DIPLOMOVÁ PRÁCE. Antisociální chování dospívajících. Lenka Křetínská

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIPLOMOVÁ PRÁCE. Antisociální chování dospívajících. Lenka Křetínská"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Filozofická fakulta Psychologický ústav Studijní rok 2007/2008 DIPLOMOVÁ PRÁCE Antisociální chování dospívajících (Adolescent Antisocial Behaviour) Lenka Křetínská Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Marek Blatný, Csc. Brno 2008

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a jiné prameny, které jsem použila. V Brně dne

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji především Prof. PhDr. Markovi Blatnému, Csc. za vedení mé diplomové práce, za čas s ochotou věnovaný četným konzultacím a za poskytnutí cenných rad a připomínek. Vážím si jeho podpory zejména při realizaci neobvykle zaměřeného výzkumného projektu. Děkuji všem studentům, kteří se zúčastnili rozsáhlého dotazníkového šetření, cením si jejich upřímnosti a důvěry při poskytování autentických výpovědí o situacích, v nichž se dopustili společensky nežádoucího chování. Umožnili tím, aby byl zmapován situační kontext antisociálního chování. Děkuji rovněž Mgr. Haně Kočové, která svým výzkumem významně přispěla nejen k rozšíření výzkumného souboru, ale zároveň také k možnosti nezávisle porovnat námi zjištěné výsledky. V neposlední řadě patří mé poděkování také Mgr. Petrovi Cimalovi, který mi s obrovskou trpělivostí poskytl zejména technickou podporu.

4 ANOTACE Tato diplomová práce se zabývá antisociálním a rizikovým chováním u dospívajících. Předkládá zajímavá zjištění vyplývající z prozkoumání situačního kontextu antisociálního chování, kterého se dopustili adolescenti ve věku let, studenti prvních a druhých ročníků různých typů středních škol. Celé pojetí problematiky vychází především z nového podnětného přístupu k antisociálnímu chování, který se v posledních letech odráží ve vývojové psychologii. Antisociální chování je některými odborníky považováno za normativní součást vývoje v adolescenci, plní svoji významnou funkci při socializaci jedince, při zvnitřňování sociálních norem (které jsou paradoxně překračovány a neustále testovány). Je odpovědí na vývojové otázky a úkoly, které mají být vyřešeny, pomáhá jedinci nalézt a upevnit jeho identitu, ztotožnit se s vrstevnickou skupinou. V neposlední řadě v určitém věku většinou odezní a není prediktorem vývoje budoucí trestné činnosti jedince. Problém je v tom, že zatím neexistují psychologická kritéria, která by odlišovala antisociální chování od juvenilní delikvence, případně kriminality jako takové a zohledňovala důležité aspekty. Výzkum má design explorační studie a je ve své podstatě kvalitativně-kvantitativní. Byl realizován ve dvou největších městech ČR (v Praze a Brně). Zjišťována byla četnost výskytu určitého typu antisociálního chování pomocí Škály antisociálního chování, která je součástí rozsáhlého dotazníkového projektu s názvem SAHA (The Social and Health Assessment). Situační kontext byl zmapován prostřednictvím obsahových analýz volných výpovědí respondentů, uvedených k určitému typu chování. Výzkumný soubor představuje 630 studentů středních škol (včetně učňů) v rovnoměrném zastoupení 310 mužů a 320 žen, které potírá velké rozdíly mezi jednotlivými školami. Ty byly rozděleny podle jejich zaměření do pěti typů: gymnázia, střední odborné školy, obchodní akademie, střední průmyslové školy a střední odborné učiliště (je zastoupeno jen jednou školou technického zaměření). Práce předkládá výsledky podrobných analýz o antisociálním, rizikovém nebo společensky nežádoucím chování v těchto oblastech: lhaní rodičům a učitelům, kapesní a jiné krádeže, ničení soukromého a veřejného majetku, požívání alkoholu a marihuany ve školním prostředí, záškoláctví, pobývání venku v noci bez dovolení rodičů, rvačky a postrkování, bitky gangů, zranění jiných osob nebo přihlížení takovému jednání, problémy se zákonem a incidenty s policií (např. zadržení a další zásahy), prodej drog, používání střelných zbraní a kontakt s nimi, násilí, kázeňské školní tresty a jiné postihy za nevhodné chování.

5 Výsledky výzkumu a další zjištění jsou prezentovány pro každý typ antisociálního chování zvlášť. Byla provedena analýza více než 2200 volných výpovědí a utříděna do hlavních kategorií a dále pro ně byly vytvořeny jednotlivé subkategorie. Je zohledněn věk respondentů, podoba současné přípravy na budoucí povolání (typ školy), pohlaví a město. Smyslem bylo poukázat nejen na četnost výskytu určitého typu antisociálního chování, ale také popsat, v jakých situacích se ho adolescenti dopouštěli (ve volném čase, v době vyučování atd.), zda sami nebo v přítomnosti dalších osob, kde (ve škole, doma, venku...), za jakých podmínek, co je k němu vedlo (jaké byly jejich motivy). V neposlední řadě studie diskutuje nedostatky současného výzkumu, naznačuje, jakým směrem by se mohl dále ubírat, na jaká témata by se měl zaměřit, ale také uvádí své limitace a předkládá návrh doplňkových otázek pro další exploraci situačního kontextu antisociálního chování. Klíčová slova: A) česky - studie explorační, adolescence, adolescenti, dospívání, dospívající, mládež, vrstevníci, rodina, osobnost, vývojové trendy, vývojové úkoly, morální vývoj, morálka, psychosociální vývoj, moratorium, identita, antisociální chování, situační kontext, funkce antisociálního chování, rizikové chování, juvenilní delikvence, kriminalita, motiv příležitosti k trestné činnosti, rizikové a ochranné faktory, lhaní, záškoláctví, konzumace alkoholu, kouření cigaret, marihuana, požívání drog, šikana, agrese, násilí, vandalismus, útěky z domova, krádeže, problémy se zákonem, party, sekty, suicidální pokusy, rizikové sexuální chování B) anglicky key words - explorative study, adolescence, adolescents, coming of age, youth, peers, family, personality, developmental trends, developmental tasks, moral development, morals, morality, psychosocial development, moratorium, identity, antisocial behavior, situational context, functions of antisocial behavior, risk behavior, juvenile delinquency, criminality, delinquency, motive of opportunity to criminal activity, risk and protective factors, lying, truancy, drinking alcohol (alcohol consumption), smoking cigarettes, marihuana, drugs use, chicane, agression, violence, vandalism, runnings from home, thefts, problems with law, gangs, cults, suicide attempts, risk sexual behavior

6 OBSAH ÚVOD...9 I. TEORETICKÁ ČÁST ADOLESCENCE Vymezení základních pojmů Charakteristika období adolescence Nový pohled na adolescenci Periodizace adolescence podle věku Vývojové trendy v adolescenci Vývojové úkoly v adolescenci Tělesný vývoj Psychosociální vývoj v adolescenci Eriksonova teorie vývoje Psychosociální moratorium Identita Intelektový a kognitivní vývoj Citový vývoj a emocionalita Morální vývoj Osobnost adolescenta Kompetence a výkon Vrstevníci Kamarádské a přátelské vztahy Intimní partnerské vztahy a sexualita Vztahy k rodičům a ostatním dospělým Postavení adolescentů ve společnosti Vzdělání, profesní orientace Zájmové oblasti, životní styl a volný čas Běžné denní problémy adolescentů ANTISOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI Rozlišení základních pojmů Motiv příležitosti k trestné činnosti Funkce antisociálního chování v adolescenci Běžné projevy rizikového chování adolescentů Šikana Agrese a fyzické násilí Lhaní Krádeže Záškoláctví...81

7 2.4.6 Vandalismus Útěky z domova Kouření cigaret a marihuany Požívání alkoholu Braní drog Specifické problémové oblasti Party a gangy Sekty Rizikové sexuální chování Problémy se zákonem Sebevražedné pokusy Kritéria pro posuzování antisociálního chování Rizikové a ochranné faktory Škola jako protektivní i rizikový faktor Rodina jako prediktor rizikového chování Vliv vrstevníků na rizikové chování jednotlivce Dispozice jedince k rizikovému chování Dopad vlivu komunity na chování jedince Výzkumy antisociálního chování dospívajících SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI II. EMPIRICKÁ ČÁST PŘEDPOKLADY A CÍLE VÝZKUMU U Vymezení výzkumného problému Cíle výzkumu a výzkumné otázky VÝZKUMNÝ SOUBOR POUŽITÉ METODY Projekt SAHA Dotazník zjišťující demografické údaje Osobnostní dotazník Škála antisociálního chování SBĚR A ZPRACOVÁNÍ DAT Sběr dat Zpracování dat a systém prezentace výsledků Metoda vytváření trsů Princip triangulace Systém prezentace výsledků VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE A. Kolikrát jste se za poslední rok začal/a s někým rvát nebo postrkovat? B. Kolikrát jste za poslední rok kradl/a v obchodě?...139

8 C. Kolikrát jste úmyslně ničil/a nebo poškozoval/a veřejný nebo soukromý majetek? D. Kolikrát jste lhal/a učiteli a snažil/a se tak utajit něco, co jste udělal/a? E. Kolikrát jste zůstal/a bez dovolení celou noc venku? F. Kolikrát jste lhal/a rodičům nebo opatrovníkům o tom, kde nebo s kým jste byl/a? G. Kolikrát jste byl/a za školou? H. Kolikrát jste někoho zranil/a při rvačce tak, že musel být ošetřen lékařem nebo zdravotní sestrou? I. Kolikrát jste měl/a u sebe střelnou zbraň? J. Kolikrát jste se zapojil/a do rvačky mezi gangy? K. Kolikrát jste byl/a zatčen/a policií? L. Kolikrát jste viděl/a, jak byl někdo postřelen nebo pobodán? M. Kolikrát jste měl/a u sebe ve škole nůž, břitvu nebo střelnou zbraň? N. Kolikrát jste byl/a potrestána důtkou nebo jiným podobným způsobem? O. Kolikrát jste byl/a ve škole po požití alkoholu? P. Kolikrát jste byl/a ve škole po požití marihuany? Q. Kolikrát jste ukradl/a motorku nebo auto? R. Kolikrát jste se dopustil/a kapesní krádeže? S. Kolikrát jste za poslední rok prodal/a drogy, abyste získal/a peníze? T. Kolikrát jste se za poslední rok dostal/a díky svému chování do problémů se zákonem? DISKUSE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA...191

9 ÚVOD Žádný člověk nepřichází na svět hotový, v definitivně vykrystalizované podobě. Ve svém životě ať už je jakýkoli se pak neustále rozvíjí, nepřetržitě dotváří vlastní osobnost. V. G. Belinskij Úvodem jsem si dovolila připomenout tento známý citát, neboť jsem přesvědčena, že je v něm zachycen jeden z klíčových momentů v životě mladého člověka všestranný rozvoj jeho osobnosti. Odborná i laická veřejnost se začíná stále více zajímat o problematiku adolescence. Svoji pozornost věnuje především otázce optimálního osobnostního rozvoje mladých lidí v psychicky, sociálně i morálně vyspělé bytosti, odpovědné za své činy, jednání a v konečném důsledku i za svůj život. Osobnostní růst (případně stagnace či pokles) a utváření charakterových vlastností věrně doprovází dospívajícího jedince na jeho cestě vstříc dospělosti, na níž se pochopitelně mohou objevit různé odbočky, propasti a úskalí. Mladý člověk hledá a upevňuje svoji novou identitu formou experimentování s uznávanými hodnotami a společenskými rolemi a nezřídka se přitom dopouští překračování hranic sociálních norem. Toto testování je odpovědí na vývojové otázky a úkoly, které mají být vyřešeny. Nezřídka se projevuje jako antisociální chování, které je společensky nežádoucí a často bývá zaměňováno s delikvencí. Podnětné jsou úvahy o tom, že toto chování je normativní součástí vývoje a pojí se tedy k určitému věku. Problém je v tom, že zatím neexistují psychologická kritéria, která by odlišovala antisociální chování od delikvence, případně kriminality jako takové a zohledňovala některé důležité aspekty. Pokusím se proto především zmapovat situační kontext antisociálního chování, což má být stěžejním příspěvkem mojí práce, neboť u nás nejsou v odborné literatuře dosud žádné zmínky o realizaci podobných výzkumů. Také se budu zabývat otázkami, které by napomohly právě pochopení hlubších souvislostí takového chování ve vztahu k vývojovým zvláštnostem jedince a jeho komplexnější psychosociální proměně vzhledem k věku. Zohledním přitom jednotlivé aspekty psychosociálního, tělesného, intelektového, kognitivního, citového a morálního vývoje v adolescenci. Abych mohla antisociální chování charakterizovat a vymezit s ohledem na situační kontext, je důležité pochopit právě všechny tyto základní proměny, kterými jedinec ve svém vývoji prochází (jaké problémy řeší, jak se formuje jeho osobnost i jak se vypořádává s procesem socializace). 9

10 V adolescenci se významně mění postavení jedince ve společnosti, neboť vstupuje do nových rolí, které pro něj mohou znamenat i větší společenskou prestiž. Od adolescenta se očekává jiné chování, než jaké bylo dosud akceptováno. Ustupuje závislost na rodičích, jedinec se osamostatňuje a směřuje k upevňování osobní autonomie i k ekonomické nezávislosti. Do popředí se dostává utváření nových kamarádských a intimních partnerských vztahů, jejichž prohlubování a zkvalitňování má svoji svébytnou dynamiku a významně působí na formování sebepojetí a utváření nové identity jedince. Na druhé straně to však bývají právě vrstevníci, kteří jsou v pokušení svést jedince na scestí k drogám, alkoholu, lhaní, krádežím, poškozování majetku, fyzickému násilí, agresi, šikaně a mnoha dalším špatnostem a společensky nežádoucím, případně zcela nepřijatelným a protizákonným projevům chování. Ačkoliv není jednoduché uchopit toto téma, zvolila jsem si ho především proto, že jsem chtěla porozumět lépe chování současných adolescentů. Zajímalo mě, s jakými problémy se potýkají, jakým rizikům čelí, jak zvládají různé překážky, ale především jsem chtěla zjistit, jaké jsou jejich základní pohnutky k tomu, že se chovají antisociálně a jak je možné vymezit kontextuální rámec takového chování. Chtěla jsem znát odpovědi na otázky např. proč adolescenti kradou, berou drogy, poškozují cizí majetek, chodí za školu, lžou rodičům i učitelům apod., ale také mě zajímalo, jaké situační nastavení jim takové chování umožňuje a dává jim příležitost k tomu, aby se projevovali nežádoucím způsobem. Svoji práci jsem rozdělila do dvou hlavních tematických celků. V teoretické části se snažím poukázat na význam širšího pojetí tematiky adolescence a podrobně se zabývám různými stránkami vývoje mladého člověka. Dále se zabývám běžnými podobami antisociálního chování u adolescentů, věnuji se některým specifickým problémový oblastem a také rizikovým a protektivním faktorům v souvislosti s rizikovým chováním. Domnívám se, že porozumění vývojovým zvláštnostem a úkolům, které mají být v adolescenci splněny, může usnadnit vhled do problematiky antisociálního chování. Může vést k pochopení toho, proč se objevuje právě u adolescentů a jakou plní funkci. Ve výzkumné části jsou předloženy výsledky rozsáhlé analýzy volných výpovědí a pro jednotlivé typy chování jsou rozlišeny dvě hlavní oblasti: situační kontext konkrétního chování a motivy. 10

11 I. TEORETICKÁ ČÁST

12 1. ADOLESCENCE Zkušenost pochází z hromadění moudrých poznatků o způsobu překonávání vlastních zklamání a konfliktů, ze zvyšování vlastní odpovědnosti a ze setkání s realitou života. Virginia Satirová, Kniha o rodině Adolescence je obecně považována za zcela specifické období ve vývoji člověka a je možné ji vymezit přibližně mezi 15. a 20. rokem věku. Na adolescenci lze nahlížet jako na druhou etapu relativně dlouhého období dospívání, prolínající se celým druhým desetiletím v životě člověka. Bouřlivé projevy předcházející etapy jsou vystřídány celkovým zklidněním. Významné změny v životě adolescenta i přesto nadále přicházejí. Na samém počátku dospívání (kolem dvanácti let) má mladý člověk ještě blízko k dítěti, zatímco ve dvaceti letech je již téměř dospělým. Proto je toto období ještě dále členěno na několik úseků, aby bylo možné dobře charakterizovat i lokalizovat jednotlivé změny v celém časovém kontinuu (viz kapitola 1.4). Existují přitom různé periodizace u řady autorů, nejednotnost v používání základních pojmů a liší se rovněž teoretické přístupy k adolescenci. Proto se i těmito odlišnostmi ve své práci zabývám. Zároveň se pokusím prezentovat širší pohled na období adolescence. Domnívám se, že porozumění vývojovým změnám a zvláštnostem je klíčem k objasnění fungování jedince ve společnosti a pomůže pochopit, proč se adolescenti dopouštějí společensky nežádoucího, antisociálního chování. 1.1 Vymezení základních pojmů Termín adolescence je odvozen od latinského slovesa adolescere, což znamená vyrůstati, mohutněti (Záškodná, 1998; Švancara, 1986), dorůstat, dospívat (Macek, 2003), vyvíjet se, ale také vzmáhat se a sílit (Končeková, 1996). První ucelenou koncepci adolescence, tzv. teorii rekapitulace formuloval G. S. Hall (1904; cit. dle Dacey, 1979) ve své knize Adolescence ( Mládí ). Bývá proto považován za otce adolescentní psychologie. Tato dvojdílná publikace se opírá o jeho vlastní výzkumy. Adolescenci (12-25 let) označuje slovním spojením Storm and stress (něm. Sturm und Drang; období bouře a vzdoru ), podle něj je to období oscilace mezi protiklady (citlivost proti cynismu, přátelství proti samotě aj.). 12

13 Označení adolescenti pro mladé lidi je v českém jazyce typické pro psychologii, ostatní disciplíny tento pojem nahrazují a přirozeně zaměňují jiným, ale význam většinou zůstává stejný. Například lékařství běžně užívá termínu dorost nebo dospívající, pro sociologii je typický výraz mládež, v pedagogice to jsou žáci staršího školního věku. V právní terminologii se často setkáme s pojmem mladiství a v médiích se hovoří o teenagerech / teenagers. Poněkud problematický je u mnohých autorů často používaný samotný pojem dospívání, neboť v českém jazyce nemá přesně stanovenou oblast užití. Velmi záleží na tom, v jakém kontextu se použije. Někdy zahrnuje jen období puberty, jindy je jím označována jen adolescence (spíše jen ve výjimečných případech) a v neposlední řadě se také s tímto pojmem můžeme setkat v kontextu, kdy je používán jako zobecňující termín pro celé období druhého decennia. Někteří autoři pro adolescenci užívají označení mládí, ale domnívám se, že takovéto označení může být zkreslující a nepřesné, neboť když se řekne mládí, tak si v podstatě kdokoliv může klidně vybavit muže či ženu po třicítce. Osobně se tedy přikláním k jednotnému užívání pojmu adolescence pro věk 15-20/22 let. 1.2 Charakteristika období adolescence Pro začátek období adolescence je charakteristické, že je již plně dovršena pohlavní zralost (schopnost reprodukce) a na jejím konci je ukončen tělesný růst. Adolescence je tedy na jedné straně vymezena pohlavním dozráním (biologické hledisko) a na straně druhé především změnou osobnosti dospívajícího i jeho sociální pozice v souvislosti s nabytím nových a zároveň prestižnějších sociálních rolí (psychosociální hledisko). V adolescenci dochází ke komplexnější psychosociální proměně. Proces osamostatňování od příliš úzké závislosti na rodině bývá již dovršen a postupně se stabilizují a uklidňují do té doby poněkud konfliktní a vyhrocené vztahy s rodiči. Vzrůstá důležitost vrstevníků. Mění se i kvalita kamarádských a intimních partnerských vztahů, které se zdají být podstatně vyspělejší (Vágnerová, 2000b). Existence období dospívání umožňuje mladému člověku především plně rozvinout jeho schopnosti a celou osobnost a také ho připravuje na život v dospělosti (Langmeier, Langmeier, Krejčířová, 2002). Je to období přechodu od závislosti dítěte k soběstačnosti dospělého (Švancara, 1986). 13

14 Z biodromálního hlediska je adolescence složité období plné změn, odehrávajících se zejména v oblasti psychické a sociální. Směřují k dotváření osobnosti jedince, k jeho růstu a především k přiblížení se sociální i morální zralosti. Podle Macka (1999a) adolescence vyplňuje období mezi dětstvím a dospělostí a je tedy považována za jakýsi pomyslný most vedoucí od dětství k dospělosti. Současně je také názoru, že adolescence již dlouho není nahlížena jen jako přípravné období na život v dospělosti (Macek, 2005; In Macek, Dalajka). Ze sociálního hlediska se období adolescence jako zvláštní životní etapa v evropském prostředí i v moderních industriálních společnostech vymezuje teprve od začátku 19. století, což má socioekonomické i kulturně-historické pozadí (Macek, 1999a, 2005). Role dospělého je v současnosti mnohem náročnější než kdykoliv předtím, neboť s rozvojem společnosti, který směřuje k podstatně vyšší civilizovanosti, začaly být odlišně pojímány různé složky dospělosti. Společnost od adolescenta očekává jiné chování a výkony než od pubertálního jedince a s tím souvisí i nové sociální zařazení jedince do společnosti. Zásadním způsobem se mění reflexe sebepojetí i percepce vlastní role. Sociální, ekonomické a kulturní faktory hrají důležitou úlohu, stejně jako výchovný postoj rodičů, učitelů a dalších osob pro jedince významných. (...) Dospívající se začínají lišit jak od dětí, tak od dospělých, vytvářejí si zvláštní znaky i specifickou subkulturu s odlišným vyjadřováním, oblečením a úpravou, někdy zakládají zvláštní formální i neformální seskupení, různá hnutí mládeže. (...) Čím hlubší, jistější, méně konfliktní jsou vztahy, které dítě k rodičům navázalo, tím snáze probíhá i celý proces emancipace nutný pro osobní zrání (Langmeier, Krejčířová, 1998, s. 138, 142, 149). Podle Vágnerové (2000b) to jsou právě civilizační změny, jejichž dopad se projevil vznikem přechodného období přípravy na dospělost. V primitivních společenstvích žádné přechodné období neexistuje, protože není potřebné; přechod od dětství rovnou k dospělosti probíhá formou iniciačního rituálu, jehož doba je určena tradicí. Jakmile je ritualizace dokončena, je jedinec považován za dospělého a obvykle je takto vnímaná dospělost vázána pouze na pohlavní zralost. Nejdůležitější proměny (zejména sociální mezníky), které toto období provází, lze shrnout do několika výstižných charakteristik: dochází většinou k prvnímu pohlavnímu styku, je již dokončena povinná školní docházka a ke konci období bývá rovněž dovršena příprava na budoucí povolání, na niž obvykle navazuje nástup do zaměstnání (výjimku představují vysokoškoláci). Neméně důležité je dosažení plnoletosti. 14

15 Období adolescence oproti vlastní pubertě umožňuje nejen odeznění mnoha konfliktních situací, ale také osvojení nových hodnot, radostnější ladění a optimismus. Přesto adolescenti nezřídka kritizují rodiče a mnohé jim vytýkají, ať už je tato kritika oprávněná či nikoli. Mladý člověk leckdy dává citelně najevo, že vnímá odlišnosti a nesoulad zejména v chování, postojích, názorech, zájmech a hodnotách v porovnání se svými rodiči i dalšími osobami jemu blízkými. Zatímco někteří jedinci se uzavírají do svého vlastního nitra, fantazírují a oddávají se dennímu snění, jiní se těžko vyrovnávají se ztrátou rodičovského zájmu a lásky, a tak odmítají navazovat vztahy nové a dochází u nich k regresi na dřívější stupeň infantilní závislosti. Mezi současnou mládeží se jistě najde nezanedbatelné procento těch, kteří řeší otázku smyslu života a touží po hlubokém a pravdivém poznání. 1.3 Nový pohled na adolescenci Kolektiv italských autorek (Bonino, Cattelino, Ciairano, 2005) ve své publikaci Adolescents and Risk prezentuje nový významný vědecký pohled na adolescenci, který je zároveň i působivým příspěvkem k pochopení rizikového chování (risk behavior), a to nejen mezi současnými italskými adolescenty. Dalece překračuje svůj rámec, aby došlo k viditelnému posunu vpřed - k porozumění chování adolescentů a vývoji jako celku. Za posledních několik desetiletí oblast zdraví a vývoje v adolescenci prošla hlubokou a pronikavou změnou, co se týče povědomí a porozumění životu mladých lidí. To je důvod, proč tento přístup uvádím samostatně a vše, co cituji v této podkapitole je z knihy uvedených autorek. Tento pohled je výsledkem nejen specifických studií o adolescenci, ale také odlišného způsobu vnímání lidského vývoje jako celku. Adolescence není ani ukončením vývojové etapy, ani obdobím nestability, které předchází rovnováze v dospělosti. Adolescentní krize není ani jedinou, ani nejdůležitější v životě člověka. Pokud se hovoří o krizi, tak představuje bod obratu v procesu vývoje jedince, díky čemuž ztratila svoji negativní konotaci a v literatuře o adolescenci se na ni odkazuje v uvozovkách. Z pohledu životního cyklu má svůj význam časová rovina. Pozornost se už neobrací výhradně k minulosti, jak bylo dříve časté v případě adolescentní a vývojové psychologie obecně, ale naopak. Primární zaměření je na přítomnost a vyzdvihována je současně i důležitost budoucnosti. 15

16 V nejmodernější psychologické literatuře se již upustilo od pohledu na adolescenci coby období nevyhnutelných útrap a zkoušek, ačkoliv v masmédiích se tento obraz, zakořeněný v tradici romantismu 19. století, nadále udržuje a těší se obecně rozšířené oblibě. Podle nového přístupu, jehož teoretický rámec zahrnuje jak jedince, tak kontext, se adolescenti aktivně účastní formování vlastního vývoje. V životním běhu je neméně důležité uvažovat o mladých lidech v kontextu rodiny, vrstevníků, školy, médií, sousedství i pracoviště, stejně tak jako vlastností jednotlivců. Zjednodušeně je možné říci, že interakce mezi společenským kontextem a individuálními rysy je velmi důležitá a rozhodující. Je zde pozoruhodná rozmanitost způsobů, jaké si mladí lidé vybírají na jejich posunu od dětství k mladé dospělosti. Celé období dospívání je bohaté na nejrůznější úkoly a povinnosti, příležitosti a výzvy. Důraz je kladen také na to, že rizikové chování jako každé jiné chování - je smysluplné, účelné a instrumentální. Zaměření na četné typy rizikového chování u adolescentů a jejich míra vzájemné vazby jako životní styl nebo způsob bytí na světě: všechny tyto aspekty dohromady rozšiřují obecnou platnost dále než na italskou mládež a umožňují nahlédnout, co se skrývá za rizikovým chováním samotným. 1.4 Periodizace adolescence podle věku Snahy jasně vymezit období dospívání bývají komplikovány nejen intraindividuálními odlišnostmi u téhož jedince, ale také značnou variabilitou mezi jednotlivci. Zatímco začátek dospívání u konkrétního jedince je jasně daný, stanovení zřetelné hranice mezi adolescencí a dospělostí je velmi obtížné. V popředí jsou různá kritéria - právní, ekonomická, sociální a psychologická, zatímco biologické hledisko již není tak rozhodující. Navzdory těmto opodstatněným výhradám je možné alespoň orientačně časově vymezit celé období dospívání. V literatuře se setkáváme s rozdílnou periodizací zejména proto, že stanovení kritických bodů ve vývoji závisí na tom, jakou váhu jednotliví autoři uvedeným kritériím přisuzují. Pro úplnost předkládám různé přístupy k věkovému vymezení adolescence, protože od nich se odvíjejí odlišné teoretické koncepce. 16

17 Ve starších pramenech platí dvojnásob, že se objevuje značná variabilita v periodizaci jednotlivých životních etap, zvláště pak při vymezování období dospívání. Například Dacey (1979) datuje nástup adolescence již v 10 letech u dívek a v 11,5 letech u chlapců, zatímco například u Štefanoviče a Greisingera (1987) je možné se dočíst, že adolescence začíná až mezi rokem a končí kolem let. Bartko (1976) uvádí její nástup v letech u dívek a v letech u chlapců. Příhoda (1967) se ve svém pojednání o životním průběhu člověka opírá o schéma, kde pubescence je udávána v rozmezí let, po ní následuje období hebetické, které je rozděleno na postubescenci (od 15 do 20 let) a mecítmu (od 20 do 30 let). Prezentuje také mnoho dosavadních přehledů své doby, které se nám dnes mohou zdát komické pro svá označení jednotlivých životních úseků. Ve své práci se proto opírám o nejnovější pojetí (např. Vágnerová 2000b; Macek, 1999a). Langmeier, Krejčířová (1998) rozdělují celé dospívání na období pubescence (11-15 let) a období adolescence (15-20/22 let). Období pubescence má přitom 2 pubertální fáze. První fáze (prepuberta) trvá přibližně od 11 do 13 let, druhá fáze (vlastní puberta) probíhá do dosažení reprodukční schopnosti (zpravidla zahrnuje období let). Stejnou periodizaci uvádí i Vašutová (2005). Jiní autoři však datují jen celkové rozpětí dospívání, přičemž jako spodní hranici uvádějí 11/12 let a horní hranici 21/22 let. Končeková (1996) poukazuje na to, že většina autorů dolní mezník umísťuje v intervalu let. Jako spodní hranice období dospívání bývá v modernějším pojetí obvykle uváděno let a ukončení tohoto období bývá datováno mezi lety. S přihlédnutím k individuálním odlišnostem (zvláště v oblasti psychické a sociální, ale také somatické) je možný časový posun oběma směry, většinou o 1-2 roky, ale není výjimkou i několik let. Na snižování věkové hranice nástupu dospívání poukazuje fenomén sekulární akcelerace. 1 Záškodná (1998) zmiňuje, že v americké literatuře se hojně rozšířilo pojetí periodizace psychického vývoje, které rozlišuje tyto 3 etapy adolescence: preadolescenci (10-12 let), ranou adolescenci (13-16 let) a pozdní adolescenci (17-21 let). Zároveň však podotýká, že je obtížné objektivně a spolehlivě stanovit horní hranici adolescence (zvláště u chlapců). 1 V souvislosti s tělesným vývojem se často užívá pojmu sekulární akcelerace, jímž je označováno celkové urychlování růstu a vývoje v průběhu staletí. Ovšem otázka urychleného nástupu duševního vývoje je značně diskutabilní. Je zřejmé, že se jakoby zkracuje trvání období dětství - akcentovanější a dřívější nástup tělesného i duševního dospívání. O akceleraci je tedy možné hovořit spíše na počátku dospívání, kdy se dává složitý proces teprve do pohybu, protože nástup dospělosti bývá naopak oddálen. Dospívající tak mají více času k tomu, aby se mohl plně rozvinout jejich potenciál. Nicméně v současnosti se objevují zmínky o tom, že trend akcelerace se postupně zastavuje (Langmeier, Krejčířová, 1998). 17

18 Nelze se jednoznačně řídit fyziologickými indikátory, ale především je třeba použít psychologická kritéria. To vyžaduje komplexní pojetí celého životního příběhu, včetně sociálního začlenění jedince. Pohled na adolescenci závisí na sociokulturním kontextu. Její délka se v konkrétní kultuře prodlužuje podle toho, jak náročné úkoly v dospělosti člověka čekají a jakou přípravu potřebují (Záškodná, 1998, s. 9). Macek (1999a, 2005) podotýká, že současné přístupy již opustily klasifikaci, v níž se první etapa dospívání označovala jako pubescence a termínu adolescence se dnes již používá pro celé období a vnitřně se diferencuje na časnou, střední a pozdní. Časná se obvykle datuje od 10/11 do 13 let, střední od 14 do 16 let, pozdní od 17 do 20 let. Sillamy (2001) vysvětluje, že hranice nejsou přesné, protože začátek a trvání adolescence závisí na pohlaví, rase, geografických podmínkách a sociálně ekonomickém prostředí. Říčan (1990) se přiklání k vymezení adolescence ve věku let. Aby nedošlo k žádnému zkreslení, podotýkám, že vše, co píši o adolescenci a rizikovém chování v této práci vztahuji především k období mezi rokem, tedy k období střední a pozdní adolescence podle Macka (1999a). 1.5 Vývojové trendy v adolescenci Tuto poměrně rozsáhlou podkapitolu jsem zařadila proto, abych podtrhla důležitost všestranného vývoje mladého člověka. Přitom zohledňuji odlišné aspekty vývoje jako jeho nedílné součásti. Zastánci vědeckého přístupu k vývoji coby jednání v kontextu, v určitém vztahovém (situačním) rámci, jsou například Silbereisen a Eyferth (1986). Načrtávají model, který signalizuje, že adolescenti si sami vytváří životní podmínky k formování svého vývoje. Při studiu nejrůznějších přístupů k adolescenci a zkoumání teoretických východisek jsem narazila na jedno velké úskalí. Troufám si říci, že žádné jiné období v životě člověka z pohledu vývojové psychologie nemá tak rozporuplnou soustavu poznatků, variabilitu koncepcí a termínů jako právě adolescence. Je to způsobeno s největší pravděpodobností tím, že v tomto období probíhají zásadní kvalitativní změny celé osobnosti mladého člověka a variabilita v individuálním vývoji je značná. 18

19 Domnívám se, že v kontextu vývoje nelze vyčlenit a popsat jen některé mezníky, ale je nutné na vývoj pohlížet v celé jeho komplexnosti a uvažovat o jeho jednotlivých aspektech a součástech v rámci širších souvislostí. Proto dané problematice ve své práci věnuji velkou pozornost. Přechod z adolescence do dospělosti představuje období nahromadění vývojových změn, což je jedním z klíčových momentů ve vývoji člověka. Různí jedinci dosahují dospělosti v různém věku, přitom v některých složkách osobnosti lze dosáhnout dospělosti dříve než v jiných. Jedinec je považován za dospělého tehdy, jakmile je připraven převzít sociální odpovědnost jako muž nebo jako žena (Švancara, 1983) Vývojové úkoly v adolescenci O adolescenci Macek (1999a) píše jako o čase pro splnění vývojového úkolu. Zmiňuje, že se někdy vedou teoretické diskuse o tom, zda toto období představuje specifickou, a tím pádem i kvalitativně odlišnou fázi ontogenetického vývoje, nebo zda je součástí kontinuální životní dráhy člověka. Zdůrazňuje také, že budeme-li brát v úvahu, že adolescence je kvalitativně odlišným stadiem od jiných, pak je nezbytné popsat její specifičnost a odlišnost. Konkrétní společnost (kultura) poskytuje pro naplnění vývojového úkolu možnosti, které jsou v podobě určitých osvědčených vzorců chování (patterns). Jestliže si člověk volí svou vlastní, odlišnou cestu a tyto vzorce neakceptuje, je často sankcionován. Vývojový úkol podle Havighursta (1974; cit. dle Macek, 2003, s. 17) zahrnuje nejen potřeby a očekávání společnosti, v níž jedinec žije, ale také individuální potřeby a očekávání. Bývá obvykle vymezen určitými typy situací. Na jedné straně je v něm zachyceno něco, o co člověk v životě usiluje, je to pro něj podstatné a důležité, a tudíž to chce naplnit. A na druhé straně je v něm obsaženo také to, co si uvědomuje, že je důležité naplnit v kontextu vlastního života v určitém prostředí, komunitě a společnosti. Havighurst za centrální vývojový úkol považuje úspěšně do svého sebeobrazu integrovat tělesné změny související s dospíváním. O specifikaci konceptu vývojových úkolů v různých souvislostech se pokusila celá řada autorů. Havighurst (1951; cit. dle Dacey, 1979; Švancara, 1986) popsal celkem 9 vývojových úkolů, vztahujících se přibližně k věku let a zahrnujících biologické, psychologické i kulturní aspekty. Zatímco některé úkoly jsou z vývojového hlediska kontinuální, směřují od dětství k adolescenci, kde dochází k jejich završení, jiné probíhají diskontinuálně. 19

20 Havighurst (1948/1974; cit. dle Macek, 2003) označil senzitivní okamžik pro začátek učení jako teachable moment, který se objevuje spolu s vývojovým úkolem. Je důležité, aby ho jedinec nepromarnil, neboť později by mohl mít problémy s jeho doháněním. Mackův (2003, s. 17) přehled vývojových úkolů představuje modifikaci výčtů od různých autorů: Přijetí vlastního těla, fyzických změn, včetně pohlavní zralosti a pohlavní role. Kognitivní komplexita, flexibilita a abstraktní myšlení schopnost aplikovat intelektový potenciál v běžné každodenní zkušenosti. Uplatnění emocionálního a kognitivního potenciálu ve vrstevnických vztazích, schopnost a dovednost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky obojího pohlaví. Změna vztahů k dospělým (zejména k rodičům, ale i dalším autoritám) autonomie (popř. vzájemný respekt a kooperace) nahrazuje emocionální závislost. Získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, které s ní souvisejí k volbě povolání, k získání základní profesní kvalifikace, k ujasnění představ o budoucí profesi. Získání zkušeností v erotickém vztahu, příprava pro partnerský a rodinný život. Rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených ke komunitě a společnosti tj. získání kompetence pro sociálně zodpovědné chování. Představa o budoucích prioritách v dospělosti důležitých osobních cílech a stylu života. Ujasnění hierarchie hodnot, reflexe a stabilizace vlastního vztahu ke světu a k životu (světový názor). Podle Havighursta (1953; cit. dle Langmeier, Krejčířová, 1998) mezi hlavní vývojové úkoly období dospívání patří zejména uvolnění z přílišné závislosti na rodičích a paralelně probíhající navazování diferencovanějších a významnějších vztahů k vrstevníkům obojího pohlaví. I když proces stálého osamostatňování, rozšiřování a diferenciace sociálních vztahů je základním pochodem, který začíná od útlého dětství a pokračuje i v dospělosti, přece jen je období dospívání z tohoto hlediska klíčovým a rozhodujícím, aby mohly být uspokojivě převzaty pozdější základní manželské a rodičovské role. 20

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Tělesné a hormonální změny v dospívání

Tělesné a hormonální změny v dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Tělesné a hormonální změny v dospívání Vliv

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova k občanství 8. ročník Zpracovala: Mgr. Romana Křížová Člověk, stát a právo Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva druhých lidí Posoudí význam ochrany

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ KARIÉRY

ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ KARIÉRY ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ KARIÉRY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Zaostřeno na zdraví Žák: uplatňuje zásady zdravého způsobu života předvede kompenzační a relaxační cvičení vhodné k překonání únavy a stresu jedná citlivě a ohleduplně s handicapovanými

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Výchova k občanství - Prima

Výchova k občanství - Prima - Prima Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Cvičení za společenských věd

Cvičení za společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení za společenských

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení Paměť Paměť Funkce umožňující uchování zkušenosti, informace o okolním světě i sobě samém a o vztahu k okolnímu světu Nemá vlastní obsah je spojena s dalšími psychickými procesy (poznávacími či emotivně

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více