2. Národní akční plán energetické účinnosti České republiky. 19. srpna 2011

Transkript

1 2. Národní akční plán energetické účinnosti České republiky 19. srpna

2 OBSAH MANAGERSKÉ SHRNUTÍ Celkový kontext druhého NAPEE Hlavní body druhého NAPEE Upřesnění národního indikativního cíle podle konečných dat ČSU Souhrnné výsledky NAPEE-II v části konečné spotřeby Synergické vlivy Národní kontext úspor energie Státní energetická koncepce Vývoj konečné spotřeby v ČR Přehled národních cílů úspor energie a dosažených výsledků Cíle vyplývající ze Směrnice 2006/32/ES Úspory energie podle NAPEE-I Souhrnné vyhodnocení přínosu úspor energie z let 2005 až 2007, které lze započítat jako příspěvek k plnění cílů podle Směrnice, NAPEE-I Příspěvky k úsporám energie z vyhodnoceného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro roky 2008, 2009 a předpoklad pro rok Celkové úspory energie podle NAPEE-I pokrývajícího období 2008 až Úspory na straně primární spotřeby energie Celkové úspory Primární úspory energie Cíle primárních úspor energie, projekce primární spotřeby energie Seznam strategií pro primární úspory energie Opatření pro primární úspory energie Energetická úsporná opatření na straně dodávky Minimální účinnosti při výrobě elektřiny a tepla Podpora kombinované výroby a tepla Opatření pro úspory energie v distribuci a přenosu Úspory energie v konečné spotřebě v spotřebitelských odvětvích

3 3.1 Přehled cílů úspor energie v konečné spotřebě a dosažené výsledky v úsporách konečné spotřeby energie Národní celkové cíle úspor energie v konečné spotřebě a dosažený pokrok Dosažené výsledky na průběžném cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku Očekávané úspory ve vztahu k celkovému cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku Národní cíl pro pasivní energetické domy Seznam strategií s dopadem na konečnou spotřebu energie Opatření v konečné spotřebě a úspory v konečné spotřebě Metodika výpočtu Hodnocení pomocí harmonizovaných indikátorů Jednotlivá opatření Opatření v sektoru domácností Opatření v terciárním sektoru Opatření v průmyslu Opatření v sektoru dopravy Opatření v sektoru zemědělství Horizontální opatření Shrnutí celkových úspor energie v konečné spotřebě Veřejný sektor Příkladná role veřejného sektoru Zajištění dostupnosti poradenských služeb a informací Povinnosti energetických společností na podporu úspor energie při konečné spotřebě Trh s energetickými službami Strategie pro zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie...51 Opatření ke zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou Opatření k podpoře implementace směrnice EP a Rady 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov Alternativní opatření pro systémy vytápění a klimatizace Zřízení kompetentních orgánů a pověřených organizací

4 Příloha 1. Seznam opatření s popisem výpočtu úspor energie...56 MANAGERSKÉ SHRNUTÍ Druhý akční plán energetické účinnosti byl zpracován z důvodu aktualizace údajů o energetických úsporách dosažených v ČR. Tento plán popisuje plnění doporučení a opatření obsažených ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS (ESD). Aktualizace druhého akčního plánu energetické účinnosti ukázala, že ČR plní své dosavadní závazky vyplývající za Směrnice, a díky implementaci nových požadavků týkající se energetické náročnosti budov, bude plnit i celkové požadavky Směrnice v roce CELKOVÝ KONTEXT DRUHÉHO NAPEE V roce 2006 byla v rámci Evropské unie přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS (ESD). Lze konstatovat, že Směrnice o energetické účinnosti a energetických službách byla v ČR plně implementována s výjimkou článku, jeho odstavců, týkajících se bílých certifikátů a dobrovolných dohod, které v legislativě ČR neexistují. Z jejího znění, článku 14, odstavce 2 vyplývá pro členské státy povinnost předložit Evropské komisi akční plány energetické účinnosti: první akční plán energetické účinnosti do 30. června 2007 druhý akční plán energetické účinnosti do 30. června 2011 třetí akční plán energetické účinnosti do 30. června Úsporám energie je v ČR věnována pozornost dlouhodobě. Prvním vládním dokumentem podloženým uvolněním určitých finančních prostředků byl Národní program nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů na roky Jeho prioritami byly: maximalizace energetické a elektroenergetické účinnosti a využití úspor energie, vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, vyšší využití alternativních paliv v dopravě. Pokud jde o růst energetické účinnosti konkrétní cíl, byl růst EE o 2,6 % ročně a úspory energie cca 11 PJ ročně (3056 GWh), což je zhruba o 800 GWh ročně více, než vyplývá z výše uvedené směrnice. Týká se to však i úspor energie na primární straně. Viz dokument Národní program byl novelou zákona č. 406/2000 Sb., 5 z roku 2007 změněn na Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie a tak potvrdil závazek v duchu úrovně cílů NAPEE-I i NAPEE-II. Rovněž dokument schválený vládou v roce 2004, nazvaný Státní energetická koncepce, stále udržuje mezi prioritami a cíli: Prosadit plnění NAPEE-I a splnit celkový národní orientační cíl úspor energie k roku 2016 ve výši 71,43 PJ a k roku 2030 tuto hodnotu zvýšit ještě na 80 PJ. Národní orientační cíl se právě shoduje s cílem stanoveným podle výše uvedené Směrnice ESD. 4

5 Tento dokument je finální zprávou obsahující návrh druhého akčního plánu, dále označovaného jako NAPEE II. Je zpracován podle nového jednotného návrhu šablony Evropské komise, Joint Research Center z listopadu Návrh NAPEE-II se obsahem shoduje s návrhem šablony od Evropské komise. 1.1 Hlavní body druhého NAPEE Upřesnění národního indikativního cíle podle konečných dat ČSU Před sestavením NAPEE-II došlo k upřesnění národního indikativního cíle konečných úspor energie oproti hodnotě vyčíslené v NAPEE-I. Výpočet kumulativního objemu úspor energie v letech měl být založen v souladu s metodikou výpočtu podle Směrnice 2006/32/EC na skutečné konečné spotřebě energetických zdrojů v letech Původní údaje o konečné spotřebě energie pro rok 2006 však musely být v době zpracování NAPEE-I odhadnuty, protože skutečné hodnoty podle ČSÚ nebyly ještě v té době k dispozici. Později zveřejněné skutečné hodnoty se od odhadovaných lišily, a proto bylo přistoupeno k upřesnění cílů. Tabulka 1 Nový propočet průměru let 2002 až 2006 a upřesněný indikativní cíl ČR NAPEE-II NAPEE-I Průměr pětiletého období GWh GWh 9% cíl úspor energie v závěru roku GWh GWh Průměrná roční úspora za období 2008 až GWh GWh Úpravou redukované konečné spotřeby paliv a energie za rok 2006 na oficiální údaje ČSÚ, se mírně zvýšil cíl ČR odpovídající 9% průměru konečné spotřeby v letech a to z hodnoty GWh na GWh. V procentuálním vyjádření to je zvýšení o 2,35 % oproti hodnotě stanovené v NAPEE- I Souhrnné výsledky NAPEE-II v části konečné spotřeby V následující tabulce jsou souhrnně uvedena veškerá opatření, navržená do NAPEE-II, a jejich přínosy v jednotlivých letech sledovaných akčními plány. Pro přehlednost jsou zahrnuty pro období 2008 až 2010 i údaje z NAPEE-I. Navrhovaná opatření celkem v sektoru Tabulka 2 Souhrnný přínos opatření podle NAPEE-I a NAPEE-II Celkový přínos Přínos* [GWh] přínos [GWh] přínos [GWh] r.2016 [GWh] Domácnosti Terciární sektor Průmysl Doprava Zemědělství Průřezová opatření přes všechny sektory CELKEM Procentuálně 2,43 % 3,11 % 3,86 % 9,39 % * Přínos ověřen pouze částečně, na té části projektů realizovaných, částečně financovaných a vyhodnocených podle programů zaměřených na úspory energie a skleníkových plynů. Viz hodnocení bottom-up v další části zprávy. Podle tohoto primárního hodnocení se ukazuje, že NAPEE-II je nastaven tak, aby byl splněn národní indikativní cíl 9 % úspor v konečné spotřebě v roce 2016, ale bez započtení synergických vlivů. 5

6 1.1.3 Synergické vlivy Pro jednotlivá sektorová opatření včetně průřezových byly v Akčním plánu vypočítány, příp. odhadnuty úspory energie. Mezi různými opatřeními, např. mezi různými dotačními tituly, technickými normami a propagačními programy, existuje ale určitý překryv. Jinými slovy, nová opatření mají sice doplňující efekt, ale tento efekt není stoprocentní, existuje mezi nimi překryv. To znamená, že součet úspor dosažených dvěma úspornými programy je menší, než úspory za každý program zvlášť. Všechna opatření byla porovnána prostřednictvím speciálně vytvořené matice. V ní bylo možno porovnat všechna opatření mezi sebou a vyznačit, kde dochází k synergickým vlivům a kde naopak existuje multiplikační efekt. V následující tabulce jsou vyčísleny úspory energie vždy za každý sektor zvlášť bez započtení překryvů a zároveň s jejich započtením. Sektor Tabulka 3 Přehled úspor včetně vlivu překryvů opatření Přínos v období GWh Přínos celkem k 2016 GWh Faktor Přínos v období GWh Přínos celkem k 2016 GWh Domácnosti , Terciér , Průmysl Doprava Zemědělství Průřezové , CELKEM % přínos z konečně 3,51 % 9,39 % 3,28 % 8,23 % spotřeby Pro splnění indikativního cíle k roku 2016 se započtením synergických vlivů se jeví opatření, zahrnutá do NAPEE II, jako nedostatečná - pokud je odhad jejich přínosů zcela správný. Cíle 9 % není ani dosaženo pokud v souladu se Směrnicí započteme do celkových úspor energie i úspory z let 2005 až 2007 ve výši celkem GJ resp. 329 GWh/rok, vykázané při vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů. Pro dosažení cíle je proto potřeba navrhnout: Posílení účinnosti stávajících opatření (tento přístup je nákladově efektivnější než opatření nová) Návrh dodatečných opatření Pro zkvalitnění odhadů přínosů bude významné vyhodnocení existujících, již prováděných opatření a sledování a analýza ukazatelů energetické náročnosti. Byla vybrána a doporučena opatření pro bottomup sledování zejména se jedná o opatření, která souvisí s poskytováním podpory ze zdrojů ČR a /nebo EU a sledování a ověřování přínosů je zahrnuto jako požadavek pro poskytnutí dotace. Je např. možné mít k dispozici výstupy z vyhodnocení dosažených úspor u Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a Zelená úsporám vzhledem ke kritériím těchto programů je tato podmínka snadno splnitelná. (SFŽP) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Z tabulky vyplývá, že opatřeními je splněn cíl k roku 2013 horizont 2. národního akčního plánu energetické účinnosti, ale splnění celkového cíle k roku 2016 zůstává otevřeným. 6

7 1.2 Národní kontext úspor energie Státní energetická koncepce Trvalým cílem číslo jedna ve Státní energetické koncepci a jejich novelách, jímž jsou naplňovány priority nezávislosti, bezpečnosti i udržitelného rozvoje, je všeobecný růst energetické účinnosti. Dílčími cíli dle pořadí jejich důležitosti potom jsou: Maximalizace zhodnocování energie Maximalizace účinnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů Maximalizace úspor tepla Maximalizace účinnosti spotřebičů energie Maximalizace účinnosti rozvodných soustav Jako první nástroj na podporu úspor energie byl schválen Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů na období , který se každoročně opakuje a pokračuje i po roce Postupně se otázky úspor energie a jejich finanční podpory staly součástí těchto programů: Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů, Operační program životního prostředí, prioritní osy 2 a 3, Operační program podnikání a inovace, Program Zelená úsporám, Program Nový panel, Regionální programy jednotlivých krajů včetně hlavního města Prahy. Výsledky vyhodnocení některých výše uvedených programů pro roky pokrývající období NAPEE-I jsou uvedeny v další části této zprávy Vývoj konečné spotřeby v ČR Národní akční plán energetické účinnosti (NAPEE), zpracovaný podle Směrnice 2006/32/ES, se týká konečné spotřeby energie s výjimkou sektoru obrany a podniků spadajících pod obchodování s emisními povolenkami. Dále uvedené grafy vývoje konečné spotřeby energie v ČR se vztahují na všechny sektory bez výjimky. Ukazují jednoznačně na pokles konečné spotřeby v období 2007 až 2009, do kterého se promítá řada důvodů, včetně trvalého úsilí a přímých podpor úsporám energie podle Státní energetické koncepce. Graf je nazván Extrapolace konečné spotřeby, ale extrapolace se týká jen výsledků roku 2010, pro které v době vypracování této zprávy nebyly ještě známy z ČSU příslušné statistické údaje. 7

8 Obrázek 1 Vývoj konečné spotřeby podle sektorů Extrapolace konečné spotřeby [PJ] Domácnosti Obchod a služby Doprava Zemědělství + lesnictví Stavebnictví Průmysl Poznámka: Po odečtení konečné spotřeby nespadající pod Směrnici 2006/32/ES (spotřebitelé spadající pod obchodování s emisními povolenkami a sektor obrany) je výchozí hodnotou pro vyhodnocování úspor podle Směrnice 2006/32/ES v rámci NAPEE I a II průměrná konečná spotřeba v letech 2002 až 2006 na úrovni 812,34 PJ resp GWh. Obrázek 2 Trendy vývoje konečné spotřeby v sektorech Extrapolace konečné spotřeby [PJ] Průmysl Stavebnictví Zemědělství + lesnictví Doprava Obchod a služby Domácnosti

9 Extrapolace rovněž naznačuje, že v oblasti konečné spotřeby v období pokrytém NAPEE-I je největšího poklesu dosahováno v průmyslu, nepatrné poklesy se odehrávají v sektorech stavebnictví, zemědělství, obchodu a služeb. K mírnému nárůstu konečné spotřeby dochází v dopravě a v domácnostech. Pro rok 2010 se výše uváděná extrapolace odvozovala od skutečného průběhu průmyslové produkce, která počínaje květnem 2009 započala růst s trendem předchozích roků 2005 až Průmyslová produkce (změny proti bazickému roku) Industrial production (changes on base year) 40,0 35,0 30,0 25,0 % změna - change in % 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15, bazické indexy - basic IPI (průměrný měsíc roku 2005=100) (average month 2005=100) sezónně očištěné - SA trend Zdroj: Český statistický úřad 1.3 Přehled národních cílů úspor energie a dosažených výsledků Cíle vyplývající ze Směrnice 2006/32/ES Cíle úspor energie podle Směrnice 2006/32/ES a jednotlivých NAPEE jsou uvedeny v předchozích kapitolách a Z nich vyplývá, že navržená úsporná opatření zakládají předpoklad splnění průběžného cíle do roku 2013, ale ne celkového cíle k roku Je potřeba přijetí dodatečných opatření pro NAPEE III Úspory energie podle NAPEE-I NAPEE-I byl zpracován v roce 2007 a zaslán MPO Evropské komisi Souhrnné vyhodnocení přínosu úspor energie z let 2005 až 2007, které lze započítat jako příspěvek k plnění cílů podle Směrnice, NAPEE-I. Úspory energie v letech 2005 až 2007 ve výši celkem GJ resp. 329 GWh vykázané při vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů, fakticky vykázané metodou bottom up po jednotlivých projektech, jsou hodnotou, kterou lze podle přílohy I, odst. 3 Směrnice započítat jako plnění do národního cíle úspor energie v letech 2008 až

10 Tabulka 4 Souhrnná tabulka úspor energie ze Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro roky 2005, 2006, 2007 Státní program pro rok Úspora energie v GJ/rok (GWh/rok) Započitatelná úspora pro r a dále Poznámka: (86,910) (294,459) (329) Zanedbáváme tím fakt, že některé z úspor mohou během doby 2008 až 2016 ztratit svoji účinnost viz dokument Evropské normalizační komise CEN označený jako CWA (CEN Workshop Agreement) z dubna Dokument je v angličtině nazván Saving Lifetimes of Energy Efficiency Improvement in Bottom-up Calculations. Vzhledem k tomu, že dnes již nelze zpětně projekty z předchozích let z hlediska životnosti prověřovat, musíme toto zjednodušení připustit. Procentuálně to znamená, že díky Státnímu programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů je z průměrného národního cíle úspor ve výši GWh/rok každoročně 15 % splněno a vykázáno metodou bottom up. Po stránce finanční celkové náklady na uspořený GJ v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů za období 2005 až 2007 představují Kč/GJ, což je hodnota velice příznivá. Jenom pro porovnání, náklady na uspořený GJ v sektoru domácností, kde převažovalo zateplení objektu a výměna oken, činily Kč/GJ, terciárním, ve kterém investiční akce byly zaměřeny na odstranění tepelných ztrát v rozvodech a na regulaci vytápění objektů činily Kč/GJ, průmyslu, činily Kč/GJ pro akce zaměřené do rekonstrukce energetických zdrojů a tepelných rozvodů. Uváděné údaje se týkají asi 100 projektů financovaných pomocí úvěru od jedné z bank v období 1997 až 2007 a po realizaci vyhodnocených. Cílem úspor energie podle Směrnice 2006/32/ES za období 9 let od r do r je GWh za 9 let. Průměrný roční indikativní cíl úspor energie pro toto období je GWh/rok. Procentuálně to znamená, že podíl energeticky úsporných akcí za období 2005 až 2007 k plánovanému cíli šetřit 1 % ročně, započitatelných každoročně v období 2008 až 2016, je téměř 0,15 každoročně. Význam tohoto údaje spočívá ve skutečnosti, že se jedná o úspory ověřené po jednotlivých dotovaných projektech a tudíž je lze vykázat jako úspory ověřené metodou bottom up Příspěvky k úsporám energie z vyhodnoceného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro roky 2008, 2009 a předpoklad pro rok K výše uváděnému příspěvku úspor energie 329 GWh/rok ze Státního programu na podporu úspor energie za roky 2005 až 2007 přispívají i vyhodnocené stejné programy za roky 2008 a 2009, jak uvádějí následující tabulky. 10

11 Podporovaná aktivita Tabulka 5 Přínosy investičních akcí programu EFEKT za rok 2008 Počet podpořených projektů Celkové náklady u podpořených projektů Přiznaná dotace Úspora energie (tis. Kč) (tis. Kč) (GJ) Obnovitelné zdroje energie Úspory energie (energetika, průmysl, budovy) Management a energetické služby (zavádění energetického managementu, příprava projektů EPC) Celkem Tabulka 6 Vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2009 Podporovaná aktivita Počet podpořených projektů Celkové náklady u podpořených projektů Přiznaná dotace Úspora energie (tis. Kč) (tis. Kč) (GJ) Výroba energie z OZE (1) a druhotných zdrojů (8) Úspory energie Celkem Celkové úspory energie podle NAPEE-I pokrývajícího období 2008 až Při hodnocení vycházíme především z meziročních trendů spotřeby jednotlivých druhů paliv ve sledovaných sektorech, vykázaných statistickým úřadem pro roky 2006, 2007 a Porovnání trendů v letech 2006 a 2007 proti roku 2008 považujeme za reprezentativní. Tím respektujeme i doporučení EK podle jejich vyjádření k NAPEE I, ověřovat sníženou spotřebu i prostřednictvím bilance paliv. Stanovisko k plnění národního indikativního cíle jsme byli v této formě schopni vyjádřit pouze za rok 2008, protože relevantní statistické údaje za rok 2009, tj. úspory energie vztahující se k ESD, nejsou ještě v době zpracování zprávy k dispozici. Pro rok 2009 máme od ČSÚ k dispozici pouze údaj o konečné spotřebě energie ve všech sektorech, nikoliv o úsporách energie vztahující se k ESD. Redukovaná konečná spotřeba paliv a energie mezi roky 2007 a 2008 poklesla o GWh viz následující tabulka. Z tabulky vyplývá i členění tohoto poklesu na jednotlivé resorty a paliva. Z poklesu konečné spotřeby podle této tabulky usuzujeme na to, že indikativní cíl úspor energie pro rok 2008, byl bezpečně splněn. Pokles jdoucí pouze na vrub úspor energie podle ESD by měl být v průměru 2257 GWh ročně. Vzhledem k tomu, že rok 2009 byl poznamenán krizí a poklesem ve spotřebě téměř všech druhů paliv předpokládáme, že i za rok 2009 bylo plánované úspory dosaženo. Následující dvě tabulky ukazují snížení konečné spotřeby v roce 2008 proti roku

12 Tabulka 7 Redukovaná konečná spotřeba energie v roce 2007 Rok 2007 Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Tepelná energie Elektrická energie CELKEM [GWh] Konečná spotřeba energie Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil Konečná spotřeba energie v rámci ESD z toho: sektor domácnosti terciární sektor Průmysl (v rámci ESD) Doprava Zemědělství Tabulka 8 Redukovaná konečná spotřeba energie v roce 2008 Rok 2008 Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Tepelná energie Elektrická energie CELKEM [GWh] Konečná spotřeba energie Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil Konečná spotřeba energie v rámci ESD z toho: sektor domácnosti terciární sektor Průmysl (v rámci ESD) Doprava Zemědělství Úspory na straně primární spotřeby energie Ve Státní energetické koncepci a v Akčním plánu energetické účinnosti ČR jsou stanoveny národní indikativní cíle pro úspory energií (konečná spotřeba energie). V současné době probíhají práce na aktualizaci Státní energetické koncepce, která bude také znovu obsahovat indikativní cíl pro úspory energií, který bude vyjádřený jako procentuální podíl na konečné spotřebě energií. Současně během roku 2011 dojde k legislativním změnám, konkrétně k dvěma novelám zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tyto změny ovlivní úspory energie. 12

13 1.3.4 Celkové úspory Indikativní cíl stanovený v rámci Strategie Evropa 2020 pro EU jako celek je zaměřen na posun ke zvýšení energetické účinnosti na unijní úrovni o 20 %. Indikativní nezávazný cíl v oblasti energetické účinnosti se zatím neuvádí, a to z toho důvodu, že nejprve je nutné detailně a realisticky analyzovat možnosti národního hospodářství v oblasti úspor energie z hlediska dlouhodobé udržitelnosti jeho konkurenceschopnosti. Vláda ČR podle Národního programu reforem 2011 hodlá nadále v rámci běžících programů podporovat projekty přispívající ke snižování energetické náročnosti průmyslové výroby. např. možností čerpat granty pro konečné spotřebitele energie k závaznému snížení energetické náročnosti, ať již na straně primární nebo konečné spotřeby. Vláda pokračuje v investiční podpoře modernizace zařízení a infrastruktury v železniční dopravě. Důraz je kladen také na výstavbu zařízení pro kombinovanou dopravu. Důležitou roli hraje také podpora decentralizované výroby energie v zemědělství. Dále uvedená tabulka charakterizuje stanovené cíle a jejich skutečné naplnění nebo předpoklad naplnění podle stavu k datu zpracování NAPEE II Tabulka 9 Přehled cílů a výsledků úspor energie na primární i konečné straně spotřeby Primární strana spotřeby energie Cíl v absolutních jednotkách Předpoklad plnění odhad Konečná spotřeba energie (KS) Aktualizovaná Směrnice 2006/32/EC, ESD směrnice EPBD Cíl úspor na straně KS podle NAPEE I Dosažený výsledek nebo jeho předpoklad Cíl pro energeticky pasivní budovy GWh Bude přeplněn Není k dispozici GWh Bude splněn Není stanoven 2016 Není k dispozici GWh Nebude splněn Není stanoven 2020 Není k dispozici Není stanoven Není stanoven Komentář k výše uvedené tabulce: 1. Úspory na primární straně spotřeby energie nebyly zatím v rámci NAPEE v ČR hodnoceny. 2. Vyhodnotit plnění NAPEE-I za období 2008 až 2010 nelze zatím provést. Od ČSÚ nejsou k dispozici výsledky konečné spotřeby pro úspory podle ESD pro roky 2009 a 2010, není ani známa konečná spotřeba za všechny sektory pro rok 2010, podle které by bylo možno usuzovat naplnění cílů. 3. V kapitole byly známé hodnoty extrapolovány. Z výsledných hodnot lze předpokládat splnění NAPEE-I k roku K detailnímu vyhodnocování opatření zahrnutých do NAPEE-I pomocí indikátorů příslušných k metodě top-down zatím v ČR nedochází. Platné Indikátory jsou zpracovány pouze pro období do roku Cíl úspor energie podle Směrnice k roku 2016 nebude splněn, pokud nedojde k přijetí dodatečných opatření signalizovaných např. již v Národním programu reforem Jedná se zejména o nové podmínky pro opravu a výstavbu domů v nízkoenergetickém standardu, vyšší využití energetických auditů a investice do energetické efektiviti u organizačních složek státu. 13

14 2 PRIMÁRNÍ ÚSPORY ENERGIE 2.1 Cíle primárních úspor energie, projekce primární spotřeby energie Hlavním dokumentem energetické politiky státu je Státní energetická koncepce z roku V ní jsou obecně definovány následující cíle: Maximalizace zhodnocování energie cíl s velmi vysokou prioritou, směřující ke zlepšení jednoho z největších problémů české ekonomiky vysoké energetické a elektroenergetické náročnosti tvorby HDP. Preferovat se do budoucna bude taková struktura ekonomiky, takové technologie, výroby a procesy, které maximálně zhodnotí spotřebovanou energii přidanou hodnotou (HDP). Maximalizace účinnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů cíl s velmi vysokou prioritou, směřující k preferenci zdrojů energie a energetických technologií, které budou s vysokou účinností získávat PEZ, uskutečňovat jejich energetické přeměny, snižovat ztráty v dopravě, využívat kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Optimálně budou využívány druhotné zdroje energie. Maximalizace úspor tepla cíl s vysokou prioritou, směřující k maximalizaci úspor tepla v budovách ve sféře podnikatelské, státní, komunální i u drobných odběratelů (domácností). V této oblasti existuje jeden z největších potenciálů úspor energie, dosažitelných za přijatelných nákladů. Maximalizace účinnosti spotřebičů energie cíl se středně vysokou prioritou, směřující k maximalizaci úspor elektrické energie a dalších forem energie ve všech oblastech, cestou využívání energeticky úsporných spotřebičů. Do této oblasti patří podpora používání úsporných typů spotřebičů elektrické energie, podpora užití úsporných pohonných jednotek, dopravních prostředků, podpora technologicky pokročilých zdrojů tepla a dalších spotřebičů. Primární strany energetického řetězce se bezprostředně týká pouze druhý z uvedených cílů. Dokument dále podrobněji rozvádí cíle v oblasti energetické účinnosti následovně: Dlouhodobé cíle o o o Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu energetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 3,0 3,5% (indikativní cíl) Nezvyšování absolutní výše spotřeby primárních zdrojů energie. Růst ekonomiky zajistit především zvýšením energetické účinnosti Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu elektroenergetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 1,4 2,4% (indikativní cíl) Cíle do roku 2005 (indikativní cíle) o Stabilizace meziročních temp poklesu celkové energetické náročnosti na minimální úrovni 2,6% o Stabilizace meziročních temp poklesu elektroenergetické náročnosti na minimální úrovni 2% Ve Státní energetické koncepci nejsou stanoveny žádné závazné cíle v oblasti energetické účinnosti. Energetické účinnosti na primární straně i na straně konečné spotřeby se dotýká i další programový dokument, kterým je Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (rovněž z roku 2004). Ani v tomto dokumentu nejsou definovány konkrétní cíle mající dopad na energetickou účinnost. 14

15 2.2 Seznam strategií pro primární úspory energie Žádné strategie specificky cílené na úspory primární energie nejsou v ČR definovány. 2.3 Opatření pro primární úspory energie Energetická úsporná opatření na straně dodávky Minimální účinnosti při výrobě elektřiny a tepla Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a jeho navazující vyhláška 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie stanovuje minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla. Účinnost ve výrobě elektřiny se týká především primární spotřeby energie. Účinnost při výrobě tepla zahrnuje jak stranu primární spotřeby energie (teplárny, výtopny), tak i stranu konečné spotřeby (malé kotle prakticky ve všech sektorech, zejména v sektoru domácností). Část týkající se konečné spotřeby energie při výrobě tepla je zahrnuta v průřezovém opatření 7.5 Požadavky na minimální účinnost při výrobě elektřiny, tepelné energie a chladu Podpora kombinované výroby a tepla Dalším opatřením na straně zdrojů je povinnost zvažovat nasazení kombinované výroby elektřiny a tepla při výstavbě a rekonstrukcích zdrojů tepla. Opatření je opět definováno zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v aktuálním znění. Paragraf 7 zní: Kombinovaná výroba elektřiny a tepla: Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MW t je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny. Každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MW e je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MW e a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MW e. Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování zařízení a účinnost užití energie. Podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška. Vedle výše uvedené povinnosti je kombinovaná výroba elektřiny a tepla podporována zvýhodněným výkupním tarifem elektřiny vyrobené v kombinované výrobě. Zvýhodnění je zakotveno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., k provedení 32 energetického zákona a návaznou vyhláškou č. 344/2009 Sb. o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů. Konkrétní výši příspěvku stanovuje Energetický regulační úřad ve svých cenových rozhodnutích. Příspěvek se týká zdrojů o elektrickém instalovaném výkonu do 5 MW a je vyšší pro dodávku elektřiny ve špičkovém pásmu než pro elektřinu v základním pásmu. 15

16 2.3.2 Opatření pro úspory energie v distribuci a přenosu Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a jeho navazující vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu stanovují minimální účinnosti při přenosu a distribuci tepla a chladu. Opatření se dotýká jak primární strany spotřeby energie (přenos, venkovní rozvody), tak i strany konečné spotřeby (zejména vnitřní rozvody v budovách). Část týkající se strany konečné spotřeby je zahrnuta v průřezovém opatření 7.6 Snížení ztrát při přenosu a distribuci tepelné energie a chladu. 3 ÚSPORY ENERGIE V KONEČNÉ SPOTŘEBĚ V SPOTŘEBITELSKÝCH ODVĚTVÍCH 3.1 Přehled cílů úspor energie v konečné spotřebě a dosažené výsledky v úsporách konečné spotřeby energie Národní celkové cíle úspor energie v konečné spotřebě a dosažený pokrok Tabulka 10 Přehled úspor energie v konečné spotřebě spadajících pod ESD Cíl úspor energie v konečné spotřebě v absolutní hodnotě Procenta (%) (vztaženo (GWh) k referenční spotřebě podle ESD) 2010 (průběžné období) ,18 % Dosažené nebo projektované úspory energie v konečné spotřebě v absolutní hodnotě (GWh) Procenta (%)(vztaženo k referenční spotřebě podle ESD) 2016 (celkové období) % ,23 % Dosažené výsledky na průběžném cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2010 S ohledem na nedostatek údajů za rok 2010 lze činit spolehlivější závěry jen k roku Jak již bylo podrobněji rozebráno v kapitole , předpokládáme splnění cíle pro rok Pro rok 2010 zatím chybí jakékoliv údaje o konečné spotřebě energie a s ohledem na výkyvy způsobené hospodářskou krizí nelze činit odůvodnitelné extrapolace vývoje konečné spotřeby Očekávané úspory ve vztahu k celkovému cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2016 V NAPEE-II dochází k úpravě národního indikativního cíle celkových úspor, neboť byla upřesněna statistická data pro rok Původní čísla pro rok 2006 byla v NAPEE - I odhadnuta, protože údaje ČSÚ pro rok 2006 nebyly v době zpracování NAPEE I k dispozici. Tento odhad je v NAPEE II upřesněn na základě dat, připravených ČSÚ: 16

17 Tabulka 11 Původní odhad konečné spotřeby v roce 2006 v NAPEE - I Tuhá paliva Kapalná paliva Rok 2006 Plynná paliva Tepelná energie Elektrická energie CELKEM [GWh] Konečná spotřeba energie Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil Konečná spotřeba energie v rámci ESD z toho: sektor domácnosti terciární sektor Průmysl (v rámci ESD) Doprava Zemědělství Průměr pětiletého období GWh 9% cíl úspor energie v závěru roku GWh Tabulka 12 Bilance redukované konečné spotřeby v roce 2006 dle údajů z ČSÚ Tuhá paliva Kapalná paliva Rok 2006 Plynná paliva Tepelná energie Elektrická energie CELKEM [GWh] Konečná spotřeba energie Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil Konečná spotřeba energie v rámci ESD z toho: sektor domácnosti terciární sektor Průmysl (v rámci ESD) Doprava Zemědělství Tabulka 13 Nový propočet průměru let 2002 až 2006 a upřesněný indikativní cíl ČR Průměr pětiletého období GWh 9% cíl úspor energie v závěru roku GWh Průměrná roční úspora za období 2008 až 2016 Zdroj: ČSÚ GWh Úpravou redukované konečné spotřeby paliv a energie za rok 2006 na údaje ČSÚ se mírně zvýšil cíl ČR odpovídající 9 % průměru konečné spotřeby v letech , a to o 2,35 % oproti hodnotě stanovené v NAPEE- I. 17

18 3.1.2 Národní cíl pro pasivní energetické domy V kapitole 3.8 je popsána strategie pro zvýšení počtu energeticky pasivních budov. Z ní vyplývají aktivity směřující k tomu, aby byla naplněna nová Směrnice o energetické náročnosti budov stanovující cílový stav, aby všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie, a to od roku 2018 pro veřejné a 2020 pro veškeré budovy. Číselně, pokud jde o velikost úspor energie v GWh nebo PJ nebyl zatím tento záměr vyjádřen v žádném z ministerských nebo vládních dokumentů. 3.2 Seznam strategií s dopadem na konečnou spotřebu energie Hlavní dva strategické dokumenty Státní energetická koncepce a Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR byly již popsány v kapitole Opatření v konečné spotřebě a úspory v konečné spotřebě Metodika výpočtu Metodika výpočtu očekávaných přínosů jednotlivých opatření je popsána u každého opatření v Příloze 1. Monitorování dosaženého pokroku je prováděno pomocí doporučených indikátorů metodikou top-down. Přínosy některých opatření, zejména programů poskytujících státní podpory, jsou vyhodnocovány metodou bottom-up na základě ex-post hodnocení realizovaných akcí. Provedené hodnocení bottom-up viz kapitoly a Hodnocení pomocí harmonizovaných indikátorů Ukazatele energetické účinnosti a jejich vývoj dokladují, že snížení konečné spotřeby paliv a energie je doprovázeno také snižováním měrných koeficientů energetické náročnosti. Pro hodnocení byly využity ukazatele z projektu ODYSSEE, který vytváří a spravuje databázi mezinárodně porovnatelných ukazatelů energetické účinnosti. V době psaní této zprávy byly k dispozici údaje do roku 2008, proto je možno na vývoj energetické účinnosti k roku 2010 usuzovat pouze z trendů do roku Makro ukazatele Makro ukazatele energetické náročnosti vztažené k hrubému domácímu produktu vykazují od roku 2004 značný pokles. Za tímto poklesem je třeba vidět vysoké tempo růstu HDP v období před vypuknutím globální ekonomické krize. V letech přesahoval růst ekonomiky hodnotu 6 % ročně. A0. Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí Tabulka 14 Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí [koe/ 2000] 0,418 0,417 0,425 0,398 0,403 0,388 0,379 0,395 0,394 0,366 0,353 0,338 0,329 [%] z průměru roků ,8 110,5 112,6 105,5 106,8 102,8 100,4 104,7 104,4 97,0 93,5 89,6 87,2 18

19 Obrázek 3 Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí Macro A0 - Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí 0,45 0,40 0,35 [koe/ 2000] 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0, Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby. Ukazatel je přepočítán na konstantní strukturu odvětví roku 2000, čímž eliminuje vliv strukturálních změn v ekonomice a lépe tak vyjadřuje zlepšování energetické účinnosti v důsledku technického rozvoje. Dále je provedena korekce na normální klimatické podmínky. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 12,8 % nižší proti průměru roků a o 2,7 % nižší než v roce A1. Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby s korekcí na normální klimatické podmínky. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 17,6 % nižší proti průměru roků a o 4,6 % nižší proti roku Srovnáním s předchozím ukazatelem můžeme usoudit, že cca 3 % poklesu lze připsat na vrub strukturálním změnám. Tabulka 15 Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí [koe/ 2000] 0,441 0,418 0,430 0,422 0,409 0,403 0,383 0,378 0,391 0,380 0,352 0,338 0,317 0,303 [%] z průměru roků ,9 113,6 116,9 114,7 111,2 109,6 104,1 102,8 106,3 103,3 95,7 91,9 86,2 82,4 19

20 Obrázek 4 Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí Macro A1 - Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí 0,50 0,45 0,40 0,35 [koe/ 2000] 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0, A2. Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby. Ukazatel je přepočítán na konstantní strukturu odvětví roku 2000, čímž eliminuje vliv strukturálních změn v ekonomice a lépe tak vyjadřuje zlepšování energetické účinnosti v důsledku technického rozvoje. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 14,3 % nižší proti průměru roků a o 2,8 % nižší než v roce Proti ukazateli A0 byla u tohoto ukazatele vypuštěna korekce na normální klimatické poměry, takže tento ukazatel může být zkreslen teplými či studenými zimami. Tabulka 16 Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP [koe/ 2000] 0,432 0,419 0,422 0,391 0,390 0,388 0,372 0,392 0,392 0,365 0,351 0,330 0,321 [%] z průměru roků ,4 111,9 112,7 104,4 104,2 103,6 99,4 104,7 104,7 97,5 93,8 88,1 85,7 A3. Konečná energetická náročnost Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby bez jakýchkoliv korekcí. V této podobě je ukazatel publikován nejčastěji. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 19,1 % nižší proti průměru roků o 4,7 % nižší proti roku Tabulka 17 Konečná energetická náročnost [koe/ 2000] 0,441 0,431 0,431 0,418 0,402 0,390 0,383 0,371 0,388 0,378 0,352 0,335 0,309 0,295 [%] z průměru roků ,9 118,1 118,1 114,6 110,2 106,9 105,0 101,7 106,4 103,6 96,5 91,8 84,7 80,9 20

21 Obrázek 5 Konečná energetická náročnost Macro A3 - Konečná energetická náročnost 0,50 0,45 0,40 0,35 [koe/ 2000] 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0, B0. Primární energetická náročnost Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni primárních energetických zdrojů bez jakýchkoliv korekcí. Tento ukazatel v sobě zahrnuje i účinnost energetických transformačních procesů. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 17,7 % nižší proti průměru roků a o 5,1 % nižší než v roce Tabulka 18 Primární energetická náročnost [koe/ 2000] 0,727 0,721 0,725 0,704 0,649 0,659 0,659 0,655 0,686 0,660 0,601 0,588 0,552 0,525 [%] z průměru roků ,9 113,0 113,6 110,3 101,7 103,3 103,3 102,7 107,5 103,4 94,2 92,2 86,5 82,3 21

22 Obrázek 6 Primární energetická náročnost Macro B0 - Primární energetická náročnost 0,80 0,70 0,60 [koe/ 2000] 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0, C0. Podíl konečné a primární energie Poměr konečné a primární energie vyjadřuje účinnost přeměn energie v transformačním sektoru. Hodnota tohoto ukazatele od roku 2002 víceméně stagnuje, takže v transformačním sektoru (zejména ve výrobě elektřiny) nedochází k podstatným změnám. Tabulka 19 Podíl konečné a primární energie [%] 0,607 0,598 0,595 0,594 0,619 0,592 0,581 0,566 0,566 0,572 0,586 0,571 0,559 0,5622 [%] z průměru roků ,0 104,6 104,1 103,8 108,1 103,4 101,5 99,0 98,9 100,0 102,4 99,7 97,6 98,3 Ukazatele v dopravě Ukazatele v dopravě zahrnují: A0. Testovací spotřeba (l/100 km) nových osobních aut B0. Spotřeba (l/100 km) stávajících osobních aut v zemi C0. Spotřeba paliva na osobo-kilometr v silniční dopravě D0. Měrná spotřeba nafty na tunu nákladu a kilometr v silniční dopravě E0. Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba x km) E1. Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) Údaje za dopravu nebyly k dispozici s výjimkou letecké dopravy. 22

23 Tabulka 20 Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) [toe/os.] 0,044 0,046 0,052 0,042 0,057 0,053 0,047 0,056 0,058 0,054 0,052 0,054 0,055 [%] z průměru roků ,4 86,1 97,4 78,7 106,7 99,3 88,0 104,9 108,6 101,1 97,4 101,1 103,0 Obrázek 7 Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) Transport E1 - Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) 0,07 0,06 0,05 [toe/os.] 0,04 0,03 0,02 0,01 0, Měrná spotřeba na přepravenou osobu v letecké dopravě vykazuje rostoucí trend, což souvisí zřejmě se zvyšováním podílu letů do vzdálenějších destinací. Ukazatele v průmyslu Data pro výpočet ukazatelů energetické účinnosti v průmyslu jsou k dispozici pouze pro málo podrobnou odvětvovou strukturu a jen některé energeticky náročné výrobky. A1. Energetická náročnost průmyslu celkem a v členění podle Eurostatu/IEA Energetická náročnost průmyslu jako celku byla v roce 2008 o 33 % nižší než byl průměr roků a o 13,2 % nižší než v roce Opět to lze do značné míry připsat vlivu rychlého ekonomického růstu v uvedených letech. Nezanedbatelný byl rovněž vliv strukturálních změn poklesu podílu energeticky náročných odvětví. Tabulka 21 Energetická náročnost průmyslu celkem [koe/ 2000] 0,640 0,572 0,597 0,582 0,507 0,475 0,458 0,448 0,453 0,421 0,378 0,329 0,308 0,272 [%] z průměru roků ,7 141,0 147,1 143,4 124,9 117,1 112,9 110,4 111,6 103,7 93,1 81,1 75,9 67,0 23

24 Obrázek 8 Energetická náročnost průmyslu celkem Industry A1 - Energetická náročnost průmyslu 0,70 0,60 0,50 [koe/ 2000] 0,40 0,30 0,20 0,10 0, Tabulka 22 Energetická náročnost průmyslu členění podle Eurostatu/IEA [koe/ 2000] Chemie 0,674 0,704 0,795 0,712 1,244 1,570 1,417 1,210 1,408 1,571 1,346 1,188 0,970 0,815 Metalurgie 2,988 2,735 3,008 3,764 2,960 3,941 3,907 3,995 3,854 5,037 4,816 4,832 5,028 5,684 Nekovové materiály 1,625 1,416 1,245 1,226 1,035 0,974 1,004 1,010 1,001 0,920 0,846 0,750 0,755 0,785 Papírenský průmysl 0,769 0,752 0,526 0,426 0,774 0,572 0,620 0,703 0,573 0,469 0,655 0,584 0,558 0,478 Potraviny a tabák 0,433 0,485 0,466 0,464 0,429 0,398 0,372 0,347 0,455 0,445 0,420 0,372 0,410 0,316 Textil a kůže 0,373 0,403 0,376 0,432 0,387 0,335 0,286 0,275 0,286 0,299 0,272 0,243 0,223 0,207 Strojírenství 0,245 0,196 0,163 0,147 0,155 0,164 0,164 0,162 0,174 0,125 0,116 0,102 0,096 0,088 [%] z průměru roků Chemie 50,1 52,4 59,1 53,0 92,5 116,8 105,4 90,0 104,7 116,8 100,1 88,4 72,1 60,6 Metalurgie 66,3 60,7 66,7 83,5 65,7 87,4 86,7 88,6 85,5 111,8 106,9 107,2 111,6 126,1 Nekovové materiály 179,5 156,4 137,5 135,4 114,3 107,6 110,9 111,6 110,6 101,6 93,4 82,8 83,4 86,7 Papírenský průmysl 128,9 126,0 88,1 71,4 129,7 95,8 103,9 117,8 96,0 78,6 109,8 97,9 93,5 80,1 Potraviny a tabák 106,2 118,9 114,3 113,8 105,2 97,6 91,2 85,1 111,6 109,1 103,0 91,2 100,5 77,5 Textil a kůže 135,6 146,5 136,7 157,1 140,7 121,8 104,0 100,0 104,0 108,7 98,9 88,4 81,1 75,3 Strojírenství 180,4 144,3 120,0 108,2 114,1 120,8 120,8 119,3 128,1 92,0 85,4 75,1 70,7 64,8 24

25 [%] z hodnoty roku Chemie 69,5 72,6 82,0 73,4 128,2 161,9 146,1 124,7 145,2 162,0 138,8 122,5 100,0 84,0 Metalurgie 59,4 54,4 59,8 74,9 58,9 78,4 77,7 79,5 76,7 100,2 95,8 96,1 100,0 113,0 Nekovové materiály 215,2 187,5 164,9 162,4 137,1 129,0 133,0 133,8 132,6 121,9 112,1 99,3 100,0 104,0 Papírenský průmysl 137,8 134,8 94,3 76,3 138,7 102,5 111,1 126,0 102,7 84,1 117,4 104,7 100,0 85,7 Potraviny a tabák 105,6 118,3 113,7 113,2 104,6 97,1 90,7 84,6 111,0 108,5 102,4 90,7 100,0 77,1 Textil a kůže 167,3 180,7 168,6 193,7 173,5 150,2 128,3 123,3 128,3 134,1 122,0 109,0 100,0 92,8 Strojírenství 255,2 204,2 169,8 153,1 161,5 170,8 170,8 168,8 181,3 130,2 120,8 106,3 100,0 91,7 Pozitivní tendenci lze pozorovat v chemickém průmyslu, průmyslu nekovových materiálů, v potravinářství a textilním průmyslu. V metalurgickém průmyslu energetická náročnost spíše rostla. V papírenském průmyslu byly problémy s kvalitou statistických údajů, takže vypovídací schopnost ukazatele je malá. B0. Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty Tento ukazatel vyjadřuje energetickou náročnost zpracovatelského průmyslu při korekci na konstantní strukturu průmyslových odvětví roku Tato korekce eliminuje vliv strukturálních změn, takže ukazatel lépe vypovídá o dosaženém technickém pokroku. Srovnáním s energetickou náročností průmyslu jako celku lze dovodit, že strukturálním změnám lze přičíst pokles energetické náročnosti průmyslu o zhruba 15,1 % v roce 2008 proti průměru roků Pokles roku 2008 proti roku 2007 činí 2,9 %. Tabulka 23 Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty [koe/ 2000] 0,837 0,793 0,813 0,661 0,670 0,644 0,619 0,625 0,647 0,583 0,537 0,526 0,511 [%] z průměru roků ,0 131,7 135,0 109,8 111,3 106,9 102,8 103,8 107,4 96,8 89,2 87,3 84,9 Obrázek 9 Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty Industry B0 - Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty 0,90 0,80 0,70 [koe/ 2000] 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,