REÁLNÝ PROSTOR PRO SNIŽOVÁNÍ ZÁPORNÉHO SALDA ESKÉHO AGRÁRNÍHO OBCHODU. Výzkumná studie

Transkript

1 Výzkumný ústav zem d lské ekonomiky Praha REÁLNÝ PROSTOR PRO SNIŽOVÁNÍ ZÁPORNÉHO SALDA ESKÉHO AGRÁRNÍHO OBCHODU Výzkumná studie Textová p íloha Možné dopady zm n mezinárodního agrárního trhu na eský agrární zahrani ní obchod Praha, listopad 2007

2 Recenzoval: Dipl.-Ing. Zden k Lukas výzkumný pracovník Víde ského institutu pro mezinárodní srovnání (Vienna Institute of International Economics), kde se zabývá problematikou zem d lství v nových lenských zemích EU a v zemích s transformující se ekonomikou, a tedy i dlouhodob sleduje vývoj eského, resp. eskoslovenského zem d lství v ekonomických souvislostech. Spolu s J. Pöschlem autor úsp šné publikace Možnosti a bariery rozvoje zem d lství v zemích st ední a východní Evropy v rámci EU 25, kterou vydalo MZe R u p íležitosti vstupu R do EU. Text neprošel jazykovou korekturou. Autor výzkumné studie: Odborná spolupráce: Autor textové p ílohy: Technická spolupráce: Ing. Josef Kraus, CSc. Ing. Karina Pohlová Ing. Eva Dyková, CSc. Ing. Petr Tu ek, CSc. Helena Šmejkalová Jaroslava Ježková ISBN

3 Obsah Úvod Obecné vymezení problému z hlediska vnit ních a vn jších souvislostí Základní ukazatele AZO za období ve srovnání s p edvstupním obdobím Metodická východiska p i kategorizaci AZO v rámci kapitol 01 až 24 celního sazebníku Kvantifikace struktury bilan ního schodku AZO podle jeho komoditních nositel (netto nekompetitivní, vyžádané a vynucené agrární dovozy) Záv ry Literatura P ílohy... 47

4 Abstrakt Studie hledá odpov na otázku, jaká je vnit ní struktura záporného salda eského agrárního zahrani ního obchodu (AZO), resp. do jaké míry agrokomplex ovliv uje jeho rozm r. Byla zformulována pracovní hypotéza, která má napomoci rozhodnout, která ást schodku by mohla jít na vrub agrárního sektoru, tj. je teoreticky v možnostech zem d lství vykrytí tohoto schodku a naopak, které jeho ásti nem že prakticky ovlivnit. Vnit ní struktura agrárního salda je podrobn ji strukturována do t í základních kategorií, jmenovit na záporné saldo vyvolané nekompetitivními dovozy, na saldo vznikající tzv. vyžádanými dovozy a tzv. vynucenými dovozy. V prvním p ípad jde o to kvantifikovat poptávku po nekompetitivních agrárních produktech, tj. takových, které v našich p írodních podmínkách nemohou být bu to v bec, anebo za nep ijatelných cenov nákladových relací v dostate ných objemech nabídnuty domácími producenty. Vyžádané agrární dovozy jsou takové, kdy prost ednictvím AZO jsou uspokojovány pot eby nezem d lských resort, resp. poptávka obyvatelstva po komoditách nesouvisejících s pokrytím výživových pot eb. T etí nejobtížn ji kvantifikovatelnou skupinou jsou tzv. vynucené agrární dovozy. Jsou tím mín ny takové dovozy, které jsou krom ady dalších faktor dány neuspokojivou konkurenceschopností domácích výrobc. Je z ejmé, že takto strukturovaný problém se p i jeho kvantifikaci nem že vyhnout ur itému stupni zjednodušování, již také proto, že existující len ní celního sazebníku není konstruováno tak, aby umož ovalo detailní desagregace jednotlivých komoditních agregací tak, aby je bylo možno bez výhrad za adit do uvedených hypotetických skupin. Krom zmín ného cíle studie podává reálný obraz o tom, co je v ustáleném defini ním vymezení AZO vlastním v cným obsahem tohoto obchodu, jaká je váha jednotlivých kapitol, resp. agregací na agrárním obchodu a které položky jsou nositeli bilan ních p ebytk nebo schodk. Veškeré výpov di se opírají o oficiální statistická data SÚ k zahrani nímu obchodu s cílem ukázat, jak vstup R do EU ovlivnil kvantifikovatelné výsledky eského AZO za období ve srovnání se situací p ed vstupem ( ). Abstract The Study seeks an answer to the question of what is the internal structure of the negative balance of the Czech agrarian foreign trade (AFT), or to what extent its size is influenced by the agricultural complex. A working hypothesis has been formulated that should help decide about which part of the deficit might be accounted for by the agrarian sector, i.e., there is a theoretical possibility that agriculture may cover the said deficit, and, vice versa, which parts of the deficit cannot be practically influenced by agriculture. The internal structure of the agrarian balance has been structured in greater detail into three basic categories, namely, the negative balance caused by non-competitive imports, the balance based on the so-called "solicited" imports, and the balance affected by the socalled exacted imports. In the first case, the demand for non-competitive agrarian products should be quantified, i.e., the products that either cannot be offered at all by domestic producers in our natural conditions, or cannot be offered by domestic producers in sufficient volumes due to unacceptable price-cost relations. The solicited agrarian imports are imports when the requirements of nonagricultural sectors or the population s demands for commodities not relating to the coverage of food requirements are being satisfied through Agrarian Foreign Trade (AFT). The third in the group where the quantification is most difficult is that of the so-called exacted agrarian imports. This means such imports that are affected, in addition to a number of other factors, by non-satisfactory competitiveness of domestic producers. Obviously, the problem structured in the described manner cannot avoid, in the process of quantification, a certain degree of simplification, if only due to the fact that the existing classification of the customs tariff is not structured in a way allowing to carry out detailed disaggregations of the individual commodity aggregations so that they might be included outright into the above-mentioned hypothetical groups. In addition to the mentioned objective, the study has given an actual picture of what is the proper material content of the Agrarian Foreign Trade (AFT) in the established definition of that trade, what is the weight of the individual subheads, or aggregations, in agrarian trade, and which items are bearers of balance surpluses or deficits. All the statements are based on official statistical data of the Czech Statistical Office ( SÚ = CSO) relating to foreign trade with the aim of showing how the admission of the Czech Republic to the European Union influenced the quantifiable results of the Czech Agrarian Foreign Trade (AFT) in the period from 2004 to 2006 as compared to the situation prevailing prior to the admission ( ).

5 Úvod Následující studie si klade za cíl nalézt odpov na otázku, jaká je vnit ní struktura záporného salda eského agrárního zahrani ního obchodu (AZO), resp. do jaké míry agrokomplex ovliv uje jeho rozm r. Prakticky trvale vysoký bilan ní schodek je typickým rysem eského agrárního sektoru po celou jeho historii, p i emž dodnes neexistuje práce, která by hloub ji analyzovala jeho vnit ní strukturu. K jejímu zodpov zení byla zformulována pracovní hypotéza, která má napomoci rozhodnout, která ást schodku by mohla jít na vrub agrárního sektoru, tj. teoreticky je v možnostech zem d lství jeho vykrytí a naopak, které jeho ásti nem že prakticky ovlivnit. Vnit ní struktura agrárního salda bude podrobn ji strukturována do t í základních kategorií, jmenovit na záporné saldo vyvolané nekompetitivními dovozy, na saldo vznikající tzv. vyžádanými dovozy a tzv. vynucenými dovozy. V prvním p ípad nám jde o to kvantifikovat poptávku po nekompetitivních agrárních produktech, tj. takových, které v našich p írodních podmínkách nemohou být bu to v bec, anebo za nep ijatelných cenov nákladových relací v dostate ných objemech nabídnuty domácími producenty. Vyžádané agrární dovozy jsou takové, kdy prost ednictvím AZO jsou uspokojovány pot eby nezem d lských resort, resp. poptávka obyvatelstva po komoditách nesouvisejících s pokrytím výživových pot eb, ale také dovozy agrárních komodit, jejichž produkce není z dlouhodobého hlediska konkurenceschopná. T etí nejsporn jší a nejobtížn ji kvantifikovatelnou skupinou jsou tzv. vynucené agrární dovozy. Jsou tím mín ny takové dovozy, které jsou krom ady dalších faktor dány neuspokojivou konkurenceschopností domácích výrobc, tj. že naše aktuální cenov nákladové relace prvovýrobc, resp. zpracovatel nemohou konkurovat výhodn jší zahrani ní nabídce. Jedná se asto o komodity s vyšší p idanou hodnotou nabízených obvykle nadnárodními spole nostmi v cenových polohách, kvalit a marketingu, kterému tuzemští zpracovatelé nedokáží konkurovat. Prakticky vzato v dané skupin lze nalézt prostor pro napl ování p edstavy, že je v silách eského agrárního sektoru danou skupinu vynulovat a p ípadné agrární dovozy vykrýt agrárními vývozy. Je z ejmé, že takto strukturovaný problém se p i jeho kvantifikaci nem že vyhnout ur itému stupni zjednodušování, již také proto, že existující len ní celního sazebníku není konstruováno tak, aby umož ovalo detailní desagregace jednotlivých komoditních agregací tak, aby je bylo možno bez výhrad za adit do uvedených hypotetických skupin. Nelze se tedy vyhnout ur itým subjektivním rozhodnutím, resp. nep esnostem. Zárove ale také platí, že samotný rozm r agrárního bilan ního schodku v rozm ru desítek mld. K dovoluje vyslovit užite né a konkrétní záv ry, protože nep esnosti v ádu desítek milion korun nemohou zpochybnit základní vypovídací hodnotu takto strukturovaného sd lení. Jinak e eno jde o to vyjád it se k otázce co je anebo není v silách eského agrokomplexu z hlediska trvalé snahy po podstatném snížení záporného agrárního salda. Za existence jednotného trhu unie a s postupující liberalizací sv tového obchodu bude stále náro n jší udržet rozm r vynucených dovoz na takové úrovni, aby si domácí výrobci udrželi své 1

6 postavení (podíly na trhu) jak na vnit ním a jednotném trhu EU, tak i trzích t etích zemí. Provedené analýzy výsledk eského AZO za dva roky po vstupu R do EU jsou toho z etelným d kazem 1. Cíl p edložené studie lze považovat za spln ný, kdyby studie v etn provedených kvantifikací napomohla snaze lépe se orientovat ve vnit ní struktu e záporného agrárního salda a z ásti odpov d la za jisté míry zobecn ní i na otázku, které komodity, resp. komoditní agregace jsou a nejspíše budou i do budoucnosti jeho základním nositelem. Krom již zmi ovaných základních cíl si lze touto studií mj. u init pom rn reálný obraz o tom, co je v ustáleném defini ním vymezení AZO vlastním v cným obsahem tohoto obchodu, jaká je váha jednotlivých kapitol, resp. agregací na agrárním obchodu a které položky jsou nositeli bilan ních p ebytk nebo schodk. Veškeré výpov di se opírají o oficiální statistická data SÚ k zahrani nímu obchodu s cílem ukázat, jak vstup R do EU ovlivnil kvantifikovatelné výsledky eského AZO za období ve srovnání se situací p ed vstupem. Ve studii jsou jednotlivé zbožové agregace definovány kapitolami 01 až 24 Kombinované nomenklatury EU (zkratka KN), vycházející z Harmonizovaného systému popisu a íselného ozna ování zboží. Sleduje-li se daný problém v delší asové ad, je nutno p ipomenout, že názvy, resp. verbální vyjád ení obsahu jednotlivých kapitol a položek se v pr b hu sledovaných let m nilo (vycházíme z Celního sazebníku 2004 ). P i sledování statistických údaj k AZO za asové období je nutno p ipomenout, že od vstupu R do EU jsou získávány podle nové metodické koncepce a nejsou a ani nemohou být pln srovnatelné s údaji získanými p ed vstupem do EU. Podle metodiky EU v rámci vzájemného obchodu platí povinnost vykazovat obchod p ipadající na zpravodajskou jednotku, kde ro ní hodnota pro odeslání (export) je vymezena asimila ním prahem 4 mil. K a ro ní hodnota pro p ijetí (dovoz) prahem 2 mil. K. Nutno doplnit, že v zájmu vyšší p ehlednosti jsou zkracovány názvy jednotlivých kapitol a položek ve srovnání s jejich plným zn ním v Kombinované nomenklatu e EU. Pokud se uvádí údaje k zahrani nímu obchodu z databáze EUROSTAT, nemusí se p evzatá statistická data z tohoto zdroje pln shodovat s údaji naší národní statistiky. Možné rozdíly mohou nap. vznikat z odlišných metodik kurzových p epo t, z odlišn stanovených asimila ních prah jednotlivými lenskými státy, z odlišné aktualizace dat apod. 1 Pohlová, K., Tu ek, P., Kraus, J. eský AZO dva roky po vstupu do EU, Výzkumná studie VÚZE, 2007,. 87, 92 s. 2

7 Exkurs Hypotetická kategorizace AZO do t í skupin si neklade za cíl vytvá et základnu pro ú elové definování n kterých dalších funkcí, které by byly agrárním obchodem napl ovány. Efektivní zahrani n obchodní vým na je otázkou využívání komparativních výhod bez jakýchkoliv odv tvových specifik. Na p íklad provedené kvantifikace AZO do zvolených hypotetických kategorií lze doložit nereálnost p edlistopadové premisy, že odv tví zem d lství možno koncipovat jako pln sob sta né, kdy p ípadné nezbytné agrární dovozy budou pokryty efektivními vývozy. Toho pojetí doposud nebylo zcela opušt no, p estože v tržních podmínkách se již nem že opírat o reálný základ. Kvantitativním vymezením nekompetitivních dovoz, tzv. vyžádaných dovoz, tj. dovoz komodit zem d lské povahy, které uspokojují pot eby nezem d lských sektor národního hospodá ství, resp. poptávku obyvatelstva po komoditách, které neslouží k uspokojování výživových pot eb (nap. kv tiny, tabák, krmiva pro domácí zví ata) a tzv. vynucených dovoz lze doložit, že opomíjením kriterií komparativních výhod dochází ke ztrátám, které se v dané oblasti projevují r stem záporného agrárního salda. Vlastní studie je len na do ty ástí. V prvé ásti se jedná o obecné vymezení problému v etn zachycení vnit ních a vn jších souvislostí sledovaného tématu. V druhé ásti jsou za období charakterizovány základní ukazatele AZO až po analýzu vývoje struktury AZO eské republiky podle kapitol 0l až 24 celního sazebníku. Ukazatele jsou sledovány a hodnoceny za období ve srovnání s p edvstupním obdobím let Ve t etí kapitole jsou shrnuta metodická východiska, resp. úskalí použitého postupu v konkrétní poloze jednotlivých agregací. Obsahem tvrté kapitoly je pokus o kvantitativní vymezení struktury eského záporného salda AZO podle jeho komoditních nositel (KN 01 až 24). Studii uzavírají stru né záv ry. V textové p íloze bude nazna eno, k jakým možným zm nám m že docházet v rámci eského AZO v souvislosti s aktuálními zm nami na sv tovém agrárním trhu. Jedná se o analýzu dlouhodobých tendencí a faktor ovliv ujících mezinárodní agrární trh. 1 Obecné vymezení problému z hlediska vnit ních a vn jších souvislostí Obecn konstatováno esko jako pr myslov vysp lá zem s nedostate nou surovinovou základnou si nem že vyty ovat žádný jiný prioritní cíl než sm ovat k aktivní bilanci zahrani ního obchodu. Pro pr myslová odv tví platí tento axiom bez výhrad, z stává dlouhodobým cílem i pro agrární zahrani ní obchod, avšak s podstatnými výhradami. eský agrární sektor v daných p írodních podmínkách zem malého ekonomického rozm ru nem že uspokojit základní pot eby národního hospodá ství a musí adu komodit zejména nekompetitivní povahy trvale dovážet. Soub žn s trvale nar stajícími požadavky obyvatelstva na sortimentní nabídku zem d lskopotraviná ských produkt se dlouhodob neda í snižovat záporné agrární saldo. Je nesporné, pokud si eské zem d lství udrží svou konkurenceschopnost v rámci nabídky produkt masové spot eby, tj. za cenov nákladových parametr p inášejících komparativní výhody ve srovnání se zahrani ními producenty, resp. dodavateli, lze výše nazna ený prioritní úkol sm rem k vyrovnanému agrárnímu saldu p ijmout za úsek kompetitivních výrobk. Obecn vyslovovaný cíl k v tší participaci eských masivn produkovaných agrárních produkt na jednotném trhu EU je však tím více komplikován, ím více se tento jednotný trh otevírá liberaliza ním tendencím. Pln 3

8 otev ený agrární trh pak znamená, že nákladov cenové relace ur ují ti sv toví výrobci, kte í jsou schopni nabídnout potraviná ské suroviny a potraviny za nejvýhodn jší ceny i nabízejí zboží výjime né kvality, s vysokou p idanou hodnotou, zna kové výrobky, národní speciality apod. Potencionáln je nám prostor ke zvyšování aktivního AZO dán obdobn jako naší konkurenci, ale reáln jsou naše možnosti omezeny mj. v d sledku zvýšené náro nosti konkurenceschopného zem d lsko potraviná ského vývozu na investice. V této studii jde rovn ž o to ukázat i jak se v posledních letech zm nila dovozní agrární struktura a které položky, resp. agregace ovliv ují daný vývoj rozhodující m rou. Stagnující i dokonce rostoucí záporné saldo AZO bylo a je ovliv ováno nezastupitelnými dovozy nekompetitivních potraviná ských surovin, resp. potravin, a celé ady dalších surovin poptávaných nezem d lskými resorty. Minimáln za skupinu nekompetitivních dovoz nelze tuto situaci spojovat s v tší i menší výkonností eského agrárního sektoru. Na stran agrárních dovoz jsou naše možnosti ve sm ru z etelného snižování záporného agrárního salda siln limitovány tím, že ada dovoz vyplývá z pln ní jedné ze základních rolí resortu, jíž je zabezpe ování úrovn výživy obyvatelstva na úrovni vysp lých zemí Evropy. eské zem d lství z stává trvale v pozici istého agrárního dovozce, s výjimkou roku 1991, kdy aktivní saldo dosáhlo 2,4 mld. K a roku 1993, kdy dosáhlo saldo kladných hodnot ve výši cca 0,8 mld. K. Jedná se o dva zcela netypické roky, tj. období transformace eského zem d lství na podmínky tržního prost edí, kdy docházelo k masivnímu omezování stav zví at a následným vývoz m p ebytk. Kladné agrární saldo za rok 1993 bylo dáno tím, že se tradi ní bilan ní p ebytky sm ující na Slovensko zapo ítávaly jako vývoz. Zam ení studie souvisí s kdysi frekventovaným pojmem sob sta nosti, který po celá desetiletí doprovázel základní principy eskoslovenské agrární politiky v etap výstavby socialistického zem d lství a za oficiální platnosti teorie národohospodá ských komplex opírajících se do zna né míry o princip autarkie. Je nezbytné oprostit se od koncepce, související s tehdy existující p edstavou izolovaného vývoje tzv. sv tové kapitalistické a socialistické soustavy, a to z jednoduchého d vodu, že je v zásadním rozporu s principy tržní ekonomiky, vlastní jednotnému trhu EU, kterého jsme od roku 2004 integrální sou ástí. Neudržitelnost principu autarkního rozvoje spolu s prosazováním nereálného modelu plné sob sta nosti byly základní p í inou zaostávání ekonomického rozvoje v eskoslovenském, resp. eském zem d lství a zhoršující se pozice tohoto odv tví v mezinárodním m ítku. Koncepci sob sta nosti v podmínkách jednotného trhu a liberalizujícího sv tového agrárního trhu nelze p ijmout, protože vytvá í iluzi, že se jejím prost ednictvím otvírá prostor pro r st produk ních kapacit i alespo udržení existujícího rozm ru zem d lství. Nem že tomu tak být mj. proto, že tato koncepce je trvale spojena s vysokou neefektivností, tj. nealokuje výrobu do nejp íhodn jších p írodních, resp. ekonomických podmínek, kde nákladov cenové relace jsou nositeli komparativních výhod. Postupné odbourávání celních barier, rušení produk ních podpor a vývozních subvencí této efektivní alokaci napomáhá. Pokud konkrétní výrobci operující v agrárním sektoru nejsou schopni za t chto podmínek nabídnout konkurenceschopné výrobky, 4

9 nemohou po ítat se zvýšeným odbytem svých výrobk a již na jednotném trhu nebo na t etích trzích. To také znamená, že jsou a nadále budou ohrožováni cenov výhodn jšími dovozy z ostatních lenských stát, pop. ze t etích zemí a mohou tak ztrácet a také ztrácejí své pozice na domácím trhu. Zárove platí pro unii stejn jako pro jednotlivé lenské státy, že i p es snahu v co nejširší mí e zapojit do fungování jednotného trhu tržní síly, se p ípadná importní závislost musí pohybovat v jistém rámci. Nikdy nelze zcela vylou it vznik krizových situací a v p ípad jejich vzniku pak platí, že jednotlivé lenské státy se budou chovat o to sobe t ji, o co bude krize hlubší. Stanovení nezbytné míry potravinové bezpe nosti je nepochybn užite né a p edpokládá simulovat o ekávaný vývoj sv tového zem d lství minimáln v desetiletém i lépe ješt v delším asovém horizontu. V daných souvislostech je nutno se zmínit o n kterých možných p íležitostech, které mohou v dlouhodob jším výhledu zm nit úlohu, resp. postavení zem d lství v národním hospodá ství, a tak p isp t k r stu poptávky po aktivitách souvisejících s podnikáním v zem d lství. Podrobn ji budou tyto nové p íležitosti, resp. výzvy zmín ny v textové p íloze k této studii. Z celosv tových výzev souvisejících s procesy globalizace lze zd raznit následující faktory: Limitujícím faktorem rozvoje se v následujících desetiletích stane voda. Z prognózy r stu sv tové populace do roku 2025 vyplývá, že vým ra p dy na obyvatele by m la klesnout na 0,2 ha. O ekávaná dynamika ekonomického rozvoje v nejlidnat jších oblastech sv ta ( ína, Indie aj.) m že v nejbližších desetiletích vést k situaci, že celosv tový obchod se zem d lskopotraviná skými produkty poroste až dvojnásobn rychleji než sv tový obchod celkem. S r stem náklad na energii z fosilních paliv a snižováním náklad na energii z biomasy možno po ítat s tím, že poroste konkurence na trhu s p dou a vzniká otázka, zda využijeme p dní fond k produkci potravin nebo energetických, resp. nepotraviná ských surovin. Nar stající intenzita kamionové p epravy 2 vede k neúnosnému zne iš ování životního prost edí a m že se stát jedním z d ležitých argument ve prosp ch nezbytné regionalizace agrární nabídky zboží masivní spot eby. Pokra ující využívání biotechnologií v zem d lství povede k trvalému r stu rentability p stovaných plodin (viz p íklad za komoditu bavlna, kde 80 % sv tové produkce pochází z GMO). Dostává-li se sv tové zem d lství do situace, kdy p estává platit, že trh s agrárními komoditami je charakterizován dlouhodobým p evisem nabídky nad poptávkou, pak nutno po ítat se ztrátou zájmu o liberalizaci agrárního obchodu. P i klesající nabídce agrární 2 Tím, že v nákladech kamionové p epravy nejsou zahrnuty n které velmi významné nákladové položky (nap. opot ebení dopravních sítí, zne iš ování ovzduší a mnohé další negativní externality) dochází k jejímu zneužívání a obrovským p esun m zboží. Tato zdánliv levná silni ní p eprava pak vede k tomu, že obchodní et zce nakupují potraviny i ve velmi odlehlých oblastech s nejvýhodn jší cenovou nabídkou, které by nemohly být dovezeny, pokud by byly zahrnuty do ceny výrobku veškeré náklady související s p epravou. Opat ení omezující neefektivní p esuny hmot p epravci, tj. za ceny nezahrnující veškeré náklady p epravy, posilují princip trvalé udržitelnosti a chrání životní prost edí. Úplné zahrnutí p epravních náklad do kalkulací by nutn vedlo k citelnému zdražení zejména kamionové p epravy, ale také veškeré dovážené produkce a následn k posílení tržní síly tuzemských výrobc v i obchodním et zc m. 5

10 produkce (daný trh se stává trhem prodávajícího) nelze o ekávat, že aktivity WTO ve prosp ch liberalizace mezinárodního agrárního obchodu budou nadále akcentovány. Nelze zcela vylou it ani možnost, že sv toví exporté i zneužijí vývozních fond k prosazování mocensko-politických zájm. Prognózy charakterizující vývoj na akciových trzích potvrzují již dnes se prosazující trend, že s akciemi potraviná ských firem se obchoduje velmi výhodn (jsou nap. lépe obchodovatelné než farmaceutické akcie, akcie do energetiky apod.). P edchozí obecné úvahy k problematice sob sta nosti v podmínkách eského zem d lství lze zkonkretizovat porovnáním bilance eského AZO s ostatními lenskými státy EU a již v absolutním i relativním vyjád ení. Ukazatel celkového salda zahrani n obchodní bilance má z hlediska jednotlivých zemí nepochybn zásadní význam a odpovídající vypovídací schopnost, ale již tomu tak není v p ípad salda AZO. Dlouhodob platí, že existuje skupina zemí, jejichž AZO je trvale pasivní a naopak. Tato skute nost není v t chto zemích p edm tem kritiky, jak je tomu u nás, protože ukazatel prakticky nevypovídá výkonnost zem d lství, resp. o tom, jak resort plní svou spole enskou funkci. Vymezení lenských zemí na p evážné vývozce i dovozce potraviná ských výrobk je dáno historicky a z ásti vypovídá o stupni pr myslového rozvoje té které zem, aniž by však tento záv r platil obecn. Jak již bylo konstatováno, úvahy k možnému, resp. p ijatelnému rozm ru záporného salda eského AZO lze do zna né míry objektivizovat komparací s ostatními lenskými státy unie (tab. 1). Na první pohled je z ejmé, že rozdíly v objemu AZO mezi novými a starými lenskými zem mi jsou enormní. P i t chto mezinárodních srovnáních nutno vylou it vliv rozdílné velikosti zem p epo tem analyzovaných ukazatel na obyvatele, resp. na rozsah zem d lské p dy. Z tab. 1 z eteln plyne, že souhrnná bilance AZO se s rozší ením EU ve státech EU 15 v rámci sledované asové ady zhoršila o více než 4,3 mil. EUR (z toho V. Británie o 4,2 mil. EUR). Bilance AZO nových lenských stát se po vstupu do EU v souhrnu zlepšila o zhruba 0,5 mil. EUR. Z lenských stát EU 15 v souvislosti s rozší ením unie došlo v Nizozemsku k r stu aktivního salda o cca 2,0 mil. EUR, ke snížení bilan ního schodku v N mecku o zhruba 1,5 mil. EUR a v Rakousku o zhruba 0,5 mil. EUR. Z nových lenských stát EU 10 mimo ádných výsledk dosáhlo Polsko, které z bilan ního schodku dosp lo k bilan nímu p ebytku ve výši 1,3 mil. EUR v pr m ru za období Expanzivní vstup polských potraviná ských surovin a potravin na jednotný trh unie lze odvozovat jak z vnit ních tak i vn jších p í in. Náklady polských malovýrobc, které vycházejí ze systému úhrady fixních náklad výroby (tj. nákladk bezprost edn nezbytných k provozování zem d lských aktivit) neuvažují s odpisy, režijními náklady a kalkulují s minimálními odm nami za práci. Polští farmá i asto pracují za podmínek za kterých by eští zem d lci, zejména ti, kte í jsou v námezdním vztahu nepracovali. Polští farmá i tedy p i kalkulacích nabídkové ceny vycházejí 6

11 z výše uvedených fixních náklad, které vzhledem k obecn malým dopravním náklad m v i odb ratel m jen dále zesilují jejich komparativní výhody. Z vn jších faktor vytvá ejících nesporné p íležitosti pro agrární export nutno uvést rozm r polských produk ních kapacit a rozsáhlý spot ebitelský trh. Existující z ejmé p íležitosti stimulovaly p íliv zahrani ního kapitálu do zpracovatelského pr myslu a vedl k jeho rozsáhlé modernizaci. Soub žn s tím využíval p ednosti nakupovat potraviná ské suroviny za nesrovnateln výhodn jší ceny. Konkurenceschopný potraviná ský pr mysl tak nalézá rozsáhlý odbyt na vnit ním trhu, ale rovn ž tak na jednotném trhu, zejména v sousedních zemích. Výsledkem je prudká expanze polských potravin do nadnárodních obchodních et zc a posílení jejich konkurenceschopnosti. Ve všech ostatních nových lenských státech, s výjimkou Litvy, došlo k prohloubení bilan ního schodku v rámci AZO. Absolutn nejvyšší pasivní saldo AZO ze všech nových lenských stát vykazuje R, v pr m ru je vyšší než souhrnný bilan ní schodek AZO za EU 10 (viz tab. 1). Tab. 1 - Zm ny salda AZO stát EU 25 a rozm r agrárního salda na obyvatele p ed a po vstupu do unie a rozm r agrárních vývoz, resp. dovoz na obyvatele Saldo celkem Saldo/obyv. Vývoz/obyv. Dovoz/obyv. Zem ø ø ø ø mil. Belgie , , Dánsko , , Finsko , , Francie , , Irsko , , Itálie , , Lucembursko -668,2-807, N mecko , , Nizozemsko , , Portugalsko , , Rakousko -882,5-399, ecko , , Špan lsko , , Švédsko , , Velká Británie , , EU , , esko -681,5-937, Estonsko -190,1-248, Kypr -318,6-391, Litva -68,4 +74, Lotyšsko -320,9-330, Ma arsko , , Malta , Polsko -218, , Slovinsko -356,5-560, Slovensko , EU ,5-897, Pramen: EUROSTAT + vlastní propo ty Zpracoval: K. Pohlová V pr m ru za období m lo zápornou bilanci AZO 16 lenských zemí. Nejv tší bilan ní schodek v absolutním vyjád ení vykázaly V. Británie, N mecko, Itálie, Švédsko, ale 7

12 i rozlohou menší a mén rozvinuté Portugalsko. Naopak nejv tšího p ebytku dosáhly Nizozemsko, dále Francie, Dánsko a se zna ným odstupem Irsko a Belgie. R zaujala za stejné období v rámci EU 25 osmé nejvyšší (tj. nejhorší) postavení, zatímco sousední Rakousko se umístilo na 12. pozici za Slovenskem. Význam, resp. váhu agrárního obchodu v jednotlivých státech lze na vyšší vypovídací úrovni charakterizovat vy íslením objemu AZO v p epo tu na obyvatele. Velcí vývozci na jednotném trhu unie jsou zpravidla i významnými dovozci; na úrovni v rozmezí od cca EUR/obyv./rok se pohybují obraty AZO v Nizozemsku a Belgii. adu pr myslov vysp lých zemí EU lze za adit do skupiny zemí, jejichž agrární obrat se pohybuje v rozmezí 800 až EUR/obyv./rok (Itálie, V. Británie, Špan lsko, Francie, Švédsko), zatímco obrat AZO za R v roce 2005 nep ekro il hranici 600 EUR/obyv./rok. Na z eteln nižší úrovni se pohybuje agrární obrat ve v tšin nových lenských zemí, a to v rozmezí EUR/obyv./rok (Polsko, Slovensko, Lotyšsko, Ma arsko, Litva, Slovinsko a Estonsko). Z dané komparace konkrétn pro eský agrární obchod vyplynulo, že v rámci EU 25 si co do objemu záporného agrárního salda v p epo tu na obyvatele stojíme na 14. pozici, v objemu vývozu na 16. pozici a v objemu dovozu na 19. pozici. Nap. ve srovnání s Rakouskem, tj. zem obdobného rozm ru, ale s nesrovnateln vyšším zastoupením podnik hospoda ících v mén p íznivých podmínkách, je objem jeho agrárního vývozu na obyvatele a rok zhruba trojnásobn vyšší a v dovozu cca 2,4 násobn vyšší než v R. Nelze obecn vysledovat prokazatelnou souvislost mezi ekonomickým rozvojem té které lenské zem a objemem AZO, protože situace se m ní zem od zem, avšak platí, že rozsah zapojení eského agrokomplexu do proces mezinárodní d lby práce ve srovnání se špi kovými ekonomikami je krajn neuspokojivý, obdobn jako ve v tšin zemí st ední a východní Evropy. Pro vysp lé státy unie platí, že hodnoty jejich agrárního vývozu i dovozu, že jsou ve srovnání s R z eteln vyšší, p i emž základní p í ina rozdílných objem AZO vyplývá obvykle z rozdílné míry p idané hodnoty realizované zejména p i vývozu. P edchozí konstatování je možno doplnit daty o dlouhodobém vývoji eskoslovenského, resp. eského AZO za období 1935 až 2006 (tab. 2). Z následující dlouhodobé asové ady vyplývá nezpochybnitelný fakt, že za všechny roky, pro které jsou údaje k dispozici bylo eskoslovensko, resp. esko, s výjimkou rok 1991 a 1993 vždy istým dovozcem agrárních produkt a AZO vykazoval trvale bilan ní pasivum. Pro dopln ní lze uvést podle P. Tu ka a Zd. Hrabánka (1987) údaj za období 1919 až 1938, kdy byl eskoslovenský agrární dovoz kryt vývozem z 62,4 %. Tehdy jedinou agrární položkou v nomenklatu e celních t íd s trvale aktivním p ebytkem byl cukr a všechny ostatní položky byly v souhrnu netto dovozní. Záv r, že eské zem d lství je trvale charakterizováno bilan ním schodkem, je neoddiskutovatelný a p ípadná argumentace se m že týkat jen jeho rozm ru. Za tím ú elem je v posledním sloupci tab. 2 zachycen stupe krytí agrárních dovoz vývozy. Z údaj za dlouhodobou asovou adu plyne, že se daný stupe krytí postupn zvyšuje. Zatímco v povále ném období let 8

13 1960 až 1984 se stupe krytí dovoz vývozy pohyboval kolem hranice 30 %, po roce 1989 došlo k r stu míry krytí až na úrove 70,6 % (rok 2006). Metodologicky však nejsou oficiální údaje do roku 1989 z ady d vod pln srovnatelné se sou asným stavem, a to nap. proto, že od roku 1993 se srovnávají údaje za eskoslovensko s údaji za R. Procentní údaje o stupni krytí za uplynulá léta jsou dostate n pr kazným orienta ním vodítkem k posouzení míry sob sta nosti eského zem d lství. Tab. 2 - Základní ukazatele vývoje AZO v dlouhodobé asové ad (mil. K ) a stupe krytí dovoz vývozy (%) Rok 1) Vývoz Dovoz Saldo Stupe krytí dovoz vývozy , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,6 1) Za roky 1935 a 1936 v nomenklatu e celních t íd; za období povále ného eskoslovenska v propo tu R eskoslovensko za pomoci VRCU v nomenklatu e 0 (potraviny a živá zví ata), 1 (nápoje a tabák ), 4 ( živo išné a rostlinné produkty); od roku 1993 v len ní na kap. 01 až 24 celního sazebníku. Pramen: Statistické ro enky Republiky eskoslovenské (1938); Statistické ro enky zahrani ního obchodu SÚ Zpracoval: P. Tu ek, Z. Hrabánek 2 Základní ukazatele AZO za období ve srovnání s p edvstupním obdobím V této kapitole se jedná o zhodnocení základních charakteristik eského AZO za asovou adu s cílem stru n zachytit zm ny, k nimž v daném segmentu zahrani ního obchodu došlo v souvislosti se vstupem R do EU. Z údaj za sledovanou asovou adu vyplývá, že AZO se dostalo z etelných impuls v souvislosti s lenstvím v unii. V letech se eský agrární vývoz a dovoz s výjimkou roku 2002 každoro n zvyšoval, p i emž zvláš patrný byl nár st v letech po vstupu R do EU. Pr m rné hodnoty vývozu let byly v porovnání s pr m rem let vyšší o 52,8 %, u dovozu tento nár st inil 45,9 % (viz tab. 3). 9

14 Tab. 3 - Vývoj základních ukazatel AZO 1) R v letech Rok Vývoz Dovoz Obrat Bilance mil. K Index 2) mil. K Index 2) mil. K Index 2) mil. K Index 2) ,5 100, ,3 100, ,8 100, ,8 100, ,2 103, ,0 106, ,2 105, ,9 114, ,8 94, ,0 106, ,8 101, ,2 138, ,7 102, ,2 114, ,0 109, ,5 147, ,1 128, ,6 144, ,8 137, ,5 186, ,6 164, ,2 159, ,9 161, ,6 147, ,2 165, ,0 172, ,2 169, ,8 191,9 1) Kapitoly 1-24 celního sazebníku 2) Bázický index - báze r Pramen: Statistika zahrani ního obchodu SÚ Zpracoval: K. Pohlová 10

15 Tab. 4 - Vývoj celkového a agrárního zahrani ního obchodu R (mil. K ) Ukazatel ø ø Index ø /ø Obrat celkového zahrani ního obchodu , , , , , , , , ,8 141,9 Celkový vývoz , , , , , , , , ,9 147,3 Celkový dovoz , , , , , , , , ,9 136,8 Bilance celkového zahrani ního obchodu , , , , , , , , ,0 x Obrat agrárního zahrani ního obchodu , , , , , , , , ,9 148,7 Agrární vývoz , , , , , , , , ,0 152,8 Agrární dovoz , , , , , , , , ,9 145,9 Bilance agrárního zahrani ního obchodu , , , , , , , , ,9 131,4 Podíl obratu agrárního obchodu na celkovém obchodním obratu (%) 4,8 4,5 4,4 4,4 4,5 4,9 4,5 4,4 4,6 104,8 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,3 3,9 3,6 3,6 3,6 4,2 3,7 3,7 3,8 103,8 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 5,2 5,0 5,2 5,1 5,3 5,7 5,3 5,1 5,4 106,7 Pramen: Statistika zahrani ního obchodu SÚ Zpracoval: K. Pohlová 11

16 Zatímco meziro n agrární export v roce 2005 vzrostl o 27,6 % a agrární dovoz o 10,9 %, v roce 2006 došlo jen k 0,6 % r stu agrárních vývoz, ale k 7,9 % r stu dovoz. Daná skute nost m že být signálem, že r stový efekt z titulu rozší ení unie o nové lenské státy na stran agrárních vývoz pominul, zatímco na stran agrárních dovoz trvá a pokud by tento trend pokra oval, prohlubovalo by se i záporné saldo AZO. Pr m rné hodnoty bilan ního schodku v letech byly v porovnání s pr m rem let vyšší o 31,4 %. Z údaj uvedených v tab. 3 a 4 jednak plyne, že meziro ní kolísání záporného salda je pom rn zna né (nap. tém o 31 % v roce 2006), jednak také záv r, že dlouhodobý trend záporného salda vykazuje tendenci k r stu. V tab. 4 uvedený podíl agrárního vývozu, resp. dovozu na celkovém vývozu, resp. dovozu za období p ed a po vstupu, z stává na stran vývoz vcelku stabilní (kolem 3,7 %) a na stran dovoz vzrostl tento podíl o 0,3 p. b. na pr m rných 5,4 % za t i roky našeho lenství v unii. Za sledované období vzrostl obrat AZO v tší m rou (index 148,7) než obrat celkového zahrani ního obchodu (index 141,9). Tab. 5 zachycuje vývoj bilan ního schodku AZO eské republiky a stupe krytí dovoz vývozy v období p ed vstupem ve srovnání s obdobím po vstupu do EU. Z et zových index vcelku jednozna n vyplývá akcelerace zahrani n obchodní vým ny v souvislosti se vstupem R do unie, ale také utlumení agrárního vývozu v posledním analyzovaném roce. Stupe krytí dovoz vyjád ený v t íletých pr m rech vzrostl z 67,6 % za p edvstupním období na 70,7 % za období (tj. r st o 3,1 p. b.). Tab. 5 - Vývoj základních ukazatel AZO R a stupe krytí dovoz vývozy Ukazatel ø ø Vývoz ( et zový index) 100,0 103,5 91,3 108,1 126,1 127,6 100,6 100,0 152,8 Dovoz ( et zový index) 100,0 106,5 99,7 107,5 126,4 110,9 107,9 100,0 145,9 Bilan ní schodek ( et zový index) 100,0 114,6 120,7 106,4 126,9 78,8 130,6 100,0 131,4 Stupe krytí dovoz vývozy (%) 73,6 71,5 65,5 65,9 65,8 75,7 70,6 67,6 70,8 Pramen: Statistika zahrani ního obchodu SÚ + vlastní propo ty Zpracoval: K. Pohlová Strukturální zm ny eského AZO za období p ed a po vstupu do EU v len ní na kapitoly 01 až 24 zachycuje tab. 6. V hrubých rysech poskytuje základní informace o tom, jak se vstup R do unie projevil na základních zahrani n obchodních ukazatelích (dovoz, vývoz, bilance) a slouží jako výchozí datová báze p i detailn jší strukturalizaci agrárních dovoz na nekompetitivní, vyžádané a vynucené dovozy (viz kap. 4). V rámci 24 kapitol platného celního sazebníku došlo v pr m ru za období ke zhoršení zahrani n obchodní bilance u 12 kapitol (viz tab. 6 a graf), u 10 kapitol ke zlepšení agrární bilance a u dvou kapitol se saldo prakticky nezm nilo (KN 11 a 15). Podrobn jší komentá k jednotlivým kapitolám AZO je uveden v kap. 3 v etn jeho rozklí ování do sledovaných kategorií

17 Tab. 6 - Vývoj AZO R v len ní na jednotlivé kapitoly v letech (mil. K ) KN Dovoz Vývoz Bilance ø ø ø ø ø ø ,6 465,7 453,4 634, , ,3 425,6 899, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1-298,7-919, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1-635,6-423,6-296,3-270,8-562,5-605,0-451,9-479, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,7 962, , , ,6 280,7 484,4 708,4 617,5 435,7 532,4 491,2 528,5-710,8-549,4-585,5-409,2-526,7-531,1-615,2-489, , , , , , , , ,9 149,7 199,3 240,0 269,2 328,6 328,4 196,3 308, , , , , , , , , , , , , , , , ,1 570,5 444,3 460,7 788, , ,0 491, , , , , , , , , , , , , , , , , ,0 752,4 753,1 756, , , ,6 754, , , , , , , , , , , , , , , , , ,2 584,9 496,0 522,2 494,5 824, ,1 534,4 819, , , , , , , , , , , , , , , , ,2 883,0 803, , , , , , ,9-628,9-428, ,4 373, , ,5 381, , ,9 414,1 413,9 556,7 657,4 666,1 387,6 626, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 841,4 888, ,4 694, , , ,6 389,1 455,1 507,4 519,7 468,2 392,9 498,4 390,9 501,6 528,0 736,8 748,5 585,4 473,5 690,2 56,3 112,6 72,9 229,4 228,8 117,2 80,6 191, ,2 79,2 69,0 48,0 27,0 28,6 82,1 34,5 3,6 5,1 5,2 5,2 4,2 5,2 4,6 4,9-94,6-74,1-63,8-42,8-22,8-23,4-77,5-29, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,9 908,1 565,2 557,6 991, , ,6 677, ,8-822, , , ,0-973, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,0 936,3 23,4 246,0 545, ,5 271, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,6-154,3 309,5-155, , , ,1-0, ,5 Celkem , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,9 Pramen: Statistika zahrani ního obchodu SÚ Zpracoval: K. Pohlová 13

18 Graf 1 - Vývoj bilan ního schodku AZO R mil. K pitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Kapito Kapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Zpracoval: K. Pohlová Kapitoly KN Zpracoval: Kapitoly KN Kapitoly KN K. Pohlová Zpracoval: K. Pohlová Kapitoly KN Zpracoval: K. Pohlová Kapitoly KN coval: K. Zpracoval: K. Zpracoval: Pohlová K. Pohlová Zpracoval: Pohlová K. Pohlová ohlová Zpracoval: K. Pohlová Kapitoly KN Zpracoval: K. Pohlová Zpracoval: K. Pohlová Zpracoval: K. Pohlová Zpracoval: K. Pohlová ø ø Mlýnské Živo išné Zelenina, R zné Ryby, Ostatní potravinové Rostlinné korýši, živo išné m kkýši Živá výrobky, a poživatel. rostlinné Káva, aj, maté, zví ata výtažky slad, a ko ení rostl., škrob tuky p ípravky P ípravky Cukr a cukrovinky z obilovin ko eny, a apod. produkty oleje š ávy hlízy Nápoje, P ípravky Mléko, P ípravky Olejnatá lihové mlé né Živé Kakao rostliny výrobky, Maso Rostlinné z masa, tekutiny Ovoce, Obiloviny a semena ze a zeleniny kakaové droby ryb, pletací a a o echy korýš kv tiná ské a vejce ocet plody apod. ovoce a p ípravky materiály medvýrobky Zbytky Mlýnské Ryby, Rostlinné korýši, a Zelenina, výrobky, odpady Živo išné Ostatní R zné m kkýši živo išné poživatel. Káva, aj, Živá výtažky v potravinové slad, potr. a zví ata rostlinné a pr myslu, Cukr P ípravky rostl., apod. maté, a cukrovinky ko ení z obilovin škrob apod. tuky š ávy krmivo produkty ko eny, p ípravky a oleje hlízy Mléko, Olejnatá P ípravky Tabák mlé né Nápoje, Kakao Rostlinné Živé a výrobky, rostliny a Maso semena tabákové a lihové ze kakaové Ovoce, z a masa, zeleniny pletací tekutiny droby a o echy ryb, a vejce kv tiná ské a výrobky med Obiloviny plody korýš p ípravky materiály ovoce a ocet apod. výrobky Tabák a tabákové výrobky Mlýnské Rostlinné Ryby, Živo išné Ostatní Zbytky Zelenina, R zné korýši, výrobky, živo išné a poživatel. m kkýši Káva, aj, Živá výtažky a odpady potravinové rostlinné maté, zví ata slad, potr. P ípravky ko ení škrob rostl., tuky produkty Cukr š ávy apod. z apod. ko eny, a obilovin pr myslu, cukrovinky a p ípravky oleje krmivo hlízy Zbytky a odpady v potr. pr myslu, krmivo P ípravky Mléko, Olejnatá Živé Nápoje, Rostlinné mlé né rostliny výrobky, Maso Kakao Tabák ze z lihové semena zeleniny masa, pletací a Ovoce, a Obiloviny droby tabákové ryb, o echy kakaové tekutiny a kv tiná ské vejce korýš materiály ovoce plody a med p ípravky apod. ocet výrobky Nápoje, lihové tekutiny a ocet Živo išné Ryby, Zelenina, Rostlinné Mlýnské Zbytky R zné Ostatní korýši, a potravinové poživatel. rostlinné výrobky, odpady výtažky živo išné m kkýši v aslad, potr. Káva, aj, maté, rostl., Cukr P ípravky ko eny, apod. produkty a cukrovinky Živá ko ení hlízy zví ata tuky pr myslu, škrob š ávy a oleje apod. z obilovin p ípravkykrmivo R zné potravinové p ípravky P ípravky Mléko, Nápoje, P ípravky Rostlinné mlé né Živé rostliny výrobky, a Ovoce, Kakao Olejnatá lihové z Tabák masa, a semena a kv tiná ské vejce a med Maso o echy ze tekutiny pletací kakaové a ryb, Obiloviny zeleniny tabákovéa a droby korýš a materiály ocet p ípravky apod. ovoce plody výrobky P ípravky ze zeleniny a ovoce Zelenina, Ostatní Ryby, korýši, živo išné poživatel. Káva, Zbytky Živo išné Mlýnské Rostlinné aj, a R zné maté, odpady výrobky, a rostlinné ko ení potravinové v výtažky potr. m kkýši slad, a Živá Cukr rostl., P ípravky zví ata a tuky škrob produkty cukrovinky ko eny, z obilovin pr myslu, a oleje p ípravky krmivo š ávy apod. hlízy P ípravky z obilovin P ípravky Mléko, Nápoje, Kakao Tabák Živé Olejnatá Rostlinné rostliny mlé né výrobky, a Ovoce, z ze semena pletací a Obiloviny masa, a lihové kakaové tabákové zeleniny o echy ryb, tekutiny a Maso kv tiná ské a droby korýš p ípravky vejce ovoce výrobky apod. a materiály plody ocet výrobky a med Kakao a kakaové p ípravky Ryby, Mlýnské korýši, Zelenina, Ostatní poživatel. Káva, Zbytky R zné Živo išné m kkýši Rostlinné výrobky, aj, a maté, potravinové odpady a Živá výtažky slad, rostlinné ko ení živo išné zví ata v potr. a P ípravky rostl., škrob Cukr ko eny, a tuky apod. cukrovinky z obilovin apod. pr myslu, p ípravky š ávy produkty a oleje krmivo hlízy Cukr a cukrovinky Mléko, mlé né P ípravky Nápoje, Olejnatá P ípravky výrobky, Kakao Rostlinné Ovoce, ze lihové Tabák Živé zeleniny semena a Maso kakaové z rostliny masa, Obiloviny o echy tekutiny a tabákové pletací adroby ryb, a vejce a medovoce kv tiná ské korýš plody p ípravky a ocet materiály výrobky apod. výrobky Ryby, korýši, m kkýši Ostatní Káva, Zbytky Mlýnské Rostlinné R zné živo išné Živo išné Zelenina, výrobky, výtažky a rostlinné aj, maté, poživatel. slad, a P ípravky Živá a potravinové odpady Cukr zví ata apod. ko ení v potr. škrob rostl., š ávy apod. z a obilovin cukrovinky produkty pr myslu, p ípravky tuky ko eny, a krmivo oleje hlízy Mléko, Olejnatá mlé né semena výrobky, Živé Nápoje, P ípravky rostliny P ípravky Rostlinné Kakao z pletací masa, a kakaové ryb, a Maso Tabák lihové ze a vejce a zeleniny Ovoce, droby a Obiloviny tekutiny tabákové a materiály plody a medo echy kv tiná ské výrobky a korýš ovoce ocet výrobky p ípravky apod. Mlýnské Živo išné Rostlinné výrobky, Ostatní a rostlinné výtažky živo išné Zelenina, Ryby, Zbytky korýši, R zné poživatel. a odpady potravinové m kkýši slad, a Káva, P ípravky Cukr aj, Živá v potr. a produkty cukrovinky maté, z zví ata obilovin tuky škrob a š ávy oleje apod. ko ení rostl., ko eny, pr myslu, apod. p ípravky hlízy krmivo Mléko, P ípravky P ípravky Olejnatá Rostlinné z Živé masa, semena rostliny pletací ryb, aa Nápoje, mlé né Tabák lihové Kakao výrobky, ze a zeleniny kakaovéa kv tiná ské Maso a tabákové tekutiny Ovoce, a Obiloviny droby vejce korýš a o echy materiály plody apod. ovoce výrobky a výrobky med ocet p ípravky Ryby, Živo išné Rostlinné Zelenina, korýši, m kkýši poživatel. Zbytky Ostatní Mlýnské R zné a rostl., Živá výrobky, výtažky potravinové rostlinné a Cukr a odpady živo išné a cukrovinky v zví ata potr. slad, Káva, aj, maté, P ípravky tuky ko ení apod. ko eny, z obilovin hlízy pr myslu, produkty škrob š ávy p ípravky a krmivo oleje apod. P ípravky z masa, ryb, korýš apod. Živo išné a rostlinné tuky a oleje Rostlinné pletací materiály Rostlinné výtažky a š ávy Olejnatá semena a plody Mlýnské výrobky, slad, škrob apod. Mléko, Živé P ípravky Nápoje, Kakao Tabák Rostlinné rostliny mlé né Olejnatá výrobky, Maso a lihové z ze Ovoce, kakaové tabákové masa, azeleniny pletací a semena tekutiny ryb, droby o echy a a kv tiná ské Obiloviny korýš vejce p ípravky výrobky materiály výrobky ovoce a ocet apod. med plody Obiloviny Mlýnské Zelenina, výrobky, Živo išné Ryby, Zbytky Káva, Ostatní R zné Rostlinné korýši, poživatel. živo išné m kkýši Živá aj, a rostlinné P ípravky Cukr slad, a odpady potravinové a z cukrovinky obilovin maté, zví ata výtažky v ko ení potr. a škrob rostl., apod. ko eny, pr myslu, tuky apod. produkty p ípravky a oleje hlízy š ávy krmivo Káva, aj, maté, ko ení Olejnatá P ípravky Mléko, Nápoje, semena Kakao Živé mlé né ze Maso Tabák Rostlinné lihové z zeleniny rostliny masa, a kakaové a výrobky, droby tabákové tekutiny Obiloviny ryb, a Ovoce, o echy a pletací plody kv tiná ské korýš ovoce vejce p ípravky a a ocet apod. výrobky materiály med Ryby, Mlýnské Zelenina, korýši, Ostatní výrobky, m kkýši poživatel. živo išné slad, Rostlinné Zbytky R zné Živo išné potravinové a odpady Živá a rostlinné v potr. Káva, aj, P ípravky výtažky Cukr maté, zví ata rostl., apod. škrob a cukrovinky ko ení a z obilovin ko eny, produkty apod. š ávy pr myslu, p ípravky tuky krmivo a oleje hlízy Mléko, mlé né Živé Olejnatá rostliny výrobky, semena a a Rostlinné Nápoje, P ípravky P ípravky Kakao lihové pletací Tabák ze a tekutiny zeleniny kakaové a Ovoce, Maso z tabákové masa, a Obiloviny o echy droby ryb, vejce kv tiná ské a medplody materiály a ocet ovoce korýš p ípravky výrobky výrobky apod. Ostatní Zelenina, Ryby, Rostlinné živo išné korýši, poživatel. výtažky m kkýši a Živo išné Mlýnské Zbytky Káva, P ípravky a R zné rostlinné výrobky, a odpady potravinové slad, v potr. aj, maté, rostl., produkty Cukr z ko eny, apod. a Živá š ávy obilovin cukrovinky ko ení hlízy zví ata tuky pr myslu, škrob a oleje apod. p ípravky krmivo P ípravky Mléko, Živé rostliny ze Rostlinné mlé né výrobky, pletací P ípravky Olejnatá Nápoje, z masa, Tabák lihové semena Ovoce, ryb, Kakao a tabákové zeleniny tekutiny kv tiná ské vejce Maso Obiloviny a o echy kakaové a ovoce a ocet výrobky materiály a med a droby korýš apod. plody výrobky p ípravky Rostlinné Zbytky Mlýnské Zelenina, R zné Živo išné Ryby, a odpady výtažky výrobky, Ostatní korýši, potravinové poživatel. a v arostlinné m kkýši živo išné potr. slad, Cukr a Káva, aj, maté, ko ení rostl., cukrovinky pr myslu, š ávy Živá škrob P ípravky ko eny, p ípravky tuky zví ata apod. krmivo produkty a hlízy z oleje obilovin Nápoje, P ípravky Mléko, Olejnatá mlé né Živé semena z rostliny masa, výrobky, aryb, Kakao Rostlinné a P ípravky kakaové Tabák lihové pletací a a Ovoce, ze tabákové tekutiny Obiloviny o echy zeleniny a Maso kv tiná ské korýš vejce a ocet a výrobky plody drobyapod. p ípravky materiály ovoce a medvýrobky Ovoce, o echy Zelenina, poživatel. rostl., ko eny, hlízy Živé rostliny a kv tiná ské výrobky Ostatní živo išné produkty Mléko, mlé né výrobky, vejce a med Ryby, korýši, m kkýši apod. Maso a droby Živo išné Zbytky Mlýnské Rostlinné a a Zelenina, Ryby, korýši, Ostatní m kkýši živo išné poživatel. Káva, aj, R zné odpady Cukr rostlinné výrobky, maté, a výtažky potravinové ko ení cukrovinky v potr. slad, a P ípravky pr myslu, tuky z obilovin apod. Živá škrob a rostl., oleje zví ata š ávy produkty p ípravky krmivo apod. ko eny, hlízy Olejnatá Rostlinné Kakao Mléko, mlé né Živé výrobky, rostliny semena a pletací kakaové P ípravky P ípravky ze zeleniny Nápoje, Tabák z masa, a Obiloviny lihové atabákové ryb, Ovoce, tekutiny aa o echy vejce Maso kv tiná ské a med a droby materiály plody p ípravky ovoce korýš apod. výrobky a ocet výrobky R zné Mlýnské Živo išné Rostlinné Ryby, Ostatní Zelenina, výrobky, a rostlinné výtažky korýši, Káva, m kkýši živo išné aj, maté, poživatel. slad, a Cukr potravinové Zbytky a P ípravky cukrovinky a odpady z obilovin v ko ení potr. p ípravky škrob apod. produkty rostl., pr myslu, tuky apod. š ávy a ko eny, oleje krmivo hlízy P ípravky Olejnatá P ípravky Rostlinné z semena masa, ze zeleniny pletací ryb, a a Nápoje, lihové Kakao Mléko, mlé né Živé rostliny tekutiny a Tabák kakaové výrobky, Ovoce, a a tabákové Obiloviny korýš plody materiály ovoce o echy kv tiná ské a ocetp ípravky apod. vejce a medvýrobky výrobky Rostlinné Živo išné Mlýnské R zné výtažky a výrobky, potravinové Zbytky a rostlinné a slad, Zelenina, Ostatní P ípravky odpady Káva, Cukr v živo išné poživatel. z potr. tuky š ávy aj, obilovin a cukrovinky škrob p ípravky a maté, oleje apod. ko ení pr myslu, rostl., krmivo produkty ko eny, hlízy P ípravky P ípravky Nápoje, Rostlinné Kakao Olejnatá z lihové a masa, pletací kakaové semena tekutiny Tabák a tabákové ze zeleniny a ryb, a Živé Ovoce, rostliny materiály o echy korýš p ípravky a apod. ocet plody Obiloviny výrobky ovoce kv tiná ské výrobky R zné Živo išné Zbytky Mlýnské potravinové Rostlinné a výrobky, rostlinné odpady výtažky v potr. slad, a Káva, Zelenina, P ípravky Cukr aj, maté, tuky poživatel. pr myslu, a cukrovinky z obilovin p ípravky škrob a ko ení oleje apod. š ávy krmivo rostl., ko eny, hlízy Nápoje, P ípravky lihové Kakao Tabák Olejnatá z tekutiny Rostlinné ze masa, zeleniny a kakaové a tabákové semena ryb, pletací a a Ovoce, korýš a ocet Obiloviny o echy ovoce p ípravky apod. výrobky plody materiály Živá zví ata Zbytky a odpady R zné Mlýnské výrobky, Rostlinné Živo išné potravinové v potr. slad, výtažky a rostlinné Cukr P ípravky a cukrovinky z obilovin a ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø Kapitoly KN Zpracoval: K. Pohlová ø 200 ø 200 mil. K mil. K mil. K mil. K 14 mil. K mil. K mil. K mil. mil. mil. K mil. K mil mil. K

19 V následujícím textu jsou v len ní na 24 kapitol celního sazebníku charakterizovány základní zm ny ve vývozu, dovozu a saldu eského AZO v období po vstupu (ve srovnání s p edvstupním obdobím) v etn vyjád ení zm ny vah v zastoupení jednotlivých kapitol na agrárním obchod celkem v souvislosti s lenstvím R v unii. Agrární vývozy Za t i roky lenství R v unii ve srovnání s p edvstupním obdobím (viz tab. 6) z stává nadále nejd ležit jší vývozní agregací kap. 04 Mléko, mlé né výrobky, vejce p i 14,2% podílu dané agregace na celkových agrárních vývozech v pr m ru za období Svoji pozici druhé nejvýznamn jší agregace si zachovaly komodity zahrnuté do kap. 22 Nápoje a lihoviny (10,1% podíl). Stejn tak za sledované období si pozici t etí nejvýznamn jší vývozní agregace udržela kap. 17 Cukr a cukrovinky (10,1% podíl). Další významnou vývozní agregací jsou položky zahrnuté do kap. 21 R zné potravinové p ípravky podílející se na celkových vývozech po celé sledované období kolem 8 až 9 %. Za stejné období si p i mírné ztrát podílu svoji pozici udržela kap. 10 Obiloviny. Svoji váhu na celkových agrárních vývozech si udržely kap. 01 Živá zví ata a kap. 19 P ípravky z obilovin (na stabilní úrovni kolem 5 % za celé sledované období). Agrární dovozy Za období ve srovnání s p edvstupním obdobím z stává dovozní struktura eského AZO s výjimkou komodity maso vcelku stabilizovaná a zm ny v procentickém zastoupení jednotlivých dovozních agregací na celkových agrárních dovozech jsou nevýznamné (tab. 6). Dovozní struktura z stává nadále více diversifikována v souvislosti s vysokou dovozní náro ností eského agrokomplexu. Nejv tší dovozní agregaci nadále p edstavují dovozy shrnuté do kap. 8 Ovoce, o echy s dlouhodob dominantním postavením v rámci eských agrárních dovoz (10,5% podíl za období ). Proti vývozní struktu e došlo v rámci agrárních dovoz k mimo ádné strukturální zm n u položek zahrnutých do kap. 02 Maso, droby. Jestliže v p edvstupním období se podílela tato agregace na celkových agrárních dovozech cca 4 % a zdaleka nezaujímala dominantní postavení v eské dovozní struktu e, za období po vstupu její zastoupení vzrostlo o více než dvojnásobek (9,1 %) a maso p edstavuje druhou nejt žší dovozní agregaci eského agrokomplexu. Pr m rný hodnotový objem dovoz masa a drob na úrovni 9,3 mld. K za období mimo ádn zat žuje naše záporné agrární saldo. Za poslední uzav ený kalendá ní rok 2006 vzrostly tyto dovozy na 10,5 mld. K, a po o išt ní o vývozy masa a drob, zatížily záporné saldo eského AZO ástkou cca 8,0 mld. K. P edstavují rozhodující netto dovozní agregaci v kategorii vynucených dovoz (28 % v roce 2006) a spolu s netto dovozy zeleniny se podílejí cca 52,2 % na celkovém objemu vynucených netto dovoz (viz tab. 11). V rámci kap. 02 se jedná prakticky výhradn o dovozy produkt kompetitivní povahy, s výjimkou dovoz n kterých národních specialit a z stává v možnostech eského zem d lství t mto dovoz m elit, pokud mj. dojde k posílení konkurenceschopnosti tuzemské nabídky

20 Tradi n významné z stávají dovozy položek zahrnutých do kap. 21 R zné potravinové p ípravky v pr m rném objemu cca 8,5 mld. K za období (8,2% podíl). V období po vstupu si udržely své postavení dovozní agregace zahrnuté do kap. 07 Zelenina a kap. 23 Zbytky a odpady, krmiva, kde se p edevším jedná o dovozy kvalitních krmných komponent (v obou p ípadech p i 7,1 % zastoupení na celkových agrárních dovozech). Za poslední roky zna nou dynamikou nar staly dovozy shrnuté pod kap. 04 Mléko a mlé né výrobky se 6,9% podílem na celkových agrárních dovozech a obdobnou váhu zaujímají dovozní agregace spadající do kap. 22 Nápoje a lihoviny. Sv j význam si zachovaly dovozy zahrnuté do kap. 19 P ípravky z obilovin a dovozy v rámci kap. 18 Kakao a kakaové p ípravky (6,3 %, resp. 5% podíl za období ). Salda v agrárním obchod Ve struktu e obchodního salda v len ní podle kapitol celní nomenklatury došlo po vstupu do EU ke z etelným zm nám, nikoliv však ke zm nám v takové mí e, že by se z kapitol s aktivní obchodní bilancí staly kapitoly s pasivní bilancí a naopak. Struktura kapitol, jež jsou nositeli bilan ního p ebytku eského AZO, byla podstatn ovlivn na vstupem R do unie (viz tab. 7). Tab. 7 - Po adí kapitol podle indexu r stu obchodního salda p ed a po vstupu R do EU Kapitoly v bilan ním p ebytku (+) Kapitoly v bilan ním schodku (-) KN Index Podíl v % Index Podíl v % ø ø KN ø ø ø /ø ø ø ø /ø ø ø ,4 19, ,1 14, ,1 23, ,6 5, ,7 17, ,4 6, ,7 1, ,3 5, ,0 20, ,8 12, ,2 9, ,4 3, ,2 7, ,7 6, ,6 1, ,0 18, ,1 2, ,3 1, ,0 4, ,9 10, ,4 5, ,8 1, ,2 0, ,1 Celkem , ,3 100,0 100, ,0 100,0 Pramen: Statistika zahrani ního obchodu SÚ Kap. 17 Cukr, cukrovinky spolu s kap. 04 Mléko, mlé né výrobky, vejce, kap. 10 Obiloviny a kap. 01 Živá zví ata se v pr m ru za období staly rozhodujícími nositeli bilan ního aktiva v souhrnné hodnot 12,9 mld. K a zhruba ty p tinovým podílem na celkovém bilan ním p ebytku eského AZO. V p edvstupním období spo ívala hlavní váha bilan ního aktiva na kap. 04 Mléko, mlé né výrobky, vejce, kap. 12 Olejnatá semena a plody, kap. 11 Mlýnské výrobky, slad, škrob a kap. 22 Nápoje a lihoviny se zhruba t í tvrtinovým podílem na celkovém bilan ním p ebytku AZO. Platné nástroje SZP m ly za následek, že ve zbožové struktu e aktivního agrárního obchodu vzrostlo zastoupení kap. 10 Obiloviny o 15,8 p. b., kap. 17 Cukr, cukrovinky 12,3 p. b. a kap. 01 Živá zví ata o 7,4 p. b. a naopak zastoupení kap. 04 Mléko, mlé né výrobky, vejce pokleslo za sledované období o 7,9 p. b., kap. 12 Olejnatá semena a plody o 11,5 p. b. a kap. 22 Nápoje a lihoviny o 11,9 p. b