MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2008 Bc. JAN MÁLEK

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Uplatnění Montbeliardského plemene skotu v AGD Lhota pod Libčany Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. Ing. Jiří Žižlavský, DrSc. Vypracoval: Bc. Jan Málek Brno

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Uplatnění Montbeliardského plemene skotu v AGD Lhota pod Libčany vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne podpis diplomanta. 3

4 Poděkování Děkuji touto cestou Prof. Jiřímu Žižlavskému za odborné vedení, cenné rady a poskytnutí materiálů pro vypracování této diplomové práce. Dále děkuji všem, kteří se odbornými konzultacemi a jinak podíleli na této práci. 4

5 Obsah Obsah... 5 Souhrn... 6 Klíčová slova... 6 Abstract... 7 Keywords Úvod Literární přehled Historie a současná situace ve Francii Historie a současná situace v ČR Výsledky v České republice Materiál a metodika Výsledky Porovnání podle věku při prvním otelení Porovnání podle pořadí laktace Porovnání podle délky laktace Porovnání podle produkce kg mléka za laktaci Porovnání podle % tuku Porovnání podle % bílkovin Porovnání podle produkce kg tuku Porovnání podle produkce kg bílkoviny Porovnání podle produkce kg tuku a bílkoviny Porovnání podle persistence laktace (P2:1) Porovnání podle mezidobí Otcové plemenic v jednotlivých skupinách Porovnání podle masné užitkovosti Diskuse Závěr Literatura Přílohy

6 Souhrn V zemědělském podniku Agrodružstvo Lhota pod Libčany bylo zkoumáno porovnání českých strakatých krav s kravami s různým procentickým podílem montbeliardské krve (25 100%). Do souboru byly zahrnuty všechny plemenice, které měly alespoň jednu uzavřenou laktaci v období Soubor čítá uzavřených normovaných laktací. Poté byly plemenice rozděleny do 5 genotypových skupin podle podílu montbeliardské krve. Tyto skupiny byly posléze mezi sebou porovnávány ve znacích: věk při prvním otelení, pořadí laktace, počet laktačních dní, produkce kg mléka, procento tuku, procento bílkoviny, kilogramy tuku, kilogramy bílkoviny, kilogramy tuku a bílkoviny, index P2:1 a jako jediný reprodukční znak mezidobí. V daném chovu rovněž montbeliardská genetika zvýšila produkci kilogramů mléka za laktaci z úrovně v roce 2001 na současných v roce Tím také v chovu stoupla produkce mléčných složek za laktaci. Došlo k mírnému poklesu procenta tuku. Reprodukční ukazatele jsou naprosto srovnatelné u všech skupin. Uvedené srovnání dokládá správnost rozhodnutí použít montbeliardské býky na tehdejší stádo českých strakatých krav a je žádoucí v započatém trendu navyšování podílu montbeliardské krve pokračovat. Klíčová slova Montbeliardské plemeno, České strakaté plemeno, užitkovost, produkce mléka, produkce mléčných složek 6

7 Abstract A comparative study was carried out on agricultural company Agrodruzstvo Lhota pod Libcany where the comparison between Czech Fleckvieh cows and cows with different percentage shares of Montbeliard blood(25-100%) were studied. Included in the file were all milkers that have had at least one completed lactation during the period 1st January st December File number 1224 logged standardised lactations. After that milkers were divided to the 5 gene amplification groups according to share of Montbeliard blood. These groups were compared according to the following features: age when first calving, sequence of lactation, number of lactational days, performance in kilograms of milk, per cent of fat, per cent of proteins, kilograms of fat, kilograms of proteins, kilograms of fat and proteins, index P2:1 and meantime like the only executant sign. In a given breed Montbeliard genetics raised the performance in kilograms of milk during lactation from a level of 6200kgs in 2001 to 7791kgs in In this way the performance of milk components in lactation rose. A mild drop in %fat was discovered. Executant indices are absolutely comparable for all groups. The above mentioned juxtaposition proves the correctness in the decision to use Montbeliard bulls on the Czech Fleckvieh herd. It is therefore desirable to continue the increase in Montbeliard blood share. Keywords Montbeliarde breed, Czech fleckvieh breed, efficiency, milk production, production of milk components 7

8 1. Úvod Montbeliardské plemeno patří do skupiny evropských horských strakatých plemen. Šlechtí se na kombinovanou užitkovost. Kombinovaná užitkovost je zaměřena na maso-mléčný typ. Montbeliardské plemeno má svou domovinu ve Francii, zejména v jihovýchodních departmentech. Montebliardské krávy jsou chovány jako dojená stáda, jejichž mléko se využívá zejména k výrobě tvrdých sýrů. Jateční býci se vykrmují pro produkci hovězího masa. V České Republice se první pokusy s montbeliarským plemenem začaly uplatňovat v 70. letech a to jak pro křížení s Českým strakatým plemenem tak bylo dovezeno i několik čistokrevných stád. V tuto dobu bylo hlavně České strakaté plemeno zušlechťováno dojenými plemeny jako Ayrshire a Red Holštýn. Později se začalo od zušlechťování těmito dojenými plemeny upouštět a pro zušlechtění Českého strakatého plemene se začali používat fylogeneticky příbuzná plemena. Mezi ně patří německý a rakouský Fleckvieh a právě Montbeliard. Nejlepší plemeníci obou těchto plemen byli kříženi s vybranými matkami býků českého strakatého plemene a tímto křížením vznikli plemeníci, kteří poté plošně působili v populaci Českého strakatého skotu. V současnosti z Francie již Montbeliardi pronikli na všechny kontinenty. Plemeno se chová jak v čistokrevných stádech, tak dokonce se používá ke zlepšení především znaků fitnes a ostatních funkčních znaků u Holštýnského plemene. 8

9 2. Literární přehled 2.1 Historie a současná situace ve Francii Původ plemen Montbeliarde Plemeno Montbeliarde patří mezi horská strakatá plemena a svůj původ odvozuje od skotu simentálského, který má svou domovinu ve Švýcarsku. Do východní části Francie, příhraniční oblasti sousedící se Švýcarskem, přivedli simentálský skot z okolí Bernu v 18. století protestantští mniši Menuonité. Svůj název dostalo plemeno podle města Montbeliarde, kde měli mniši svoje sídlo. Vlastní oblast vzniku moderního plemene je v okolí města Morteau v departmentu DOUBS. Strakatá plemena, která se v 18. století ze Švýcarska rozšiřovala do mnoha zemí, byla formována jednak přírodními podmínkami jednotlivých zemí, jednak požadavky na produkci skotu. Utváření užitkového typu v rámci plemene bylo na těchto faktorech závislé. Plemeno montbeliardské bylo od počátku svého vzniku šlechtěno na vysokou mléčnou produkci, poněvadž je chováno v oblasti, ve které se mléko zpracovává především na tvrdé sýry. Proto svým užitkovým typem nejvíce inklinuje k mléčnějšímu typu ve srovnání s ostatními plemeny fylogeneticky příbuznými, chovanými v Evropě. Montbeliardské plemeno bylo uznáno ve Francii v roce Od této doby je také vedena plemenná kniha. V současné době patří ve Francii po holštýnském skotu k druhému nejrozšířenějšímu plemeni dojeného skotu. Pro své vynikající užitkové vlastnosti a adaptabilitu je tento skot rozsáhle exportován i mimo Evropu do Afriky, Asie, Ameriky a Oceánie.(HORA 1997) Ve Francii se montbéliardský skot na struktuře dojené populace skotu podílí 11 %. Po holštýnském skotu je tak druhým nejrozšířenějším plemenem. Je chován zejména ve východní části země podél německých a švýcarských hranic.(reeb 1993) ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM MONTBELIARDSKÉHO SKOTU VE FRANCII Šlechtitelský program je organizován družstevní unií. Cílem je šlechtit plemeno ve směru kombinované mléčné a masné užitkovosti. U mléčné užitkovosti je preferována produkce bílkovin. 9

10 Vybrané selekční cíle Plemeno montbeliarde je definováno jako mléčné ve vyrovnaném potenciálu. Hierarchie znaků pro selekci byla přijata takto: - množství proteinů produkované během laktace: hlavním selekčním indexem je INEL (ekonomický index výroby mléka v bodech), jehož výpočet se provádí podle vzorce: INEL = 1,15 x (MP + 3 x TP) kde: MP množství bílkovin v kg TP obsah bílkovin v g/kg - vztah TP/TB: montbeliarde produkuje 832 g proteinů na kg MG (tuk), což ho řadí na první místo mezi mléčnými francouzskými plemeny. Chovatelé plemene montbeliarde chtějí pokračovat v ovlivňování množství MG vyráběného v závislosti na direktivní kvótě MG. - masná užitkovost býků: masná užitkovost má umožňovat hospodárný výkrm býčků do vyšších hmotností a dobré zpeněžení vyřazovaných krav při zajišťovaném obratu stáda. Řízenou selekcí v testačních stanicích na intenzitu růstu a jatečné utváření býčků je zabezpečována potřebná budoucí masná produkce. - dosažení výsledné kvality chovu plemene: funkční morfologie vemene: šlechtění je stále v realizaci způsobilost dojení: rychlost dojení je průměru dobrá, nadále je řešeno její ustálení snadnost porodů: tento znak je velmi dobrý z důvodu stále vyvíjených hodnot pro,,průmyslové (masné) křížení a je třeba jej zachovat průběh laktace: je velmi dobrý, dovoluje produkci v rentabilních podmínkách. Tento znak hodnocený indexem perzistence je ustálen dlouhověkost: montbeliarde je skot dlouhověký a tato výhoda musí být zachycována vzhledem k ostatním mléčným plemenům 10

11 Odhad plemenné hodnoty býků Hodnocení užitkovosti a exteriérů dcer plemenných býků metodou UMOTESTu je klíčem genetického pokroku. Všechny hodnoty zpracovává a vyhlašuje Národní institut zemědělského výzkumu (INRA), Technický institut chovu skotu a francouzské Ministerstvo zemědělství. Hodnocení dědičnosti mléčné užitkovosti Zahrnuje tyto ukazatele: o OPAKOVATELNOST (CD %) = je pravděpodobnost, s jakou se výsledky užitkovosti dcer téhož býka shodují o INEL (v bodech = ekonomický index výroby mléka) o PLEMENNÁ HODNOTA pro: množství bílkovin (MP) a množství tuku (MT) v kilogramech obsah bílkovin (TP) a obsah tuku (TT) v gramech na kilogram mléka o MNOŽSTVÍ MLÉKA (v kilogramech). Pro výpočet nejdůležitějšího parametru INEL je použito vzorce: INEL = 1,15 x (MP + 3 x TP) Plemenné hodnoty jsou vypočteny podle animal modelu metodou BLUP. Pro býky v pohyblivé bázi jsou směrodatné odchylky následující: INEL: ± 22,4 MP: ± 18,8 kg MT: ± 24,1 kg TP: ± 1,29 g/kg TT: ± 2,06 g/kg MLÉKO: ± 622 kg Hodnocení zevnějšku dcer U každého býka je nutné vyhodnotit exteriér nejméně jeho 35 dcer. Výsledky jsou vyjádřeny bodovou hodnotou 11

12 Nově jsou vypočítávány ještě hodnoty ukazatelů: NG = index zevnějšku dcer celkově jako: NG = 40% VE + 30% KA + 15% KO + 10% ZA + 5% JH Kde: VE vemeno KA kapacita KO končetiny ZA záď JH jatečná hodnota SI = syntetický index je kombinací produkce a typu: SI = 66% INEL + 28% NG + 6% DO Kde: DO dojitelnost Mléčný index INEL je pak doplňován o syntetický index kombinující mléčnou užitkovost, morfologické vlastnosti a snadnost dojení. Šlechtitelský program vychází ze selekčních programů matek býků, mladých býčků v odchovnách a výběru kvalitních plemeníků s plemennou hodnotou deklarovanou na základě výsledků kontroly dědičnosti. Při tom je ve velké míře využíváno embryotransferu a upřesňování plemenné hodnoty pomocí animal modelu. Pro realizování výše uvedených cílů sdružilo 10 družstev, resp. družstevních unií své technické a finanční prostředky pro založeni unie UMOTEST. Akční zóna UMOTESTu zabírá polovinu jihovýchodní Francie s těmito klíčovými ukazateli dosaženými v období : inseminací, z nichž býky plemene montbeliarde býky masných plemen krav v kontrole užitkovosti testačních inseminací 12

13 Odchov mladých plemenných býčků Začíná řízeným připouštěním vybraných matek býků v chovech: - otcové býků: jsou vybráni z nejlepších býků podle indexu INEL a morfologických indexů, zvláštní pozornost je věnována genetické variabilitě - matky býků: jsou vybírány podle specifického programu, nazývaného,,montbeliarde budoucnosti. Tento program se řídí třemi principy: o získat co nejrychleji požadované býky embryotransferem o využívat čím dál mladší samičí materiál jalovice býků, s cílem zkrácení generačního intervalu o co nejrychleji vystřídat matky býků vhodnými jalovicemi býků. Plemenářská organizace UMOTEST chce vybrat značný počet jalovic (nejmladší kategorie MB) s generační kumulací maximální spolehlivosti požadovaných hodnot. Chov mladých býčků v kontrolních stanicích Organizace UMOTEST vlastní tři typy testovacích zařízení, které dovolují chovat a kontrolovat okolo býčků ve věku od 1 měsíce do měsíců. 1. Odchovna teletník Stáj o 90 místech v kolektivních boxech pro telata od 1 do3 měsíců s identickou výživou pro všechny býčky: mléko + koncentrované krmivo + seno. Odstav ve 3. měsíci. 2. Odchovna s individuální kontrolou Stáj o 240 místech v kolektivních boxech pro mladé býčky od 3 11 měsíců s výživou kontrolovanou přes elektronické distributory kompletní výživy + sláma volně - kontrola růstu je prováděna vážením každých 28 dnů - kontrola využití krmiv: sledováno denně zkonzumované množství - kontrola růstové schopnosti: měřením a vážením býčků v 10 měsících věku Po těchto kontrolách jsou výsledky vyhodnocovány ústavem INRA. Na základě výsledků je cca 40 % býčků vyřazeno, především pro špatnou stavbu těla, podle indexů vyhodnocených INRA. 3. Stanice kontroly sexuální funkčnosti 13

14 Dvě stáje o 40 místech, každé v individuálních boxech. Po 4 týdnech je sledována sexuální funkčnost po dobu 10 týdnů jeden odběr za týden a dvě postupné ejakulace během odběru. Touto kontrolou je vyřazováno v průměru cca 10 % býčků. Celkem cca 50 % ze 200 býčků je vyřazováno po výše uskutečněných kontrolách ve stanicích UMOTESTu. Organizace UMOTEST má také stanici sanitární: - býčci musí pocházet z chovů a od matek splňujících evropské normy a požadavky - praktikované kontroly ve stanici garantují požadovaný sanitární statut pro převedení býků do sběrných center semene. Zbývajících 50 % býků je expedováno členům unie UMOTEST. Je nutné poznamenat dvě ustanovení: - býci, stejně jako všechno odebrané semeno, jsou vlastnictvím firmy UMOTEST bez ohledu na to, v kterém členském družstvu jsou býčci soustředěni a odběry prováděny - po produkci a uskladnění inseminačních dávek na býka jsou všichni býci dále chováni v očekávání výsledků kontroly dědičnosti Testace býčků Každé členské družstvo UMOTESTu provádí ročně testace určitého počtu býčků. Součet úvazků 10 družstev zahrnuje sérii testací ve stanoveném období. UMOTEST deleguje do každého družstva odpovědnou osobu pro kontrolu a řízení operací testace býčků, které mají ve smlouvě pro testaci. Těmito operacemi se rozumí: - realizace minimálního počtu inseminací na býka ( průměru 330 inseminací) - sledování narozených dcer (v průměru 100 narozených dcer) - sledování odchovu dcer - mléčné kontroly a hodnocení morfologie dcer (v průměru dcer, minimální požadavek 40 dcer). 14

15 Indexace býků Mléčná indexace je uskutečňována u všech plemen podle jedné metody identickým způsobem. Tato indexace je realizována prostřednictvím ústavu INRA podle metody IF3-BLUP model. Pět elementárních mléčných indexů je vyhodnocováno takto: - množství mléka (L) kg mléka během laktace - množství proteinů (MT) kg proteinů během laktace - množství tuku (MG) kg tuku během laktace - obsah proteinů (TP) gramy proteinů v kg mléka - obsah tuku (FB) gramy tuku v kg mléka. Dva kombinované indexy: 1. INEL mléčný ekonomický index, který koresponduje v ekonomickém evropském kontextu kvóty MG a ve francouzském kontextu důležitosti zpracování mléka na sýry. 2. IS index syntetický, který kombinuje mléčné indexy, morfologii a snadnost dojení (soustředěný na 100 s odchylkou 20) Morfologická indexace je realizována podle systému měření (7 míst) a označení lineárního. Morfologická indexace je realizována INROU podle metody BLUP modelu. Od roku 1995 je již efekt stáda vyhodnocován v závislosti na bodování čtyř vrstevnic ve stáji pro každou jalovici z testace. Index je počítán: 40 % vemeno, 30 % tělo (kapacita), 15 % nohy, 10 % záď, 5 % jatečná hodnota. Indexové výsledky mléčné a morfologické jsou publikovány institutem chovu. Oficiální kontrolní schvalovací komise je pověřena Ministerstvem zemědělství zkoušet individuálně na základě výsledků každého býka a předložit návrh pro schválení býků s příznivými výsledky do inseminace. Genetický pokrok využití býků Pro získání příznivých výsledků jsou býci vráceni do produkce (odběru semene). Býci s nepříznivými výsledky jsou zabiti a jejich skladované semeno je zničeno. 15

16 UMOTEST rozděluje semeno svým družstvům úměrně k jejich činnosti a jejich úvazku v testaci a tak, aby zůstala dostatečná skladová zásoba pro prodej jiným francouzským družstvům a pro export. Odebrané semeno musí zaručovat: - garanci biologickou s uspokojující oplozovací schopností (v průměru 1,6 inseminační dávky pro oplodnění jedné krávy jalovice). Oplodnění z více než 60 % po první inseminaci je hodnoceno jako úspěch. - garanci bakteriologickou - garanci sanitární býci odpovídají evropským zdravotním požadavkům. Následně jsou kontrolováni dvakrát za rok podle evropských podmínek. Specifické analýzy jsou uskutečňovány podle zvláštních sanitárních požadavků každé země, i když některé nemoci už ve Francii neexistují.(hora 1997) 16

17 2.2 Historie a současná situace v ČR V populaci českého strakatého plemene se plemeno montbeliarde používá více než 20 let nejdříve prostřednictvím semene francouzských býků a od roku 1992 také importem březích jalovic. Koncem roku 1992 vznikl KLUB plemene MONTBELIARDE v ČR s cílem progresivně řešit rozvoj chovu tohoto plemene. Vytyčil tyto hlavní parametry užitkovosti v podmínkách ČR: kg tržního mléka na krávu a rok - obsah bílkovin minimálně 3,35% - průměrná dlouhověkost 5 laktací - jatečná výtěžnost býků 56% s denním přírůstkem 1 kg. SVAZ chovatelů MONTBELIARDSKÉHO SKOTU, na který se v prosinci 1994 KLUB plemene MONTBELIARDE transformoval, předpokládá v další své činnosti a s ohledem na souborné poznávání úrovně jednotlivých chovů tyto parametry upřesňovat a aktualizovat s cílem zvyšovat genetickou úroveň montbeliardských stád. (HORA 1997) Montbeliardské plemeno svojim užitkovým typem se velice přibližuje našemu plemeni, i když tento typ byl vyšlechtěn uplatňováním především čistokrevné plemenitby. Teprve v posledním období jsou v plemenitbě využíváni býci s nízkým podílem červeného holštýnského plemene, obdobně jako v České republice.(mikšík, ŽIŽLAVSKÝ 1994) V roce 1992 započal také import březích jalovic tohoto plemene. V uváděném roce bylo z Francie z oblasti Besanconu přivezeno celkem 234 březích jalovic. (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ 1993) Dovoz byl do následujících podniků: ZD Bílá, ZD Holice a ZD Koloveč. Dovozy byly uskutečněny v návaznosti na poskytnuté dotace od MZVž ČR z titulů ozdravování chovů a z titulu zlepšování genofondu zvířat. Všechny jalovice byly nakoupeny na základě osobního výběru. (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ 1993) 17

18 Pro vyšší produkci bílkovin v mléce krav se Montbeliardské plemeno začalo v populaci českého strakatého skotu využívat již více než před 20 lety, avšak výraznější vliv lze zaznamenat až v posledních 10 letech. Využití se děje jednak cestou plemeníků (čistokrevných případně s podílem českého strakatého skotu), ale také importem březích jalovic. V současné době se stalo asi montbeliardských krav součástí populace kombinovaných plemen chovaných v České republice. (CHLÁDEK, KUČERA, ŽIŽLAVSKÝ) Pružná reakce plemene na měnící se podmínky vnějšího prostředí je podstatným faktorem jeho dalšího rozvoje. Pro posílení této adaptability je žádoucí vyžívat plně všech možností plemenářské práce, včetně klasické metody osvěžení krve. Tato forma plemenitby představuje využití zvířat shodného fylogenetického původu k žádoucímu posílení zájmových vlastností cílového plemene. V současné době je tohoto postupu využíváno rovněž u českého strakatého plemene, kdy jsou ve šlechtitelském procesu využívána plemena vhodného fylogenetického původu jako fleckvieh z Německa a Rakouska a samozřejmě montbeliardského plemene z Francie.(CHLÁDEK, KUČERA 1999) KONCEPCE ŠLECHTĚNÍ Hlavní zásady šlechtění V zemi původu je montbeliardský skot definován jako mléčné plemeno ve vyrovnaném potenciálu. Hierarchie znaků pro selektování byla přijata následovně: - množství proteinů produkovaných během laktace - vztah TP/TB, montbeliarde produkuje 832 gramů proteinu na kg MG (tuk), což ho předsunuje mezi mléčnými plemeny - masná užitkovost jako řízené selekce ve stanicích výkrmnosti zabývajících se rychlostí růstu a jatečného utváření býčků k vyhodnocení testovaných býků - dosažení požadované výsledné kvality chovu se především dotýká: o funkční morfologie vemene, kde jsou neustále patrny pokroky v realizaci šlechtění o způsobilost dojení, zde je třeba ustálit v průměru dobrou rychlost dojení o snadnost porodů je třeba tento v praxi velmi dobrý znak zachovat především i z důvodů možného křížení s masnými plemeny skotu 18

19 o průběh laktace charakterizován také jako velmi dobrý, dovoluje produkci v rentabilních podmínkách, index perzistence je ustálen o dlouhověkost, jako výhoda tohoto skotu musí být zachována vzhledem k ostatním mléčným plemenům Na programu Montbeliarde budoucnosti se založenou řízenou genetikou přes chovatele v zemi původu, navazuje přizpůsobený program pro chovatele v ČR. Vývoj kvality znaků plemene Mo umožňuje přizpůsobit se v četných systémech hospodaření, ať již v čistokrevné plemenitbě nebo v oblasti křížení především s českým strakatým skotem. V plemenitbě montbeliardského skotu jsou uplatňovány výhradně příznivé prověření a vybraní montbeliardští býci, jejichž semeno je k tomu účelu dováženo ze země původu Francie. Při výběru plemenných býků (v dohodě s francouzskou stranou) se klade hlavní důraz na komplexní posouzení jejich plemenné hodnoty odhadnuté na základě kontroly dědičnosti mléčné a masné užitkovosti, dojitelnosti, zevnějšku dcer a kontroly dědičnosti zdraví. Při výběru otců příští generace býků je využíváno výhradně importu tedy prověřené genetiky montbeliarde. Postupy šlechtění se realizují na základě ověřených výsledků kontroly dědičnosti importovaných býků, resp. jejich semene, především tzv. elitních býků a vybraných matek býku v ČR. Počet využívaných býků montbeliardského plemene v ČR se za poslední rok 1994 značně rozšířil. Zatímco do konce roku byl státní registr přidělen 23 býkům tohoto plemene, pak v roce 1994 již dalším 24 býkům z dovozu. V roce 1994 pokračovala produkce býků z matek českého strakatého plemene po otcích plemene montbeliarde a těch bylo zařazeno do plemenitby 12. V ČR jsou býci plemene montbeliarde a býci po otcích tohoto plemene z matek českého strakatého plemene zařazeni do 8 genealogických linií. V současné době má 47 plemenných býků (resp. jejich inseminační dávky) přidělen státní registr. Prostředky k dosažení chovného cíle a) Pro produkční chovy při selekci na mléčnou užitkovost ve stádech se bude uplatňovat jeden hlavní selekční ukazatel produkce bílkovin v kg, u jednotlivých krav zohlednit jeho RPH s přihlédnutím k fenotypovému projevu. 19

20 b) V chovech zabývajících se šlechtěním plemene budou využívána při selekci ve stádech jako hlavní selekční kritéria na mléčnou užitkovost produkce bílkovin a % bílkovin. Selekce podle % tuku bude vypuštěna. c) Při výběru zvířat do plemenitby, především býků, bude rozhodujícím faktorem plemenný a užitkový typ. d) U importovaných jalovic bude negativní selekce na mléčnou užitkovost upřesňována též podle výsledků na II. laktacích, vzhledem k eliminaci vlivu aklimatizace. e) Ve stádech českého strakatého skotu lze plemeno montbeliarde využít jako pozitivního korektora obsahu mléčných bílkovin. Charakteristika čistokrevného montbeliardského skotu Za čistokrevné zvíře montbeliardského plemene se považuje každé zvíře vykazující genetický podíl montbeliardského skotu vyšší než 87,5%. Požaduje se červenobílé zabarvení, bez požadavku na podíl a rozmístění červené barvy. Pro účely zápisů býků a krav do plemenné knihy, registrace a vedení příslušné evidence se začleňují zvířata do kategorií označovaných podle genetického podíl montbeliardského skotu následovně: I 1 podíl více než 87,5% montbeliardského skotu I 2 podíl 75 87,5% I 3 podíl 50 74,0% V zevnějšku montbeliardského skotu je cílem snižovat variabilitu jednotlivých znaků. Toto bude zabezpečovat bonitéry specialisty na toto plemeno. Obecné záležitosti šlechtitelského programu a) Produkovat plemenná zvířata mohou chovy: - zdravé, prosté všech nákaz a vyhovující platným veterinárním předpisům - zapsané v rejstříku chovů PK, a to pouze od zvířat zapsaných v PK b) Dojitelnost bude prováděna u určeného rozsahu potomstva testovaných býků a následně u všech vybraných matek býků. c) Kontrola dědičnosti masné užitkovosti bude prováděna u určeného rozsahu potomstva testovaných býků. 20

21 d) Mladé býčky narozené z cíleného programu se doporučuje odchovávat v odchovnách plemenných býků a zařadit do testu vlastní užitkovosti podle schválené metodiky. e) Současně se připouští možnost vykoupit býka ze stáje chovatele přímo na inseminační stanici býků (ISB). Tento nákup však musí splňovat veškeré veterinární podmínky platné pro zařazení býka na ISP a plemeník musí vykazovat parametry růstu, vývinu a ostatní nároky dané programem šlechtění plemene. f) Pro zlepšení informovanosti o montbeliardském skotu prezentovat na přehlídkách a výstavách i v jednotlivých chovech typově a zevnějškově nejlepší krávy a kolekce montbeliardského skotu a publikovat jejich výsledky v odborném tisku. Způsob plemenitby a) Montbeliardské plemeno bude nadále vytvářeno čistokrevnou plemenitbou a převodným křížením u zájemců s chovem českého strakatého skotu, využitím v 1. časové etapě plemenných býků francouzské provenience, zařazených v zemi původu do špičkového genetického potenciálu. V další etapě, tj. cca po 1,5 2 generačním intervalu bude využito i býků z vlastních zdrojů. Základem pro připařování jsou býci prověření komplexně kontrolou dědičnosti, především v zemi původu a mladí býci v testaci. V tomto směru se doporučuje rozšířit použití mladých býků testantů s vysokou rodokmenovou hodnotou a předpokládanou vysokou plemennou hodnotou. V budoucím časovém horizontu je žádoucí ustálení poměru mezi počtem I. inseminací mladých býků a pozitivně selektovaných prověřených býků 1 : 3. b) Využívání zahraničního genofondu Populace montbeliardského skotu je z pohledu šlechtění v Evropě otevřena, využití nejlepších francouzských zdrojů je z pohledu rozvoje našeho chovu nezbytností. 21

22 Z tohoto důvodu je třeba využití přenosu genetických zdrojů především: o pokračováním dovozu samičího materiálu (březích jalovic) k těm zájemcům z řad chovatelů, kteří mají vytvořeny příznivé podmínky pro jejich optimální chov s cílem rozšíření základny čistokrevných stád, které budou geneticky ovlivňovat vývoj tohoto plemene u nás i prostřednictvím produkce plemenných býků od vybraných matek o koordinovaným dovozem mladých býků (resp. ins. dávek) od vybraných rodičovských párů s předpokládaně vysokou plemennou hodnotu, což umožňuje získání býků s úrovní odpovídající genetickému pokroku v zemi původu o importem semene nejlepších býků montbeliardského skotu především pro připařování matek býků, ale i pro širší využití ve stádech o importem embryí od vybraných rodičovských párů pro zlepšení genetické úrovně stád s vytvořenými podmínkami produkčního prostředí a předpoklady pro efektivní využití tohoto genetického materiálu z pohledu celé populace. Pro záměrné připařování matek býků na produkci synů bude využívána pouze špička z intenzivní francouzské šlechtitelské oblasti montbeliardského plemene. Na tomto základě bude podporován vznik vysoce výkonných stád, s cílem produkovat špičková plemenná zvířata plemenné býky pro inseminaci a plemenné jalovice pro zvýšení genetické úrovně stád. V těchto stádech bude cíleně podporováno využívání biotechnických metod k intenzivní reprodukci plemenic s nejvyšší plemennou hodnotou. Jejich výběr bude provádět odborná komise Svazu chovatelů plemene MONTBELIARDE a kombinovaných plemen v úzké spolupráci se zainteresovanými stranami. 22

23 Produkce mladých býků Přes současné využívání genetických zdrojů ze země původu na naší montbeliardskou populaci, které jsou nepostradatelné pro rozvoj této vlastní populace, je nutné připravit produkci plemeníků z vlastních zdrojů. Efektivním se jeví výběr matek býků na základě selekce respektující podmínky našich chovů s využitím nejlepších zahraničních plemeníků, kteří plně vyhovují chovnému cíli. Rozhodujícím faktorem pro dosažení požadovaného genetického zisku v našich montbeliardských chovech je intenzita selekce zejména v kategorii matek býků, ale i otců býků, která zabezpečuje jejich vysokou genetickou nadřazenost v porovnání s průměrnou úrovní u nás chovaných montbeliardských stád. Toto hledisko je nutné uplatňovat také při importu plemeníků (resp. jejich inseminačních dávek) a plemenic, případně embryí určených pro šlechtění domácí populace. a) Otcové další generace býků jsou v současné době vybíráni v zemi původu a v prvé etapě je předpokládán import jejich semene s využitím na vybrané matky býků v ČR. Cílené připařování vybraných matek býků vybranými otci sestavují po dohodě chovatelé a držitelé býků. Součástí dohody je i rozsah produkce plemenných býčků od vybraných rodičovských párů. Šlechtitelská komise Svazu Mo bude ve spolupráci s chovateli a organizacemi zabezpečujícími plemenitbu toto řízené připařování koordinovat. b) Matky plemenných býků představují nejlepší vyselektované krávy o vysoké plemenné hodnotě z montbeliardské populace v ČR a využívají se v produkci synů. Intenzita a přesnost selekce matek býků je jedním z rozhodujícím kritérií úspěšnosti selekčního programu. Při zkracování generačního intervalu bude uplatněn výběr matek býků podle informací o užitkových vlastnostech a exteriéru po ukončení jedné nebo více, zpravidla tří, laktací. (SVAZ CHOVATELŮ PLEMENE MONTBELIARDE A KOMBINOVANÝCH PLEMEN 1995) 23

24 2.3 Výsledky v České republice Z výsledků uzávěrek za kontrolní rok 2004/2005 je patrné, že početní stavy všech plemen klesají, až na Montbeliardské plemeno, kde došlo k mírnému nárůstu a to na 1406 uzavřených laktací. Českých strakatých plemenic uzavřelo laktaci Všechna sledovaná plemena vykazují oproti kontrolnímu roku 2003/2004 narůst mléčné užitkovosti. Montbeliarde je po holštýnském plemeni druhým nejužitkovějším plemenem v České republice. Jeho meziroční nárůst užitkovosti činí 177 kg mléka. Užitkovost je na úrovni 7510 kg mléka, což je o 1521 kg mléka více než u Českého strakatého plemene, které ukončilo kontrolní rok s výsledkem 5989 kg mléka, což je meziroční nárůst o 135 kg. Ovšem České strakaté plemeno předstihuje Montbeliardské v mléčných složkách a to o 0,26 % tuku. Ale celková produkce tuku za laktaci díky vyšší mléčné užitkovosti Montbeliarda je o 43 kg mléčného tuku vyšší. I v produkci procenta bílkovin předstihuje České strakaté plemeno Montbeliardské o 0,05% bílkovin. Celkově za laktaci však Montbeliardky vyprodukují větší množství bílkovin o 48 kg. V otázkách reprodukce jsou obě plemena, jak Montbeliardské, tak České strakaté zhruba na stejné úrovni, což je vyjádřeno mezidobím 402 dní u obou plemen. Rozdíl je u věku jalovic při prvním otelení, které je u Montbeliarda vyšší než u českého strakatého plemene a to o téměř dva měsíce, z čehož vyplývá, že Montbeliardské jalovice dospívají později než je tomu u jalovic z domácí populace. Průměrná hodnota selekčního indexu SIC je u čistokrevných Montbeliardů 122,4 u osvěženců 119,3 a u ostatních českých strakatých býků 119,8. Průměrná plemenná hodnota pro kilogramy mléka u skupiny čistokrevných Montbeliardů je 997 kg u skupiny osvěženců je 421 kg a u ostatních Českých strakatých býků je 388 kg. V plemenné hodnotě pro kilogramy bílkoviny je situace následující: čistokrevní Montbeliardi 28,5 kg, osvěženci 19 kg a ostatní Čeští strakatí býci 14,9 kg. Ve znaku masné užitkovosti, která je jako hlavní plemennou hodnotou vyjádřena korigovaným netto přírůstkem, jsou montbeliardští plemeníci na úrovni 5,28 osvěženci 6,03 a Čeští strakatí býci 10,25. 24

25 Plemenné hodnoty pro množství mléka a bílkoviny s rostoucím podílem montbeliardské krve stoupají. Z výčtu hodnot je vidět, že Montbeliardští plemeníci výrazně převyšují populaci ostatních býků. V masné užitkovosti je situace naprosto obrácená, tam s klesajícím podílem krve Mo schopnost k masné produkci stoupá (MÁLEK 2006). Nejpoužívanější model pro analýzu produkce mléka zahrnuje většinu následujících faktorů: stádo, rok, sezóna telení, otec nebo genetická skupina otce, pořadí laktace (CATILLO et al., 1995; KADLEČÍK et al., 1992). U strakatých plemen představuje zvýšení věku při prvním otelení o jeden měsíc zvýšení produkce o 34,4 resp. o 36,0 kg mléka za laktaci (SUCHÁNEK et al., 1985; ŽIŽLAVSKÝ, MIKŠÍK 1994). CHLÁDEK a KUČERA 1999 porovnávají produkci mléka v kilogramech na jednotlivých laktacích u dojnic montbeliardského plemene a osvěženců. Zde je zřetelný obecně známý fakt, že užitkovost dojnic roste se zvyšujícím se pořadím laktace. Tento trend je patrný především u dojnic montbeliardského plemene (CHLÁDEK, KUČERA 1999). Z práce CHLÁDKA et al vyplývá, že montbeliardské krávy vykazují vyšší užitkovost než krávy české strakaté, ale ne zase o tolik vyšší užitkovost něž plemenice vzniklé osvěžením krve tzn. krávy montbeliarde x české strakaté. Dále z výše uvedené práce vyplývá, že stejná situace je i ve znaku produkce bílkovin zatím co ve znaku procentického obsahu bílkovin se rozdíly mezi jednotlivými skupinami téměř stírají. Toto potvrzuje i práce CHLÁDKA a KUČERY 2000, kde ještě uvádějí a potvrzují průkazný vliv otce, roku a období otelení, věku při prvním otelení a stáda a ne vždy průkazný vliv plemene matky pro produkci mléka. U produkce bílkovin je průkazný vliv otce, roku, věku při prvním otelení a stáda. Ne vždy průkazný vliv plemene matky a období. V porovnání českého strakatého skotu s montbeliardským. Dosažené výsledky potvrzují jeho oprávněnost využívání při zvyšování produkce bílkovin u domácí strakaté populace. Využívání montbeliardských býků povede i ke zvětšení tělesného rámce krav. Výkrmnost býků montbeliardského plemene je na úrovni českého strakatého skotu (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ 1995). 25

26 3. Materiál a metodika Cílem práce je porovnat a vyhodnotit užitkové parametry Českého strakatého skotu s potomstvem vzniklým osvěžením krve tímto fylogeneticky příbuzným plemenem a čistokrevnými Montbeliardskými zvířaty. Toto vyhodnocení bylo provedeno na základě výsledků kontroly užitkovosti v Agrodružstvu Lhota pod Libčany. Agrodružstvo hospodaří na výměře hektarů orné půdy a 130 hektarů luk ha je v katastru osmnácti obcí v okrese Hradec Králové v průměrné nadmořské výšce 240 metrů. Od roku 2000 družstvo pronajalo a hospodaří na 550 ha v podhorském okrese Trutnov v katastrálním území obcí Hajnice a Studenec. Rostlinná výroba je zaměřena na produkci obilovin přibližně na ploše ha, z nichž nejvíce zastoupena je pšenice ozimá, produkovaná zejména jako potravinářská. Dále ječmen jarní, který je pěstován pro sladovnické účely. Méně významné obiloviny jsou žito a tritikále. V neposlední řádě jsou důležitými pěstovanými plodinami mák 120 ha, řepka ozimá 300 ha, čekanka 15 ha a 400 ha meziplodin jako hořčice a svazenka. Od roku 2006 se družstvo stalo součástí sdružení, které se zabývá pěstováním brambor, jejich balením a následnou dodávkou až do obchodů. Za tím účelem pěstuje 80 ha brambor různých odrůd. Specialitou družstva jsou jahody na výměře cca 7 ha, přičemž jejich sklizeň probíhá už několik let samosběrem.v minulosti podnik patřil k významným pěstitelům cukrové řepy, ale od roku 2007, kdy cukrovar v Hrochově Týnci ukončil svoji činnost, pěstuje cukrovku pouze na technické využití - biolíh, a to na výměře 150 ha. Důležitým úkolem rostlinné výroby je produkce krmiv pro živočišnou výrobu. Pro tyto účely rostlináři pěstují 150 ha vojtěšky na produkci vojtěškové senáže (4 000 tun) a vojtěškového sena, 200 ha kukuřice pro použití na kukuřičnou siláž (5 500 tun) a na sklizeň systémem LKS. Pro odchovávané jalovice je rovněž produkována senáž z bobu, který je pěstován na 85 ha. Na 40 ha se pěstuje i sója pro krmné účely. Obiloviny nepotravinářské kvality jsou zkrmovány prasatům a skotu ve formě krmných směsí, připravených ve vlastní mísírně. 26

27 Živočišná výroba se až do letošního roku okrajově zabývala chovem prasat. Základem tohoto chovu byla porodna prasnic v Urbanicích s kapacitou 120 kusů, ale v několika posledních letech nebyla plně využita. Průměrný stav prasnic se pohyboval okolo 80 kusů. Roční produkce selat byla na úrovni kusů, která byla vykrmena ve vlastní výkrmně ve Lhotě pod Libčany. Tato výkrmna byla rekonstruována ze dvou kravínů typu K-96. V současné době je porodna prasnic v útlumovém režimu a v září 2008 se předpokládá, že dojde k úplnému ukončení provozu. Pro výkrmnu ve Lhotě p/l se počítá s nákupem selat, ale již v daleko menší míře. Dalším odvětvím živočišné výroby je chov krav bez tržní produkce mléka, který byl založen v roce V tomto systému jsou využívány plemenice z dojeného stáda, které byly brakovány na mléčnou užitkovost. Stádo čítá krav. Tyto krávy jsou zapouštěny býky masných plemen, v největší míře zastoupeny Belgickým modrobílým skotem. Zvířata jsou chována celoročně v adaptované stáji K-98 v Osicích, ke které přiléhá téměř 20 ha pastvin. Telata se rodí hlavně v měsíci březnu, částečně pak i v dubnu a začátkem května. Zapouštění se tedy realizuje od konce května do konce července. Jalovičky jsou zhruba v měsíci září prodány na jatky ve váze okolo 250 kg. Býčci jsou zde ponecháni do konce října a poté přesunuti do intenzivního výkrmu a vykrmování do průměrné porážkové hmotnosti 720 kg. Krávy nezabřezlé v připouštěcím období jsou brakovány na jatky po odstavu jejich telat a jsou nahrazeny novými vyřazenými plemenicemi z dojeného stáda. Nejdůležitější složkou živočišné výroby je chov dojeného skotu. Původně stádo čítalo krav Českého strakatého plemene. V první polovině 90. let bylo stádo zredukováno až na současných 490 kusů. V roce 1997 bylo rozhodnuto, že za účelem zvýšení mléčné užitkovosti bude do stáda použito francouzské montbeliardské krve. V první fázi toto bylo realizováno nákupem vysokobřezích čistokrevných montbeliardských jalovic z farmy pana Miloslava Černého z Rokytna. Nákupy byly uskutečněny dva, v roce 1997: 22 kusů a v roce 1999: 18 kusů. Dále bylo využito nákupu embryí ze stejné farmy a to až do roku Poté byl embryotransfér realizován z vlastních plemenic. Dále byli využíváni montbeliardští býci. Ze začátku pouze na vybrané elitní plemenice a později plošně. Různé kategorie skotu jsou chovány na různých farmách. Farma Urbanice je zaměřena na odchov telat. Jsou zde tři stáje, jedna pro mléčnou výživu a dvě pro rostlinnou výživu. Do mléčného teletníku jsou telata přijímána ve věku 3 6 týdnů a jsou zde postupně převáděna na rostlinnou stravu. Ustájení je kotcové, turnusovým systémem 27

28 s denním odklizem hnoje a přistýláním. Ve věku 6 měsíců jsou telata přemísťována do stájí s rostlinnou výživou. Jedna stáj je pro jalovice a druhá pro býky. Obě stáje jsou s plochým přistýlaným ložem. Krmná dávka se skládá z kukuřičné siláže a vojtěškové senáže. Ve věku 12 měsíců jsou býci přemístěni do výkrmny a jalovice do odchovny. Výkrmna býků je umístěna ve Lhotě pod Libčany. Je to přístřešková stáj s kapacitou 205 kusů na hluboké podestýlce. Býci jsou zde až do odsunu na jatky. 95% roční produkce je dodávána na jatky Toro Hlavečník, které požadují minimální porážkovou hmotnost 650 kg a stáří do 24 měsíců, což se daří splňovat. Krmná dávka je založena na kukuřičné siláži, vojtěškové senáži a jadrných krmivech. Odchovna jalovic se nachází v Sedlici. Stáj má kapacitu 250 kusů systémem plochých přistýlaných loží. Jalovice se zde poprvé zapouštějí ve věku měsíců o váze nad 420 kg a zůstávají zde až do 8. měsíce březosti, kdy jsou převezeny na kravín v Osičkách. Krmná dávka je založena na seně a bobové senáži s malým přídavkem jádra. Farma Osičky byla uvedena do provozu v dubnu 1997 po rekonstrukci původního vazného čtyřřadého kravína pro 200 dojnic a výkrmny pro 230 býků. Dále byly adaptovány dva původní seníky na porodnu a stáj pro suchostojné krávy. Produkční stáje pro 432 dojnic jsou boxové a stáje pro suchostojné jsou systémem hluboké podestýlky. Tyto krávy jsou rovněž od jara do podzimu paseny na přilehlé pastvině. Krávy se dojí dvakrát denně v rybinové dojírně Manus typu 2 x 12 s rychlým odchodem. Roční tržní produkce mléka této farmy činí přibližně litrů. Stádo v kontrolním roce 2006/2007 dosáhlo průměrné užitkovosti kg mléka za laktaci při 3,48% tuku a 3,33% bílkoviny. Krávy i při této užitkovosti vykazují dobré reprodukční ukazatele, vyjádřené intervalem 64 dní, servis periodou 92 dní a mezidobím na úrovni 381 dní. Inseminační index je 1,8. Natalita se pohybuje okolo 110 živě narozených telat na 100 krav. Průměrné pořadí laktace je 2,7 a nalezneme i krávy na 10. a vyšší laktaci. Krmná dávka je složena z kukuřičné siláže, vojtěškové senáže, LKS, mláta, cukrovarských řízků, minerálky a produkční směsi složené z hrachu, kukuřice, sojového extrahovaného šrotu a řepkového extrahovaného šrotu. Co se týče skladby krve má stádo 63% montbeliardského podílu, 18% českého strakatého, 10% Fleckvieh, 6% Red Holštýn a 3% Ayrshire. Chov byl Svazem chovatelů českého strakatého skotu v letech 2006 a 2007 vyhodnocen jako 3. nejlepší v produkci bílkovin za laktaci v kategorii laktací. 28

29 Do vyhodnocení byly zahrnuty všechny normované laktace uzavřené v období od do Tím byl získán základní soubor 1224 laktací, u kterého byly sledovány tyto znaky: věk při prvním otelení, pořadí laktace, počet laktačních dní, kg mléka, procento tuku, procento bílkoviny, kg tuku, kg bílkoviny, kg tuku + bílkoviny, mezidobí a index P2:1. Plemenice, které měly v tomto období alespoň jednu normovanou laktaci, byly rozděleny podle genotypu do pěti skupin: Skupina 1: krávy bez podílu montbeliardské krve Skupina 2: krávy s 12 25% montbeliardské krve Skupina 3: krávy s 26 50% montbeliardské krve Skupina 4: krávy s 51 88% montbeliardské krve Skupina 5: krávy s % montbeliardské krve. V jednotlivých znacích byly spočítány průměrné hodnoty a charakteristiky variability jako variační koeficient, směrodatná odchylka a střední chyba průměru a poté mezi sebou skupiny porovnávány na základě statistické průkaznosti rozdílu průměrů jednofaktorovou analýzou. Ke statistickému zpracování byl použit statistický program Statistika 8.0. Vliv matek na užitkovost hodnocených plemenic byl eliminován náhodným výběrem matek pro zapouštění níže uvedenými plemeníky a tím náhodné zařazení potomstva do jednotlivých skupin. Vliv otců sledovaných krav byl potlačen vysokým počtem použitých býků na připařování stáda a figurujících v rámci jednotlivých skupin. Dále tomuto nasvědčuje fakt, že někteří plemeníci působí jako otcové v rámci několika skupin. 29

30 4. Výsledky 4.1 Porovnání podle věku při prvním otelení Výsledky porovnání skupin ve znaku věk při prvním otelení uvádí tabulka 1. Z tabulky je patrné, že nejnižší průměrný věk při prvním otelení mají plemenice skupiny 3 a hodnota průměru je 841,01 dne. Druhý nejnižší věk mají zvířata ve skupině 5 s hodnotou 847,04 dne. Na třetím a v těsném závěsu na čtvrtém místě jsou plemenice skupiny 1 a 2 s průměrnými hodnotami 850,32 respektive 850,39 dne. Nejvyšší věk vykazuje skupina krav číslo 4 s hodnotou 851,93 dne. Statistickou průkaznost pro rozdíly průměrů v tomto znaku mezi jednotlivými skupinami uvádí tabulka 2 a graf 1. Z nich jasně vyplývá, že mezi žádnými skupinami nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly pro věk při prvním otelení. 4.2 Porovnání podle pořadí laktace Spočtené výsledky ve znaku pořadí laktace uvádí tabulka 3. V tomto znaku nejvyšší průměrné pořadí laktace vykazují krávy skupiny 1. Jejich průměrné pořadí laktace v daném souboru je 3,84. Na druhém místě jsou plemenice skupiny 5, které vykazují průměrné pořadí laktace 2,45. Další tři skupiny jsou téměř na stejné úrovni a to skupina 3 z hodnotou 1,73; skupina 2 s hodnotou 1,60 a skupina 4 s hodnotou 1,51. Tabulka 4 a graf 2 uvádějí statistické rozdíly mezi jednotlivými skupinami. U skupiny 1 je vidět, že jejich průměrné pořadí laktace je nejvyšší a vysoce statistiky průkazné proti všem ostatním, stejně tak u druhého nejvyššího pořadí skupiny 5 je opět vidět vysoká statistická průkaznost oproti všem ostatním. Skupiny 2, 3 a 4 mezi sebou nevykazují statisticky průkazné rozdíly. 4.3 Porovnání podle délky laktace V tabulce 5 vidíme porovnání krav podle průměrné délky laktace. Nejdelší průměrnou laktaci mají krávy skupiny 5 a to 296,32 dne. Druhá v pořadí je skupina 3 s hodnotou 294,48 dne. Následuje skupina 2: 294,11. Čtvrtá je skupina 4: 294,76 a nejnižší délku laktace mají plemenice 1. skupiny 292,64. Statistickou průkaznost uvádí tabulka 6 a graf 4, z nichž je vidět, že statistickou průkaznost odlišnosti průměrů vykazují mezi sebou pouze skupiny 1 a 5. 30

31 4.4 Porovnání podle produkce kg mléka za laktaci V tabulce 7 vidíme genotypové porovnání ve znaku produkce kg mléka za laktaci. Nejvyšší mléčnou užitkovost vykazují čistokrevné dojnice Montbeliard tedy skupina 5, jejíž průměrná laktace dosahuje 7 592,61 kg mléka. Nižší užitkovost mají plemenice skupiny 3 jejíž hodnota produkce mléka za laktaci je 7 290,44 kg. Na třetím místě poté následují plemenice skupiny 1, které za laktaci průměrně nadojí 7 185,25 kg. Předposledními v tomto znaku jsou plemenice skupiny 4 s hodnotou 6 965,27 kg. Nejnižší mléčnou užitkovost za laktaci mají krávy skupiny 2 a ta činí 6 878,74 kg. Tabulka 8 a graf 4 nám ukazují statistickou průkaznost pro tento znak. Skupina 5 vykazuje vysoce statistickou průkaznost oproti skupinám 1 a 2, oproti skupině 4 pouze statistickou průkaznost a skupině 3 nevykazuje statistickou průkaznost vůbec. Statistickou průkaznost rovněž vykazuje rozdíl průměru mezi skupinami 2 a Porovnání podle % tuku Tabulka 9 uvádí průměrné hodnoty jednotlivých skupin pro tento znak. Nejvyšší tučnost mléka mají plemenice skupiny 2 a to 3,90%. Další skupiny mají průměrnou tučnost prakticky na stejné úrovni. Skupina 4: 3,78%, skupina 1: 3,76%, skupina 3: 3,73% a nejnižší tučnost mléka mají dojnice skupiny 5 a to 3,70%. Průkaznost statistických rozdílů nám ukazuje tabulka 10 a graf 5. Vysoce statisticky průkazný rozdíl má skupina 2 v porovnání se skupinami 1, 3 a Porovnání podle % bílkovin V tabulce 11 vidíme průměrné hodnoty % bílkoviny v mléce. Nejvyšší hodnotu této složky vykazuje stejně jako u tučnosti skupina 2, hodnota % bílkoviny je 3, 56. Další skupiny mají téměř stejné hodnoty obsahu bílkovin. U skupin 3 a 4 je to hodnota 3,46%, u skupiny 5: 3,45% a nejnižší u skupiny 1: 3,42%. Z tabulky 12 a grafu 6 vyplývá statistická průkaznost skupiny 2 oproti skupině 4 a vysoká statistická průkaznost oproti všem ostatním skupinám 1, 3 a 5. 31

32 4.7 Porovnání podle produkce kg tuku Nejvíce kg tuku za laktaci vyprodukují plemenice skupiny 5, což je patrné z tabulky 13. Jejich průměrná laktační produkce činí 279,49 kg tuku. Druhou nejvyšší produkci mají krávy skupiny 3: 269,61 kg. Třetí místo zaujímá skupina 1 s hodnotou 268,64 kg. Předposlední je skupina 2: 265,17 kg. Nejnižší produkci tuku za laktaci má skupina 4: 261,71 kg tuku. Z tabulky 14 a grafu 7 vidíme, že v tomto znaku je statistická průkaznost skupiny 5 proti skupinám 1 a 2. V ostatních skupinách není patrná žádná průkaznost. 4.8 Porovnání podle produkce kg bílkoviny Porovnání v tomto znaku nám ukazuje tabulka15. Nejvíce bílkoviny vyprodukují za laktaci dojnice skupiny 5, jejich průměrná produkce je 261,42 kg. Druhá v pořadí je skupina 3: 250,47 kg. Dále následuje skupina 1 s průměrnou produkcí 244,96 kg, skupina 2: 243,45 a skupina 4, která produkuje nejméně kg bílkoviny za laktaci a to 240,88. Tabulka 16 a graf 8 prezentuje průměr skupiny 5 jako statisticky průkazný proti skupinám 3 a 4 a vysoce statisticky průkazný oproti skupinám 1 a Porovnání podle produkce kg tuku a bílkoviny Z tabulky 17 vyplývá následující pořadí produkce podle složek za laktaci: nejvíce složek za laktaci vyprodukují plemenice skupiny 5 a to velikým rozdílem hodnoty 540,91 kg. Následná skupina 3 má hodnotu oproti skupině 5 pouze 520,09 kg. Třetí produkci složek vykazuje skupina 1: 513,60 kg. Další v pořadí je skupina 2: 508,63 a na konec příslušnice skupiny 4 s hodnotou 502,58 kg složek. Při pohledu na tabulku 18 a graf 9 vidíme pouze vysokou statistickou průkaznost rozdílu průměru skupiny 5 ve vztahu ke skupinám 1 a 2. Jiné průkaznosti nebyly zjištěny Porovnání podle persistence laktace (P2:1) V tomto posledním znaku mléčné užitkovosti, uvedeném v tabulce 19, vede skupina 3 jejíž plemenice vykazují nejlepší persistenci laktace s indexem P2:1 89,71. Další tři 32

33 skupiny mají persistenci slabší, ale v podstatě srovnatelnou se skupinou 3. Skupina 4: 88,56; skupina 2: 88,30 a skupina 5: 88,4. Nejhorší persistenci laktace mají krávy skupiny 1, tedy čisté české straky, a to s hodnotou 79,95. Proto z tabulky 20 a grafu 10 jasně vyplývá vysoká statistická průkaznost posledního umístění skupiny 1 oproti všem ostatním. Mezi ostatními skupinami se nevyskytuje žádná průkaznost Porovnání podle mezidobí Tento jediný hodnocený reprodukční ukazatel prezentuje tabulka 21. Nejnižší a tudíž nejlepší hodnotu mezidobí mají dojnice skupiny 4: 370,17 dne. Následovány skupinou 2: 374,15 dne, skupinou 3: 378,65 dne a skupinou 1: 379,80. A v tomto znaku nejhorší výsledek vykazuje skupina 5 s průměrnou délkou mezidobí 385,68 dne. Pro značnou variabilitu uvnitř jednotlivých skupin zvláště u skupiny 4 v tomto znaku nebyly zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi skupinami, jak dokládá tabulka 22 a graf Otcové plemenic v jednotlivých skupinách Ve skupině 1 figurují v pozicích otců krav následující býci: Arktida ARK-180, Babka BAB-006, Babka BAB-018, Balda BD-015, Balda BD-039, Bach BCH-002, Bach BCH-032, Lucern: BJ-150, Bajer BJR-228, Bajer BJR-295, Brok BO-800, Brok BO-849, Cesar CSM-332, Cesar CSM-338, Egel EG-018, Fanfán FAN- 093, Fazol FZ-217, Fazol FZ-218, Hary HAR-002, Honig HG-044, Honig HG-076, Honig HG-159, Hartman HM-008, Hartman HM-017, Junek JUN-546, Junek JUN-559, Junek JUN-618, Junek JUN-622, Laban LB-354, Lucián LC-270, Lom LM-343, Menelík ME-107, Menelík ME 159, Mrak MKM-198, Mrak MKM-230, Morelo MOR- 040, Morelo MOR-059, Morelo MOR-077, Morelo MOR-88, Morelo MOR-097, Pro POL-006, Prut PR-456, Primus PY-663, Radi RAD-028, Radi RAD-064, Rumba RAD- 099, Redaktor RDA-197, Redaktor RDA-224, Redaktor RDA-231, Redkan REN-461, Redez REZ-201, Redez REZ-238, Redez REZ-341, Redez REZ-351, Redez REZ-353, Redez REZ-368, Sansibar SAS-047, Sansibar SAS-048, Ulk ULK-354, Zelot ZEL-025 a Zerrif ZEL