Maar Tomáš Kole na biomasu Obr. 7- Teploní poměry proiproudého výměníku H S LN 44,5 (7.6) H 998 ln ln 0 S S ROS (7.7) H SP (7.8) 3

31 Maar Tomáš Kole na biomasu Součiniel prosupu epla k Základní vzah pro určení součiniele přesupu epla je dán vzahem (7.9) a pro vysvělení je k omuo vzahu přidán Obr Na kerém je znázorněn eploní profil a popis jednolivých členů rovnice. [5] Obr. 7-3 Prosup epla k Z (7.9) kde: Z M M K K [ W m K ] Z Z M M K K epelný odpor při přesupu epla ze srany sin do rubky, resp. do znečišění na sraně sin. ýpoče je v kapiole 7.5. epelný odpor při prosupu epla vrsvou znečišění (saze, popílek), značí se aké jako součiniel zanesení. epelný odpor prosupu epla sěnou rubky. Odpor prosupu epla se zanedbává pro ohříváky vody. podle [5] epelný odpor podle [5] možné zanedba prosupu epla zanesení ze srany vody (vodní kámen). Je rovněž. epelný odpor přesupu epla ze zanesení na sraně vody do vody. Zanedbáme [5] 3

32 Maar Tomáš Kole na biomasu Po éo úvaze je možné součiniel prosupu epla k zapsa ve varu (7.0). Kole menších výkonů lze počía aké podle vzorce (7.), pro další výpoče mi bylo doporučeno uží rovnice (7.). k [ W m K ] (7.0) k [ W m K ] k 0,77 64,58 54,98 [ W m K ] (7.) kde: je součiniel epelné efekivnosi. Podle [5] vychází =0,6. Tao hodnoa však podle praxe navyšuje pořebný maeriál a příliš snižuje skuečné hodnoy spolučiniele prosupu epla a zařízení vychází veší. Proo volím po konzulaci a podle [9] součiniel epelné efekivnosi 0, 77 je součiniel přesupu epla spočený v kapiole Součiniel přesupu epla Součiniel přesupu epla sesává z přesupu epla konvekcí k a součiniele přesupu epla sáláním s podle rovnice (7.). Součiniel přesupu epla sáláním je možné zanedba při eploě sin menší jak cca 500 C, eno výměník má eplou vsupujících sin přes 000 C musím vliv sálání zohledni. (5,3 3,7) 64,58 [ W m K ] K S (7.) kde: je součiniel využií, pro daný yp volím K součiniel přesupu epla konvekcí, spočen v kapiole součiniel přesupu epla sáláním, spočen v kapiole 7.5. S Součiniel přesupu epla konvekcí ýpoče vychází z rovnice (7.3) podle [5,9]. Dosazené vlasnosi sin jsou brány z abulek v lierauře [5,9]. Tyo hodnoy jsou uvedeny v Tab 7. a jsou vzaženy ke sřední eploě sin 640 C K 0,03 d ST w d 0,8 Pr 0,4 c c l c m 7,8450 0,03 0,054,9 0, ,960 0,8 0,605 0,4 5,3 [ W m K ] (7.3) 33

33 Maar Tomáš Kole na biomasu Tab. 7- lasnosi sin a opravné koeficieny pro rovnici (7.3) značka hodnoa jednoka popis 7,845 0 W m K Součiniel epelné vodivosi sin 6 99,96 0 m s Kinemaická vazkos sin 0,4 Pr 0, 605 Prandlovo číslo c Opravný koeficien, pro ochlazování bereme c l Opravný koeficien na poměrnou délku, zavádí se při L 50, předpokládám min délku 3 m proo nezavádím d c m Opravný koeficien, zavádí se u mezikruží Součiniel přesupu epla konvekcí Součiniel přesupu epla sáláním se sanoví na základě rovnice (7.4). 4 Tz 8 ast 3 5,7 0 T S a T [ W m K ] (7.4) Tz T S 973,5 8 0,8 3 93,5 5,7 0 0,077 93,5 3,7 [ W m K ] 973,5 93,5 kde: a ST supeň černosi povrchu sěn, uvažuji a ST 0, 8 a supeň černosi zaprášených sin podle rovnice (7.5) T z absoluní eploa zaprášené sěny podle rovnice (7.9) kde T 60 [6] T absoluní sřední eploa sin T=93,5 K 4 a e kps e 0,0803 0,077 (7.5) kde: kps exponen rovnice, určí se podle vzahu (7.6), je možné u rošových ohnišť druhý člen v závorce zanedba pro jakékoli ivo[5] kps ( k r k ) p s (70,630,3 0) 0,00,049 0,0803 (7.6) SP p s 7,8 6 rsp T k 0,37 (7.7) 3,6 p r s 0000 SP s 3,6 0,37 0,0980,30, ,8 6 0,3 93, m MPa s s 0,9 d 0,9 0,054 0, 049 m (7.8) T Z T T 93, , 5 K (7.9)

34 Maar Tomáš Kole na biomasu Určení velikosi výhřevné plochy Pro učení velikosi výhřevné plochy resp. délky rubek podle rovnice (7.), při známém celkovém obvodu O CEL z rovnice (7.5), sředním logarimickém spádu LN z rovnice (7.6) a součinieli přesupu epla k z rovnice (7.) P vody Pvody k S LN k OCEL L LN L [m] (7.) k O CEL LN P L k O vody CEL LN ,98 8,6 44,5 3,98 m volím 4 m Z oho plyne celková výhřevná plocha F výměníku podle rovnice (7.0) S ST OCEL L 8,6 4 4,4 m (7.0) ýkon výměníku se zohledněním zaokrouhlené délky žárových rubek je dám vzahem 7.. P k S 54,984,4 44, W kw (7.) ST vody LN 608 kapiole 7.8. je vypočíaná a navrhnuá geomerie výměníku zakreslena do Obr 7-5 společně se segmenovými přepážkami, keré jsou spočené v kapiole ýpoče segmenových přepážek Geomerie segmenových přepážek se navrhuje ak, aby volné průočné průřezy f a f (viz. Obr 7-5) byly sobě rovny. Průřez f je znázorněn šrafovanou plochou na Obr.7-4 b a f šrafovanou plochou na Obr. 7-4 a. Plochu f, kde voda proudí v axiálním směru, spočíám jako plochu kruhové výseče bez plochy žárových rubek podle rovnice 7.. Plochu f spočíám jako souče ploch mezer mezi rubkami v radiálním směru a plochu mezi krajní rubkou a plášěm podle rovnice 7.. zdálenos mezi krajní rubkou a plášěm se s každou řadou rubek mění proo jej pro zjednodušení zvolím 30 mm. Obr. 7-4 ýpoče segmenových přepážek 35

35 Maar Tomáš Kole na biomasu d f cos sin z 360, S d ,06 cos sin 6 4 0,6 m (7.) f f pm c h cr h h (7.) pm c cr f f 0,6 h 0, ,04 0,03 m f f Z důvodů rovnoměrného rozmísění volím rozměr h 400 mm viz Obr.7-5. Rozdíl mezi průočnými průřezy bude v cca % proo je možné považova oba průřezy za sejné ýsledné hodnoy navrhnuého výměníku Tab. 7-3 Návrhová abulka výměníku Geomerie výměníku Poče žárových rubek 68 - nější průměr rubek a loušťka sěny 60x,9 mm Délka žárových rubek 4 m ýhřevná plocha výměníku 4,4 m ýkon, eploy a průoky výměníkem ýkon výměníku 608 kw supní eploa sin 088 C ýsupní eploa sin 90 C Průok sin při sřední eploě 8,9 3 m s supní eploa vody 70 C ýsupní eploa sin 90 C Průok vody 3 kg s Množsví vzduchu, sin a iva Skuečné množsví vlhkého vzduchu 8,36 Skuečné množsví vlhkých sin 9, Množsví spáleného iva 0,07 Nm Nm 3 kg 3 kg s kg PAL 36

36 Maar Tomáš Kole na biomasu Geomerie výměníku siny voda Obr. 7-5 Schémaický náčr geomerie výměníku 37

37 Maar Tomáš Kole na biomasu Závěr první čási éo práce jsem sručně popsal možné druhy biomasy, keré se hodí pro sování v kolích. druhé čási jsem se zabýval procesem sování a možnými druhy konsrukčního uspořádání ěcho zařízení. e řeí čási bylo mým úkolem spočía a navrhnou výměník epla pro eplovodního koel na peleky o výkonu,6 MW. Pro návrh výměníku bylo nuné nejprve spočía množsví vzduchu, sin a enalpie sin. Na základě výpočů jsem spočíal, že pro požadovaný výkon kole bude nuné do ohnišě dodáva 8,36 Nm 3 kg - vzduchu a 0,07 kg s - iva. Spálení jednoho kilogramu iva poom vznikne 9, Nm 3. Pro výpoče výměníku siny voda jsem musel urči eploy před a za výměníkem na sraně sin. Tyo eploy jsou zvolil na základě doporučení 088 C a 90 C. éo čási jsem již znal všechny pořebné vsupy pro výpoče eplosměnné plochy resp. výměníku. Na základě opimální rychlosi sin v žárových rubkách (3 m s - ) jsem sanovil poče žárových rubek, a o 68 a z bilanční rovnice vyjádřil výkon výměníku jako funkci délky ěcho rubek. Dále jsem spočíal součiniel přesupu epla ze sin do vody (54,98 W m - K - ) a dopočíal pořebnou délku rubek kerou sem zaokrouhlil (3,98 m ~ 4 m) a zpěně spočíal skuečný výkon výměníku. Poé jsem na navrhl rozměr, poče a průočné průřezy segmenových přepážek a yo daa zobrazil v náčru výměníku. Navržený výměník je poom vořen žárovými rubkami o rozměru 60 x,9 mm, je navržený jako jednoahový. 38

38 Maar Tomáš Kole na biomasu Lieraura [] WEGER, Jan: Biomasa jako zdroj energie. Biom.cz [online] [ci ]. Dosupné z WWW: <hp://biom.cz/cz-sovani-biomasy/odborne-clanky/biomasa-jako-zdrojenergie>. ISSN: [] MUNTINGER, K. Dřevo a jeho sování [online] [ci ]. Available from www: <hp:// 749b48&cid=454cab599676> [3] ERNER, ladimír: Alernaivní peley. Biom.cz [online] [ci ]. Dosupné z WWW: <hp://biom.cz/cz-sovani-biomasy/odborne-clanky/alernaivni-peley>. ISSN: [4] SLADKÝ,. Dřevní peleky sandardní fyoivo budoucnosi [online] [ci ]. Available from www: <hp://energie.zb-info.cz/.py?=&i=90&h=5&pl=49> [5] BUDAJ, F. Parní kole Podklady pro epelný výpoče. 99. [6] JANDAČKA, J.; MALCHO, M.; MIKULÍK, M. Technológie pre prípravu a energeické využiiie biomasy. s ed ISBN [7] KADRNOŽKA, J.; OCHRANA, L. Teplárensví. s ed. 00.ydavaelsví Akademické nakladaelsví CERN, s.r.o. Brno ISBN X. [8] DZURENDA, L.: S ovanie dreva a kury, vydanie I.-005, ydavaelsvo TU vo Zvolene ISBN [9] ON NÁRH, Tepelný výpoče parních kolů, [0] PAELEK, M. Termomechanika. 3rd ed. Brno : Akademické nakladaelsví CERN s.r.o., 003. ISBN [] LIBICH,.; OCHRANA, L. Sovací zařízení a výměníky epla. nd ed. Brno : Rekorá ysokého učení echnického v Brně, s. ISBN [] POLESLÝ, B. Termodinamická daa pro výpoče epelných a jaderných energeických zařízení. s ed. Brno : ysoké učení echnické v Čs. redakci N MON, p. ISBN [3] Sudiní opory odboru ermodinamiky a echniky prosředí, dosupné z WWW: <hp://op.fme.vubr.cz/index.php?lang=&menu=3&polozka=5>. [4] JÍCHA, J. Přenos epla a láky. s ed. Brno : Rekorá ysokého učení echnického v Brně, p. ISBN

39 Maar Tomáš Kole na biomasu Seznam použiých symbolů Symbol Jednoka Popis r A % Hmonosní podíl popela v ivu a - Supeň černosi povrchu sěn ST a - Supeň černosi proudu sin r C % Hmonosní podíl uhlíku v ivu c m zdálenos mezi sěnami rubek c m r zdálenos rubky od vnějšího plášě výměníku c - Opravný součiniel na eplou sěny a proudu c l - Opravný součiniel na délku c m - Opravný součiniel na proudění v mezikruží c vodysř c ZS kj kg K Sřední měrná epelná kapacia vody 3 kj Nm K Měrná epelná kapacia suchého vzduchu c 3 H O Nm K c Z kj Měrná epelná kapacia vodní páry 3 kj Nm K Měrná epelná kapacia vlhkého vzduchu d m niřní průměr žárových rubek d m nější průměr žárových rubek d m niřní průměr výměníku f - Součiniel zvešení objemu vodní parou f m f m Průočná plocha vody v axiálním směru Průočná plocha vody v radiálním směru r H % Hmonosní podíl vodíku v ivu h m zdálenos segmenových přepážek 088 I SP 90 I SP kj kg Enalpie sin vzažená na kg iva kj kg Enalpie sin vzažená na kg iva I kg SP I kg SP min I ZD kj Enalpie vlhkých sin kj Enalpie minimálního množsví suchých sin kj kg Enalpie vlhkého vzduchu ico 3 in Nm 3 ih O Nm k 3 kj Nm Enalpie složky sin kj Enalpie složky sin kj Enalpie složky sin W m K Součiniel prosupu epla kps - Exponen, opický husoa k MPa m Součiniel zeslabení sálání říaomovými plyny 40

40 Maar Tomáš Kole na biomasu k P MPa m Součiniel zeslabení sálání popelkovými čásicemi L m Délka žárových rubek m vody m kg s Hmonosní průok vody kg s Hmonosní ok iva r N % Hmonosní podíl dusíku v ivu O m Obvod jedné žárové rubky O CEL m Obvod všech žárových rubek r O % Hmonosní podíl kyslíku v ivu p MPa Tlak ve sinovodu Pr - Prandlovo číslo sin P voda W ýkon na sraně vody r Q i MJ kg ýhřevnos iva r SP - Souče objemových čásí říaomových plynů r RO - Objemová čás říaomového plynu (SO a CO ) r - Objemová čás říaomového plynu (H O) H O s m Tloušťka sěny žárové rubky ST S m OPT S m 4 Skuečná průočná plocha sin žárových rub Opimální průočná plocha sin žárových rub s s m Efekivní loušťka sálavé vrsvy T z K Absoluní eploa sěny T K Absoluní eploa proudu sin C Teploa vody na vsupu do výměníku C Teploa vody na výsupu z výměníku C Teploa sin na výsupu z výměníku C Teploa sin na vsupu do výměníku ST C Sřední eploa sin S C Teploní spád na sudenější sraně výměníku H C Teploní spád na eplejší sraně výměníku LN C Sřední logarimický eploní spád T ZS T Z S Z S SP T SPS 3 H O kg 3 Nm kg Minimální množsví suchého vzduchu 3 Nm kg Minimální množsví vlhkého vzduchu 3 Nm kg Skuečné množsví vzduchu 3 Nm kg Skuečné množsví vlhkých sin 3 Nm kg Minimální množsví suchých sin Nm Množsví vodní páry ve sinách

41 Maar Tomáš Kole na biomasu PR Z CO N H W 0 ST 3 Nm kg Množsví přebyečného vzduchu 3 Nm kg Množsví CO ve sinách 3 Nm kg Množsví N ve sinách 3 Nm kg Množsví vodní páry ze spálení vodíku 3 Nm kg Množsví vodní páry z vlhkosi iva 3 Nm kg Množsví vodní páry ze sovacího vzduchu 3 Nm s Objemový průok sin za normálních podmínek 3 m s Objemový průok sin při sřední eploě sin r W % Hmonosní podíl vody v ivu OPT w m s ST w s Zvolená opimální rychlos sin v žárových rubkách m Skuečná rychlos sin v žárových rubkách x p % Proceno popela v úleu OPT z - Opimální poče žárových rubek z - Skuečný poče žárových rubek - Přebyek vzduchu K S W m K Součiniel přesupu epla ze sin W m K Součiniel přesupu epla z vody W m K Součiniel přesupu epla konvekcí W m K Součiniel přesupu epla sáláním Z m Tloušťka vrsvy zanesení ze srany sin M m Tloušťka sěny žárové rubky K m Tloušťka vrsvy zanesení ze srany vody - Součiniel zanesení výhřevné plochy Z M K m K 3 W m K Tepelná vodivos zanesení ze srany sin W m K Tepelná vodivos sěny žárové rubky W m K Tepelná vodivos zanesení ze srany vody W Tepelná vodivos sin g Nm Koncenrace popílku ve sinách - Součiniel využií - Součiniel epelné efekivnosi m s Kinemaická vazkos sin 4

42 Maar Tomáš Kole na biomasu Seznam obrázků Obr. 3- Závislos výhřevnosi biomasy na vlhkosi [] 4 Obr. 3- Kusové dříví 5 Obr. 3-3 Dřevní šěpka 6 Obr. 3-4 Dřevní peleky 6 Obr. 3-5 Dřevní brikey 8 Obr. 4- Určení množsví přebyku vzduchu 9 Obr. 4- Reorový hořák 0 Obr. 4-3 Parní koel s cirkulující fluidní vrsvou Obr. 4-4 Koel s šikmým rošem Obr. 5- Požadovaný výsup výpoču Obr. 5- Schemaický náčr kole resp. výměníku siny voda Obr. 6- Závislos enalpie sin, vzduchu a složek sin na eploě podle Tab. 7 Obr. 7- Náčr rozměrů žárových rubek (rozměry v mm) 30 Obr. 7- Teploní poměry proiproudého výměníku 3 Obr. 7-3 Prosup epla 3 Obr. 7-4 ýpoče segmenových přepážek 35 Obr. 7-5 Schémaický náčr geomerie výměníku 37 Seznam abulek Tab. 3- Množsví prchavé hořlaviny u různých druhů iv [] 4 Tab. 3- ýhřevnos jednolivých druhů dřevin při 0 % (resp. 5 %) vlhkosi [4] 5 Tab. 3-3 Rozsah hodno vlasnosí dřevních peleek podle EN [4] 7 Tab. 3-4 lasnosi alernaivních peleek podle [3] 7 Tab. 5- lasnosi iva 3 Tab. 6- ýsledné enalpie sin podle (6.4) a enalpie složek sin 6 I SP min Tab. 6- ýsledné enalpie vzduchu IZD a měrné epelné kapaciy 6 Tab. 6-3 ýsledné enalpie sin I SP pro danou eplou 6 Tab. 6-4 Enalpie vzduchu, složek sin a výsledná enalpie sin 6 Tab. 6-5 ýsledné hodnoy spočené v kapiole 6 8 Tab. 7- supní daa pro výpoče výměníku 9 Tab. 7- lasnosi sin a opravné koeficieny pro rovnici (7.3) 34 Tab. 7-3 Návrhová abulka výměníku 36 Použiý sofware MS Office WORD 003 MS Office EXCEL 003 Auodesk AuoCAD Mechanical 009 Adobe Acroba Profesional 009 SaSof STATISTICA Cz verze 7. CorelDRAW Graphics Suie X4 43

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

2.2.2 Měrná tepelná kapacita .. Měrná epelná kapacia Předpoklady: 0 Pedagogická poznámka: Pokud necháe sudeny počía příklady samosaně, nesihnee hodinu za 45 minu. Můžee využí oho, že následující hodina je aké objemnější a použí pro

Více

Projekční podklady Vybrané technické parametry

Projekční podklady Vybrané technické parametry Projekční podklady Vybrané echnické paramery Projekční podklady Vydání 07/2005 Horkovodní kole Logano S825M a S825M LN a plynové kondenzační kole Logano plus SB825M a SB825M LN Teplo je náš živel Obsah

Více

Technický list. Trubky z polypropylenu EKOPLASTIK PPR PN10 EKOPLASTIK PPR PN16 EKOPLASTIK EVO EKOPLASTIK PPR PN20 EKOPLASTIK FIBER BASALT CLIMA

Technický list. Trubky z polypropylenu EKOPLASTIK PPR PN10 EKOPLASTIK PPR PN16 EKOPLASTIK EVO EKOPLASTIK PPR PN20 EKOPLASTIK FIBER BASALT CLIMA Technický lis Trubky z polypropylenu PPR PN10 Ø 20-125 mm PPR PN16 Ø 16-125 mm PPR PN20 Ø 16-125 mm EVO Ø 16-125 mm STABI PLUS Ø 16-110 mm FIBER BASALT PLUS Ø 20-125 mm FIBER BASALT CLIMA Ø 20-125 mm max.

Více

4. Střední radiační teplota; poměr osálání,

4. Střední radiační teplota; poměr osálání, Sálavé a průmyslové vyápění (60). Sřední radiační eploa; poměr osálání, operaivní a výsledná eploa.. 08 a.. 08 Ing. Jindřich Boháč TEPLOTY Sřední radiační eploa - r Sálavé vyápění = PŘEVÁŽNĚ sálavé vyápění

Více

Laboratorní práce č. 1: Pozorování tepelné výměny

Laboratorní práce č. 1: Pozorování tepelné výměny Přírodní vědy moderně a inerakivně FYZIKA 1. ročník šesileého sudia Laboraorní práce č. 1: Pozorování epelné výměny Přírodní vědy moderně a inerakivně FYZIKA 1. ročník šesileého sudia Tes k laboraorní

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY Kaedra obecné elekroechniky Fakula elekroechniky a inormaiky, VŠB - T Osrava. TOJFÁZOVÉ OBVODY.1 Úvod. Trojázová sousava. Spojení ází do hvězdy. Spojení ází do rojúhelníka.5 Výkon v rojázových souměrných

Více

( ) ( ) NÁVRH CHLADIČE VENKOVNÍHO VZDUCHU. Vladimír Zmrhal. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.

( ) ( ) NÁVRH CHLADIČE VENKOVNÍHO VZDUCHU. Vladimír Zmrhal. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut. 21. konference Klimaizace a věrání 14 OS 01 Klimaizace a věrání STP 14 NÁVRH CHLADIČ VNKOVNÍHO VZDUCHU Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakula srojní, Úsav echniky prosředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvu.cz ANOTAC

Více

Energetický audit. Energetický audit

Energetický audit. Energetický audit ČVUT v Praze Fakula savební Kaedra echnických zařízení budov Energeický audi VYHLÁŠ ÁŠKA č.. 213/2001 Sb. Minisersva průmyslu a obchodu ze dne 14. června 2001, kerou se vydávaj vají podrobnosi náležiosí

Více

Výroba a užití elektrické energie

Výroba a užití elektrické energie Výroba a užií elekrické energie Tepelné elekrárny Příklad 1 Vypočíeje epelnou bilanci a dílčí účinnosi epelné elekrárny s kondenzační urbínou dle schémau naznačeného na obr. 1. Sesave Sankeyův diagram

Více

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK Vzhledem ke skuečnosi, že způsob modelování elasomerových ložisek přímo ovlivňuje průběh vniřních sil v oblasi uložení, rozebereme v éo kapiole jednolivé možné

Více

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav 5. Využií elekroanalogie při analýze a modelování dynamických vlasnosí mechanických sousav Analogie mezi mechanickými, elekrickými či hydraulickými sysémy je známá a lze ji účelně využíva při analýze dynamických

Více

Úloha V.E... Vypař se!

Úloha V.E... Vypař se! Úloha V.E... Vypař se! 8 bodů; průměr 4,86; řešilo 28 sudenů Určee, jak závisí rychlos vypařování vody na povrchu, kerý ao kapalina zaujímá. Experimen proveďe alespoň pro pě různých vhodných nádob. Zamyslee

Více

Práce a výkon při rekuperaci

Práce a výkon při rekuperaci Karel Hlava 1, Ladislav Mlynařík 2 Práce a výkon při rekuperaci Klíčová slova: jednofázová sousava 25 kv, 5 Hz, rekuperační brzdění, rekuperační výkon, rekuperační energie Úvod Trakční napájecí sousava

Více

1/77 Navrhování tepelných čerpadel

1/77 Navrhování tepelných čerpadel 1/77 Navrhování epelných čerpadel paramery epelného čerpadla provozní režimy, navrhování akumulace epla bilancování inervalová meoda sezónní opný fakor 2/77 Paramery epelného čerpadla opný výkon Q k [kw]

Více

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice) ..4 Výpoče epla a zákon zachování energie (kalorimerická rovnice) Teplo je fyzikální veličina, předsavuje aké energii a je udíž možné (i nuné) jej měři. Proč je aké nuné jej měři? Např. je předměem obchodu

Více

Měrné teplo je definováno jako množství tepla, kterým se teplota definované hmoty zvýší o 1 K

Měrné teplo je definováno jako množství tepla, kterým se teplota definované hmoty zvýší o 1 K 1. KAPITOLA TEPELNÉ VLASTNOSTI Tepelné vlasnosi maeriálů jsou charakerizovány pomocí epelných konsan jako měrné eplo, eploní a epelná vodivos, lineární a objemová rozažnos. U polymerních maeriálů má eploa

Více

Požárně ochranná manžeta PROMASTOP -U (PROMASTOP -UniCollar ) pro plast. potrubí

Požárně ochranná manžeta PROMASTOP -U (PROMASTOP -UniCollar ) pro plast. potrubí Požárně ochranná manžea PROMASTOP -U (PROMASTOP -UniCollar ) pro plas. porubí EI až EI 90 00.0 PROMASTOP -U - požárně ochranná manžea monážní úchyky ocelová kova nebo urbošroub ocelový šroub s podložkou

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická

Více

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn .3. Zákon radioakivních přeměn Předpoklady: 35 ěkeré nuklidy se rozpadají. Jak můžeme vysvěli, že se čás jádra (například čásice 4 α v jádře uranu 38 U ) oddělí a vyleí ven? lasická fyzika Pokud má čásice

Více

Pilové pásy PILOUS MaxTech

Pilové pásy PILOUS MaxTech Pilové pásy PILOUS MaxTech Originální pilové pásy, vyráběné nejmodernější echnologií z nejkvalinějších německých maeriálů, za přísného dodržování veškerých předepsaných výrobních a konrolních posupů. Zaručují

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V RNĚ RNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE PRUŽNÉ SPOJKY NA PRINCIPU TEKUTIN FLEXILE COUPLINGS

Více

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY 5 GRAFIKON LAKOÉ DOPRAY Jak známo, konsrukce grafikonu vlakové dopravy i kapaciní výpočy jsou nemyslielné bez znalosi hodno provozních inervalů a následných mezidobí. éo kapiole bude věnována pozornos

Více

Měření výkonnosti údržby prostřednictvím ukazatelů efektivnosti

Měření výkonnosti údržby prostřednictvím ukazatelů efektivnosti Měření výkonnosi údržby prosřednicvím ukazaelů efekivnosi Zdeněk Aleš, Václav Legá, Vladimír Jurča 1. Sledování efekiviy ve výrobní organizaci S rozvojem vědy a echniky je spojena řada požadavků kladených

Více

Pasivní tvarovací obvody RC

Pasivní tvarovací obvody RC Sřední průmyslová škola elekroechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Pasivní varovací obvody RC Příjmení : Česák Číslo úlohy : 3 Jméno : Per Daum zadání : 7.0.97 Školní rok : 997/98 Daum odevzdání :

Více

OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE

OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE OBECNÁ LOÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOÁ STROPNÍ ONSTRUCE Je dán železobeonový monoliický skele (viz schéma konsrukce). Sousední desková pole jsou zaížena rozdílným užiným zaížením. Meodou součových momenů

Více

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK Úloha V.E... sladíme 8 bodů; průměr 4,65; řešilo 23 sudenů Změře závislos eploy uhnuí vodného rozoku sacharózy na koncenraci za amosférického laku. Pikoš v zimě sladil chodník. eorie Pro vyjádření koncenrace

Více

2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace

2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace 264 Kapalnění, sublimace, desublimace Předpoklady: 2603 Kapalnění (kondenzace) Snižování eploy páry pára se mění v kapalinu Kde dochází ke kondenzaci? na povrchu kapaliny, na povrchu pevné láky (orosení

Více

Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů

Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosi Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Meodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržielnos projeků PŘÍLOHA

Více

Demografické projekce počtu žáků mateřských a základních škol pro malé územní celky

Demografické projekce počtu žáků mateřských a základních škol pro malé územní celky Demografické projekce poču žáků maeřských a základních škol pro malé územní celky Tomáš Fiala, Jika Langhamrová Kaedra demografie Fakula informaiky a saisiky Vysoká škola ekonomická v Praze Pořebná daa

Více

Návrh strojní sestavy

Návrh strojní sestavy Návrh srojní sesavy Výkonnos srojů pro zemní práce Teoreická výkonnos je dána maximálním výkonem sroje za časovou jednoku při nepřeržié práci za normálních podmínek. Tao výkonnos vychází z echnických paramerů

Více

Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyšší mezí kluzu pro tváření za studena

Ploché výrobky válcované za tepla z ocelí s vyšší mezí kluzu pro tváření za studena Ploché výrobky válcované za epla z ocelí s vyšší mezí kluzu pro váření za sudena ČSN EN 10149-1 Obecné echnické dodací podmínky Dodací podmínky pro ermomechanicky válcované Podle ČSN EN 10149-12-2013 ČSN

Více

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů: . Komplexní čísla Inegrovaná sřední škola, Kumburská 846, Nová Paka Auomaizace maemaika v auomaizaci Maemaika v auomaizaci - pro řešení regulačních obvodů: Komplexní číslo je bod v rovině komplexních čísel.

Více

213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 14. června 2001,

213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 14. června 2001, 213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA Minisersva průmyslu a obchodu ze dne 14. června 2001, kerou se vydávají podrobnosi náležiosí energeického audiu Minisersvo průmyslu a obchodu sanoví podle 14 ods. 5

Více

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat. 4 Inegrace subsiucí 4 Inegrace subsiucí Průvodce sudiem Inegrály, keré nelze řeši pomocí základních vzorců, lze velmi časo řeši subsiuční meodou Vzorce pro derivace elemenárních funkcí a věy o derivaci

Více

P Ř Í K L A D Č. 2 OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE

P Ř Í K L A D Č. 2 OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE P Ř Í K L A D Č. OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE Projek : FRVŠ 0 - Analýza meod výpoču železobeonových lokálně podepřených desek Řešielský kolekiv : Ing. Marin Tipka Ing. Josef

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného

Více

Úloha II.E... je mi to šumák

Úloha II.E... je mi to šumák Úloha II.E... je mi o šumák 8 bodů; (chybí saisiky) Kupe si v lékárně šumivý celaskon nebo cokoliv, co se podává v ableách určených k rozpušění ve vodě. Změře, jak dlouho rvá rozpušění jedné abley v závislosi

Více

HAWLE-OPTIFIL AUTOMATICKÝ SAMOČISTÍCÍ FILTR

HAWLE-OPTIFIL AUTOMATICKÝ SAMOČISTÍCÍ FILTR HAWLE-OPTIFIL AUTOMATICKÝ SAMOČISTÍCÍ FILTR HAWLE. MADE FOR GENERATIONS. HAWLE-OPTIFIL AUTOMATICKÝ SAMOČISTÍCÍ FILTR HAWLE-OPTIFIL je plně auomaický filrační sysém fungující na pricipu povrchové, hloubkové

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY Projek ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí regisrační číslo projeku: CZ.1.07/1.5.00/4.0948 IV- Inovace a zkvalinění výuky směřující k rozvoji maemaické gramonosi žáků sředních škol FINANČNÍ MATEMATIKA-

Více

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ Saické a dnamické vlasnosi paří k základním vlasnosem regulovaných sousav, měřicích přísrojů, měřicích řeězců či jejich čásí. Zaímco saické vlasnosi se projevují

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE VYTVÁŘENÍ TRŽNÍ ROVNOVÁHY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKO-POTRAVINÁŘSKÝCH PRODUKTŮ Ing. Michal Malý Školiel: Prof. Ing. Jiří

Více

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství 2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led ) = 2000 J kg K, l =

Více

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH OHONŮ (E) Určeno pro posluchače bakalářských sudijních programů FS Obsah 1. Úvod (definice, rozdělení, provozní pojmy,). racovní savy pohonu 3. Základy mechaniky a kinemaiky pohonu

Více

Výkonová nabíječka olověných akumulátorů

Výkonová nabíječka olověných akumulátorů Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 211 13 2 Výkonová nabíječka olověných akumuláorů Power charger of lead-acid accumulaors Josef Kadlec, Miroslav Paočka, Dalibor Červinka, Pavel Vorel xkadle22@feec.vubr.cz,

Více

Popis regulátoru pro řízení směšovacích ventilů a TUV

Popis regulátoru pro řízení směšovacích ventilů a TUV Popis reguláoru pro řízení směšovacích venilů a TUV Reguláor je určen pro ekviermní řízení opení jak v rodinných domcích, ak i pro věší koelny. Umožňuje regulaci jednoho směšovacího okruhu, přípravu TUV

Více

PŘEPOČET KOTLE PŘI DÍLČÍM VÝKONU

PŘEPOČET KOTLE PŘI DÍLČÍM VÝKONU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE PŘEPOČET KOTLE PŘI DÍLČÍM VÝKONU RECALCULATION

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Ing. Tomáš Mauška, Ph.D. Praha 2010 Evropský sociální fond Praha & EU: Invesujeme do vaší budoucnosi Obsah 1. Solární epelné sousavy... 4 1.1. Sluneční energie... 4 1.1.1. Původ...

Více

Výpočty teplotní bilance a chlazení na výkonových spínacích prvcích

Výpočty teplotní bilance a chlazení na výkonových spínacích prvcích Výpočy eploní bilance a chlazení na výkonových spínacích prvcích Úvod Při provozu polovodičového měniče vzniká na výkonových řídicích prvcích zráový výkon. volňuje se ve ormě epla, keré se musí odvés z

Více

TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI VYBRANÝCH LÁTEK (doporučeno pro výuku předmětu Procesní inženýrství studijního programu Procesní inženýrství )

TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI VYBRANÝCH LÁTEK (doporučeno pro výuku předmětu Procesní inženýrství studijního programu Procesní inženýrství ) U n i v e r z i a T o m á š e B a i v e Z l í n ě Fakula aplikované informaiky TEROFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI VYBRANÝCH LÁTEK (doporučeno pro výuku předměu Procesní inženýrsví sudijního programu Procesní inženýrsví

Více

SDM.600/24.Q.Z.H.1.9016

SDM.600/24.Q.Z.H.1.9016 PŘÍSUŠENSTVÍ Vířivá vyúsť.0/24.q...906 PŮSOB OBJEDNÁVNÍ / POPIS NČENÍ: označení výrobku velikos čelní desky / poče lamel - 00x00 mm / 8 lamel - 0x0 mm / 6 lamel - 500x500 mm / 24 lamel - 0x0 mm / 24 lamel

Více

10 Lineární elasticita

10 Lineární elasticita 1 Lineární elasicia Polymerní láky se deformují lineárně elasicky pouze v oblasi malých deformací a velmi pomalých deformací. Hranice mezi lineárním a nelineárním průběhem deformace (mez lineariy) závisí

Více

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU Obsah Co je o dnamika? 1 Základní veličin dnamik 1 Hmonos 1 Hbnos 1 Síla Newonov pohbové zákon První Newonův zákon - zákon servačnosi Druhý Newonův zákon - zákon síl Třeí

Více

Studie proveditelnosti (Osnova)

Studie proveditelnosti (Osnova) Sudie provedielnosi (Osnova) 1 Idenifikační údaje žadaele o podporu 1.1 Obchodní jméno Sídlo IČ/DIČ 1.2 Konakní osoba 1.3 Definice a popis projeku (max. 100 slov) 1.4 Sručná charakerisika předkladaele

Více

Vliv funkce příslušnosti na průběh fuzzy regulace

Vliv funkce příslušnosti na průběh fuzzy regulace XXVI. ASR '2 Seminar, Insrumens and Conrol, Osrava, April 26-27, 2 Paper 2 Vliv funkce příslušnosi na průběh fuzzy regulace DAVIDOVÁ, Olga Ing., Vysoké učení Technické v Brně, Fakula srojního inženýrsví,

Více

Protipožární obklad ocelových konstrukcí

Protipožární obklad ocelových konstrukcí Technický průvoce Proipožární obkla ocelových konsrukcí Úvo Ocel je anorganický maeriál a lze jí ey bez zvlášních zkoušek zařai mezi nehořlavé maeriály. Při přímém působení ohně vlivem vysokých eplo (nárůs

Více

INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Jana Soukopová Anoace Příspěvek obsahuje dílčí výsledky provedené analýzy výdajů na ochranu živoního prosředí z

Více

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA, IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA, STABILITA. Jednokový impuls (Diracův impuls, Diracova funkce, funkce dela) někdy éž disribuce dela z maemaického hlediska nejde o pravou funkci (přesný popis eorie

Více

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Práce a výkon TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Práce a výkon TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. STEJNOSMĚRNÝ ROUD ráce a výkon TENTO ROJEKT JE SOLUFINANCOVÁN EVROSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZOČTEM ČESKÉ REUBLIKY. ráce a výkon elekrického proudu rochází-li elekrický proud jakýmkoli spořebičem,

Více

ANALÝZA SPOTŘEBY ENERGIE VÍCEZÓNOVÝCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ

ANALÝZA SPOTŘEBY ENERGIE VÍCEZÓNOVÝCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Simulace budov a echniky prosředí 21 6. konference IBPSA-CZ Praha, 8. a 9. 11. 21 ANALÝZA SPOTŘBY NRGI VÍCZÓNOVÝCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Vladimír Zmrhal Úsav echniky prosředí, Fakula srojní, České vysoké

Více

... víc, než jen teplo

... víc, než jen teplo výrobce opných konvekorů... víc, než jen eplo 2009/2010.minib.cz.minib.cz 1 obsah OBSAH 4 ÚVOD 6 příčné řezy konvekorů 8 PODLAHOVÉ KONVEKTORY bez veniláoru 9 COIL - P 10 COIL - P80 11 COIL - PT 12 COIL

Více

Zadavatel MSSS Vejprty, S. K. Neumanna 842, Vejprty

Zadavatel MSSS Vejprty, S. K. Neumanna 842, Vejprty Energeický audi. 13487 1. Úvodní čás 1.1 Idenifikační údaje Zadavael Obchodní jméno: MSSS Vejpry, S. K. Neumanna 842, 431 91 Vejpry Sauární zásupce: Mgr. Per Husák, řediel Idenifikační číslo: 46789863

Více

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH CVIČENÍ Č. Ing. Pera Schreiberová, Ph.D. Osrava 0 Ing. Pera Schreiberová, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická

Více

Vybrané metody statistické regulace procesu pro autokorelovaná data

Vybrané metody statistické regulace procesu pro autokorelovaná data XXVIII. ASR '2003 Seminar, Insrumens and Conrol, Osrava, May 6, 2003 239 Vybrané meody saisické regulace procesu pro auokorelovaná daa NOSKIEVIČOVÁ, Darja Doc., Ing., CSc. Kaedra konroly a řízení jakosi,

Více

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství 2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se při změnách skupensí spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led

Více

Schéma modelu důchodového systému

Schéma modelu důchodového systému Schéma modelu důchodového sysému Cílem následujícího exu je názorně popsa srukuru modelu, kerý slouží pro kvanifikaci příjmové i výdajové srany důchodového sysému v ČR, a o jak ve varianách paramerických,

Více

TECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2.

TECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2. 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR.2.0 10HPIN IVAR.2.0 12HPIN IVAR.2.0 12HPIN ELEC 3) Charakerisika použií: předsavuje převrané a designové řešení klimaizací provedení

Více

( ) = [m 3 /s] (3) S pr. Ing. Roman Vavřička, Ph.D. Postup:

( ) = [m 3 /s] (3) S pr. Ing. Roman Vavřička, Ph.D. Postup: ČVUT v Praze, Fakula srojní Úsav echniky prosředí Posup: ) Výpoče pořebného hmonosního a objemového průoku eplonosné láky vody z kalorimerické rovnice A) HMOTNOSTNÍ PRŮTOK Q m c [W] () ( ) m kde: Q c [kg/s]

Více

REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY

REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY František HRDLIČKA Sněžné Milovy 2015 Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering CHARAKTERISTIKA BIOMASY ODLIŠNOST

Více

Skupinová obnova. Postup při skupinové obnově

Skupinová obnova. Postup při skupinové obnově Skupinová obnova Při skupinové obnově se obnovují všechny prvky základního souboru nebo určiá skupina akových prvků najednou. Posup při skupinové obnově prvky, jež selžou v určiém období, je nuno obnovi

Více

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU Indexy základní, řeězové a empo přírůsku Aleš Drobník srana 1 7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU V kapiole Indexy při časovém srovnání jsme si řekli: Časové srovnání vzniká, srovnáme-li jednu

Více

Využijeme znalostí z předchozích kapitol, především z 9. kapitoly, která pojednávala o regresní analýze, a rozšíříme je.

Využijeme znalostí z předchozích kapitol, především z 9. kapitoly, která pojednávala o regresní analýze, a rozšíříme je. Pravděpodobnos a saisika 0. ČASOVÉ ŘADY Průvodce sudiem Využijeme znalosí z předchozích kapiol, především z 9. kapioly, kerá pojednávala o regresní analýze, a rozšíříme je. Předpokládané znalosi Pojmy

Více

Teorie obnovy. Obnova

Teorie obnovy. Obnova Teorie obnovy Meoda operačního výzkumu, kerá za pomocí maemaických modelů zkoumá problémy hospodárnosi, výměny a provozuschopnosi echnických zařízení. Obnova Uskuečňuje se až po uplynuí určiého času činnosi

Více

Signálky V. Signálky V umožňují světelnou signalizaci jevu.

Signálky V. Signálky V umožňují světelnou signalizaci jevu. Signalizace a měření Signálky V funkce echnické údaje Signálky V umožňují svěelnou signalizaci jevu. v souladu s normou: ČS E 60 947-5-1, ČS E 60 073 a IEC 100-4 (18327); jmenovié napěí n: 230 až 400 V

Více

Průtok. (vznik, klasifikace, měření)

Průtok. (vznik, klasifikace, měření) Průok (vznik, klasifikace, měření) Průok objemový - V m 3 s (neslačielné kapaliny) hmonosní - m (slačielné ekuiny, poluany, ) m kg s Při proudění směsí (např. hydrodoprava) důležiý průok jednolivých složek

Více

900 - Připojení na konstrukci

900 - Připojení na konstrukci Součási pro připojení na konsrukci Slouží k přenosu sil z áhla závěsu na nosnou konsrukci profily nebo sropy. Typy 95x, 96x a 971 slouží k podložení a uchycení podpěr porubí. Připojení podle ypů pomocí

Více

Zatížení konstrukcí namáhaných požárem

Zatížení konstrukcí namáhaných požárem Zaížení konsrukcí namáhaných požárem 1. Požární bezpečnos saveb - obecně Požární ochrana má dvě základní složky: požární prevenci zaměřenou na předcházení vzniku požárů a omezení následků již vzniklých

Více

NCCI: Výběr styku sloupu příložkami bez kontaktu

NCCI: Výběr styku sloupu příložkami bez kontaktu NCCI: Výběr syku sloupu příložkami bez konaku NCCI: Výběr syku sloupu příložkami bez konaku Teno NCCI uvádí zjednodušený návod k předběžnému návrhu komponen nekonakního syku sloupu pomocí příložek na pásnicích

Více

PREDIKCE OPOTŘEBENÍ NA KONTAKTNÍ DVOJICI V TURBODMYCHADLE S PROMĚNNOU GEOMETRIÍ

PREDIKCE OPOTŘEBENÍ NA KONTAKTNÍ DVOJICI V TURBODMYCHADLE S PROMĚNNOU GEOMETRIÍ PREDIKCE OPOTŘEBENÍ NA KONTAKTNÍ DVOJICI V TURBODMYCHADLE S PROMĚNNOU GEOMETRIÍ Auoři: Ing. Radek Jandora, Honeywell spol s r.o. HTS CZ o.z., e-mail: radek.jandora@honeywell.com Anoace: V ovládacím mechanismu

Více

Návod k obsluze. Vnitřní jednotka pro systém tepelných čerpadel vzduch-voda s příslušenstvím EKHBRD011ABV1 EKHBRD014ABV1 EKHBRD016ABV1

Návod k obsluze. Vnitřní jednotka pro systém tepelných čerpadel vzduch-voda s příslušenstvím EKHBRD011ABV1 EKHBRD014ABV1 EKHBRD016ABV1 Vniřní jednoka pro sysém epelných čerpadel vzduch-voda EKHBRD011ABV1 EKHBRD014ABV1 EKHBRD016ABV1 EKHBRD011ABY1 EKHBRD014ABY1 EKHBRD016ABY1 EKHBRD011ACV1 EKHBRD014ACV1 EKHBRD016ACV1 EKHBRD011ACY1 EKHBRD014ACY1

Více

Úloha 12.1.1 Zadání Vypočtěte spotřebu energie pro větrání zadané budovy (tedy energii pro zvlhčování, odvlhčování a dopravu vzduchu)

Úloha 12.1.1 Zadání Vypočtěte spotřebu energie pro větrání zadané budovy (tedy energii pro zvlhčování, odvlhčování a dopravu vzduchu) 100+1 příklad z echniky osředí 12.1 Energeická náročnos věracích sysémů. Klasifikace ENB Úloha 12.1.1 Vypočěe spořebu energie o věrání zadané budovy (edy energii o zvlhčování, odvlhčování a doavu vzduchu

Více

Ekopoint s.r.o. 01/2011

Ekopoint s.r.o. 01/2011 PÍSEMNÁ ZPRÁVA O ENERGETICKÉM AUDITU OBECNÍ ÚŘAD ŘEPÍN HLAVNÍ 8, ŘEPÍN Ekopoin s.r.o. /2 EKO POINT, s.r.o. www.ekopoin.cz info@ekopoin.cz Obsah:. Idenifikační údaje... 4.. Zadavael energeického audiu...

Více

TECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2.

TECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2. 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR.2.0 10HPIN IVAR.2.0 12HPIN IVAR.2.0 12HPIN ELEC 3) Charakerisika použií: předsavuje převrané a designové řešení klimaizací provedení

Více

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II 2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosi II Předpoklady: 020208 Pomůcky: papíry s grafy Př. 1: V abulce je naměřeno prvních řice sekund pohybu konkurenčního šneka. Vypoči: a) jeho průměrnou rychlos, b) okamžié

Více

1.5.3 Výkon, účinnost

1.5.3 Výkon, účinnost 1.5. Výkon, účinnos ředpoklady: 151 ř. 1: ři výběru zahradního čerpadla mohl er vybíra ze ří čerpadel. rvní čerpadlo vyčerpá za 1 sekundu,5 l vody, druhé čerpadlo vyčerpá za minuu lirů vody a řeí vyčerpá

Více

Úloha VI.3... pracovní pohovor

Úloha VI.3... pracovní pohovor Úloha VI.3... pracovní pohovor 4 body; průměr,39; řešilo 36 sudenů Jedna z pracoven lorda Veinariho má kruhový půdorys o poloměru R a je umísěna na ložiscích, díky nimž se může oáče kolem své osy. Pro

Více

Řešený příklad: Parametrická křivka teplotní křivka

Řešený příklad: Parametrická křivka teplotní křivka Dokumen: SX04a-CZ-EU Srana 1 z 5 Řešený příklad: Paramerická křivka eploní křivka Eurokód EN 1991-1-:00 Vypracoval Z Sokol Daum Leden 006 Konroloval F Wald Daum Leden 006 Řešený příklad: Paramerická křivka

Více

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli NA POMOC FO Pád vodivého rámečku v maneickém poli Karel auner *, Pedaoická akula ZČU v Plzni Příklad: Odélníkový rámeček z vodivého dráu má rozměry a,, hmonos m a odpor. Je zavěšen ve výšce h nad horním

Více

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství 2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se při změnách skupensí spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led

Více

9 Viskoelastické modely

9 Viskoelastické modely 9 Viskoelasické modely Polymerní maeriály se chovají viskoelasicky, j. pod vlivem mechanického namáhání reagují současně jako pevné hookovské láky i jako viskózní newonské kapaliny. Viskoelasické maeriály

Více

TEPLOVODNÍ KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY

TEPLOVODNÍ KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE BIOMASS HEATING BOILER BACHELOR'S THESIS AUTOR

Více

JAN JUREK. Jméno: Podpis: Název měření: OVĚŘOVÁNÍ ČINNOSTI GENERÁTORU FUNKCÍ Číslo měření: 6. Třída: E4B Skupina: 2

JAN JUREK. Jméno: Podpis: Název měření: OVĚŘOVÁNÍ ČINNOSTI GENERÁTORU FUNKCÍ Číslo měření: 6. Třída: E4B Skupina: 2 STŘEDNÍ ŠKOLA ELEKTOTECNICKÁ FENŠTÁT p.. Jméno: JAN JEK Podpis: Název měření: OVĚŘOVÁNÍ ČINNOSTI GENEÁTO FNKCÍ Číslo měření: 6 Zkoušené předměy: ) Komparáor ) Inegráor ) Generáor unkcí Funkce při měření:

Více

Analogový komparátor

Analogový komparátor Analogový komparáor 1. Zadání: A. Na předloženém inverujícím komparáoru s hyserezí změře: a) převodní saickou charakerisiku = f ( ) s diodovým omezovačem při zvyšování i snižování vsupního napěí b) zaěžovací

Více

ENERGETICKÝ AUDIT. Realizace úspor energie Střední škola zemědělství a služeb, Město Albrechtice. Nemocniční 11, Město Albrechtice

ENERGETICKÝ AUDIT. Realizace úspor energie Střední škola zemědělství a služeb, Město Albrechtice. Nemocniční 11, Město Albrechtice Miroslav Baručák ENERGOS Sídlišě Beskydské 1199 744 01 FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM ENERGETICKÝ AUDIT Realizace úspor energie, Nemocniční 11, název předměu EA daum vypracování 24. srpna 2013 energeický specialisa

Více

Věstník ČNB částka 25/2007 ze dne 16. listopadu 2007

Věstník ČNB částka 25/2007 ze dne 16. listopadu 2007 Třídící znak 1 0 7 0 7 6 1 0 ŘEDITEL SEKCE BANKOVNÍCH OBCHODŮ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY VYHLAŠUJE ÚPLNÉ ZNĚNÍ OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 2/2003 VĚST. ČNB, KTERÝM SE STANOVÍ PODMÍNKY TVORBY POVINNÝCH MINIMÁLNÍCH

Více

1/91 Navrhování a bilancování tepelných čerpadel

1/91 Navrhování a bilancování tepelných čerpadel 1/91 Navrhování a bilancování epelných čerpadel paramery epelného čerpadla provozní režimy, navrhování roční opný fakor TČ sezónní opný fakor sousav Tepelné čerpadlo 2/91 Q k odběrová srana Q k P el Q

Více

Jan Jersák Technická univerzita v Liberci. Technologie III - OBRÁBĚNÍ. TU v Liberci

Jan Jersák Technická univerzita v Liberci. Technologie III - OBRÁBĚNÍ. TU v Liberci EduCom Teno maeriál vznikl jako součás projeku EduCom, kerý je spolufinancován Evropským sociálním fondem a sáním rozpočem ČR. ŘEZÉ PODMÍKY Jan Jersák Technická univerzia v Liberci Technologie III - OBRÁBĚÍ

Více

Jméno a příjmení holka nebo kluk * Třída Datum Škola

Jméno a příjmení holka nebo kluk * Třída Datum Škola P-1 Jméno a příjmení holka nebo kluk * Třída Daum Škola Zopakuje si (bude se vám o hodi ) 3 důležié pojmy a především o, co popisují Pro jednoduchos se omezíme pouze na 1D (j. jednorozměrný) případ. Pro

Více

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici 34 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici Předpoklady: 33 Opakování: K veličinám popisujícím posuvný pohyb exisují analogické veličiny popisující pohyb po kružnici: rovnoměrný pohyb pojíko rovnoměrný pohyb

Více

Analýza rizikových faktorů při hodnocení investičních projektů dle kritéria NPV na bázi EVA

Analýza rizikových faktorů při hodnocení investičních projektů dle kritéria NPV na bázi EVA 4 mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-U Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 11-12 září 2008 Analýza rizikových fakorů při hodnocení invesičních projeků dle kriéria

Více

FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD

FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Semesrální práce z předměu KMA/MAB Téma: Schopnos úrokového rhu předvída sazby v době krize Daum: 7..009 Bc. Jan Hegeď, A08N095P Úvod Jako éma pro

Více