Slovinská domobrana

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Slovinská domobrana 1943-1945"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Zdeněk Rejda Slovinská domobrana Bílé místo na mapě slovinské historie? Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Brno 2007

2 2 Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze uvedené prameny a literaturu. V Brně,

3 3 Na tomto místě bych rád poděkoval panu Mgr. Tomáši Dvořákovi, Ph.D., za cenné rady a pomoc při vedení diplomové práce.

4 4 Obsah Obsah Úvod Světový konflikt a jeho důsledky Meziválečné období Okupace Slovinska Proti komunistická ideologie Vesnické stráže a dobrovolné protikomunistické milice Domobranstvo Slovinští domobranci v Lublaňské oblasti Domobranci v oblasti Přímoří Závěr...55 Přehled domobraneckých jednotek.. 58 Příloha..62 Prameny a literatura.63

5 5 1. Úvod Na počátku devadesátých let nabízela takřka každý den slovinská média informace o novém místě, na kterém byl objeven hromadný hrob z období druhé světové války. Opakovala se stále stejná zpráva: drátem svázané kostry, na rukou žádné hodinky či prsteny. Nikdo z tisíce zabitých nenosil hodinky, přívěšky nebo prsteny? O čem vypovídají tyto masové hroby? Vypovídají o tom, že komunisté systematicky pobili své nepřátele a jejich těla skryli, že partyzánští exekutoři byli současně také zloději, kteří ukradli mrtvolám jejich osobní cennosti a že slovinské vlády (respektive jugoslávské) a jejich policejní jednotky od roku 1945 až do 1990 organizovaně přehlížely a skrývaly spáchané zločiny. Po těchto poznatcích se stává mýtus o hrdinných partyzánech a zrádcovských domobrancích poněkud zpochybnitelným. Dnes už není tajemství, tak jako dříve, že partyzáni pobíjeli domobrance bez soudů. Vždyť zabití byli vinní, kolaborovali přece s okupanty! Slovo kolaborovali mělo takřka magický účinek, kterým bylo vše relativizováno a současně ještě omlouvalo zmíněný partyzánsko-komunistický teror. Na partyzány i na domobrance je třeba pohlížet nezávisle na sobě a přitom na oba znepřátelené tábory však také jako na bojovníky za slovinskou svobodu. Jestliže pro objevené hroby neexistují seznamy obětí, potom vraždění nemůžeme interpretovat jako gesto tolikrát již zmíněné msty, byť byly údajnými oběťmi pouze domobranci, ustašovci nebo němečtí vojáci. Vždyť i pro ně přece měla platit ženevská konvence o zacházení se zajatci. I ve Francii jsou známy případy, kdy byli kolaboranti zastřeleni bez soudu, ale položme si otázku: Vykopávali snad ve Francii hromadné hroby půl století po ukončení války? Ne, nebylo tomu tak. Pravdou zůstává jedna nepopíratelná skutečnost, že historie je psána vítězi. Každý národ má tzv. bílá místa ve své historii, jinak tomu není ani u Slovinců. Dnešní Slovinci a Slovinky žijí všedními problémy, ale ve chvíli, kdy se otevře téma domobranců vznikají dva názorově takřka nepřátelské tábory. Od devadesátých let až do současnosti se problém domobranců objevuje i nadále na půdě slovinského parlamentu. Odškodnit nebo neodškodnit slovinské domobrance? Bojovali přece za svou vlast, za své domovy a rodiny proti totalitní ideologii

6 6 V předkládané diplomové práci nechci odsuzovat nebo snad jakýmkoliv způsobem omlouvat slovinské domobrance, ale na historických podkladech a dostupných materiálech popsat příčiny vzniku slovinského domobranstva a politické okolnosti, jenž jej doprovázely, jeho strukturu atd. Obecně bych rád do českého prostředí uvedl tuto traumatickou část slovinské historie. Občanskou válkou ve Slovinsku a slovinskými domobranci během druhé světové války se v česko-moravském historickém prostředí nikdo uceleněji nezabýval a pokud je mi známo ani nezabývá. Je to způsobeno i tím, že samotní slovinští historici začali se systematickým zpracováváním svých černo-rudých dějin teprve počátkem 90. let minulého století. Neustále objevují nové a nové skutečnosti. Druhým důležitým faktem samozřejmě zůstává půl století trvající jednoznačná komunistická propaganda o jednotném národněosvobozeneckém boji jugoslávských národů proti okupantům a jejich kolaborantům pod vedením generalisima Josipa Brose - Tita a jugoslávské komunistické strany. Po rozpadu socialistické Jugoslávie a vzniku samostatného a nezávislého slovinského státu v roce 1992 nastalo nové politické klima, které bylo příznivé pro vyrovnávání se s vlastními dějinami. Začal proces, který trvá dodnes. Občanská válka ve Slovinsku, jak ji musíme správně nazývat, byla válkou mezi levicí a pravicí, respektive katolicky orientovanou pravicí, mezi dvěmi rozdílnými ideologiemi a nemůže nás proto překvapit fakt, že po více než šedesáti letech se hlásí ke slovu místo dlouho protežované komunistické pravdy ta nová katolická, dlouho tabuizována, ale významně podporována z USA, Argentiny nebo Austrálie, kde našli domobranci po válce svoje nová útočiště.

7 7 2. Světový konflikt a jeho důsledky Počátek 20. století, předvečer první světové války, kdy se schylovalo ke vzájemné konfrontaci mezi dvěma nepřátelskými bloky, které se netajily snahou získat vliv na Balkáně a zásadně přerozdělit koloniální državy, lze považovat za počátek konce soustavy dosavadních mezinárodních vztahů. Vzestup politické a vojenské prestiže Srbska po balkánských válkách 1 vedl vládnoucí kruhy ve Vídni k závěru, že by se nezávislý jihoslovanský stát mohl změnit v překážku pro další rakousko-uherskou expanzi na jihovýchod Evropy (po anexi Bosny-Hercegoviny 2 projevovalo Rakousko-Uhersko zájem o Sandžak a o Makedonii). Atentát na následníka Rakousko-Uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d Este a jeho manželku Žofii, spáchaný 28. června 1914 bosenským studentem Gavrilem Principem 3 v Sarajevu, posloužil rakouské straně jako záminka k vypovězení války Srbsku, ke kterému došlo přesně o měsíc později. Tím byla odstartována válka mezi dvěma státy, která přerostla ve střetnutí milionových armád v celosvětovém konfliktu trvajícím více než čtyři roky. Začátkem prosince 1914 byla v Srbsku v důsledku války ustanovena koaliční vláda všenárodní jednoty. Tato vláda, jejímž předsedou se stal Nikola Pašić, formulovala 7. prosince své válečné cíle v rámci svého prohlášení předneseného na zasedání srbské skupštiny v Niši (tzv. Nišská deklarace). V prohlášení se vláda mimo jiné vyslovovala i pro osvobození a sjednocení všech našich nesvobodných bratrů Srbů, Chorvatů a Slovinců. 4 V závěru prvního válečného roku po počátečních úspěších srbská armáda na bojištích prakticky vyčerpala své síly. Rakousko-srbská fronta se na podzim roku 1915 stabilizovala do blízkosti řek Driny a Sávy. Část chorvatských, slovinských a dalmatských politiků se od počátku války orientovalo na vítězství Srbska a dohodových zemí. Někteří z nich emigrovali a v roce První balkánská válka ( ). Balkánská koalice zvítězila nad Osmanskou říší. Druhá balkánská válka ( ), rozpoutaná Bulharskem proti jeho dosavadním spojencům. 2 Rakousko-Uhersko anektuje Bosnu a Hercegovinu Byl členem tajné organizace Mladá Bosna udržující kontakt se srbskou nacionalistickou organizací Černá ruka. 4 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J. : Dějiny Jihoslovanských zemí, Praha 1998, s. 371.

8 8 v Paříži vytvořili Jihoslovanský výbor. Ten brzo přesídlil z Paříže do Londýna a začal s rozsáhlou protirakouskou kampaní a prosazováním myšlenky jihoslovanské jednoty. Mezi vůdčí osobnosti patřili dalmátští politikové Ante Trumbić, Franjo Supilo, známý sochař Ivan Meštrović a další. Časem se k nim přidaly další osobnosti ze Slovinska, Chorvatska a Bosny. Za hlavní cíl celého snažení Jihoslovanského výboru bylo vyhlášení o vytvoření samostatného státu z jihoslovanských národů, žijících na území monarchie. 5 Mezi dohodovými spojenci Velkou Británií, Francií, Ruskem a Itálií byla podepsána dohoda nazvaná Londýnská smlouva. Itálie se měsíc po podpisu zmíněné smlouvy stala novým válečným spojencem dohodových mocností. Tento akt měl dalekosáhlé následky pro slovinský národ. Podle jejího tajného dodatku měla Itálie získat pod svou nadvládu území s celou jednou třetinou slovinského obyvatelstva za účast ve válce proti Rakousko-Uhersku. Itálie měla získat následující teritoria: jižní Tyrolsko, kde žilo především německé obyvatelstvo, Istrii se slovinským a chorvatským obyvatelstvem, Terst, Gorizii, Dalmácii s chorvatským obyvatelstvem, Přímoří se slovinským obyvatelstvem, Posocje s městy Bovec, Tolmin a Kobarid, chorvatské jaderské ostrovy Losinj, Lastovo, Palagruza, Vis, Pag, Korcula, Kornati, Premuda, Olib, Hvar atd., město Vlore a oblast kolem ostrova Sazan v Albánii. Francie a Anglie dále potvrdily italskou suverenitu nad Dodekanskými ostrovy (Řecko) a také nad části území z německých kolonií a Turecké říše. Dne 20. července 1917 podepsaná Korfská deklarace mezi Pašićovou vládou a zástupci Jihoslovanského výboru si vytyčila za cíl osvobodit a sjednotit všechny jihoslovanské národy na území Rakousko-Uherska se Srbskem a Černou Horou a vytvořit nový stát - Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V obecně formulovaném dokumentu se strany dohodly na potřebě sjednocení jihoslovanského národa v jednotný stát. 6 V prosinci téhož roku se část pravicových a sociálně demokratických politiků v Rakousko- Uhersku, ovlivněných myšlenkami Korfské deklarace vyslovila pro nezávislý stát Jednoho národa Chorvatů, Srbů a Slovinců. 7 Koncem ledna 1918 vystoupili s požadavkem sebeurčení i slovinští klerikálové. V září téhož roku se již vojenská situace pro ústřední mocnosti vyvíjela naprosto nepříznivě. Srbská a dohodová vojska prolomila soluňskou frontu. Donutila ke kapitulaci Bulharsko a začala osvobozovat Makedonii a jižní Srbsko. Rakouská fronta proti Itálii se na Piavě začala 5 Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ), Praha 1994, s Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J. : Dějiny Jihoslovanských zemí, Praha 1998, s Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ), Praha 1994, s. 8.

9 9 rozpadat, proto Vídeň ještě nabídla rakouským a uherským Jihoslovanům velkorysé ústupky za jejich podporu mocnářství. Bylo však již příliš pozdě. V srpnu 1918 vznikla jako první Národní rada v Lublani se zvláštními výbory pro Štýrsko, Korutany, Přímoří a Terst. Do jejích orgánů delegovaly své zástupce, s výjimkou sociální demokracie, všechny slovinské politické strany a skupiny. 8 Ve dnech 5. a 6. října 1918 vznikla v Záhřebu Národní rada Slovinců, Chorvatů a Srbů, složená ze zástupců téměř všech politických organizací a skupin Slovinska, Chorvatska, Dalmácie, Bosny a Hercegoviny, Terstu a Istrie. Předsedou nové vlády byl jmenován Slovinec a předseda Slovinské strany lidové Anton Korošec, místopředsedy Srb Svetozar Pribićević a Chorvat Ante Pavelić. 9 Záhřebská Národní rada se 14. října vyhlásila za jediného představitele jugoslávských zemí Rakousko-Uherska. Požadovala sjednocení všeho jugoslávského obyvatelstva na celém jihoslovanském etnickém území v jednotný a suverénní stát. 10 Mezitím se nový císař Karel I. zcela marně pokoušel zachránit monarchii nabídkou na její přestavbu ve federaci. Pro rozchod s monarchií se vyjádřily národní výbory český, polský, haličsko-ukrajinský a rumunský. Dne 29. října 1918 chorvatský sněm v Záhřebu prohlásil odtržení od Uher a vznik Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů (Stát SHS). Převzetí moci se uskutečnilo poklidnou cestou. Národní rada byla uznána za ústřední vládu nového státu a současně i jmenovala zemské vlády pro Chorvatsko, Slovinsko, Vojvodinu, Bosnu a Hercegovinu. 11 Nový Stát SHS však existoval pouze jeden měsíc. Nikdy se mu nepodařilo získat mezinárodní uznání, ani splnit základní úkoly, které si vytyčil. V zemi panovala anarchie vyvolaná válkou. Začátkem listopadu začala italská armáda obsazovat Dalmácii, Istrii a chorvatské Přímoří. Italové uchvátili bývalé císařsko-královské válečné loďstvo, předané posledním jejím námořním velitelem admirálem Horthym, nově vzniklému Státu SHS a chystali se obsadit i město Lublaň. Na severní hranici slovinského území se soustřeďovaly zbytky rakouské armády a na hranicích Banátu maďarské jednotky Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J. : Dějiny Jihoslovanských zemí, Praha 1998, s Není totožný s pozdějším předákem ustašovců. 10 Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ), Praha 1994, s Tamtéž, s Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J. : Dějiny Jihoslovanských zemí, Praha 1998, s. 379.

10 10 Složitá vnitropolitická, ale i zahraničněpolitická situace 13 nutila záhřebskou Národní radu k jednání o co nejrychlejším spojení se Srbskem, které jako jediné reagovalo na výzvu poskytnout pomoc a disponovalo vojenskými jednotkami. I přes váhavost Slovinců a odpor chorvatských radikálů, pro které byla ze zásady neschůdná dynastie Karadjorjevićů, přednesla 1. prosince 1918 vedoucí delegace záhřebské Národní rady před princem regentem a politickými představiteli Srbska slavnostní žádost Národní rady o sjednocení Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů se Srbskem a Černou Horou v jednotný stát. Odpovědí regenta Alexandra bylo vyhlášení sjednocení Srbska s nezávislým Státem SHS v jednotný stát Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Koncem první světové války skončila jedna etapa národně-emancipačního a osvobozeneckého zápasu jihoslovanských národů za dosažení nezávislosti a státní samostatnosti. Poprvé se tak ve společných hranicích jednoho státu ocitly jugoslávské národy. Politickou samostatnost však tyto národy v roce 1918 nezískaly jako individuální subjekty, ale v podobě širší jihoslovanské varianty a to v podobě společného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS). Sjednocení bylo uskutečněno především shora, dohodou vládnoucích politických reprezentací. Přes jazykovou a etnickou blízkost netvořila jihoslovanská území v minulosti jednotný celek a v euforii integračního úspěchu byly podceňovány významné civilizačně-historické a náboženské odlišnosti. Vznik Království SHS na konci roku 1918 nebyl zcela dobrovolným rozhodnutím. Důležitým faktem zůstává skutečnost, že politické dohody o sjednocení byly více vynucené obavou z anarchie (a z Italů pro Slovince), než skutečnými nacionálními tužbami a že na konečné rozhodování jihoslovanských národů silně působil tlak vnějšího faktoru vítězné dohodové mocnosti. Výrazný politický nepoměr mezi jednotlivými národními složkami uvnitř Království SHS vedl v pozdějších letech také k prosazení centralistické koncepce jugoslávského státu, který nesl výraznou pečeť srbské mocenské hegemonie. 13 Hrozila okupace a následná anexe slovinského území ze strany Itálie a následný vznik revoluce.

11 11 3. Meziválečné období Nový státní útvar jižních Slovanů v balkánském prostoru vznikl v prosinci 1918 spojením Království srbského s jihoslovanskými částmi bývalého rakousko-uherského císařství, se Slovinskem, Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou. Krátce předtím se spojila se Srbskem také Černá Hora. Součástí Království SHS, které mělo necelých 12 milionů obyvatel a rozlohu km², byla ještě Slavonie, Dalmácie, Vojvodina a Srem. 14 Tento nový stát byl geograficky i etnicky velmi kontroverzním celkem. Postrádal přirozené komunikace, které by spojovaly jednotlivá území. Obyvatelstvo tvořilo velmi blízké a současně i vzdálené komunity s odlišnou kulturou. Válkou bylo také silně narušeno hospodářství země, zejména v Srbsku a Makedonii. V novém státě se země ocitly na různém stupni hospodářského rozvoje. Dále bylo třeba řešit otázku zásobování obyvatel potravinami a základním zbožím. Ve vytvoření jednotného trhu bránila nejen rozdílnost ekonomického vývoje jednotlivých zemí, ale i nejednotnost doposud platících měn. Průmyslová výroba byla všeobecně ochromená a jedním z důsledků byla i obrovská nezaměstnanost. Nejvážnějším problémem byla však agrární otázka. V Království SHS tvořili zemědělci přes 70 procent obyvatel. 15 Kromě rozporů národnostních tak základy nového státu od počátku otřásala rolnická hnutí, prosazující odstranění některých polofeudálních přežitků a rozdělení velkostatkářské půdy. Především na územích, která patřila k bývalému Rakousku-Uhersku, hnutí rolníků hrozilo agrární revolucí. Proto vláda v čele se Stojanem Protićem v únoru 1919 slíbila pozemkovou reformu. 16 I když se Srbsko počítalo mezi vítězné státy, mělo nové Království SHS velmi nejisté mezinárodní postavení. USA a některé malé státy jej uznaly, zatímco Francie a Velká Británie odkazovaly uznání státní suverenity na mírovou konferenci v Paříži pod záminkou, že část území nového státu tvořila součást nepřátelského Rakousko-Uherska. Bylo to především kvůli Itálii, která měla vlastní anekční úmysly v Dalmácii a ve Slovinsku. Až počátkem června 1919 obě velmoci definitivně uznaly Království SHS. 14 Strugar, V.: Jugoslávie v boji, Praha 1965, s Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ), Praha 1994, s Království Jugoslávie slovem i obrazem, Bělehrad 1937, s. 34.

12 12 Daleko složitější byla otázka hranic nového státu. Sporné byly jeho hranice se všemi sousedy s výjimkou Řecka. Rakousko odmítlo postoupit Korutany a jižní Štýrsko s městem Mariborem. Na základě plebiscitu z října 1920 nakonec Korutany zůstaly rakouské. Itálie okupovala Terst, Gorici, Istrii, část Dalmácie a většinu jadranských ostrovů a odmítla tato území vyklidit, odvolávaje se na tajnou londýnskou smlouvu z roku Většinu těchto území muselo také nakonec Království SHS pod tlakem tzv. Rapallské smlouvy z listopadu 1920, Itálii postoupit. Po podpisu této smlouvy Itálie získala jižní Tyrolsko, Terst, Gorizii, Posocje, Istrii s ostrovy Lastovo, Palagruzu, Losinj, Cres, Brioni, Dodekaneské ostrovy, Littoral a část města Zadar. Později Itálie (Římskou smlouvou z roku 1924) anektovala město Rijeku (Fiume). To znamenalo, že okolo Slovinců a více než Chorvatů zůstalo pod nadvládou Itálie. Zpočátku spadala nová teritoria pod správu italských vojenských úřadů, například generál Pietro Badoglio byl zodpovědný za území Littoral. 17 Později přišla civilní administrativa, ale ta neměla dlouhého trvání. Ve 20. letech převzali v Itálii moc fašisté vedení Benitem Mussolinim. Pro Slovince a Chorvaty začala opravdová noční můra. Všechny školy, písně, spolky a později také politické strany byly zakázány, zakázaná byla rovněž slovinština a chorvatština v administrativě a nakonec i v kostelech. Všechna jména byla konvertována do italštiny. Mnoho Slovinců a Chorvatů bylo mobilizováno do italské armády v letech během tažení v Etiopii. Tento teror vyvolával další kroky u mladých slovinských a chorvatských patriotů. V roce 1924 byla zformována organizace TIGR (název podle počátečních písmen obsazených území: Trst, Istria, Gorica, Reka). 18 Jejím hlavním úkolem bylo informovat svět o italském teroru, dále útočila na policejní stanice, prováděla propagandistické akce atd. Odbojovou organizaci TIGR můžeme považovat jako první antifašistickou organizaci v Evropě. Přestože Království SHS překonalo své největší hospodářské potíže způsobené válkou, sjednocením hospodářsky vzájemně velmi nevyrovnaných celků, další ekonomický vývoj unitárního státu nepokračoval snadno. Dál pokračovala nejednotnost hospodářská, územní i odvětvová. Například po celá dvacátá léta zemědělství trpělo neustálým snižováním cen výrobků a jejich malou prodejností v zahraničí. V roce 1927 dokonce Království SHS postihla katastrofální neúroda, která v řadě oblastí vyvolala závažné zásobovací potíže. Slabý 17 Cencič, M.: Tigr, Slovenci pod Italijo in Tigr na okopih v boju za narodni obstoj. Ljubljana 1997, s Tamtéž, s. 81.

13 13 a zaostalý byl také průmysl. Nedostatek domácího kapitálu zapříčinil malý průmyslový růst. Ekonomiku ovládl zahraniční kapitál, zejména francouzský, kontrolující především těžbu nerostných surovin. Vnitropolitický život byl ve znamení regionální a nacionální roztříštěnosti. Ze srbských politických stran byly nejsilnější Pašićova Národní radikální strana, Davidovićova Demokratická strana a Jovanovićova Zemědělská strana. Srby, žijící mimo původní území Srbska, reprezentovala Samostatná demokratická strana Svetozara Pribićeviće. V Chorvatsku byla nejsilnější stranou Chorvatská republikánská selská strana Stjepana Radiće, žádající zrovnoprávnění Chorvatska ve společném státě. Méně výraznější Chorvatská strana práva byla ultranacionalistická a žádala samostatné Chorvatsko (koncem dvacátých let se z ní vyvinulo fašistické ustašovské hnutí, vedené A. Pavelićem). Slovinské zájmy reprezentovala klerikální Slovinská lidová strana, vedená Antonem Korošcem. 19 Důležitým politickým činitelem byl panovník a královský dvůr. Po smrti krále Petra I. se novým králem stal 17. srpna 1921 Alexandr Karadjordjević ( ), který doposud vládl jako regent. Alexandr se opíral především o armádu, kterou ovládala jemu oddaná tajná důstojnická organizace Bílá ruka. 20 Král často osobně zasahoval do politického života s cílem získat co nejvíce politické moci. Z více jak dvaceti vládních krizí v tomto období, naprostou většinu vyvolal on sám, nebo lidé z jeho okolí. Král Alexandr byl také jediným, kdo rozhodoval o jugoslávské zahraniční politice. Království SHS bylo součástí francouzského poválečného spojeneckého systému a jako takové se orientovalo na Francii a Velkou Británii. Jeho přirozenými spojenci se staly Československo a Rumunsko. Tyto tři státy spojoval především odpor proti revanšistickým a revizionistickým tendencím, projevujícím se v sousedním krizemi se zmítajícím Maďarsku. V letech 1920 a 1921 byla podepsána jugoslávsko československá, československo rumunská a jugoslávsko rumunská obranná dohoda. V roce 1921 všechny tři státy vystoupily jednotně proti pokusu Karla Habsburského o návrat na maďarský trůn a do mezinárodní politiky vešel termín Malá dohoda. Vojenské smlouvy byly tak dlouho prodlužovány až se v roce 1929 přeměnily v trojstrannou dohodu. Tyto státy společně spolupracovaly i v jiných odvětvích. Pokračující nestabilita a roztříštěnost celého politického života, podněcovaná především neustálými útoky proti jednotě jugoslávského státu ze strany chorvatských, 19 Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ). Praha 1994, s. 14.

14 14 ale i slovinských a bosenských separatistů, přerostla koncem 20. let v otevřenou politickou krizi. Hrozilo vážné nebezpečí, že se vnitřními rozpory zmítané Království SHS stane předmětem zájmu Itálie a Maďarska. Toho využil král Alexandr se svým vlastním řešením krize. Když v prosinci 1928 odstoupila jedna z mnoha vlád, král zasáhl. V manifestu ze 6. ledna 1929 prohlásil, že je ohrožena jednota státu zaslepenými politickými vášněmi a mezistranickými boji 21 a nastolil cestou státního převratu královskou diktaturu. Král Alexandr se vyhlásil nadřízeným nad výkonnou mocí ve státě, bez odpovědnosti, jmenoval novou vládu v čele s velitelem jeho osobní gardy a odpovědnou pouze králi, nechal rozpustit parlament i všechny zvolené samosprávné orgány (včetně obecních zastupitelstev), zrušil ústavu, vydal nový zákon na ochranu státu a provedl nové dělení státu, přejmenovaného na Království Jugoslávie. 22 Když v září 1931 vydal král Alexandr novou ústavu, znamenalo to pouze, že otevřenou diktaturu zaměnil za diktaturu, ukrývající se pod slupkou ústavnosti. Krátce po volbách, které se konaly o dva měsíce později vznikla Jugoslávská národní strana s programem zachování stávajícího jednotného státního zřízení a dynastie Karadjordjeviću. V první polovině 30. let i Jugoslávii naplno zasáhla hospodářská krize. Ta byla provázena masovými projevy nespokojenosti postiženého obyvatelstva, především rolníků. Také aktivizovala chorvatské a makedonské separatisty. Jejich teroristické akce se staly pro vládu vítanou záminkou k zásahům proti všem odpůrcům bělehradského centralismu. Příchod Adolfa Hitlera k moci v Německu v lednu 1933 posílil mezinárodní autoritu Mussoliniho režimu. Fašistická Itálie byla smrtelným nebezpečím jednotné Jugoslávie s jediným cílem, rozbít Jugoslávii, nebo donutit její vládu k ústupkům ve prospěch Říma. Proto italská vláda všestranně podporovala územní nároky Maďarska a Bulharska vůči Jugoslávii, ale i separatistické hnutí Makedonců a chorvatských ustašovců. 23 Pokusem o zabránění dalšímu italskému pronikání na Balkánský poloostrov bylo podepsání dohody o Balkánském paktu z února 1934 mezi Jugoslávií, Rumunskem, Řeckem a Tureckem, byť tato koalice oficiálně vznikla především proti bulharskému revizionizmu Tamtéž, s Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ). Praha 1994, s Území Království Jugoslávie bylo nově rozděleno na 9 bánovin, ignorující hranice historických území. V šesti z devíti bánovin převládali Srbové. 23 V roce 1929 založil Ante Pavelić v chorvatském Záhřebu radikální organizaci Ustaša ( Povstalec ), která velkou měrou také přispěla k rozkolu mezi Srby a Chorvaty. 24 Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ). Praha 1994, s. 16.

15 15 Král Alexandr po roce 1933 musel čelit faktu, že zájem Německa o Jugoslávii se stal intenzivnějším. Především po podepsání jugoslávsko-německé obchodní dohody byl tento zájem zjevný a odpovídal i proněmecké orientaci především slovinských a chorvatských hospodářských kruhů. Pokud ale stál v čele státu král Alexandr, zastánce tradiční srbské orientace na Francii, těžko se mohl německý vliv nějakým větším způsobem projevit v politice Jugoslávie. Král Alexandr byl proti jakémukoliv pronikání italského nebo německého vlivu na Balkán a i proto se zapojil do jednání o kolektivní bezpečnosti a vytvoření východního garančního paktu. 25 Cestou na další politická jednání byl král Alexandr 9. října 1934 v Marseille zavražděn makedonským teroristou. Na zorganizování atentátu se podíleli také ustašovci, němečtí a italští fašisté, kteří chtěli zpřetrhat přátelské vztahy k Francii a jejím spojencům. Po smrti krále Alexandra nastoupil na trůn jeho jedenáctiletý syn Petr II. Karadjordjević. Až do jeho zletilosti měla vládnout tříčlenná regentská rada. Jejím nejvlivnějším členem byl ctižádostivý princ Pavel, který se sám chtěl stát králem. Regentská rada při svém nástupu prohlásila, že hodlá pokračovat v politice zavražděného krále. Skutečnost však byla jiná. V červnu 1935 se po nových parlamentních volbách stal novým premiérem Milan Stojadinović ( ), který se hned okázale distancoval od předchozího režimu. Získal podporu bosenských muslimů a slovinských klerikálů a přislíbil demokratické reformy. 26 Postavení nové vlády bylo více než nejisté. V této chvíli hledal Stojadinović východisko z politické krize ve fašizaci státu a v navázání přátelských vztahů s fašistickými státy. Jeho vláda se stále blíže přibližovala k Itálií a Německu, jejichž hlavním cílem byla revize Versailleské mírové smlouvy. Stojadinović veřejně prohlásil, že Německo hraje v Podunají rozhodující úlohu a že problémy této oblasti nelze řešit bez jeho účasti. 27 Hlavním šiřitelem fašismu v Jugoslávii bylo Jugoslávské radikální sdružení (JRS), které mělo po vzoru německých SA či italských černých košil, také svoje vlastní bojové oddíly v zelených košilích. JRS však nebylo samo. V Srbsku legálně působila fašistická organizace Zbor, vedená Dimitrijem Ljotićem, v Chorvatsku pak ilegální ustašovci, legální Borbaši a německý Kulturbund. Další cestu k vnitropolitické stabilizaci pro Stojadinoviće nabízela hospodářská recese a konjunktura, které přišly po hluboké hospodářské krizi. Jugoslávie se stále více orientovala 25 Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ). Praha 1994, s Království Jugoslávie slovem i obrazem. Bělehrad Strugar, V.: Jugoslávie v boji, Praha 1965, s. 14.

16 16 na obchod s Německem, který se realizoval většinou prostřednictvím clearingových dohod. Ve druhé polovině 30. let stoupl podíl Německa na jugoslávském zahraničním obchodě téměř na 40%. 28 Usmiřovací politika (tzv. appeasement) západních velmocí vůči Německu a Itálii měla vliv i na jugoslávskou politiku. Jugoslávská vláda se obávala ztráty vnější podpory jugoslávské integrity a hledala dalšího zahraničně politického protektora v Německu. Vedly ji k tomu i ekonomické důvody. V důsledku krize citelně zeslábl francouzský hospodářský vliv v Jugoslávii. Důvodem postupné změny orientace jugoslávské zahraniční politiky na Německo byla konečně i postupující fašizace země. Tato nová politická orientace měla jednu vážnou trhlinu. V říjnu 1936 při podpisu paktu o vytvoření osy Berlín-Řím uznalo Německo Středomoří a samotný Balkán za výlučnou zájmovou sféru Itálie. I přes toto vážné ohrožení Stojadinović, i Pavel v nové orientaci pokračovali. Nejdříve byla podepsána mezi Itálií a Jugoslávií obchodní smlouva a 25. března 1937 v Bělehradě i dohoda o neutralitě a mírovém řešení sporů. 29 Za tím se skrýval bezpochyby úmysl italské vlády oslabit Jugoslávii a podřídit ji svému vlivu. Poslední volby v předválečné Jugoslávii se konaly v prosinci I přes vítězství vládní kandidátky došlo k oslabení Stojadinovićova režimu a naopak k posílení vlivu opozice, a to především Chorvatské selské strany. Odpor proti politice, kterou provozoval Bělehrad sílil a stával se organizovanějším. Princ regent Pavel, aby čelil rostoucí nespokojenosti, se rozhodl obětovat Stojadinoviće a do čela vlády uvedl v únoru 1939 Dragišu Cvetkoviće. Ten byl postaven do naprosto odlišné situace než jeho předchůdci, před neřešitelný úkol, vyrovnat se s nástupem fašistické Osy schopné přímé agrese. Nejdříve se musela nová jugoslávská vláda smířit s italskou okupací Albánie a pak se podařilo, po zesíleném německém tlaku, hitlerovské diplomacii přimět Jugoslávii k tomu, aby vystoupila z Balkánské dohody a poté i ze Společnosti národů. Stále silnějšímu zahraničně politickému tlaku se Cvetkovićova vláda snažila čelit i tím, že se pokusila zmírnit vnitropolitické napětí v zemi. Již od dubna jednal Cvetković s chorvatským předákem Vladimirem Mačekem. Chtěl vyřešit komplikující se chorvatský problém dříve, než jej fašistické státy využijí k rozbití Jugoslávie. Československý případ byl příliš živý a proto byla 26. srpna 1939 uzavřena dohoda s Chorvatskou selskou stranou. Podle ní byla ze zemí obývanými Chorvaty vytvořená Chorvatská bánovina se širokými autonomními právy v oblasti hospodářské, finanční, osvětové, sociální a vnitřní. V čele 28 Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ). Praha 1994, s. 18.

17 17 bánoviny byl bán Ivan Šubašić a chorvatský sněm. 30 Dlouholetý boj s centralismem tak zdánlivě skončil a představitelé Chorvatské selské strany mohli vstoupit do reorganizované Cvetkovićovy vlády. Když 1. září 1939 napadlo Německo bez vyhlášení války Polsko a vypukla 2. světová válka, vyhlásila již 5. září jugoslávská vláda, že se Jugoslávie nebude vměšovat do válečného konfliktu a že bude i nadále rozvíjet své styky se sousedy. A tak mohlo Německo i do budoucna počítat s výhodnými dodávkami obilí, dobytka, dřeva a nerostných surovin. 31 Na přelomu let 1939/40 zesílil francouzský diplomatický tlak na Jugoslávii. Když byla v létě 1940 Francie poražena, stala se pozice Jugoslávie velmi špatnou, obzvlášť poté, co Itálie koncem října napadla Řecko. Počátkem března přistoupilo k Paktu tří Bulharsko a současně na jeho území vstoupily německé jednotky. Tím byla Jugoslávie, s výjimkou krátkého úseku hranic s Řeckem, zcela obklíčená německou a italskou armádou. Němci měli zájem získat Jugoslávii na svou stranu, kvůli potravinám, surovinám, ale i území, kterého chtěli využít k připravovanému útoku na Řecko a později SSSR. Počátkem března 1941 se Adolf Hitler osobně sešel s princem Pavlem, aby mu vyložil své představy. O dva týdny později jugoslávská vláda schválila přistoupení země k Paktu tří, i když s určitými omezeními. To vyvolalo u veřejnosti vlnu nevole a první demonstrace. V noci ze 26. na 27. března provedla skupina důstojníků pod vedením generála letectva Dušana Simoviće státní převrat. Svrhla regentskou radu, na trůn dosadila mladého krále Petra II. Karadjodjeviće a sám Simović vytvořil novou vládu z představitelů doposud vládnoucích, ale i některých opozičních stran. Nová Simovićova vláda pochopitelně nemohla nic změnit na stávajících poměrech a tak ani nezrušila své připojení k Paktu tří. Začala však tajně jednat s představiteli Velké Británie o případné pomoci, zaútočí-li státy Osy na Jugoslávii. Rozhovory se vedly i s vládou Sovětského svazu, se kterým Jugoslávie nedlouho předtím navázala diplomatické styky. Hitler, poté co se dozvěděl o změně vlády v Bělehradě, rozhodl se, že objektem útoku německých vojsk se v rámci připravovaného útoku na Řecko stane i Jugoslávie. Potřeboval mít zajištěn celý prostor Balkánského poloostrova dříve, než se stane předpolím pro blížící se útok na SSSR. Pro útok na Jugoslávii, který měla vést hlavně německá a italská armáda, 29 Strugar, V.: Jugoslávie v boji. Praha 1965, s Tejchman, M.: Dějiny Jugoslávie ( ). Praha 1994, s Strugar, V.: Jugoslávie v boji. Praha 1965, s. 21.

18 18 získal Hitler také Maďarsko a Bulharsko, kterým přislíbil podíl na kořisti. Německá rozvědka také aktivovala pátou kolonu v řadách početné německé menšiny a chorvatských a srbských fašistů. Ač Jugoslávie každý rok vydávala na svou armádu nemalé finanční prostředky, nebyla na válku připravená. Její výzbroj byla slabá a beznadějně zastaralá, trpěla nedostatkem munice Bývalý spojenec a důležitý dodavatel vojenského materiálu ČSR již oficiálně neexistovalo.

19 19 4. Okupace Slovinska Předehrou války Německa se Sovětským svazem bylo dvanáctidenní polní tažení, v němž ráno 6. dubna 1941 Německo napadlo Jugoslávii bez vypovězení války leteckým útokem na Bělehrad a některá další města. Německé jednotky obsadily Maribor- Marburg a o tři dny později, Celje. Nesetkaly se s žádným odporem. Němci byli radostně vítáni jen členy německé menšiny žijící ve Slovinsku a malou částí Slovinců, která proklamovala svůj německý původ. Mnoho z nich podporovalo nacistické Německo a Adolfa Hitlera. Byli organizováni do různých asociací jako Kulturbund a dalších. Mnoho z nich pomáhalo německé armádě při invazi do Jugoslávie jako spolupracovníci Abwehru (sbírali informace o jugoslávských obranných liniích, síle armády a sabotovali obranné přípravy). Byli zde také dobrovolníci, kteří po začátku války v roce 1939 vstoupili do německé armády. V dubnu a květnu 1941 bylo střední Slovinsko začleněno do německé říše. Němci okamžitě začali s rasovou politikou. Slovinská řeč, knihy, kluby, to vše bylo zakázáno. Němci plánovali přesunout Slovinců do Chorvatska, Německa a Srbska. Ale pro nedostatek transportních prostředků bylo nakonec přemístěno Slovinců i s rodinami do Německa a asi do Chorvatska a Srbska. 33 Okamžitě byl ustanoven německý školní systém s německými učiteli (většina slovinských učitelů byla vyhoštěna). Mnoho mužů a dětí vstoupilo do místních nacistických organizací jako Kärntner Volksbund a Steirischer Heimatbund a později do vojenské formace Wehrmannschaft. 34 Po úspěšné invazi německých a italských vojsk došlo k rozpadu Království Jugoslávie a jeho následnému dělení mezi členy nacisticko-fašistické koalice. Německo samotné obsadilo severní část Slovinska a ponechalo si přímou kontrolu nad Banátem, historickou provincii ve Vojvodině, kde žila početná německá komunita. Itálie okupovala Istrii, jižní Slovinsko a značnou část Dalmácie. Maďarsko zabralo východní Slovinsko a zbytek Vojvodiny s většinovým maďarským obyvatelstvem. Bulharsko si přivlastnilo Makedonii a Albánie se ocitla pod italskou okupací. Černá Hora si zachovala 33 Šesták, M., Tejchman, M., Havlíková, L., Hladký, L., Pelikán, J. : Dějiny Jihoslovanských zemí. Praha 1998, s Tamtéž, s. 449.

20 20 částečně nezávislost, později přešla pod italskou správu. Na zbylém území vznikl proněmecký stát Nezávislý stát Chorvatsko (NDH).

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Předmět : Dějepis Ročník : 9. Téma : Svět před první světovou válkou Autor : Mgr.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Téma: První světová válka

Téma: První světová válka Téma: První světová válka Vypracoval/a: Mgr. Zdeňka Báčová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Počátek konfliktu 28. června 1914

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy.

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. Vznik Československa Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. 28. října 1918 vyhlášen samostatný československý stát Národní výbor (červen 1918) orgán, který

Více

Mezinárodní situace na počátku 20. století

Mezinárodní situace na počátku 20. století Mezinárodní situace na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa byly USA nejvyspělejšími evropskými zeměmi byla Francie a Velká Británie, vlastnily koloniální panství a chtěly ho rozšířit Německo a

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 296 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 20. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

December 28, 2011. VY_32_INOVACE_d_6_01.notebook

December 28, 2011. VY_32_INOVACE_d_6_01.notebook VY_32_INOVACE_d_6_01.notebook Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Zkvalitnění a zefektivnění výuky (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) 1. světová válka opakujeme December 28, 2011 Registrační

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Habsburská monarchie v 2. polovině 19. století

Habsburská monarchie v 2. polovině 19. století HABSBURSKÁ MONARCHIE V 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Klíčová slova: bachovský absolutismus, válka s Itálií, nová Schmerlingova ústava (1860), oživení veřejného života - spolky, Národní listy, Riegrův slovník

Více

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Semestrální práce Bc. Kristýna Krásna, Bc. Markéta Nováková Obsah 1. Všeobecné informace o zemi 2. Historický background 3. Překážky vstupu do

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se KOREA Historie 4. stol. př.n.l. první státní útvary středověk Tři říše (sever, střed, jih) 14. století sjednocení pod dynastií Ri (vládla až do r. 1910) 19. století snahy okolních států a USA zmocnit

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV Ročník: I. Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Základy společenských věd Tematický

Více

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946)

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946) Gaulle, Charles de (nar.1890) francouzský vojenský a politický činitel. Po vítězném německém tažení na Západ v roce 1940 uprchl do Velké Británie a vytvořil zde hnutí Svobodná Francie. V letech 1944 1946

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932.

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Českoslovenští politikové a především ministr zahraničních věcí s obavami sledovali vývoj

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz)

Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz) Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz) Tento studijní materiál je určen pro vnitřní potřebu žáků Základní školy V Sadech v Havlíčkově Brodě. Další šíření tohoto materiálu je možné jen se svolením

Více

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL ANOTACE NĚMECKO Popis Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina

Více

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941)

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) 2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) OSA A JEJÍ ÚTOČNÉ CO TO BYLO? PŘEDVÁLEČNÉ OBĚTI 1939? PLÁNY SRPEN 1939: Moskva, min. zahraničí SSSR:Molotov, Německa:Ribbentrop Vláda Německé Říše a vláda

Více

Studijni-svet.cz První světová válka Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. Navštivte také náš eshop http://obchod.studijni-svet.

Studijni-svet.cz První světová válka Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. Navštivte také náš eshop http://obchod.studijni-svet. Otázka: První světová válka Předmět: Dějepis Přidal(a): psomilka 1914 1918 1. Příčiny a průběh 2. Zhodnoťte význam 1. s. války pro další dějiny světa. - do r. 1939 Velká nebo Světová válka Příčiny - imperialismus

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0119. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0119. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček Ph.D. Název: Politický zeměpis

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna Druhá světová válka Rysy oběma válkám společné 1. snaha po světovládě na úkor jiných zemí 2. boj o rozdělení světa, nově rozdělit a dobýt v něm převahu pro fašistické mocnosti Nové rysy 1. likvidace SSSR

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora Druhá světová válka (1. 9. 1939 2. 9. 1945): Osa: Německo (včetně Rakouska a čs. pohraničí), Itálie, Japonsko (od 1941; včetně Koreje), Maďarsko, Finsko, Rumunsko (do 1944), Slovensko x Spojenci: Velká

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2 EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

BALKÁNSKÝ KONFLIKT Zápočtová práce

BALKÁNSKÝ KONFLIKT Zápočtová práce BALKÁNSKÝ KONFLIKT Zápočtová práce 1 Obsah Úvod 3 Historické pozadí konfliktu 3 Balkán v područí Osmanů 3 Nacionalistická hnutí 4 První a druhá světová válka 4 Království SHS, Jugoslávie 4 Titova Jugoslávie

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky Otázka: Československo 1918-1938 Předmět: Dějepis Přidal(a): Terezie Chiara 1. charakteristika politického systému a ekonomiky 2. nejdůležitější zákony a reformy, ústava 3. zahraničně-politická orientace

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T8a) Ústavní základy zajišťování obrany ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

České země v Rakousku- Uhersku

České země v Rakousku- Uhersku České země v Rakousku- Uhersku 1620 Bitva na Bílé hoře ztráta samostatnosti 1620 1780 postupné poněmčení šlechty a měšťanů 1781-1848 české národní obrození vznik novodobého národa Češi se snaží o zrovnoprávnění

Více

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_03 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 22. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Politický vývoj Bangladéše

Politický vývoj Bangladéše Politický vývoj Bangladéše Kristýna Chvátalová, xchvk00 2SM507 Politické problémy rozvojových zemí LS 2013/2014 Bangladéšská lidová republika Bengálsky Gana Prajatantra Bangladesh Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bg.html

Více

Napoleon Bonaparte (stručný životopis)

Napoleon Bonaparte (stručný životopis) Napoleon Bonaparte (stručný životopis) narodil se 15. srpna 1769 ve městě Ajaccio ve zchudlé šlechtické rodině na Korsice (krátce předtím připojené k Francii) = malý Korsičan studoval různé vojenské školy

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Fronty první světové války

Fronty první světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

Jiří z Poděbrad, král dvojího lidu

Jiří z Poděbrad, král dvojího lidu AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP Zařadí vynechaná slova z nabídky do textu zaměřeného na stručný životopis krále Jiřího z Poděbrad - porozumění a práce s textem FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více