AKTUALIZACE ANALÝZY MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ

Transkript

1 AKTUALIZACE ANALÝZY MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ

2

3 inpuncto 2007 Váš partner pro sociologický a marketingový výzkum

4

5 OBSAH SEZNAM TABULEK... 3 SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ... 4 ÚVOD SHRNUTÍ VÝKON EKONOMIKY V KRAJI POPTÁVKA VE SPÁDOVÉM ÚZEMÍ HRADCE KRÁLOVÉ OČEKÁVANÁ POPTÁVKA V ROCE MALOOBCHODNÍ SÍŤ MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ KAPACITA MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ MOŽNOSTI ROZVOJE MALOOBCHODNÍ SÍTĚ DO ROKU POZICE KRÁLOVEHRADECKÉHO KRAJE VÝKON EKONOMIKY V KRAJI VLIV MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ NA POPTÁVKU V KRAJI POZICE MĚSTA V RÁMCI KRAJE A VLIV OKOLNÍCH OKRESŮ MALOOBCHOD A POPTÁVKOVÉ TRENDY MALOOBCHODNÍ PRODEJNY V ČESKÉ REPUBLICE TRENDY V MALOOBCHODU Strukturální přeměna trhu Proměny maloobchodních prodejen Nákupní preference českých domácností Změny v chování spotřebitelů MALOOBCHODNÍ TRŽBY V ČESKÉ REPUBLICE POTENCIÁL POPTÁVKY A KUPNÍ SÍLA V ROCE MALOOBCHODNÍ VÝDAJE V ČR V ROCE POTENCIÁLNÍ POPTÁVKA OBYVATEL VE SPÁDOVÉM ÚZEMÍ MĚSTA REALIZOVANÉ VÝDAJE VE MĚSTĚ HRADEC KRÁLOVÉ V ROCE VÝVOJ POPTÁVKY V HRADCI KRÁLOVÉ DO ROKU OČEKÁVANÝ VÝVOJ MALOOBCHODNÍ POPTÁVKY DO ROKU OČEKÁVANÁ POTENCIÁLNÍ MALOOBCHODNÍ POPTÁVKA V ROCE OČEKÁVANÁ REALIZOVANÁ MALOOBCHODNÍ POPTÁVKA V ROCE

6 5.4. VÝVOJ MALOOBCHODNÍ POPTÁVKY DO ROKU METODOLOGIE ÚZEMNÍ VYMEZENÍ TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ PŘEDMĚT TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ METODA SBĚRU DAT MALOOBCHODNÍ SÍŤ V HRADCI KRÁLOVÉ ZÁKLADNÍ PŘEHLED Velikost prodejen v Hradci Králové SORTIMENTNÍ STRUKTURA MALOOBCHODNÍ SÍTĚ DOSTUPNOST AUTEM A VYHRAZENÁ PARKOVACÍ MÍSTA BEZBARIEROVÝ PŘÍSTUP DO PRODEJEN PROVOZNÍ DOBA OČEKÁVANÉ ZMĚNY NA STRANĚ NABÍDKY KAPACITA MALOOBCHODNÍCH PLOCH V HRADCI KRÁLOVÉ HLAVNÍ RYSY PROMĚN MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ VÝVOJ PRODUKTIVITY PRODEJNÍCH PLOCH VÝVOJ CELKOVÉ ROZLOHY PRODEJNÍCH PLOCH DO ROKU PŘÍLOHY 2

7 SEZNAM TABULEK Kap. 2 Tab. 2.1: Ukazatele makroekonomického vývoje v Královehradeckém kraji...8 Tab. 2.2: Vývoj disponibilních důchodů domácností v Královehradeckém kraji...8 Tab. 2.3: Vývoj dalších rozhodujících makroekonomických ukazatelů v ČR...9 Kap. 4 Tab. 4.1: Průměrné maloobchodní výdaje za rok na osobu v Kč Tab. 4.2: Maloobchodní výdaje obyvatel spádového území Hradce Králové v roce 2006 v Kč Tab. 4.3: Podíl realizované poptávky domácností ze spádové oblasti na území města Hradec Králové v roce 2006 (v procentech) Tab. 4.4: Realizovaná poptávka domácností ze spádové oblasti na území města Hradec Králové v roce 2006 v Kč Tab. 4.5: Maloobchodní výdaje podnikatelských subjektů v Hradci Králové v roce 2006 v Kč (odhadováno) Tab. 4.6: Maloobchodní výdaje návštěvníků města Hradec Králové v roce 2006 v Kč (odhadováno) Tab. 4.7: Maloobchodní obrat v Hradci Králové v roce 2006 v Kč Kap. 5 Tab. 5.1: Očekávaná maloobchodní poptávka domácností za zboží na území města Hradec Králové v roce 2010 v mil. Kč Tab. 5.2: Očekávaný podíl realizované poptávky domácností ze spádové oblasti na území města Hradec Králové v roce 2010 (v procentech) Tab. 5.3: Očekávané realizované výdaje domácností ze spádové oblasti na území města Hradec Králové v roce 2010 v Kč Tab. 5.4: Očekávané realizované výdaje ostatních subjektů na území města Hradec Králové v roce 2010 v Kč Tab. 5.5: Očekávané realizované výdaje ostatních subjektů na území města Hradec Králové v roce 2010 v Kč Kap. 7 Tab. 7.1: Základní ukazatele maloobchodní sítě v Hradci Králové Tab. 7.2: Počty prodejen v jednotlivých městských částech

8 Tab. 7.3 Ukazatele plošného standardu v Hradci Králové Tab. 7.4 Plošný standard dle městských částí Hradce Králové Tab. 7.5 Velikostní kategorie prodejen v Hradci Králové Tab. 7.6 Velikostní kategorie prodejen potravin v Hradci Králové Tab. 7.7 Velikostní kategorie prodejen v jednotlivých městských částech Tab. 7.8 Prodejní plocha maloobchodních jednotek (v m²) dle velikostní kategorie. 32 Tab. 7.9 Prodejní plocha prodejen s potravinářským zbožím (v m²) dle velikostní kategorie Tab Největší prodejny v Hradci Králové v roce Tab Průměrná velikost prodejen v jednotlivých městských částech (v m 2 ) Tab Maloobchodní jednotky dle sortimentu v Hradci Králové Tab Průměrná velikost prodejen v jednotlivých městských částech (v m 2 ) Kap. 8 Tab. 8.1: Vývoj produktivity prodejních ploch v Hradci Králové Tab. 8.2: Očekávaný vývoj rozlohy prodejních ploch v Hradci Králové Tab. 8.3: Očekávaný vývoj rozlohy prodejních ploch v Hradci Králové SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ Graf 3.1: Hlavní nákupní místo potravin v ČR Graf 3.2: Vývoj maloobchodních tržeb v České republice (v mld. Kč) Obr. 1: Zóny spádového území v Hradci Králové

9 ÚVOD Studie Aktualizace maloobchodní sítě v Hradci Králové navazuje na předchozí studii z roku Cílem studie je porovnání aktuálního vývoje maloobchodních jednotek a jejich struktury se stavem z roku 2005 a předchozími obdobími. Terénní šetření probíhalo v období od do V rámci studie jsme provedli terénní šetření nabídky maloobchodních jednotek v Hradci Králové, na jehož základě jsme zmapovali celou rozlohu správního území města z hlediska počtu maloobchodních jednotek, nabízeného sortimentu zboží zjištěných maloobchodních jednotek, velikosti celkové prodejní plochy a plochy jednotlivých maloobchodních jednotek a dalších důležitých údajů, kterými jsou například poloha maloobchodní jednotky (adresa), provozovatel maloobchodní jednotky, otevírací doba, bezbariérový přístup a další. Studie se dále zabývá analýzou maloobchodní poptávky po zboží v roce 2006 v samostatné ucelené kapitole. Další samostatnou kapitolu studie tvoří potenciální poptávky do roku 2010, která předpovídá situaci vývoje potenciální poptávky ve spádovém území Hradce Králové na základě analýzy Českých a zahraničních makroekonomických trendů a trendů ve spotřebitelské poptávce. Součástí studie je také predikce vývoje celkové rozlohy maloobchodní plochy v Hradci Králové do roku Výstupem z terénního šetření je aktualizovaná databáze maloobchodních jednotek v Hradci Králové, která je dodána v elektronické podobě na CD. Studii doplňují fotografie jednotlivých maloobchodních jednotek v Hradci Králové, které jsou k dispozici v elektronické podobě na přiloženém DVD. Věříme, že předložené výsledky poslouží optimalizaci a zefektivnění maloobchodní sítě a napomohou poukázat na nedostatky v prodejní síti (chybějící typy prodejen v některých městských částech). Za inpuncto předkládá Ing. Pavel Kovařík a Stanislav Papež. 5

10 1. SHRNUTÍ 1.1. VÝKON EKONOMIKY V KRAJI V následujících letech očekáváme pokračování ekonomického růstu a nadálé zvyšování životní úrovně obyvatel České republiky. Zvyšování životní úrovně je spojeno mimo jiné s růstem reálných mezd, což je jedním z pozitivních předpokladů pro rozvoj maloobchodu a růstu tržeb v tomto sektoru. Růstové tendence se projeví také v Královehradeckém kraji a především v samotném centru regionu městě Hradec Králové. Maloobchodní trh v České republice prodělává strukturální proměny. Hlavním nákupním místem pro přibližně 40 % českých domácností je hypermarket, na vzestupu je také obliba diskontních prodejen, přestože roste důraz na kvalitu potravin a dostupnost čerstvého zboží POPTÁVKA VE SPÁDOVÉM ÚZEMÍ HRADCE KRÁLOVÉ Potenciální poptávka obyvatel spádové oblasti města Hradec Králové dosáhla v roce 2006 celkem mil. Kč. Celkové realizované výdaje za nákup zboží v maloobchodní síti krajské metropole v roce 2006 byly mil. Kč (zahrnuje obyvatele spádového území, podnikatelské subjekty ve městě, návštěvníky města a studenty denního studia vysokých škol). Oproti roku 2004 se zvýšily realizované výdaje o 11 % OČEKÁVANÁ POPTÁVKA V ROCE 2010 V roce 2010 očekáváme celkovou disponibilní poptávku domácností ve spádovém území města ve výši mil. Kč. Realizované výdaje v královehradecké maloobchodní síti v roce 2010 očekáváme ve výši mil. Kč MALOOBCHODNÍ SÍŤ MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ Na území města Hradec Králové je v současnosti 982 prodejních jednotek, jejich absolutní počet se od posledního sčítání v roce 2005 zvýšil o 41 (tj. 4 %). Celková prodejní plocha je více než 197 tis. m 2, přičemž převažuje nepotravinářský sortiment (69 % z celkové prodejní plochy). Oproti minulému sčítání se celková prodejní plcha zvýšila o 21 %. Průměrná prodejní plocha je 200 m 2. Plošný standard města Hradec Králové vyjádřený v metrech čtverečních na jednoho obyvatele se oproti roku 1999 zvýšil třikrát z 0,7 na 2,1. 6

11 Na území města je celkem 26 prodejen s prodejní plochou od m 2, které tvoří 55 % všech prodejních ploch. Obyvatelé spádového území mají k dispozici 197 prodejen potravin, tj. celkem 13% podíl prodejní sítě. Téměř všechny prodejny (92 %) na území města Hradec Králové jsou dostupné automobilem. Kromě pracovního týdne má 69 %prodejen otevřeno také v sobotu a pětina (20 %) i v neděli. Dvě prodejny Tesco mají nepřetržitou otevírací dobu. Bezbariérový přístup umožňuje celkem 602 prodejen, což jsou téměř dvě třetiny (61 %) prodejní sítě. Na jaře roku 2009 bude otevřeno nové nákupní centrum Atrium v sousedství obchodního domu Tesco na Dukelské třídě s plánovanou prodejní plochou m KAPACITA MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ Produktivita prodejních ploch v Hradci Králové dosahuje v průměru 45 tis. Kč na metr čtvereční. Od roku 1999 klesla produktivita v průměru o 58 %. Pokles produktivity je rychlejší u potravinářských prodejen zejména v důsledku budování velkoplošných prodejen (pokles v uváděném období o 70 %) MOŽNOSTI ROZVOJE MALOOBCHODNÍ SÍTĚ DO ROKU 2010 Pokud přijmeme stávající produktivitu prodejních ploch za dostatečně atraktivní pro prodejce, můžeme očekávat další nárůst prodejních ploch a to v případě zboží běžné spotřeby (potraviny, drogerie apod.) o 12 % a v případě ostatního zboží o 2 %. Pokud budeme předpokládat očekávání vyšší produktivity prodejních ploch ze strany maloobchodníků (modelově 65 tis. Kč na m 2 u zboží běžné spotřeby a 40 tis. Kč na m 2 u ostatního zboží), musíme konstatovat převis nabídky nad poptávkou. V důsledku situace by měly prodejní plochy spíše ubývat. Obecně očekáváme růst spotřebitelské poptávky, což by mělo otevřít prostor pro další, byť mírný rozvoj maloobchodní sítě. V této souvislosti očekáváme také další proměny uvnitř stávající maloobchodní sítě ve městě, což naznačují údaje o vývoji v uplynulých letech. Mezi lety 2005 a 2007 zaniklo celkem 437 prodejen, 447 jich vzniklo. Došlo tak k obměně přibližně poloviny prodejní sítě. 7

12 2. POZICE KRÁLOVEHRADECKÉHO KRAJE 2.1. VÝKON EKONOMIKY V KRAJI Ukazatel výkonu královehradecké ekonomiky, tj. hrubý domácní produkt (HDP), dosáhl v roce 2006 objemu více než 150 mil. Kč a přispěl tak k celkovému HDP České republiky 4,7 %. Tempo růstu HDP na obyvatele se z dlouhodobého hlediska snižuje. HDP na jednoho obyvatele dosahuje v kraji 273,5 tis. Kč. To znamená, že Královehradecký kraj zaostává za celorepublikovým průměrem o cca. 13 %. Tab. 2.1: Ukazatele makroekonomického vývoje v Královehradeckém kraji Hrubý domácí produkt v mil. Kč index změny k předchozímu roku - 107,4 106,6 105,7 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč ČR = ,7 89,5 89,4 87,0 Zdroj: ČSÚ Příspěvek k ekonomickému výkonu České republiky bude v případě samotného města Hradec Králové pravděpodobně nad celorepublikovým průměrem 1. Hrubý domácí produkt rostl v minulosti pravděpodobně vyšším tempem než udává hodnota za celý kraj a stejně tak HDP na obyvatele bude blíže celorepublikovému průměru VLIV MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ NA POPTÁVKU V KRAJI Disponibilní důchody domácností můžeme považovat za jeden z ukazatelů kupní síly poptávky v regionu. Disponibilní důchody domácností v Královehradeckém kraji pozvolna rostou, mezi lety 2003 a 2005 došlo k celkovému navýšení o 8,1 %. Poslední dostupný údaj dle ČSÚ je z roku 2005, kdy tento ukazatel dosahoval více než 74 mld. Kč. Při přepočtu na obyvatele dosáhly disponibilní důchody téměř celorepublikového průměru (96,1 %). Při očekávaném růstu české ekonomiky ve výši kolem 5 %, můžeme odhadovat disponibilní důchody královehradeckých domácností celkově na více než 78 mld.kč. Tab. 2.2: Vývoj disponibilních důchodů domácností v Královehradeckém kraji odhad 2006 Disponibilní důchod domácností v mil. Kč index změny k předchozímu roku - 103,2 104,7 105,0 Disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Kč průměr ČR = ,0 96,0 96,1 96,1 Zdroj: ČSÚ, odhad inpuncto 1 Relevantní data za město Hradec Králové nejsou dostupná. 8

13 Koupěschopnost poptávky ovlivňují také další významné faktory. Výše mezd odráží jednak celkovou úroveň ekonomiky, ale i úroveň poptávky v mezireginálním srovnání. Průměrné mzdy v Královehradeckém kraji byly v prvním pololetí 2007 podle ČSÚ Kč a oproti předchozímu roku vzrostly o Kč (tj. 7,0 %). Průměrné mzdy v Královehradeckém kraji zaostávají za celorepublikovým průměrem ( Kč) a tempo růstu je taktéž o něco pomalejší (ČR=7,6 %). Kupní síla poptávky souvisí s ohledem na mzdy především s jejich reálným růstovým potenciálem. Ve sledovaném období vzrostla reálná mzda v Královehradeckém kraji o 4,9 %, celorepublikový průměr je 5,5 %. Podle odhadu vrostou mzdy v celé ČR za celý rok 2007 o 4,4 % a toto tempo se bude v následujícím roce 2008 snižovat na cca. 2,9 %. Pokud budeme předpokládat dosavadní zpoždění ve vývoji reálných mezd v kraji, bude tento nárůst v roce 2008 pouze kolem 2,5 %. Reálnou kupní sílu ovlivňuje (snižuje) také inflace, která dosáhla za rok 2006 v průměru 2,5 % a předpověď za rok 2007 je velmi podobná a to 2,7 %. Tempo růstu inflace je tedy do určité míry stabilizované a její účinky lze v současnosti dobře předvídat. Dopady na reálnou kupní sílu má také kurz koruny k dalším světovým měnám. Aktuální posilování koruny k euru zvyšuje obecně koupěschopnost českých domácností u spotřebního zboží, případně brzdí zvyšování cen některých surovin (např. ropa a ceny benzínu). Podle dostupných odhadů společnosti Patria Finance můžeme v následujících 12 měsících očekávat průběžné posilování české měny. Tab. 2.3: Vývoj dalších rozhodujících makroekonomických ukazatelů v ČR odhad 2007 odhad 2008 Reálné mzdy (průměr, v %) 3,7 3,5 3,9 4,4 2,9 Míra inflace (průměr, v %) 2,8 1,9 2,5 2,7 3,2 CZK/EUR (konec období) 30,47 29,01 27,50 27,60 26,80 Zdroj: Patria Finance 2.3. POZICE MĚSTA V RÁMCI KRAJE A VLIV OKOLNÍCH OKRESŮ Statutární město Hradec Králové je přirozeným centrem Králové Hradeckého regionu. Počtem obyvatel ( obyvatel k ), kteří obývají 105,6 km 2 území správního města Hradce Králové, se toto krajské město řadí mezi první desítku největších měst České republiky. Hradec Králové je díky svému postavení krajského města centrem administrativy a správy, a tudíž i častým cílem obyvatel kraje. Mimo krajské administrativy je Hradec Králové také centrem vědy a školství. Díky tomuto postavení zasahuje Hradec Králové poměrně rozlehlou spádovou oblast. Tento fakt vytváří vhodné podmínky pro lokalizaci maloobchodních jednotek a další obchodní činnosti. Nejbližším velkým městem, podobným svou strukturou a počtem obyvatel Hradci Králové, jsou Pardubice. Obě města jsou od sebe vzdálená cca. 30 minut jízdy automobilem a přibližně stejně dlouho trvá i autobusové nebo vlakové spojení mezi městy. Pardubice mají ve svém kraji též výsostné postavení krajského města, a tudíž jsou často navštěvovány obyvateli z celého Pardubického kraje. 9

14 Vzhledem k maloobchodní nabídce si obě města vzájemně spíše nekonkurují, protože nabídka sortimentu a struktura jejich maloobchodních sítí je velmi podobná. Hradec Králové a Pardubice mají stejný počet obchodních center (5) a stejně tak i velkoplošných prodejen typu Do-it-yourself (2). Počet se liší pouze u hypermarketů. Zatím co v Hradci Králové jsou hypermarkety dva, v Pardubicích je o jeden hypermarket méně. K jistému soupeření dochází teprve na úrovni širší spádové oblasti obou měst, která se díky Pardubicím na jihu od Hradce Králové zužuje. 10

15 3. MALOOBCHOD A POPTÁVKOVÉ TRENDY 3.1. MALOOBCHODNÍ PRODEJNY V ČESKÉ REPUBLICE V následující kapitole se zaměříme na strukturu maloobchodní sítě v České republice s důrazem kladeným na nejčastěji zastoupené maloobchodní jednotky. Mezi nejčastěji zastoupené maloobchodní jednotky v České republice patří pevné prodejní stánky, menší specializované prodejny, diskontní prodejny, supermarkety, hypermarkety, odborné velkoprodejny, obchodní domy a obchodní centra. V následujícím textu se budeme převážně držet definic německého obchodního institutu EHI Retail Institute z Kolína nad Rýnem a zažité maloobchodní praxe v České republice. Obchodní dům Obchodní dům je velkou, z pravidla vícepodlažní, maloobchodní jednotkou, ve které je možné zakoupit zboží nejrůznějšího sortimentu. Obchodní domy se vyznačují svoji rozsáhlou maloobchodní plochou, která z pravidla přesahuje 3000 m 2. Obchodní domy jsou nejčastěji situovány v centrech měst, přičemž v posledních letech narůstá jejich počet i v nákupních zónách. Obchodní domy bývají většinou provozovány velkými obchodními řetězci. Na rozdíl od supermarketů v obchodních domech hrají obchody s potravinami spíše podřadnou roli. Hypermarket Hypermarket je charakteristický svou rozsáhlou prodejní plochou. Představuje velkoplošné maloobchodní centrum o velikosti prodejní plochy m2, které svým uspořádáním připomíná supermarket. Oproti supermarketu nabízí hypermarket také celou řadu nepotravinářského sortimentu. Hypermarkety se často snaží přitáhnout své zákazníky tvorbou příznivých cen, avšak avšak diskontní cenová strategie je díky nezbytné šířce sortimentu a velkým prodejním plochám neudržitelná. Pro hypermarkety je typická jejich výstavba na zelené louce nebo integrace v obchodních centrech. Tento formát maloobchodního prodeje, pocházející z Francie (Carrefour) a USA (Wal-Mart) se velmi dobře etabloval v některých zemích Evropy, kterými jsou například Francie, Velká Británie, Benelux a Španělsko a nyní razantně expanduje v zemích východní Evropy. Supermarket Supermarketem označujeme maloobchodní jednotku potravin o celkové prodejní ploše cca m2, která ve svém sortimentu vede potraviny včetně čerstvého zboží a ve které nepotravinářské zboží nezabírá více než 25 % celkové prodejní plochy. Většina supermarketů je součástí maloobchodního řetězce, který vlastní nebo řídí větší počet podobně uspořádaných Supermarketů. V České republice působí hned několik maloobchodních řetězců. Mezi nejsilnější hráče v této oblasti maloobchodu patří Albert, Billa a Coop. V posledních letech však zaznamenáváme velkou expanzi dříve převážně regionálních maloobchodních řetězců, které masivně pronikají na trhy dalších regionů České republiky. Jako příklad lze uvést maloobchodní řetězec Brněnka a Hruška. 11

16 Do segmentu supermarketů nyní pronikají také zástupci hypermarketů Tesco a Interspar, kteří budují supermarkety regionální úrovně v centrech velkých i menších měst (Spar). Odborné velkoprodejny Odborné velkoprodejny jsou typické svojí velkou prodejní plochou a hloubkou sortimentu nabízeného zboží. Již z názvu je patrné úzké zaměření sortimentu prodejny. Nejčastěji se tyto maloobchodní jednotky zaměřují na prodej potřeb a materiálu pro kutily (Do-it-yourself), potřeby pro zahrádkáře, pro domácnost a také na prodej nábytku. Ve většině případů se jedná o jednopodlažní prostory s dobrou průjezdností velkými nákupními vozíky pro snadný nákup zboží. Maloobchodní jednotky tohoto typu jsou většinou situovány v nákupních zónách s dobrým přístupem automobily a jsou vybaveny velkými bezplatnými parkovacími plochami. Menší specializované prodejny Menší specializované prodejny jsou prodejny, zabývající se podobnou skladbou sortimentu, jako je tomu u odborných velkoprodejen. Nákup se zde však odehrává na znatelně menších prodejních plochách. Takovýto formát maloobchodních jednotek lze nalézt spíše v centrech měst či střediskových obcích. Pevné stánky Pevné stánky tvoří nedílnou součást struktury maloobchodních jednotek v České republice. Nejčastěji se vyskytují úzce specializované stánky s tabákem a tiskem, květinami, cukrovinkami a ovocem a zeleninou. Stánky jsou většinou situované na frekventovaných místech, která často bývají dostupná pouze pro chodce. Ve většině případů se prodejní plocha pevných stánků omezuje na výlohu stánku a prodejní okénko a nelze ji vyjádřit v metrech čtverečních TRENDY V MALOOBCHODU Strukturální přeměna trhu Český maloobchodní trh prodělal za posledních deset let hlubokou strukturální přeměnu. Od roku 1996, kdy na český trh vstoupil první hypermarket, se významným způsobem změnily také nákupní preference českých spotřebitelů. V současnosti nalezneme v České republice na dvě stovky hypermarketů, svou prodejní síť rozšiřují diskontní řetězce, naopak v případě supermarketů dochází k určité racionalizaci a zániku prodejen. V nedávné minulosti jsme byli svědky odchodů několika významných celoevropských řetězců z českého trhu (např. Julius Meinl, Delvita). Častým jevem je také přeměna prodejen v souladu se současnými trendy, jako je např. remodelace supermarketů na tzv. convenience prodejny v centrech měst, popřípadě přibližování supermarketů cenové a prodejní politice diskontů v případě přímé konkurence těchto formátů na území některých měst. Obecně můžeme hovořit o určité nasycenosti českého trhu, vznik nových prodejen začíná být problematický vzhledem ke kupní síle obyvatelstva, která nedokáže nové prodejny dostatečně uživit. Proto dochází k zániku některých stávajících prodejen, ale i odchodu celých řetězců, které nahrazují jiné. Na vzestupu jsou vedle 12

17 hypermarketů také menší prodejní formáty, zejména diskontní prodejny. Ty se mohou díky svým menším nárokům na prodejní plochy přiblížit více spotřebitelům a v současnosti se snaží expandovat především do středně velkých měst (20-40 tis. obyvatel). Podíl nezávislých prodejen neustále klesá, což platí zejména pro prodejny potravin Proměny maloobchodních prodejen Vedle ceny je rozhodujícím nástrojem boje o zákazníka kvalita. Stále více prodejců jde cestou zvyšování kvality. To můžeme pozorovat i u celorepublikových řetězců, které přesouvají pozornost k tzv. kompaktním maloplošným supermarketovým prodejnám lokalizovaným poblíž center měst. Důraz na zvyšování kvality, tzv. convenience přístup, se projevuje v optimalizaci nabídky ve smyslu čerstvého pečiva, ovoce a zeleniny, ale i zvýšeného množství zboží kategorie fast-food. Součástí filosofie convenience store je i zlepšování prostředí prodeje a zkvalitňování obsluhy. Vzhledem k postupující saturaci trhu dochází k postupnému objevování center měst, kam se přesouvají prodejny větších prodejních řetězců(zejména potraviny), ale vidíme i snahy o působení menších řetězců v těchto lokalitách (např. Brněnka). Z většího spádového území mohou těžit pouze centra nadregionální působností, které dokáží díky rozšířené nabídce zboží a služeb oslovit i zákazníky z odlehlejších lokalit Nákupní preference českých domácností Nejoblíbenějším nákupním místem v České republice je v současnosti hypermarket, který považují za své hlavní nákupní místo potravin 4 z 10 českých domácností. Hypermarkety si v posledních čtyřech letech udržují stabilní podíl na trhu. Přesuny v oblasti preferencí však probíhají mezi supermarkety a diskonty, což potvrzuje výše popsané strukturální přeměny trhu. Od roku 2000, kdy mělo 29 % domácností jako své hlavní nákupní místo supermarket, se preference tohoto formátu snížily na 15 %. Naopak jako stále úspěšný formát působí diskontní prodejny s 24% tržním podílem. Oproti minulým obdobím poklesla také obliba menších samoobslužných prodejen, což je pravděpodobně způsobeno zmiňovanou expanzí malých supermarketů silných řetězců do center měst. Jedním z nejdůležitějších charakteristik v oblasti nákupních preferencí je stabilní pozice velkoplošných nákupních formátů (hypermarket, supermarket, diskontní prodejna), které od roku 2001 upřednostňují více než tři čtvrtiny domácností. 13

18 Graf 3.1: Hlavní nákupní místo potravin v ČR 100% 90% 80% jinde pultová prodejna potravin menší samoobsluha 70% 60% 50% 40% 30% diskontní prodejna supermarket hypermarket 20% 10% 0% Zdroj: INCOMA Research Změny v chování spotřebitelů Zvyšování kvality ze strany prodejců je přirozeně vyvoláván také poptávkou ze strany spotřebitelů. Zvyšující se prodejní plochy a dostupnost maloobchodních jednotek dává spotřebitelům širší možnosti výběru, a proto se zvyšuje také spotřebitelská citlivost na kvalitu. Další zásadní změnou v nákupním chování českých spotřebitelů je využívání automobilu a s tím spojené změny v nákupních zvyklostech. Podle informací společnosti INCOMA Research využívá až 51 % českých domácností k nakupování automobil. To samozřejmě souvisí s nárůstem obliby hypermarketových formátů a také velkých příměstských nákupních center. Velká část motorizovaných domácností pravidelně pořádá tzv. velké rodinné nákupy. Naproti tomu nemobilní zákazníci jsou více odkázáni na hromadnou dopravu, popřípadě využívají více prodejen v dosahu svého bydliště MALOOBCHODNÍ TRŽBY V ČESKÉ REPUBLICE Vývoj maloobchodních tržeb v České republice vykazuje dlouhodobý růst. Během sledovaného období se zvýšily maloobchodní tržby z 506 na 729 mld. Kč, což je nárůst o více než 40 %. Podle informací společnosti Patria Finance můžeme očekávat v letech 2007 a 2008 pokračování růstového trendu a to o přibližně 6,5 a 5,0 %. 14

19 Graf 3.2: Vývoj maloobchodních tržeb v České republice (v mld. Kč) * 2008* Zdroj: ČSÚ Pozn.: Odhad za rok 2007 a 2008 dle informací Patria Finance. Pozn.: Pouze maloobchod (kromě motor. vozidel a oprav výrobků pro osobní potřebu a domácnost). Za předpokladu, že se naplní inflační prognóza, můžeme očekávat zvýšení reálných maloobchodních tržeb o cca. 2-3,5 %. Tím se vytváří určitý, byť omezený prostor pro růst maloobchodní nabídky. Připomeňme však, že v souladu s výše popsanými trendy můžeme očekávat spíše restrukturalizaci maloobchodního trhu, než zvyšování jeho prodejních kapacit. Kontinuální růst maloobchodních tržeb předpokládáme také v Královehradeckém kraji. Vzhledem k stávajícímu nižšímu tempu růstu ekonomiky v regionu oproti celorepublikovému průměru, bude nárůst tržeb v maloobchodu o něco nižší. 15

20 4. POTENCIÁL POPTÁVKY A KUPNÍ SÍLA V ROCE MALOOBCHODNÍ VÝDAJE V ČR V ROCE 2006 Maloobchodní poptávka vztahující se k prodejní síti města Hradec Králové tvoří její teoretický nákupní potenciál. Tento potenciál můžeme vyjádřit prostřednictvím kupní síly obyvatel a podnikatelských subjektů ve spádovém území a průměrných výdajů návštěvníků města. Kupní síla obyvatel spádového území vyjadřuje celkové množství finančních prostředků, kterým disponují domácnosti v regionu. Podstatnou část těchto prostředků vynakládají na běžnou spotřebu, tj. na nákup zboží a služeb. Pro účely našeho výzkumu se omezíme pouze na nákup zboží v maloobchodní prodejní síti, tj. na maloobchodní výdaje domácností. Ve Statistice rodinných účtů, kterou poskytuje ČSÚ na základě výběrového šetření mezi obyvateli ČR, jsou dostupné údaje o výdajích domácností za zboží a služby (členěno dle CZ-COICOP). Průměrné roční maloobchodní výdaje za nákup zboží přepočtené na jednu osobu dosáhly v roce Kč. Za zboží běžné spotřeby a spotřební zboží (tj. potraviny, nealkoholické nápoje, drogerie, spotřební zboží pro domácnost apod.) utratili Češi v průměru Kč a za zboží dlouhodobé spotřeby a ostatní zboží Kč. Tab. 4.1: Průměrné maloobchodní výdaje za rok na osobu v Kč Charakter zboží Index růstu 2006/2004 Zboží běžné spotřeby a spotřební zboží Zboží dlouhodobé spotřeby a ostatní zboží Celkem Zdroj: ČSÚ 4.2. POTENCIÁLNÍ POPTÁVKA OBYVATEL VE SPÁDOVÉM ÚZEMÍ MĚSTA Na základě průměrných maloobchodních výdajů realizovaných v České republice můžeme určit celkové výdaje domácností za nákup zboží v námi sledovaném území. Poptávka po zboží realizovaná na území města Hradec Králové se tvoří nejen v samotném městě, ale i v širším spádovém území centra. Krajské město Hradec Králové je centrem nadregionálního významu a má tedy přirozené dostředivé účinky v oblasti výměny obyvatelstva (dojížďka za prací, dojížďka do škol), je centrem obchodu a služeb, ale i podnikatelských, obchodních a dalších aktivit. Spádovou oblast města pro výpočet potenciální poptávky obyvatel můžeme vymezit do dvou geografických zón. První zóna, tj. nejbližší okolí města Hradec Králové, navazuje těsně na jádrovou oblast (tj. území statutárního města Hradec Králové) a tvoří pásmo v okruhu cca. 5 km od hranic města. V první zóně bydlí přibližně 21 tis. obyvatel. Druhá zóna, tj. širší spádové území, tvoří širší pásmo kolem první zóny. Vymezení této oblasti není tak jednoznačné jako v případě první zóny, neboť zde působí několik 16

21 protichůdných tendencí. Zásadní vliv má postavení krajského města Pardubice, které absorbuje část poptávky z území na jih od Hradce Králové. Díky zvyšující se mobilitě můžeme naopak předpokládat rozšíření spádového území směrem na sever a severovýchod oproti předpokládanému stavu v roce Nákupní rozhodování obyvatel okrajových oblastí na západě druhé zóny může být ovlivněno koncentrací maloobchodní nabídky v Praze. Celkem v této oblasti žije 138 tis. obyvatel. Potenciální maloobchodní poptávka obyvatel ve spádovém území Hradce Králové dosáhla v roce 2006 celkem mil. Kč. Tab. 4.2: Maloobchodní výdaje obyvatel spádového území Hradce Králové v roce 2006 v Kč Spádové území Počet obyvatel (v tis.) Zboží běžné spotřeby (v mil. Kč) Zboží dlouhodobé spotřeby (v mil. Kč) Hradec Králové Nejbližší okolí města Hradec Králové Širší spádové území Spádové území celkem Zdroj: ČSÚ 2 Analýza nákupních příležitostí ve městě Hradec Králové, září 1999, INCOMA Research, Praha 17

22 Obr. 1: Zóny spádového území v Hradci Králové Hranice zóny nejbližší okolí města Hradec Králové Hranice širšího spádového území

23 4.3. REALIZOVANÉ VÝDAJE VE MĚSTĚ HRADEC KRÁLOVÉ V ROCE 2006 Při výpočtu realizovaných výdajů z celkové potenciální poptávky a její kupní síly musíme vzít v úvahu jednak: a) výdaje domácností ve spádovém území města Hradec Králové, b) výdaje podnikatelských subjektů (platí pouze pro subjekty působící v Hradci Králové), c) výdaje návštěvníků města Hradec Králové, d) výdaje ubytovaných studentů na území města Hradec Králové. Objem maloobchodních výdajů domácností za nákup zboží je ovlivněn celou řadou faktorů a liší se v závislosti na vymezené zóně spádového území. Obyvatelé jádrové oblasti, tj. města Hradec Králové, realizují drtivou většinu výdajů ve svém městě. V posledních letech vstupuje nabídková konkurence také ze strany internetových obchodů, které odčerpávají část potenciální poptávky zejména v oblasti zboží dlouhodobé spotřeby. Obyvatelé nejbližšího okolí jsou více funkčně vázáni na jádrovou oblast. Vzhledem k dostupnosti centra, rostoucí mobilitě a proměnám v nákupních zvyklostech (obliba velkoplošných prodejen, využívání automobilu při nákupech, rostoucí podíl tzv. velkých rodinných nákupů, proměny v životním stylu nákupní turistika) můžeme odhadovat, že obyvatelé této zóny realizují v Hradci Králové minimálně 65 % výdajů za zboží běžné spotřeby a spotřební zboží a 75 % výdajů za zboží dlouhodobé spotřeby a ostatní zboží. Obyvatelé širšího spádového území realizují drtivou většinu svých výdajů za zboží běžné spotřeby v místě bydliště či v blízkém okolí, nicméně díky zvyšující se mobilitě a také nabídce velkých nákupních center dochází k větší absorpci potenciální poptávky ve větší vzdálenosti od jádra. Tento předpoklad platí také pro zboží dlouhodobé spotřeby, zejména pro některé druhy zboží. Tab. 4.3: Podíl realizované poptávky domácností ze spádové oblasti na území města Hradec Králové v roce 2006 (v procentech) Spádové území Zboží běžné spotřeby Zboží dlouhodobé spotřeby Hradec Králové Nejbližší okolí města Hradec Králové Širší spádové území 7 30 Odhad: inpuncto 19

24 Realizovaná poptávka domácností v maloobchodní síti města Hradec Králové vygenerovala tržby v celkovém objemu mil. Kč. Tab. 4.4: Realizovaná poptávka domácností ze spádové oblasti na území města Hradec Králové v roce 2006 v Kč Spádové území Zboží běžné spotřeby Zboží dlouhodobé spotřeby Hradec Králové Nejbližší okolí města Hradec Králové Širší spádové území Celkem Odhad: inpuncto Určitou poptávku po maloobchodním zboží realizují také podnikatelské subjekty působící v regionu. Podle upravených odhadů společnosti Kolpron 3 odpovídají výdaje firem za zboží běžné spotřeby 5 % a za ostatní druhy zboží 53 % výdajů domácností. U koeficientů jsme zohlednili vývoj růstových ukazatelů ekonomiky v regionu a na druhou stranu také existenci prodejny Makro zaměřené na podnikatelskou sféru, která odčerpává podstatnou část potenciální poptávky 4. Při výpočtu poptávkového potenciálu firem budeme předpokládat určitou imobilitu těchto subjektů a omezíme se pouze na firmy působící přímo v Hradci Králové, byť i pro ostatní podnikatelské subjekty platí dostředivost jádra regionu 5. Celkové výdaje podnikatelských subjektů v Hradci Králové odhadujeme na mil. Kč. Tab. 4.5: Maloobchodní výdaje podnikatelských subjektů v Hradci Králové v roce 2006 v Kč (odhadováno) Zboží běžné spotřeby (v mil. Kč) Zboží dlouhodobé spotřeby (v mil. Kč) Podnikatelské subjekty v Hradci Králové Výpočet: inpuncto Zdrojem maloobchodní poptávky jsou také návštěvníci města. Podle dostupných údajů navštívilo v roce 2006 Královehradecký kraj a využilo jeho ubytovacích zařízení více než 982 tis. návštěvníků, kteří zde strávili v úhrnu nocí. Podle odhadu připadá na město Hradec Králové přibližně 7% podíl návštěvnosti, což znamená 250 tis. noclehů. Odhad množství jednodenních návštěvníků je velmi obtížný a pro účely této práce jsme jej stanovili ve výši přibližně 350 tis. osob. Podle vlastních výzkumů inpuncto se průměrná útrata návštěvníka měst v České republice pohybuje v rozmezí Kč (v závislosti na konkrétním segmentu). 3 Analýza dat maloobchodních jednotkách v Hradci Králové, listopad 2005, Kolpron, Praha 4 V případě této prodejny předpokládáme také vliv na spotřebitelské výdaje domácností, které v této prodejně realizují část svých nákupů. 5 Odhad maloobchodní poptávky podnikatelských subjektů ve spádovém území by byl bez primárního šetření a podrobné statistické analýzy dostupných dat velmi obtížný. 20

25 Pokud se zaměříme na čistě maloobchodní výdaje za nákup zboží, odhadujeme 6 průměrné výdaje za zboží běžné spotřeby na osobu a den na 35 Kč, v případě zboží dlouhodobé spotřeby 40 Kč. Celkové výdaje návštěvníků Hradce Králové za rok 2006 odhadujeme na 45 mil. Kč. Tab. 4.6: Maloobchodní výdaje návštěvníků města Hradec Králové v roce 2006 v Kč (odhadováno) Počet návštěvníků za rok 2006 (osoba a den) Zboží běžné spotřeby (v mil. Kč) Zboží dlouhodobé spotřeby (v mil. Kč) Ubytovaní návštěvníci ,8 10 Jednodenní návštěvníci Odhad: MAG Consulting, výpočty: inpuncto Další zdroj poptávky tvoří početná základna studentů. Největší koncentrace vysokoškolských studentů je na Univerzitě Hradec Králové, kterou navštěvuje v prezenčních i kombinovaných programech více než 12 tis. studentů. Dopad výdajů studentů (nerezidentů s bydlištěm mimo sledované spádové území), můžeme odhadovat cca. na 100 mil. Kč za rok. Po započtení výdajů všech subjektů dosáhl maloobchodní obrat v roce 2006 za nákup zboží v prodejní síti města Hradec Králové mil. Kč. Tab. 4.7: Maloobchodní obrat v Hradci Králové v roce 2006 v Kč Charakter zboží Index růstu 2006/2004 Zboží běžné spotřeby a spotřební zboží Zboží dlouhodobé spotřeby a ostatní zboží Celkem Výpočet: inpuncto 6 Při odhadu výdajů návštěvníků města vycházíme z navrženého modelu společnosti Kolpron (viz. Analýza dat o maloobchodních jednotkách v Hradci Králové). 21

26 5. VÝVOJ POPTÁVKY V HRADCI KRÁLOVÉ DO ROKU OČEKÁVANÝ VÝVOJ MALOOBCHODNÍ POPTÁVKY DO ROKU 2010 Predikce vývoje maloobchodní poptávky a zejména potenciálních a realizovaných maloobchodních výdajů za nákup zboží je velmi obtížná. Jednak musíme vycházet z aktuálních celorepublikových a celoevropských makroekonomických trendů a současně přihlížet k vývoji ekonomické situace v Královehradeckém kraji a zejména v samotném centru regionu. Vývoj v posledních několika letech potvrzuje předpoklad sbližování českých spotřebitelů se svými západoevropskými protějšky. Tento proces je však výrazně pomalejší než se předpokládalo na konci 90. let 20. století. Situace v maloobchodě generuje nové kvalitativní obraty na straně spotřebitelského chování. Pozvolna přibývá podíl výdajů na potraviny a spotřební zboží ve spotřebitelském koši, zvyšuje se důraz na kvalitu, přestože čeští spotřebitelé zůstávají stále velmi citliví na cenovou hladinu zboží a služeb. Pokud se udrží stávající tempo růstu reálných mezd v rozmezí 3,5-4,5 % za rok, inflace bude stabilní a neobrátí se trend v posilování české měny, můžeme očekávat také růst maloobchodních tržeb v tempu 3,5 5,5 % za rok. Určitý zlomový okamžik, který bude mít pravděpodobně negativní tendenci na sílu spotřebitelské poptávky je případné přijetí evropské měny euro. Podle zkušeností z ekonomik uvnitř eurozóny můžeme očekávat citelné zvýšení cen v souvislosti s přeceňováním zboží a služeb. Podle současných informací můžeme přechod na novou měnu očekávat až za horizontem našeho ekonomického výhledu OČEKÁVANÁ POTENCIÁLNÍ MALOOBCHODNÍ POPTÁVKA V ROCE 2010 Pokud se budeme při konstrukci odhadu držet vývoje ve spotřebě v posledních letech, můžeme očekávat růst spotřeby v segmentu zboží krátkodobé spotřeby a spotřebního zboží o 4,5 % ročně, v segmentu zboží dlouhodobé spotřeby a ostatního zboží pak o necelé 2 % ročně. Očekávaná maloobchodní poptávka domácností za zboží na území města Hradec Králové dosáhne v roce 2010 v úhrnu přibližně mil. Kč. Tab. 5.1: Očekávaná maloobchodní poptávka domácností za zboží na území města Hradec Králové v roce 2010 v mil. Kč Charakter zboží Potenciální poptávka 2006 Potenciální poptávka 201O Index růstu Zboží běžné spotřeby Zboží dlouhodobé spotřeby Celkem Výpočet: inpuncto 22

27 5.3. OČEKÁVANÁ REALIZOVANÁ MALOOBCHODNÍ POPTÁVKA V ROCE 2010 V případě skutečné realizované poptávky ve městě Hradec Králové očekáváme drobný posun ve významu jádra pro jednotlivá pásma spádové oblasti zvláště s ohledem na rostoucí vliv některých vývojových trendů v maloobchodě. Očekáváme jednak další vzestup internetového prodeje, stejně tak se objevují snahy některých velkoplošných formátů o expanzi do center menších měst, popřípadě do konkurencí neobsazených mikroregionů. Můžeme také předpokládat zkvalitňování služeb (např. rozvoz zboží) či využívání stále promyšlenějších marketingových metod pro udržení loajality zákazníků a tedy i domácí poptávky před odchodem za konkurencí do jiných nadregionálních center (např. Praha). Tab. 5.2: Očekávaný podíl realizované poptávky domácností ze spádové oblasti na území města Hradec Králové v roce 2010 (v procentech) Spádové území Zboží běžné spotřeby Zboží dlouhodobé spotřeby Hradec Králové Nejbližší okolí města Hradec Králové Širší spádové území Odhad: inpuncto Odhad realizovaných výdajů domácností ze spádové oblasti na území města Hradec Králové v roce 2010 dosahuje výše přibližně mil. Kč. Tab. 5.3: Očekávané realizované výdaje domácností ze spádové oblasti na území města Hradec Králové v roce 2010 v Kč Spádové území Zboží běžné spotřeby Zboží dlouhodobé spotřeby Hradec Králové Nejbližší okolí města Hradec Králové Širší spádové území Celkem Odhad: inpuncto Pokud navýšíme příslušnými koeficienty také výdaje dalších subjektů v Hradci Králové (podnikatelé, návštěvníci města, studenti), dosáhnou souhrnné maloobchodní výdaje za zboží mil. Kč. 23

28 Tab. 5.4: Očekávané realizované výdaje ostatních subjektů na území města Hradec Králové v roce 2010 v Kč Ostatní subjekty Zboží běžné spotřeby Zboží dlouhodobé spotřeby Podnikatelské subjekty Návštěvníci města Studenti Celkem Odhad: inpuncto Po přepočtu očekávané realizované poptávky domácností ze spádového území, započtení předpokládaných realizovaných výdajů podnikatelských subjektů, návštěvníků města a studentů (u posledních jmenovaných tří skupin očekáváme modelově pro zjednodušení výpočtu stabilní počet subjektů) dosáhne výše maloobchodních výdajů za zboží v královehradeckých prodejnách přibližně mil. Kč. Tab. 5.5: Očekávané realizované výdaje ostatních subjektů na území města Hradec Králové v roce 2010 v Kč Očekávané maloobchodní výdaje za zboží v Hradci Králové Odhad: inpuncto Zboží běžné spotřeby Zboží dlouhodobé spotřeby VÝVOJ MALOOBCHODNÍ POPTÁVKY DO ROKU 2010 Pokud přijmeme tento model, můžeme v období v prodejní síti Hradce Králové očekávat růst realizovaných tržeb (ve stálých cenách roku 2006) o cca. 9 %. Očekávaný růst realizovaných tržeb na území města bude mírně opožděn za růstem potenciální poptávky ve sledovaném spádovém území (celkové zvýšení poptávky ve spádovém území odhadujeme pro období cca. 10 % - viz. Tab. 4.7). To může znamenat teoretický odliv poptávky mimo prodejní síť města Hradec Králové vlivem rozšíření nabídky nákupních příležitostí v jeho okolí. Současně to ale ukazuje i na určité rezervy v nabídce, která nedokáže zcela uspokojit poptávku ve spádovém území. Dodejme, že celorepublikový odhad růstu maloobchodních tržeb 7 pro období se odhaduje na %. Nižší tempo růstu v Hradci Králové je dáno pravděpodobně pomalejším tempem růstu ekonomiky v kraji (tedy ve spádovém území města), než je celorepublikový průměr. 7 Podle ČSÚ a Patria Finance. 24

29 6. METODOLOGIE 6.1. ÚZEMNÍ VYMEZENÍ TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ Aktualizace maloobchodní sítě probíhala na celém správním území statutárního města Hradce Králové, které má rozlohu 105,6 km 2. Z důvodu návaznosti na předchozí studie a potřeby porovnání zjištěných dat byly jako základní územní jednotky stanoveny městské části, kterých je ve městě Hradci Králové 21. Níže uvádíme kompletní seznam názvů městských částí Hradce Králové. Březhrad Kukleny Malšovice Nový Hradec Králové Plácky Plotiště nad Labem Přažské Předměstí Rusek Svinary Třebeš Slatina Hradec Králové Malšova Lhota Moravské Předměstí Piletice Plačice Pouchov Roudnička Slezské Předměstí Svobodné Dvory Věkoše 6.2. PŘEDMĚT TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ Předmětem terénního šetření byly maloobchodní jednotky na území statutárního města Hradce Králové. Pro potřeby analýzy byl pojem maloobchodní jednotky vymezen takto: Maloobchod je podnik (nebo činnost) zahrnující nákup od velkoobchodu nebo od výrobce a jeho prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli. Do analýzy nebyli zahrnuti prodejci, prodávající zboží mimo prodejny (tzv. kamenné obchody ), jako jsou např. prodejní automaty, venkovní stánkový prodej a zásilkový prodej. Předmětem výzkumu nebyly ani prodejny se zbožím určeným pro další podnikání (např. stavebniny), prodejny a servisy automobilů a čerpací stanice pohonných hmot METODA SBĚRU DAT Sběr dat byl proveden metodou osobního dotazování na základě předem sestrojeného formuláře pro zápis zjištěných dat a osobním pozorováním v prodejních prostorách navštívených maloobchodních jednotek. Terénní šetření bylo provedeno školenými tazateli inpuncto v období až Na terénním šetření se podílelo deset tazatelů a jedna nezávislá osoba, která prováděla namátkovou kontrolu práce tazatelů. Tazatelé byli v rámci přípravného školení, které proběhlo přímo v prostorách Magistrátu města Hradce Králové, řádně seznámeni s problematikou terénního 25

30 šetření a vybaveni formuláři pro zápis dat, průkazem tazatele a průvodním dopisem Magistrátu města Hradce Králové, který sloužil jako podpůrný element při náročném sběru dat. Jako nepřímý podpůrný element posloužila též informační kampaň před začátkem terénního šetření v místním tisku. Každému z tazatelů byl předán dotazový úkol s přesně definovanou lokalitou, ve které daný tazatel osobně navštívil všechny maloobchodní jednotky, které v přidělené lokalitě nalezl. Pří návštěvě maloobchodní jednotky tazatel nejprve zaznamenal údaje, kterými je každá maloobchodní jednotka dle platných předpisů vybavena, nebo údaje, které bývají běžně umístěné na dveřích nebo vstupu do maloobchodních jednotek. Takovými údaji jsou informace o provozovateli maloobchodní jednotky, informace o otevírací době a případně některé kontaktní údaje (adresa, telefon, www stránky, e- mail). Poté následoval krátký popis nabízeného sortimentu prodejny. Stručný popis je zároveň uváděn i v aktualizované databázi pro snazší orientaci v nabízeném zboží. Po zjištění výše uvedených údajů, ke kterým nebylo ve většině případů zapotřebí spolupráce provozovatele maloobchodní jednotky nebo jeho odpovědného zástupce, přistoupil tazatel k oslovení této osoby a rozhovoru, při němž došlo k vyžádání zbývajících údajů. Tazatel nejprve objasnil důvod jeho návštěvy, případně též přeložil průvodní dopis Magistrátu města Hradce Králové a prokázal se kartou tazatele inpuncto. V případě potřeby ověření úkolu tazatele ze strany provozovatele maloobchodní jednotky nebo pověřené osoby byla na průvodním dopise k dispozici telefonní čísla na odpovědné osoby zadavatele a dodavatele. Zbývající údaje se týkaly počtu zaměstnanců prodejny, roku vzniku prodejny, případně telefonního čísla, u a internetové stránky prodejny. V případě vstřícnosti osloveného provozovatele či jeho odpovědného zástupce byla zaznamenána všechna potřebná data. V opačném případě tazatel zaznamenal co nejvíce možných údajů o maloobchodní jednotce. V rámci rozhovoru byla zjišťována také prodejní plocha maloobchodní jednotky. Pokud odpovědná osoba nebo provozovatel nedokázali na tuto otázku odpovědět, byla prodejní plocha určena na základě odhadu tazatele. Při odchodu z prodejny tazatel ještě zhodnotil, zda je prodejna přístupná i pro zákazníky na invalidním vozíku a zapsal tento údaj do formuláře. Součástí terénního šetření bylo také pořízení fotografie zaznamenané maloobchodní jednotky. Fotografie byly pořizovány hned po opuštění maloobchodní jednotky tak, aby byl z fotografie zřejmý název maloobchodní jednotky a její vchod. Po ukončení pracovního dne tazatelé přepsali všechny shromážděné údaje do předem připraveného formuláře v programu MS Excel a odeslali spolu s fotografiemi 26

31 na předem připravenou ovou adresu dodavatele. Tím byla zajištěna průběžná kontrola práce tazatelů a bylo možné připomínkovat případné nedostatky ve zjištěných údajích. Tazatelé byli zároveň v denním telefonickém kontaktu s pověřenou osobou dodavatele. Jako další nástroj kontroly práce tazatelů posloužily namátkové kontroly maloobchodních jednotek ve vybraných ulicích jednotlivých městských částí. Tato namátková kontrola byla provedena nezávislou osobou, která se nepodílela přímo na terénním šetření. 27

32 7. MALOOBCHODNÍ SÍŤ V HRADCI KRÁLOVÉ 7.1. ZÁKLADNÍ PŘEHLED Síť maloobchodních prodejen na území města Hradec Králové čítala k jednotek. Oproti předchozímu šetření v roce 2005 se počet prodejen zvýšil v absolutním vyjádření o 41, oproti roku 1999 se počet zvýšil o 105. Za poslední dva roky vzniklo v Hradci Králové nově 447 prodejen a naopak zaniklo 437 prodejen. Z toho vyplývá, že pouze přibližně polovina (55 %) z celkového množství prodejen si udržela svou pozici v rámci maloobchodní sítě města. Hustota a vybavenost prodejní sítě se zvyšuje úměrně nárůstu počtu prodejen. Od roku 1999 se hustota vyjádřená počtem prodejních jednotek na 100 km 2 zvýšila o 12 % a vybavenost vyjádřená počtem obyvatel na jednu prodejní jednotku o 16 %. V posledních letech pozorujeme zpomalení růstu královehradecké maloobchodní sítě. Tab. 7.1: Základní ukazatele maloobchodní sítě v Hradci Králové Celkový počet prodejních jednotek Hustota (počet prodejních jednotek/100 km²) Počet obyvatel/1 prodejní jednotku Nejvyšší koncentrace prodejen je v centrální části města (městská část Hradec Králové), na Pražském Předměstí a v Novém Hradci Králové. V ostatních částech města nepřesahuje počet prodejních jednotek až na jednu výjimku 20. Vybavenost městských částí prodejnami s příslušným sortimentem se jeví na základě analýzy územního rozložení prodejní sítě jako dostačující. Přesto v některých méně obydlených částech chybí prodejny se základním sortimentem jako jsou potraviny nebo drogerie. Dostupnost těchto prodejen není v docházkové vzdálenosti a pro nákup je třeba počítat spíše s automobilovou dopravou nebo hromadnými dopravními prostředky (týká se zejména Březhradu, Malšovy Lhoty a Slatiny). 28

33 Tab. 7.2: Počty prodejen v jednotlivých městských částech Potraviny Drogerie Oděvy, textil Ostatní Celkem Březhrad Hradec Králové Kukleny Malšova Lhota Malšovice Moravské Předměstí Nový Hradec Králové Piletice Plácky Plačice Plotiště nad Labem Pouchov Pražské Předměstí Roudnička Rusek Slatina Slezské Předměstí Svinary Svobodné Dvory Třebeš Věkoše Celková prodejní plocha byla ve sledovaném území ke stanovenému dni m 2 a oproti roku 2005 se rozrostla o necelých 35 tis. m 2 (tj. nárůst o 21 %). Plošný standard vyjádřený v m 2 na jednoho obyvatele se od roku 1999 ztrojnásobil (z 0,70 na 2,1 m 2 na jednoho obyvatele). Prodejny potravin dosahují nižšího plošného standardu než prodejny ostatního zboží. Zvyšování plošného standardu můžeme přisuzovat spíše nárůstu počtu velkoplošných prodejen než absolutnímu přírůstku prodejních jednotek. Tab. 7.3 Ukazatele plošného standardu v Hradci Králové Celková prodejní plocha (m 2 ) Prodejní plocha potravin (m 2 ) Prodejní plocha ostatní (m 2 ) Celková prodejní plocha v m²/1 obyvatele 0,70 1,49 1,72 2,09 Prodejní plocha potravin v m²/1 obyvatele 0,19 0,39 0,48 0,66 Prodejní plocha ostatní v m²/1 obyvatele 0,51 1,09 1,33 1,43 Prodejní plocha vyjádřená v metrech čtverečních na jednoho obyvatele je nejhustší v Březhradě, kde dosahuje 22,26 m 2. Březhrad je také místem, kde došlo k nejvyššímu zvýšení tohoto ukazatele od posledního měření v roce 2002, neboť zde byl v roce 2005 postaven Hornbach. Prodejní plocha měřená tímto ukazatelem dosahuje velmi vysoké hodnoty také v centrální části Hradec Králové (15,41 m 2 ). 29