DIPLOMOVÁ PRÁCE. Antisociální chování dospívajících. Lenka Křetínská

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIPLOMOVÁ PRÁCE. Antisociální chování dospívajících. Lenka Křetínská"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Filozofická fakulta Psychologický ústav Studijní rok 2007/2008 DIPLOMOVÁ PRÁCE Antisociální chování dospívajících (Adolescent Antisocial Behaviour) Lenka Křetínská Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Marek Blatný, Csc. Brno 2008

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a jiné prameny, které jsem použila. V Brně dne

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji především Prof. PhDr. Markovi Blatnému, Csc. za vedení mé diplomové práce, za čas s ochotou věnovaný četným konzultacím a za poskytnutí cenných rad a připomínek. Vážím si jeho podpory zejména při realizaci neobvykle zaměřeného výzkumného projektu. Děkuji všem studentům, kteří se zúčastnili rozsáhlého dotazníkového šetření, cením si jejich upřímnosti a důvěry při poskytování autentických výpovědí o situacích, v nichž se dopustili společensky nežádoucího chování. Umožnili tím, aby byl zmapován situační kontext antisociálního chování. Děkuji rovněž Mgr. Haně Kočové, která svým výzkumem významně přispěla nejen k rozšíření výzkumného souboru, ale zároveň také k možnosti nezávisle porovnat námi zjištěné výsledky. V neposlední řadě patří mé poděkování také Mgr. Petrovi Cimalovi, který mi s obrovskou trpělivostí poskytl zejména technickou podporu.

4 ANOTACE Tato diplomová práce se zabývá antisociálním a rizikovým chováním u dospívajících. Předkládá zajímavá zjištění vyplývající z prozkoumání situačního kontextu antisociálního chování, kterého se dopustili adolescenti ve věku let, studenti prvních a druhých ročníků různých typů středních škol. Celé pojetí problematiky vychází především z nového podnětného přístupu k antisociálnímu chování, který se v posledních letech odráží ve vývojové psychologii. Antisociální chování je některými odborníky považováno za normativní součást vývoje v adolescenci, plní svoji významnou funkci při socializaci jedince, při zvnitřňování sociálních norem (které jsou paradoxně překračovány a neustále testovány). Je odpovědí na vývojové otázky a úkoly, které mají být vyřešeny, pomáhá jedinci nalézt a upevnit jeho identitu, ztotožnit se s vrstevnickou skupinou. V neposlední řadě v určitém věku většinou odezní a není prediktorem vývoje budoucí trestné činnosti jedince. Problém je v tom, že zatím neexistují psychologická kritéria, která by odlišovala antisociální chování od juvenilní delikvence, případně kriminality jako takové a zohledňovala důležité aspekty. Výzkum má design explorační studie a je ve své podstatě kvalitativně-kvantitativní. Byl realizován ve dvou největších městech ČR (v Praze a Brně). Zjišťována byla četnost výskytu určitého typu antisociálního chování pomocí Škály antisociálního chování, která je součástí rozsáhlého dotazníkového projektu s názvem SAHA (The Social and Health Assessment). Situační kontext byl zmapován prostřednictvím obsahových analýz volných výpovědí respondentů, uvedených k určitému typu chování. Výzkumný soubor představuje 630 studentů středních škol (včetně učňů) v rovnoměrném zastoupení 310 mužů a 320 žen, které potírá velké rozdíly mezi jednotlivými školami. Ty byly rozděleny podle jejich zaměření do pěti typů: gymnázia, střední odborné školy, obchodní akademie, střední průmyslové školy a střední odborné učiliště (je zastoupeno jen jednou školou technického zaměření). Práce předkládá výsledky podrobných analýz o antisociálním, rizikovém nebo společensky nežádoucím chování v těchto oblastech: lhaní rodičům a učitelům, kapesní a jiné krádeže, ničení soukromého a veřejného majetku, požívání alkoholu a marihuany ve školním prostředí, záškoláctví, pobývání venku v noci bez dovolení rodičů, rvačky a postrkování, bitky gangů, zranění jiných osob nebo přihlížení takovému jednání, problémy se zákonem a incidenty s policií (např. zadržení a další zásahy), prodej drog, používání střelných zbraní a kontakt s nimi, násilí, kázeňské školní tresty a jiné postihy za nevhodné chování.

5 Výsledky výzkumu a další zjištění jsou prezentovány pro každý typ antisociálního chování zvlášť. Byla provedena analýza více než 2200 volných výpovědí a utříděna do hlavních kategorií a dále pro ně byly vytvořeny jednotlivé subkategorie. Je zohledněn věk respondentů, podoba současné přípravy na budoucí povolání (typ školy), pohlaví a město. Smyslem bylo poukázat nejen na četnost výskytu určitého typu antisociálního chování, ale také popsat, v jakých situacích se ho adolescenti dopouštěli (ve volném čase, v době vyučování atd.), zda sami nebo v přítomnosti dalších osob, kde (ve škole, doma, venku...), za jakých podmínek, co je k němu vedlo (jaké byly jejich motivy). V neposlední řadě studie diskutuje nedostatky současného výzkumu, naznačuje, jakým směrem by se mohl dále ubírat, na jaká témata by se měl zaměřit, ale také uvádí své limitace a předkládá návrh doplňkových otázek pro další exploraci situačního kontextu antisociálního chování. Klíčová slova: A) česky - studie explorační, adolescence, adolescenti, dospívání, dospívající, mládež, vrstevníci, rodina, osobnost, vývojové trendy, vývojové úkoly, morální vývoj, morálka, psychosociální vývoj, moratorium, identita, antisociální chování, situační kontext, funkce antisociálního chování, rizikové chování, juvenilní delikvence, kriminalita, motiv příležitosti k trestné činnosti, rizikové a ochranné faktory, lhaní, záškoláctví, konzumace alkoholu, kouření cigaret, marihuana, požívání drog, šikana, agrese, násilí, vandalismus, útěky z domova, krádeže, problémy se zákonem, party, sekty, suicidální pokusy, rizikové sexuální chování B) anglicky key words - explorative study, adolescence, adolescents, coming of age, youth, peers, family, personality, developmental trends, developmental tasks, moral development, morals, morality, psychosocial development, moratorium, identity, antisocial behavior, situational context, functions of antisocial behavior, risk behavior, juvenile delinquency, criminality, delinquency, motive of opportunity to criminal activity, risk and protective factors, lying, truancy, drinking alcohol (alcohol consumption), smoking cigarettes, marihuana, drugs use, chicane, agression, violence, vandalism, runnings from home, thefts, problems with law, gangs, cults, suicide attempts, risk sexual behavior

6 OBSAH ÚVOD...9 I. TEORETICKÁ ČÁST ADOLESCENCE Vymezení základních pojmů Charakteristika období adolescence Nový pohled na adolescenci Periodizace adolescence podle věku Vývojové trendy v adolescenci Vývojové úkoly v adolescenci Tělesný vývoj Psychosociální vývoj v adolescenci Eriksonova teorie vývoje Psychosociální moratorium Identita Intelektový a kognitivní vývoj Citový vývoj a emocionalita Morální vývoj Osobnost adolescenta Kompetence a výkon Vrstevníci Kamarádské a přátelské vztahy Intimní partnerské vztahy a sexualita Vztahy k rodičům a ostatním dospělým Postavení adolescentů ve společnosti Vzdělání, profesní orientace Zájmové oblasti, životní styl a volný čas Běžné denní problémy adolescentů ANTISOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI Rozlišení základních pojmů Motiv příležitosti k trestné činnosti Funkce antisociálního chování v adolescenci Běžné projevy rizikového chování adolescentů Šikana Agrese a fyzické násilí Lhaní Krádeže Záškoláctví...81

7 2.4.6 Vandalismus Útěky z domova Kouření cigaret a marihuany Požívání alkoholu Braní drog Specifické problémové oblasti Party a gangy Sekty Rizikové sexuální chování Problémy se zákonem Sebevražedné pokusy Kritéria pro posuzování antisociálního chování Rizikové a ochranné faktory Škola jako protektivní i rizikový faktor Rodina jako prediktor rizikového chování Vliv vrstevníků na rizikové chování jednotlivce Dispozice jedince k rizikovému chování Dopad vlivu komunity na chování jedince Výzkumy antisociálního chování dospívajících SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI II. EMPIRICKÁ ČÁST PŘEDPOKLADY A CÍLE VÝZKUMU U Vymezení výzkumného problému Cíle výzkumu a výzkumné otázky VÝZKUMNÝ SOUBOR POUŽITÉ METODY Projekt SAHA Dotazník zjišťující demografické údaje Osobnostní dotazník Škála antisociálního chování SBĚR A ZPRACOVÁNÍ DAT Sběr dat Zpracování dat a systém prezentace výsledků Metoda vytváření trsů Princip triangulace Systém prezentace výsledků VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE A. Kolikrát jste se za poslední rok začal/a s někým rvát nebo postrkovat? B. Kolikrát jste za poslední rok kradl/a v obchodě?...139

8 C. Kolikrát jste úmyslně ničil/a nebo poškozoval/a veřejný nebo soukromý majetek? D. Kolikrát jste lhal/a učiteli a snažil/a se tak utajit něco, co jste udělal/a? E. Kolikrát jste zůstal/a bez dovolení celou noc venku? F. Kolikrát jste lhal/a rodičům nebo opatrovníkům o tom, kde nebo s kým jste byl/a? G. Kolikrát jste byl/a za školou? H. Kolikrát jste někoho zranil/a při rvačce tak, že musel být ošetřen lékařem nebo zdravotní sestrou? I. Kolikrát jste měl/a u sebe střelnou zbraň? J. Kolikrát jste se zapojil/a do rvačky mezi gangy? K. Kolikrát jste byl/a zatčen/a policií? L. Kolikrát jste viděl/a, jak byl někdo postřelen nebo pobodán? M. Kolikrát jste měl/a u sebe ve škole nůž, břitvu nebo střelnou zbraň? N. Kolikrát jste byl/a potrestána důtkou nebo jiným podobným způsobem? O. Kolikrát jste byl/a ve škole po požití alkoholu? P. Kolikrát jste byl/a ve škole po požití marihuany? Q. Kolikrát jste ukradl/a motorku nebo auto? R. Kolikrát jste se dopustil/a kapesní krádeže? S. Kolikrát jste za poslední rok prodal/a drogy, abyste získal/a peníze? T. Kolikrát jste se za poslední rok dostal/a díky svému chování do problémů se zákonem? DISKUSE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA...191

9 ÚVOD Žádný člověk nepřichází na svět hotový, v definitivně vykrystalizované podobě. Ve svém životě ať už je jakýkoli se pak neustále rozvíjí, nepřetržitě dotváří vlastní osobnost. V. G. Belinskij Úvodem jsem si dovolila připomenout tento známý citát, neboť jsem přesvědčena, že je v něm zachycen jeden z klíčových momentů v životě mladého člověka všestranný rozvoj jeho osobnosti. Odborná i laická veřejnost se začíná stále více zajímat o problematiku adolescence. Svoji pozornost věnuje především otázce optimálního osobnostního rozvoje mladých lidí v psychicky, sociálně i morálně vyspělé bytosti, odpovědné za své činy, jednání a v konečném důsledku i za svůj život. Osobnostní růst (případně stagnace či pokles) a utváření charakterových vlastností věrně doprovází dospívajícího jedince na jeho cestě vstříc dospělosti, na níž se pochopitelně mohou objevit různé odbočky, propasti a úskalí. Mladý člověk hledá a upevňuje svoji novou identitu formou experimentování s uznávanými hodnotami a společenskými rolemi a nezřídka se přitom dopouští překračování hranic sociálních norem. Toto testování je odpovědí na vývojové otázky a úkoly, které mají být vyřešeny. Nezřídka se projevuje jako antisociální chování, které je společensky nežádoucí a často bývá zaměňováno s delikvencí. Podnětné jsou úvahy o tom, že toto chování je normativní součástí vývoje a pojí se tedy k určitému věku. Problém je v tom, že zatím neexistují psychologická kritéria, která by odlišovala antisociální chování od delikvence, případně kriminality jako takové a zohledňovala některé důležité aspekty. Pokusím se proto především zmapovat situační kontext antisociálního chování, což má být stěžejním příspěvkem mojí práce, neboť u nás nejsou v odborné literatuře dosud žádné zmínky o realizaci podobných výzkumů. Také se budu zabývat otázkami, které by napomohly právě pochopení hlubších souvislostí takového chování ve vztahu k vývojovým zvláštnostem jedince a jeho komplexnější psychosociální proměně vzhledem k věku. Zohledním přitom jednotlivé aspekty psychosociálního, tělesného, intelektového, kognitivního, citového a morálního vývoje v adolescenci. Abych mohla antisociální chování charakterizovat a vymezit s ohledem na situační kontext, je důležité pochopit právě všechny tyto základní proměny, kterými jedinec ve svém vývoji prochází (jaké problémy řeší, jak se formuje jeho osobnost i jak se vypořádává s procesem socializace). 9

10 V adolescenci se významně mění postavení jedince ve společnosti, neboť vstupuje do nových rolí, které pro něj mohou znamenat i větší společenskou prestiž. Od adolescenta se očekává jiné chování, než jaké bylo dosud akceptováno. Ustupuje závislost na rodičích, jedinec se osamostatňuje a směřuje k upevňování osobní autonomie i k ekonomické nezávislosti. Do popředí se dostává utváření nových kamarádských a intimních partnerských vztahů, jejichž prohlubování a zkvalitňování má svoji svébytnou dynamiku a významně působí na formování sebepojetí a utváření nové identity jedince. Na druhé straně to však bývají právě vrstevníci, kteří jsou v pokušení svést jedince na scestí k drogám, alkoholu, lhaní, krádežím, poškozování majetku, fyzickému násilí, agresi, šikaně a mnoha dalším špatnostem a společensky nežádoucím, případně zcela nepřijatelným a protizákonným projevům chování. Ačkoliv není jednoduché uchopit toto téma, zvolila jsem si ho především proto, že jsem chtěla porozumět lépe chování současných adolescentů. Zajímalo mě, s jakými problémy se potýkají, jakým rizikům čelí, jak zvládají různé překážky, ale především jsem chtěla zjistit, jaké jsou jejich základní pohnutky k tomu, že se chovají antisociálně a jak je možné vymezit kontextuální rámec takového chování. Chtěla jsem znát odpovědi na otázky např. proč adolescenti kradou, berou drogy, poškozují cizí majetek, chodí za školu, lžou rodičům i učitelům apod., ale také mě zajímalo, jaké situační nastavení jim takové chování umožňuje a dává jim příležitost k tomu, aby se projevovali nežádoucím způsobem. Svoji práci jsem rozdělila do dvou hlavních tematických celků. V teoretické části se snažím poukázat na význam širšího pojetí tematiky adolescence a podrobně se zabývám různými stránkami vývoje mladého člověka. Dále se zabývám běžnými podobami antisociálního chování u adolescentů, věnuji se některým specifickým problémový oblastem a také rizikovým a protektivním faktorům v souvislosti s rizikovým chováním. Domnívám se, že porozumění vývojovým zvláštnostem a úkolům, které mají být v adolescenci splněny, může usnadnit vhled do problematiky antisociálního chování. Může vést k pochopení toho, proč se objevuje právě u adolescentů a jakou plní funkci. Ve výzkumné části jsou předloženy výsledky rozsáhlé analýzy volných výpovědí a pro jednotlivé typy chování jsou rozlišeny dvě hlavní oblasti: situační kontext konkrétního chování a motivy. 10

11 I. TEORETICKÁ ČÁST

12 1. ADOLESCENCE Zkušenost pochází z hromadění moudrých poznatků o způsobu překonávání vlastních zklamání a konfliktů, ze zvyšování vlastní odpovědnosti a ze setkání s realitou života. Virginia Satirová, Kniha o rodině Adolescence je obecně považována za zcela specifické období ve vývoji člověka a je možné ji vymezit přibližně mezi 15. a 20. rokem věku. Na adolescenci lze nahlížet jako na druhou etapu relativně dlouhého období dospívání, prolínající se celým druhým desetiletím v životě člověka. Bouřlivé projevy předcházející etapy jsou vystřídány celkovým zklidněním. Významné změny v životě adolescenta i přesto nadále přicházejí. Na samém počátku dospívání (kolem dvanácti let) má mladý člověk ještě blízko k dítěti, zatímco ve dvaceti letech je již téměř dospělým. Proto je toto období ještě dále členěno na několik úseků, aby bylo možné dobře charakterizovat i lokalizovat jednotlivé změny v celém časovém kontinuu (viz kapitola 1.4). Existují přitom různé periodizace u řady autorů, nejednotnost v používání základních pojmů a liší se rovněž teoretické přístupy k adolescenci. Proto se i těmito odlišnostmi ve své práci zabývám. Zároveň se pokusím prezentovat širší pohled na období adolescence. Domnívám se, že porozumění vývojovým změnám a zvláštnostem je klíčem k objasnění fungování jedince ve společnosti a pomůže pochopit, proč se adolescenti dopouštějí společensky nežádoucího, antisociálního chování. 1.1 Vymezení základních pojmů Termín adolescence je odvozen od latinského slovesa adolescere, což znamená vyrůstati, mohutněti (Záškodná, 1998; Švancara, 1986), dorůstat, dospívat (Macek, 2003), vyvíjet se, ale také vzmáhat se a sílit (Končeková, 1996). První ucelenou koncepci adolescence, tzv. teorii rekapitulace formuloval G. S. Hall (1904; cit. dle Dacey, 1979) ve své knize Adolescence ( Mládí ). Bývá proto považován za otce adolescentní psychologie. Tato dvojdílná publikace se opírá o jeho vlastní výzkumy. Adolescenci (12-25 let) označuje slovním spojením Storm and stress (něm. Sturm und Drang; období bouře a vzdoru ), podle něj je to období oscilace mezi protiklady (citlivost proti cynismu, přátelství proti samotě aj.). 12

13 Označení adolescenti pro mladé lidi je v českém jazyce typické pro psychologii, ostatní disciplíny tento pojem nahrazují a přirozeně zaměňují jiným, ale význam většinou zůstává stejný. Například lékařství běžně užívá termínu dorost nebo dospívající, pro sociologii je typický výraz mládež, v pedagogice to jsou žáci staršího školního věku. V právní terminologii se často setkáme s pojmem mladiství a v médiích se hovoří o teenagerech / teenagers. Poněkud problematický je u mnohých autorů často používaný samotný pojem dospívání, neboť v českém jazyce nemá přesně stanovenou oblast užití. Velmi záleží na tom, v jakém kontextu se použije. Někdy zahrnuje jen období puberty, jindy je jím označována jen adolescence (spíše jen ve výjimečných případech) a v neposlední řadě se také s tímto pojmem můžeme setkat v kontextu, kdy je používán jako zobecňující termín pro celé období druhého decennia. Někteří autoři pro adolescenci užívají označení mládí, ale domnívám se, že takovéto označení může být zkreslující a nepřesné, neboť když se řekne mládí, tak si v podstatě kdokoliv může klidně vybavit muže či ženu po třicítce. Osobně se tedy přikláním k jednotnému užívání pojmu adolescence pro věk 15-20/22 let. 1.2 Charakteristika období adolescence Pro začátek období adolescence je charakteristické, že je již plně dovršena pohlavní zralost (schopnost reprodukce) a na jejím konci je ukončen tělesný růst. Adolescence je tedy na jedné straně vymezena pohlavním dozráním (biologické hledisko) a na straně druhé především změnou osobnosti dospívajícího i jeho sociální pozice v souvislosti s nabytím nových a zároveň prestižnějších sociálních rolí (psychosociální hledisko). V adolescenci dochází ke komplexnější psychosociální proměně. Proces osamostatňování od příliš úzké závislosti na rodině bývá již dovršen a postupně se stabilizují a uklidňují do té doby poněkud konfliktní a vyhrocené vztahy s rodiči. Vzrůstá důležitost vrstevníků. Mění se i kvalita kamarádských a intimních partnerských vztahů, které se zdají být podstatně vyspělejší (Vágnerová, 2000b). Existence období dospívání umožňuje mladému člověku především plně rozvinout jeho schopnosti a celou osobnost a také ho připravuje na život v dospělosti (Langmeier, Langmeier, Krejčířová, 2002). Je to období přechodu od závislosti dítěte k soběstačnosti dospělého (Švancara, 1986). 13

14 Z biodromálního hlediska je adolescence složité období plné změn, odehrávajících se zejména v oblasti psychické a sociální. Směřují k dotváření osobnosti jedince, k jeho růstu a především k přiblížení se sociální i morální zralosti. Podle Macka (1999a) adolescence vyplňuje období mezi dětstvím a dospělostí a je tedy považována za jakýsi pomyslný most vedoucí od dětství k dospělosti. Současně je také názoru, že adolescence již dlouho není nahlížena jen jako přípravné období na život v dospělosti (Macek, 2005; In Macek, Dalajka). Ze sociálního hlediska se období adolescence jako zvláštní životní etapa v evropském prostředí i v moderních industriálních společnostech vymezuje teprve od začátku 19. století, což má socioekonomické i kulturně-historické pozadí (Macek, 1999a, 2005). Role dospělého je v současnosti mnohem náročnější než kdykoliv předtím, neboť s rozvojem společnosti, který směřuje k podstatně vyšší civilizovanosti, začaly být odlišně pojímány různé složky dospělosti. Společnost od adolescenta očekává jiné chování a výkony než od pubertálního jedince a s tím souvisí i nové sociální zařazení jedince do společnosti. Zásadním způsobem se mění reflexe sebepojetí i percepce vlastní role. Sociální, ekonomické a kulturní faktory hrají důležitou úlohu, stejně jako výchovný postoj rodičů, učitelů a dalších osob pro jedince významných. (...) Dospívající se začínají lišit jak od dětí, tak od dospělých, vytvářejí si zvláštní znaky i specifickou subkulturu s odlišným vyjadřováním, oblečením a úpravou, někdy zakládají zvláštní formální i neformální seskupení, různá hnutí mládeže. (...) Čím hlubší, jistější, méně konfliktní jsou vztahy, které dítě k rodičům navázalo, tím snáze probíhá i celý proces emancipace nutný pro osobní zrání (Langmeier, Krejčířová, 1998, s. 138, 142, 149). Podle Vágnerové (2000b) to jsou právě civilizační změny, jejichž dopad se projevil vznikem přechodného období přípravy na dospělost. V primitivních společenstvích žádné přechodné období neexistuje, protože není potřebné; přechod od dětství rovnou k dospělosti probíhá formou iniciačního rituálu, jehož doba je určena tradicí. Jakmile je ritualizace dokončena, je jedinec považován za dospělého a obvykle je takto vnímaná dospělost vázána pouze na pohlavní zralost. Nejdůležitější proměny (zejména sociální mezníky), které toto období provází, lze shrnout do několika výstižných charakteristik: dochází většinou k prvnímu pohlavnímu styku, je již dokončena povinná školní docházka a ke konci období bývá rovněž dovršena příprava na budoucí povolání, na niž obvykle navazuje nástup do zaměstnání (výjimku představují vysokoškoláci). Neméně důležité je dosažení plnoletosti. 14

15 Období adolescence oproti vlastní pubertě umožňuje nejen odeznění mnoha konfliktních situací, ale také osvojení nových hodnot, radostnější ladění a optimismus. Přesto adolescenti nezřídka kritizují rodiče a mnohé jim vytýkají, ať už je tato kritika oprávněná či nikoli. Mladý člověk leckdy dává citelně najevo, že vnímá odlišnosti a nesoulad zejména v chování, postojích, názorech, zájmech a hodnotách v porovnání se svými rodiči i dalšími osobami jemu blízkými. Zatímco někteří jedinci se uzavírají do svého vlastního nitra, fantazírují a oddávají se dennímu snění, jiní se těžko vyrovnávají se ztrátou rodičovského zájmu a lásky, a tak odmítají navazovat vztahy nové a dochází u nich k regresi na dřívější stupeň infantilní závislosti. Mezi současnou mládeží se jistě najde nezanedbatelné procento těch, kteří řeší otázku smyslu života a touží po hlubokém a pravdivém poznání. 1.3 Nový pohled na adolescenci Kolektiv italských autorek (Bonino, Cattelino, Ciairano, 2005) ve své publikaci Adolescents and Risk prezentuje nový významný vědecký pohled na adolescenci, který je zároveň i působivým příspěvkem k pochopení rizikového chování (risk behavior), a to nejen mezi současnými italskými adolescenty. Dalece překračuje svůj rámec, aby došlo k viditelnému posunu vpřed - k porozumění chování adolescentů a vývoji jako celku. Za posledních několik desetiletí oblast zdraví a vývoje v adolescenci prošla hlubokou a pronikavou změnou, co se týče povědomí a porozumění životu mladých lidí. To je důvod, proč tento přístup uvádím samostatně a vše, co cituji v této podkapitole je z knihy uvedených autorek. Tento pohled je výsledkem nejen specifických studií o adolescenci, ale také odlišného způsobu vnímání lidského vývoje jako celku. Adolescence není ani ukončením vývojové etapy, ani obdobím nestability, které předchází rovnováze v dospělosti. Adolescentní krize není ani jedinou, ani nejdůležitější v životě člověka. Pokud se hovoří o krizi, tak představuje bod obratu v procesu vývoje jedince, díky čemuž ztratila svoji negativní konotaci a v literatuře o adolescenci se na ni odkazuje v uvozovkách. Z pohledu životního cyklu má svůj význam časová rovina. Pozornost se už neobrací výhradně k minulosti, jak bylo dříve časté v případě adolescentní a vývojové psychologie obecně, ale naopak. Primární zaměření je na přítomnost a vyzdvihována je současně i důležitost budoucnosti. 15

16 V nejmodernější psychologické literatuře se již upustilo od pohledu na adolescenci coby období nevyhnutelných útrap a zkoušek, ačkoliv v masmédiích se tento obraz, zakořeněný v tradici romantismu 19. století, nadále udržuje a těší se obecně rozšířené oblibě. Podle nového přístupu, jehož teoretický rámec zahrnuje jak jedince, tak kontext, se adolescenti aktivně účastní formování vlastního vývoje. V životním běhu je neméně důležité uvažovat o mladých lidech v kontextu rodiny, vrstevníků, školy, médií, sousedství i pracoviště, stejně tak jako vlastností jednotlivců. Zjednodušeně je možné říci, že interakce mezi společenským kontextem a individuálními rysy je velmi důležitá a rozhodující. Je zde pozoruhodná rozmanitost způsobů, jaké si mladí lidé vybírají na jejich posunu od dětství k mladé dospělosti. Celé období dospívání je bohaté na nejrůznější úkoly a povinnosti, příležitosti a výzvy. Důraz je kladen také na to, že rizikové chování jako každé jiné chování - je smysluplné, účelné a instrumentální. Zaměření na četné typy rizikového chování u adolescentů a jejich míra vzájemné vazby jako životní styl nebo způsob bytí na světě: všechny tyto aspekty dohromady rozšiřují obecnou platnost dále než na italskou mládež a umožňují nahlédnout, co se skrývá za rizikovým chováním samotným. 1.4 Periodizace adolescence podle věku Snahy jasně vymezit období dospívání bývají komplikovány nejen intraindividuálními odlišnostmi u téhož jedince, ale také značnou variabilitou mezi jednotlivci. Zatímco začátek dospívání u konkrétního jedince je jasně daný, stanovení zřetelné hranice mezi adolescencí a dospělostí je velmi obtížné. V popředí jsou různá kritéria - právní, ekonomická, sociální a psychologická, zatímco biologické hledisko již není tak rozhodující. Navzdory těmto opodstatněným výhradám je možné alespoň orientačně časově vymezit celé období dospívání. V literatuře se setkáváme s rozdílnou periodizací zejména proto, že stanovení kritických bodů ve vývoji závisí na tom, jakou váhu jednotliví autoři uvedeným kritériím přisuzují. Pro úplnost předkládám různé přístupy k věkovému vymezení adolescence, protože od nich se odvíjejí odlišné teoretické koncepce. 16

17 Ve starších pramenech platí dvojnásob, že se objevuje značná variabilita v periodizaci jednotlivých životních etap, zvláště pak při vymezování období dospívání. Například Dacey (1979) datuje nástup adolescence již v 10 letech u dívek a v 11,5 letech u chlapců, zatímco například u Štefanoviče a Greisingera (1987) je možné se dočíst, že adolescence začíná až mezi rokem a končí kolem let. Bartko (1976) uvádí její nástup v letech u dívek a v letech u chlapců. Příhoda (1967) se ve svém pojednání o životním průběhu člověka opírá o schéma, kde pubescence je udávána v rozmezí let, po ní následuje období hebetické, které je rozděleno na postubescenci (od 15 do 20 let) a mecítmu (od 20 do 30 let). Prezentuje také mnoho dosavadních přehledů své doby, které se nám dnes mohou zdát komické pro svá označení jednotlivých životních úseků. Ve své práci se proto opírám o nejnovější pojetí (např. Vágnerová 2000b; Macek, 1999a). Langmeier, Krejčířová (1998) rozdělují celé dospívání na období pubescence (11-15 let) a období adolescence (15-20/22 let). Období pubescence má přitom 2 pubertální fáze. První fáze (prepuberta) trvá přibližně od 11 do 13 let, druhá fáze (vlastní puberta) probíhá do dosažení reprodukční schopnosti (zpravidla zahrnuje období let). Stejnou periodizaci uvádí i Vašutová (2005). Jiní autoři však datují jen celkové rozpětí dospívání, přičemž jako spodní hranici uvádějí 11/12 let a horní hranici 21/22 let. Končeková (1996) poukazuje na to, že většina autorů dolní mezník umísťuje v intervalu let. Jako spodní hranice období dospívání bývá v modernějším pojetí obvykle uváděno let a ukončení tohoto období bývá datováno mezi lety. S přihlédnutím k individuálním odlišnostem (zvláště v oblasti psychické a sociální, ale také somatické) je možný časový posun oběma směry, většinou o 1-2 roky, ale není výjimkou i několik let. Na snižování věkové hranice nástupu dospívání poukazuje fenomén sekulární akcelerace. 1 Záškodná (1998) zmiňuje, že v americké literatuře se hojně rozšířilo pojetí periodizace psychického vývoje, které rozlišuje tyto 3 etapy adolescence: preadolescenci (10-12 let), ranou adolescenci (13-16 let) a pozdní adolescenci (17-21 let). Zároveň však podotýká, že je obtížné objektivně a spolehlivě stanovit horní hranici adolescence (zvláště u chlapců). 1 V souvislosti s tělesným vývojem se často užívá pojmu sekulární akcelerace, jímž je označováno celkové urychlování růstu a vývoje v průběhu staletí. Ovšem otázka urychleného nástupu duševního vývoje je značně diskutabilní. Je zřejmé, že se jakoby zkracuje trvání období dětství - akcentovanější a dřívější nástup tělesného i duševního dospívání. O akceleraci je tedy možné hovořit spíše na počátku dospívání, kdy se dává složitý proces teprve do pohybu, protože nástup dospělosti bývá naopak oddálen. Dospívající tak mají více času k tomu, aby se mohl plně rozvinout jejich potenciál. Nicméně v současnosti se objevují zmínky o tom, že trend akcelerace se postupně zastavuje (Langmeier, Krejčířová, 1998). 17

18 Nelze se jednoznačně řídit fyziologickými indikátory, ale především je třeba použít psychologická kritéria. To vyžaduje komplexní pojetí celého životního příběhu, včetně sociálního začlenění jedince. Pohled na adolescenci závisí na sociokulturním kontextu. Její délka se v konkrétní kultuře prodlužuje podle toho, jak náročné úkoly v dospělosti člověka čekají a jakou přípravu potřebují (Záškodná, 1998, s. 9). Macek (1999a, 2005) podotýká, že současné přístupy již opustily klasifikaci, v níž se první etapa dospívání označovala jako pubescence a termínu adolescence se dnes již používá pro celé období a vnitřně se diferencuje na časnou, střední a pozdní. Časná se obvykle datuje od 10/11 do 13 let, střední od 14 do 16 let, pozdní od 17 do 20 let. Sillamy (2001) vysvětluje, že hranice nejsou přesné, protože začátek a trvání adolescence závisí na pohlaví, rase, geografických podmínkách a sociálně ekonomickém prostředí. Říčan (1990) se přiklání k vymezení adolescence ve věku let. Aby nedošlo k žádnému zkreslení, podotýkám, že vše, co píši o adolescenci a rizikovém chování v této práci vztahuji především k období mezi rokem, tedy k období střední a pozdní adolescence podle Macka (1999a). 1.5 Vývojové trendy v adolescenci Tuto poměrně rozsáhlou podkapitolu jsem zařadila proto, abych podtrhla důležitost všestranného vývoje mladého člověka. Přitom zohledňuji odlišné aspekty vývoje jako jeho nedílné součásti. Zastánci vědeckého přístupu k vývoji coby jednání v kontextu, v určitém vztahovém (situačním) rámci, jsou například Silbereisen a Eyferth (1986). Načrtávají model, který signalizuje, že adolescenti si sami vytváří životní podmínky k formování svého vývoje. Při studiu nejrůznějších přístupů k adolescenci a zkoumání teoretických východisek jsem narazila na jedno velké úskalí. Troufám si říci, že žádné jiné období v životě člověka z pohledu vývojové psychologie nemá tak rozporuplnou soustavu poznatků, variabilitu koncepcí a termínů jako právě adolescence. Je to způsobeno s největší pravděpodobností tím, že v tomto období probíhají zásadní kvalitativní změny celé osobnosti mladého člověka a variabilita v individuálním vývoji je značná. 18

19 Domnívám se, že v kontextu vývoje nelze vyčlenit a popsat jen některé mezníky, ale je nutné na vývoj pohlížet v celé jeho komplexnosti a uvažovat o jeho jednotlivých aspektech a součástech v rámci širších souvislostí. Proto dané problematice ve své práci věnuji velkou pozornost. Přechod z adolescence do dospělosti představuje období nahromadění vývojových změn, což je jedním z klíčových momentů ve vývoji člověka. Různí jedinci dosahují dospělosti v různém věku, přitom v některých složkách osobnosti lze dosáhnout dospělosti dříve než v jiných. Jedinec je považován za dospělého tehdy, jakmile je připraven převzít sociální odpovědnost jako muž nebo jako žena (Švancara, 1983) Vývojové úkoly v adolescenci O adolescenci Macek (1999a) píše jako o čase pro splnění vývojového úkolu. Zmiňuje, že se někdy vedou teoretické diskuse o tom, zda toto období představuje specifickou, a tím pádem i kvalitativně odlišnou fázi ontogenetického vývoje, nebo zda je součástí kontinuální životní dráhy člověka. Zdůrazňuje také, že budeme-li brát v úvahu, že adolescence je kvalitativně odlišným stadiem od jiných, pak je nezbytné popsat její specifičnost a odlišnost. Konkrétní společnost (kultura) poskytuje pro naplnění vývojového úkolu možnosti, které jsou v podobě určitých osvědčených vzorců chování (patterns). Jestliže si člověk volí svou vlastní, odlišnou cestu a tyto vzorce neakceptuje, je často sankcionován. Vývojový úkol podle Havighursta (1974; cit. dle Macek, 2003, s. 17) zahrnuje nejen potřeby a očekávání společnosti, v níž jedinec žije, ale také individuální potřeby a očekávání. Bývá obvykle vymezen určitými typy situací. Na jedné straně je v něm zachyceno něco, o co člověk v životě usiluje, je to pro něj podstatné a důležité, a tudíž to chce naplnit. A na druhé straně je v něm obsaženo také to, co si uvědomuje, že je důležité naplnit v kontextu vlastního života v určitém prostředí, komunitě a společnosti. Havighurst za centrální vývojový úkol považuje úspěšně do svého sebeobrazu integrovat tělesné změny související s dospíváním. O specifikaci konceptu vývojových úkolů v různých souvislostech se pokusila celá řada autorů. Havighurst (1951; cit. dle Dacey, 1979; Švancara, 1986) popsal celkem 9 vývojových úkolů, vztahujících se přibližně k věku let a zahrnujících biologické, psychologické i kulturní aspekty. Zatímco některé úkoly jsou z vývojového hlediska kontinuální, směřují od dětství k adolescenci, kde dochází k jejich završení, jiné probíhají diskontinuálně. 19

20 Havighurst (1948/1974; cit. dle Macek, 2003) označil senzitivní okamžik pro začátek učení jako teachable moment, který se objevuje spolu s vývojovým úkolem. Je důležité, aby ho jedinec nepromarnil, neboť později by mohl mít problémy s jeho doháněním. Mackův (2003, s. 17) přehled vývojových úkolů představuje modifikaci výčtů od různých autorů: Přijetí vlastního těla, fyzických změn, včetně pohlavní zralosti a pohlavní role. Kognitivní komplexita, flexibilita a abstraktní myšlení schopnost aplikovat intelektový potenciál v běžné každodenní zkušenosti. Uplatnění emocionálního a kognitivního potenciálu ve vrstevnických vztazích, schopnost a dovednost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky obojího pohlaví. Změna vztahů k dospělým (zejména k rodičům, ale i dalším autoritám) autonomie (popř. vzájemný respekt a kooperace) nahrazuje emocionální závislost. Získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, které s ní souvisejí k volbě povolání, k získání základní profesní kvalifikace, k ujasnění představ o budoucí profesi. Získání zkušeností v erotickém vztahu, příprava pro partnerský a rodinný život. Rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených ke komunitě a společnosti tj. získání kompetence pro sociálně zodpovědné chování. Představa o budoucích prioritách v dospělosti důležitých osobních cílech a stylu života. Ujasnění hierarchie hodnot, reflexe a stabilizace vlastního vztahu ke světu a k životu (světový názor). Podle Havighursta (1953; cit. dle Langmeier, Krejčířová, 1998) mezi hlavní vývojové úkoly období dospívání patří zejména uvolnění z přílišné závislosti na rodičích a paralelně probíhající navazování diferencovanějších a významnějších vztahů k vrstevníkům obojího pohlaví. I když proces stálého osamostatňování, rozšiřování a diferenciace sociálních vztahů je základním pochodem, který začíná od útlého dětství a pokračuje i v dospělosti, přece jen je období dospívání z tohoto hlediska klíčovým a rozhodujícím, aby mohly být uspokojivě převzaty pozdější základní manželské a rodičovské role. 20

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.8.2 Výchova ke zdraví Výchova ke zdraví, jejímž prostřednictvím se ochrana a podpora zdraví stává přirozenou součástí každodenního života školy, vychází

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás oslovit jménem organizace ABATOP a nabídnout Vaší škole v rámci projektu S úctou k životu přednášky na téma: 1) Co se to se mnou děje? (pro

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a Výchova ke 6., 7. a 9. ročník 1 hodina týdně třídy poznávat jako nejdůležitější životní hodnotu pochopit

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

Cvičení za společenských věd

Cvičení za společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení za společenských

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

5.9.3. Vzdělávací obsah předmětu Výchova ke zdraví

5.9.3. Vzdělávací obsah předmětu Výchova ke zdraví 5.9.3. Vzdělávací obsah předmětu Výchova ke zdraví Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Zpracoval: Vyučuje: Strana: Člověk a zdraví Zdeňka Říhovská 1./3 VkeZ 6. roč. VZTAHY MEZI LIDMI

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. Putování krajinou dospívání

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. Putování krajinou dospívání Putování krajinou dospívání Pubescence (dospívání) je slovo odvozené od latinského slova pubes. Najdi v dostupných zdrojích význam tohoto slova. Vývoj každého z nás je plný překvapení, zvratů a změn. Jako

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.2.5. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.2.5. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň 6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: 6.2.5. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět výchova ke zdraví se vyučuje

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Krizová intervence MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 5 Název materiálu: Krizová intervence

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Dospívání poznámky 6.A GVN

Dospívání poznámky 6.A GVN Dospívání poznámky 6.A GVN 10. září 2007 dvě významné etapy pubescence (11 15 let) adolescence (15 20 let) hlavní úkol hledání a vytváření vlastní identity pubescence v obrysech změna většiny složek osobnosti

Více

Příloha č. 26 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Příloha č. 26 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Příloha č. 6 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Žák respektuje pravidla chování mezi spolužáky, vrstevníky. Přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě). Žák je schopen vysvětlit

Více

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi.

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi. Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) program všeobecné školské primární prevence Program DPPPPK je postaven na 4 pilířích: PROGRAM ROZVOJE TŘÍDNÍHO KOLEKTIVU

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Nejpřirozenější podporou sociálních dovedností ve školském prostředí je inkluzivní vzdělávání, které

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Předmět: Výchova ke zdraví

Předmět: Výchova ke zdraví 5.8 Oblast: Člověk a zdraví 5.8.1 Obor: Výchova ke zdraví Předmět: Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu Výchova ke zdraví Předmět Výchova ke zdraví přináší základní informace o člověku v souvislosti

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM dlouhodobý V Holicích dne 28.8. 2010 vypracovala: Ing.Smitková

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. - vysvětlí, za jakých podmínek může člověk uzavřít manželství - uvede možné důsledky předčasně založené rodiny

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Přírodověda je naplňování očekáváných

Více

MOTIVACE Definice motivace

MOTIVACE Definice motivace MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281/2013 - Kře

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281/2013 - Kře ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281/2013 - Kře Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 33 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Otázka: Vývojová psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Marťas

Otázka: Vývojová psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Marťas Otázka: Vývojová psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas -etapy vývoje jedince -měníme se po stránce psychologické, biologické a sociologické -dělíme život z hlediska věku 1. Období=Prenatální

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s.

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. Etický kodex byl vytvořen s cílem stanovit základní pravidla jednání pracovníků organizace v oblastech vztahu s uživatelem sociální služby, vztahu k dobrovolníkovi, mezi

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky a vrstevníky

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

e) Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací postupy, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:

e) Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací postupy, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Příloha č. 11 5.2.7.1 Výchova ke zdraví (VZ) a) Obsahové vymezení Předmět Výchova ke zdraví je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a je vyučován v 6. - 8. ročníku. Vzdělávání v hodinách Výchovy

Více

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR část: Mapování proinkluzivního klimatu v ZŠ Lupáčova, Praha Výňatek ze zprávy Předmětem spolupráce ZŠ Lupáčova, Praha se společností SOCIOKLIMA, s.r.o. je mapování

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Etická výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. a II. stupeň KAPITOLA 40. DOPLŇKOVÝ VZDĚLÁVACÍ OBOR

Více