Transkript

1 Reprezentace seniorù a seniorek v médiích Vydává Gender Studies, o.p.s., Gorazdova 20, Praha 2 Tato publikace vychází v rámci projektu Seniorky a spoleènost podpoøeného Ambasádou Spojených státù amerických v Praze. ISBN: Reprezentace seniorů a seniorek :05:49

2 Obraz stáøí v médiích Jiøina Šiklová Nedávno jsem slavila sedmdesátku. Mnozí mi gratulovali a øada z nich skuteènost, že již jsem tak stará, opisovala slovy k vašemu významnému jubileu, k vašemu životnímu pøelomu právì se dožíváte významného dne a chybìla právì ona sedmdesátka. Jakoby šlo o sprosté slovo! Báli se toho vìku, nebo si mysleli, že mne potìší, když jej nevysloví; nebo se snad domnívali, že se za svùj vysoký vìk budu stydìt já? Nechtìli se mne dotknout! Co to znamená? Strach pøed stáøím, strach pøed smrtí, pøedpoklad, že èlovìk se za svùj vìk stydí a nemá se mu pøipomínat? To povìstné v domì obìšencovì nemluvte o provaze? Vìk je pøitom souèasnì identifikaèním znakem každého èlovìka - obèana, je souèástí rodného èísla; je primárním, nezískaným, sociálním statusem. Èas, kdy jsme se narodili, jsme si nevybrali, ale - øeèeno s Jean-Paul Sartrem, byli jsme do nìho vrženi. Kdybych žila pøed sto lety, tøeba by mne oslovila pracovnice mìstského úøadu jako prý kdysi Svatopluka Èecha pøi jeho padesátce slovutný kmete. Mnì by asi øekla zasloužilá staøeno, protože slovo kmetka se nepoužívalo ani tehdy, ani nyní. Tento posun v oslovení a obavy, že druhého urazíme, vyslovíme-li jeho vìk, svìdèí o obavách spoleènosti ze stáøí. Svìdèí o našem negativním postoji k faktu, který významnì strukturuje spoleènost. Nejen tu naši. Žádná statistika se neobejde bez udání vìku jedincù, které sleduje. a to by nás mìlo zajímat. Jde o sociologický fenomén, který zde existuje a který je tøeba nejen zkoumat, ale takové postoje ovlivòovat. Pøenáší se totiž na celou skupinu seniorù a ta je co do poètu velká. Staøí lidé dnes pøedstavují skoro pìtinu obèanù; za pár let budou Reprezentace seniorů a seniorek :05:51 2

3 skoro tøetinou. a to je hodnì velká minorita, než abychom ji mohli opomíjet, obcházet, bát se ji oslovit, sledovat, co si myslí, snažit se ji získat a zaèlenit do celku spoleènosti. Vysoký vìk je tabu, které je nevyslovitelné. i v návodech, jak se stát rychle dobrým manažerem, èi jak získat dobré místo, nás autoøi uèí, jak ve svém motivaèním dopise, jímž se ucházíme o zamìstnání, chytøe obejít uvedení svého vìku. Tedy pøesnìji jen tehdy, jsme-li již z hlediska žádoucích kritérií dané profese tzv. pøestárlí. Ve Svìtové zdravotnické organizaci (WHO) pøed ètvrtstoletím probíhaly diskuse, jak èlenit fáze lidského stáøí. U nás se tehdy na rovinu øíkalo: vìk produktivní, poproduktivní (což byli všichni dùchodci) a pøestárlí. Diskuse vedené ve svìtì na téma, že by bylo vhodné místo pøestárlí øíkat pozdní stáøí a dlouhovìcí obèané, byly tehdy považovány spíše za nepatøièný purismus, na nìjž jsme pøi budování socialistické spoleènosti nemìli èas. Sem tam se nìkdo ozval, že není adekvátní mluvit o zasloužilých soudruzích jako o pøestárlých, protože to pøipomíná termín pøezrálý. a tak jsme i u nás èasem zvolili vhodnìjší oznaèení. Když se odvážím vìdìt, že ten druhý není obdivovaným mládìtem, ba ani ženou støedního vìku, udìlám jí alespoò další kompliment: Vy ale nevypadáte na sedmdesátnici, to by vám èlovìk neøekl. Pøedstavte si, že byste potkali èlovìka z jiné minority, také primární - tedy nezískané - s pøipsaným sociálním statusem, a øekli mu: Vy ale nevypadáte jako èernoch, Arab, cikánka, žena a chtìli jste tím jemu nebo jí zalichotit. Brachiální násilí by bylo odpovídající odpovìdí. Staøí lidé se však takovou lichotkou cítí potìšeni. Znamená to, že se ztotožòují s negativním hodnocením svého vìku. Sami sebe znevažují, vykládají vtipy zesmìšòující stáøí, mluví o demenci èi vlastní skleróze, pøedem snižují možnosti starých lidí; to všechno proto, aby pøedešli pøedpokládanému útoku. Øeknu-li to sama a napøed, ti druzí to již snad nezopakují. Tak jedná každá ohrožená minorita. Známe pøece typické židovské vtipy a i vtipy nás Èechù o sobì samých. Reprezentace seniorů a seniorek :05:51 3

4 Co tím chci øíci? V nás všech, i v tìch starých, je ageismus - averze ke starým, strach pøed stáøím, a popírání nìèeho, co bývalo ještì pøed sto lety považováno za výsadu, symbol cti a moudrosti.v knize knih, ze kterých vychází i naše evropská kultura, tedy ve Starém zákonì, bylo stáøí oznaèováno za epiteton ornans, a v mnoha kulturách je tomu tak dodnes. Být starým bylo výsadou; ještì ve dvacátých letech to konstatoval i Stephan Zweig ve své vzpomínkové knize Svìt vèerejška, kde mimo jiné øíká: Tak se stávalo to, co je dnes témìø nepochopitelné, že mládí bylo pro každou kariéru pøekážkou, kdežto vyšší vìk pøedností Noviny doporuèovaly prostøedky, jak urychlit rùst vousù, mladí pìtadvacetiletí lékaøi nosili mohutné plnovousy a i když to jejich zrak nepotøeboval, nasazovali si brýle se zlatými obrouèkami, jen aby tím u svých prvních pacientù vzbudili dojem zkušenosti. Dùstojná chùze a pokud možno malé bøíško ztìlesòovaly žádoucí usedlost. Dnes je tomu naopak. Jsme informaèní spoleènost. Média - televize, v závìsu za ním rozhlas, bulvární tisk, noviny, èasopisy, knihy, vzdìlávací pøednášky - mají velký vliv na vytváøení veøejného mínìní; hodnocení i sebehodnocení. Do tohoto obrazu zapadá také veøejná politika, sociální politika, diskuse o opatøeních státu èi obce ve prospìch urèité skupiny, zastoupení dané (vìkové) skupiny v zastupitelských orgánech a/nebo programech politických stran, a její inkluze, nebo naopak trvalá exkluze ze spoleènosti. Exkluze nemusí být provádìna jen zákazem vstupu, ale tøeba i tím, že její pøíslušníci se nevyskytují v rozhodovacích orgánech, nevystupují dosti èasto na veøejných shromáždìních a jsou pak v médiích prezentováni vždy v inferiorních, nevýznamných èi smìšných rolích. Image starého èlovìka samozøejmì ovlivòuje i škola to, jak jsou v osnovách staøí lidé prezentováni, jaké texty o nich žáci èi studenti ve školách ètou. Snad i dobøe myšlené programy politických stran a èlánky o starých lidech èi výroky typu jeden pracující èlovìk bude muset již za deset let platit vyšší danì, aby uživil nejménì dva dùchodce, nebo musíme zvát do zemì cizince, abychom mìli na dùchody, vytváøejí negativní pøedstavu o stáøí a ze starých lidí dìlají pøítìž. Programy úcty ke stáøí se pak zcela logicky míjí úèinkem. Reprezentace seniorů a seniorek :05:51 4

5 Pøitom se jedná o obraz poèetnì významné vìkové skupiny, jejíž pøíslušníci chodí pravidelnì k volbám, a v níž pøevažují ženy pøedstavující další, relativnì opomíjenou a mediálnì èasto zkreslovanou skupinu. Výsledky demografických analýz dokazují, že dnešní ženy starší 65 let se v prùmìru dožijí 83,5 roku a muži skoro osmdesátky. Prognózy o vývoji populace øíkají, že v roce 2020 budou v západní Evropì staøí lidé pøedstavovat 35% populace. Jen u nás bude v témže roce žen starších 65 let tøikrát více než dnes. Vzbuzuje to obavy, i když po staletí si lidé pøáli dosáhnout dlouhovìkosti a hledali elixír života. Zatímco pøed nìkolika staletími se lidé báli, že ve stáøí budou mít hlad, bolesti a budou umírat bez pøístøeší, v zimì a bez zpovìdi, dnešní staøí lidé se bojí sociálního vylouèení. Bojí se osamocení a nezájmu; pro tuto fázi života nemají náplò. Pøitom se z hlediska pomìrnì nedávné minulosti mají dnešní staøí lidé v Evropì jako ráji. Pøesto jsou nespokojeni patøí totiž do druhé, ne-li ještì do nižší sociální kategorie. Jsou neperspektivní, málo konzumují, mají odlišnou hodnotovou orientaci, nevydìlávají peníze, pøipadají si neužiteèní a ostatní jim to dávají najevo. Nevìdí èím naplnit èas, který mají k dispozici. Døíve èas postrádali a dnes ho mají pøebytek. Nemají svoji subkulturu. Kultura v pùvodním smyslu znamená obdìlávání pùdy, pìstování rostlin, ale i zaøazování a øízení jedince èi celých skupin dle urèitého poøádku. Kulturou nazýváme také zdokonalování, sebeutváøení èi ovlivòování lidských schopností a zvykù. V každé spoleènosti existuje vedle dominantní kultury i urèitá vìkovì nebo genderovì podmínìná subkultura. Skupiny se jejím prostøednictvím odlišují a demonstrují svou identitu; èasto se jí i brání, aby nesplynuly s celkem. Proto mluvíme o subkultuøe etnik, národnostních skupin, pøistìhovalcù nebo cizincù. Již dávno jsme si zvykli na to, že svoji subkulturu si vytváøejí mladí lidé. Subkultura není jen napodobováním èi odmítáním kultury dominantní; mùže a být i zdrojem nových podnìtù a pøínosem pro celek. Musí si být ale vìdoma své odlišné hodnotové orientace, resp. specifických rysù. Reprezentace seniorů a seniorek :05:51 5

6 Staøí lidé v Evropì, a u nás zvláštì, si bohužel sami sebe pøíliš neváží. Hodnotí se dle kritérií generace mladé a støední a dle toho, jak jsou prezentováni v médiích, která sledují. Nevytváøejí si vlastní mìøítka, ale jen se pøizpùsobují pøevládajícímu proudu; nejsou zatím ochotni definovat odlišnosti a své priority. Když již opravdu mladším generacím nestaèí, vyžadují - èasto skoro direktivnì - úctu ke svému vìku, který však do té doby neuvádìli. Jejich chování je podobné situaci ve svìtì, kde se nìkterá etnika snaží splynout s dominantní kulturou a nedaøí-li se jim, vymáhají si úctu ke svému statutu a odlišnosti jako povinnost. V tom jim podobnì jako starým lidem napomáhají - èi spíše nenapomáhají - ti, kdo tvoøí jejich mediální obraz. Místo pozitivních specifik vztahujícím se ke starým lidem a pøedevším starým ženám, které v této skupinì tvoøí jasnou vìtšinu, svùj vìk a související aspekty považují za nedostatky. Vìk pak popírají tak dlouho, jak jen to jde! Je možné, že mediální obraz starých lidí je tak inferiorní i proto, že se v této skupinì spojují dvì spíše opomíjené a podceòované skupiny: staøí a ženy. Ano, ženy ve starších generacích jasnì pøevažují a pøevažovat budou. Kdybychom pro pøíslušníky této generace uspoøádali seznamovací veèírek a pozvali na nìj tisíc žen, ve stejné vìkové skupinì pro nì nenajdeme stejný poèet partnerù. Se stoupajícím vìkem bude poèet mužù mezi seniory menší a menší. Po sedmdesátce jich bude necelých pìt stovek a v ještì vyšším vìku jich na tisícovku žen pøipadne již jen 260. i proto jsou možná staøí lidé jako celek podceòováni. Jak jsou staøí lidé a pøedevším staré ženy v mediích prezentovány? v jakých rolích je vidíme, v jakých situacích, v jakých reklamách a v jakých poøadech? a kdy vùbec staøí lidé nejvíce sledují televizi, kdy rozhlas a které noviny vlastnì ètou? Co se tam doètou o spoleènosti a co sami o sobì? Mohou na základì tìchto zpráv a mediálního obrazu, kterého se jim dostane, docílit vyššího sebevìdomí nebo si je spíše snížit? Podnìcuje je jejich zjištìní k vytváøení vlastní subkultury, nebo je jejich obraz tak negativní, že je nutí k zapírání a zatracování Reprezentace seniorů a seniorek :05:51 6

7 stáøí? Je i v èeských poøadech a èláncích ageismus? Je možné v nich identifikovat úmyslné snižování hodnoty starého èlovìka, pøedevším staré ženy, nebo jde o pouhou necitlivost k tématu? To, a mnohé další, mìl zjistit výzkum vedený Gender Studies, o.p.s. v rámci jednoletého projektu Seniorky a spoleènost podpoøeného Ambasádou Spojených státù amerických v Praze, který vám na následujících stránkách pøedkládáme. Je urèen jak pro staré, tak pro mladé. Neboś ti mladí, budou-li mít to štìstí, také jednou zestárnou. Výsledky jsou však pøedevším urèeny pro novináøe Reprezentace seniorů a seniorek :05:51 7

8 Reprezentace seniorù a seniorek v médiích Mgr. Linda Sokaèová ve spolupráci s Mgr. Alenou Králíkovou, Mgr. Martinem Vávrou a Mgr. Ladou Wichterlovou Úvod Téma seniorù nabývá v souèasnosti v souvislosti s fenoménem stárnoucí populace na dùležitosti. Èasto je v tomto kontextu zdùrazòován význam demografických procesù. Je to pochopitelné: stále více lidí se dožívá vyššího vìku, což s sebou pøináší nové pøíležitosti, ale i omezení v ekonomické a sociální oblasti. Dané téma ovšem nelze redukovat pouze na demografii a ekonomii. To, k èemu dochází, je transformace stáøí jako takového, nebo - pøesnìji øeèeno -transformace pøedstavy o stáøí. Fakt tzv. demografického stárnutí populace je èasto pojímán negativnì. Stáøí bývá spojováno s celkovou stagnací a regresí lidského života. V minulosti snad spoleènost mìla jednotnou pøedstavu, tj. model pro život seniorù, který se samozøejmì lišil podle sociálního postavení i pohlaví. v takové situaci již nejsme. Jak píše Antony Giddens [1991], na rozdíl od tradièní spoleènosti a z velké èásti i spoleènosti prùmyslové, lidé pozdní modernity (a tìmi lidmi jsme i my) si musejí svùj život volit. Musí tak však èinit - a dále jednat - v podmínkách, které si sami nezvolili. Ve spoleènosti zároveò pùsobí pøedstavy ze starých èasù souèasnì s novými obrazy stáøí, v dnešní dobì zejména mediálními. Dail [1998] konstatuje, že seniorská populace je ovlivnìna negativními stereotypy více, než kterákoli jiná identifikovaná sociální skupina. Reprezentace seniorù jako bezmocných, nepoddajných a slabých lidí, nebo jejich nereprezentace, mùže pøispìt k jejich odcizení [Tupper 1995]. Podle Gerbner [1993; 207] jsou masová média v industriální spoleènosti všudypøítomným velkoobchodem se sociálními rolemi. Masová média, pøedevším televize, formují mainstream souèasné kultury. Prezentují stabilní, opakující se a pøesvìdèivý systém obrazù a sdìlení. Poprvé v lidské historii už není vìtšina pøíbìhù vyprávìna rodièi èi školou, ale právì prostøednictvím médií. Pokud chceme øíci nìco podstatného o jakékoli èasti naší Reprezentace seniorů a seniorek :05:51 8

9 spoleènosti, analýzu médií nelze pominout. To platí samozøejmì i o tématice seniorù. Tato publikace je pokusem o právì takovou analýzu. Základním cílem naší analýzy je zodpovìdìt následující otázky: Jakou dùležitost zastává tématika seniorù ve zpravodajství èeských medií? S jakými tématy jsou senioøi spojováni? Je obraz seniorù v médiích spíše negativní nebo pozitivní? Jakým zpùsobem pojímají média veøejné služby seniorskou tématiku? Odpovìdi na tyto otázky byly hledány v tisku, rozhlase a televizi v prùbìhu mìsíce února Sociální konstrukce stáøí Výzkumy, které se zabývají tématem seniorù dostateènì do hloubky, ukazují, že stáøí je sociální konstrukcí. To znamená, že neexistuje pøirozenì, tedy jako vìk následující po urèitém pevném vìkovém prahu, ale je spoleèností vymezeno a naplòováno významy [Šmaus 2004]. V tomto smyslu je potøeba chápat tvrzení Tracey Revenson [1988], že staøí lidé mají pouze ty problémy, které jim pøipíšeme. Na takovém zjednodušujícím pøipisování vlastností jednotlivým vìkovým skupinám má èasto podíl i výzkum v sociálních vìdách, který se soustøeïuje na tzv. transverzální výzkumy, tedy výzkumy, které sbírají data od respondentù v jeden èasový okamžik, a mohou tak zjišśovat vždy pouze jejich souèasnou situaci. Výzkumy, které se zamìøují na stabilitu vlastností a názorù respondentù v prùbìhu jejich života, zjišśují, že senioøi si do znaèné míry zachovávají takové vlastnosti a životní styly, které získali ve svém døívìjším životì; a ty jsou znaènì diferencované podle vzdìlání, sociálního postavení i doby, kdy se daný èlovìk narodil. Právì to èasto stojí za rozdíly mezi generacemi nikoli stárnutí, ale jiné životní zkušenosti, vzdìlání atd. Pøestože tedy senioøi pøedstavují mnohotvárnou skupinu s nejasnými hranicemi, jsou èasto nahlíženi jako jediná homogenní skupina, která je asociována s množstvím negativních stereotypù [Revenson 1988]. Reprezentace seniorů a seniorek :05:52 9

10 Významným institucionálnì daným mezníkem, kterým se èlovìk stává starým, je samozøejmì vìk odchodu do penze. Jak ovšem ukazují Vidoviæová s Rabušicem [2005], názory lidí na to, kdy se èlovìk stává seniorem, a jaké další charakteristiky kromì vìku jsou ve høe, se významnì liší. Mladí lidé kladou práh stáøí do nižšího vìku a považují jej za pevnìji danou kategorii než lidé starších generací, kteøí spíše zvažují rozdíly mezi jednotlivci, díky nimž mùže být jeden èlovìk oznaèen za starého, zatímco jiný ve stejném vìku nikoli napø. pokud je v dobrém fyzickém stavu a adaptabilní. I samotné významy a vlastnosti, které stáøí pøipisujeme, jsou znaènì negativní, jak ukazuje výzkum Ageismus vedený Vidoviæovou a Rabušicem [2005]. Následující tabulka pøedstavuje struèný pøíklad diskriminaèního vnímání seniorù na trhu práce. Starší lidé by mìli uvolòovat svá pracovní místa mladším, protože ti jsou výkonìjší a schopnìjší. Už nemá moc cenu, aby se lidé po padesátce dál nìèemu uèili. celkem vìk respondenta Tabulka 1: Hodnota stáøí na pracovním trhu v konkurenci mladších kohort (souhlas s výrokem, v %) Zdroj: Vidoviæová, Rabušic 2005 Data ukazují, že negativní seniorù vnímání je znaènì vìkovì diferencováno: mladí lidé mají o hodnotì starších lidí na trhu práce nejhorší mínìní, což je znaènì zneklidòující. i díky uvedeným stereotypùm spojovaným se stáøím neumí èeská spoleènost (ale to platí i pro další západoevropské státy) využívat dovedností, znalostí a zkušeností této èásti populace, a vìtšina spoleèenských oblastí je nastavena pøedevším podle parametrù mladších vìkových roèníkù. 10 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

11 S tím úzce souvisí pojem ateizmus, neboli vìková diskriminace, která do velké míry ovlivòuje postavení seniorù a lidí v pøedseniorském vìku v rùzných oblastech spoleèenského života. Ageismus bývá definován jako proces systematického stereotypizování a diskriminace lidí pro jejich stáøí, podobnì jako se rasismus a sexismus vztahují k barvì pleti a pohlaví. Staøí lidé jsou kategorizováni jako senilní, rigidní ve svém myšlení a zpùsobech, staromódní v morálce a dovednostech Ageismus dovoluje mladším generacím vidìt starší lidi jako odlišné od nich samých, a proto jim brání, aby se se staršími lidmi identifikovali jako s lidskými bytostmi. Ageismus je manifestován širokým spektrem fenoménù jak na individuální, tak na institucionální úrovni: stereotypy a mýty, otevøené opovržení a averze nebo jednoduše vyhýbání se kontaktu, diskriminaèní praktiky v bydlení, v zamìstnání a službách všeho druhu, pøídomky, kreslené seriály a vtipy [Vidoviæová 2005; 4-6]. Vidoviæová vyslovuje rovnìž hypotézu, že ageismus má tendenci vzájemnì se posilovat v kombinaci s ostatními formami diskriminace - nejèastìji sexismem. I když ženy tvoøí vìtšinu seniorské populace, jsou do znaèné míry opomíjeny. Informace o seniorkách nabývají vìtšinou formu generalizace i pøesto, že seniorská populace je heterogenní. Tyto generalizace èasto nabývají povahy negativních stereotypizací seniorek jako neaktivních, nezdravých, asexuálních a neefektivních. Muži senioøi jsou s postupujícím vìku považování za více femininní ; femininita bývá spojována s psychologickou závislostí a bázlivostí [Woolf 1998; Block et al 1981]. Mediální reprezentace seniorù v odborné literatuøe a empirických studiích Téma reprezentace seniorù v médiích není dosud v èeském prostøedí dostateènì zpracováno, i když vzniká øada vìdeckých prací a analýz otázek souvisejících se seniory jako je napø. jejich postavení ve spoleènosti èi ageismus 1, který je ovšem èasto pojímán znaènì úzce. i zde se projevuje tradièní zamìøení sociálních vìd u nás, kdy jsou rozvíjeny jistì velmi dùležité oblasti jako napø. finance èi péèe, opomenutí se dostává právì tématice mediální reprezentace stáøí. Média pøesto pøedstavují jeden z dùležitých prostøedkù, které podnìcují a dále rozvíjejí diskuzi o spoleèensky relevantních tématech, mezi nìž postavení seniorù bezesporu patøí. 1 Napø. Vidovicóva, L, Rabušic, L. [2005]; Vohralíková, L., Rabušic, L. [2004]. 11 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

12 Obsahem výzkumù na téma senioøi a vztah hromadných sdìlovacích prostøedkù k nim není pouze zjišśováním mediálního obrazu starších osob, ale zabývají se také preferencemi konzumovaných médií a typem sledovaných poøadù a èlánkù. Podle agentury Focus [2005], která se zamìøila na sledování televize touto cílovou skupinou, sleduje nejvìtší podíl seniorù televizi po dobu 1-3 hodin dennì. Nejèastìji sledovanou stanicí je mezi respondenty TV Nova, následuje ÈT1. Lidé starší šedesáti ètyø let se v televizi dívají pøedevším na zpravodajské a publicistické poøady, seriály a filmy, a soutìže (48%). Výzkum dále zjistil, že sledování televize je dominantní náplní volného èasu dotázaných. Všichni senioøi, kteøí se na televizi dívají, tuto aktivitu uvedli na prvním místì. Èinností uvádìnou s nejvyšší frekvencí na druhém místì je poslech rádia a hudby (31%), na tøetím místì je èetba (29%). Øada zahranièních studií [napø. Gerbner, Gross, Signorielli and Morgan, 1980; Bishop and Krause, 1984; Signorielli 2001 aj.] upozoròuje na podreprezentaci seniorù v médiích. Podtrhují také fakt, že jsou spojováni pøedevším s negativnì vnímanými tématy jako násilné trestné èiny èi ekonomické problémy, jež zpùsobuje právì jejich stáøí nejen konkrétním osobám, ale také celé spoleènosti. V této souvislosti je jistì možné zmínit èasté mediální opakování napø. vysoké nákladnosti dùchodových systému zatìžujících státní rozpoèet a prohlubování státního dluhu v souvislosti s nízkou èi žádnou ekonomickou aktivitou seniorù. Nìkteré výzkumy z poslední doby však ukazují jistý posun v zobrazování starších lidí v seriálech [napø. Bell 1992]. V amerických seriálech uvádìných v hlavní vysílací dobì zaèínají být senioøi zobrazováni jako mocní, zdraví, aktivní, obdivovaní a sexy lidé. Vìtšina výzkumù však i nadále upozoròuje na problém nedostateèného zastoupení seniorù, pøedevším pak žen seniorek [Turner 1995]. Podreprezentace seniorù je více patrná v animovaných poøadech pro dìti. Bishop a Kraus [Turner 1981] zjistili, že v tomto typu poøadù tvoøí senioøi kolem 7% všech animovaných postav; ženy chybí úplnì. Nejèastìji jsou senioøi zobrazováni v souvislosti s negativními konotacemi jako je zhoršení rùzných schopností a dovedností ve stáøí. Dalším v zahranièí zmapovaným tématem je míra zastoupení seniorù v reklamách: i zde se senioøi vyskytují velmi zøídka. 12 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

13 Zamìøení a metodologie analýzy Soustøedíme-li se pouze na obsah médií a jeho pùsobení na spoleènost, máme na výbìr z mnoha pøístupù a teorií. i pøesto, že tato publikace nemá teoretické ambice, je potøebné zmínit alespoò základy poznatkù mediálních studií. Teorie pøedpokládající neomezený vliv hromadných sdìlovacích prostøedkù, tj. obtiskování jimi prezentovaných zpráv a názorù pøímo do mysli lidí, byly opuštìny. Okrajové jsou i názory, které nepøisují médiím žádnou výraznou autonomii a vidí je pouze jako odraz jiných spoleèenských fenoménù. Souèasné teorie již hovoøí o diferencovanìjším vlivu médií. Významná byla z tohoto hlediska teorie dvoukrokového toku komunikace. Podle ní nepùsobí informaèní média pouze pøímo na jednotlivé recipienty, ale také zprostøedkovanì skrze takzvané názorové vùdce (opinion leaders) ty èleny spoleènosti, kteøí jsou uznáváni svým okolím jako autority v urèité oblasti. Podle Agenda-setting teorie neurèují hromadné sdìlovací prostøedky, co si lidé myslí o urèité oblasti, ale stanovují spíše témata, o kterých pøemýšlejí [Kalvas 2004: 184]. To znamená, že lidé pøistupují k informacím kriticky a kreativnì zároveò, dokáží si spojovat jejich èásti, ale pøesto jsou do znaèné míry omezeni agendou, kterou jim média vymezila. Jazyk, obrazy a reprezentace, které média využívají, nejsou totiž pouhými reprodukcemi sociálního svìta, ale sociální svìt je jimi také konstruován. Tím, že rùzné spoleèenské fenomény pojmenováváme, jim dáváme smysl a význam. Odlišná pojmenování iniciují odlišné zacházení s nimi a odkazují k jiným zpùsobùm øešení. To pøevedeno do jazyka a jazykových konotací znamená, že nìco jiného si pøedstavíme, pokud použijeme výraz dùchodce, nìco jiného pod výrazem senior. Zatímco dùchodce odkazuje spíše k tomu, že se jedná o ekonomicky neaktivní osobu, senior se tìmto souvislostem vyhýbá a poukazuje i na další aktivní a pozitivní aspekty seniorského života. 13 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

14 Média stanovují, co je dùležité. Jejich vliv není neomezený a projevuje se skrze celou øadu dalších fenoménù. Protože nám ale poskytují látku k pøemýšlení, mohou svým významem mnohé stereotypy vytváøet nebo posilovat a také pùsobit smìrem k vytvoøení bohatšího a nediskriminujícího obrazu seniorù 2. Média jsou jedním z dùležitých prostøedkù, které podnìcují a rozvíjejí diskuzi o spoleèensky relevantních tématech, mezi nìž otázka seniorù bezesporu patøí. Kodex ÈT øíká, že ÈT je svými poøady orientaèním bodem pro všechny èleny spoleènosti a podporuje soudržnost spoleènosti a integraci všech jednotlivcù, skupin a spoleèenství; zvláštì se pak musí vyvarovat jakýchkoli forem kulturní, sexuální, náboženské èi rasové diskriminace a spoleèenské segregace. Tento výzkum zobrazování seniorù v médiích je založen pøedevším na použití metody obsahové analýzy. Jedná se o kvantitativní metodu zkoumání obsahu sdìlení (v tomto pøípadì mediálních), na základì pevnì stanovených kritérií. Ve výzkumu, kdy jsme hledali pøíspìvky týkající se seniorù, bylo nutno stanovit si základní jednotky, kterými se budeme zabývat. Zvolili jsme èlánky ve ètyøech denících a vybrané poøady v rozhlase a televizi. 3 Tématické èlánky, poøady a programová schémata byly dále podrobeny kvalitativní analýze 4. Ta se zamìøovala na to, jak média informují o seniorech a tématech se seniory spojenými. Cílem výzkumu nebylo sledovat, jaké poøady senioøi sledují, a které poøady jsou pro nì koncipovány. Cílem není ani zmapování podílu seniorù mezi osobami, které v médiích vystupují. Pro úèely vymezení zkoumaných dat bylo nutno zvolit nejen média, ale také èasové rozmezí, kdy budou jejich obsahy podrobeny analýze. Vzhledem k rozsahu projektu jsme se omezili na jeden mìsíc únor Tuto roli by mìla samozøejmì zastávat pøedevším veøejnoprávní média. 2 Byly zvoleny ètyøi hlavní celorepublikové deníky (bulvární tisk nebyl do analýzy zahrnut) a veøejnoprávní média, která se ze své povahy mají vìnovat celospoleèensky závažným tématùm a sociálním minoritám. 3 Pro zaznamenání poøadu, èlánku èi zprávy na téma senioøi byl vytvoøen záznamový arch (pøíloha 1). 14 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

15 Konkrétnì byla analyzována tato média a poøady: Tisk: Hospodáøské noviny Lidové noviny Mladá Fronta Dnes Právo Rádio Èeský rozhlas 1 Radiožurnál: zpravodajská relace Ozvìny dne v BBC - Interview BBC TV Èeská televize ÈT 1: hlavní zpravodajská relace Události (19.15) Poøad Barvy života V rámci ÈRo1 a ÈT byla také monitorována programová skladba tìchto médií, tj. jak média veøejné služby pokrývají tématiku seniorù. Pro doplnìní informací byly dále monitorovány poøady Otázky Václava Moravce (pøechodnì Otázky ÈT), Hyde Park a Za zdí od ledna 2005 do srpna Pøedevším kvùli nízkému poètu jednotlivých pøíspìvkù v únoru 2005 (i když právì tento fakt je jedním z nejpodstatnìjších zjištìní analýzy), je nutné výsledky v následující èásti pojímat pøedevším jako pilotní studii k rozsáhlejší mediální analýze. 15 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

16 Analýza èeských médií Èeská televize Hlavní zpravodajská relace ÈT: Události V únoru 2005 se v hlavní zpravodajské relaci ÈT objevilo 6 pøíspìvkù, které se rùzným zpùsobem vìnovaly tématu seniorù. Nejèastìjším tématem bylo zdravotnictví a kriminalita. Spíše prùøezovým se pak staly finance. Poèet pøíspìvkù O kom/èem se hovoøí Zdravotnický systém 3 dùchodci (1), dlouhodobì nemocní (1), senioøi (1) Kriminalita 2 dùchodci (2) a senioøi (1) jako obìti Sociální reforma 1 stárnutí populace Finance/ekonomika 3 senioøi(1), dlouhodobì nemocní (2) Tabulka 2: Témata pøíspìvkù v poøadu Události Jak vyplývá z tabulky, nejèastìji se o seniorech hovoøilo v souvislosti se zdravotnickým systémem a kriminalitou. Jednotlivými pøíspìvky prolínala otázka financování. Diskutována byla rovnìž dùchodová reforma. V jednom z pøíspìvkù se pøekrývala témata kriminality a zdravotnictví a ve dvou pøípadech financování a zdravotnictví. Ve spojitosti se zdravotnickým systémem byla øešena otázka mrtvých duší v systému VZP, chøipková epidemie a problémy s financováním zdravotnických institucí a sociálních programù neziskových organizací. Prùøezové téma financování dodávalo nìkterým pøíspìvkùm na negativním charakteru. Pøevažoval v nich tón, že finance, které smìøují k seniorùm, jsou vysoké a zatìžují relevantní rozpoèty, nebo se v nich naopak na seniory nedostává adekvátní množství. Nejpatrnìjší byl tento trend v reportáži Vimperská nemocnice v ohrožení, která se zabývala pozdními platbami zdravotních pojišśoven. i když se v pøíspìvku neobjevilo slovo senior èi dùchodce, 16 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

17 ale dlouhodobì nemocní, obrazový doprovod se týkal výhradnì nich. Drahá lékaøská péèe o dlouhodobì nemocné (èi spíše seniory, jak ukazuje obrazová dokumentace) je zátìží pro nemocnici. Mìsíc únor patøil vedle aféry bývalého premiéra Stanislava Grosse událostem druhé svìtové války a zesnulému papeži Janu Pavlu II. V souvislosti se zamìøením této analýzy na postavení života seniorù ve spoleènosti je zajímavé zmínit, že v nìkterých reportážích vìnovaných jeho osobì bylo kromì jeho zdravotního stavu zmiòováno také jeho pøesvìdèení, že život má smysl za všech okolností. Nejèastìjším pojmenováním osob vyššího vìku ve zpravodajských pøíspìvcích je dùchodce èi senior. Prvnì jmenované oznaèení zdùrazòuje spíše ekonomické postavení osoby a její ekonomickou závislost na spoleènosti. Jako extrémní ilustraci tohoto faktu je možné použít pøíklad pojmenování bývalého premiéra Èeské republiky Miloše Zemana pøídomkem dùchodce z Vysoèiny, který je používán pro zdùraznìní neaktivity na sklonku života. V rámci jednotlivých reportáži jsou senioøi zobrazováni jako aktivní i pasivní subjekty; tedy jako doprovodný obrazový materiál a subjekty, o kterých je hovoøeno; jsou však zobrazováni také jako aktivní komentující osoby. Publicistické poøady Barvy života V programovém schématu ÈT je seniorùm speciálnì urèen poøad Barvy života s podtitulem magazín nejen pro seniory, který je vysílán jednou týdnì vždy v pátek. Cílem poøadu je poskytnout praktické informace, inspirativní nápady a setkání se zajímavými seniorskými osobami. Pravidelnými rubrikami jsou portréty aktivních seniorù, rozhovory se zajímavými osobnostmi, zdravotní okénko a také rozhovory a reportáže na aktuální témata a problémy, které se vztahují k životu seniorù. i v tomto formátu pøevažuje nad ostatními zdraví a kriminalita. V rámci jednotlivých vydání poøadu jsou v rámci hlavních rozhovorù a medailonkù ženy a muži zastoupeni paritnì. 17 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

18 46% 54% Muži Ženy Graf 1: Zastoupení mužù a žen v rozhovorech a medailoncích Poøad se zamìøuje na aktivní stránku seniorského života a vybízí k aktivitì; charitativní a sociální tématika je potlaèována. Je kladen dùraz na partnerský pøístup diváka a moderátorù. Tìmi jsou senioøi: dvì ženy a jeden muž. Jsou potlaèovány zdrobnìliny jako školièka atd., které jsou hojnì používány v sociální sféøe (tento pøístup se objevuje napø. v jedné z reportáží z domova dùchodcù, kde sociální pracovnice používají výrazy školièka, dílnièky, kavárnièka apod.) a vzbuzují pocit, že senioøi jsou sociální skupinou, k níž je tøeba pøistupovat specifickým ochranáøským zpùsobem. Další publicistické poøady ÈT Téma seniorù se objevuje také v dalších publicistických poøadech ÈT. V tomto typu poøadù se mu dostává vìtšího prostoru než ve zpravodajství. Analyzovány byly tyto poøady: Otázky Václava Moravce (pøechodnì Otázky ÈT), Za zdí a Hyde Park. 18 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

19 Celkový poèet poøadù 13 Poèet poøadù s tématem seniorù Graf 2: Pøíspìvky vìnující se tématu seniorù v poøadu otázky Václava Moravce, Otázky ÈT Poøad Otázky VM, èi pøechodnì Otázky ÈT, který je hlavním diskuzním publicistickým poøadem ÈT, vìnoval tématu seniorù 13 poøadù z celkového poètu 30. Ètyøikrát byla reforma dùchodového systému hlavním avizovaným tématem, ke skuteèné diskuzi o ní však došlo pouze dvakrát. Ve dvou pøípadech na toto téma nezbyl èas, což vypovídá o tom, že nebylo v dané vysílací situaci považováno za prioritní (bylo to v období vládní krize týkající se nevyjasnìného financování bytu bývalého premiéra Stanislava Grosse). Témata související se seniory se objevila témìø v každém druhém vydání Otázek. Ne vždy se jednalo o kompaktnìji zamìøené diskuze; èasto šlo o strohá politická provolání, že je tøeba se vìnovat reformì dùchodového systému, èi o spory mezi vládnoucí koalicí a opozicí o povaze a prùbìhu dùchodové reformy. Dùchodová reforma byla nejèastìjším tématem; následovaly ji daòové reformy a jejich souvislosti s dùchodovou reformou a dopadem na seniory a zdravotnický systém. V rámci dùchodové reformy se hovoøilo o stavu jejích pøíprav, souèasné a budoucí výši dùchodù, struktuøe dùchodù èi podobì dùchodového pojištìní. V èetnosti ji 19 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

20 následovala daòová reforma a její dopady na podobu dùchodového systému a ekonomické postavení seniorù; èasto diskutovaným byl návrh rovné danì a rovného dùchodu ODS. Další diskutovanou oblast pøedstavovalo zdravotnictví, konkrétnì platby státu za dùchodce v rámci zdravotnického systému (Graf 3). Pøevažovala neutrální forma diskuze o uvedených tématech, i když potøeba dùchodové reformy je politickou reprezentací èasto definována jako reakce na demografické stárnutí obyvatelstva a vìtší ekonomickou zátìž spoleènosti, podobnì se hovoøí také o nutnosti zvyšovat platby za státní pojištìnce, jejichž podstatnou èást tvoøí dùchodci. Tyto diskuze vyznívají negativnì a vzbuzují pocit, že dùchodci jsou pro spoleènost spíše zátìží. S tím souvisí i nejèastìji používané oznaèení, kterým bylo právì dùchodci - oznaèení ekonomicky neaktivní èásti obyvatelstva. 16% Dùchodová reforma 53% Daòová reforma 31% Zdravotnictví Graf 3: Témata spojovaná se seniory v poøadu Otázky Václava Moravce, Otázky ÈT Dalším sledovaným publicistickým poøadem ÈT byl Za zdí. Jde o poradenský typ poøadu s podtitulem Cítíte se bezmocní, jste obìtí nebo svìdkem týrání, šikany, bezohlednosti? Zkuste prorazit zeï spoleènì s Janou Lorencovou. Tématùm spojeným se seniory se poøad z celkového poètu 24 vysílání vìnoval tøikrát (Graf 4). Poøad je 20 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

21 vždy koncipován tématicky, èást tvoøí reportáž, èást je vìnována studiové diskuzi s odborníky na danou problematiku. Souèástí poøadu je webová stránka pøinášející poradnu, èlánky na daná témata, slovníèek a databázi organizací, kam se obrátit v pøípadì problémù. Díky této struktuøe se vybrané oblasti vìnuje celý poøad a téma je dále reflektováno a rozvíjeno na internetové stránce poøadu, kde je mu vìnován vìtší prostor. Pøíspìvky, i díky samotnému zamìøení 5 poøadu na øešení problémových situací, kopírují tradièní rozložení témat spojených se seniory: kriminalita senioøi, navíc se zdravotním handicapem, jako obìti trestných èinù, zdraví majetkový problém spojený s Alzheimerovou chorobou, nemocný èlovìk v pøedseniorském vìku jako obìś nemoci a majetkových sporù, a problémy se získáním místa v domovech pro seniory, které mohou pøerùst v neoprávnìné získávání finanèních zdrojù. Z uvedeného výètu je zøejmé, že dochází ke køížení témat zdraví a kriminalita a všemi pøíspìvky se (i díky zamìøení poøadu) prolíná tématika zneužívání seniorù jako bezbranné sociální skupiny. Tato skuteènost je zdùrazòována výrazy typu bezbranní lidé (reportáž o kriminalitì) èi zdùrazòováním komplikovanosti podmínek doprovázejících seniorský vìk: shánìt místo v zaøízeních pro lidi vyššího vìku a pro nemocné je nìkdy velmi složité. 5 Poøad se vìnuje tìmto okruhùm: psychické a fyzické zdraví, pracovnì-právní vztahy, zdravotnictví, lidská práva a problémy v právní oblasti. 21 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

22 Celkový poèet poøadù 0 3 Poèet poøadù s tématem seniorù Graf 4: Poèet poøadù s tématem seniorù v cyklu Za zdí V novém publicistickém poøadu ÈT, který zahájil vysílání 10. kvìtna, Hyde Park otevøená spoleènost v otevøené diskuzi, se téma seniorù zatím neobjevilo (do konce srpna bylo odvysíláno celkem osm vydání). V rámci tématických Veèerù na téma vysílaných na ÈT2 v nedìli od 20 hodin byl jeden blok vìnován tématu seniorù s názvem Stáøí má èervenou ( ), který se skládal ze dvou dokumentárních poøadù: Císaøští poddaní (1969) o péèi o nejstarší obèany, a Hledání moudrosti stáøí (2002). Dalším cyklem, který se zamìøuje na seniory, je Ještì jsem tady (z roku 2003, v roce 2005 reprízován) s podtitulem Tereza Brdeèková hovoøí s lidmi, kteøí mají víc za sebou než pøed sebou. Poøad má formou rozhovorù seznamovat se zkušenostmi generací narozených pøed rokem 1930; sloganem uvedený na webových stránkách ÈT Stáøí je smutné, ale je to prozatím jediný známý zpùsob, jak se dožít vysokého vìku však dodává senior- 22 Reprezentace seniorů a seniorek :05:52

23 skému vìku negativní charakter. Seniorský vìk je titulem i podtituly poøadu pøedstavován jako nevyhnutelné pasivní zakonèení života a období životní stagnace. Zhodnotíme-li zastoupení seniorù v programu ÈT, je možné øíci, že jsou ve vysílacím schématu podreprezentovaní, zvláštì s ohledem na demografickou skladbu obyvatelstva a míru aktuálnosti otázek spojených s postavením seniorù ve spoleènosti. Seniorùm je ve vysílacím schématu urèen tématický poøad Barvy života. ÈT tak sleduje strategii, kdy rùzným marginalizovaným sociálním skupinám vìnuje ve vysílání tématický poøad, jímž plní svoji veøejnoprávní roli. Problémem však zùstává, jak tyto skupiny dále zaèleòuje do svého vysílacího schématu a jakým zpùsobem o nich informuje. u daného tématu by bylo napø. zajímavé nenásilným a kreativním zpùsobem zaèleòovat otázky postavení seniorù ve spoleènosti i do dalších typù poøadù, pøedevším poøadù pro mládež, aby byla pøeklenována generaèní propast mezi mládeží a seniory. ÈT se èásteènì podaøilo do programového schématu zakomponovat souvislosti postavení Rómù ve spoleènosti, jež pravidelnì sleduje napøíklad ve zpravodajských relacích atd. 6 Senioøi v èeském tisku Poèty èlánkù v èeských médiích za mìsíc únor ukazují na to, že diskutované téma nepatøí mezi prioritní. Nejvíce se mu se shodným poètem èlánkù vìnovaly deníky MF Dnes a Právo, následovaly Lidové noviny a poté Hospodáøské noviny. Shodnì se však u všech titulù jednalo o velmi malý poèet èlánkù a rozdíly mezi jednotlivými tituly tak byly ve svém dùsledku minimální (Graf 5). 6 V tomto pøípadì je sledována pouze èetnost zájmu o tuto otázku, nikoli hlubší charakteristika informování o postavení Rómù ve spoleènosti. 23 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

24 10 8 MF Dnes Právo 8 7 Lidové noviny 0 Hospodáøské noviny Graf 5: Poèet èlánkù na téma senioøi v tisku Tematické zamìøení èlánkù Nejèastìjším tématem èlánkù vìnovaných seniorùm byla dùchodová reforma v ÈR i svìtovém kontextu (25,7%). Následovala témata kriminalita a zdraví (shodnì s 22,86%). Èlánky o kriminalitì se zamìøovaly na seniory jako obìti násilných a majetkových trestných èinù a èlánky na téma zdraví informovaly o rùzných typech nemocí a zpùsobech pøedcházení jim. V tìsném sledu pak byla ekonomika/finance, vzdìlávání (shodnì s 5,7%), postavení seniorù ve spoleènosti, bytová politika a daòová reforma (shodnì s 2,86). Kriminalita a zdraví zaujímaly pøední místa pøedevším v denících MF Dnes a Právo. Dùchodová reforma prolínala všemi analyzovanými deníky (Graf 6-10). 24 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

25 2,86% 5,7% 2,86% 2,86% 2,86% 5,7% 22,86% Kriminalita Zdraví Aktivní životní styl Postavení seniorù ve spoleènosti 5,7% 22,86% 25,7% Dùchodová reforma Ekonomika/Finance Vzdìlávání Bytová politika Daòová reforma Jiné Graf 6: Tématické zamìøení èlánkù v denících MF, Dnes, Právo, HN a LN 20% 40% 20% Dùchodová reforma Zdraví Finance Vzdìlávání 10% 10% Kriminalita Graf 7: Tématické zamìøení èlánkù v MF Dnes 25 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

26 25% 25% Dùchodová reforma Zdraví 12,5% Aktivní životní styl 37,5% Jiné Graf 8: Tématické zamìøení èlánkù v Lidových novinách 10% Kriminalita 40% 40% Zdraví Dùchodová reforma 10% Daòová reforma Graf 9: Tématické zamìøení èlánkù v deníku Právo 26 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

27 14% 14% 14% 14% Dùchodová reforma Ekonomika/Finance Zdraví Postavení seniorù ve spoleènosti 14% Vzdìlávání Bytová politika 30% Graf 10: Tématické zamìøení èlánkù v Hospodáøských novinách Charakter pøíspìvkù Vìtšina pøíspìvkù (54,3%, absolutnì 19) mìla negativní charakter. Tyto èlánky se vìtšinou zamìøily na kriminalitu na seniory jako obìti trestných èinù, a referovaly o seniorech jako o sociálnì a fyzicky slabých spoleèenských složkách; dále se zabývaly ekonomickou závislostí dùchodcù a jejich nízkým sociálním statusem, nìkteré dokonce zdùrazòovaly zatìžující vliv seniorské generace na státní rozpoèet. Tyto èlánky èasto hovoøily o demografickém procesu stárnutí jako o varovné vizi trápící øadu rozvojových zemí (LN, , Americký dùchodový systém míøí k bankrotu), která mùže zpùsobit, že nebude mít brzy, kdo tu armádu dlouhovìkých živit, èemuž se øíká krize penzijního systému (Právo, , Dùchodová ruleta). 7 31,4% (absolutnì 11) pøíspìvkù mìlo neutrální, spíše zpravodajský charakter, a 14,3% (absolutnì 5) èlánkù mìlo charakter pozitivní, tj. ve smyslu zdùrazòování aktivního životního stylu seniorù a aktivních složek seniorského života. Takové èlánky se zabývaly vzdìláváním 7 Samostatnou kapitolu tvoøí titulky, které èasto nekorespondují se samotným obsahem èlánkù a jsou velmi negativnì zamìøeny. Jedním z extrémních pøíkladù je titulek z èasopisu Týden: Diktatura starých. 27 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

28 (IT kurzy, univerzity tøetího vìku), cestováním a pøínosem seniorù pro spoleènost. Pozitivnì ladìné èlánky se nejèastìji objevovaly v MF Dnes a Hospodáøských novinách. Naopak èlánky negativního charakteru byly publikovány nejèastìji v deníku Právo, kde bylo celkem 9 z celkového poètu 10 èlánkù negativnì ladìných (Graf 11 13). 31% 55% Negativní Pozitivní 14% Neutrální Graf 11: Charakter pøíspìvkù v denících MF Dnes, Právo LN a HN 28 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

29 5,1% 21% 26% HN MFD 47,9% Právo LN Graf 12: Podíl negativních pøíspìvkù v denících na celkovém poètu negativních pøíspìvkù 20% 40% HN MFD 40% LN Graf 13: Podíl pozitivních pøíspìvkù v denících na celkovém poètu pozitivních pøíspìvkù 29 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

30 Oznaèování seniorù a seniorek Nejèastìjším pojmenováním lidí v seniorském vìku je oznaèení senioøi, následuje oznaèení dùchodci a dále starší x let. Èasté je také spojení pøídavného jména starý s podstatným jménem nebo výraz staøec/staøenka (Graf 14). Výraz senior a rùzná odvozená slova jsou nejèastìji používány a prosazovány spíše odborníky v komentáøích než ve zpravodajských pøíspìvcích. Veøejní èinitelé i novináøi, kteøí tvoøí veøejné mínìní, vcelku bìžnì používají pro oslovení seniorù termín dùchodce, tedy èlovìk, který už od spoleènosti jen bere, místo senior, tedy èlovìk, který po období, kdy pøispíval do systému, dospìl do stáøí a potøebuje více péèe, má-li být zachována jeho lidská dùstojnost a lidská práva. (HN, Dùchodce?, Nikoli, správnì je senior, J. Hoplièková, pøedsedkynì správní rady Nadace pro výstavbu penzionù pro seniory a domù s komplexními službami) Senior 35 Dùchodce Starší x let Starý/-á... 36,4 31,8 Staøec/staøenka Penzista 4,6 11,3 10,6 3,3 2 Jiné Graf 14: Oznaèování seniorù v tisku 8 Oslovení uvedená v následujícím grafu zahrnují také následující odvozeniny; senior: seniorská populace, seniorský vìk a dùchodce: dùchodový vìk. Oznaèení jiné zahrnuje výrazy dlouhovìký a nejstarší. Pokud nejsou u podstatných jmen uvedeny pøechýlené tvary, nejsou užívány. 30 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

31 Je dùležité zdùraznit, že èasto bývají výrazy jako dùchodce, senior a staøí lidé zamìòovány, aby se ze stylistického hlediska pøíliš èasto neobjevovaly stejné výrazy. Subjekty, o kterých se v jednotlivých pøíspìvcích hovoøí, bývají èasto prezentovány genderovì neutrálnì, tj. pomocí tzv. generických maskulin 9 jako napø. dùchodce, senior atd. Pohlaví bývá oznaèeno pouze ve výjimeèných pøípadech, kdy je zdùrazòováno jméno, nebo jde-li o èlánek o urèité osobnosti èi o vìtší zastoupení osob stejného pohlaví atd. 17% Neutrální 17% 66% Pozitivní Negativní Graf 15: Genderový aspekt pøíspìvkù Senioøi a seniorky v rádiu V rámci hlavních zpravodajských poøadù ÈRo1 Radiožurnálu (Ozvìny dne v 18.00) se za sledovanou dobu objevil jeden pøíspìvek na téma seniorù: zabýval se mrtvými dušemi ve zdravotních pojišśovnách. Podobnì jako ÈT i ÈRo øeší plnìní veøejnoprávního požadavku zaøazením specializovaných tematických poøadù do svého vysílání jako jsou Rozhlasová akademie tøetího vìku (ÈRo 2) a Senior klub (ÈRo Regina). 9 Slova mužského rodu, která oznaèují obì pohlaví. 31 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

32 Rozhlasová akademie tøetího vìku nabízí øadu informativních cyklù na rùzná témata, studenti senioøi vypracovávají na daná témata seminární práce a je jim také udìlován titul. S poøadem souvisí øada dalších aktivit, jež mají seniory stimulovat k aktivnímu životu - setkávání lektorù a posluchaèù, zájezdy ke Dni seniorù a týdenní studijnì-rehabilitaèní pobyty posluchaèù. Podle webových stránek jsou veškeré tyto aktivity jsou zamìøeny na plnìjší a bohatší prožívání života v seniorském vìku. Poøad Senior klub má podtitul Být starý není nemoc a neznamená konec aktivit. Kromì zamìøení na aktivní seniorský život se poøad vìnuje mnohdy nekvalitní úrovni sociálních služeb urèených pro seniory. Ve vysílání BBC se v poøadu Interview s BBC objevilo v prùbìhu mìsíce února 6 zmínek souvisejících s tématem seniorù. Nejèastìji (ve ètyøech pøípadech) se jednalo o dùchodovou reformu; toto téma bylo zmiòováno v podobném duchu jako v rámci Otázek VM na ÈT1: vìtšinou se jednalo o krátkou zmínku (politické prohlášení), která mìla za cíl upozornit na to, že vládní krize související se nevyjasnìným financováním bytu tehdejšího pøedsedy vlády Stanislava Grosse znemožòuje koncepèní práci na dùležitých tématech jako napø. zmiòované dùchodové reformì. Dále se pøíspìvky související s tématem seniorù zamìøily na zdravotnický systém a vysoké odvody státu za dùchodce a na problematiku deregulace nájemného a její vliv na ekonomické postavení seniorù. Shrnutí Velká èást akademických zahranièních studií poukazuje na výskyt negativních stereotypù v souvislosti se seniory; jiné zdùrazòují, že nejde explicitnì o specifické negativní obrazy, ale spíše o kontinuální podreprezentování seniorù ve vztahu k celkové populaci a také významnou podreprezentaci seniorek. K podobným závìrùm docházejí také spoleèenskovìdní vìdci, kteøí se zabývají reprezentací seniorù v reklamì [Tupper 1995]. Takový závìr je jedním z nejdùležitìjších zjištìní i této studie. Pøes nespornou spoleèenskou dùležitost témat spojených se seniory a vzhledem k poètu seniorù v populaci je námi analyzované téma èeskými médii zpracováváno nedostateènì a netvoøí bìžnou souèást mediální diskurzu. 32 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

33 Závìry Zamìøíme-li na reprezentaci tématu seniorù v analyzovaných médiích, je možné øíci, že je ve vysílacím schématu zastoupeno ve velmi omezené míøe, zvláštì pokud pøihlédneme k demografické skladbì obyvatelstva a aktuální dùležitosti otázek spojených s postavením seniorù ve spoleènosti. Seniorùm jsou ve veøejnoprávních médiích urèeny specifické poøady napø. Barvy života (ÈT1), Rozhlasová akademie tøetího vìku (ÈRo2) a Senior klub (ÈRo Regina). Tato média tak sledují strategii, kdy se rùznými marginalizovanými sociálními skupinami zabývá tématický poøad, jehož prostøednictvím média plní svoji veøejnoprávní roli. Problémem však zùstává, jak jsou marginalizované skupiny dále zaèleòovány do vysílacího schématu a jakým zpùsobem o nich média informují v širším kontextu. Pøíspìvky vìnované seniorùm se èasto zamìøují na kriminalitu (na seniory jako obìti násilných a majetkových trestných èinù), zdraví (informace o rùzných typech nemocí a jejich pøedcházení), zdravotnický systém (a dùchodce jako pojištìnce státu, resp. náklady na zdravotní péèi za pojištìnce státu), dùchodovou reformu v ÈR i ve svìtovém kontextu, ekonomiku/finance, vzdìlávání, postavení seniorù ve spoleènosti, bytovou politiku èi daòovou reformu. Pøíspìvky na téma seniorù mají èasto negativní nádech. Vìtšinou se zamìøují na kriminalitu a seniory jako obìti trestných èinù, referují o seniorech jako o sociálnì a fyzicky slabých spoleèenských složkách, zabývají se ekonomickou závislostí dùchodcù, jejich nízkým sociálním statutem a nìkteré dokonce zdùrazòují zatìžující vliv seniorù na státní rozpoèet. V rámci publicistických poøadù ÈT, pøedevším diskuzních politických, není dané téma zpracováváno dostateènì do hloubky; vìtšinou se jedná o strohá politická prohlášení týkající se dùležitosti dùchodové reformy: dùchodová reforma je nezbytná nebo vláda není dostateènì aktivní na poli dùchodové reformy apod. 33 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53

34 Zdroje Bell, J. (1992). In search of a discourse on aging: the elderly on television. In The Gerontologist, 32, Bishop, J. M., and Krause, D. R. (1981). Depictions of aging and old age on Saturday morning television. The Gerontologist, 24, Dail, P. W. (1988). Prime-time television portrayals of older adults in the context of family life. The Gerontologist, 28, Gerbner, G., Gross, L., Signorielli, N., and Morgan, M. (1980). Aging with television: Images on television drama and conceptions of social reality. Journal of Communication, 30, Giddens, A. (1991). Modernity and self-identity: self and society in the late modern age. Cambridge: Polity Press. Hubík, S. (2004). In: Autonomie ve stáøí: strategie jejího zachování. Ed. Dana Sýkorová, Oldøich Chytil. Ostrava. Ostravská univerzita. Kalvas, F. (2004). Agenda setting v sociologické perspektivì. In: Èesko-slovenské sociologické dny. Ed. Markéta Škodová. Revenson, T. (1988). Debunking the myth of loneliness in the late life. In: Redefining social problems. Ed. Seidman, E. Rappaport., J. New York: Plenum Press. Šmaus, G. (2004). In: Autonomie ve stáøí: strategie jejího zachování. Ed. Dana Sýkorová, Oldøich Chytil. Ostrava: Ostravská univerzita. 34 Reprezentace seniorů a seniorek :05:53