SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU Social benefits in the Czech Republic focusing on tested benefits and their control Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D. Autor: Zuzana PECHÁČKOVÁ Brno, 2011

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: P E C H Á Č K O V Á Zuzana Obor: Veřejná ekonomika Název tématu: SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU Social benefits in the Czech Republic focusing on tested benefits and their control Zásady pro vypracování Problémová oblast: Oblast sociální politiky, zejména soustavy sociálního zabezpečení České republiky, podmínky k vyplácení souvisejících dávek a jejich následná kontrola. Státní sociální podpora, jako součást sociální politiky, kde stát pomáhá především rodinám, které se ocitnou v nevyhovující sociální situaci. Cíl práce: Cílem práce je analýza systému sociálního zabezpečení České republiky a kontrola správnosti podkladů předloţených právnickými a fyzickými osobami v řízení o dávkách státní sociální podpory a dále analýza náplně práce a zhodnocení významu institucí provádějících kontrolu dodrţování zákona o státní sociální podpoře. Postup práce a použité metody: 1. Systém sociálních dávek v ČR, legislativní zařazení, institucionální zajištění výplaty a kontroly dávek státní sociální podpory. 2. Podrobná analýza testovaných dávek. 3. Postupy a zásady vyuţívané při výplatě a kontrole sociálních dávek, konkrétní příklad vybraného kontaktního místa. 4. Zhodnocení funkčnosti a účelnosti daných institucí. 5. Syntéza poznatků, závěry a obecné výstupy práce. Pouţité metody: sběr dat, komunikace s příslušnými úřady práce zaměřenými na sociální podporu a jejich kontrolu, analýza odborné literatury a zákonů.

3 Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů stran Seznam odborné literatury: Tröster, P. Právo sociálního zabezpečení. 5. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha : C.H. Beck, xli, 379 s. ISBN Břeská, N.; Burdová, E.; Vránová, L. Státní sociální podpora :s komentářem a příklady k aktualiz. vyd. Olomouc : ANAG, s. ISBN Černá, J.; Trinnerová, D.; Vacík, A. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN Krebs, V. a kol., Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, s. ISBN Integrovaný portál MPSV - Portál veřejné správy České republiky -Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Zákon č. 117/ 1995 Sb. O státní sociální podpoře Zákon č. 100/ 1988 Sb. O sociálním zabezpečení Zákon č. 114/ 1988 Sb. O působnosti orgánů ČR soc. zabezpečení Vedoucí bakalářské práce: Datum zadání bakalářské práce: Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Zuzana Pecháčková Název bakalářské práce: Sociální dávky v ČR se zaměřením na dávky testované a jejich kontrolu Název práce v angličtině: Social benefits in the Czech Republic focusing on tested benefits and their control Katedra: Veřejné ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka Wildmannová Ph.D. Rok obhajoby: 2011 Anotace Předmětem bakalářské práce Sociální dávky v ČR se zaměřením na dávky testované a jejich kontrolu je obecná charakteristika oblasti sociálního zabezpečení a podrobná analýza testovaných dávek státní sociální podpory. Druhá část práce je zaměřena na kontrolu těchto dávek a zhodnocení efektivnosti této oblasti. Annotation The subject of my thesis Social benefits in the Czech Republic focusing on tested benefits and their control is general analysis of social insurance area and detailed analysis of tested benefits. The second part of this thesis is concentrated on control of these benefits and evaluation of the effectiveness in this area. Klíčová slova Státní sociální podpora, testované dávky, kontrola. Keywords State social support, tested benefits, control.

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Sociální dávky v ČR se zaměřením na dávky testované a jejich kontrolu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne Vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Mirce Wildmannové Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům Úřadu práce v Ústí nad Orlicí za poskytnuté informace a konzultace a ostatním, kteří přispěli k vypracování této práce.

7 OBSAH ÚVOD SOCIÁLNÍ POLITIKA Přístupy evropských států k sociální politice Nástroje sociálního zabezpečení Sociální pojištění Sociální zaopatření Sociální pomoc Sociální sluţby Shrnutí STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Nárok na dávky státní sociální podpory Ţivotní minimum Dělení dávek státní sociální podpory Testované sociální dávky Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Porodné Shrnutí KONTROLA DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Oprávnění zaměstnanců orgánů kontroly Kontrolní činnost státní sociální podpory Kontrolní oddělení Úřadu práce v Ústí nad Orlicí Geografická působnost Úřadu práce v Ústí nad Orlicí Organizační struktura úřadu práce Průběh kontroly dávek SSP v Ústí nad Orlicí Výběr kontrolované osoby Povinnosti před zahájením kontroly Kontrola SSP Protokol o výsledku kontroly Programové vybavení kontrolního oddělení SSP Shrnutí... 34

8 4 KONTROLA TESTOVANÝCH DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY (region Ústí nad Orlicí) Testované dávky státní sociální podpory v ČR Testované dávky státní sociální podpory v regionu Ústí nad Orlicí Kontrola dávek státní sociální podpory v ČR Kontrola dávek státní sociální podpory v regionu Ústí nad Orlicí Shrnutí ZÁVĚR SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH... 51

9 ÚVOD Sociální problematika je velmi diskutovaným tématem současné doby, především v souvislosti se státním rozpočtem. Vláda si stanovila cíl sníţit vládní deficit a zastavit tak nárůst vládního dluhu. Tohoto cíle se snaţí dosáhnout pomocí reforem zaměřených na sníţení mandatorních výdajů. S mandatorními výdaji úzce souvisí problematika sociálního zabezpečení. Jde především o sociální výdaje vyplácené obyvatelům pomocí dávek. Tyto dávky jsou vypláceny na základě různých podmínek a kritérií. Některé dávky jsou vypláceny ve spojitosti s určitou událostí bez ohledu na další okolnosti. Existují však dávky, k jejichţ dosaţení musí ţadatel splnit určité podmínky. Tyto dávky nazýváme testované. Cílem práce je analýza testovaných dávek státní sociální podpory a postupů při kontrolní činnosti úřadů práce, pomocí níţ bojuje proti neoprávněnému pobírání těchto dávek a zpětně kontroluje správnost a úplnost podkladů, které byly poskytnuty úřadu, společně s ţádostí o danou sociální pomoc. Metodika pouţitá v teoretické části bude analýza informací z odborné literatury, v druhé části práce provedu sběr dat na základě řízených rozhovorů se zaměstnanci Úřadu práce v Ústí nad Orlicí. Informace, z nichţ budu vyvozovat závěry o státní sociální podpoře a především o kontrole dávek státní sociální podpory budou zaloţeny na údajích a datech získaných z Úřadu práce v Ústí nad Orlicí a kontaktních míst, které pod tuto instituci spadají. Šetření proběhne na základě komunikace se zástupci právního oddělení a oddělení státní sociální podpory Úřadu práce v Ústí nad Orlicí. Tento region jsem si vybrala, protoţe zde bydlím. 9

10 1 SOCIÁLNÍ POLITIKA Sociální politika je velmi důleţitou součástí soudobé společnosti. Cílem této kapitoly je seznámení se základními pojmy, přístupy a nástroji, které jsou vyuţívány v oblasti sociální politiky. Jedná se především o problematiku sociálního zabezpečení, která můţe být v různých státech pojímána odlišným způsobem. Soudobá státní sociální politika se soustřeďuje především na zachování blahobytu občanů. Stát přispívá k zajištění dobrého vzdělání, pečuje o zdraví občanů a o to, aby měli dostatečný příjem. Obsah sociální politiky je v jednotlivých zemích rozdílný. Záleţí na konkrétních ekonomických a společenských podmínkách, kulturní vyspělosti a tradicích daného státu. 1 Sociální politiku můţeme také chápat jako praktickou aktivitu, která utváří sociální podmínky ţivota jedinců. Kaţdý je tak součástí sociální politiky, ať uţ se jedná o samotného občana, jeho rodinu nebo ţivot ve společenství. Všichni občané jsou také vystaveni sociálním podmínkám, které nemůţou ovlivnit. 2 Cílem soudobého sociálního zabezpečení v nejobecnějším slova smyslu je regulace odpovědnosti občana za svou budoucnost (povinné pojistné systémy) a stanovení míry a forem sociální solidarity mezi občany (povinný či dobrovolný transfer prostředků skrze daňovou soustavu nebo sponzorováním). 3 Podle mezinárodních dokumentů (úmluvy, charty, pakty, doporučení) sociální zabezpečení poskytuje pomoc lidem v případě nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invalidity, pracovního úrazu a nemoci z povolání, stáří, mateřství, rodičovství a úmrtí ţivitele. 1 ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vydání. Praha: Karolinum, s. ISBN , str WILDMANNOVÁ, Mirka. Základy sociální politiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , str TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str. 9 10

11 Takto obsah sociálního zabezpečení poprvé vymezila úmluva č. 102 z roku 1952 přijatá Mezinárodní konferencí práce. Na ni pak navazují všechny další úmluvy a charty, včetně dokumentů Rady Evropy a Evropské unie. Tato odvětví tedy tvoří obsah pojmu sociálního zabezpečení v soudobém mezinárodním pojímání. Jednotlivé státy se mohou od tohoto obsahu lišit. Lze však konstatovat, ţe v Evropě se uvedené pojetí ustálilo a evropské státy vesměs poskytují uvedené druhy sociálního zabezpečení jen s velmi malými výjimkami, avšak různým způsobem Přístupy evropských států k sociální politice Rozlišujeme tři ideální typy (modely) sociální politiky redistributivní typ, výkonový (korporativní) typ a reziduální typ. Kaţdý z těchto typů se liší především mírou účasti státu a ostatních subjektů na sociální politice. 5 Redistributivní typ Základní myšlenkou tohoto modelu je vnímání sociálních potřeb lidí jako sociálního práva. Je zaloţen na dominantní roli státu a univerzálním poskytování dávek vymezeným sociálním skupinám (rodinám s dětmi apod.), bez ohledu na to, jaká je jejich ekonomická situace. Je velice náročný na finanční zdroje, a proto vyţaduje velké mnoţství redistribucí. Redistributivní přístup k sociální politice je typický pro severské země Skandinávie, Dánsko, Holandsko. 6 Výkonový (korporativní) typ Hlavním znakem tohoto modelu je, ţe potřeby jsou uspokojovány na základě výkonu a produktivity. Pracovní zásluhy jsou důleţité pro uspokojení sociálních potřeb jedinců. Mezi občany existuje v tomto modelu kooperace a součástí sociálního zabezpečení je často systém obligatorního sociálního pojištění. Dávky jsou financovány z pojistných fondů a proto je míra přerozdělování ve srovnání s redistributivním typem niţší. (SRN, Rakousko, Francie) 7 4 TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str

12 Reziduální typ V tomto modelu je kaţdý občan zodpovědný za uspokojení svých potřeb převáţně sám. Státní sociální politika má své místo aţ poté, co selţe trh a jeho instituce. Odpovědnost občanů za sociální situace je velká a stát se účastní minimálně a pokud dávky poskytuje, jsou většinou velmi skromné a pro jejich vyplacení je potřeba testování příjmů. Míra redistribuce je v porovnání s předchozími typy nejniţší. Tento model je vyuţíván nejvíce v USA a Japonsku. V současnosti se k němu přibliţuje i Velká Británie. 8 Model sociální politiky v kaţdé zemi je nutně vţdy určitým mixem rysů všech uvedených typů. Totéţ platí i pro model sociální politiky ČR. Ani ji nemůţeme dnes jednoznačně přiřadit jen k jednomu typu. Jisté je, ţe model sociální politiky ČR se utváří jak v reakci na naši socialistickou minulost, tak v reakci na změny společenského systému po r Systémová změna sociální politiky je spojena se zeslabením prvků redistributivního typu, tzn. omezení sociální velkorysosti státu při současném posílení prvků výkonových a reziduálních vedeném snahou po úsporné a zároveň účinné sociální politice. Pro tuto orientaci mluví nejen omezené ekonomické zdroje včetně nepříznivého stavu veřejných financí, ale i potřeba obnovit individuální odpovědnost za vlastní osud a ţivotní standard, a podpořit tak aktivní postoje a motivaci k práci a výkonnosti, a tím vytvořit i podmínky pro dlouhodobou prosperitu společnosti Nástroje sociálního zabezpečení K hlavním nástrojům vyuţívaných v systému sociálního zabezpečení patří především: a) transfery příjmu ve formě peněţních dávek -poskytovaných na základě testování příjmů -poskytovaných bez testování příjmů 7 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str Tamtéţ. KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str

13 b) sluţby či naturální poţitky 11 V rámci systému sociálního zabezpečení existují v naší zemi vedle státní sociální podpory ještě dva pilíře sociální ochrany obyvatelstva sociální pojištění a sociální péče. Všechny tři systémy se od sebe liší ve třech hlavních aspektech: jakou sociální situaci řeší, jakým způsobem jsou financovány a jak jsou organizačně zabezpečeny Sociální pojištění V systému sociálního zabezpečení se občané předem povinně zajišťují, pro případ, ţe se v budoucnu ocitnou v nepříznivé sociální situaci. Sociální pojištění funguje ve dvou formáchpojištění základní nebo doplňkové. Za doplňkové jsou povaţovány sociální fondy, které mohou být zaloţeny na bázi povinného, ale i dobrovolného pojištění. Sociální pojištění je spravováno veřejnoprávními institucemi, sociální fondy (například penzijní fondy) mohou spravovat veřejnoprávní i soukromoprávní instituce. 13 Sociální pojištění se podle mezinárodní klasifikace dělí na devět základních systémů (podle pořadí vzniku v Evropě): úrazové pojištění, nemocenské pojištění, zdravotní pojištění, pojištění v mateřství, pojištění ve stáří, pojištění invalidity, pojištění pozůstalých, pojištění v nezaměstnanosti, pojištění rodinné (rodinné přídavky). 14 Specifikem sociálního pojištění je povinnost. Tím se také liší od klasického soukromého pojištění. Sociální pojištění tak zahrnuje velký počet pojištěnců, a proto jsou správní náklady v této oblasti niţší neţ u soukromého pojištění SIROVÁTKA, Tomáš. Sociální zabezpečení (vybrané texty). 1. vydání. Brno: Vydavatelství MU, 1997, 187 s. ISBN X, str Podpora rodin s dětmi a vliv peněţních transferů na formu rodinného souţití: Současný stav v oblasti podpory rodiny 2008 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 13 TRŐSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str Tamtéţ. 15 VOSTATEK, Jaroslav.Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2010, 98 s..isbn , str

14 Sociální pojištění je dnes velmi rozšířené, jelikoţ nutí občany k zodpovědnosti za své budoucí sociální situace, a nemusí tak čerpat tolik prostředků z veřejných daní. Lidé si tak odkládají část financí na úkor své osobní spotřeby, aby se v budoucnu postarali o sebe a svou rodinu. 16 Systém je financován z pojistného, které platí podle přesně stanovených podmínek jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel i osoby samostatně výdělečně činné. Sociální pojištění je forma nejvíce preferovaná v moderních společnostech s trţní ekonomikou Sociální zaopatření Sociální zaopatření je systém poskytování peněţitých dávek v případech definovaných zákonem nebo smlouvou, tedy finanční převody ve prospěch těch, kteří splnili podmínky vzniku nároku, aniţ si tento nárok koupili placením zvláštních cílených příspěvků (např. pojistné v sociálním pojištění), nebo ho získali splněním stanovených hranic potřebnosti (testováním příjmů nebo majetku). Státní zaopatření jako metoda realizace sociálního zabezpečení spočívá v úhradě výdajů tohoto zabezpečení v rámci státního rozpočtu. Obecně vzato mohou být takto financovány kterékoliv dávky sociálního zabezpečení. Systém státního zaopatření je v tomto smyslu alternativou k systému sociálního pojištění. V některých zemích jsou takto financovány penze, nebo zdravotní péče, nebo rodinné dávky 18 Tento systém je vyuţíván v ČR hlavně v systému státní sociální podpory Sociální pomoc Sociální pomoc je jednou z nejstarších forem sociálního zabezpečení. Jde o přerozdělení, kdy nějaký subjekt poskytuje pomoc těm, kteří ji prokazatelně potřebují. Sociální pomoci předcházel pojem chudinská péče. Pokud dávky tohoto typu vyplácí stát nebo jiná veřejnoprávní instituce, je tato forma sociální pomoci nazývána státní sociální pomoc. Je 16 TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str VOSTATEK,Jaroslav.Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2010, 98 s..isbn , str

15 poskytována pouze občanům v případě hmotné nouze a slouţí k uspokojení základních potřeb. 19 Sociální pomoc se soustřeďuje na dlouhodobě nezaměstnané občany, staré občany, zdravotně postiţené občany, standardní nízkopříjmové a rozvrácené rodiny, občany v krizi, resp. občany sociálně dezintegrované (ať vlastním přičiněním nebo z objektivních důvodů), jako jsou občané závislí na alkoholu či drogách, bezdomovci, utečenci atp. 20 Kromě financování ze státních a místních rozpočtů je také moţná finanční účast charitativních organizací Sociální služby V tomto případě stát nebo jiná veřejnoprávní či soukromoprávní instituce poskytuje sociální péči v podobě sluţby ve prospěch občanů. Podle Krebse jde o sluţby spojené s péčí o staré, neschopné, nemohoucí, či sociálně narušené občany. Zahrnuje i jiné sféry, jako např. zdraví, vzdělávání, bydlení, ale i sluţby spojené s poradenstvím Shrnutí Systém dávek sociálního zabezpečení (viz. Příloha č. 1) je velmi rozsáhlý. Často také dochází ke změnám, zrušení některých dávek nebo změny způsobu vyplácení. Definování pojmu sociální politika je velmi rozsáhlé, vzhledem ke společenskému charakteru tohoto odvětví. Vţdy se však soustředí na zlepšení ţivotních podmínek občanů, kteří tuto pomoc potřebují. Způsoby, jakými lze bojovat proti chudobě jedinců a rodin - nástroje sociální politiky, jsou zajišťovány veřejnoprávními i soukromoprávními institucemi a zahrnují přerozdělování 19 TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str VOSTATEK,Jaroslav.Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2010, 98 s..isbn , str. 19 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str

16 finančních prostředků a péči v podobě sluţeb vykonávanou ve prospěch potřebných občanů a formy zabezpečení, kdy se občan sám předem pojišťuje, pro případ budoucí tíţivé situace. Odpovědnost občanů za svou budoucnost a míra státní solidarity se v jednotlivých zemích liší, obecně je účast státu na sociální politice vyšší u severských zemí. 16

17 2 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Tato kapitola se týká dávek státní sociální podpory, jejich rozdělením, podmínkami pro splnění nároku na tyto dávky a definicí ţivotního minima, která je s touto problematikou úzce spojená. V druhé části této kapitoly se zabývám podrobnou analýzou testovaných dávek státní sociální podpory, kterými jsou přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Od letošního roku řadíme mezi testované dávky také porodné. Kaţdá z těchto dávek je vyplácena specifickým způsobem, dávky mají rozdílnou dobu, za kterou je dávka vypočítávána a podmínky, které je nutné splnit, aby dotyčný ţadatel na tuto dávku získal nárok. Státní sociální podpora byla u nás zavedena v roce 1995 jako soustava zaopatřovacích dávek poskytovaných ze státního rozpočtu určitým skupinám osob. 23 Základním východiskem celého systému SSP (státní sociální podpory) je princip participace, tedy fakt, ţe prostřednictvím tohoto systému bude stát přispívat rodinám v případě uznané sociální situace, na jejíţ řešení rodina vlastními silami a vlastními prostředky nestačí. Dávky SSP předpokládají určité redistribuce prostředků, zejména ve prospěch rodin s dětmi. V podstatě jde o to, ţe stát podporuje příjmy vybraných skupin rodin s cílem, aby mohly uspokojovat své potřeby společensky přijatelným způsobem v definovaných sociálních situacích TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vydání. Praha: Karolinum, s. ISBN , str

18 2.1 Nárok na dávky státní sociální podpory Pro vznik nároku na dávky státní sociální podpory musí být splněno několik podmínek, která jsou nutná k přidělení dávky, a jsou stanovena zákonem. Nárok na dávku vzniká splněním těchto podmínek a podáním ţádosti o přiznání dávky na příslušném kontaktním místě. 25 Nárok na dávky státní sociální podpory můţe vzniknout jen fyzické osobě, pokud tato osoba a osoby s ní společně posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu. Pro posouzení nároku na dávku poskytovanou v závislosti na výši příjmu, tj. dávku testovanou, se příjmy započítávají v tzv. rozhodném období. 26 Rozhodný příjem nezáleţí pouze na oprávněné osobě, ale současně také na osobách s ní společně posuzovaných. Tuto skupinu nazýváme rodinou. 27 Rodinou je podle Krebse souţití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. A jako nezaopatřené dítě uvádí dítě do skončení povinné školní docházky (nejdéle do 26 let) a poté pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo není schopno vydělávat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pro výši dávky státní sociální podpory je určující výše ţivotního minima Životní minimum Velká část dávek státní sociální podpory je odvozena od ţivotního minima. Tato státem uznaná dolní hranice částky potřebné k zajištění ostatních základních osobních potřeb členů rodiny je pouţívána pro stanovení hranic příjmu, do kterého bude dávka vyplácena, a k určení její výše. Jednotlivé parametry jsou pouţívány jednak pro stanovení rozsahu budoucích příjemců dávky (násobek ţivotního minima celé rodiny určuje maximální příjem, do kterého 25 ČERNÁ, J.; TRINNEROVÁ, D.; VACÍK, A. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN , str TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str

19 bude dávka vyplácena) a jednak pro stanovení výše dávky (násobek ţivotního minima jednotlivé osoby nebo ţivotního minima na domácnost). 29 Ţivotním minimem obecně rozumíme peněţní příjmy k zajištění souboru statků a sluţeb, které umoţňují uspokojovat nezbytné potřeby jedinců a rodin, tak jak je to v dané společnosti důstojné. 30 Oficiální ţivotní minimum (oficiální příjmové minimum, obecněji oficiální hranice chudoby) jsou centrálními státními orgány stanovená nebo uznaná příjmová minima a jsou kritériem ochrany proti hmotnému a sociálnímu strádání občanů nouzí. 31 Ţivotní minimum je stanoveno zákonem č. 110/2006 Sb., tedy zákonem o ţivotním a existenčním minimu. Výše minima je upravena přímo tímto zákonem a můţe být případně dále upravena nařízením vlády české republiky. 32 Částky ţivotního minima od (platí i od ) v Kč za měsíc pro jednotlivce 3126 Kč, pro první dospělou osobu v domácnosti 2880 Kč, pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2600 Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku - do 6 let 1600 Kč, let 1960 Kč, let (nezaopatřené) 2250 Kč. Ţivotní minimum je součtem všech částek ţivotního minima jednotlivých členů domácnosti KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vydání. Praha: Karolinum, s. ISBN , str ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vydání. Praha: Karolinum, s. ISBN , str Ţivotní minimum 2011[online],2011 [cit ]. Dostupný z WWW: < 33 Ţivotní a existenční minimum:částky ţivotního minima od (platí o od ) v Kč za měsíc [online],2011 [cit ].Dostupný z WWW: < 19

20 2.2 Dělení dávek státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory dělíme podle toho, zda jsou osobám vypláceny v závislosti na příjmu- testované dávky a ostatní dávky- ty, které nezávisí na výši příjmů. a) dávky poskytované v závislosti na příjmu přídavek na dítě sociální příplatek příspěvek na bydlení porodné (patří mezi testované dávky aţ od ) b) ostatní dávky rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče pohřebné 34 Dále se jiţ budu zabývat pouze dávkami testovanými, jelikoţ kontrolní oddělení SSP se zaměřuje výhradně na tyto dávky. Kontrola ostatních je v kompetenci jiných institucí (rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče) a na základě jiné metodiky nebo není potřeba vůbec (pohřebné), protoţe dávka je vyplacena na základě doloţení potřebných dokumentů. 2.3 Testované sociální dávky Základním cílem příjmově a majetkově testovaných sociálních dávek je poskytnout sociální ochranu, tedy garantovat příjem na úrovni společensky uznaného minima lidem, kteří nemají jiné dostatečné zdroje. Dávky by však na druhé straně neměly oslabit pracovní pobídky a způsobit závislost klientů na dávkách. Vyřešit zcela uspokojivě oba uvedené poţadavky současně se v ţádném systému zatím nepodařilo. Poskytování dávek v závislosti na výši příjmu vţdy vytváří jistou past, neboť příjemce můţe brát v úvahu okolnost, ţe s růstem jeho příjmu nárok na dávky zaniká BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora : s komentářem a příklady. 13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, s. ISBN str SIROVÁTKA, Tomáš. Česká sociální politika na prahu 21. století: efektivnost, selhávání, legitimita. 1.vydání. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2000, 238 s. ISBN , str

21 V důsledku sociálních změn (měnící se formy a reţimy zaměstnávání, měnící se vzorce rodinného ţivota, změna povahy systému sociální ochrany) narůstá počet osob, kteří nemají dostatečné příjmy a stávají se tak závislými na sociálních dávkách. 36 Proti trendu zvyšujícího se počtu lidí na dávkách sociální pomoci působí v ČR od roku 1996 adresný systém státní sociální podpory, jenţ je zacílen k nízkopříjmovým skupinám populace: vedle odstupňovaného a na výši příjmu závislého přídavku na dítě poskytuje další odstupňované a na příjmově testované dávky jako je sociální příplatek a příspěvek na bydlení, a tak je první bariérou a sociální ochranou před chudobou a sociálním vyloučením Přídavek na dítě Přídavek na dítě je přiznán nezaopatřenému dítěti, pokud příjem v rodině není vyšší neţ součin ţivotního minima a koeficientu Dávka je určena dítěti, i kdyţ za nezletilé dítě uplatňuje nárok jeho zákonný zástupce, jedná se o základní rodinnou dávku, která je určena ke krytí nákladů spojených s výchovou a výţivou dítěte. 38 Za nezaopatřené dítě se vţdy povaţuje dítě do skončení povinné školní docházky. Poté nejdéle do věku 26 let a to za podmínek, jestliţe se soustavně připravuje na budoucí povolání, jestliţe se nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. 39 U přídavku na dítě je rozhodným obdobím, za který se zjišťuje příjem k vypočítání dávky, kalendářní rok SIROVÁTKA, Tomáš. Česká sociální politika na prahu 21. století: efektivnost, selhávání, legitimita. 1.vydání. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2000, 238 s. ISBN , str SIROVÁTKA, Tomáš. Česká sociální politika na prahu 21. století: efektivnost, selhávání, legitimita. 1.vydání. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2000, 238 s. ISBN , str BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora : s komentářem a příklady. 13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, s. ISBN str TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str TRŐSTER, Petr a kol.právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN , str

22 Do příjmu se podle ministerstva práce a sociálních věcí započítává i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte. Tabulka č. 1 Výše příspěvku na dítě Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně do 6 let 500 od 6 do 15 let 610 od 15 do 26 let 700 Zdroj: Tabulka č. 2 Hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí Ţivotní minimum rodiny Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,4násobek ţivotního minima rodiny) jedno do 6 let dvě 5, 8 let tři 5, 8, 12 let čtyři 5, 8, 12, 16 let Zdroj: Vzhledem k tomu, ţe přídavek na dítě je nárokem dítěte, tak je-li dítě zletilé, vyplácí se jemu. Je-li oprávněnou osobou dítě nezletilé, vyplácí se přídavek na dítě tomu, kdo ho má v přímém zaopatření. Pod slovy přímé zaopatření je třeba rozumět osobní péči o dítě. Zpravidla je dítě v přímém zaopatření rodičů (rodiče); můţe však být např. v pěstounské péči nebo v péči jiné osoby, které bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu. Pokud podmínku přímého zaopatření splňuje více osob (oba rodiče, oba pěstouni apod.), závisí výplata dávky na jejich dohodě; k dohodě dochází většinou zcela neformálně tak, ţe o výplatu dávky na dítě poţádá jen jedna z těchto osob. Nedohodnou-li se uvedené osoby, která z nich bude příjemcem dávky, rozhodne o této skutečnosti příslušný úřad BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora : s komentářem a příklady. 13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, s. ISBN str.87 22

23 2.3.2 Sociální příplatek Sociální příplatek je dávka určená rodičům pečujícím alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Jde o dávku závislou na příjmu v rodině. V její výši se kromě příjmů odráţí téţ některé další skutečnosti, zejména zdravotní stav dítěte a rodiče. Účelem této dávky je pomoci rodinám s nízkými příjmy krýt náklady související s výchovou a výţivou nezaopatřených dětí. Nárok na sociální příplatek má rodič, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, pokud je příjem rodiny v rozhodném období niţší neţ stanovený násobek ţivotního minima. Ţivotní minimum rodiny se zvyšuje z důvodu zdravotního postiţení dítěte nebo rodiče, z důvodu studia dítěte, osamělosti rodiče nebo po stanovené období z důvodu narození více dětí současně. Pokud je takových důvodů pro zvýšení ţivotního minima více, pouţije se zvyšující koeficient umoţňující pro posouzení nároku na dávku nejvyšší zvýšení. Vzhledem k tomu, ţe je sociální příplatek konstruován jako dávka rodiče (osoby za rodiče povaţované), nelze jej přiznat samostatně ţijícímu nezaopatřenému dítěti, a to ani tehdy, jde-li o zletilé dítě nebo sourozence. 42 Výše sociálního příplatku je diferencována a se zvyšujícím se příjmem rodiny dochází k sniţování jeho výše. Sociální příplatek se přestane vyplácet v okamţiku, kdy příjem rodiny dosáhne 2,00 násobku ţivotního minima rodiny. 43 U této dávky je příjem testován za předchozí kalendářní čtvrtletí, tzn. ţe například pro poskytování sociálního příplatku ve 4. čtvrtletí 2010 je rozhodující výše příjmu rodiny ve 3. čtvrtletí BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora : s komentářem a příklady. 13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, s. ISBN str KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str

24 Tabulka č. 3 Výše sociálního příplatku Výše sociálního příplatku v Kč měsíčně podle věku dítěte v rodině s rozhodným příjmem na úrovni ţivotního minima rodiny Sociální příplatek podle stupně zdravotního postiţení dítěte Věk dítě dlouhodobě nezaopatřeného dítě dlouhodobě dítě dlouhodobě těţce zdravotně dítěte v rodině nemocné zdravotně postiţené postiţené ) do 6 let ) ) ) od 6 do 15 let ) ) od 15 do 26 let ) Rodina má nárok na rodičovský příspěvek do 3 let věku dítěte ve výši Kč. 2) Rodina bez nároku na rodičovský příspěvek (dítě starší 4 let věku). 3) Rodina má nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte ve výši Kč, případně na rodičovský příspěvek do 15 let věku dítěte ve výši Kč, pokud dítě nepobírá příspěvek na péči. Zdroj: Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se povaţují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliţe jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší neţ částka normativních nákladů na bydlení. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s uţíváním bytu, u druţstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o SSP. Plus u všech bytů náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. 24

25 Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro druţstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny sluţeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše částek normativních nákladů na bydlení podle 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 pro bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy nebo bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků. Tabulka č. 4 Bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od do v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel Praha a více Zdroj: Tabulka č. 5 Bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků Normativní náklady na bydlení pro druţstevní byty a byty vlastníků platné od do v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel Praha a více Zdroj: 25

26 2.3.4 Porodné Dosud bylo porodné poskytováno bez ohledu na finanční situaci rodiny a počet dětí. Od má nárok na vyplacení porodného pouze rodina, která má příjem menší neţ 2,4 násobek ţivotního minima. Dávka se také vyplácí pouze prvnímu ţivě narozenému dítěti a to ve výši Kč. Pokud se prvorodičce narodí dvojčata nebo více dětí, celková částka dosáhne Kč. 45 Očekávaná úspora oproti předchozímu vyplácení je podle ministerstva práce a sociálních věcí vyčíslena na 13, 5 miliardy Kč. 46 Porodné je vypláceno na základě testování příjmu a podporuje rodinu s nízkými příjmy jednorázovým příspěvkem při narození prvního dítěte. Nárok na porodné má rodina, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte nepřesáhla stejně jako u přídavku na dítě 2,4 násobek ţivotního minima. Do výpočtu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. 47 Porodné náleţí ţeně, která porodila své první ţivé dítě nebo které se současně s prvně narozeným ţivým dítětem narodilo další ţivé dítě nebo děti. Jestliţe ţena, která dítě porodila, zemřela, splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo jiné osobě nebyla vyplacena, má na porodné nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněţ osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, za stejných podmínek (rozhodný příjem rodiny do 2,4násobku ţivotního minima, první dítě nebo současně narozené děti). Porodné náleţí rodině pouze jednou, a to buď na první ţivě narozené nebo na první dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí Kč na první ţivě narozené dítě. Narodilo-li se s prvním ţivě narozeným dítětem další ţivě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného Kč Změny, které uleví státnímu rozpočtu[online],2010 [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 46 Přehled změn, které přinese balíček úspor v sociální oblasti (ČTK)[online],2010 [cit ]. Dostupný z WWW: < 47 Porodné[online],2011 [cit ]. Dostupný z WWW: < 48 Porodné[online],2011 [cit ]. Dostupný z WWW: < 26

27 2.4 Shrnutí Dávky státní sociální podpory jsou zaměřeny především na podporu rodin s dětmi. V rámci tohoto odvětví sociálního zabezpečení jsou vypláceny tyto dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, sociální příplatek, porodné, pohřebné, rodičovský příspěvek a dávky pěstounské péče. První čtyři jsou vypláceny na základě testování- nárok na vyplacení této finanční pomoci vznikne pouze v případě, pokud celkový příjem rodiny nepřesáhne určitou hranici, která je stanovena na základě ţivotního minima a koeficientu, který je stanoven pro kaţdou dávku individuální. 27

28 3 KONTROLA DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Cílem této kapitoly je na základě informací získaných od pracovníků úřadu práce analyzovat, jakým způsobem probíhá kontrola prováděná úřadem práce, jaké mají zaměstnanci pravomoci při vstupu na kontrolované místo a jak konkrétně probíhá kontrola dávek státní sociální podpory na vybraném úřadu práce. Vybrala jsem si region Ústí nad Orlicí, protoţe odsud pocházím. Kontrolní činnost úřadu práce a) Kontrola dodrţování zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti b) Kontrola dodrţování zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele c) Kontrola čerpání státní sociální podpory d) Kontrola vyuţívaní prostředků poskytnutých na realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších forem podpory zaměstnanosti e) Kontrolu čerpání prostředků na realizaci projektů financovaných z ESF 49 Třetí oblastí kontrolní činnosti úřadů práce (v roli orgánů státní sociální podpory) je kontrola čerpání státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V této oblasti postupují jednak podle tohoto zákona a jednak, v případě přezkumu správnosti a úplnosti podkladů pro čerpání dávek státní sociální podpory, které předloţily právnické a fyzické osoby, podle zákona o státní kontrole Oprávnění zaměstnanců orgánů kontroly Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni a) vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob b) poţadovat od nich a jejich zaměstnanců předloţení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, c) dále jsou oprávněni vyţadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly, d) a další součinnost potřebnou k nerušenému a rychlému provedení kontroly, 49 Informace o výsledcích kontrolní činnosti úřadů práce v roce 2008[online], 2009 [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 50 Tamtéţ. 28

29 e) vyţadovat od fyzických osob, které se zdrţují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci osvědčení totoţnosti f) prokázání, ţe tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy, g) u cizinců jsou oprávněni vyţadovat předloţení povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání vyţaduje a povolení k pobytu a zelenou kartu h) vyţadovat odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtách jim k tomu určených i) podání písemné zprávy o přijatých opatřeních Kontrolní činnost státní sociální podpory Orgány SSP, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předloţených právnickými a fyzickými osobami. Zaměstnanci oddělení kontroly SSP, pověření provedením inspekce, mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uloţených v 63. Pověřené osoby jsou povinny umoţnit nahlíţet do potřebných dokumentů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. 52 Státní sociální podporou se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, stát podílí na krytí nákladů na výţivu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu formou: přídavku na dítě 17, sociálního příplatku 20, příspěvku na bydlení 24, porodné Kontrolní činnost[online].[cit ].Dostupný z WWW: < 52 ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vydání. Praha: Karolinum, s. ISBN , str

30 Stát poskytuje i další dávky, které nejsou závislé na výši příjmu a to: rodičovský příspěvek 30 31, zaopatřovací příspěvek 33, dávky pěstounské péče 36, pohřebné 47. Orgány státní sociální podpory posuzují, zda jsou u oprávněných osob naplněny zákonné podmínky pro výplatu příslušné dávky před jejím vyplácením, v jeho průběhu i po ukončení vyplácení, tj. vţdy kontrolují, zda jim vznikl, eventuálně zda trvá nárok na tuto dávku Kontrolní oddělení úřadu práce v Ústí nad Orlicí Kontrolní oddělení SSP v Ústí nad Orlicí se zaměřuje na kontrolu čerpání testovaných dávek státní sociální podpory. V kompetenci této instituce je zpětná kontrola ţadatelů o přídavky na dítě, sociální příplatky a příspěvky na bydlení. Ţádnou jinou oblast kontroly toto oddělení neprovádí. Pro geografickou oblast úřadu práce v Ústí nad Orlicí provádí kontrolu skupina dvou aţ tří zaměstnanců, pověřená podle ustanovení 65 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a s odkazem na ustanovení 9 zákona č. 552/ 1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Kontaktní místa SSP jsou pověřena kompetencí přijímat ţádosti na sociální příplatek, ţádosti o dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné, přídavky na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dále vede řízení o přiznání dávek státní sociální podpory, vydává rozhodnutí o přiznání dávek státní sociální podpory, provádí výplatu dávek státní sociální podpory, vykonává státní správu v oblasti státní sociální podpory Geografická působnost Úřadu práce v Ústí nad Orlicí Pod působnost Úřadu v práce v Ústí nad Orlicí spadají kontaktní místa v Chocni, Vysokém Mýtě, Vamberku, Letohradě, Králíkách, Jablonném nad Orlicí, České Třebové a Lanškrouně (viz. Příloha č. 1). 53 Infromace o kontrolách provedených v 1. pololetí roku 2006[online],2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < 54 Úřad práce- Kontaktní pracoviště ústí nad Orlicí- SSP[online],[cit ]. Dostupný z WWW: < 30

31 3.3.2 Organizační struktura úřadu práce Úřad práce je obecně rozdělen do několika odborů: Odbor zprostředkování poradenství (odbor zprostředkování zaměstnává 14 zaměstnanců a na oddělení poradenství pracuje 10 osob), odbor trhu práce (zajišťuje 9 zaměstnanců), odbor státní sociální podpory (v Ústí nad Orlicí sídlí pouze metodik a vedoucí odboru SSP, který dohlíţí na fungování všech kontaktních míst, spadajících do působnosti ústecko-orlického Úřadu práce), odbor ekonomický (se 7 zaměstnanci), odbor kontrolní a právní (s 8 zaměstnanci, tento odbor zahrnuje i oddělení kontroly SSP- 3 zaměstnanci, kterému se budu podrobně věnovat v této kapitole), oddělení IS (6 zaměstnanců). Poznámka: grafické znázornění organizační struktury úřadů práce viz. Příloha č Průběh kontroly dávek SSP v Ústí nad Orlicí Rozsah kontrol je prováděn na základě předběţného plánu, který je v oblasti ústeckoorlického úřadu práce stanoven na 60 kontrol za pololetí, jak jiţ bylo uvedeno, kontrolu provádí skupina 2 zaměstnanců kontrolního oddělení SSP, v případě větší firmy vyjíţdí na inspekci tříčlenná skupina. V závislosti na velikosti podniku probíhá kontrola aţ několik dní, malá firma můţe být zkontrolována během jednoho dne. Pro výkon práce kontrolora jsou upřednostněny osoby s vysokoškolským vzděláním, není však nutné vzdělání ekonomického směru. Kontroloři prochází vstupním vzděláváním, které je zakončeno zkouškou, kterou je nutné sloţit Výběr kontrolované osoby Kontrolované fyzické/právnické osoby jsou vybírány náhodně, v závislosti na existenci ţadatelů o dávky státní sociální podpory ve firmě. Po výběru firmy kontrolor provede: 1. výpis dat z obchodního rejstříku ARES, který obsahuje - registraci subjektu: IČ, obchodní firma, právní forma, sídlo, stav subjektu, datum zápisu - předmět podnikání - předmět činnosti 31

32 - kapitál: jmění, vklad - seznam osob představenstva 2. výpis osob- ţadatelů o státní sociální podporu, které jsou ve firmě, podle IČ Povinnosti před zahájením kontroly Před zahájením kontroly se musí zaměstnanci úřadu práce prokázat sluţebním průkazem a pověřením ke kontrole. Je sepsáno: a) pověření k provedení kontroly podepsané ředitelem úřadu práce b) zápis o zahájení kontroly, jejíţ součástí je seznámení s předmětem kontroly, kontrolním obdobím a skutečností, ţe kontrola bude probíhat v reţimu zákona o státní sociální podpoře a zákona č. 552/1991 Sb. O státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, které určují práva a povinnosti kontrolované osoby. Oba dokumenty musí být podepsány statutárním zástupcem kontrolované osoby Kontrola SSP Statutární zástupce určí osobu, mzdovou účetní, k poskytování součinnosti v průběhu kontroly, která jej bude zastupovat při podávání potřebných a pravdivých informací a zabezpečovat předloţení vyţadovaných dokladů a písemností v rozsahu prováděné kontroly. Skupina kontrolorů provádí kontrolu na základě předloţených mzdových listů a ověřuje pravdivost údajů v programu OK dávky, kde jsou zaznamenány doloţené ţádosti o dávky. Osoby jsou v programu vyhledávány podle rodného čísla, popřípadě podle příjmení. Potvrzení příjmů si ţadatel nosí na určené kontaktní místo a daný pracovník ho následně vkládá do systému. Toto potvrzení je kontrolorem porovnáváno s údaji v mzdových listech zaměstnavatele. Pokud není příjem doloţen na kontaktním místě, ale v mzdových listech se nachází, kontrolor si zaznamenává jeho údaje k pozdějšímu zpracování. Výsledek kontroly, obsahující případné zjištěné nedostatky, je zasílán na kontaktní místo dávek SSP, pod které ţadatel spadá. Zaměstnanec kontaktního místa přepočítá nárok na dávky státní sociální podpory s přihlédnutím k chybějícím údajům (nedoloţené příjmy apod.). Po přepočtení nároku na dávku s chybějícími příjmy, mohou nastat tyto situace: a) ţadateli je nadále vyplácena poţadovaná dávka, nevznikne přeplatek ani nedoplatek, b) vznikne přeplatek, 32