UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie. Jan HERCIK

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie. Jan HERCIK"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírdvědecká fakulta katedra gegrafie Jan HERCIK DOPRAVNÍ SYSTÉMY ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVINSKA SE ZAMĚŘENÍM NA VEŘEJNOU DOPRAVU Transprtatin systems in the Czech republic and Slvenia with special fcus n public transprtatin Diplmvá práce veducí práce: RNDr. Pavel Ptáček, Ph.D. Olmuc 2008

2

3

4 Tímt prhlašuji, že jsem zadanu diplmvu práci vypracval samstatně pd vedení RNDr. Pavla Ptáčka Ph. D. a uvedl jsem všechnu pužitu literaturu, prameny i jiné zdrje pužité při tvrbě diplmvé práce. v Olmuci 30. dubna 2008 vlastnruční pdpis autra

5 Předem bych chtěl pděkvat všem, kteří mi při tvrbě práce pmhli. Mé díky především směřuji k veducímu práce RNDr. Pavlu Ptáčkvi za jeh rady a pmc. Dále bych chtěl pděkvat ing. Libru Liškvi z Krajskéh úřadu Libereckéh kraje a Janezi Hancmanvi z dpravníh dbru Mestne bčiny Maribra a zástupcům dpravních firem půsbících v Libereckém kraji za pskytnutí cenných infrmací. V nepslední řadě děkuji Bc. Petru Hlečkvi za pmc při přizvání ftdkumentace a realizaci dtazníkvéh šetření. Za pmc s gramaticku a stylisticku správnstí děkuji paní mgr. Evě Šímvé a paní Věře Hercíkvé. Všem výše jmenvaným i řadě dalším patří můj vřelý dík. Předem bych chtěl pděkvat lidem, institucím a firmám bez jejichž pmci by tat práce nejspíše nikdy nevznikla.

6 Obsah 1. Úvd Cíl práce Metdlgie práce Splečná tradice Čechů a Slvinců Základní gegrafické údaje ČR a Slvinska Stručná gegrafická charakteristika Libereckéh kraje a Pdrávskéh reginu VÚSC Liberecký kraj Pdrávský regin Nástin histrickéh vývje dpravních systémů na území ČR a Slvinska Dprava d starvěku p raný nvvěk Vývj dpravních systémů v dbě industrializace Vznik městské hrmadné dpravy v Liberci Vznik linkvé autbusvé dpravy v Pdrávském reginu Dpravní systémy České republiky a Slvinska v éře scialismu Změny v dpravě p rce 1989 (1991) Dpravní plitika, sučasný stav a trendy ve veřejné dpravě sb v Evrpské unii Obecné trendy v sbní dpravě v Evrpské unii Dpravní plitika Evrpské unie Rzvj kvalitní městské dpravy jak jedna z pririt EU Trendy v městské a reginální veřejné dpravě v Evrpě Dpravní plitika ČR a Slvinska zaměřená na veřejnu sbní dpravu Dpravní plitika ČR Dpravní plitika Slvinska Srvnání dpravní plitik v blasti veřejné hrmadné dpravy sb Charakteristika systémů veřejné dpravy ppisvaných států Letecká dprava Česká republika Slvinsk Srvnání Pravidelná pzemní veřejná sbní dprava v České republice Autbusvá dprava Železniční dprava Integrace systémů veřejné dpravy v České republice 52 6

7 8.3. Pravidelná pzemní veřejná sbní dprava v České republice Autbusvá dprava Železniční dprava Dpravní plitika na reginální a městské úrvni Dpravní plitika Libereckéh kraje Dpravní strategie větších měst Libereckéh kraje Dpravní plitika města Liberce Případvá studie: Prjekt Česká Lípa zdravé měst (hdncení z phledu dpravy a navržení jeh zdknalení) Dpravní plitika reginu Pdráví Dpravní plitika města Maribr SWOT analýza dpravní plitiky Liberce a Maribru SWOT analýza dpravní sítě Libereckéh kraje a Pdrávskéh reginu Veřejná hrmadná dprava na Liberecku a v Pdráví Veřejná hrmadná dprava v Libereckém kraji Autbusvá dprava Železniční dprava Městská hrmadná dprava Integrvaný dpravní systém Libereckéh kraje Veřejná hrmadná dprava v Pdrávském reginu Autbusvá dprava Železniční dprava Městská hrmadná dprava Pkus navržení pstupu při integraci veřejné dpravy v Pdrávském reginu SWOT analýza reginální veřejné sbní dpravy Případvá studie stavu městské sbní dpravy v Liberci a Maribru Systém městské dpravy v Liberci Městská hrmadná dprava Cyklistická a pěší dprava Systém městské dpravy v Maribru Městská hrmadná dprava Cyklistická a pěší dprava SWOT analýza městské dpravy v Liberci a v Maribru 105 7

8 13. Závěr Resumé Seznam pužité literatury a internetvých zdrjů Seznam zkratek Přílhy 117 8

9 1. Úvd Dprava vždy byla, je a bude důležitu sučástí živta každéh člvěka. Bez th aniž by si t řada lidí uvědmvala den c den využívá den c den přím či nepřím jedntlivé její slžky. Cukrvinky, které si malé děti kupují v sambsluze tam musely být dněkud a něčím přivezeny, všichni byvatelé zeměkule jsu přímými účastníky dpravy při cestě d práce (pkud tedy nepracují dma) a tak t bychm mhli pkračvat dál a dál. Mezinárdní rganizace i jedntlivé státy si více či méně uvědmují význam dpravy pr správné fungvání všech slžek státu a pr spkjenst svých bčanů. Občané se stávají přímými aktéry dpravy vždy když vyjdu z dmu na ulici, když nasednu d auta, na kl či d prstředku veřejné hrmadné dpravy. Právě veřejná hrmadná dprava má na evrpském kntinentě něklikasetletu tradici. Její význam a charakter se během dby a v různých částech Evrpy měnil až se vyvinul v mderní službu, kteru více či méně využívá 9/10 byvatel Evrpy. Tent jev si evrpští plitikvé většinu uvědmují a kladu rzvji hrmadné dpravy velku váhu. Hrmadná dprava však nemá puze význam přemisťvání byvatel z místa na míst. K tmu se přidává i řada dílčích, ale velice důležitých aspektů: 1. sciální (každý nemá mžnst se dpravvat svým sbním autmbilem) 2. eknmický (veřejná dprava zaměstnává brvské mnžství lidí) 3. eklgický (veřejná dprava je mnhem eklgičtější než individuální autmbilvá dprava, které by měla být výrazným knkurentem a přispět k jejímu snižvání) 4. faktr bezpečnsti (veřejná dprava je mnhem bezpečnější než dprava autmbilvá) atd. Veřejná dprava také napmáhá ke kmplexnímu rzvji i těch nejdlehlejších reginů. Je prt nutné veřejnu sbní dpravu pskytvat v c nejlepší kvalitě a ptimální kvantitě nejen na vytížených linkách, ale i tam kde jí využívá jen hrstka bčanů. K lepší dpravní bslužnsti, knkurenceschpnsti vůči sbním autmbilům a celkvě trvale udržitelnému rzvji reginů by měly přispět ve většině státech Evrpy již zcela bvyklé a Evrpsku unií pdprvané Integrvané dpravní systémy a rzvj mderních způsbů veřejné dpravy. Jakýkliv druh dpravy, ať už veřejná či individuální, sbní či nákladní, by nemhl existvat bez kvalitní sítě dpravních cest, které jsu v některých částech Evrpy ve velice žalstném stavu. T je prblém zejména pstkmunistických zemí, jak je Česká republika i Slvinsk. Zdejší vlády vynakládají rčně velké sumy na mdernizaci a údržbu dpravní sítě. Velký rzdíl však je v přístupu k veřejné dpravě, která je v České republice celkvě 9

10 více pdprvaná a nalézá se mnhem blíže vyspělým dpravním systémům některých států západní Evrpy. Tat práce vznikla jak sučást studijníh pbytu ve Slvinské republice na Univerzitách v Maribru a Lublani. Díky němu se mi naskytla příležitst vidět dpravní systémy Slvinska v praxi. Mhl jsem si tak udělat brázek jejich fungvání, nedstatcích i přednstech. Jak užší regin jsem si vybral regin Pdráví, který se nalézá v severvýchdní části Slvinska. Důvdem byl můj tříměsíční pbyt v tét blasti a tedy i mžnst dluhdbějšíh pzrvání zdejší dpravy. Regin Pdráví není správní jedntku, nýbrž jedntku statisticku NUTS III. Slvinsk ttiž nemá dsud vyřešené rzdělení na větší správní celky (něc jak v ČR kraje). Můžeme se tak setkat s dvjím dělením. Většina Slvinců rzdělují svu zemi na sm histrických reginů. Pkud bychm brali tt dělení, tak zkumaný regin by byl sučástí reginu Štajerska. Dalším mžným dělením jsu statistické jedntky NUTS III, kterých je dvanáct. Za český prtějšek k Pdráví jsem si vybral VÚSC Liberecký kraj. Důvdů byl něklik. Z český krajů se tvarem i charakterem nejvíce pdbá Pdráví. Oba reginy byly v 90. letech výrazně pstiženy restrukturalizací hspdářství, mají přibližně stejný pčet byvatel, jejich charakter předurčuje některé blasti k perifernsti (např. Frýdlantský výběžek, a blast jihvýchdu a severvýchdu Pdráví) a v nepslední řadě jsu ba phraničními reginy, cž je výrazným faktrem při dpravní bsluze území, ale také určitu mžnstí a výzvu pr rzvj přeshraniční splupráce i v blasti veřejné sbní dpravy. 10

11 1. 1. Cíl práce Práce si klade za cíl pskytnut ucelený přehled vývje a sučasnéh stavu dpravních systémů v České republice a Slvinsku s důrazem na veřejnu sbní dpravu. Dalším úklem je pskytnut přehled dpravní plitikách na úrvni Evrpské unie a všech úrvních státní správy, tedy d úrvně státu, přes reginy, až p větší města. Práce se v tmt hledu snaží jedntlivé dpravní plitiky, resp. strategie rzvje nejen ppsat, ale i zhdntit, navzájem prvnat a na vybraných úrvních se pkusit i navržení jejich dílčích vylepšení. Práce se dále zaměřuje na invační a mderní trendy ve veřejné a městské dpravě. Tyt pstupy se snaží implikvat d zkumaných reginů a měst. V nepslední řadě by měla práce pskytnut analýzu sučasnéh stavu městské a příměstské dpravy v Liberci, resp. Maribru a klí. Výsledkem tét analýzy by měl být vyzdvižení úspěšných a invativních přístupů řešení městské dpravy příznivé pr byvatele, které vedu k naplňvání dpravní plitiky Evrpské unie. 11

12 1. 2. Metdlgie práce Pstupy, kterými vznikla tat práce, bychm mhli rzdělit d tří skupin: kmpilace infrmací z dbrné literatury, analýza pramenných údajů a terénní výzkum. Navíc byly všechny infrmace pdrbeny pr prvnání dvu území srvnávací analýze. Různst metd je dána šíří zpracvávanéh tématu. Každá část si vyžádala zcela jiný přístup a jiný druh pužitých materiálů. Pr první část práce byl nejdůležitější pužití dbrné slvinské a české histrické literatury a histrických statistických pramenů. V další části je práce zaměřena na analýzu dbrné literatury z blasti dpravní plitiky a evrpských dpravních systémů. Při tm byla pužita kritická analýza získaných pznatků. V závěrečné fázi se přidala metda terénníh výzkumu a dtazníkvé šetření, která byla prváděna d jara d pdzimu 2007 v Pdráví a d pdzimu 2007 d jara 2008 v Libereckém kraji. Základem terénníh výzkumu byly rzhvry se zástupci dpravních pdniků a představitelů samsprávy. Ve Slvinsku byla tat část prvázena velkým nezájmem ze strany státní správy i dpravců. Dtazníkvé šetření je v tét práci spíše určitým dplněním a jeh analýze tak není věnvána takvá pzrnst. Dtazníkvéh šetření se zúčastnil přibližně 25 respndentů v každém reginu. Při sběru údajů se vyskytla řada, někdy i neřešitelných prblémů. V první řadě t byla nechta některých dpravních firem i státních úřadu (zejména ve Slvinsku) ke splupráci, a tím i nepskytnutí statistických údajů. Dalším prblémem byla neexistence prvnatelných dkumentů a statistik v bu státech, resp. reginech. Díky neexistenci správníh členění na větší celky ttiž neexistují např. ucelené reginální dpravní plitiky a není k dispzici ani řada statistických údajů pr jedntlivé reginy. Ve všech částech diplmvé práce jsu pužity vhdné brazvé přílhy, mapy, tabulky a grafy. Ty pmáhají pr lepší pchpení prblematiky. Grafy a schémata byly vytvářeny v prgramu MS Office 2003 a Obrazvý materiál a mapvé přílhy jsu čast převzaty d dpravců či státních institucí. Část brazvých přílh je dílem autra a jeh splupracvníků. 12

13 2. Splečná tradice České republiky a Slvinska Pdle pčtu byvatel a rzlhy t jsu zcela neprvnatelné státy. I přest nalezneme celu řadu věcí, u kterých je mezi běma pjítk velice těsné. Začít bychm mhli například u histrie. Pkud pmineme středvěké bdbí, ve kterém bychm nalezli celu řadu splečných kamžiků, tak pravdu splečná histrie Čechů a Slvinců začíná rkem 1526, kdy se české země stávají sučástí Habsburské mnarchie. V rce 1918 stály ba nárdy u rzpadu tht mnhnárdnstníh státníh útvaru, aby se staly sučástmi nvých státních útvarů, jejichž splupráce, a nejen diplmatické styky budu na velmi vyské úrvni Českslvenska a Králvství Srbů, Chrvatů a Slvinců. V bdbí p 2. světvé válce se k mci v bu státech (Českslvensku i Jugslávii) dstali k mci kmunisté a bě země se vydaly p cestě ttality a řízenéh hspdářství. V bu dvu zemích však kmunistické systémy vypadaly zcela dlišně. Zatímc Českslvensk přejímal světský mdel, tak Titva Jugslávie šla vlastní cestu. Samstatné demkratické Slvinsk vzniká p rzpadu Jugslávie v rce 1991 a dva rky pzději rzpadem Českslvenska vzniká Česká republika. V nedávné dbě se tradiční spjení mezi těmit zeměmi pět bnvuje. Splečně se stáváme členy NATO a šest let pzději splečným vstupem d Evrpské unie. Znakem splupráce mezi běma zeměmi je i přímé dpravní spjení metrplí. Existuje letecká linka Praha Lublaň (Brnik) 1 a z Prahy a Lublaně denně vyjíždí vlak EC 100/101 Jže Plečnik 2. 1 linka ČSA OK 0828 (Praha Ruzyně-Lublaň Brnik), OK 0829 (Lublaň-Praha) dle letvéh řádu ČSA na rk dle jízdníh řádu ČD 2007/2008 (platnst d 9. prsince 2007 d 13. prsince 2008) 13

14 3. Základní gegrafické údaje ČR a Slvinska Ačkliv je Slvinsk pdle rzlhy méně než třetinvým státem než je Česká republika, pestrstí reliéfu Česk překnává. Na tak malém území najdeme velehry Alpy, rviny v dlním Pdráví a Pmuří či krasvý reliéf v jižním Slvinsku a ve větší části Slvinska ptm pahrkatiny a hrnatiny. Oba státy jsu parlamentními republikami. I díky rzdílnému reliéfu mají zcela rzdílný charakter sídlení a rzdílné hustty zalidnění. Tab. 1: Základní údaje České republice a Slvinsku Stát Slvinská Česká republika republika rzlha (v tis. km 2 ) pčet byvatel (v mil.) 10,2 2 hustta zalidnění 132 byv./km 2 99,6 byv./km 2 14

15 4. Stručná gegrafická charakteristika Libereckéh kraje a Pdrávskéh reginu Při velice letmém phledu na reginy Pdráví a Liberecký kraj nalezneme řadu splečných charakteristik. Oba reginy leží na severních krajích bu států, jsu t reginy phraniční, Pdrávský statistický regin susedí na severu s Rakuskem, resp. se splkvu zemí Štýrsk a na jihvýchdě s Chrvatskem. Právě tent charakter je významným pjítkem výrazně vlivňující celu sci-eknmicku sféru bu reginů. Významným faktrem, který přispívá k rzvji reginů, je jejich začlenění d eurreginů. Statistický regin Pdráví je sučástí Eurreginu Steiermark/Severvzhdna Slvenija a velká část Libereckéh kraje je začleněna d Eurreginu Neisse-Nisa-Nysa (viz. přílha 3, 4). V bu reginech také nalezneme důležitý prvek pmáhající celkvému vzestupu bu reginů, a t univerzitu Technická univerzita v Liberci a Univerzita v Maribru. Jedním z dalších splečných věcí je restrukturalizace, která v bu tradičně průmyslvých reginech (Libereck textilní a strjírenský průmysl, Pdráví strjírenský průmysl) prběhla v 90. letech 20. stletí. V nepslední řadě je splečným rysem také přibližně stejná vzdálenst d hlavních měst a jejich spjení s nimi mderními kmunikacemi (z Maribra d Ljubljaně zmdernizvaná železniční trať a dálnice, z Liberce d Prahy rychlstní kmunikace R35, R10). Tt je jen kusý výčet nejdůležitějších splečných rysů bu reginů. Pdrbnější srvnání v základních ukazatelích nabízí tabulka 2. Tab. 2: Srvnání základních ukazatelů Libereckéh kraje a Pdrávskéh statistickéh reginu Regin Liberecký kraj 3 Pdrávský stat. regin 4 Rzlha km km 2 pčet byvatel (k ) (k ) hustta sídlení 136,2 byv./km 2 147,1 byv./km 2 pčet bcí (bčin) pdíl blasti na rzlze státu 4,0 % 9,2 % největší měst s pčtem byvatel Liberec (k ) Maribr (k ) VÚSC Liberecký kraj Vyšší územně samsprávní celek Liberecký kraj vznikl na základě refrmy veřejné správy k 1. lednu Jak již byl zmíněn, tak se rzprstírá v severní části České 3 dle: Statistická rčenka Libereckéh kraje ČSÚ, Liberec údaje dle: Slvenske regije v številkah. Statistični urad republike Slvenije, Ljubljana

16 republiky při hranicích se Splkvu republiku Německ (20 km dluhá splečná hranice se splkvu zemí Sask) a Plskem (130 km dluhá splečná hranice). Na západě kraj susedí s Ústeckým, na jihu se Středčeským a na výchdě a jihvýchdě s Králvéhradeckým kraje. Je převážně hrnatý, přičemž nejčlenitější je západní a severní část reginu. Zcela jiný charakter má kraj při hranicích se Středčeským a částečně i Ústeckým krajem (jih, jihzápad a jihvýchd kresu Česká Lípa). Členitý reliéf zde byl a stále ještě je důležitým determinujícím faktrem pr dpravu v reginu (prblémy při stavbě a údržbě kmunikací atd.). Liberecký kraj je tvřen kresy Česká Lípa, Liberec, Jablnec nad Nisu a Semily. Na jeh území se nachází 10 správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí a v rámci nich 21 územních bvdů pvěřených bcí (stav d ). Největšími městy jsu Liberec, Jablnec nad Nisu, Česká Lípa a Turnv. Z hlediska hspdářství, je v reginu nejdůležitější průmysl. Dluhu tradici zde má zejména sklářský a v pslední dbě útlumvý textilní průmysl. Dále se zde rzvíjí strjírenský průmysl (v návaznsti na autmbilvý průmysl), výrba a zpracvání plastů atd. Velký význam má pr regin cestvní ruch a v psledních letech stále psilující dvětví dpravy a bchdu. Pr rzvj reginu je také velice důležitá zdejší Technická univerzita v Liberci Pdrávský statistický regin ( Pdravska statistična regija ) 6 Pdrávský regin není správní jedntku, ale puze jedntku statisticku ve frmě statistické jedntky EU NUTS III. Neexistence nějakéh vyšší správníh celku je velku překážku pr další rzvj všech reginů Slvinska. Obrazně řečen vzdálenst mezi centrální vládu a bčinami je hdně velká. Samtné bčiny pak jsu pr rzvj reginu jak celku velmi malu jedntku. NUTS III Pdravska regija susedí na výchdě s Pmurje, na západě s reginem Krška a na jihu se reginem Savinjska. Z hlediska charakteru reliéfu lze Pdráví rzdělit na hrnatu subalpsku část na západě tzv. Zgrnje Pdravje (Hrní Pdráví) a na nížinatu část Dravsk-Ptujskéh pdél řeky Drávy na výchdě tzv. Spdnje Pdravje (Spdní Pdráví). Mezi nejvýznamnější centra Dlníh Pdráví řadíme Ptuj či Ormž a d Hrníh Pdráví napak patří Slvenská Bistrice, Lenart a zejména pak centrum celé statistické jedntky Maribr. Pdrávský regin je druhým největším statistickým reginem (NUTS III) 5 Statistická rčenka Libereckéh kraje ČSÚ, Liberec 2007, s dále jen Pdrávký regin či Pdráví 16

17 Slvinska (16,1 % byvatel Slvinska). Na jeh území je celkem 34 bčin, z nichž nejvýznamnější jsu: Maribr, Ptuj, Slvenska Bistrica, Ormž a Lenart. Tent regin byl vždy důležitu průmyslvu blastí Slvinska. V dbách Jugslávie se zde nalézala brvská tvárna na autmbily, která vyráběla sučástky k autmbilům, autbusy a nákladní auta jak civilní, tak zejména pak vjenská. I přes restrukturalizaci v 90. letech a četné hspdářské prblémy je i dnes Pdrávský regin druhým nejvýznamnějším reginem Slvinska (dle HDP) hned p Střední Slvinsku s Ljubljaní (Osrednslvenska regija). V sučasné dbě si stále uchvává nejvýznamnější míst strjírenský průmysl. Oprti Libereckému kraji má zde velký význam i zemědělství (6,1 % EAO pracuje v zemědělství). Stejně jak Liberecký kraj i bce v Pdráví kladu velký důraz na rzvj cestvníh ruchu. A i zde je důležitým faktrem pr buducí rzvj regin existence Univerzity v Maribru. 7 7 Slvenske regije v številkah. Statistični urad republike Slvenije, Ljubljana 2007, s. 13, 32 33, 57 s. 17

18 5. Nástin histrickéh vývje dpravních systémů na území České republiky a Slvinska Jak je tmu ve většině lidských činnstech, tak i v dpravě platí, že pr pchpení stavu sučasnéh a jeh dalšíh zlepšvání buducnsti je nutn mim jiné pchpit dsavadní vývj. Jednduše řečen je sučasný dpravní systém kdekliv na světě výsledkem dluh trvajícíh vývje. Česká republika a Slvinsk tak nejsu žádnu výjimku a t tím spíše, že na území bu států má dprava se všemi svými slžkami více jak dva tisíce let dluhu tradici. Vývj dpravních systémů v těcht dvu zemích, stejně jak jinde v Evrpě, lze přesněji členit puze pdle vývje jedntlivých slžek systému. Tat práce se zabývá zejména veřejnu dpravu, a prt zde přináším jedn z mžných členění vývje právě veřejné sbní dpravy ve střední Evrpě 8 : 1. pěší bdbí (pravěk raný nvvěk) 2. bdbí kčárů a pštvních dstavníků (d 15. d 1. plviny 19. stletí) 3. bdbí železnice a vzniku veřejné sbní dpravy (knec 1. plviny 19. stletí knec 1. světvé války) 4. bdbí silniční mtrvé dpravy (20. léta 20. stletí 50. léta 20. stletí) 5. bdbí letecké dpravy (d padesátých či šedesátých let 20. stletí) Je samzřejmě jasné, že s příchdem nvéh dpravníh prstředku v přepravě sb nezanikl ten předcházející, a tak tt dělení vývje veřejné dpravy je vytvřen nejen pdle dminantně užívanéh dpravníh prstředku té dby, ale také pdle th, kdy se nvinka ve veřejné dpravě stala masvě užívanu. Výše uvedené dělení vývje je vytvřen pr střední Evrpu becně, a tak nijak nezhledňuje plitický, hspdářský ani dpravní vývj jedntlivých států. Prt je zde na místě pkusit se vytvřit ještě jedn dělení vývje veřejné dpravy, knkrétně pr území České republiky a Slvinska (viz. tabulka 3). Pr náš další text prt pužijeme určitu kmbinaci bu uvedených dělení. 8 Při tmt dělení je pužit za kritérium druh dpravníh prstředku, jeh význam v dané dbě a hrmadné rzšíření jeh využívání. 18

19 Tab. 3: Obdbí vývje veřejné a dpravy na území ČR a Slvinska histrické bdbí dminantní dpravní prstředek charakteristický znak dpravníh systému území ČR území Slvinska území ČR území Slvinska Pravěk Chůze chůze vyšlapané pěšiny a stezky Starvěk Chůze chůze řídká síť keltských silnic římské silnice jantarvá stezka středvěk Chůze chůze bchdní stezky bchdní stezky Raný nvvěk Chůze chůze bchdní stezky bchdní stezky Habsburská mnarchie pčátky veřejné hrmadné dpravy sb (mezistátní, vnitrstátní, reginální, městské) pstupné rzšiřvání a zdknalvání kčáru na knci 17. stletí snahy zlepšení stavu cest a rzšíření jejich sítě plvina 19. stletí Chůze chůze výstavba umělých silnic tzv. chausée zavedení pravidelných pštvních dstavníků diligencí vznik prvních silničních záknů 2. pl. 19. stl chůze, vlak chůze, vlak rzšíření železnice a dstavba reginálních silnic rzpad Rakuska-Uherska a vznik ČSR a Králvství SHS vlak, aut, autbus, (tramvaj) nvé směry dpravních prudů bdbí scialismu vlak, bus, aut vliv centrálně řízenéh hspdářství vlastní cesta scialistickéh tramvaj, trlejbus, metr (trlejbus) světskéh typu hspdářství bdbí tržníh hspdářství aut, autbus, vlak, letadl privatizace části dpravníh sektru tramvaj, trlejbus, metr stavba tranzitních kridrů velký vzestup individuální autmbilizace Pčátek 21. stletí aut, autbus, vlak, letadl snaha eklgicky šetrnu dpravu tramvaj, trlejbus, metr, autbus autbus rzvj alternativních frem dpravy pčátek liberalizace v železniční dpravě 19

20 5. 1. Dprava d starvěku p raný nvvěk Křeny prtmderní dpravy sahají na sledvaných území d bdbí Římské říše. Klem rku 10 př. n. l. se území dnešníh Slvinska dstal d pdručí Římské říše 9. Již dalek předtím však začali Římané napjvat zdejší území na síť svých velice kvalitních silnic tzv. via. Ty byly ještě více než tisíc let p zániku Římské říše nedsažitelným příkladem kvantity a zejména pak kvality dpravníh stavitelství a plánvání. Ddnes ve slvinské krajině nalézáme pzůstatky p těcht dpravních skvstech (viz. br. 1). Římské silnice Obr. 1 Linie staré silnice u Kačji vsi u Planiny (zdrj: spjily římská města Emnu (dnes sučást Lublaně), Ptuj ad. s Apeninským plstrvem, resp. s Balkánským plstrvem a se severvýchdní částí Římské říše (viz. br. 2). Důkazem kvality a prpracvansti sítě římských silnic je především využití jejich vedení i řady stavebních prvků (zářezy, násypy ad.) při pzdějším budvání středvěkých stezek. Obr. 2 Schéma římských silnic v blasti dnešníh Slvinska ve 2. a 1. stl. př. n. l. (zdrj: ANSI 1975 překlad autra) 9 20

21 Zcela jiná situace byla za Alpami, kam takvét výdbytky římské civilizace, kterými kvalitní silnice bezespru byly, v takvé míře neprnikly. Nemysleme si však, že naše území byl d statní Evrpy dpravně, a tedy i bchdně zcela izlván. Již v bdbí před plvinu 1. tisíciletí př. n. l. existval spjení dnešních Čech a Rakuska a dtud dále až d dnešníh Slvinska, k Jaderskému mři. Na západ vedly cesty d Prýní a na výchd d Trnavské rviny. Tat výchdní cesta se na jižní Mravě křížila s cestu směřující d Baltskéh mře k jihu. 10 P příchdu Keltů se síť cest zlepšila p kvantitativní i kvalitativní stránce. I v pzdější dbě se většina suchzemských cest držela tků větších řek. Jednznačně nejdůležitější dálkvu bchdní cestu dby laténské i římské na našem území byla tzv. Jantarvá cesta, jíž fakticky tvřil systém řady kmunikací, jejichž průběh se d určité míry v čase měnil. I na tét jedné z nejvýznamnějších cest starvěku můžeme dkázat dpravní prpjení námi sledvaných území, tedy dnešní České republiky a Slvinska. 11 Obr. 3: Mapa starvěké Evrpy s naznačením hlavních cest spjujících Baltské a Jaderské mře (zdrj: hispam.wz.cz) P rzpadu západřímskéh impéria nastal v západní Evrpě 12 bdbí hspdářskéh úpadku, který krmě jiných důsledků přinesl i masvé vylidňvání a faktický zánik velké části římských měst. Lidé se stěhvali za ptravu na venkv, kde se z bchdníků stávali pmalu zemědělci, a tak z Evrpy na dalších více než dvě stě let zmizel jeden z předpkladů rzvje dpravy, tedy města. Obnva dálkvéh bchdu a na t navazující pstupná brda starších měst a zakládání měst nvých začíná v jižní a západní Evrpě v 10. a 11. stletí v se severní Itálie větší západevrpské tky (Rýn, Rhôna) atlantické a severmřské pbřeží. Tt utváření 10 Musil, Jiří F. : P stezkách k dálnicím. NADAS, Praha 1987, 213 s., s Flprecht, J. : Dějiny dpravy a dpravní techniky (Měst a dprava). VŠB TU Ostrava, Ostrava 2006, s. 15, s Rzumějme tím blast bývalé Západřímské říše. Vývj hspdářský, plitický i dpravní na výchdě v Byzantské říši prbíhal zcela jinak. 21

22 či bnva páteřních dpravním kmunikací (vdních i suchzemských) vede ke vzniku vedlejších cest a stezek, a tak se pstupně d evrpské sítě napjují i severní blasti Slvinska a něc pzději i českých zemí (cca. 12. stletí). Je t prakticky ten samý systém (zákn), který ppisuje Henry Piren pr rzvj bchdu, tedy že bchd vyvlává další bchd. 13 Jak je vidět z mnhem mladší dby a i ze sučasnsti tent zákn platí pr dpravu bezespru. Střední Evrpa byla ve středvěku pstupně prtkána sítí cest a stezek, které se staly tepnami prpjujícími tyt blasti se západní i jižní Evrpu. Způsby cestvání p těcht kmunikacích stručně nastiňuje přílha 5. Při srvnání středvěké dpravní sítě na území dnešníh Libereckéh kraje a reginu Pdráví nalezneme celu řadu dlišnstí pramenících jak z jejich plhy, tak dsavadníh histrickéh vývje. Z hlediska celevrpskéh dpravníh významu je pstavení těcht dvu reginu v celé histrii prakticky nesrvnatelné. Pdrávím prcházela jak římská silnice, tak celevrpsky významná Jantarvá stezka a pzdější stezka veducí ze severu na jih d terstskéh přístavu (pzdější tzv. Terstská silnice). Tent celevrpský význam pr tranzitní dpravu neztratil Pdráví ddnes. Na druhé straně Libereck byl p dluhu dbu krajvým reginem Čech. I přest přes něj již d středvěku prcházely pr český stát významné bchdní stezky, které spjvaly Prahu s Lužicí (např. Žitavská stezka a Milevská neb-li Nisská stezka). Vedle těcht zde samzřejmě existval spjení samtnéh Liberce s Prahu, tzv. Liberecká stezka 14. Mezi tyt cesty patřily: Žitavská nebli Záhšťská stezka, Milevská či Nisská stezka a stezka Liberecká. 15 Význam měst a reginů, které středvěké stezky prpjvaly, v dalších staletích nijak trvaleji neupadal, ba napak čast výrazně vzrstl, a tak, když se začal v 18. stletí uvažvat stavbě nvých kvalitních silnic, byl čast využit vedení těcht starších cest. Tam, kde žádná takvá cesta nevedla, či její vedení byl zcela nevyhvující, byla pstavena zcela nvá silnice. Tent stavební bm mhl však začít až tehdy, když si habsburští panvníci vládnucí jak v Čechách (d rku 1526), tak ve všech zemích d kterých patřil slvinské území (d stl. ), knečně uvědmili důležitst kvalitní dpravní sítě pr rzvj hspdářství celéh státu. Stal se tak až na pčátku 18. stletí za vlády Jsefa I. a zejména pak Karla VI. Ten také začal se stavbu prvních kilmetrů nejdůležitějších silnic říše 13 Piren, H. : Středvěká města. Praha 1927, s Zajímavstí je, že d rku 1351 byla tat stezka využívána nelegálně. Tehdy ttiž císař a král Karel IV. stezku přes Liberec na základě stížnsti žitavských měšťanů zakázal. I pře tent zákaz však zde i nadále vládl čilý dpravní ruch, a t i přeshraniční. 15 Rubík, F. : Silnice v Čechách a jejich vývj. Spl. přátel staržitnstí Českslvenska v Praze, Praha 1938, 115 s., s

23 tzv. Terstské či Jižní (z Vídně d Terstu či Rijeky) a Vídeňské (z Vídně d Prahy). Ve stavební činnsti pkračvala i Karlva dcera Marie Terezie a zejména pak její syn Jsef II. Za jejich vlády byly plženy také první právní, technické a administrativní základy pr stavbu těcht umělých silnic, tzv. CHAUSÉEN (pzději zvaných císařských či erárních). 16 Díky těmt třem panvníkům a přes četné ptíže při stavbě většiny silnic vznikla d knce první plviny 19. stletí vznikla v celém Rakusku síť kvalitních hlavních silnic, které se staly základem pr vznik mderní silniční sítě ve velké části střední Evrpy. Pdbně jak v celém státě, prbíhal vývj stavby chauséen i v jedntlivých reginech, resp. na Liberecku a v Pdráví. Stejně jak všude jinde i zde se začal s reknstrukcemi starších stezek na pčátku 18. stletí. Pdráví byl sučástí Štýrskéh vévdství, čemuž také dpvídal vedení jedntlivých cest. 17 Během druhé plviny 18. a na pčátku 19. stletí byly v reginu bnveny a zmdernizvány silnice spjující Maribr s Dravgradem (dále ve směru na Klagenfurt), dále z Radgry přes Ljutmer d Murskeh Središče, silnice ze Štigva d Čakvce, z Maribru přes Ptuj a Ormž d Čakvce, v Ptuji a Ormže d ní dbčující silnice d Varaždinu a další hlavní a ještě více vedlejších silnic. 18 Vedle nejvýznamnější silnice reginu - Terstské silnice, jejíž celkvá reknstrukce byla dknčena v rce 1729, se jednu z nejdůležitějších cest Štejerska 19. stletí stala tzv. Ptujská pštvní a kmerciální silnice dbčující d Terstské silnice v Maribru a dále veducí přes Ptuj a před Dubravu překračvala hranici 19. Její význam je vidět i na snaze státu její dbrý stav 20 a také v její zařazení mezi chausséen v rce Celkvý přehled silnicích na území dnešníh Slvinska v 19. stletí přináší mapa v přílze 6. Stav na Liberecku byl d vývje v Pdráví (v Dlním Štýrsku) pněkud dlišný. 21 Plha kraje vzhledem k dpravním tepnám Evrpy byla d plhy Pdráví zcela dlišná již d starvěku a tent stav se jen velice mál změnil ve středvěku. S tímt dědictví se musela celá blast Liberecka ptýkat i v bdbí habsburské nadvlády. Už nám je znám, že umělé silnice 18. a 19. stletí se z velké části stavěly ve směrech starších cest a stezek. Pdráví 16 Hercik, J. : Vývj dpravy na Mladbleslavsku. Olmuc 2006, 68 s., s Je t vidět zejména na četnsti silničních, ale i pzdějších železničních spjení dřívějšíh Hrníh Štýrska (dnes splkvá země Štýrsk) a Dlníh Štýrska (slv. Štajerska) dnes reginu Pdráví. Pdbně t lze vypzrvat na hranicích splkvé země Krutany a slvinskéh histrickéh reginu Krška. 18 Hlz, E. : Razvj cestnega mrežja na Slvenskem v 19. stletju. Ljubljana 1991, 378 s., s Vedla přes kraje Starše, Majdiva, Ptuj, Spuhlja, Bukvci, Muretinci a Gajevci. 20 Oklní bčiny musely dva krát rčně pravit silnici, a tak se všemžně snažily, aby údržbu silnice převzal stát. 21 Liberec se tehdy nazýval německy Reichenberg. V reginu ttiž již d dby vnější klnizace (13. stletí) převládali německy mluvící byvatelstv. 23

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Doprava a přeprava základní pojmy

Doprava a přeprava základní pojmy Dprava a přeprava základní pjmy Dprava je způsb phybvání se bjektů z místa na míst. Jde přemisťvání. Objektem můžu být předměty, sby, zvířata ale třeba i infrmace neb energie. Dpravní technlgie sestávají

Více

20 let modernizace koridorů a co dál?

20 let modernizace koridorů a co dál? 20 let mdernizace kridrů a c dál? Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie Praha, 21. listpadu 2013 začátek mdernizace tranzitních železničních kridrů v rce 1993 p 20 letech máme příležitst k zamyšlení jaké

Více

Akční plán města Žďár nad Sázavou

Akční plán města Žďár nad Sázavou AKČNÍ PLÁN MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU říjen 2007 Obecně dkumentu Akční plán města Žďár nad Sázavu je dkument, kde dchází ke knkrétnímu rzpracvání vhdných rzvjvých záměrů města v kratším časvém hrizntu. Akční

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje Analýza návštěvnsti a spkjensti turistů v Mravskslezském kraji Mnitring návštěvníků a turistů Mravskslezskéh kraje Vyhdncení za lét 2004 Obsah: 1. Metdlgie 2. Prfil návštěvníka reginu 3. Hdncení reginu

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Zabezpečovací technika v kontextu koncepce rozvoje železniční infrastruktury

Zabezpečovací technika v kontextu koncepce rozvoje železniční infrastruktury Zabezpečvací technika v kntextu kncepce rzvje železniční infrastruktury Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie České Budějvice, 12. listpadu 2013 Kncepce rzvje železniční infrastruktury vstupy: technické

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010 AAA AUTO Grup zveřejnila své neauditvané knslidvané hspdářské výsledky za první čtvrtletí rku 2010 Praha / Budapešť, 31. května 2010 Dle hspdářských výsledků za první čtvrtletí rku 2010, které splečnst

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse.

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse. DOTAZNÍK PRO PODNIKATELE Vážení pdnikatelé, dvlujeme si Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb pdnikatelských subjektů půsbících v Nvém Hrádku. V dtazníku najdete tázky

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze

Více

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 RÝMAŘOVSKO,.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 Místní akční skupina reginu bcí a měst Břidličná, Dětřichv nad Bystřicí, Dlní Mravice, Hrní Měst, Jiříkv, Lmnice, Malá Mrávka, Malá Štáhle, Rýmařv, Ryžviště,

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstv vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádstí finanční pdpru v rámci Integrvanéh peračníh prgramu 1. Identifikace výzvy Čísl kla výzvy: 03 kntinuální Celkvá částka pr tut výzvu

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s.

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s. SDRUŽENÍ NERATOV,.s. partner prjektu Ergtep pr žáky i pedaggy, reg. čísl CZ.1.07/1.1.00/54.0051 www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018 VLEBNÍ PRGRAM KDU-ČSL PLNÁ PR BDBÍ 2014 2018 Vážení splubčané, představujeme Vám vlební prgram KDU-ČSL pr vlby d Zastupitelstva města Plná. Při jeh tvrbě jsme se snažili pstihnut všechny důležité blasti

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Datum předlžení: 21/11/2008 Tent prjekt je financván z ESF z JPD 3, z prjektu "Závěrečná evaluace JPD 3 Hl. m. Praha - zhdncení

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

Cycle Transport Improvements

Cycle Transport Improvements Cycle Transprt Imprvements 4. dubna 2011 MANUÁL K CYKLOWEBU Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 16 Cycle Transprt Imprvements Obsah 1 Úvd... 4 2 Ppis webvé aplikace

Více

Evropská vysokorychlostní doprava má budoucnost

Evropská vysokorychlostní doprava má budoucnost Evrpská vyskrychlstní dprava má buducnst Dipl. Ing. Gunther Ellwanger Ředitel sekce vyskrychlstní dpravy UIC se sídlem v Paříži V rce 1999 byl devíti drahami v Evrpské unii realizván 52,7 mld sbkilmetrů

Více

2) Celkové vyhodnocení úspěšnosti zjišťování pachatelů TČ u územního odboru

2) Celkové vyhodnocení úspěšnosti zjišťování pachatelů TČ u územního odboru Č.j.: KRPM-6834-5/ČJ-2011-1409UO Hanušvice 20. ledna 2011 Výtisk č. Pčet listů: 3 Bezpečnstní zpráva nápadu trestné činnsti a stavu veřejnéh přádku ve služebním bvdě OOP Hanušvice za bdbí d 1. 1. 2010

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP NOVÝ BYDŽOV P R O S I N E C 2 0 1 0 ÚPLNÁ AKTUALIZACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE POŘIZOVATEL: ÚŘAD ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ORP NOVÝ BYDŽOV Městský úřad Nvý Bydžv Masarykv nám. 1, Nvý Bydžv

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014

PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 ...,,,...,,,..., PRILOHA K UCETNI ZA VERCE ZAROK2014 I. Obecné údaje Název: Sídl: Právní frma: IČ: Předmět pdnikání: Datum vzniku splečnsti: Rzvahvý den: Datum sestavení účetní závěrky: Technické služby

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

Nabídka zajištění dotací z EU

Nabídka zajištění dotací z EU Nabídka zajištění dtací z EU Invace - Ptenciál pdnikatelské subjekty Eurfrum Grup, a.s. Na Zámecké 11, 140 00 Praha 4 E-mail: inf@capcnsult.cz Tel./fax: 272 730 431 Mbil: 732 747 993 736 607 729 Vážená

Více

S t ř e d o č e s k ý k r a j

S t ř e d o č e s k ý k r a j S t ř e d č e s k ý k r a j Jak vyšší územně samsprávný celek byl vytvřen v rce 2000. Nemá své sídl umístěn na vlastním území, ale na území jinéh kraje, Hlavníh města Prahy. Rzlhu patří mezi čtyři kraje,

Více

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty.

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty. Studentská Agra Studentská Agra je škla kultivvané diskuze pr středšklské studenty. Jeh sučástí jsu šklení debatních dvednstí a studentská debatní sutěž. Prjekt se snaží zlepšit debatní prstředí v ČR a

Více

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých

Více

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39 O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP V ROCE 2014 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21

Více

se sídlem Hudcova 78c, Brno 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: objednavka@statikum.cz Znalecký posudek č.

se sídlem Hudcova 78c, Brno 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: objednavka@statikum.cz Znalecký posudek č. STATIKUM s.r.. znalecký ústav jmenvaný Ministerstvem spravedlnsti ČR se sídlem Hudcva 78c, Brn 612 00, IČ: 15545881, DIČ: CZ15545881, tel.: 776824201, e-mail: bjednavka@statikum.cz Znalecký psudek č. 1122-105-2014

Více

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA

Více

CAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel

CAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK Tmáš Kabrhel 1 T že dkáže ptimalizvat a ušetřit firemní klientele náklady na servis a pravy vzidel jen dkladuje neustále se rzšiřující se pčet vzidel ve správě včetně rzšiřující

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Evrpská unie Hlubec - menu vprav nahře: Zpět (návrat na předchzí stranu), Úvdní stránka, Nápvěda, Knec aplikace Slv úvdem C je EU? Slv autrů O prgramu Histrie EU Úvd Zásadní smluvy Pařížská smluva Římské

Více

A. TEXTOVÁ ČÁST. ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

A. TEXTOVÁ ČÁST. ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. M A J E T Í N ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH A. TEXTOVÁ ČÁST ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spl. s r.. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spl. s r.. e-mail: palacka@usbrn.cz 602 00 Brn, Příkp 8 tel.: +420 545

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR A V KOMPARACI SE ZEMĚMI EU IVANA DRDLOVÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 PODĚKOVÁNÍ Hlavní pděkvání patří panu dc. Ing. Jarslavu

Více

a) DOZP Hliňany: b) DOZP Všebořice: c) DOZP Trmice:

a) DOZP Hliňany: b) DOZP Všebořice: c) DOZP Trmice: Čajkvskéh 1908/82, 400 01 Ústí nad Labem-centrum, IČ:75149541, tel.: 475 666 610, fax: 475 666 620, email:dzp@dzp-ul.cz Organizační struktura rganizace Dmvy pr sby se zdravtním pstižením Ústí nad Labem,

Více

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-101 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 TOURISM POLICY IN THE CZECH REPUBLIC IN 2007-2013 AND THE PROSPECTIVE

Více

Městská knihovna Děčín

Městská knihovna Děčín Městská knihvna Děčín Nvá knihvna jak multifunkční kulturní centrum Mgr. Ladislav Zubek, ředitel MěK Jak t celé začal Od pčátku 90-tých let žádsti nvu knihvnu První skutečné záměry v r. 2007 1. prjekt

Více

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS Setkání starstů MAS ORLICKO Operační prgramy a strategie MAS České Libchavy, 22. 9. 2015 Ing. Ivana Vanická Ing. Alice Bržkvá Ing. Lukáš Bednář Ing. Tmáš Vacenvský Obsah prezentace: - Integrvaný reginální

Více

PODROBNÉ PODMÍNKY OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ KONCESNÍHO ŘÍZENÍ

PODROBNÉ PODMÍNKY OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ KONCESNÍHO ŘÍZENÍ PODROBNÉ PODMÍNKY OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ KONCESNÍHO ŘÍZENÍ Zajištění prvzvání vdhspdářské infrastruktury splečnsti VST s.r.. na dbu deseti let evidenční čísl v ISVZUS: 60023473 SVAZEK Č. 2: KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech 16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti Pdací razítk MZ ČR/ Č.j.: Identif. Čísl prjektu: Žádst pskytnutí státní dtace na realizaci prjektu prevence HIV/AIDS pr rk 2010 A. becná část Žádsti Základní infrmace prjektu a dtačním titulu Název pskytvatele

Více

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku:

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: V Praze dne 5. dubna 2013 Č.j. GŘ/38/2013 Pdněty AMSP ČR pr předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: Zjedndušení statistickéh vykazvání Tt je palčivým prblémem pdnikání becně, duplicita vykazvání

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7)

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7) KANDIDÁTI d výbru ČKAIT blast Zlín vlební bdbí 2015-2018 vlby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů d výbru (pčet vlených rgánů 7) 1. Ing. Ladislav Alster 2. Ing. Igr Balák 3. Ing. Marta Bantvá 4. Ing. Petr Chytil

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Obsah: 1. Úvd 2. Základní infrmace splečnsti 3. Slžení statutárních rgánů 4. Struktura Nemcnice Žatec,.p.s. 5. Zpráva dzrčí rady za rk 2010 6. Zhdncení základních eknmických a finančních ukazatelů za rk

Více

Vyhodnocení statistik dosavadního využití elektronických informačních zdrojů konsorcií NTK

Vyhodnocení statistik dosavadního využití elektronických informačních zdrojů konsorcií NTK Vyhdncení statistik dsavadníh využití elektrnických infrmačních zdrjů knsrcií NTK NTK (d 30. 6. 2009 Státní technická knihvna, STK) je již d rku 2000 řešitelským pracvištěm prjektů (LI200028 a LI01018,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK číslo: 8850-350/2014

ZNALECKÝ POSUDEK číslo: 8850-350/2014 Oceňvací a znalecká kancelář s.r.. se sídlem Václavské náměstí 832/19, Praha, kancelář Sušilva 1938/26, Přerv tel.: 608 251 025, 776 284 814, 581 331 601, email: vingralek@psudek.cm zapsaná v bchdním rejstříku,

Více

Obecně a ve vztahu k CR Součást komunikační dostupnosti do destinací CR => SUPRASTRUKTURA

Obecně a ve vztahu k CR Součást komunikační dostupnosti do destinací CR => SUPRASTRUKTURA Využití a význam železniční dpravy v DCR Obecně a ve vztahu k CR Sučást kmunikační dstupnsti d destinací CR => SUPRASTRUKTURA Suprastruktura Specializvaná část infrastruktury pužívaná určitým sektrem k

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015 Návrh rámcvéh pstupu a knceptu implementace standardů taxi MODRÝ ANDĚl s.r.., srpen 2015 Obsah Prhlášení a mtivace k návrhům standardů 3 Návrh rámcvéh knceptu zavedení standardů 4 Pdrbnější rzpad realizačních

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury Název prjektu: Vypracvání dluhdbéh mdelu financvání dpravní infrastruktury Registrační čísl prjektu: CZ.1.04/4.1.00/48.00013 Příjemce pdpry: Ministerstv dpravy Veřejná zakázka Ddavatel analýzy systému

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020 Integrvaný akč ní pla n rzvje ú zemí MAS Prste jv venkv 2014-2020 Verze 12.2014 Tvrba strategie byl pdpřena v rce 2014 z příspěvku Olmuckéh kraje 1. Ppis implementačníh prcesu na úrvni MAS, typy prjektů,

Více