Regionální politika EU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Regionální politika EU 2007 13"

Transkript

1 CS Milý čtenáři, ráda bych vám představila novou regionální politiku Evropské unie, která se opírá o rozmanitost, úkoly a možnosti evropských regionů. Plných 43 % hospodářské produkce a 75 % investic do výzkumu a vývoje je dnes soustředěno jen na 14 % evropského území, v tzv. pětiúhelníku mezi Londýnem, Hamburkem, Mnichovem, Milánem a Paříží. Rozdíly mezi evropskými regiony se s nedávným rozšířením podstatně prohloubily, nejbohatší stát Lucembursko je na tom nyní sedmkrát lépe než nejchudší Rumunsko a na regionální úrovni jsou rozdíly ještě větší. Tento rys se objevuje pouze u zemí s vycházející ekonomikou jako je Čína a Indie, ve Spojených státech a Japonsku jsou rozdíly mnohem méně výrazné. Evropská regionální politika zavádí do praxe solidaritu mezi národy našeho kontinentu. Hlavním cílem EU, který je stanoven i v její smlouvě, je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost cestou zmenšování rozdílů mezi jejich regiony, co se rozvoje týče. Finanční prostředky vyhrazené na dosažení tohoto cíle představují více než třetinu rozpočtu Unie na období I když se investice v rámci politiky soudržnosti soustřeďují na chudší regiony a pomáhají jim rychleji dohonit náskok ostatních, mají velký vliv i na konkurenceschopnost všech regionů a životní podmínky jejich obyvatel. Globalizace, změny klimatu, stárnutí obyvatel, příliv imigrantů z oblastí mimo EU či Práce potřeba udržitelného zásobování energií to jsou pro evropské území výzvy, které překračují národní, institucionální a politické hranice. Evropa musí najít společná řešení těchto problémů v partnerství na národní, regionální i místní úrovni; mají přímý dopad na regionální a místní společenství a vyžadují spolupráci mezi veřejnými i soukromými partnery při hledání praktických a komplexních řešení. pro regiony Přidaná hodnota regionální politiky Unie, to není jen růst a zaměstnanost. Politika soudržnosti mobilizuje a zajišťuje soulad s ostatními politikami EU, ať již jde o státní subvence, životní prostředí, dopravu, podporu inovací nebo informační společnosti, a v neposlední řadě též zlepšuje a modernizuje veřejnou správu, zvyšuje transparentnost a podporuje řádnou správu věcí veřejných. politika EU Nestačí evropské potřeby jen mapovat, evropská regionální politika má potenciál změnit tyto společné výzvy v příležitosti. Začíná to ostatně být vidět v desítkách tisíc projektů, které EU uskutečnila s členskými státy a regiony. Takové projekty máte možná na dosah ruky i vy. Doufám, že vám tato příručka pomůže se dozvědět, jak Evropa pracuje. Danuta Hübner členka Evropské komise odpovědná za regionální politiku Leden 2008

2 Obsah Předmluva... 1 Politika pro evropské regiony v kostce... 2 Proč je evropská regionální politika důležitá... 4 Jak to funguje... 6 Kdo dostává kolik a za co?... 8 Přilákání investorů Dopravit se tam: posilování dostupnosti Inovující regiony Zelená pro trvale udržitelný růst Kvalitnější život v evropských městech Investice do lidských zdrojů Rozumné utrácení Spolupráce bez hranic Hraje to roli? Kontrola peněz daňových poplatníků Podávání informací: máte právo vědět K vašim službám Slovníček Obálka: Mapování pomocí GPS prováděné Inženýrským technologickým střediskem v Nördlingen v Německu. CEC: DG REGIO / Mike St Maur Sheil Editor: Ana-Paula Laissy, Evropská komise, generální ředitelství pro regionální politiku Tato publikace je vytištěna na recyklovaném papíře. Názory vyjádřené v této publikaci jsou názory autorů a nemusí nezbytně vyjadřovat stanovisko Evropské komise.

3 Milý čtenáři, ráda bych vám představila novou regionální politiku Evropské unie, která se opírá o rozmanitost, úkoly a možnosti evropských regionů. Plných 43 % hospodářské produkce a 75 % investic do výzkumu a vývoje je dnes soustředěno jen na 14 % evropského území, v tzv. pětiúhelníku mezi Londýnem, Hamburkem, Mnichovem, Milánem a Paříží. Rozdíly mezi evropskými regiony se s nedávným rozšířením podstatně prohloubily, nejbohatší stát Lucembursko je na tom nyní sedmkrát lépe než nejchudší Rumunsko a na regionální úrovni jsou rozdíly ještě větší. Tento rys se objevuje pouze u zemí s vycházející ekonomikou jako je Čína a Indie, ve Spojených státech a Japonsku jsou rozdíly mnohem méně výrazné. Evropská regionální politika zavádí do praxe solidaritu mezi národy našeho kontinentu. Hlavním cílem EU, který je stanoven i v její smlouvě, je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost cestou zmenšování rozdílů mezi jejich regiony, co se rozvoje týče. Finanční prostředky vyhrazené na dosažení tohoto cíle představují více než třetinu rozpočtu Unie na období I když se investice v rámci politiky soudržnosti soustřeďují na chudší regiony a pomáhají jim rychleji dohonit náskok ostatních, mají velký vliv i na konkurenceschopnost všech regionů a životní podmínky jejich obyvatel. Globalizace, změny klimatu, stárnutí obyvatel, příliv imigrantů z oblastí mimo EU či potřeba udržitelného zásobování energií to jsou pro evropské území výzvy, které překračují národní, institucionální a politické hranice. Evropa musí najít společná řešení těchto problémů v partnerství na národní, regionální i místní úrovni; mají přímý dopad na regionální a místní společenství a vyžadují spolupráci mezi veřejnými i soukromými partnery při hledání praktických a komplexních řešení. Přidaná hodnota regionální politiky Unie, to není jen růst a zaměstnanost. Politika soudržnosti mobilizuje a zajišťuje soulad s ostatními politikami EU, ať již jde o státní subvence, životní prostředí, dopravu, podporu inovací nebo informační společnosti, a v neposlední řadě též zlepšuje a modernizuje veřejnou správu, zvyšuje transparentnost a podporuje řádnou správu věcí veřejných. Nestačí evropské potřeby jen mapovat, evropská regionální politika má potenciál změnit tyto společné výzvy v příležitosti. Začíná to ostatně být vidět v desítkách tisíc projektů, které EU uskutečnila s členskými státy a regiony. Takové projekty máte možná na dosah ruky i vy. Doufám, že vám tato příručka pomůže se dozvědět, jak Evropa pracuje. Danuta Hübner členka Evropské komise odpovědná za regionální politiku 1

4 Politika pro evropské regiony v kostce Větší růst a více pracovních míst pro všechny regiony a města Evropské unie to je hlavní téma politiky soudržnosti a jejích nástrojů v období let Největší investice, které kdy EU uskutečnila prostřednictvím politiky soudržnosti, dosáhne během sedmiletého období 347,4 miliard ; věnovány budou regionálnímu růstu a podpoře tvorby pracovních míst. Odhaduje se, že nástroje soudržnosti by mohly zvýšit růst v nových členských státech v průměru o 6 % a vytvořit až 2 miliony nových míst. Na regiony Konvergence, ve kterých žije 35 % obyvatel Unie, bude zaměřeno 82 % všech investic, pro zbývající je v rámci cíle zaměstnanost určeno přibližně 55 miliard. Dalších 8,7 miliard je k dispozici na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální kooperaci v rámci Evropské územní spolupráce. Zmíněné tři cíle podporují tři fondy, a to Evropský fond regionálního rozvoje, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond (ESF). Evropský fond regionálního rozvoje bude podporovat programy věnované takovémuto rozvoji plus hospodářským změnám, vyšší konkurenceschopnosti a územní spolupráci v rámci EU, zatímco Fond soudržnosti se zaměří na infrastrukturu dopravní a životního prostředí, energetickou efektivnost a obnovitelné energie v členských státech s hrubým národním důchodem nižším než 90 % průměru Unie. V rámci cíle Konvergence se Evropský fond regionálního rozvoje zaměří na posilování infrastruktury, konkurenceschopnosti ekonomiky, výzkumu, inovací a trvalého regionálního rozvoje. V rámci cíle Konkurenceschopnost se pak zaměří na tři priority: inovace a ekonomika založená na znalostech, životní prostředí a prevence rizik, přístup k dopravě a telekomunikacím mimo městská centra. Evropský sociální fond poskytne v celé EU v rámci cílů Konvergence a zaměstnanost podporu pro předjímání hospodářských a sociálních změn a jejich dobré zvládnutí. Zde by se mělo postupovat ve čtyřech klíčových oblastech: zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a podniků; zlepšení přístupu k zaměstnání a zvyšování účasti na pracovním trhu; posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob bojem proti diskriminaci a usnadnění přístupu na trh práce; podpora reforem v oblasti zaměstnanosti a začleňování. 2

5 V rámci konvergence bude ESF podporovat také úsilí o zlepšení vzdělávání a odborné přípravy a napomáhat rozvíjení institucionální kapacity i výkonnosti veřejné správy. Hlavními oblastmi investic 1 jsou u všech programů politiky soudržnosti tyto (uvádíme jejich příslušné podíly na financích): n Znalosti a inovace: na tuto oblast je určeno téměř 83 miliard (24 %), přičemž jde o výzkumná centra a infrastrukturu, převod technologií a inovace ve firmách, rozvoj a šíření informačních a komunikačních technologií; n Doprava: přibližně 76 miliard (22 %) půjde na zlepšení přístupnosti regionů, podporu transevropské sítě a investice do dopravních sítí, které budou udržitelné z hlediska životního prostředí, zejména v městských oblastech; n Ochrana životního prostředí a prevence rizik: investice ve výši přibližně 51 miliard (19 %) bude směřovat do infrastruktury v souvislosti s čištěním odpadních vod a zpracování odpadů, dekontaminace půdy s cílem její přípravy na nové ekonomické využití a ochrany proti ekologickým rizikům; n Lidské zdroje: 76 miliard (22 %) bude určeno na vzdělávání, odbornou přípravu, plány podpory zaměstnanosti a sociálního začlenění z fondů ESF. Další intervence se týkají podpory podnikání, energetických sítí a účinnosti, obnovy měst a venkova, turistiky, kultury a posilování institucionální kapacity státní správy. Finanční nástroje mají právní základ v nařízeních EU a podílejí se na příspěvcích národním, regionálním a přeshraničním programům, které řídí národní a regionální úřady. Komise a tyto úřady budou programy společně kontrolovat, propagovat a hodnotit. Krátký popis 423 programů financovaných v období lze najít na webové stránce Evropské komise 1 Vezměte prosím v úvahu, že údaje o investicích v rámci politiky soudržnosti vycházejí z informací, které členské státy poskytly na podzim roku Představují plánované výdaje a do roku 2013 pravděpodobně zaznamenají určité úpravy. 3

6 Bulharsko Celkem: 6,9 miliard Konvergence: 6,7 miliard 179 milionů Zlepšení infrastruktury, lidského kapitálu a zaměstnanosti, podpora podnikání v příznivém podnikatelském prostředí a pod dobrým vedením, podpora vyrovnaného územního rozvoje Zvýšení míry růstu reálného HDP o 0,27 % Vytvoření přibližně pracovních míst Nové sofijské letiště, Bulharsko Proč je evropská regionální politika důležitá Evropa vytváří 43 % své hospodářské produkce jen na 14 % svého území, v tzv. pětiúhelníku mezi Londýnem, Hamburkem, Mnichovem, Milánem a Paříží, kde žije přibližně třetina jejích obyvatel. Hospodářské a sociální rozdíly v Evropě jsou značné a s nedávným rozšířením se ještě podstatnou měrou prohloubily. Lucembursko, z hlediska příjmu na hlavu nejbohatší stát, je na tom nyní sedmkrát lépe než nejchudší Rumunsko. Na regionální úrovni je přitom rozdíl ještě větší: nejbohatším regionem je vnitřní Londýn s 290 % průměrného hrubého domácího produktu (HDP) v sedmadvacítce EU na hlavu, zatímco nejchudší je severovýchodní Rumunsko s pouhými 23 % průměru Unie. I když HDP neodráží zcela přesně životní úroveň, protože nevypovídá o relativních životních nákladech, rozdíly jsou zřejmé. Připomíná to situaci v Číně a Indii v obou těchto zemích má region s největším HDP na hlavu sedmkrát vyšší úroveň než ten nejchudší. V USA je rozdíl pouze dvaapůlnásobný a v Japonsku dokonce jen dvojnásobný. Evropská unie je více než jen společný trh, vychází ze společných hodnot a politik, které členské státy schválily ve prospěch svých občanů. politiky EU posilují konkurenceschopnost hospodářství Unie jako celku a zavádějí do praxe solidaritu mezi národy Evropy. To pomáhá k dosažení jednoho ze základních cílů stanovených ve Smlouvě o EU, totiž dosáhnout hospodářské a sociální soudržnosti snížením rozdílů mezi regiony a rovnoměrnějším rozložením výhod společného trhu po celém území Unie. Více než jedna třetina rozpočtu EU je v současnosti určena na finanční nástroje její politiky soudržnosti: těmi jsou Evropský fond regionálního rozvoje, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond. Konečná částka z těchto nástrojů dosáhne v období celkem 347,4 miliard, z nichž přibližně 82 % bude investováno do nejchudších regionů. Přidaná hodnota politiky soudržnosti EU je značná: n Tato politika podporuje velice potřebné investice do infrastruktury, lidských zdrojů a modernizace a diverzifikace regionálních hospodářství, a přispívá též k většímu růstu a vyšší zaměstnanosti v nejchudších členských státech a regionech. n Členské státy a regiony, pro které jsou tyto investice určeny, dosahují nadprůměrného růstu a zaměstnanosti a jsou lépe vybaveny na rychlejší dostižení 4

7 Nové silnice v Estonsku: dálnice Via Baltica úrovně EU, než by tomu bylo bez investic v rámci politiky soudržnosti. n Politika soudržnosti mobilizuje a zajišťuje soulad s ostatními politikami Společenství, ať již jde o státní subvence, životní prostředí, dopravu, podporu inovací nebo informační společnosti. Zlepšuje a modernizuje též veřejnou správu, zvyšuje transparentnost a podporuje optimální správu věcí veřejných. V minulosti byly členské státy a regiony s možností lépe využívat evropskou politiku soudržnosti schopné rychleji dostihnout ba i předehnat úroveň průměru EU. V nadcházejících letech bude tento úspěšný postup dál pokračovat v členských státech, které vstoupily do Unie v roce Evropské území jako celek nicméně čelí novým problémům. Globalizace, změny klimatu nebo stárnutí obyvatel se nezastaví na národní, institucionální nebo politické hranici, místo toho budou mít tyto výzvy na různých stupních přímý dopad na regionální a místní společenství. Konkurenceschopnosti EU nemohou dosáhnout pouze politiky Unie, jednotlivé členské státy nebo regiony, hospodářský úspěch je sociální proces, který vyžaduje úzkou spolupráci. Evropská politika soudržnosti má potenciál změnit společné výzvy v příležitosti, protože je navržena tak, aby výsledek na úrovni EU vyžadoval zapojení lidí do přípravy a zavádění regionálních strategií rozvoje a místních projektů ve prospěch Evropy jako celku. Estonsko Celkem: 3,45 miliard Konvergence: 3,4 miliard 52 milionů Investice do vzdělávání, výzkumu a inovací, lepší možnosti spojení, udržitelné využití životního prostředí, vyrovnaný rozvoj regionů a kapacity jejich státní správy Zvýšení míry zaměstnanosti na 72 % (ze 64,4 % v roce 2005) Větší investice podniků do výzkumu (z 0,42 % na 1,6 % HDP) Zvýšení počtu domácností připojených na internet na 70 % (ze 36 % v roce 2005) Zvýšení míry recyklace tuhého odpadu na 60 % (ze 36,6 % v roce 2005) Udržení primární energetické spotřeby na úrovni roku 2003 až do roku

8 Kypr Celkově: 640 milionů Konvergence: 213 milionů zaměstnanost: 399 milionů 28 milionů Posilování hospodářství, podpora podnikání, znalostní společnosti a výzkumu + inovací, lidských zdrojů, zaměstnanosti a sociální soudržnosti, modernizace životního prostředí, dopravní a energetické infrastruktury a rozvoje udržitelných společenství. Zvýšení míry růstu reálného HDP z 3,8 % na 4,2 % Zvýšení míry zaměstnanosti z 68,5 % na 71 % Růst výdajů na vědu a výzkum na 1 % národního HDP v roce 2010 Zvýšení míry využití veřejné dopravy ze 2 % na 10 % Urbanistická obnova v Nikósii, Kypr Jak to funguje Klíčovými prvky zajišťujícími, aby dynamika a efektivnost regionálního rozvoje zůstala na co nejvyšší úrovni, je partnerství mezi všemi regiony Evropské unie, plánování a také dobré vedení. Evropská regionální politika i její nástroje a programy jsou do značné míry řízeny decentralizovaným způsobem, příslušnými národními a regionálními vládami. Členské státy a regiony si v rámci společného rámce vybírají na svém území prioritní cíle, které budou financovány z fondů EU. Každý program se nicméně rozvíjí kolektivním způsobem, do kterého jsou zapojeny orgány na evropské, regionální i místní úrovni, sociální partneři a organizace občanské společnosti. Takovýto proces zajišťuje, aby byl každý partner vlastníkem rozvojových programů a aby byly tyto programy přizpůsobeny každému jednotlivému regionu. Intervence EU zahrnují i výbory, které tyto partnery zapojují do přípravy, řízení a monitorování každého programu. Pro období musí členské státy a regiony připravit Národní strategické referenční rámce a národní a regionální Operační programy. Nařízení EU a Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost stanoví společná pravidla pro řízení fondů s přihlédnutím k širším prioritám Agendy EU pro růst a zaměstnanost, tedy stát se oblastí vysokého růstu + vytvářet nová a lepší pracovní místa. Souhrnně půjde o 423 operačních programů a přibližně 900 velkých projektů. Výběr projektů v terénu v konečné fázi zajišťují národní a regionální orgány, které spolupracují s Evropskou komisí v otázkách jako je rozhodování o hlavních projektech a zajištění kontroly, propagace a norem hodnocení. Zavádění programů do praxe není vždy snadné, což znamená, že je nutné jej efektivně plánovat. K podpoře tohoto procesu byly vyvinuty Strategické zásady politiky soudržnosti stanovující společné cíle, kterých musí dosáhnout všechny programy. Výdaje musí být vyhrazeny na ty podporující výzkum a inovace, informační společnost, trvalý rozvoj, energetickou účinnost a rozvoj lidských zdrojů. V regionech konvergence musí tyto priority získat 60 % všech dostupných zdrojů, v ostatních regionech 75 %. Obecné zásady také definují řadu důležitých otázek. Programy by měly soustředit investice do rychle rostoucích oblastí; investovat do hnacích sil růstu a zaměstnanosti jako jsou inovace a vzdělání; vytvářet srozumitelné, střednědobé strategie rozvoje; přispívat k transevropské infrastruktuře a udržitelnosti životního prostředí; mobilizovat doplňkové zdroje; rozvíjet partnerství mezi různými úrovněmi správy a ostatními stranami. 6

9 Nová vodovodní + kanalizační infrastruktura, Litva Každý operační program má několik priorit a podobné cíle, které závisí na cílech rozvoje individuálního členského státu nebo regionu. V rámci těchto priorit se podobné operace seskupují a podle priorit se stanovují kritéria pro výběr projektů. Potenciální příjemci i široká veřejnost mají právo znát kritéria, podle kterých budou projekty vybírány. Strukturální fondy a Fond soudržnosti EU, které operační programy spolufinancují, mohou poskytnout % financí, podle toho, pod který cíl politiky soudržnosti region nebo členský stát spadá. Zbývající finance pak lze čerpat z veřejných (národních a regionálních) nebo soukromých zdrojů. Podrobná pravidla způsobilosti a míry spolufinancování jsou stanoveny v každém operačním programu. Po uhrazení první zálohy zajišťuje Unie průběžné platby na základě vyúčtování potvrzených národními nebo regionálními orgány. Pokud není možné vyúčtování ověřit nebo pokud nebyly dodrženy postupy řádného finančního řízení, může EU financování zastavit, případně požadovat vrácení již vyplacených příspěvků. V současném programovém období je možné provádět pravidelné platby do konce roku Životně důležitým prvním krokem je strategické a soudržné plánování, ale ani ty nejlepší plány nemají velkou cenu bez řádného řízení. K tomu je nutné posilovat institucionální kapacity, jakož i výkonnost a transparentnost veřejné správy v členských státech a regionech. Nástroje politiky soudržnosti mohou podporovat budování kapacit, především pak v regionech konvergence. Evropská komise usnadňuje výměnu osvědčených postupů při řízení fondů prostřednictvím informování, pořádání seminářů a vytváření sítí. Litva Celkem: 6,9 miliard Konvergence: 6,78 miliard 109 milionů Dosahování vyšší produktivity díky hospodářství založenému na znalostech a inovacích, vyšší vytváření lepší kvality života. Růst míry zaměstnanosti ze 61,2 % na 70 % Nárůst výdajů na výzkum z 0,76 % na 2,2 % HDP 7

10 Lotyšsko Celkově: 4,6 miliard Konvergence: 4,5 miliard 90 milionů Rozvoj a efektivní využití lidských zdrojů, posilování konkurenceschopnosti a vývoj k hospodářství založenému na znalostech, zlepšení veřejných služeb a infrastruktury jako předpokladu pro vyrovnaný národní a územní rozvoj Udržení míry růstu reálného HDP mezi 6 8 % (v roce ,9 %) Zvýšení míry zaměstnanosti na 70 % (v roce ,3 %) a snížení míry nezaměstnanosti pod 6 % (v roce ,5 %) Zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na 1,5 % HDP z 0,57 % v roce 2005 Zvýšení podílu osob starých let a s dokončeným vyšším středním vzděláním na 85 % (v roce 2005: 79,9 %) Zvýšení podílu občanů s přístupem ke službám pro nakládání s odpadními vodami na 62 % (v roce 2004: 9 %). Nový příjezd na letiště v Rize, Lotyšsko Kdo dostává kolik a za co? Financování politiky soudržnosti EU je z velké míry spojeno s myšlenkou solidarity mezi více a méně prosperujícími členskými státy. Pomoci chudším zemím dohonit ztrátu pochopitelně znamená, že bohatší země musí do rozpočtu EU přispívat víc než kolik dostávají zpět. Na druhou stranu solidarita není jednosměrnou cestou, moderní infrastruktura a výroba, udržitelné využití zdrojů a lepší vzdělávání i odborná příprava lidí žijících v chudších regionech má pozitivní vliv také na obyvatele a hospodářství v bohatších regionech. Během období let budou Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR), Fond soudržnosti a Evropský sociální fond (ESF) poskytovat příspěvky v rámci tří cílů: Konvergence (EFRR, ESF a Fond soudržnosti), konkurenceschopnost a zaměstnanost (EFRR, ESF) a Evropská územní spolupráce (EFRR). Regiony vhodné pro cíl Konvergence jsou ty, jejichž HDP nedosahuje 75 % průměru EU, všechny ostatní mají přístup k cíli zaměstnanost. Zeměpisná způsobilost regionů pro cíl Evropská územní spolupráce se týká buď těch přeshraničních nebo regionů, které patří k oblastem nadnárodní spolupráce., způsobilé regiony a finanční příděly: n Konvergence: v EU 27 se tento cíl týká 84 regionů ze 17 členských zemí, ve kterých žije 154 milionů obyvatel a jejichž HDP je nižší než 75 % průměru Společenství. Dočasná podpora (země se statutem phasing-out) je určena pro dalších 16 regionů s 16,4 miliony obyvatel a HDP jen lehce nad mezní hodnotou, a to v důsledku statistického účinku rozšíření EU. Částka, která je k dispozici v rámci cíle Konvergence, činí 282,8 miliard, což představuje 81,5 % celkových financí a dělí se mezi příspěvky pro regiony konvergence ve výši 199,3 miliard, 13,9 miliard vyhrazených pro regiony v rámci dočasné podpory (phasing-out) a 69,9 miliard pro Fond soudržnosti, který se vztahuje na 15 členských zemí. n zaměstnanost: způsobilých je celkem 168 regionů v 19 členských státech s celkem 314 miliony obyvatel. Dále jde o 13 regionů s 19 miliony obyvatel v oblastech se statutem phasing-in (postupné zavádění), kterým patří speciální finanční příspěvky v důsledku jejich dřívějšího statutu regionů cíle 1. Částka 54,9 miliard, z nichž 11,4 miliard je určeno pro regiony phasing-in, představuje necelých 16 % všech příspěvků. 8

11 Výstavba silnice, Polsko n v přeshraničních oblastech žije 181,7 milionů lidí (37,5 % všech obyvatel EU), přičemž všech regionů a občanů Unie se týká alespoň jedna z existujících 13 nadnárodních oblastí spolupráce. Suma 8,7 miliard (2,5 % z celkové částky) určená pro tento cíl je rozdělena následujícím způsobem: 6,44 milionů pro přeshraniční spolupráci, 1,83 miliard pro nadnárodní a 445 milionů pro meziregionální a také pro sítě. Metoda výpočtu přidělení příspěvků je stanovena v předpisech EU, kterými se řídí nástroje politiky soudržnosti. Mezi těmito třemi cíli rozlišuje a konečné rozdělení závisí především na relativní regionální a národní prosperitě, počtu obyvatel a míře nezaměstnanosti. Dotace nepřekračují zhruba 4 % hrubého domácího produktu daného členského státu. Polsko Celkově: 67,3 miliard Konvergence: 66,55 miliard 731 milionů Zlepšení veřejné správy, zvýšení kvality lidského kapitálu, modernizace infrastruktury, podpora konkurenceschopných a inovačních podniků, zvýšení regionální konkurenceschopnosti a rozvoj venkovských oblastí, strukturální fondy a nástroje Strukturální fondy a nástroje Konvergence ERDF ESF Fond soudržnosti konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce ERDF ERDF ESF Vytvoření 3,5 milionu pracovních míst, čímž se do roku 2013 zvýší míra zaměstnanosti na 60 % (v roce 2005 to bylo 52,8 %) Zvýšení podílu výdajů na výzkum a inovace na 1,5 % HDP (ve srovnání se současnými 0,57 %) Ztrojnásobení délky dálniční a silniční infrastruktury Zvýšení míry využití obnovitelných energií na 8,5 % (2,9 % v roce 2005) Zvýšení HDP na hlavu z 51 % v roce 2006 na 65 % průměru EU 9

12 Španělsko Celkem: 35,2 miliard Konvergence: 26,2 miliard zaměstnanost: 8,5 miliard 559 milionů Vytváření atraktivnějšího prostoru pro investice a práci, zlepšování znalostí a inovací pro podporu růstu, přispění k většímu počtu pracovních míst a k jejich lepší kvalitě. Zvýšit míru zaměstnanosti ze 63,3 % v roce 2005 na 70 % v roce 2013 Zvýšit výdaje na výzkum a inovace ze 6 % na 2 % HDP Pomoci snížit emise CO 2 o 15 % Telekomunikační park ve Valencii, Španělsko Přilákání investorů Podpora malých a středních podniků a přilákání zahraničních investorů, to jsou nejdůležitější způsoby, jak může politika soudržnosti podpořit regionální ekonomiky. Přilákání investorů a zvýšení výrobní kapacity regionů je nesmírně důležité pro zlepšení jejich hospodářských výkonů a jako pomoc pro ty, jejichž dohánění se zpožďuje. V EU je každoročně vytvořeno přibližně 1,2 milionů podniků, tedy asi 10 % z celkového počtu, přesto pouze polovina přežije prvních pět let. V Unii jsou i velké rozdíly v Itálii, Španělsku a Velké Británii například vznikají nové podniky dvakrát častěji než je evropský průměr. Hlavním přispěvovatelem do celkových investic je politika soudržnosti EU, zejména v členských státech konvergence, kde mohou dotace dosáhnout až 20 % hrubého fixního kapitálu. Strukturální fond a Fond soudržnosti kladou zvláštní důraz na podporu vytváření nebo modernizace malých a středních podniků s méně než 250 zaměstnanci a ročním obratem nepřesahujícím 50 milionů. Těmi skutečnými obry evropského hospodářství jsou malé a střední podniky, protože představují 99 % všech firem v Evropské unii a poskytují dvě třetiny všech pracovních míst v privátním sektoru. Podniky s méně než deseti zaměstnanci dominují trhu práce v zemích jako je Itálie (47 %) a Polsko (41 %), zatímco ve Velké Británii je naopak podíl velkých společností na celkové zaměstnanosti 46 %. Malé a střední podniky mají ovšem často problémy v přístupu ke kapitálu a znalostem a mnohdy jim schází i zkušenost. politika a politika soudržnosti EU je zaměřená na řešení takovýchto problémů prostřednictvím kombinace tvrdých opatření typu přímých investic a měkkých, která zahrnují zejména poskytování služeb na podporu podnikání, odbornou přípravu, inovativní prostředí, finanční inženýrství a přenos technologií, jakož i vytváření sítí a seskupení. Členské státy EU, zejména ty, které do Unie přistoupily v roce 2004, jsou relativně úspěšné při získávání investic ze zahraničí, existují však významné rozdíly v národních výsledcích. V Estonsku například dosahovaly v době od roku 1998 do roku 2005 zahraniční přímé investice 11 % hrubého domácího produktu a v Bulharsku a České republice 9 %, zatímco v Maďarsku a Slovensku jen 6 7 %, v Litvě, Lotyšsku, Polsku a Rumunsku 4 5 % a ve Slovinsku dokonce pouze 2 %. Další věcí je to, že zahraniční přímé investice jsou často z velké míry soustředěny v hlavních městech a okolních oblastech, což může regionální rozdíly spíše posílit než snižovat. 10

13 Inovace grafického průmyslu v Brobygrafiska, Švédsko Mezi možné důvody, proč si investoři vybírají investice do určitého regionu, patří přístup na nové trhy, blízkost země, odkud investice pocházejí, společný jazyk, nízké daně z příjmů právnických osob a dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců. politika nemůže všechny tyto faktory ovlivnit, ale může mít význam v jiných oblastech, které zvyšují atraktivnost regionu, jakými jsou dostupnost, vzdělávání pracovní síly, infrastruktura informačních a komunikačních technologií a výdaje na výzkum a inovace. V období budou programy politiky soudržnosti podporovat: n Přímé investice do firem, zejména ty, které se přímo týkají výzkumu a inovací, transferu technologií nebo výroby šetrné k životnímu prostředí. Na tyto aktivity je určeno přibližně 42,8 miliard (12 % všech dotací). n Podnikání poskytováním služeb, přípravou pracovníků, podniků a podnikatelů a prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Na toto se plánuje příspěvek 44,7 miliard (13 % všech dotací). n Lidský kapitál a přístup k zaměstnání. Na zvýšení úrovně kvalifikace pracovníků na regionální i místní úrovni přispěje 48,8 miliard (14 % z celkové částky). Švédsko Celkem: 1,9 miliard zaměstnanost: 1,6 miliard 265 milionů Podpora inovací a podnikání, zvyšování kvalifikace a nabídky pracovních sil, usnadnění dostupnosti a přeshraniční spolupráce Vytvořit nejméně nových pracovních míst Dát vzniknout novým podnikům Zajistit odbornou přípravu pro více než osob 11

14 Portugalsko Celkem: 21,5 miliard Konvergence: 20,47 miliard zaměstnanost: 938 milionů 99 milionů Rozvoj kvalifikace pracovníků, podpora udržitelného růstu, zajištění sociální soudržnosti a rozvoje území i měst, zlepšení účinnosti řízení. Zvýšit podíl odborných kurzů na středoškolské úrovni na 50 %, aby se tak snížil počet studentů předčasně opouštějících vysoké školy (38 % v roce 2005) Zvýšit podíl podniků se středně a vysoce vyspělými technologiemi v průmyslovém odvětví z dnešních 3,4 % na 6,2 % v roce 2010 Zvýšit soukromé a veřejné investice do výzkumu a technologií vyjádřené jako podíl HDP (soukromé na 0,8 % a veřejné na 1 %, obojí v roce 2010). Most spojující Španělsko a Portugalsko přes řeku Guadiana v Algarve Dopravit se tam: posilování dostupnosti Dopravní infrastruktura je jedním z nejzřetelnějších příkladů, čeho lze dosáhnout díky pomoci ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Zvýšení dostupnosti je důležitým krokem k posílení regionálních ekonomik, jakož i dosažení soudržnosti a konkurenceschopnosti. Dopravní politika Evropské unie napomáhá udržitelné mobilitě osob i zboží a také zajištění efektivnosti, bezpečnosti a minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. V této souvislosti existuje řada akcí, zahrnujících transevropské dopravní sítě (TEN-T), vzdušnou, silniční, železniční, námořní a městskou dopravu a dále vnitrozemské vodní cesty, multimodální způsoby dopravy, bezpečnost a pravidla státních subvencí. K modernizaci dopravní infrastruktury v méně rozvinutých členských státech a regionech přispěl zejména Fond soudržnosti a Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR), které budou v pomoci pokračovat i v období. Na dopravu, s prioritou pro projekty TEN- T, bude vyhrazeno přibližně 76 miliard (22,2 % všech dotací), o více než 38 miliard (15 % celkové částky) více než v období Investice budou zahrnovat dopravní strategie na evropské, národní i regionální úrovni v zájmu dosažení rovnováhy mezi silničním, železničním a udržitelným způsobem přepravy. Vazby mezi politikou soudržnosti a dopravní politikou se přenesly do hlavních pokynů, které zajistí kvalitu projektů, a také do řady priorit: n Třicet projektů TEN-T evropského zájmu, v členských státech a regionech způsobilých pro cíl Konvergence. Zvláštní pozornost bude věnována projektům přeshraničním. n Investice do vedlejších přípojek a propojení v souvislosti s integrovanou regionální dopravní a komunikační strategií. n Železniční infrastruktura n Dopravní sítě udržitelné z hlediska životního prostředí n Zlepšování propojitelnosti izolovaných oblastí s projekty TEN-T n Mořské dálnice. Investice do dopravy v rámci politiky soudržnosti budou v období soustředěny do regionů soudržnosti. Jsou rozděleny takto: n Projekty TEN-T ve všech způsobech dopravy 38 miliard (11 % ze všech investic v rámci politiky soudržnosti). Zhruba polovina je určena na silniční infrastrukturu, druhá polovina na infrastrukturu železniční. 12

15 Belfastská železnice, Dublin, Irsko n Téměř 41 miliard (12 % z celkové částky) bude určeno na silniční infrastrukturu, včetně TEN-T a národních, regionálních i lokálních silnic. n Na železniční infrastrukturu včetně projektů TEN-T půjde celkem 23,6 miliard (6,8 %). n Další příspěvky zahrnují: přístavy a vnitrozemské vodní cesty: 4,1 miliard (1,2 %), multimodální přeprava a inteligentní přepravní systémy: 3,3 miliard (1 %); letiště: 1,9 miliard (0,5 %); městská doprava: 1,9 miliard (0,5 %). TEN-T mají zajistit, aby národní sítě ve všech způsobech dopravy byly dostupné, propojené a schopné spolupracovat. Unie v roce 1996 stanovila hlavní směrnice, definující cíle, priority, projekty společného zájmu a finanční nástroje. Počet prioritních projektů se po posledním rozšíření EU zvýšil ze 14 na 30 a pravidla udělování dotací byla upraveny tak, aby se zvýšilo maximum pro míru spolufinancování prioritních projektů, které překonávají hranice a přírodní překážky. Dokončení sítí výrazným způsobem sníží dobu na přepravu osob i zboží, odhaduje se snížení dopravních zácp o 14 % a zlepšení výkonnosti železnic; očekává se též snížení emisí CO 2 o 6,3 milionů tun ročně. Irsko Celkově: 901 milionů zaměstnanost: 751 milionů 151 milionů Zlepšení hospodářské infrastruktury, podnikání, vědy a inovací, lidského kapitálu, sociální infrastruktury a sociálního začlenění Cíl Přispět k rozvíjení hospodářství o 4 4,5 % ročně v příznivém mezinárodním ekonomickém klimatu 13

16 Francie Celkem: 14,3 miliard Konvergence: 3,2 miliard zaměstnanost: 10,2 miliard 872 milionů Zlepšení konkurenceschopnosti, podpora zaměstnanosti a lidského kapitálu, regionální atraktivnosti a investic do zaměstnanosti, zajištění sociálního začlenění, územního rozvoje a trvale udržitelného rozvoje, inovací a hospodářství založeného na znalostech, odborného vzdělávání, rozvoje informačních a komunikačních technologií i životního prostředí, energetické politiky a zamezení rizik. Zvýšit podíl soukromého výzkumu (1,25 % HDP v roce 2006) a přiblížit se k normám Společenství v inovacích Do roku 2015 snížit energetickou náročnost o 2 % a do roku 2050 emise skleníkových plynů průměrně o 3 % INTECHMER: výzkum věnovaný biologickému znečištění mořského prostředí, Cherbourg, Normandie, Francie Inovující regiony Trvale udržitelný růst je stále více spojen se schopností regionálních ekonomik měnit se a inovovat. Znamená to, že je nutné věnovat vyšší úsilí vytváření prostředí podporujícího výzkum, vývoj a inovace. Tato skutečnost se odráží i v politice soudržnosti, která této prioritě věnuje více prostředků. Nejnovější statistiky potvrzují velké rozdíly mezi členskými státy a regiony EU na poli výzkumu, vývoje a inovací. Jen na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2005 průměru 1,84 % hrubého domácího produktu (HDP) EU-27, zatímco v USA to bylo 2,67% a v Japonsku 3,2 %. Jediné členské státy, které věnují na vědu a výzkum více než 3 % svého HDP, jsou Finsko a Švédsko. Této úrovně dosahuje dnes v Unii jen 27 z 268 regionů, více než 100 jich vydává méně než 1 %, přičemž většina se nachází v jižní Evropě a nových členských zemích. Tři členské státy Francie, Německo a Velká Británie zajišťují plné dvě třetiny celkových výdajů na výzkum a vývoj v celé EU a nachází se zde deset regionů s největšími výdaji, které v roce 2005 dosáhly celkové částky 52,5 miliard, tedy více než 25 % všech výdajů Společenství. Pozitivní na druhé straně je, že největšího růstu na výdaje do výzkumu a vývoje dosáhlo v období Estonsko (+ 19 %), Kypr (+ 18 %), Litva (+ 14 %) a Španělsko (+ 13 %). Příklady typů akcí na regionální úrovni, které mohou inovace zlepšit, jsou: investice do infrastruktury, vybavení a zařízení; upevňování spojení mezi oblastmi průmyslového rozvoje a výzkumnými institucemi; podpora klastrům, střediskům excelence, vědeckým a technologickým parkům; podpora mobility pracovníků ve výzkumu; partnerství mezi vzdělávacími institucemi a místními technologickými podniky. Nástroje politiky soudržnosti v období výzkum a inovace podporují dotacemi ve výši téměř 60 miliard (17,3 % celkové částky), což představuje ve srovnání s předchozím obdobím dvojnásobek finančních zdrojů určených na výzkum & vývoj a inovace v rámci cíle Konvergence a trojnásobek v rámci cíle konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z této sumy bude 15,6 miliard určeno na výzkumná centra a infrastrukturu, 26,5 miliard na transfer technologií, vědu a výzkum, jakož i na podporu inovací ve firmách, a 15 miliard na informační a komunikační technologie. Akce se zaměří na čtyři oblasti. Posilování spolupráce mezi podniky navzájem a mezi podniky a státními výzkumnými institucemi bude dosahováno pomocí nadregionálních seskupení (tzv. klastry). Druhou prioritou je podpora výzkumu a inovací v malých a středních podnicích, třetí podpora regionální přeshraniční a nadnárodní 14

17 Phileas: inovace v oboru dopravy, Holandsko spolupráce a poslední posilování výstavby kapacit, infrastruktury a lidského kapitálu v oblastech s velkým potenciálem růstu. Značné finanční prostředky na inovační programy budou vydány v zemích jako je Španělsko, Polsko, Řecko, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko a Slovensko. V Polsku například dosahuje podpora ze Strukturálních fondů pro národní program inovativní hospodářství 8,3 miliard, což je více než 12 % celkových národních dotací. Ve Francii a Nizozemí jsou inovace hlavní prioritou všech regionálních programů a je na ně vyhrazena přibližně polovina jejich celkových výdajů, zatímco ve Finsku odráží důraz na inovace ve všech regionálních programech záměr decentralizovat Lisabonskou strategii EU pro podporu růstu a zaměstnanosti. V mnoha menších zemích zahrnují programy téma inovace současně s jinými prioritami, jako je rozvoj infrastruktur. Typicky jsou to země Konvergence jako některé pobaltské státy nebo Malta a Slovinsko, ale platí to i pro Dánsko. To nicméně neznamená, že se zde na inovace klade menší důraz, Litva například plánuje věnovat 8 % celkových zdrojů na výzkumnou infrastrukturu a dalších 8 % na informační společnost. Nizozemí Celkově: 1,9 miliard zaměstnanost: 1,6 miliard 247 milionů Posílení konkurenceschopnosti zaměřením na inovace, podnikání, atraktivnost regionů i měst, podporu trhu práce, investice do lidského kapitálu a spolupráci se sousedními zeměmi Přispívat k výsledkům výzkumného a technologického rozvoje, napomáhat inovacím, podnikání a informační společnosti, zejména v malých a středních podnicích a občanských službách. Přispívat ke lepšímu přístupu k zaměstnání, zvyšování adaptability pracovníků a produktivity práce 15

18 Lucembursko Celkově: 65 milionů zaměstnanost: 50 milionů 15 milionů Podpora vytváření malých a středních podniků Rozvoj městských center, které prodělaly hospodářské změny Zlepšení znalostí a inovací zejména ve veřejných a soukromých výzkumných centrech Zvyšování míry zaměstnanosti, zejména u žen a starších osob Přispět k dosažení cíle vynakládat 3 % HDP na výzkum a vývoj, zejména v privátním sektoru, a snížit emise CO 2 se zřetelem k cílům Kjótského protokolu Technologické středisko informačních zdrojů o životním prostředí: Esch-sur-Alzette, Lucembursko Zelená pro trvale udržitelný růst politiky potřebují být trvale udržitelné, proto je v období více peněz než dříve věnováno na iniciativy šetrné k životnímu prostředí. To může být zdrojem hospodářského růstu buď díky podpoře čistých inovativních technologií, energetické účinnosti a budováním ekoturistiky nebo jednoduše díky přírodním lokalitám, které zvyšují atraktivnost daného území. Zajištění trvale udržitelného rozvoje a vysoké úrovně ochrany životního prostředí vyžadují všechny politiky Evropské unie. Právní základy a směrnice regionální politiky navíc stanoví nutnost začlenění hospodářských, sociálních a ekologických cílů. politika EU může přispívat k trvalé udržitelnosti podporou technologií šetrných k životnímu prostředí, jakož i iniciativy v oblasti dopravy, energetiky a infrastruktur zajišťující vysokou kvalitu vod, vzduchu a půdy. Členské státy musí navíc zhodnotit dopad na takové prostředí a při zavádění programů politiky soudržnosti se radit s orgány odpovědnými za životní prostředí a veřejností. V porovnání s předchozím obdobím se celková částka ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zdvojnásobila a dosáhla přibližně 100 miliard, tedy 30 % všech dotací. Polovina těchto investic půjde do infrastruktur týkajících se úpravy vody a zpracování odpadů, obnovy kontaminovaných ploch, snížení znečišťování a podpory ochrany přírody a prevence rizik, druhá pak na investice s ekologickým dopadem v oblastech jako jsou dopravní a energetické systémy, inovace a řízení podniků v oblasti životního prostředí, regenerace měst a venkova a ekoturistika. Více než 7 miliard je například určeno na podporu energetické účinnosti a obnovitelných energií. Fond soudržnosti (operující v Bulharsku, České republice, Estonsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, na Slovensku, ve Slovinsku a ve Španělsku) je hlavním zdrojem financí pro projekty spojené s ekologickou infrastrukturou, zejména s otázkami energetické účinnosti, obnovitelné energie, železniční dopravy a intermodálních systémů nebo systémů veřejné dopravy. Poskytuje finance pro projekty náročné na investice a pomáhá těmto zemím splnit ekologické normy Evropské unie. Regiony po celé Evropě budou zvyšující se měrou konfrontovány s dopady změn klimatu, jakož i s novými výzvami týkajícími se energetického zásobování a efektivnosti. 16

19 Podpora energeticky účinných zdrojů: solární panely v Marstalu, Fyns amt, Dánsko Bude ovšem velmi záviset na daném regionu, protože 7 % obyvatel EU žije v oblastech náchylných k záplavám, zatímco 9 % žije naopak v oblastech, kde 120 dnů v roce neprší. Kombinované dopady změn klimatu způsobí v některých regionech Unie vážné problémy spojené s kvalitou života, turistikou a zemědělstvím. Politika soudržnosti může hrát významnou úlohu v podpoře úsilí přizpůsobit se budoucím změnám klimatu a minimalizovat negativní dopady na regionální úrovni. Může podporovat ekologické inovace, opatření na ochranu rizik pro životní prostředí a ekologicky čisté podniky a vytvářet tak tržní příležitosti pro podnikání v těchto oblastech. Programy nové regionální politiky budou více než jindy podporovat rozvoj obnovitelných a alternativních energií, což znamená možnosti pro evropské podniky mít z toho prospěch. Díky rozvoji technologií využívajících vítr, slunce nebo biomasu se EU může dostat na špici mezi konkurencí a tuto svou pozici ještě i posílit. Zvyšující se závislost Evropy na dovozu energie a pokračující růst přetíženosti silniční a letecké dopravy snižují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Klíčovými prioritami při modernizaci výroby a snižování emisí jsou proto zařízení a sítě využívající obnovitelné energie, méně znečišťující způsoby dopravy a technologie šetrné k životnímu prostředí. V oblasti dopravy by nové vyrovnání příspěvků mezi vzduchem a silnicí na jedné straně a železnicí, vnitrostátními vodními cestami a pobřežní plavbou na straně druhé mělo brát v potaz různé situace, které v členských státech existují. Dánsko Celkově: 613 milionů zaměstnanost: 510 milionů 103 milionů Lidské zdroje, inovace, intenzivnější využití informačních technologií, podnikání, atraktivní regiony, zlepšování adaptability a kvalifikace pracovní síly Zvýšit procento kvalifikovaných pracovních sil Zvýšit počet inovativních podniků Zvýšit míru pokrytí informačními a komunikačními technologiemi v podnicích z 56 % (2005) na 75 % 17

20 Malta Celkem: 855 milionů Konvergence: 840 milionů 15 milionů Podpora rostoucího, konkurenčního hospodářství založeného na znalostech, zlepšení atraktivnosti a kvality života, investice do lidského kapitálu a zaměření na regionální zvláštnosti ostrova Gozo Zvýšit HDP na hlavu s ohledem na průměr EU z 69,2 % v roce 2005 na 74 % v roce 2013 Zvýšit nominální objem exportu zboží a služeb mezi roky 2007 a 2013 o 4 %, aby tak bylo možné měřit výsledky v konkurenceschopnosti Zvýšit míru zaměstnanosti z 54,3 % v roce 2005 na 57 % v roce Restaurování maltského kulturního dědictví Kvalitnější život v evropských městech Města symbolizují dvojí výzvu, které v současnosti čelí Evropská unie: jak zlepšit jak uspokojit sociální a ekologické požadavky. Evropská města jsou centry hospodářské činnosti, inovace a zaměstnanosti, přesto ale čelí mnoha složitým problémům. Tendence k vytváření předměstí, soustředění deprivace a nezaměstnanosti v těchto předměstích, rostoucí přetížení dopravy, to vše vyžaduje ucelené odpovědi na plány dopravy, bydlení, odborného vzdělávání a zaměstnanosti, jež musí být přizpůsobeny místním potřebám. Evropská regionální politika a politika soudržnosti tyto výzvy splňují, protože jsou navrženy tak, aby podporovaly města jako hnací motory regionálního rozvoje, a pomoc podnikání, inovacím a rozvoji služeb zvyšuje jejich atraktivnost. Obnova upadajících městských částí, zejména cestou renovace prostředí, asanace pozemků v oblastech s dřívější průmyslovou zástavbou a ochranou i rozvojem historického a kulturního dědictví, navíc přispívá k vyváženému rozvoji měst, zatímco podpora čisté městské dopravy zvyšuje jejich trvalou udržitelnost. V období bylo na rozvoj měst vyčleněno přibližně 21,1 miliard, což představuje 6,1 % celkového rozpočtu EU na politiku soudržnosti, z toho 3,4 miliardy je určeno na renovaci průmyslových oblastí a znečištěné půdy, 9,8 miliard na projekty regenerace měst a venkova, 7 miliard na čistou veřejnou dopravu a 917 milionů na bydlení. Významný dopad na města mají i další investice do infrastruktury v oblasti výzkumu a inovací, v dopravě, životním prostředí, vzdělávání, zdravotnictví a kultuře. S integrovaným přístupem může politika soudržnosti využívat součinnosti mezi jednotlivými oblastmi politik a podporovat dialog mezi správními orgány, sociálními a hospodářskými partnery i organizacemi občanské společnosti. Nová pravidla politiky soudržnosti na období, která přináší nástroje pro posilování městského rozměru v programech nové generace, zdůrazňují potřebu zapojit do plánování a provádění programů místní a regionální úřady. Národní a regionální úřady mohou též řízení programů nebo jejich části delegovat na úřady místní a jako partneři se mohou zapojit i další soukromé organizace. Během období budou evropská města iniciativy a nástroje politiky soudržnosti využívat mnoha způsoby: n Otázky rozvoje měst byly ve velké míře začleněny do všech regionálních a národních programů podporovaných ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA 21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Plzeň 27. ledna 2015 Seminář Dotace pro obce Kohezní politika - alokace Cíl 1: Investice

Více

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ing. Oldřich Vlasák Hradec Králové, 9. března 2006 Všudepřítomná Evropská unie Dopad politik EU / ES na zdravotnictví Pracovní

Více

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství RPS/CSF Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství Politika HSS EU 2007-13 3 nové cíle: Konvergence Regionální konkurenceschopnost

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Finanční nástroje alternativní forma financování městského rozvoje z prostředků EU. Daniel Foltýnek, PPF Financial Consulting

Finanční nástroje alternativní forma financování městského rozvoje z prostředků EU. Daniel Foltýnek, PPF Financial Consulting Finanční nástroje alternativní forma financování městského rozvoje z prostředků EU Daniel Foltýnek, PPF Financial Consulting 4J neboli iniciativy Evropské komise Evropská komise připravila v rámci přípravy

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Seminář epraha 28. března 2007

Seminář epraha 28. března 2007 Seminář epraha 28. března 2007 Informační společnost v Praze a fondy EU pro období 2007-2013 Jindřich Kratochvíl, Devoteam s.r.o. C O N N E C T I N G B U S I N E S S & T E C H N O L O G Y Úvod: Skupina

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA?

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA? Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí JESSICA Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ 22.9.2010 Úřední věstník Evropské unie L 248/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 832/2010 ze dne 17. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2. června 2015 Stella Horváthová 2014-2020 Cíl 2: Evropská územní spolupráce v

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském sociálním fondu. (předložená Komisí)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském sociálním fondu. (předložená Komisí) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.7.2004 KOM(2004) 493 v konečném znění 2004/0165 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském sociálním fondu (předložená Komisí) CS CS DŮVODOVÁ

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

SSR Společný strategický rámec, nejširší vymezení priorit EU na dané období. EZFRV Evropský zemědělský fond rozvoje venkova

SSR Společný strategický rámec, nejširší vymezení priorit EU na dané období. EZFRV Evropský zemědělský fond rozvoje venkova Souhrn strategických záměrů EU 2014-2020: SSR Společný strategický rámec, nejširší vymezení priorit EU na dané období s cílem maximalizovat dopad těchto politik při dosahování evropských priorit Komise

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů Příloha 2 KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU 1. Výrobní prostředí 11 Zemědělství 111 Investice do zemědělského

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

OPERAČNÍ PROGRAMY NA SLOVENSKU

OPERAČNÍ PROGRAMY NA SLOVENSKU OPERAČNÍ PROGRAMY NA SLOVENSKU Slovensko má 11 operačních programů pro období 2007 13 Vláda Slovenské republiky schválila na mimořádném zasedání 8. října 2006 jedenáct operačních programů, jejichž prostřednictvím

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Zdeněk Lukáš, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Příprava České republiky na vstup do Evropské

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Ministerstvo dopravy 2. 4. 2014 Plzeň Výchozí strategické dokumenty Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný

Více

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D.

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014 Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) > MPO Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání založený na

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

EU Office ČS. ČR premiant v čerpání dotací z fondů EU? Aktuální témata k dotacím z fondů EU. Jan Jedlička, analytik EU Office České spořitelny

EU Office ČS. ČR premiant v čerpání dotací z fondů EU? Aktuální témata k dotacím z fondů EU. Jan Jedlička, analytik EU Office České spořitelny EU Office ČS ČR premiant v čerpání dotací z fondů EU? Aktuální témata k dotacím z fondů EU Jan Jedlička, analytik 7. dubna 2010 Ohlédnutí za obdobím 2004-2006 Alokace pro Českou republiku v tis. OP/JPD

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine AKADEMIE VEŘEJNÝCH INVESTIC AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Ing. Klára Dostálová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR STATISTIKA ČERVENEC

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Evropská územní spolupráce Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Financování společenských funkcí lesů, možnosti podpory EVVO z národních a evropských zdrojů 24. 6. 2015, Mazurova chalupa, Hoděšovice

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 9/2014 Datum vydání: 5. 5. 2014

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 9/2014 Datum vydání: 5. 5. 2014 Číslo: 9/2014 Datum vydání: 5. 5. 2014 Monitoring gg dotačních příležitostí Obsah 1. Operační program Životní prostředí Výzva LXII... 3 2. Novinky k programovacímu období 2014 2020: Operační program Podnikání

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.7.2006 KOM(2006) 386 v konečném znění 2006/0131 (AVC) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929}

Více

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT NÁRODNÍ SÍTĚ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY PRO PŘÍPRAVU POLITIK ROZVOJE VENKOVA V RÁMCI PROGRAMOVACÍHO

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více