Zkušenost žen s vaginismem: interpretativní fenomenologická analýza

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zkušenost žen s vaginismem: interpretativní fenomenologická analýza"

Transkript

1 : interpretativní fenomenologická analýza Diplomová práce Bc. Veronika Pořízková Vedoucí práce: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. Brno 2015

2 ABSTRAKT Ústředním tématem diplomové práce je zkušenost žen, které žijí, nebo v minulosti žily se sexuální dysfunkcí genito pelvic penetration/pain disorder, která způsobuje svalový spasmus v zevní třetině vaginy znesnadňující nebo až znemožňující vaginální penetraci, a zahrnuje poruchy dříve známé jako vaginismus a dyspareunie. V teoretické části jsou zahrnuta dosavadní vědecká zjištění, je vysvětlena problematická definice vaginismu, rozdíly v pohledu různých klasifikačních systémů a zejména rozdíly v DSM IV a DSM V. Dřívější výzkum se zaměřoval především na důvody, projevy a léčbu GPPPD/vaginismu. Tato studie je kvalitativního charakteru a explorativního typu. Výzkumný soubor tvoří pět žen v rozmezí 21 až 37 let. Jako metoda byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Analýza proběhla pomocí interpretativní fenomenologické analýzy, na základě které bylo identifikováno šest témat: Jsem jiná než ostatní, Strach, Stud, Nesplňuji roli ženy, Potřeba kontroly a Ambivalence v prožívání. Interpretace, limity a další možnosti výzkumu jsou zmíněny v diskuzi. Klíčová slova: vaginismus, dyspareunie, genito pelvic penetration/pain disorder, sexuální dysfunkce, sexualita, kvalitativní výzkum, interpretativní fenomenologická analýza, rozhovor The main topic of this master thesis is the experience of women living with genito pelvic penetration/pain disorder. This sexual pain disorder means involuntary contraction of the muscles in outer third of vagina, which causes difficulties or impossibilities in vaginal penetration, earlier known as vaginismus and dyspareunia. Theoretical part includes present research findings, difficult and confusing current definition of vaginismus and differences in various systems of classifications. Earlier research focused mainly on causes and treatment of GPPPD/vaginismus. This study is qualitative with explorative focus. Research sample includes five women between ages 21 and 37, semi structured interview was chosen as the main research method. Data were analysed using interpretative phenomenological analysis, which carried out six topic presented beneath the headings: I am different than the others, Shame, Fear, I do not comply with the role of a woman, Need for control and Contrasts in living experience. Interpretations, limits and further research suggestions are discussed. Keywords: vaginismus, dyspareunia, genito pelvic penetration/pain disorder, sexuality, qualitative research, interview, interpreatative phenomenological analysis, sexual pain disorders

3 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. Brno, Bc. Veronika Pořízková

4

5 Děkuji panu profesoru Čermákovi za vstřícné vedení a mnohé odborné rady, které mi dal v průběhu psaní práce. Dále děkuji svému Sirovi za podporu a dodávání motivace a také za prvotní gramatickou korekturu. Za typografické úpravy děkuji Davidu Chlumskému, jenž se po bakalářské práci již zřejmě stává mým osobním editorem. A v neposlední řadě děkuji především všem respondentkám za jejich ochotu a otevřenost v rozhovorech nezbytných pro tuto práci.

6

7 OBSAH Teoretický úvod... 2 Metodologie Výzkumný soubor Reflexe výzkumníka Průběh sběru dat Analýza Výsledky Souhrny Marcela Vanda Markéta Kateřina Zdena Témata vzniklá z analýzy Jsem jiná, než ostatní Nesplňuji roli ženy Strach Potřeba kontroly Stud Ambivalence v prožívání Diskuse Literatura Přílohy Příloha 1: Vzor informovaného souhlasu... 33

8 TEORETICKÝ ÚVOD Sexuální dysfunkce jsou dle Weisse (2010) poruchy sexuální výkonnosti, charakterizované nedostatečností jedné nebo několika fyziologických složek sexuálního chování s multifaktoriální etiologií. Prevalence sexuálních poruch není přesně známa, ale podle Weisse (2010) se u žen pohybuje okolo % a v posledních letech dochází v České republice ke statisticky významnému zvýšení. Tradiční hodnocení a kategorizace sexuálních poruch vychází z nutnosti a přirozenosti koitální aktivity, kdy jsou některé dysfunkce charakterizovány přímo mírou neschopnosti koitu. Jednou z poruch, pro které je nemožnost nebo obtíže spojené s pohlavním stykem typické, jsou vaginismus a dyspareunie. V nejčastěji používané klasifikaci psychických nemocí, v DSM, byl vaginismus v její čtvrté revizi charakterizován jako kontrakce svalů v zevní třetině vaginy. Kontrakce se objevovaly při pokusu o vaginální penetraci a byly popisovány jako opakované a přetrvávající. U některých žen vedl pouhý pokus nebo myšlenka na penetraci ke kontrakci svalů, která se pohybovala od mírné až po silnou, jež pak jakoukoliv penetraci zcela znemožňovala. Dyspareunie byla dle DSM IV popisována jako opakovaná a přetrvávající bolest v souvislosti s pohlavním stykem u mužů nebo žen. Vaginismus je jednou z nejčastějších sexuálních dysfunkcí žen, odhadovaná prevalence je 5 17 % (Lahaie et al., 2010). Někteří autoři (Watts, Nettle, 2010) tvrdí, že jde dokonce o 5 42 % s tím, že realita může být ještě horší vzhledem k citlivé povaze poruchy, se kterou se některé ženy nemusí nikdy k odborníkům, potažmo do statistik, dostat. Davisová a Reissingová (2007) dodávají, že 21 % žen ve věku od 18 do 29 let zažily nějakou formu genitální bolesti ve spojitosti s pohlavním stykem. Podle Kratochvíla (2008) je vaginismus reflexní křečovité stažení svalstva poševního vchodu a dalších svalů pánevního dna, které znemožňuje proniknutí penisu do pochvy. Má charakter obranného reflexu, který je vyvolán reálným, očekávaným nebo jen představovaným pokusem o penetraci. Někdy se připojuje i reflexní svírání stehen a prohýbání páteře. Zpravidla bývá též přítomna fobie týkající se deflorace, sexuálního styku nebo jakékoliv vaginální penetrace. Kratochvíl (2008) také rozlišuje vaginismus generalizovaný, který se vztahuje na jakékoliv způsoby penetrace a vaginismus prekoitální, týkající se pouze sexuálního styku. Dále ho rozlišuje jako primární, od prvních pokusů o penetraci, a sekundární, kdy styk byl v sexuální historii ženy někdy možný. Vaginismus však v současné době prochází diagnostickou revolucí a přesná definice tak může být obtížná a odlišná u různých klasifikačních systémů a různých odborníků. Původní rozdělení vaginismu z 80. let, kdy se vaginismus jako sexuální dysfunkce začal v literatuře poprvé objevovat, rozlišuje čtyři stupně dle závažnosti. V nejtěžším případě nelze bez narkózy provést ani gynekologické vyšetření, v těžkých případech není možné zavedení prstů, v méně těžkých případech je možné zavést prsty, ale nikoliv penis, a v lehkých případech je zavedení penisu alespoň někdy možné, ale vždy bolestivé. Příčiny vaginismu jsou, ač multifaktoriální, převážně psychogenního původu. Může to být zafixovaná podmíněná reflexní obranná reakce na nepříjemný zážitek (Arentewicz, Schmidt, 1980). Existují tři základní klasifikační systémy pro sexuální poruchy, a to 10. verze Mezinárodní klasifikace nemocí dle WHO, využívaná zejména v českém prostředí (MKN 10), pátá revize Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické společnosti (DSM V) a klasifikace Americké nadace pro urologické cho 2

9 roby (AFUD). MKN 10 sexuální dysfunkce definuje jako stavy, při kterých se jedinec na svém sexuálním životě nemůže podílet podle svých představ. Podle MKN 10 vaginismus spadá vedle dyspareunie do podkategorie sexuální bolestivé poruchy. Neorganický vaginismus 1 je v MKN 10 (s. 230) definován takto: Spazmus pánevního dna obklopujícího vaginu, který způsobuje uzavření vchodu do vaginy. Zavedení penisu je bolestivé nebo nemožné. Diagnostický klasifikační systém AFUD dělí sexuální poruchy na primární/sekundární, selektivní/generalizované, částečné/úplné a podle příčiny na organické, psychogenní, smíšené a neznámé. Vaginismus spadá do samostatné kategorie a je definován takto: ( ) stav, při kterém dochází k bezděčné kontrakci svalů dolní třetiny vaginy znemožňující penetraci a působící osobní potíže. Libido i orgastická schopnost mohou být zachovány. Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit vaginismus od fobického vyhýbání se souloži (spasmus není přítomen) a od somatických onemocnění či anomálií. Časté bývají psychogenní příčiny. (Weiss, 2010, s. 68) Čtvrtá i pátá verze DSM popisují sexuální dysfunkce jako poruchy sexuální touhy a/nebo psychologické změny cyklu sexuální aktivity, které působí jedinci potíže a interpersonální komplikace. DSM je v klinické praxi nejčastěji využívaným systémem a ve své poslední revizi přichází se zásadní změnou, kdy se ve verzi DSM V změnilo právě zařazení vaginismu. V DSM IV vaginismus spadal do tzv. sexual pain disorders (poruchy způsobující bolest při sexu) a byl definován takto: Základním rysem vaginismu je opakovaně se objevující nebo trvalá mimovolná kontrakce svalů pánevního dna, které uzavírají vnější část vaginy při pokusu o penetraci penisu, prstu, menstruačního tampónu nebo gynekologického zrcadla (kritérium A). Tato porucha ženě způsobuje zřetelné utrpení nebo interpersonální obtíže (kritérium B). Potíže nejsou lépe vysvětlitelné jinými důvody a nedějí se jako přímá fyziologická reakce zdravotního stavu (kritérium C). U některých žen může pouhé očekávání penetrace vyústit ve svalový spasmus. Stah svalů může být od mírného, zahrnující pocit těsnosti a nepohodlí, až po silný, znemožňující penetraci. (American Psychiatric Association, 2000, s. 542) Vzhledem k obtížně nastavitelným kritériím, které by vaginismus diagnosticky zcela jasně a ve všech případech odlišovaly od dyspareunie, u které je žena penetrace schopná, ale pociťuje při ní bolest, byly obě poruchy sloučeny pod kategorii Genito pelvic penetration/pain disorder (GPPPD) a dále se dělí podle stupně závažnosti. Ve studii Binika (2010) poprvé zazněl návrh na revizi a na sloučení vaginismu a dyspareunie pod jednu kategorii, na základě toho, že pro obě poruchy je typická především bolest při penetraci. V této práci bude s výrazy vaginismus, dyspareunie a genito pelvic pain/penetration disorder nakládáno podle toho, jaký z výrazů se objevil v jednotlivých citovaných zdrojích. Diagnostická kritéria pro GPPPD v DSM V jsou tedy definována takto: ( ) trvalé nebo opakovaně se objevující obtíže v jedné nebo ve více z těchto oblastí: penetrace během pohlavního styku, bolest ve vulvo vaginální oblasti nebo oblasti pánevního dna při pokusu o penetraci, v jejím průběhu, nebo po jejím uskutečnění, strach nebo úzkost z bolesti během pohlavního styku a tenze nebo ztuhnutí svalů pánevního dna během pokusu o penetraci. Tyto symptomy musí přetrvávat po dobu minimálně šesti měsíců, musí ženě způsobovat psychickou nepohodu a nemohou být lépe vysvětleny jinou mentální poruchou nebo jako důsledek okolností partnerského vztahu (např. domácí násilí), popřípadě jiným zdravotním problémem. (American Psychiatric Association, 2013, s. 439). GPPPD můžeme rozdělit na typ celoživotní lifelong, který trvá od té doby, co žena začala být sexuálně aktivní, a na typ získaný acquired, 1 MKN popisuje pouze poruchy funkční, tedy takové, které nemají souvislost s neorganickými příčinami = neorganické. 3

10 kdy obtíže s penetrací začaly až po období bezbolestného sexuálního života. Podle závažnosti můžeme poruchu rozdělit do tří vzestupných stupňů. Zásadním rozdílem v diagnostice by mělo být upuštění od vaginálního spasmu jakožto hlavního kritéria, na kterém byla diagnostika postavená již od prvního uvedení v DSM III v roce Nyní se za stěžejní ukazatel považuje strach a snaha se vyhnout vaginální penetraci, což je ale v kontrastu s touhou a upřímným chtěním vaginálního styku dosáhnout (Basson et al., 2003). Na druhou stranu je právě strach související s penetrací podle některých autorů zásadním rozdílem vaginismu oproti dyspareunii, nicméně empirických výzkumů nebylo v této oblasti provedeno mnoho. Studie Reissingové (2004) se sice o to pokoušela, nicméně strach byl posuzován pouze na základě behaviorálních ukazatelů. Potvrdit tuto hypotézu bez takovýchto metodologických limitů se o deset let později snažila kanadská studie, kde se strach měřil jak behaviorálně, fyziologicky, tak sebe posuzovacím způsobem (Lahaie et al., 2014). Studie se zúčastnilo 50 žen s vaginismem, 50 žen s dyspareunií a 43 žen jako kontrolní skupina. Studie zahrnovala strukturovaný rozhovor, testování citlivosti na bolest, gynekologickou prohlídku a několik sebe posuzovacích dotazníků. Výsledky ukázaly, že strach byl skutečně statisticky významně vyšší u skupiny žen s vaginismem, než u žen s dyspareunií a u kontrolní skupiny. Genitální bolest jako taková nebyla statisticky významně odlišná u žen s vaginismem a dyspareunií, nicméně odlišovala obě klinické skupiny od skupiny kontrolní. I přes zjištěné statisticky signifikantní rozdíly je překryv v symptomech u vaginismu a dyspareunie podle autorů natolik velký, že skutečně často není možné tyto dvě poruchy spolehlivě odlišit. Je otázkou, zda sloučení vaginismu a dyspareunie pod jednu kategorii GPPPD je ku prospěchu věci, když i ze samotných definic obou poruch vyplývá, že mezi nimi existují kvalitativní rozdíly, které se ukazují i v některých výzkumech, a i způsob léčby jde divergentní cestou. Diferenciální diagnostika se ale dlouhodobě jevila jako natolik složitá a subjektivní a v mnoha případech skutečně nebylo možné obě poruchy od sebe spolehlivě odlišit, že sloučení poruch pod GPPPD bylo očekávaným východiskem. Zdali to bylo dobrým krokem, ukážou až další výzkumy a zkušenosti z praxe. Současný výzkum se ubírá v drtivé většině kvantitativním směrem, v nejvyšší míře je zaměřen právě na diferenciální diagnostiku, na léčbu a na faktory, které vaginismus způsobují, a na sexuální chování. Zpravidla se ale zaměřuje převážně na fyzické projevy. O tom, co ale spouští svalový spasmus, který znemožňuje penetraci a tedy i strach, se stále mnoho neví. Populárním tématem je zjišťování souvislosti mezi vaginismem a úzkostností. Britský výzkum z roku 2010 (Watts, Nettle, 2010) porovnával 344 žen s vaginismem a 101 žen z kontrolní skupiny za pomocí State and Trait Anxiety Inventory 2. Výsledky ukázaly, že ženy s vaginismem měly vyšší míru úzkostnosti a nižší extraverzi. Ukázalo se také, že ve skupině žen s poruchou je větší prevalence diagnózy úzkostných poruch. Úroveň úzkosti byla u žen s vaginismem vysoká, a to zejména tehdy, když se cítily nepodporované svými partnery, nebo na ně bylo příliš tlačeno v ohledech léčby vaginismu. Britská studie přišla s takovými závěry, že vysoká míra obecné úzkostnosti může být predispozičním faktorem pro vaginismus a i přesto, že vaginismus má multifaktoriální etiologii, 2 State anxiety: strach, nervozita, diskomfort, rozrušení, které se objevuje v situacích považovaných za nebezpečné. State anxiety tedy můžeme přeložit jako úzkost. Trait anxiety: pocity stresu, obav, nepohodlí atd., které se objevují každodenně. Lidé s vysokou mírou trait anxiety pociťují i běžné situace jako stresující, trait anxiety tedy můžeme přeložit jako úzkostnost (Watts, Nettle, 2010). 4

11 dá se předpokládat, že má podobné predispoziční faktory jako poruchy úzkostnosti. Otázkou je, zda úzkostnost souvisí výhradně s děním okolo vaginální penetrace, nebo zda jsou ženy trpící vaginismem více úzkostné v obecnější rovině. Pokud mají ženy s vaginismem zvýšenou pouze úzkost, je pravděpodobné, že se jedná spíše následek vaginismu, zatímco u zvýšené úzkostnosti se jedná spíše o predispoziční faktor. Jedním z hlavních témat výzkumů sexuálních poruch je samotná sexualita a sexuální chování u klinické populace. DSM IV a některé klinické studie tvrdí, že sexuální funkce žen s vaginismem nemusí být nijak ohrožena, a to hlavně v případě, kdy se žena vůbec nepokouší o vaginální penetraci. To je podle Kratochvíla (2008) i jedním z důvodů, proč ženy s vaginismem tak často odkládají návštěvu odborníků. To potvrzuje i Weiss (2010), který dodává, že páry mohou často žít ve spokojeném manželství, kdy provozují nekoitální sexuální aktivity a odborníky navštíví až kvůli problémům se založením rodiny. Tuğrul a Kabakçi (1997) na základě výzkumu párů, ve kterých žena trpí vaginismem, dokonce tvrdí, že celkem 85 % žen a 90 % mužů hodnotí své manželství jako uspokojivé. Obecně toho ale o sexuálním chování žen s vaginismem dosud mnoho známo není, zabývala se jím proto mimo jiné studie z roku 2013 (Cherner, Reissing). Ty tvrdí, že sexualita u žen s vaginismem se může pohybovat od naprosto normální a nenarušené, v případě že není žádná snaha o penetraci, až k hluboce narušené ve všech pokusech o intimní kontakt. Zjištěním bylo, že ženy s vaginismem mají menší rozptyl sexuálního chování během života než zdravá kontrolní skupina. Vzhledem k tomu, že samotnou definicí vaginismu je snížená možnost, popřípadě až nemožnost pohlavního styku a je tedy jasné, že rozptyl sexuálních aktivit bude nižší právě o koitální způsoby, není to příliš objevným zjištěním. Ve výsledcích se ale také ukázal strach ze ztráty kontroly nad vlastním tělem a úzkost ze situace spojené s penetrací. Zajímavým zjištěním bylo to, že při porovnávání s kontrolní skupinou s dyspareunií bylo zjištěno, že ženy s vaginismem mají menší problém s lubrikací a větší sexuální touhu než ženy s dyspareunií, což mimo jiné hovoří pro rozdíl mezi oběma poruchami. U skupiny žen s vaginismem se potvrdily také další problémy v sexuální oblasti, které by potřebovaly odbornou léčbu nad rámec vaginální penetrace. Zkoumat sexuální chování žen s vaginismem je problematické, protože standardní dotazníky zpravidla obsahují položky dotazující se na pohlavní styk, zatímco ženy s vaginismem provozují nekoitální sexuální aktivity. Jediným dotazníkem, který toto zohledňuje, je Female Sexual Function Index (FSFI). Dva výzkumy provedené za použití této metody přinesly výsledky, které říkají, že ženy s vaginismem mají nižší sexuální touhu, vzrušení, lubrikaci, méně častý orgasmus a pocit uspokojení než kontrolní skupina bez sexuální dysfunkce. (Reissing, Armstrong, & Allen, 2013; van Lankveld et al., 2006). Existuje jen několik málo studií, které zkoumají nekoitální sexuální chování žen v porovnání s kontrolní skupinou. Podle nich se ženy s GPPPD méně věnují masturbaci (ter Kuile et al., 2007) a oproti ženám bez sexuální dysfunkce méně často vyhledávají jakékoliv sexuální chování zahrnující penetraci (prsty, sexuální pomůcky) (Reissing et al., 2003). Také se oproti kontrolní skupině objevila menší touha zapojovat se do veškerých non koitálních sexuálních aktivit obecně (Borg, de Jong, & Weijmar Schultz, 2011). Ženy s vaginismem se tedy sice věnují non koitálním aktivitám, ale pozitivní výsledky v oblasti sexuálního chování se objevují spíše výjimečně a spíše ve starších studiích (např. Dawkins, Taylor, 1961; Kaplan, 1974 In Cherner, Reissing, 2013). Pouze dvě empirické studie dosud přinesly takové závěry, že ženy s vaginismem měly uspokojivý nebo dokonce lepší sexuální život než zdravá kontrolní skupina (Duddle, 1977 In Cherner, Reissing, 2013) nebo kontrolní skupina s jinou sexuální dysfunkcí (Hawton, Catalan, 1997, In Cherner, Reissing, 2013). Nicméně jsou to studie 5

12 s metodologickými limity. V poslední zmíněné studii zahrnovala kontrolní skupina vzorek žen s problémy se sexuální touhou, vzrušením a orgasmem, což výsledky nečiní úplně relevantními vzhledem ke srovnání s normální populací žen. Otázkou zůstává, proč ženy s vaginismem dosahují takto negativních výsledků, když u nich zpravidla libido, ani schopnost dosahovat orgasmu nemusí být narušena (Kratochvíl, 2008). I ženy bez sexuální dysfunkce dosahují orgasmu častěji při nekoitálních aktivitách než u pohlavního styku (Costa, Brody, 2014). Odpovědí může být právě i zaměření dotazníků na sexuální spokojenost, která je a priori spojena spíše s koitálními aktivitami než nekoitálními nebo potenciální strach z nekoitálních aktivit působících jako předzvěst pohlavního styku. Co se týče prediktorů vaginismu, ty jsou považovány za multifaktoriální (Weiss, 2010). Kromě výše zmíněné úzkostnosti existují teorie, které dávají do souvislosti typ citové vazby a predispozice ke vzniku bolestivých sexuálních poruch. Jsou založeny na tom, že vzorce attachmentu se opakují také v dospělosti v intimních vztazích. U nejisté citové vazby se objevuje vyšší úzkostnost, u které je vztah s vaginismem i dyspareunií potvrzený. Dlouhodobě se ukazuje, že typ attachmentu souvisí se způsobem copingových strategií (Granot et al. 2010). Lidé s jistou citovou vazbou obvykle hodnotí potenciálně stresující situace jako zvládnutelné a sami sebe vnímají jako schopné situaci efektivně vyřešit. Snaží se hledat podporu zvenčí a se stresujícími situacemi se vypořádávají bez tendencí ke zkreslení reality a vnímání sebe sama. Naopak lidé s nejistou citovou vazbou mají sklony vyhodnocovat stresující situace jako nezvládnutelné a sebe jako neschopné se s nimi vypořádat. Mají vyšší míru úzkostnosti a mnohdy si drží odstup od ostatních lidí. Typ citové vazby se podobně projevuje také u sexuálního chování. Podle Brennanové, Clarkové a Shavera (1998) mají ženy s vyhýbavou citovou vazbou větší tendence vyhýbat se také intimitě a sexuálnímu kontaktu než ženy s jistou citovou vazbou. Ženy s nejistou ambivalentní citovou vazbou pak používají sexualitu jako prostředek k navázání emoční blízkosti, a to i tehdy, když nepociťují touhu na sexuální aktivity. Podle Andersona a Hinese (1994) attachment také úzce souvisí se vznikem chronické bolesti. Tvrdí, že vývoj citové vazby je samotným centrem zkušenosti s bolestí a že chronická bolest funguje jako somatizace nevyřešených traumat z minulosti. Podle této teorie je nejistá citová vazba spojena s chronickou bolestí a s nižší schopností se vyrovnat se stresem s ní spojeným. Tato zjištění nahrávala tomu prozkoumat vztah přímo mezi attachmentem a bolestivými sexuálními poruchami. Studie z roku 2010 (Granota et al.) zjišťovala souvislost mezi dyspareunií a attachmentem. Studie zahrnovala skupinu 110 žen, z nichž 45 prožívalo bolest při sexu, a kontrolní skupinu 65 žen. Jako metoda byly zvoleny dva dotazníky: Experience in Close Relationships Scale a krátká verze Brief Symtpom Inventory. Ukázalo se, že u skupiny žen s dyspareunií byl vyšší výskyt nejisté citové vazby, a to jak ambivalentní, tak vyhýbavé. Také se objevily signifikantně vyšší skóry u somatizace. Regresní analýza ukázala, že zvýšené skóry u somatizace a vyhýbavé citové vazby predikují vyšší pravděpodobnost dyspareunie. Mezi závěry studie zaznělo také to, že ženy, které mají časté stížnosti na fyzickou bolest kdekoliv na těle a nejistou citovou vazbu obou typů, mohou častěji pociťovat bolest při pohlavním styku. (Granot et al., 2010). Obdobná studie z roku 2015 se zabývala typem attachmentu u žen s vaginismem. Ve vzorku bylo zahrnuto 56 pacientek s vaginismem a 51 zdravých žen. Oběma skupinám byl administrován Golombok Rust Inventory of Sexual Satisfaction Scale a Relationship Scales Questionairre. Výsledky ukázaly, že skóry pro jistou citovou vazbu byly statisticky významně nižší u skupiny žen s vaginismem než u kontrolní skupiny a výsledky podpořily teorii, že nejistá citová vazba může být podstatným faktorem v patogenezi vaginismu. (Özcan et al., 2015). Je vidět, že v tomto případě 6

13 se výsledky, dávající do souvislosti vaginismus a citovou vazbu a dyspareunii a citovou vazbu, téměř neliší a můžeme tak říct, že typ attachmentu hraje jistou roli a může být jedním z faktorů pro predispozici k bolestivým sexuálním poruchám obecně. Pohledů na léčbu vaginismu je vícero a neexistuje ustálený a ověřený postup. Často se jedná o systematickou desenzitizaci k vaginální penetraci, o párovou a sexuální terapii, Kegelovy cviky 3 a sexuální edukaci. Nicméně co se týče úspěšnosti léčby, existuje pouze omezené množství potvrzujících studií. Nizozemská studie (van Lankveld, 2010) přišla se zjištěním, že velmi efektivním způsobem léčby je zejména systematická práce na odstranění strachu souvisejícího s penetrací za použití expoziční terapie in vivo, spadající do oblasti KBT. To je také součástí tzv. pelvic floor physical therapy, tedy fyzioterapie pánevního dna. Ta se ukazuje jako efektivní u bolestivých sexuálních poruch obecně, nejen u vaginismu. Byl proveden internetový průzkum mezi ženami trpícími vaginismem (Reissing 2012), který odhalil, že právě fyzioterapie pánevního dna byla považována za nejužitečnější způsob léčby, zatímco vaginální dilatace, Kegelovy cviky, nebo biofeedback byly hodnoceny jen jako středně přínosné. Kontrakce svalů pánevního dna jsou považovány za podstatný faktor v celém modelu strachu a vyhýbání se vaginální penetraci, a to u všech bolestivých sexuálních poruch. Ženy trpící vaginismem však vykazují mnohem více vyhýbavého chování a v popředí je vždy strach a úzkost. Ženy s vaginismem připisovaly strachu z vaginální penetrace a strachu z bolesti nejvyšší váhu ve svých problémech (Reissing 2012). Studie Reissingové z roku 2004, která se zabývala právě vaginálním spasmem, neobjevila žádné signifikantní rozdíly ve svalstvu pánevního dna u žen s vaginismem a s dyspareunií oproti ženám bez sexuální dysfunkce. Nicméně ženy s vaginismem se podstatně lišily právě ve strachu, úzkosti a vyhýbavém chování během samotné examinace svalů pánevního dna a u gynekologických prohlídek. Úzkost a strach tak zasahuje i do pokusů o léčbu a podporuje tak udržení poruchy. Redukce strachů souvisejících s penetrací se ukázala jako hlavní prediktor úspěšného výsledku léčby ve studii zahrnující 117 žen s celoživotním typem vaginismu (ter Kuile et al., 2007). V následné ter Kuileové studii (2009) pak rovnou přistoupili k redukci strachu pomocí expoziční terapie in vivo a 9 z 10 žen bylo schopno mít vaginální styk po pouhých 2 3 hodinách terapie. Pro některé ženy však může být expoziční terapie in vivo příliš invazivní a náročná a je potřeba zvolit více pozvolný přístup. Je třeba však říct, že za úspěšnou léčbu se považuje fakt, kdy je žena schopna bezbolestné vaginální penetrace, bez ohledu na to, zda při ní prožívá příjemné pocity či vzrušení. Pro úspěšné využití KBT v léčbě hovoří ve své studii i Engmanová, Wijmová a Wijma (2010), kdy se úspěšnost léčby pohybovala mezi 6 a 81 % v závislosti na tom, jak byla definována úspěšná léčba. 4 Podle Weisse (2010) je v léčbě vaginismu na místě výklad reflexního mechanismu, podpora, persuaze zaměřená na snížení obav z penetrace, předložení anatomických schémat, pokus o korigování představ o bolestivosti a nebezpečnosti penetrace a doporučení pomalého postupného překonávání strachu při roz 3 Kegelovy cviky jsou cviky vyvinuté v roce 1948 americkým gynekologem Arnoldem Kegelem, zaměřují se na procvičování a zpevnění svalů v oblasti pánevního dna. Podle Kegela vedou cviky u žen ke zvýšení vzrušivosti, vaginální lubrikace a snadnějšímu dosažení orgasmu. U mužů pak k silnější erekci a oddálení ejakulace. Samotné cviky spočívají v zatínání svalstva, podobně jako při zadržování proudu moči při močení. Kromě sexuálních účelů se Kegelovy cviky mohou praktikovat i při potížích s močovou inkontinencí (Chen, 2004). 4 Nejméně pro úspěšnou léčbu definovanou jako prožívání příjemných pocitů při penetraci, nejvíce u definice jako prosté možnosti penetrace. 7

14 víjení milostné hry bez násilných pokusů a proniknutí proti odporu ženy. Toto však může být podle Weisse účinné zejména v počátcích, kdy porucha ještě není příliš fixována a u případů, kde hraje roli hlavně stud či nerozvinuté sexuální cítění. V případech, kdy oba z partnerů dosahují uspokojivého sexuálního života, vzrušení a orgasmu nekoitální cestou, takový postup nemá velký význam a zde nastupuje psychoterapie. Ta má vést k porozumění vývoji osobnosti, odkrýt nevyřešené vnitřní konflikty a umožnit hlubší vhled do situace. Psychoterapie je možná jak v individuální, tak skupinové formě. Weiss nevylučuje také hypnoterapii se sugescemi zaměřenými na úspěšnou penetraci. Vedle psychoterapie se u vaginismu osvědčuje také nácviková léčba pomocí prstů a dilatátorů s postupně se zvětšující velikostí, až je dosaženo velikosti penisu. Žena postupuje napřed sama, dále za asistování partnera, je možné užívání lokálních anestetik na poševní vchod. Podstatný faktor při léčení vaginismu je ve změně postoje ženy při pokusech o penetraci. Neděje se na naléhání muže, pod nátlakem, kterému by se musela bránit, naopak, žena je sama aktivní. Podle Weisse (2010) je v některých případech dokonce vhodnější, když je žena v průběhu léčby bez partnera. Má pak pocit, že řeší dysfunkci hlavně kvůli sobě a nikoliv kvůli tlaku někoho druhého, kterým je sledována a hodnocena. Dále je pak dle Weisse (2010) vhodné zařadit svalový trénink, kdy žena reflexně stahuje a povoluje svaly pánevního dna a zažívá pocit volní kontroly. Nakonec pak přichází na řadu sexuální nácviková terapie v páru, která by měla vést až k úspěšnému koitu. Celkově je nutno konstatovat, že empiricky potvrzená úspěšná léčba zatím nebyla objevena. Ter Kuileová a Lankveld (In van Lankveld, 2010) provedli metaanalýzu různých léčebných přístupů a jejich závěry bylo, že je nutné nadále pokračovat ve výzkumu léčby, protože v současné době není možné dostatečně potvrdit jejich efektivitu. Ženy vyhledávají konzultaci s odborníkem zpravidla buď hned při prvních náznacích problému, nebo jak již bylo řečeno výše, až po relativně dlouhé době života s GPPPD ve chvíli, kdy chtějí založit rodinu. Důvody, proč ženy nakonec vyhledají odbornou pomoc, shrnuje Reissingová et al. (2012) takto: na prvním místě snaha o dosažení penetrace (86 %), dále snaha uspokojit partnera (71 %), snaha být jako ostatní ženy (63 %), možnost otěhotnět (48 %), obava ze ztráty partnera (34 %), obava z nemožnosti navázat dlouhodobý vztah (26 %) a nakonec ostatní důvody, např. touha podstoupit gynekologické vyšetření bez úzkosti či možnost používat tampony (20 %). Ženy pak vyhledávají především pomoc gynekologa či rodinného lékaře, dále se obracejí na psychology či sexuology, nicméně často se setkávají s nepochopením a neznalostí odborníků, což ještě více prohlubuje jejich problém. Wardová (1993) udává příklady negativních zkušeností žen s odborníky, kteří ženy např. podezírali z nespolupráce, znehodnocovali jejich pocity radami babskými, které zahrnovaly pouštění romantické hudby, posilnění alkoholem nebo počkání na větší připravenost. Dále ženy popisují pocity podprůměrnosti a beznaděje vyvolané návštěvami u gynekologů. Alarmující je, že pouze necelá čtvrtina žen považuje pomoc odborníku za přínosnou. Bohužel je to zřejmě často z pouhé nevědomosti lékařů, zejména z řad gynekologů. Studií, které by šly více do hloubky a věnovaly se detailnějšímu porozumění vaginismu a prožívání žen, není mnoho. První provedli Wardová a Ogdenová v roce 1994 a jejich práce byla, jako do jisté míry průlomová, znovu publikována s komentářem v roce Respondentkami bylo 89 žen, které v době výzkumu nebo v minulosti trpěly vaginismem, a studie proběhla za použití sebehodnotícícho dotazníku vytvořeného speciálně pro tuto práci, který byl následně vyhodnocen kvalitativně i kvantitativně. Výsledky ukázaly, že ženy s vaginismem často uváděly nízké sebehodnocení, pocit izolace, neúplnosti, beznaděje a bezmoci, 8

15 objevovaly se i sebevražedné myšlenky. Ženy dále uváděly, že se cítí být neúplnými ženami, sexuálně neatraktivními, dětskými, nevýznamnými, nemilovanými, úzkostlivými a uzavřenými. Ve výpovědích se objevovaly takové výrazy jako: jsem problém, jsem vyčleněná, naštvaná, frustrovaná, odříznutá od všech možností, jsem jako dítě mezi dospělými (Ward, Ogden, 1994). Kalerová (2006) dodává, že ženy s vaginismem se často necítí jako skutečné ženy a nejsou si jisté, zda vůbec existuje muž, který by byl ochoten s někým takovým žít v partnerském vztahu. Studii N=1 provedli Harish et al. (2011) na případu vdané ženy, která při popisování svých pocitů souvisejících s vaginismem uvádí především depresivní pocity, beznaděj a obavy z udržení manželství. Marta Meanaová, americká psychoterapeutka věnující se sexuálním dysfunkcím, ve svém článku (2009) o bolestivém pohlavním styku na základě svých profesních zkušeností uvádí, že ženy vaginismus, na rozdíl od jiných sexuálních poruch, často vnímají pouze jako svůj vlastní problém, který si musí řešit jen ony samy. Podle ní také ženy často uvádějí, že bolest je jen v jejich hlavě, považují se za hypochondričky, které si bolest vymýšlejí nebo ji přehánějí, což působí negativně na jejich sebehodnocení. Dle Meanaové by si tedy ženy měly v první řadě a první fázi léčby připustit fakt, že je jejich bolest skutečná. Meanaová (2009) dále uvádí, že ženy s vaginismem typicky využívají dva typy kognitivních stylů, a to 1) hypervigilanci výraznou pozornost věnují potenciálním náznakům vzniku bolesti a vzrušení v oblasti genitálií, které by mohly signalizovat vznik bolesti a 2) katastrofizaci tendenci usuzovat na nejhorší možné scénáře a závěry, kdy oba tyto kognitivní styly vaginismus posilují. To souvisí s tím, že ženy s vaginismem volí dle Meanové neefektivní strategie zvládání. Ty mohou být založeny na vyhýbání se nebo na vysoce emocionálně zaměřeném zvládání. Strategie vyhýbání se projevuje různými způsoby jako je odmítání, popření problému nebo rezignace. Intenzivní emocionální prožívání může zase vést k hněvu, nepřátelství, depresím, úzkosti, zahanbení a sexuální averzi. Toto vše implikuje negativní vliv na partnerský vztah. Na druhou stranu podle Wardové a Ogdenové (1994) může mít v některých případech ale vaginismus dokonce i pozitivní vliv na partnerský vztah prostřednictvím porozumění partnera a většího psychického souznění. Kromě partnera mají většinou ženy trpící vaginismem problém se se svým trápením svěřit komukoliv jinému, podle Wardové a Ogdenové (1994) je to dokonce více než tři čtvrtiny žen. Část (35 %) žen totiž pociťuje v rodině nejistotu, případně tlak na založení vlastní rodiny (34 %) a některé z žen (13 %) se kvůli vaginismu začaly kontaktu s rodinou dokonce vyhýbat. Když už se ale ženy rodině s vaginismem svěří, tak více než polovina z nich (53 %) pociťuje úlevu. Hlavním výsledkem této poměrně rozsáhlé studie mělo být podle Wardové a Ogdenové to, aby se přehodnotilo vnímání vaginismu pouze jako psycho sexuální dysfunkce a zdůraznil se psycho sociální aspekt, protože vaginismus postihuje také jejich identitu a sociální roli. Později toto potvrzuje nepřímo Engmanová et al. (2008), která tvrdí, že ženy samy sebe nevnímají negativně pouze jako sexuální partnerky, ale také jako ženy a lidské bytosti obecně. Problémy spojené s GPPPD tedy mají přesah i mimo sexuální identitu a podílejí se také na kvalitě jejich sociálních vztahů. Kvalitativní studie mapující přímo prožívání žen s genito pelvic pain/penetration disorder 5 byla dosud provedena jedna a byla zaměřena na prožívání heterosexuálního partnerského vztahu (Svedhem, Eckert, Wijma, 2013). Švédská studie pracovala se vzorkem osmi respondentek. Jako metoda byl zvolen polostruk 5 Všem ženám zahrnutým ve studii byl diagnostikován vaginismus, ale při publikování studie byl název upraven v souladu s DSM V. 9

16 turovaný rozhovor a získaná data byla identifikovaná pomocí interpretativní fenomenologické analýzy a identifikovala pět základních témat ve vztahu k prožívání partnerského vztahu. Jednalo se o témata: strach, selhání, osamělost, ztráta a vlastně na tom tolik nezáleží 6. Dalšími zjištěními bylo, že vztah k partnerovi, doba trvání problému a osobnostní charakteristiky působí jako mediátory v jejich zkušenosti s vaginismem. Této studii předcházela podobně zaměřená práce (Elmerstig, Wijma, Bertterö, 2008) také od švédských autorů, která pomocí zakotvené teorie analyzovala obecnější téma bolesti žen při sexuálním styku a byla omezená na dívky a mladé ženy ve věkovém rozmezí 14 až 20 let. Vyšlo najevo, že ženy provozovaly sexuální styk i přes bolest kvůli tomu, aby samy sobě potvrdily, jak se má chovat správná žena a aby se vyhnuly tomu, že by si jejich partneři našli jiné přítelkyně. 6 V originále: it does not make a great difference. 10

17 METODOLOGIE Z teoretické části vyplývá, že současný výzkum je až na výjimky zaměřen spíše směrem zabývajícím se fyzickými projevy vaginismu, ať už se jedná o léčbu či o diagnostiku, popřípadě se zabývá sexuálním chováním. Domnívám se však, že porozumět vnitřní zkušenosti žen trpící touto dysfunkcí je neméně podstatné a v aktuálním výzkumném trendu podhodnocené. Cílem mého výzkumu je proto lépe porozumět zkušenosti žen s vaginismem a celkovému prožívání jejich poruchy, a to nejen v souvislosti s partnerským vztahem. Výzkumná otázka: Jaká je zkušenost žen s vaginismem? Výzkum je explorativního charakteru. Vzhledem k záměru prozkoumat především subjektivní zkušenost žen s vaginismem, byla zvolena jako výzkumná perspektiva interpretativní fenomenologická analýza (IPA). Tato perspektiva dobře umožňuje co nejblíže poznat a popsat autentickou prožitou zkušenost, v tomto případě zkušenost žen s vaginismem tak, jak ji tyto ženy samy vnímají. Zároveň IPA poskytuje větší kreativní prostor pro práci výzkumníka, který je prostředkem k pochopení a vlastnímu uchopení sdělované zkušenosti žen s vaginismem (Willig In Reissing, 2011). IPA se jeví jako vhodná perspektiva, ze které je možné pohlížet na kvalitativní data v případě, že chceme popsat a interpretovat způsob, jakým nositel zkušenosti přisuzuje této zkušenosti význam v případech, kdy je předmětem výzkumu neobvyklá skupina, situace nebo zdroj sběru (Kostínková, Čermák 2013). V důrazu na autentickou zkušenost jednotlivce je IPA také přístupem idiografickým a soustředí se na detail a hloubku zkušenosti (Smith, Flowers, Larkin, 2009). IPA, jako fenomenologická metoda, klade důraz na subjektivní vnímání žité zkušenosti člověka a vychází z hermeneutiky, tedy fenomenologické teorie interpretace, a chápe tuto zkušenost jako uchopovanou jejím protagonistou. Podle hermeneutiky je zkušenosti vždy dáván smysl a je nějakým způsobem interpretována. Velkou roli hraje jazyk a už samotné převedení zkušenosti do slov je součástí procesu dávání smyslu. Z tohoto pohledu se v interpretativní fenomenologické analýze jedná o dvojitou hermeneutiku. Výzkumník dává smysl slovy zachycené zkušenosti respondenta, který dává smysl své vlastní zkušenosti (Smith, Osborn, 2003). Jak již bylo řečeno výše, v rámci IPA není na rozdíl od fenomenologické metody cílem výzkumníka primárně uzávorkovat svoji zkušenost, ale naopak jeho zkušenost je nevyhnutelná a je proto využívána a zahrnována jakožto nedílná součást výzkumu. Výzkumník si však tuto zkušenost musí co nejvíce uvědomovat a reflektovat ji, a to i opakovaně v průběhu výzkumu. Výsledkem IPA je vždy interpretace zkušenosti respondenta výzkumníkem (Willig In Reissing, 2011) V protikladu k tradičnějším kvantitativním perspektivám v psychologickém výzkumu vede IPA k porozumění zkušenosti člověka na idiografické úrovni se zaujetím pro to, jaký význam přisuzuje své zkušenosti určitý člověk v určitých podmínkách či situaci a jaká je podoba tohoto procesu nabývání významu. (Kostínková, Čermák 2013) Snahou tohoto výzkumu je tedy proniknout co nejvíce do prožívání žen s vaginismem, což odpovídá fenomenologii. Tato zkušenost je samotnými ženami chápána, přisuzují jí nějaký význam a začleňují ji do svých myšlenek a do svého života. Na druhé straně, výzkumník se snaží tuto klientem sdílenou zkušenost také uchopit, což odpovídá hermeneutice na obou jejich úrovních. Snaha proniknout do hloubky zkušenos 11

18 ti odpovídá vnitřnímu charakteru, v čemž je odpovídající východisko idiografické. Vliv výzkumníka je v procesu výzkumu opakovaně reflektován, aby nepřevládl nad zkušeností respondentek. Výzkumný soubor Respondenty tohoto výzkumu tvoří z podstaty tématu pouze ženy. Respondenti mají dle Smitha a Osborna (2003) dobře reprezentovat zkoumaný fenomén, výběr vzorku je tedy účelový. Oproti kvantitativnímu typu výzkumu, je u IPA snaha dosáhnout homogenity vzorku. Homogenitu v tomto případě tvoří ženy, které samy sebe vnímají jako trpící vaginismem nebo jako v minulosti trpící vaginismem, a jsou v sexuálně aktivním věku. Protože dostat se k ženám s problémy v takto intimní oblasti je náročné, postupovala jsem dvěma různými způsoby. Na internetu jsem našla diskuze věnující se tématu vaginismu, a to konkrétně na webech emimino.cz a doktorka.cz. Interní poštou nebo e mailem, byl li k dispozici, jsem kontaktovala sedm žen aktivně zapojených do diskuzí, kterým jsem poskytla informace o výzkumu a nabídla jim možnost se výzkumu zúčastnit. Kontakt na sebe s výzkumným záměrem jsem nechala také v diskusním vlákně pro nově příchozí. Další ženy jsem kontaktovala prostřednictvím psycholožky na sexuologickém oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a prostřednictvím sexuologa v soukromé brněnské ordinaci. Tímto způsobem jsem kontaktovala čtyři ženy. Celkový počet respondentek se ustálil na pěti ženách, které byly ochotné se výzkumu zúčastnit a splňovaly podmínky. Podmínka pro zařazení do výzkumu byla následující: ženy, které trpí nebo v minulosti trpěly bolestmi při vaginální penetraci, které samy popisují jako vaginismus. Z důvodů problematické diagnostiky vaginismu, kterou zevrubně popisuji v úvodu teoretické části práce, nezní podmínka přímo tak, že se musí jednat o ženy trpící vaginismem. Přestože všechny ženy ve výzkumném vzorku se s touto diagnózou setkaly u odborníků z řad gynekologů, psychologů nebo psychiatrů, je možné, že by jejich potíže jiný odborník určil jako dyspareunii, popřípadě nově jako genito pelvic penetration pain disorder. Nový výraz však nemohl být použit z těch důvodů, že ještě v češtině neexistuje překlad DSM V a nový koncept není dostatečně známý. Důležitějším aspektem byl pro zařazení do výzkumu fakt, že ženy svůj problém jako vaginismus vnímají a takto s ním i nakládají. Se všemi respondentkami byl navázán kontakt přes e mail, čtyři rozhovory proběhly osobně a pátý z důvodů velké vzdálenosti telefonicky přes aplikaci Skype. Všechny respondentky předem podepsaly informovaný souhlas s účastí na výzkumu, jehož vzor je součástí příloh (Příloha 1). Velikost vzorku v podobě pěti respondentů odpovídá metodě IPA. Smith pro výzkumy typu diplomové práce doporučuje vzorek 4 6 respondentů, který odpovídá zaměření na hloubku individuální zkušenosti, kdy v IPA preferujeme spíše bohatost dat jednotlivých případů (Kostínková, Čermák, 2013). Respondentky jsou ve věku od 20 do 37 let. V době rozhovoru dvě respondentky aktuálně trpěly vaginismem tak, že nikdy nebyly schopny penetrace, dvě respondentky se s problémy v této oblasti potýkají střídavě v průběhu života, kdy zažily momenty nemožnosti penetrace, chvíle bolestivé penetrace a chvíle bezproblémové penetrace, jedna respondentka vaginismus dle svých slov zcela překonala a v současnosti nepociťuje žádné problémy v této oblasti. 12

19 Reflexe výzkumníka V interpretativní fenomenologické analýze je vliv výzkumníka součástí analytického procesu a je důležité, aby neustále probíhala reflexe vlastní zkušenosti s tématem. Díky ní by se mělo dosáhnout získání kvalitnějších dat, výzkumník by se ale rozhodně své zkušenosti neměl vzdát. Naopak, na rozdíl od tradičního fenomenologického pojetí, se výzkumník od své zkušenosti nesnaží oprostit, ale používá ji jako součást výzkumu, která má svůj nedílný podíl na analytickém procesu. Zkušenost, aby byla ku prospěchu výzkumu, však musí být uvědomovaná a reflektovaná, a to i opakovaně v průběhu výzkumu, protože se může v čase měnit. Z těchto důvodů tedy následuje reflexe. S vaginismem jsem se setkala u mé blízké kamarádky v době dospívání, kolem mých asi 16 let. Téma sexu a možných problémů v něm jsme v té době vzájemně s vrstevnicemi hodně řešily a často tuto problematiku probíraly. Já sama jsem předtím neměla tušení, že něco takového vůbec existuje, ale na základě hledání informací na internetu jsem se o vaginismu dozvěděla některá základní fakta, kterých však v té době nebylo mnoho. Vaginismus byl, a troufám si říct, že stále je, v médiích dost podceňované téma, přestože se to postupně lepší a populárně naučných článků přibývá, ačkoliv některé informace bývají zkreslené. Procházela jsem ale také zahraniční stránky, kde jsou vaginismu a sexuálním poruchám obecně věnovány celé portály, podpůrné skupiny a dokonce se inzeruje prodej různých svépomocných balíčků od příruček až po sady vaginálních dilatátorů. Problematika sexuality mě na základě této zkušenosti začala více zajímat, ačkoliv v době studia na gymnáziu spíše povrchně tak, jako přitahuje zřejmě mnoho mladých lidí. Více se ale můj zájem rozvinul se studiem psychologie na vysoké škole, kdy jsem si také pořídila knihu Sexuální dysfunkce od Stanislava Kratochvíla. Myslím si, že sexualita hraje v životě každého jedince významnou roli, která spoluutváří jeho osobnost a do jisté míry mě, nebojím se říct, až fascinuje. Sexualitě bych se ráda věnovala i v mém profesním směřování, nejraději jako psychoterapeut pomáhající překonat obtíže v sexuálním životě. Téma jsem si tedy zvolila na základě velké osobní angažovanosti. Uvědomuji si, že do analytického procesu může vstupovat moje prvotní zkušenost s vaginismem, budu se však snažit nebýt tímto příliš ovlivněna a respektovat, že každá žena může svoji situaci prožívat jinak. Na druhou stranu mně toto může pomoci se lépe vcítit do situace respondentek. Také se budu snažit sexualitě nepřikládat význam až příliš velký, ale vždy v souladu s konkrétními výpověďmi respondentek. Průběh sběru dat Jako metoda sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který je pro IPA nejčastější a doporučovanou metodou sběru dat (Smith, Flowers, Larkin, 2009). Takový způsob umožňuje zaměřit se na data potřebná pro výzkum, avšak na rozdíl od strukturovaného rozhovoru také zajišťuje potřebnou otevřenost ke zkušenosti respondentek tak, aby nedošlo k omezení její autenticity. Polostrukturovaný rozhovor dovoluje rozvinout dialog mezi výzkumníkem a respondentem a umožňuje přizpůsobovat otázky tomu, co se v rozhovoru objevuje jako signifikantní (Smith, Osborn, 2003). Pro rozhovor byl sestaven seznam témat vycházející z výzkumné otázky. Jeho podobu ovlivnila teoretická východiska. Vzhledem k nízkému počtu respondentek nebyl proveden pilotní rozhovor. Strategie však byla zvolena dobře, protože po provedení 13

20 prvního rozhovoru nebylo nutné ji nijak měnit. Rozhovorem byla získána potřebná data, proto se stejným způsobem pokračovalo nadále i v dalších rozhovorech. Jak již bylo popsáno výše, před samotným začátkem rozhovoru jsem se snažila navodit příjemnou atmosféru a alespoň trochu překonat případnou bariéru mezi respondentkami a výzkumníkem. Znovu jsem zopakovala, že si uvědomuji, že se jedná o ryze osobní a intimní zkušenost a že není nutné sdělovat nic, co by bylo proti jejich vůli a přesvědčení. Respondentky se mohly zeptat na jakékoliv otázky. Samotný rozhovor byl ve všech případech otevřen otázkou: Co pro vás představuje vaše zkušenost s vaginismem? V této části byl ponechán prostor pro otevřené vyjádření respondentek a teprve až samy přestaly mluvit, pokládala jsem další otázky. Ty nebyly vždy ve stejném pořadí, ale přizpůsobeny aktuální situaci a naladění respondentek. Ve snaze o důraz na fenomenologickou stránku výzkumu jsem se snažila nic nepředjímat a spíše jsem reagovala otázkami na to, co respondentky samy sdělily a prosila je o větší rozvedení tématu. Otázky se tedy vždy v jiném sledu týkaly pohledu partnera/partnerů na vaginismus, prožívání sexuality, sdílení svého problému s dalšími lidmi a emocí prožívaných v souvislosti s vaginismem. Přesné znění otázek bylo vždy přizpůsobeno konkrétnímu rozhovoru. Po skončení rozhovoru došlo ke krátké reflexi z obou stran, respondentky se mohly na cokoliv doptat a byly vyzvány, ať tak v případě potřeby učiní i později e mailem. Všechny rozhovory byly nahrány na diktafon a po přepsání smazány. Délka rozhovorů byla od 42 minut do 1 hodiny 56 minut. Přepisy rozhovorů nemohou být z důvodu možné identifikace respondentek součástí práce. Uvědomuji si, že výzkumné téma se dotýká velmi intimní sféry života. Již v úvodním e mailu jsem se proto všechny potenciální respondentky snažila uklidnit tím, že nikdy nebudou muset odpovídat na nic proti své vůli a budou mluvit pouze o tom, o čem samy mluvit chtějí. V informovaném souhlasu pak byly uvedeny další informace, jako možnost kdykoliv z výzkumu odstoupit, nahrávání rozhovoru, zaručení anonymity a použití pouze pro vědecké účely. Protože ale všechny ženy, které se na výzvu ozvaly, reagovaly kladně, počítala jsem s tím, že jsou si vědomy intimního rázu rozhovoru. V několika případech nastala situace, kdy by se ženy rády výzkumu zúčastnily, ale mají strach, aby je rozhovor nerozhodil. Na to jsem reagovala vždy tak, že jsem znovu zopakovala to, že nebudou nikdy muset mluvit o ničem proti své vůli, ani vyplňovat nějaký dotazník nebo se podrobovat psychologickým testům. Zároveň jsem však dodala, že rozumím jejich rozhodnutí se výzkumu případně nezúčastnit a že se můžou kdykoliv ozvat znovu v případě změny názoru. Všechny tyto náležitosti jsem znovu zopakovala i ústně před samotným začátkem rozhovoru. Místa pro rozhovor jsem se vždy snažila volit tak, aby vyhovovaly respondentkám. Nejprve jsem jim v e mailu napsala, že výběr místa nechám na nich a pokud by si nevěděly rady, zvolím něco vhodného sama. Kromě jednoho rozhovoru, který probíhal přes Skype, všechny ostatní proběhly osobně v kavárně s velkým množstvím hostů, která navozovala pocit anonymity, ale dostatečně vzdálenými stoly oddělenými v jakýchsi boxech, které naopak zajišťovaly soukromí. K rozhovorům jsem se snažila přistupovat velmi citlivě s ohledem na intimní povahu tématu. Všechny respondentky však byly ve svých výpovědích velmi otevřené, přestože některé rozhovory byly spíše stručnějšího rázu. Všechny respondentky reflektovaly zkušenost s rozhovorem pozitivně. Před i po skončení rozhovoru jsem se snažila s klientkami navázat kontakt mluvením o běžných věcech, abych alespoň trochu zmírnila pocit z toho, že mluví o takto intimní sféře s cizí osobou. Všechna jména osob a dalších okolností, podle kterých by bylo možné respondentky zpětně identifikovat, byla změněna či vynechána. Ze stejných důvodů nejsou přepisy rozhovorů součástí práce. 14

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Sexuologický ústav 1. lékařské fakulty UK a VFN SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Srovnání výzkumů z let 1993, 1998, 3 a 8 21. dubna 9 Sexuální chování v ČR Kontinuální výzkum sexuálního chování české populace realizovaný

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

SEXUALITA UŽIVATELŮ MARIHUANY OČIMA PARTNEREK

SEXUALITA UŽIVATELŮ MARIHUANY OČIMA PARTNEREK SEXUALITA UŽIVATELŮ MARIHUANY OČIMA PARTNEREK Mgr. Alexandra HROUZKOVÁ Katedra psychologie FFUK, Praha Prof. PhDr. Petr WEISS, PhD. Sexuologický ústav VFN a 1.LF UK, Praha ÚVODEM Konopné drogy jsou po

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Nadaní dospělí. Dalibor Špok! www.daliborspok.cz! Klinicko-psychologický den, 26.5.2014, Praha

Nadaní dospělí. Dalibor Špok! www.daliborspok.cz! Klinicko-psychologický den, 26.5.2014, Praha Nadaní dospělí Dalibor Špok www.daliborspok.cz Klinicko-psychologický den, 26.5.2014, Praha Nadaní dospělí (Gifted adults / gifted people - GP) Mýty v chápání nadání (nejen) u dospělých Typické charakteristiky

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Věk respondentek počet minimum maximum průměr sm.odch. 119 18,00 53,00 26,40 6,72

Věk respondentek počet minimum maximum průměr sm.odch. 119 18,00 53,00 26,40 6,72 Sexuální chování komerčních sexuálních pracovnic v soukromém životě (Jak souloží prostitutky z lásky) Martina Zikmundová Cíle výzkumu Cílem výzkumu bylo získat informace o sexuálním chování komerčních

Více

Vztahová vazba a její poruchy u léčených patologických hráčů

Vztahová vazba a její poruchy u léčených patologických hráčů Vztahová vazba a její poruchy u léčených patologických hráčů Charvát, M., Maierová, E. AT konference 2015 Teoretická východiska Nejistá vztahová vazba a obzvláště nezpracované traumatické zkušenosti přispívají

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Krizová intervence MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 5 Název materiálu: Krizová intervence

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Projekt, financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Průběh diagnostiky Diagnostika

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Uherské Uherské Hradiště radišt Hradišt ě 2011 Co vše lze zař Co vše lze za adit pod diagnózu neorganické yspareun e

Uherské Uherské Hradiště radišt Hradišt ě 2011 Co vše lze zař Co vše lze za adit pod diagnózu neorganické yspareun e Uherské Hradiště 2011 Co vše lze zařadit pod diagnózu neorganické dyspareunie MUDr. Helena Reguli Vinční 235 Brno 20.5.2011 1 Diagnóza DYSPAREUNIE Bolestivý pohlavní styk Dle MKN 10: N941 Dyspareunie -

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12 Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

PhDr. Hana Neudertová, Ph.D.

PhDr. Hana Neudertová, Ph.D. JAK ÚČINNĚ BOJOVAT SE SYNDROMEM VYHOŘENÍ A EMOČNÍ VYPRAHLOSTÍ V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ ODD. KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO ÚSTAV PSYCHOLOGIE A PSYCHOSOMATIKY, LF MU PhDr. Hana Neudertová, Ph.D. Lékaři jsou

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Sexuologický ústav. lékařské fakulty UK a VFN SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Srovnání výzkumů z let 993, 998 a 23 8. dubna 2 Sexuální chování v ČR Kontinuální výzkum sexuálního chování české populace realizovaný

Více

Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním

Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním Obsahem teoretické části je vymezení kojeneckého věku, kojeneckého plavání, nejčastějších onemocnění související s pobytem

Více

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Obsah Dotazníkové šetření ÚHKT Achillova pata - pozdní diagnosa Škodlivé obranné reakce Symbolické

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Jablonci nad Nisou Centrum intervenčních a psychosociálních služeb Libereckého kraje, příspěvková organizace Práce s klientelou

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

David Šmahel Psychologie a internet

David Šmahel Psychologie a internet TRITON Psychologická setkávání David Šmahel Psychologie a internet děti dosplělými, dospělí dětmi Psychologická setkávání David Šmahel Psychologie a internet děti dosplělými, dospělí dětmi TRITON David

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice význam vzdělávání, nácviku dovedností,

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Jablonci nad Nisou Centrum intervenčních a psychosociálních služeb Libereckého kraje, příspěvková organizace Práce s klientelou

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění ní podle 2958 občanského zákoníku) C. Aktivity a Participace Mezinárodní klasifikace funkčních ních

Více

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

Vídeňský program pro zdraví žen

Vídeňský program pro zdraví žen Vídeňský program pro zdraví žen Vzdělávání a další vzdělávání ve vídeňských nemocnicích na téma Násilí vůči ženám a dětem Program společně s Kanceláří pro ženy Města Vídeň, Nouzové volání pro ženy 24 hodin

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Výběr z nových knih 11/2012 psychologie

Výběr z nových knih 11/2012 psychologie Výběr z nových knih 11/2012 psychologie 1. Diagnostika a terapie duševních poruch / Karel Dušek, Alena Večeřová- Procházková -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2010 -- 632 s. -- čeština. ISBN 978-80-247-1620-6

Více

MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM

MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM Proč je nutná existence MIS ve firmě? Firmy přechází od místního k celonárodnímu a ke globálnímu marketingu změna orientace od zákaznických potřeb k zák. přáním / stále vybíravější

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Konference PPRCH 2013 projekt: Statečná srdce

Konference PPRCH 2013 projekt: Statečná srdce Konference PPRCH 2013 projekt: Statečná srdce realizátor: Sdružení SCAN Mgr. Kateřina Smutná, PhDr. Veronika Novotná Specifika dětí z DD nelze obecně definovat (každá skupina dětí je jiná) často však sociálně

Více

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Michaela Růžičková 10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Syndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota)

Syndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota) Otázka: Psychické poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ruffy Psychická porucha je považována jako nepříjemný stav, znemožňuje úplné zapojení do běžného života, ztěžuje člověku vztahy a

Více

HOGANŮV OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK

HOGANŮV OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK HOGANŮV OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Hoganův osobnostní dotazník () je metoda měření normální osobnosti určená pro predikci pracovního výkonu. Je ideálním nástrojem, který vám může

Více

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Kolik centimetrů se líbí homosexuálním

Kolik centimetrů se líbí homosexuálním Kolik centimetrů se líbí homosexuálním mužům? Jaroslava Valentová 1,2, Vít Třebický 1, Jan Havlíček 1 1 Kat. antropologie, Fakulta humanitních studií UK 2 Centrum pro teoretická e studia, UK & AVČRČ Výška

Více

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Proč KBT v genetickém poradenství? skloubení medicínského a psychoterapeutického pohledu těhotenství obecně radostná doba, ve skutečnosti řada vyšetření přinášejících

Více

Kognitivně behaviorální psychoterapie

Kognitivně behaviorální psychoterapie Kognitivně behaviorální psychoterapie Užívá se hlavně v léčbě PPP, závislostí (obezita, alkohol, drogy, kouření) a dále v léčbě úzkostných stavů, fóbií, funkčních sexuálních poruch, chronických bolestivých

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

Všechno by mělo být činěno co možná nejjednodušeji. Ale ne nejsnadněji.

Všechno by mělo být činěno co možná nejjednodušeji. Ale ne nejsnadněji. Všechno by mělo být činěno co možná nejjednodušeji. Ale ne nejsnadněji. Albert Einstein -------------------------------------------------------------------------------------- V důsledku lidské schopnosti

Více

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE?

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? Brožura pro dospívající s Aspergerovým syndromem PhDr. Lucie Bělohlávková Dostal jsem diagnózu Aspergerův syndrom. V hlavě mi běží řada myšlenek a otázek... Je to některá z

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha. o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické zařízení SANANIM, Praha

MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha. o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické zařízení SANANIM, Praha DUÁLN LNÍ DIAGNÓZY komplikace v léčběl a po léčběl drogových závislostz vislostí MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha + o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR část: Mapování proinkluzivního klimatu v ZŠ Lupáčova, Praha Výňatek ze zprávy Předmětem spolupráce ZŠ Lupáčova, Praha se společností SOCIOKLIMA, s.r.o. je mapování

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea

Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea Vzdělávací semináře na nabízená témata je možné si objednat přímo pro vaší organizaci. Poptávku lze zasílat na emailovou adresu: vzdelavani@amalthea.cz kontakt: Amalthea

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení jsou přizpůsobeny věkovým skupinám dětí. Zaměřuje

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Výběr z nových knih 3/2013 psychologie

Výběr z nových knih 3/2013 psychologie Výběr z nových knih 3/2013 psychologie 1. Bezpečná vazba mezi náhradními rodiči a dítětem : traumata v raném vztahu a psychická odolnost / Kate Cairns ; [z anglického originálu... přeložila Hana Antonínová]

Více

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Průzkum Značky kvality z pohledu potravinářských společností, realizovaný odborným periodikem Marketing Journal, zjišťoval

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Nabídka vzdělávacích seminářů pro veřejnost

Nabídka vzdělávacích seminářů pro veřejnost Nabídka vzdělávacích seminářů pro veřejnost Všechny nabízené semináře probíhají v uvedeném termínu v Pardubicích. Přihlášku k semináři si můžete stáhnout na našich webových stránkách www.amalthea.cz v

Více