Plán péče. přírodní památku. Rychnovský vrch. na období

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Rychnovský vrch na období

2 Zpracoval: Martin Polívka DiS., Nádražní 608/IV, Chlumec nad Cidlinou 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo:... kategorie ochrany: název území:... navrženo jako PP přírodní památka... Rychnovský vrch druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:... orgán, který předpis vydal:... Pardubický kraj číslo předpisu:... datum platnosti předpisu:... datum účinnosti předpisu:... V plánech péče zpracovávaných jako podklad pro vyhlášení území se v této kapitole vyplňuje pouze kategorie ochrany a název území. 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:... Pardubický... Svitavy... Moravská Třebová... Moravská Třebová... Rychnov na Moravě..Staré Město... Rychnov na Moravě, Radišov Příloha č. M1: - 2 -

3 Grafické znázornění hranic přírodní památky a jejího ochranného pásma Orientační mapa Základní mapa ČR 1:

4 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: k. ú. Rychnov na Moravě Parc.KN Parc.PK Plocha Výměra (ha) LV Jméno vlastníka 7262 celá dle KN 0,54 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,32 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 2788/2 celá dle KN 4,06 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,10 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 2, celá dle KN 0, Cápal Bořivoj 3/4 ZOS Rychnov na Moravě s.r.o. 1/4 Cápal Bořivoj 3/4 ZOS Rychnov na Moravě s.r.o. 1/4 2986/3 celá dle KN 0,87 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,37 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,05 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,88 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,24 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 2955/1 celá dle KN 0,87 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3005/1 celá dle KN 0,20 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3005/2 celá dle KN 0,65 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 2955/2 celá dle KN 0,32 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 3, Baroš Bohuslav 7349 část 0, TYRASIL TRADE s.r.o celá dle KN 3, TYRASIL TRADE s.r.o celá dle KN 0,20 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Elbogen David 7343 celá dle KN 1, Nechuta Jan Ing celá dle KN 0, Dosedla Otomar Ing. 2921/2 celá dle KN 0,17 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7340 celá dle KN 0, Dosedla Otomar Ing celá dle KN 0, ZOS Rychnov na Moravě s.r.o celá dle KN 0, ZOS Rychnov na Moravě s.r.o celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7335 celá dle KN 2, Dosedla Otomar Ing celá dle KN 1, ZOS Rychnov na Moravě s.r.o celá dle KN 0, Nechuta Jan Ing

5 7334 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7320 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7322 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7321 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7326 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7324 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7327 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7328 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7329 celá dle KN 0,15 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Nechuta Jan Ing celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7331 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7332 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7333 celá dle KN 3, Dosedla Otomar Ing celá dle KN 0, Nechuta Jan Ing celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7302 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7303 celá dle KN 1, Nechuta Jan Ing celá dle KN 0,02 4 ČR Zemědělský podnik Razová, státní podnik v likvidaci 7305 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7304 celá dle KN 0, Nechuta Jan Ing celá dle KN 0, Nechuta Jan Ing celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7301 celá dle KN 0, Nechuta Jan Ing celá dle KN 0, Nechuta Jan Ing celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7296 celá dle KN 0,19 4 ČR Zemědělský podnik Razová, státní podnik v likvidaci 7295 celá dle KN 0,01 4 ČR Zemědělský podnik Razová, státní podnik v likvidaci 7294 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7293 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7292 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7291 celá dle KN 0, Dosedla Otomar Ing část 0, Obec Rychnov na Moravě 2921/1 celá dle KN 0,17 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,05 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3035/3 celá dle KN 0, SJM Rotter Michal a Rotterová Marie 3035/1 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 3035/4 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 3035/2 celá dle KN 0, SJM Rotter Michal a Rotterová Marie 3037/1 celá dle KN 0,51 není na LV není 3038/1 celá dle KN 0,35 není na LV není 7400 celá dle KN 1, SJM Rotter Michal a Rotterová Marie 3017 celá dle KN 0,17 19 ČR / Lesy České republiky, s.p

6 7368 část 0, Obec Rychnov na Moravě 7373 část 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7404 celá dle KN 1,96 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 3717 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě není na 3459/6 celá dle KN 0,53 LV není 3718 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 3715/2 celá dle KN 0,06 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3438/2 celá dle KN 0, /5 celá dle KN 0, /1 celá dle KN 1, /4 celá dle KN 0, /3 celá dle KN 0,06 není na LV není na LV není na LV není na LV není na LV není st. 334 celá dle KN 0,01 19 ČR / Lesy České republiky, s.p 7290 celá dle KN 3, Baroš Bohuslav 7268 celá dle KN 0, Baroš Bohuslav 7288 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7289 celá dle KN 0, Baroš Bohuslav 7287 celá dle KN 0,86 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,31 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Dosedla Otomar Ing celá dle KN 0, Dosedla Otomar Ing celá dle KN 0, ZOS Rychnov na Moravě s.r.o celá dle KN 0, ZOS Rychnov na Moravě s.r.o celá dle KN 0,33 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,18 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 1,01 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,74 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 1,10 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 2716/1 celá dle KN 1,66 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,20 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,03 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 3659 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 2529 celá dle KN 1,68 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 2538 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7182 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7181 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky není není není není 7180 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě není na 3321 celá dle KN 0,58 LV není 3289/9 celá dle KN 0,00 (30 m2) ČR Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - 6 -

7 3289/8 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 7558 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7559 celá dle KN 2, ČR Pozemkový fond České republiky 7560 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 7561 část 0, ČR Pozemkový fond České republiky 3289/4 celá dle KN 3,26 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3744/1 celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 3390/3 celá dle KN 0,07 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3390/1 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 3390/2 celá dle KN 0, ČR Pozemkový fond České republiky 3391 celá dle KN 0,16 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,17 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,28 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,13 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3399/1 celá dle KN 1, Sychra Karel 4/10 ČR / Lesy České republiky, s.p. 6/ celá dle KN 0,46 20 Vašíčková Ivana 3289/2 celá dle KN 0,95 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,95 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,79 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,59 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3656/2 celá dle KN 0,12 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Obec Rychnov na Moravě 3429 celá dle KN 0,37 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3289/7 celá dle KN 0,18 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, Dosedla Otomar Ing celá dle KN 0,11 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3289/3 celá dle KN 0,77 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3289/1 část 263,69 není na LV není 3688/3 celá dle KN 0,15 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. suma 338,23 k.ú. Radišov Parc.KN Parc.PK Plocha Výměra (ha) LV Jméno vlastníka 1003 celá dle KN 0,02 12 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 2,45 12 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0, OBEC STARÉ MĚSTO suma 2,61-7 -

8 Výpis PK parcel k. ú. Rychnov na Moravě Parc.KN Parc.PK Plocha Výměra (ha) LV Jméno vlastníka 3037/1 celá dle KN 0, SJM Rotter Michal a Rotterová Marie 3037/2 celá dle KN 0, SJM Rotter Michal a Rotterová Marie 3038/1 celá dle KN 0, SJM Rotter Michal a Rotterová Marie 3451 celá dle KN 0,20 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,21 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,06 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,58 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,21 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,32 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,29 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,07 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,02 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,27 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,10 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,12 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,09 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,11 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,12 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,21 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,19 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,03 19 ČR / Lesy České republiky, s.p celá dle KN 0,03 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3715/2 celá dle KN 0,09 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. 3289/1 část 263,68 19 ČR / Lesy České republiky, s.p. suma 267,77 Celková plocha PP graficky: 340,84 Plocha PP ze souřadnic: 341,44 ha - 8 -

9 Ochranné pásmo: Katastrální území: ; Rychnov na Moravě Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 2991/2 TTP TTP /1 TTP TTP st.280/1 Zastavěná plocha Zastavěná plocha a nádvoří a nádvoří st.280/2 Zastavěná plocha Zastavěná plocha a nádvoří a nádvoří 2993 Zahrada Zahrada /1 Ostatní plocha Ostatní komunikace /2 Ostatní plocha Ostatní komunikace Zastavěná plocha Zastavěná plocha a nádvoří a nádvoří 7362 Zahrada Zahrada TTP TTP TTP TTP TTP TTP Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Jiná plocha TTP TTP Orná půda Orná půda Zahrada Zahrada TTP TTP TTP TTP st.333 Zastavěná plocha Nádvoří Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Zatrubnění 7402 Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda TTP TTP Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP Ostatní plocha Jiná plocha Ostatní plocha Jiná plocha Ostatní plocha Jiná plocha

10 7407 Ostatní plocha Jiná plocha Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda /1 GP 3289/1 Lesní pozemek Lesní pozemek Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda TTP TTP TTP TTP Orná půda Orná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Ostatní plocha Jiná plocha Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda TTP TTP Orná půda Orná půda Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Ostatní komunikace Lesní pozemek Lesní pozemek

11 2716/2 Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní komunikace Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Jiná plocha Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek / Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní komunikace TTP TTP / Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Jiná plocha TTP TTP Ostatní plocha Jiná plocha TTP TTP TTP TTP Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Ostatní komunikace TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP Ostatní plocha Jiná plocha /2 Ostatní plocha Sportoviště a rekreační plocha 7310 Ostatní plocha Sportoviště a rekreační plocha 7325 Ostatní plocha Sportoviště a rekreační plocha 7323 Ostatní plocha Sportoviště a rekreační plocha 7316 Ostatní plocha Sportoviště a rekreační plocha 7315/1 Ostatní plocha Sportoviště a rekreační plocha 7317 Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Ostatní komunikace St. 381 Zastavěná plocha Nádvoří /6 Ostatní plocha Ostatní komunikace /7 Ostatní plocha Ostatní komunikace /8 Ostatní plocha Ostatní komunikace /9 Ostatní plocha Ostatní komunikace /37 Ostatní plocha Ostatní komunikace /1 Ostatní plocha Ostatní komunikace /2 TTP TTP / TTP TTP /1 TTP TTP /1 Ostatní plocha Jiná plocha /1 GP3753/1 Vodní plocha Koryto vod. toku TTP TTP Orná půda Orná půda /4 GP2889 Ostatní plocha Ostatní komunikace /1 Zahrada Zahrada

12 st.234 Zastavěná plocha Zastavěná plocha nádvoří nádvoří 2901 GP 2901 TTP TTP st.235/1 Zastavěná plocha Zastavěná plocha nádvoří nádvoří 2989/1 Ostatní plocha Ostatní komunikace st.238 Zastavěná plocha Zastavěná plocha nádvoří nádvoří 2935 Zahrada Zahrada /2 Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada TTP TTP /2 Zahrada Zahrada /3 Zahrada Zahrada st.240 Zastavěná plocha Zastavěná plocha nádvoří nádvoří 2983/1 TTP TTP /2 GP2957/1 TTP TTP Ostatní plocha Jiná plocha /1 Zahrada Zahrada /2 Ostatní plocha Silnice /1 Ostatní plocha Ostatní komunikace st.365 Zastavěná plocha Zastavěná plocha nádvoří nádvoří 3753/35 Vodní plocha Koryto vod. toku /4 GP101/1 Ostatní plocha Ostatní komunikace /6 Ostatní plocha Ostatní komunikace Zahrada Zahrada /2 Ostatní plocha Jiná plocha Zahrada Zahrada / TTP TTP /2 2957/1 TTP TTP Ostatní plocha Jiná plocha Ostatní plocha Jiná plocha /2 Ostatní plocha Ostatní komunikace TTP TTP Ostatní plocha Ostatní komunikace TTP TTP Ostatní plocha Ostatní komunikace Katastrální území: Třebařov Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 3420/ Orná půda Orná půda / Orná půda Orná půda / Orná půda Orná půda / Orná půda Orná půda TTP TTP TTP TTP Katastrální území: ; Radišov

13 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 784/3 784 Ostatní plocha Jiná plocha /3 385/1 Orná půda Orná půda /3 386 Orná půda Orná půda /3 411 Orná půda Orná půda /3 412 Orná půda Orná půda /3 784 Ostatní plocha Ostatní komunikace /1 491/2 Orná půda Orná půda /1 466 Orná půda Orná půda /1 495 Orná půda Orná půda /1 520 Orná půda Orná půda /1 533 Orná půda Orná půda /1 539/1 Orná půda Orná půda /1 556 Orná půda Orná půda /1 560/1 Orná půda Orná půda /1 560/2 Orná půda Orná půda /1 564 Orná půda Orná půda /1 565/1 Orná půda Orná půda Plochy zaujatých části parcel PP byly zjišťovány planimetrováním v programu TOPOL nad transformovanými rastry KN a PK. Plán péče je podkladem pro vyhlášení ZCHÚ. Ochranné pásmo není vyhlášené. V takovém případě se tabulka uvede pro ochranné pásmo 50 m ze zákona. Při vyhlášení bude ochranné pásmo vymezeno diferencovaně a to v svislosti na reálných možnostech dopadů stávajícího využívání pozemků v OP. Způsob stanovení ochranného pásma je uveden v kapitole 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma (PP Rychnovský vrch č. 1-3) 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 303,3627 vodní plochy 0,8907 zamokřená plocha 0,8907 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0 trvalé travní porosty 33,

14 orná půda 0,2652 ostatní zemědělské 0,0489 pozemky ostatní plochy 2,9719 Zastavěné 0,0137 plochy a nádvoří plocha celkem 341,44 neplodná půda 0,6550 ostatní způsoby využití 2, Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:... Ne... Ne... Ne... Ne... CZ Rychnovský vrch 1.6 Kategorie IUCN VI. - chráněné území přírodních zdrojů (III. - přírodní památka) 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Na základě přílohy nařízení vlády č. 132/2005 Sb. v platném znění je navrhovanou kategorií zvláště chráněného území Přírodní památka. Na základě podkladů uvedených v této příloze jsou předmětem ochrany jednotlivé typy přírodních stanovišť. Jedná se o tato stanoviště: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion alba) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému

15 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum L5.4. Acidofilní bučiny 15,43 Listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), místy s příměsí dalších listnáčů (Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Tilia cordata aj.) nebo jehličnamů (Abies alba, Pinus sylvestris a Picea abies), vzácně také porosty s dominancí jedle bělokoré (Abies alba). Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost ; pokud je vyvinuto, zmlazují se v něm dřeviny stromového patra. Jedná se o porosty na mírných i strmých svazích s minerálně chudými půdami na kyselých silikátových horninách krystalinika, hlavně na žulách, rulách, svorech a fylitech, dále na proterozoických a paleozoických břidlicích, křemencích, slepencích, paleoryolitech, znělcích a pískovcích. Na minerálně bohatších horninách rostou acidofilní bučiny na exponovaných svazích a hřebenech ochuzených o živiny. Mineralizace opadu a koloběh živin jsou pomalé. Acidofilní bučiny se vyskytují v nadmořských výškách m.n.m. a výjimečně sestupují na severních svazích a ve stinných údolích i do nižších poloh. Bylinné patro bývá druhově dosti chudé a zpravidla nepřesahuje 30% pokryvnosti. Převládají v něm běžně acidofilní lesní druhy (Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris dilatata, Luzula luzuloides, Veccinium myrtillus) a pravidelně se vyskytují druhy vázané na bučiny (Gymnocarpium dryopteris, Polygonatum verticillatum). Ve vyšších nadmořských výškách dominuje nejčastěji třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a vyskytují se další horské druhy (Blechnum spirant, Huperzia selago, Luzula sylvatika, Lycopodium annotinum). Na kamenitých půdách a sutích silikátových hornin rostou druhově chudé acidofilní bučiny s velkou pokryvností kapradin. Mechorosty (např. Dicranum scoparium a Polytrichastrum formosum) rostou spíše v menších polštářích

16 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum L5.1 Květnaté bučiny 237,29 Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), který může být doprovázen příměsí listnáčů (Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Quercus robur, Tilia cordata, Tilia platyphyllos). Ve vyšších polohách nebo na stinných severních svazích jsou v porostech zastoupeny jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Smrk je přirozenou příměsí montánních bučin, ale v nižších polohách se přirozeně vyskytuje jen na vlhčích půdách. Přirozené zastoupení jedle je dosti proměnlivé. Jedliny jsou spíše vzácné. V keřovém patře bučin rostou kromě zmlazujících dřevin stromového patra také Corylus avellena, Lonicera nigra, Lonicera xylosteum, Sambucus racemosa, Sorbus aucuparia. Květnaté bučiny se vyskytují na eutrofních půdách, obvykle kambizemních s rychlou mineralizací humusu, a to na různých druzích hornin. Na horninách minerálně chudých nebo na vápencích se vyskytují pouze na plošinách nebo mírných svazích, kde je vyvinutá hluboká půda, která omezuje vliv chemizmu horniny na vegetaci. V nižších a středních nadmořských výškách osídlují chladnější rokle a severní svahy všech orientací. Jen výjimečně rostou v nadmořské výšce nad 1000 m. Pokryvnost bylinného patra zpravidla nepřesahuje 30%, ale na vlhčích stanovištích bývá větší. V bylinném patře se vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů, např. Actaea spicata, Carex pilosa, Dentaria bulbifera, Dentaria enneaphyllos, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galeobdolon lutrum s.l., Galium odoratum, Gymnocarpium dryopteris, Hordelymus europaeus, Melica uniflora, Mercurialis perenka, Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Scrophularia nodosa, Seneci ovatus a Vioala reichenbachiana. V podrostu některých květnatých bučin se vyskytují výrazné dominanty. Na zatemněných eutrofních sutích je to například kostřava lesní (Festuca altissima). Na vlhčích místech a v okolí pramenišť mohou dominovat také druhy Chaerophyllum hirsutum a Lisimachia nemorum. Mechorosty rostou spíše na padlých kmenech a kamenech než na povrchu půdy

17 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.1. Hercynské dubohabřiny 8,80 Lesy s převahou habru obecného (carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea a robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). Na plošinách vyšších pahorkatin může být v porostech přimíšena jedle (Abies alba) a buk lesní (Fagus sylvatica). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. Cornus sanguinea, Corylus avellena a Lonicera xylosteum. Hercynské dubohabřiny se vyskytují na živinami bohatých zpravidla hlubokých půdách, na svazích i plošinách, v teplých a mírně teplých oblastech. Podloží je tvořeno nejrůznějšími typy hornin, od kyselých hornin krystalinika přes vápence a slínovce až po třetihorní a čtvrtohorní sedimenty. Na těžších půdách může docházet i k lokálnímu zamokření. V bylinném patře jsou zastoupeny mezofilní lesní druhy Anemone nemorosa, Hepatica nobilis, Hieracium murorum, Lathyrus vernus, Melica nutans, Poa nemoralis, Pulmonaria officinalis, Pyrethrum corymbosum. Druhové složení je variabilní podle míry zastínění stromovým patrem, vlhkosti a dostupnosti bází v půdě. Na výslunných svazích v teplých oblastech se v dubohabřinách vyskytují některé druhy teplomilných doubrav, na bázi svahů a vyšších říčních terasách druhy lužních lesů, na severně orientovaných svazích a ve vyšších pahorkatinách acidofilní druhy a druhy bučin a jedlin. Mechové patro je vyvinuto spíše sporadicky

18 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích a suťích L4 Suťové lesy 2,56 Stromové patro suťových lesů je druhově bohatší než u jiných typů mezofilních listnatých lesů. Převládají v něm dřeviny jako javor mléč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos) a jilm drsný (Ulmus glabra). V nižších nadmořských výškách je hojně zastoupen habr obecný (Carpinus betulus), zatímco v podhorských oblastech lípy ustupují a převládají javory, v horských polohách je přimíšen i buk lesní (Fagus sylvatica) a Jedle bělokorá (Abies alba). Vzácně se v suťových lesích vyskytuje i tis červený (Taxus baccata). Rovněž keřové patro s lískou obecnou (Corylus avellana), srstkou angreštem (Ribes uva-crispa), bezem černým (Sambucus nigra), bezem hroznatým (S. racemosa) a dalšími druhy je bohatě vyvinuto. Jedná se o stanoviště charakteristická strmými svahy s výchozy skal nebo výrazným půdotokem, rokle, dolní části svahů a svahová úpatí s akumulací balvanů nebo jiného suťovitého materiálu. Podloží je obvykle tvořeno tvrdými horninami, a to jak silikátovými, tak vápenci. Půdy jsou mělké v okolí skalních výchozů i hluboké v dolních částech svahů a na svahových úpatích často vlhké, nikoliv však trvale zamokřené. Obsahují velký podíl skeletu, ale současně jsou bohaté živinami. Koloběh živin je v suťových lesích poměrně rychlý. Šuťové lesy tvoří většinopu jen maloplošné porosty rozšířené od pahorkatin až do horských poloh. V bylinném patře je málo ekologicky specializovaných druhů, spíše se vyskytují druhy přesahující z bučin, dubohabřin, údolních jasanovo-olšových luhů a vzácněji i z teplomilných doubrav. Typické je zastoupení nitrofilních druhů, např. kakost smrdutý (Geranium robertianum) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), a druhů náročných na vlhkost jako hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a ptačinec hajní (Stellaria nemorum). Jako výrazné dominanty bylinného patra se v některých porostech uplatňují stín snášející vysoké byliny, na bázemi bohatých a vlhkých půdách je to měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), na hlinitých půdách ovlivněných půdotokem udatna lesní (Aruncus vulgaris). Na strmých horních částech svahů na vápenci se vyskytuje pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), doprovázená některými druhy teplomilných doubrav. Na balvanitých sutích je výrazně vyvinuto mechové patro

19 Smíšené jasano-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty 10,39 Porosty jsou tvoženy dominatní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) s příměsí dalších listnáčů, zejména Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Prunus padus a Ulmus glabrqa. V nižších nadmořských výškách se jako příměs vyskytují Acer campestre, Carpinus betulus, Quercus robur a Tilia cordata, zatímco na dočasně zbahnělých půdách ve vyšších a středních polohách přistupuje Picea abies.v narušených a prosvětlených porostech se ve stromovém patře vyskytuje vrba křehká (Salix fragilis). Keřové patro je často husté a druhově bohaté s převahou zmlazených dřevin stromového patra. V nižších nadmořských výškách se vyskytují také Cornus sanguinea, Euonymus europaea, Ribes uva-crispa a Sambucus nigra, výše Salix caprea, Sambucus racemosa. Jedná se o nivy potoků a středních toků řek nebo svahová prameniště s protékající vodou a podmáčenou rozbahněnou půdou. V nivách vodních toků se voda nachází většinou v malé hloubce pod povrchem půdy a na jaře často dochází k dočasnému zaplavení. Na říčních terasách však může hladina podzemní vody v létě a na podzim klesnout poměrně hluboko. Půdy jsou fluvizemě nebo gleje s širokým rozpětím půdní reakce i obsahu humusu a dobrou zásobou živin. V bylinném patře převažují vlhkomilné lesní druhy (např. Circaea lutetiana, Festuca gigantea, Stachys sylvatika a Stelaria nemorum) spolu s druhy mezofilních lesů (např. Asarum europaeum, Pulmonaria officinalis, Stellaria holostea), které jsou časté hlavně v olšinách na dně hlubokých říčních údolí, kam přecházejí z okolních mezofilních lesů. V okolí lesních pramenišť se vyskytují ostřice (Carex sylvatice, Carex pendula) a mokrýše (Chrysosplenium alternifolium). V olšinách vyšších poloh s výskytem smrku jsou běžné Valamagrostis villosa a Equisetum sylvaticum. V nižších polohách je vyvinutý květnatý jarní aspekt s Anemone nemorosa, Caltha palustris, Fricaria verna subsp. Bulbifera, Gagea lutea a dalšími druhy, naopak na některých lokalitách ve středních nadmořských výškách tvoří nápadný časný jarní aspekt Leucojum vernum. Mechové patro je zpravidla vyvinuto slabé; jeho nejčastějšími druhy jsou Atrichum undulatum, Plagiomnium affine a Plagiomnium undulatum

20 Extenzivní sečené louky nížin a podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 25 Ovsíkové louky se vyskytují na vyšších stupních aluviálních teras a na svazích, nejčastěji v blízkosti sídel. Ovsík převládá zejména na živinami dobře zásobených půdách typu kambizem, hnědozem nebo na fluvizemích říčních teras. Porosty s dominantní kostřavou (Festuca rubra) jsou vázány na živinami chudší oligotrofní kambizemě ve vyšších nadmořských výškách. Suché oligotrofní louky rostou na svažitých, mělkých a často kamenitých hlinitopísčitých až písčitohlinitých kambizemních. Plošně rozsáhlejší porosty jsou vázány na oblasti s extensivním hospodařením, naopak v oblastech s intenzivním hospodařením jsou ovsíkové louky zastoupeny jen maloplošně, často v okolí sídel. Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrehenatherum elatius), nebo podhorské louky, ve kterých převažujeí mezofilní trávy nižšího vzrůstu, např. Agrostis capillaris, Antoxanthum odoratum, Festuca rubra, Trisetum flavescens. Z trav se dále vyskytují Dactylis glomerata, Poa pratensis a další, hojné jsou i širokolisté byliny, např. Campanula patula, Crepis biennis, Daucus carota, Knautia arvensis a Trifolium pratense. Porosty mohou být až 1 m vysoké a podle míry narušování více či méně zapojené, s pokryvností %. Ovsíkové louky jsou jednak sušší a oligotrofní s druhy Pimpinella saxifraga, Plantago media a Ranunculus bulbosus, jednak vlhčí a eutrofní s bylinami náročnými na živiny, jako jsou Geranium pratense a Pastinaca sativa. Biotop zahrnuje také různé přechodné typy ovsíkových luk k širokolistým suchým trávníkům ( s druhy Brachypodium pinnatu, a Salvia pratenesis), smilkovým trávníkům (Campanula rotundifolia, Dianthus deltoides a Potentilla erecta a střídavě vlhkým bezkolencovým, aluviálním psárkovým, vlhkým pcháčovým loukám (Cirsium palustre, Geranium pratense, Lychnis flos-cuculi, Sanguisorba officinalis a Succisa pratensis). Mechové patro bývá vyvinuto často jen omezeně na vlhčích místech. Zdroj: Katalog biotopů české republiky, Milan Chytrý a kolektiv, AOPK ČR 2010 Cílem ochrany jsou ekosystémy jednotlivých biotopů NATURA 2000, které se zde vyskytují. Jednotlivé lesní biotopy v rámci lesního komplexu nevytvářejí ostré hranice, ale vzájemně se prolínají a splývají. Okrajově se zde vyskytují bučiny asociace Luzulo-Fagetum - L5.4. Acidofilní bučiny, které jsou vázané na LT 4S5 (Svěží bučina ochuzená) a SLT 4O (Svěží dubová jedlina), ovšem v reálné situaci v terénu se prolínají s dominantními bučinami asociace Asperulo-Fagetum - L5.1 Květnaté bučiny. K obdobné situaci patrně došlo při původním vymezování biotopů pro návrh území PP, kdy došlo k vymezení dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum L3.1. Hercynské dubohabřiny, které jsou vázány spíše na SLT 1. a 2. LVS, a které se v rámci PPnevyskytují. Ovšem charakter porostů a aktuální stav vegetace v severní a jihozápadní části PP díky vyšímu zastoupení dubu a habru v porostech tato společenstva připomínají. Nacházejí se ve spodních partiích svahů a plynule přecházejí v bučinami asociace Asperulo-Fagetum - L5.1 Květnaté bučiny. V rámci přílohy nařízení č. 132/2005 Sb. v platném znění jsou již zahrnuty do biotopu Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

21 Neostré hranice vytváří i společenstvo lesů svazu Tilio-Acerion na svazích a suťích - L4 Suťové lesy, které jsou vázány v daném území pouze na SLT 3J (Lipová javořina), které plynule přecházejí ve společenstva na SLT 4C ( Vysychavé bučiny) a 4A (lipové bučiny), které také tvoří bučiny asociace Asperulo-Fagetum - L5.1 Květnaté bučiny. Tato společenstva se nacházejí ve vrcholových partiích PP. Smíšené jasano-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) - L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy se vyskytují pouze v severovýchodní a jihovýchodní části ELV. Horní části těchto luhů mají v současnosti charakter kulturního hospodářského lesa s pozměněnou dřevinnou druhovou skladbou. Charakter lužních porostů získávají částečně až ve své střední a spodní části, kde se druhová skladba lesních dřevin přibližuje přirozené druhové skladbě. I tato společenstva plynule přecházejí v bučiny asociace Asperulo-Fagetum - L5.1 Květnaté bučiny. B. druhy V případě, kdy jsou předmětem ochrany ekosystémy, druhy se neuvádějí. 1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v Popis biotopu typu přírodního stanoviště ZCHÚ (%) Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- 25 Ovsíkové louky se vyskytují na vyšších stupních aluviálních teras a na svazích, nejčastěji v blízkosti Centaureion nemoralis) sídel. Ovsík převládá zejména na živinami dobře zásobených půdách typu kambizem, hnědozem nebo na fluvizemích říčních teras. Porosty s dominantní kostřavou (Festuca rubra) jsou vázány na živinami chudší oligotrofní kambizemě ve vyšších nadmořských výškách. Suché oligotrofní louky rostou na svažitých, mělkých a často kamenitých hlinitopísčitých až písčitohlinitých kambizemích. Plošně rozsáhlejší porosty jsou vázány na oblasti s extensivním hospodařením, naopak v oblastech s intenzivním hospodařením jsou ovsíkové louky zastoupeny jen maloplošně, často v okolí sídel

22 Bučiny asociace Asperulo- Fagetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 261,52 Květnaté bučiny se vyskytují na eutrofních půdách, obvykle kambizemích s rychlou mineralizací humusu, a to na různých druzích hornin. Na horninách minerálně chudých nebo na vápencích se vyskytují pouze na plošinách nebo mírných svazích, kde je vyvinutá hluboká půda, která omezuje vliv chemizmu horniny na vegetaci. V nižších a středních nadmořských výškách osídlují chladnější rokle a severní svahy všech orientací. Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), který může být doprovázen příměsí listnáčů (Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Quercus robur, Tilia cordata, Tilia platyphyllo. Ve vyšších polohách nebo na stinných severních svazích jsou v porostech zastoupeny jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Smrk je přirozenou příměsí montánních bučin, ale v nižších polohách se přirozeně vyskytuje jen na vlhčích půdách. Přirozené zastoupení jedle je dosti proměnlivé. Jedliny jsou spíše vzácné. V keřovém patře bučin rostou kromě zmlazujících dřevin stromového patra také Corylus avellena, Sambucus racemosa, Sorbus aucuparia. 2,56 Jedná se o stanoviště charakteristická strmými svahy s výchozy skal nebo výrazným půdotokem, rokle, dolní části svahů a svahová úpatí s akumulací balvanů nebo jiného suťovitého materiálu. Podloží je obvykle tvořeno tvrdými horninami, a to jak silikátovými, tak vápenci. Půdy jsou mělké v okolí skalních výchozů i hluboké v dolních částech svahů a na svahových úpatích často vlhké, nikoliv však trvale zamokřené. Obsahují velký podíl skeletu, ale současně jsou bohaté živinami. Koloběh živin je v suťových lesích poměrně rychlý. Suťové lesy tvoří většinou jen maloplošné porosty rozšířené od pahorkatin až do horských poloh. Stromové patro suťových lesů je druhově bohatší než u jiných typů mezofilních listnatých lesů. Převládají v něm dřeviny jako javor mléč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos) a jilm drsný (Ulmus glabra). V nižších nadmořských výškách je hojně zastoupen habr obecný (Carpinus betulus), zatímco v podhorských oblastech lípy ustupují a převládají javory, v horských polohách je přimíšen i buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). Rovněž keřové patro s lískou obecnou (Corylus avellana), srstkou angreštem (Ribes uva-crispa), bezem černým (Sambucus nigra), bezem hroznatým (S. racemosa) a dalšími druhy je bohatě vyvinuto

23 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 10,39 Jedná se o nivy potoků a středních toků řek nebo svahová prameniště s protékající vodou a podmáčenou rozbahněnou půdou. V nivách vodních toků se voda nachází většinou v malé hloubce pod povrchem půdy a na jaře často dochází k dočasnému zaplavení. Na říčních terasách však může hladina podzemní vody v létě a na podzim klesnout poměrně hluboko. Půdy jsou fluvizemě nebo gleje s širokým rozpětím půdní reakce i obsahu humusu a dobrou zásobou živin. Porosty jsou tvoženy dominatní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) s příměsí dalších listnáčů, zejména Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Prunus padus a Ulmus glabrqa. V nižších nadmořských výškách se jako příměs vyskytují Acer campestre, Carpinus betulus, Quercus robur a Tilia cordata, zatímco na dočasně zbahnělých půdách ve vyšších a střeních polohách přistupuje Picea abies.v narušených a prosvětlených porostech se ve stromovém patře vyskytuje vrba křehká (Salix fragilis). Keřové patro je často husté a druhově bohaté s převahou zmlazených dřevin stromového patra. V nižších nadmořských výškách se vyskytují také Cornus sanguinea, Euonymus europaea, Ribes uva-crispa a Sambucus nigra, výše Salix caprea, Sambucus racemosa. 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany jsou ekosystémy jednotlivých naturových biotopů EVL, které se zde vyskytují. Jedná o společenstva Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), Bučiny asociace Asperulo-Fagetum, 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích a 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae). Jednotlivé lesní biotopy zde nevytvářejí ostré hranice, ale vzájemně se prolínají. Z tohoto důvodu je nutné k ochraně přistoupit komplexně a zároveň diferencovaně. V současnosti celý lesní komplex dosahuje maximálně 4. stupně ekologické stability. Přestárlé bukové porosty ve vrcholových partiích se blíží k 5. stupni ekologické stability a naopak lesní porosty lemující východní část území PP se více blíží ke 3. stupni ekologické stability. Souhrnně lze o celém lesním komplexu konstatovat, že se jedná o kulturní hospodářský les v různých věkových stádiích jednoetážových lesních porostů s vyšším zastoupením podílu melioračních a zpevňujících dřevin Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Převažujícím typem společenstev v rámci území PP jsou bučiny asociace Asperulo-Fragetum. V rámci území jsou pro ně charakteristické SLT 4B (Bohatá bučina), 4S (Svěží bučina), 4D (Obohacená bučina), 4A (Lipová bučina) a 4C (Vysychavá bučina). Květnaté bučiny se vyskytují na eutrofních půdách, obvykle kambizemních s rychlou mineralizací humusu, a to na různých druzích hornin. Na horninách minerálně chudých nebo na vápencích se vyskytují pouze na plošinách nebo mírných svazích, kde je vyvinutá hluboká půda, která omezuje vliv chemizmu horniny na vegetaci. V nižších a středních nadmořských výškách osídlují chladnější rokle a severní svahy všech orientací. Květnaté bučiny tvoří listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), který může být doprovázen příměsí listnáčů (Acer pseudoplatanus, Acer platanoides,

24 Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Quercus robur, Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Ulmus glabra). Ve vyšších polohách nebo na stinných severních svazích jsou v porostech zastoupeny jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Smrk je přirozenou příměsí montánních bučin, ale v nižších polohách se přirozeně vyskytuje jen na vlhčích půdách. Přirozené zastoupení jedle je dosti proměnlivé. Jedliny jsou spíše vzácné. V keřovém patře bučin rostou kromě zmlazujících dřevin stromového patra také Corylus avellena, Lonicera nigra, Lonicera xylosteum, Sambucus racemosa, Sorbus aucuparia. Dlouhodobým cílem ochrany je dosáhnout v jednotlivých lesních porostech, které jsou základními prostorovými jednotkami rozdělení lesa, přirozené druhové skladby lesních dřevin v závislosti za stanovištních podmínkách vyjádřených soubory lesních typů. Přestože zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin v porostech, které jsou součástí PP, je v současnosti vyšší než je pro hospodářský les legislativně požadováno, je druhová skladba stále vzdálená přirozené druhové skladbě odpovídající stanovištním podmínkám. Změny za stávajícího stavu nelze dosáhnout jinak než systematickým usměrňováním přírodních procesů a vkládáním práce hospodáře usměrňováním druhové skladby a doplňování dřevin, které v druhové skladbě chybí nebo jsou v nedostatečném poměru. V přestárlých porostech, které se nacházejí ve vrcholových částech PP, které dnes dosahují stáří více jak 150 let, doporučujeme ponechat některé části samovolnému vývoji a vybrané přestárlé jedince ponechat na dožití. Ponecháním některých jedinců na dožití a ponecháním odumřelých jedinců na místě budou podpořeny organizmy vázané na staré stromy a odumřelé silné dřevo. Popsaný proces je v současnosti již nastartován. Jedná se především o porosty na stanovištích 4C a 4B. Přestárlé porosty 506 B15, 506 D16 a 505 B17 tvoří nejcennější části společenstev bučin asociace Asperulo-Fragetum na území EVL. V rámci střednědobého cíle je nutné se soustředit na postupné přibližování stávající druhové skladby přirozené druhové skladbě. Požadovaného efektu lze postupně dosáhnout výchovnými zásahy, které budou zaměřeny na upřednostňování a uvolňování melioračních a zpevňujících dřevin na úkor SM a částečně MD. Jedná se především o lesní porosty od stádia mlazin přes tyčkoviny, tyčoviny až nastávající kmenoviny. I v dospívajících porostech lze zlepšit cíleným výběrem zastoupení dřevin ve prospěch dřevin přirozené druhové skladby. V některých porostních skupinách, kde se buk dostává do druhé etáže lze navíc tyto porostní skupiny diferencovat i věkově. Specifický přístup je třeba věnovat porostům rostoucích v severozápadní části a v jihozápadní části PP. Jde především o lesní porosty 506 A, 506 B a 505 E. Tyto lesní porosty jsou velice druhově pestré s vyšším zastoupením dubu i buku a širokou paletou dalších melioračních a zpevňujících dřevin (JV, KL, JS, LP, HB, TŘ, OS). Již uvedené lesní porosty mají charakter dubohabřin přecházející ve vrcholových partiích v bučiny. V rámci naplňování krátkodobého horizontu je zapotřebí se soustředit na obnovu stávajících porostů, které již dosáhly doby obmýtí. V případě, kdy budou obnovovány dospělé porosty, jejichž druhová skladba se blíží přirozené druhové skladbě, je žádoucí zachovat tvar lesa a hospodářský soubor z předchozího produkčního cyklu. Změny, které je možné považovat za žádoucí, jsou pouze takové, které směřují k přirozené druhové skladbě nově vznikajících lesních porostů. V případě, kdy dochází k obnovám hospodářského lesa s dominantním zastoupením smrku, nově vznikající porosty by měly být zakládány s druhovou skladbou, která se bude blížit přirozené druhové skladbě nebo s dominantním zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin. Přirozenou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin je žádoucí všemožně podporovat a chybějící druhy dřevin do porostů uměle vnášet. Přirozená obnova buku se ve větší míře objevuje ve spodní části svahů se severovýchodní expozicí

25 Květnaté bučiny a jedliny jsou ohroženy zejména převáděním na jehličnaté monokultury a přezvěřením. Management, zaměřený na udržení ekosystémů bučin a jedlin v jejich dosavadním rozšíření a složení na zajištění jejich trvalé přirozené obnovy spočívá v lesnickém hospodaření, které podporuje přirozenou obnovu těchto ekosystémů a vylučuje negativní vlivy holosečné obnovy porostů s následnou výsadbou monokultur zejména jehličnatých dřevin. Přezvěření způsobuje jednak škody na přirozeném zmlazení, jednak ruderalizaci a eutrofizaci prostředí, což přispívá k šíření některých nepůvodních druhů. Zbytky porostů s jedlí zasluhují speciální pozornost. Pro ochranu bučin je důležité udržování nízkých stavů zvěře a ochrana přirozeného zmlazení * - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Ve vrcholových partiích ELV místy bučiny asociace Asperulo-Fragetum přecházejí v lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích. V rámci území jsou pro ně charakteristické SLT 3J (Lipová javořina). Jedná se o stanovište charakteristická strmými svahy s výchozy skal nebo výrazným půdotokem, rokle, dolní části svahů a svahová úpatí s akumulací balvanů nebo jiného suťovitého materiálu. Půdy jsou mělké v okolí skalních výchozů i hluboké. Obsahují velký podíl skeletu, ale současně jsou bohaté živinami. Koloběh živin je v suťových lesích poměrně rychlý. Suťové lesy tvoří většinou jen maloplošné porosty rozšířené od pahorkatin až do horských poloh. Stromové patro suťových lesů je druhově bohatší než u jiných typů mezofilních listnatých lesů. Převládají v něm dřeviny jako javor mléč (Acer platanoides), javor klen (A. pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos) a jilm drsný (Ulmus glabra). V nižších nadmořských výškách je hojně zastoupen habr obecný (Carpinus betulus), zatímco v podhorských polohách lípy ustupují a převládají javory, v horských polohách je přimíšen i buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). V rámci vymezeného území se jedná o několik menších lokalit ve vrcholových partiích ELV. Cílem ochrany je dosáhnout přirozené druhové skladby lesních dřevin v závislosti na stanovištních podmínkách vyjádřených soubory lesních typů. Obvykle tato stanoviště bývají zařazovány do kategorie lesů ochranných. Půdoochranná funkce svým významem převyšuje funkci produkční. Žádoucím stavem ekosystému je vertikální rozrůzněnost s maximálním využitím přirozené obnovy všech stanovištně vhodných dřevin (více etážové porosty). Obnovní doba u těchto lesů může být i delší než 50 let. V konkrétních podmínkách EVL lesní ekosystém tvoří převážně porosty ve stádiu kultur až do 50 let věku. V rámci výchovných zásahů je vhodné podporovat maximální druhovou pestrost všech stanovištně vhodných dřevin. Okrajově do lokality zasahují i velmi staré porosty. V rámci jejich obnovy je žádoucí maximálně využít přirozené obnovy s vnášením chybějících druhů dřevin a zároveň vybrané jedince či skupiny jedinců ponechat na dožití s bezpečným ponecháním mrtvého dřeva na místě. Díky své vazbě na těžko přístupná stanoviště patří tyto lesy k našim nejzachovalejším přirozeným lesům. Jejich ohrožení těžbou nebo výsadbou nepůvodních dřevin je menší než u jiných lesních biotopů, přesto i zde se tyto vlivy projevují. V některých porostech se šíří invazní Impatienc parviflora

26 3. 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Potoční luhy v rámci území ELV patří mezi smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy. Ve vymezném území jsou pro ně charakteristické SLT 3U (Javorová jasenina) a 3L (Jasanová olšina). Jedná se o nivy potoků a středních toků řek nebo svahová prameniště s protékající vodou a podmáčenou rozbahněnou půdou. V nivách vodních toků se voda nachází většinou v malé hloubce pod povrchem půdy a na jaře často dochází k dočasnému zaplavení. Půdy jsou fluvizemě nebo gleje s širokým rozpětím půdní reakce i obsahu humusu a dobrou zásobou živin. Porosty bývají tvoženy dominatní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) s příměsí dalších listnáčů, zejména Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Prunus padus a Ulmus glabrqa. V nižších nadmořských výškách se jako příměs vyskytují Acer campestre, Carpinus betulus, Quercus robur a Tilia cordata, zatímco na dočasně zbahnělých půdách ve vyšších a střeních polohách přistupuje Picea abies. V narušených a prosvětlených porostech se ve stromovém patře vyskytuje vrba křehká (Salix fragilis). Keřové patro je často husté a druhově bohaté s převahou zmlazených dřevin stromového patra. V nižších nadmořských výškách se vyskytují také Cornus sanguinea, Euonymus europaea, Ribes uva-crispa a Sambucus nigra, výše Salix caprea, Sambucus racemosa. V rámci vymezeného území se jedná o dvě lokality a to v severovýchodní části a jihovýchodní části PP. Dlouhodobým cílem ochrany je dosáhnout v porostech a lokalitách potočních luhů odlišného přístupu k hospodaření než je tomu v navazujících lesních porostech. K dlouhodobému cíly ochrany patří dosažení přirozené druhové skladby lesních dřevin v závislosti na stanovištních podmínkách vyjádřených soubory lesních typů. Současný stav lesních porostů potočních luhů je poměrně značně vzdálen optimálnímu stavu. V horních částech převažují kulturní smrkové porosty s menším podílem melioračních a zpevňujících dřevin. Střední části a spodní části potočních luhů mají již druhovou skladbu bohatší. Vznikají zde světliny po nahodilých těžbách. Objevuje se zde chřadnutí olší, odumírání jasanů i lip. Z tohoto důvodu je podpora co nevětší druhové rozmanitosti dřevin v porostech vysoce žádoucí. Spodní části potočních luhů sousedící se zemědělskou krajinou jsou již s vyšším výskytem ruderálních druhů. V rámci střednědobého cíle je nutné se soustředit na postupné přibližování stávající druhové skladby přirozené druhové skladbě. Požadovaného efektu lze postupně dosáhnout výchovnými zásahy, které budou zaměřeny na upřednostňování a uvolňování melioračních a zpevňujících dřevin na úkor SM a částečně také MD. Jedná se především o lesní porosty od stádia mlazin přes tyčkoviny, tyčoviny až nastávající kmenoviny. I v dospívajících porostech lze zlepšit cíleným výběrem zastoupení dřevin ve prospěch dřevin přirozené druhové skladby. Ponechávání některých jedinců na dožití nebo ponechávání částí stromů na místě je možné, ale pouze v souvislosti s bezpečným průtokem vodních toků tak aby se netvořily překážky, které by mohly bránit volnému průtoku. Ponecháním některých jedinců na dožití a ponecháním odumřelých jedinců na místě budou podpořeny organizmy vázané na staré stromy a odumřelé silné dřevo. Popsaný proces je v současnosti již nastartován v dolních částech potočních luhů. V rámci naplňování krátkodobého horizontu je zapotřebí se soustředit na obnovu stávajících porostů, které již dosáhly doby obmýtí. V případě, kdy budou obnovovány dospělé porosty, jejichž druhová skladba se blíží přirozené druhové skladbě, je žádoucí zachovat tvar lesa

27 a hospodářský soubor z předchozího produkčního cyklu. Změny, které je možné považovat za žádoucí, jsou pouze takové, které směřují k přirozené druhové skladbě nově vznikajících lesních porostů. V případě, kdy dochází k obnovám hospodářského lesa s dominantním zastoupením smrku, nově vznikající porosty by měly být zakládány s druhovou skladbou, která se bude blížit přirozené druhové skladbě nebo s dominantním zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin. Přirozenou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin je žádoucí všemožně podporovat a chybějící druhy dřevin do porostů uměle vnášet i formou podsadeb. Aby mohla být prováděna systematická opatření, která by vedla ke zlepšení stávajícího stavu, bylo by vhodné vymezit v budoucím LHP/O lokality potočních luhů do samostatných porostních skupin, které budou kopírovat SLT pro ně typické. V rámci změn v druhové skladbě je nutné podporovat umělou obnovu jedle, jilmů, olše, topolu černého a dubů. Tyto luhy jsou ohroženy změnami vodního režimu krajiny, mýcením porostů, výsadbou smrkových a jiných monokultur a eutrofizaví způsobenou splachy z polí, v jejímž důsledku se v bylinném patře šíří a posléze převládají Carex brizoides, Phalaris arundinacea a Urtica dioica, v keřovém patře Sambukus nigra. Ochrana údolních jasano-olšových luhů spočívá v omezení těchto negativních vlivů Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) Luční společenstva, která jsou součástí PP, tvoří druhově bohatší zemědělsky intensivně obhospodařovaná luční společenstva, která jsou protkána solitéry stromů, remízky a mezemi s křovinami se zastoupením stanovištně vhodných druhů dřevin v různých sukcesích stádiích. Některé porosty jsou druhově pestré, jiné s nižší reprezentativností vznikly postupným dosycováním lučními druhy z obnovovaných intenzivních luk. Na Z svazích Rychnovského vrchu jsou poměrně hojně zapojené porosty křovin. V rozvolněných porostech jsou i společenstva lesních lemů svazu Trifolion medii a druhy svazu Arrhenatherion. Ostatní nelesní společenstva jsou zastoupena fragmentárně jako porosty střední až horší kvality (degradace v důsledku nekosení, eutrofizace apod.).celkově vytvářejí bohatou mozaiku krajiny. Ovsíkové louky jsou zde zastoupeny jak v sušší podobě, tak i ve vlhčí podobě a přechodové podobě. Cílem ochrany je udržet současnou bohatou druhovou skladbu lučních porostů, zamezit rudealizaci a zachovat bohatou rozptýlenou keřovou a stromovou zeleň v dané lokalitě. Ovsíkové louky se vyskytují na vyšších stupních aluviálních teras a na svazích, nejčastěji v blízkosti sídel. Ovsík převládá zejména na živinami dobře zásobených půdách typu kambizem, hnědozem nebo na fluvizemních říčních teras. Porosty s dominantní kostřavou (Festuca rubra) jsou vázány na živinami chudší oligotrofní kambizemně ve vyšších nadmořských výškách. Suché oligotrofní louky rostou na svažitých, mělkých a často kamenitých hlinitopísčitých až písčitohlinitých kambizemích. Plošně rozsáhlejší porosty jsou vázány na oblasti s extensivním hospodařením, naopak v oblastech s intenzivním hospodařením jsou ovsíkové louky zastoupeny jen maloplošně, často v okolí sídel. Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrehenatherum elatius), nebo podhorské louky, ve kterých převažují mezofilní trávy nižšího vzrůstu, např. Agrostis capillaris, Antoxanthum odoratum, Festuca rubra, Trisetum flavescens. Z trav se dále vyskytují Dactylis glomerata, Holcus lanatus, Poa pratensis a další, hojné jsou i širokolisté byliny, např. Campanula patula, Crepis biennis, Daucus carota, Knautia arvensis a Trifolium pratense. Porosty mohou být až 1 m vysoké a podle míry narušování více či méně zapojené, s pokryvností %. Pestrý je výskyt ohrožených druhů v rámci ELV: orlíček obecný

28 (Aquilegia vulgaris), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ostřice odchylná (Carex appropinquata), o. trsnatá (C. cespitosa), o. Davallova (C. davalliana), chrpa luční ostroperá (Centaurea jacea subsp. oxylepis), čarovník alpský (Circaea alpina), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), hnilák lysý (Monotropa hypophegea), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), starček potoční (Tephroseris crispa), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), rozrazil horský (Veronica montana aj.). Biotop je ohrožen přehnojováním, rudealizací, opuštěním pozemků a jejich následným zarůstáním. Pokud zůstanou ležet tyto louky ladem, zarůstají nejprve dominantními druhy přítomnými v porostech, následně pak expanzivními druhy, zejména třtinou křovištní (Calamagrostis epigeios). Obnova takových porostů je velmi obtížná a může trvat i několik let. Základem obhospodařování je pravidelná seč minimálně jednou ročně. U nížinných typů s ovsíkem je třeba při větší frekvenci sečí hnojit a vápnit

29 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Rychnovský vrch se nachází na východním okraji obce Rychnov cca 10 km jjv. od Lanškrouna. Dominantní lesní vegetaci tvoří květnaté bučiny. V menší míře jsou zastoupeny acidofilní bučiny, na prudších svazích suťové lesy, na úpatí svahů hercynské dubohabřiny. V nivách vodních toků se nachází údolní jasanovo-olšové luhy. Z lučních společenstev převládají na svazích mezofilní ovsíkové louky a různá přechodová stádia k poháňkovým pastvinám, podél toků a ve sníženinách k vlhkým pcháčovým loukám. Neobhospodařované luční partie zarůstají vysokými mezofilními a xerofilními křovinami. Na vlhkých místech vegetace vysokých ostřic. Na východním svahu se nachází jedno rozsáhlejší lesní prameniště. Hlavní součást vegetace Rychnovského vrchu tvoří květnaté bučiny. Několik porostů si zde zachovalo složení blízké přirozenému. Květnaté bučiny zde převážně náleží do as. Dentario enneaphylli-fagetum, místy s výskytem, jedle bělokoré (Abies alba), s bylinným patrem tvořeným převážně bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), pitulníkem horským (Galeobdolon montanum), netýkavkou nedůtklivou (Impatiens noli-tangere). Nejzachovalejší staré porosty jsou ve věku přes 150 let. V uvedeném segmentu lze na plošinách zaznamenat i porosty, které se blíží květnatým jedlinám as. Saniculo-Abietetum. Pro lokalitu je charakteristický vysoký podíl lípy v porostech květnatých bučin, který je důsledkem dřívějšího lesního hospodaření. V některých porostech je lípa dominantní dřevinou. V porostech květnatých bučin se sníženou reprezentativností zpravidla ve stromovém patře převažuje smrk, v bylinném patře ostružiníky. Suťové lesy (as. jilmových javořin Mercuriali- Fraxinetum) mají často druhově bohaté bylinné i stromové patro - česnek medvědí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Na vrcholu Rychnovského vrchu se tyto svahové lesy blíží teplomilnější as. habrových javořin Aceri-Carpinetum. Acidofilní bučiny tvoří pouze menší porosty s výrazným zastoupením smrku a chudým bylinným patrem. Luhy představují většinou druhově bohaté porosty as. Arunco sylvestris-alnetum, místy přecházející v as. Stellario-Alnetum či Carici remotae-fraxinetum (výskyt bledule jarní (Leucojum vernum), oměje vlčího moru žláznatého (Aconitum vulparia), česneku medvědího (Allium ursinum), prvosenky vyšší (Primula elatior)). Poměrně velké plochy ovsíkových luk jsou na SZ svazích Rychnovského vrchu. Některé porosty jsou druhově pestré, jiné s nižší reprezentativností vznikly postupným dosycováním lučními druhy z obnovovaných intenzivních luk. Na Z svazích Rychnovského vrchu jsou poměrně hojně zapojené porosty křovin (trnka, hloh a růže). V rozvolněných porostech jsou i společenstva lesních lemů svazu Trifolion medii a druhy svazu Arrhenatherion. Ostatní nelesní společenstva jsou zastoupena fragmentárně jako porosty střední až horší kvality (degradace v důsledku nekosení, eutrofizace apod.). Pestrý je výskyt ohrožených druhů. Geologie: Jedná se o výraznou kuestu, která je tvořena křídovými sedimenty pískovci a slínovci. Na úpatí západních svahů vrchu pak podloží tvoří červené permské sedimenty, pískovce a slepence. Geomorfologie: Moravskotřebovská kotlina - sz. část Moravskotřebovské pahorkatiny; tektonicky a litologicky podmíněná kotlina v povodí Moravské Sázavy

30 Reliéf: Členitý pahorkatinný reliéf. Centrem lokality je hřbet Rychnovského vrchu (541 m n. m.), na který navazují stráně s převážně nelesní vegetací na západním úpatí vrchu, částečně lesní komplex Rychnovského lesa na východním úpatí hřbetu. Hřbet Rychnovského vrchu je orientován ve směru SSZ JJV. Hřbetem probíhá několik zlomů. Hlavní hřbet je na vrcholu tvořen dvěma souběžnými hřebínky, mezi nimiž je několik sníženin, v nichž dochází ke hromadění srážkové vody, takže ve vrcholové části vrchu jsou dvě jezírka, která pouze v sušších obdobích roku vysychají. Pedologie: Převažují kambizemě. Krajinná charakteristika: Jde o členité území, tvořené v centrální části hřbetem Rychnovského vrchu; s dominantními porosty květnatých bučin a zachovalými společenstvy svahových luk. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu Okrotice bílá Cephalanthera damasonium Prstnatec májový Dactylorhiza majalis Vemeník dvoulistý Platanthera bifolia Kapradiník bažinný Thelypteris palustris Kruštík modrofialový Epipactis purpurata Čmelák Bombus spp. Sýček obecný Ahene noctua Jestřáb lesní Accipiter gentilis koroptev polní Perdix perdikx Veverka obecná Sciurus vulgarit aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky Jednotlivě Ohrožený Listnaté lesy, křovinaté stráně a světlé lemy Jednotlivě Ohrožený Mokré až bažinaté louky citlivý na dusík Jednotlivě Ohrožený Louky, křoviny, světlé lesy a jejich okraje Jednotlivě Ohrožený Vyskytuje se v potočních luzích Jednotlivě Ohrožený Stinné listnaté a smíšené lesy Jednotlivé skupiny Ohrožený Louky Jednotlivě silně ohrožený Okraje listnatých lesů Jednotlivě Ohrožený Lesy Jednotlivá hejnka Ohrožený Pole, louky, rozptýlená zeleň remízovitého typu Jednotlivě Ohrožený Smíšené lesy, parky, zharady Poznámka: Ostatní druhy uvedené jako ohrožené v kapitole 1.9. Cíl ochrany a v příloze nařízení vlády č. 132/2005 Sb. v platném znění jsou druhy vzácné nikoliv jako druhy ohrožené podle uvedené přílohách vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Krajině na českomoravském pomezí mezi Lanškrounem a Moravskou Třebovou dominuje návrší Rychnovský vrch s nejvyšší kótou Moravskotřebovské kotliny (geomorfologický celek podorlická pahorkatina ). Pojmenování dostal podle obce Rychnov na Moravě, ležící pod západním svahem. Úzký, asi 3 km dlouhý (přibližně směru S-J) a téměř souvisle zalesněný hřbet je tvořen tektonicky značně porušenými slínovci svrchnokřídového stáří. Jejich

31 souvrství je zde téměř svislé postaveno a v rozdvojené vrcholové části hřbetu na něm vznikla příkopová sníženina, místy vyplněná mokřinami a malými jezírky. a) ochrana přírody Území, kde se nachází EVL, se dosud v žádném režimu zvláště chráněného území nenacházelo. Kromě obecné ochrany přírody a krajiny zde žádný cílený management neprobíhal. V rámci dotčeného území byla vymezena dvě funkční lokální biocentra a to biocentrum U Mariánské studánky pod identifikačním číslem /0001 o výměře ha a biocentrum Pod Hřebenem o výměře ha pod identifikačním číslem /9031. Obě biocentra jsou propojena funkčním lokálním biokoridorem. Územím pak prochází několik dalších funkčních nebo částečně funkčních biokoridorů, které propojují další přilehlé prvky ÚSES. Cílený management ani v prvcích ÚSES prováděn dosud nebyl. Situace ÚSES je dobře patrná ze snímku mapy, který je součástí přílohy tohoto plánu péče - Příloha č. M5 b) Mapa stupňů ekologické stability lesních porostů 1: b) lesní hospodářství Lesní společenstva komplexu Rychnovského vrchu tvoří hospodářské lesy s pozměněnou druhovou skladbou. Na plošinách a mírných svazích s východní expozicí převládají kulturní smrčiny místy s vyšším zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin. V současnosti již porosty monokulturního charakteru zakládány nejsou. Vyšší podíl melioračních a zpevňujících dřevin se vyskytuje na prudkých stráních Rychnovského vrchu, především na západním svahu a na vlastním hřebenu. Tyto porosty dosahují různého stáří od mlazin, přes tyčkovinu a tyčovinu, porosty dospívající, dospělé i přestárlé. Intenzita hospodaření je mimo vrcholových partií velice výrazná. Jedná se většinou o porosty složené z porostních skupin, které mají podobu jednoetážových a stejnověkých skupin. Více etážové porosty jsou zastoupeny spíše ojediněle. Po roce 1948 přešly lesy na Rychnovském vrchu do vlastnictví stánu a právo hospodaření na nich vykonávají státní právnické osoby. Dle II. etapy šetření historických majetků prováděné po roce 1989 patřily původně tyto lesy F. J. Lichtesteinovi. Hospodaření je popsáno v I. Etapě Historického průzkumu na LZ Moravská Třebová, který je k dispozici na ÚHÚL v ústředí v Brandýse nad Labem. V roce 1950 je již lesní komplex v majetku státu u ŘLZ Moravské Třebové. V roce 1960 byl lesní komplex součástí LHC Moravská Třebová I. V roce 1971 se stal součástí LHC Moravská Třebová byl Lesní závod Moravská Třebová zrušen a přešel do lesního závodu Svitavy (od ). LHC měl nadále název Moravská Třebová. Rozhodnutím MLVH č.j /ORLH/78 ze dne byly hranice LZ ztotožněny s hranicemi LHC, to znamená, že každý lesní závod už měl jenom jedno LHC. Platnosti původních LHC byly sjednoceny prodloužením nebo zkrácením platnosti LHP. V rámci LZ Svitavy patřil lesní komplex pod polesí Staré Město (někde je uváděno Moravská Třebová). Platnost LHP byla sjednocena na období a navazuje dodnes. LHP k již dělala soukromá taxační kancelář firma LHProjekt, a.s. se sídlem v Brně (LHP s platností ). Po vzniku LČR, s.p. byla zřízena LS Svitavy, která spravuje tyto lesy dodnes. V současnosti je lesní komplex zařízen v LHP pro LČR Svitavy s platností LHP LPH vyhotovil LESPROJEKT BRNO, a.s

32 Lesní komplex je zpřístupněn dvěma tvrdými cestami kategorie 1L1. První hlavní komunikací, která zajišťuje přístup do lesního komplexu je cesta 1L1 s názvem Třebářovská a zpřístupňuje lesní porosty od severu, po celé východní straně až k jihu. Z druhé strany na ni navazuje cesta 1L1 s názvem Rychnovská, která zpřístupňuje les ze západní strany. Od severu je možný také přístup po panelové cestě z obce Rychnov na Moravě. Dále jsou lesní porosty zpřístupňovány celou sítí přibližovacích lesních cest typu 3L téměř bez jakéhokoliv vybavení. Tyto lesní cesty jsou vesměs sjízdné, ale jsou také značně poničené lesní technikou, zdržuje se v nich voda a erodují. Jejich opravy se provádějí pouze formou provozního zpevnění. Pro jemnější formy hospodaření i pro management ochrany se stává stav cestní sítě limitujícím faktorem. Z tohoto důvodu lze požadovat důslednější péči o stávající cestní síť a doporučit rekonstrukci cesty od Mariánské studánky až na křižovatku s hlavní cestu Třebářovskou. V rámci rekonstrukce by měla být cesta přestavěna na parametry lesní cesty 2L s doporučenou přírodě šetrnou technologií mechanicky zpevněného kameniva. Velká část lesních porostů na východní straně Rychnovského vrchu dospělo do stádia obnovy. Hospodář obnovu těchto porostů zahájil již v předchozím decéniu a pokračuje v ní. Převažuje násečný způsob obnovy se snahou o využití přirozeného zmlazení. Ani Rychnovskému vrchu se nevyhnuly větrné kalamity probíhající v posledních letech, ale zásadní dopad na území neměly a k žádnému jednorázovému velkoplošnému odlesnění nedošlo. V rámci obnovních prvků jsou nové porosty zakládány s vyšším podílem melioračních a zpevňujících dřevin. Při zakládání porostů jejich podíl výrazně převyšuje minimální podíl daný legislativou, místy zcela převažují, což koresponduje s cílem přibližování se přirozené druhové skladbě. Kultury s vysokým podílem melioračních a zpevňujících dřevin jsou chráněny oplocenkami proti škodám zvěří. V místech, která technologicky umožňují podrostní způsob hospodaření, by měl by být preferován. Pokud se přirozená obnova u melioračních a zpevňujících dřevin objevuje, měla by být maximálně využita i za cenu pomalejšího postupu obnovy. V některých porostech se objevuje masivní přirozené zmlazení buku, ale v současnosti se s ním pracuje jen omezeně. Škody zvěří v podobě okusu se sice objevují, ale k vidění jsou na nárostech jen velice málo. Tento faktor ovlivňuje potravní nabídka v jednotlivých částech lesa a zastoupení listnáčů v přirozené obnově. V rámci výchovných zásahů i zdravotního výběru je žádoucí uvolňovat spodní etáž, pokud se vyskytuje a přispět tak k větší diverzifikaci lesních porostů. Na strmých svazích Rychnovského vrchu bude i v budoucnu převažovat forma násečná. Jemnější formy hospodaření jsou v těchto podmínkách technologicky obtížně proveditelné. Lze je provádět pouze v dosahu ze stávající cestní sítě. Jejich opodstatnění i za cenu zvýšených nákladů má pouze v přestárlých porostech ve vrcholových partiích. Jedním z cílů ochrany by mělo být ponechání alespoň některých jedinců nebo skupin těchto přestárlých porostech na dožití. LČR, s.p. v rámci území EVL v režimu hospodářských zásahů realizují i projekty zaměřené na obnovu v rámci Operačního programu Životní prostředí. Souběžně s obnovou porostů zároveň probíhají výchovy lesních porostů, které v době zpracování plánu péče probíhaly v jihozápadní části EVL. Pokud nastolený trend hospodaření bude zachován, povede jednoznačně ke zlepšení ekosytémů v rámci EVL. c) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření se přímo dotýká v rámci PP pouze trvalých travních porostů a v rámci ochranného pásma i orné půdy, která EVL obklopuje. Historicky zde zemědělské hospodaření probíhalo velmi intenzivně. V posledních letech klesla intenzita hospodaření pouze na trvalých travních porostech. Vetší část je i v současnosti nadále zemědělsky

33 obhospodařována, ale nacházejí se zde části, kde se pravidelně nehospodaří, což vede k rudealizaci a postupnému zarůstání. Luční enkláva v jihovýchodní části PP není zahrnutá do žádného půdního bloku a hospodaří se na ní nepravidelně nebo vůbec. Další dvě luční enklávy, které se nacházejí v jihozápadní části PP jsou pravidelně sečeny a jedná se o půdní bloky 7102 a 7103/6. Komplex luk v severozápadní části PP je z převážné části v LPIS a je zemědělsky obhospodařován. Jedná se o půdní bloky 7006, 7007/1, 7903/2. Ovšem severní část tohoto lučního komplexu je již mimo LPIS a hospodaří se na něm nepravidelně. V severní části PP se nachází půdní blok Uvnitř půdních bloků se nacházejí i registrované krajinné prvky, čímž by měla být zabezpečena jejich ochrana před poškozováním zemědělským hospodařením. V ochranných pásmech je potřeba omezit používání chemických prostředků na ochranu rostlin tak, aby nedocházelo k ochuzování lučních společenstev. Na území PP na trvalých travních porostech lze doporučit vyloučení používání chemických prostředků na ochranu rostlin (což se nevztahuje na likvidaci invazních druhů jako je bolševník a netýkavka) a omezit hnojení. d) rybníkářství Rybníkářství nepatří mezi způsoby využívání PP ani se obhospodařování PP nedotýká. e) myslivost Území PP se zasahuje do čtyřech honiteb. Největší lesní část území se nachází v honitbě s názvem Rychnovský kopec s evidenčním číslem Větší část trvalých travních porostů se nachází v honitbě s názvem Rychnov na Moravě s evidenčním číslem Vlastníkem honitby jsou LČR s.p. Jena loučka spadá pod honitbu s názvem Staré Město s evidenčním číslem Další loučka se nachází v honitbě s názvem Třebařov s evidenčním číslem Ostatní honitby patří mezi honitby společenstevní. Hranice honitby Rychnovský kopec tvoří z převážné většiny nevhodně rozhraní pole les. Tím je limitován i účinný způsob ovlivňování pružného mysliveckého hospodaření se stavy zvěře a předcházení škodám zvěří. Působení zvěře na lesní porosty v současnosti nepředstavuje významné ohrožení. Škody zvěří typu loupání se nevyskytují vůbec a škody okusem jsou patrné na přirozené obnově pomístně, přestože pro přirozené zmlazení jedle i tyto škody mohou tvořit zásadní překážku. Běžnou péčí o kultury v souladu se stávajícími právními předpisy lze škody okusem eliminovat. Problém může představovat výskyt zvýšených stavů černé zvěře. Vyšší stavy černé zvěře mohou způsobovat škody na přirozeném zmlazení listnáčů a mohou přirozené zmlazení i do jisté míry limitovat. Škody mohou vznikat i na výsadbách nebo na trvalých travních porostech. Z popsaných důvodů je nutné situaci neustále monitorovat a případně dát podnět ke snížení stavů černé zvěře

34 f) rybářství Rybářství nepatří mezi způsoby využívání PP ani se obhospodařování PP nedotýká. g) rekreace a sport Aktivity náležející k intenzivní rekreaci a sportu se místa dotýkají velice okrajově a nevýznamně. Nejvyhledávanějším místem na severovýchodním úbočí kopce je nyní kostelík v lesním úžlabí s Mariánskou studánkou. I ta je opředena pověstí, tentokrát o léčivých účincích zdejšího pramene. Žádná turistická značená cesta ani cyklostezka Rychnovským vrchem neprochází. Lesním komplexem vede Hřebečská důlní stezka Rychnovský vrch je opředen celou řadou záhad a pověstí. Roku 1840 přijel záhady zkoumat německý mineralog Glocker. Místní lidé mu vyprávěli, že zvláště před bouří bývá ve směru od Rychnovského vrchu slyšet hřmění, které je však od bouře snadno odlišitelné. V kraji se dokonce říkalo: "Hora rumpluje, přijde bouřka." Místní byli přesvědčeni, že hora je plná vody. Glocker sám dunění neslyšel, vystoupil však na vrchol kopce a zkoumal tamní jezírka. Přitom zjistil, že z vodních tůní vystupují bubliny, které pokrývají hladinu jako perly. Došel proto k závěru, že za dunění je zodpovědná bahenní sopka, z níž uniká plyn. Roku 1843 se poblíž nedalekých Třebovic hloubil tunel olomoucko-pražské dráhy a dělníci si tajemného burácení povšimli také. V podzemí bylo dokonce slyšet lépe než na povrchu. Glocker na základě těchto poznatků rozvíjel dál svou teorii "plynového vulkánu" a své závěry roku 1845 zveřejnil v odborném tisku. Jeho článek rozpoutal mezi vědci své doby rozsáhlou diskusi. Glockerovy názory byly vesměs zpochybňovány a zvukové jevy se vysvětlovaly například změnami atmosférického tlaku. V roce 1858 zkoumal Rychnovský vrch pozdější významný vídeňský geolog Tschermak. Toho zaujala především existence vrcholových jezírek ze zadržované dešťové vody, která by na kopci vůbec neměla být, vzhledem ke strmému sklonu horninových vrstev a četným puklinám na hřbetu kopce. Našli se však i další svědkové, kteří potvrdili existenci záhadného dunění. V roce 1902 se tajemným podzemním hřměním zabýval další vídeňský geolog Tietze. Nepovažoval za správné "detonační fenomén" Rychnovského vrchu popírat, jak se asi často dělo, a pokusil se jej vysvětlit. Napadlo ho, že se v kopci možná vyskytují nějaké velké dutiny, a že dunění může být působeno pukáním nebo řícením hornin a pády velkých balvanů uvnitř těchto dutin. Uvažoval také o vlivu změn atmosférického tlaku nebo dokonce o lokálních zemětřeseních v souvislosti s tektonickými pohyby na zlomech. Nic z toho se však nepodařilo prokázat - nejspíš se o to ani žádný z vědců nepokoušel. V té době bylo ještě tu a tam podzemní dunění v kopci slýcháno. Záhadný jev zdá se definitivně vymizel počátkem 40. let minulého století. Po druhé světové válce už nikdo v okolí Rychnovského vrchu žádné "rumplování hory" neslyšel. Vysvětlit se ho nepodařilo a pravděpodobně nikdy nepodaří. Rychnovský vrch je místem opředeným dávnými zkazkami a pověstmi inspirovanými neobvyklou tvářností vrcholem kopce. Ten je totiž asi v kilometrové délce rozdvojen a ve sníženině mezi hřbety jsou mokřinové pánvičky s drobnými jezírky. Odtud kopec dostal jméno - Jezerní hora či Jezerní hřbet. Na vrcholku prý stával ponurý zámek, který vlastnila krutá panna - čarodějka, která škodila lidem a když vypršela lhůta její smlouvy s ďáblem, propadla se i se zámkem... Dnes tu

35 najdeme tři zarůstající bahnité pánvičky, ve kterých se občas drží voda. Největší je asi osmdesát metrů dlouhá, ale velice úzká. Příčinu vzniku jezerních pánviček je právě rozdvojení vrcholové části kopce, patrně vlivem tektonických procesů (kopec je tvořen vzpříčenými vrstvami křídových jílovců a pískovců), možná díky pohybu horninových blokù na příkrém svahu. Zdroj: Skořepa, Hynek: Podorlická pahorkatina - kraj tajemných kopců, Živa 6/2005. Planetárium, magazín ze světa vědy a fantazie h) těžba nerostných surovin Těžba nerostných surovin nepatří mezi způsoby využívání PP ani se obhospodařování ELV nedotýká. i) jiné způsoby využívání Jiné způsoby využívání nepatří mezi způsoby využívání PP ani se obhospodařování PP nedotýkají. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Další práva a povinnosti uplatňovaná ve zvláště chráněném území v době platnosti plánu péče. Jedná se zejména o další omezení, nebo podmínky ochrany uplatňované podle jiných právních předpisů. ochrana vodních zdrojů na území PP nejsou pásma ochrany vodních zdrojů přírodní léčivé zdroje na území PP nejsou přírodní léčivé zdroje chráněná ložisková území vyhrazených nerostů na území PP nejsou ložiska vyhrazených nerostů dobývací prostory na území PP nejsou dobývací prostory chráněné rybí oblasti na území PP nejsou rybí oblasti památková ochrana - na území PP není uplatňovaná památková ochrana pozemky určené pro účely obrany státu na území PP nejsou pozemky určené pro účely obrany státu lesy ochranné část lesů na území PP je zařazeno do lesů ochranných dle 7, odstavce 1, písmene a, zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) energovody na území PP se nachází ochranné pásmo elektorvodu na plochu elektrovodu se bude vztahovat dočasné odnětí pozemku z produkční funkce a omezení hospodaření v ochranném pásmu elektrovodu Aktuálně platné plánovací dokumenty včetně období jejich platnosti: územní plán obce Rychnov na Moravě: platnost od , změna číslo 1 od , územní plán platí do konce roku Územní plán vyhotovilo Urbanistické středisko Brno spol. s r.o. (Příloha M6 - Snímek mapy územního plánu Obce Rychnov na Moravě). lesní hospodářské plány: LČR s.p. - LS Svitavy

36 lesní hospodářské osnovy: LHO zařizovací obvod Svitavy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 31 Českomoravské mezihoří Lesní hospodářský celek / LS Svitavy zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 290,4032 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast 31 Českomoravské mezihoří Lesní hospodářský celek / LHO zařizovací obvod Svitavy zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 2,2 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (%) Výměra (ha) Podíl (%) 3L JASANOVÁ OLŠINA OL 65, JS 25, JD2, SM2, JV2, DB2, JL2 3,75 1 3U JAVOROVÁ JASENINA JS 40, JV 20, BK 20, JD 10, DB 3, OL 3, 1,82 0,5 JL 2, SM 2 3J LIPOVÁ JAVOŘINA BK 40, LP 20, JV 20, DB 10, HB 3, 0,74 0,25 JD 3, JS 2, JL 2 3C VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA DBZ 45, BK 40, HB 5, LP 5, BO 5 2,08 1 3S SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA BK 60, DBZ 31, HB 3, LP 3, JD 3 0,31 0,1 4V VLHKÁ BUČINA JD 40, BK 40, DBL 10, JS 2, JV 2, OL 2, JL 2, SM 2 3,26 1 4O SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA DB 40, JD 34, BK 20, LP 2, SM 2, OS 1, JS 1, 0,42 0,15 4H HLINITÁ BUČINA BK 75, JD 20, LP 1, DB 1, JV 1, JS 1, 2,48 1 SM 1 4K KYSELÁ BUČINA BK 70, JD 20, DB 5, SM 5 2,91 1 4C VYSÝCHAVÁ BUČINA BK 64, DBZ 20, JD 10, LP 2, HB 2, 10,48 4 JS 1 4D OBOHACENÁ BUČINA BK 60, JD 10, LP 10, DB 5, HB 5, 43,1 14 JS 5, JV 5 4S SVĚŽÍ BUČINA BK 70, JD 20, JV 3, DB 2, LP 2, 106, SM 2, HB 1 4B BOHATÁ BUČINA BK 70, JD 10, DBZ 5, LP 5, JV 5, 112, HB 3, JS 2 Celkem 290, %

37 Porovnání přirozené a současné skladby lesa - SLT 3L Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 3U Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 1, ,06 2 MD Modřín 0, ,00 0 BO Borovice 0,07 2 0,00 0 JD Jedle 0,00 0 0,06 2 Listnáče OL Olše 0, ,58 65 JS Jasan 0,00 0 0,88 25 DB Dub 0,00 0 0,05 2 JL Jilm 0,00 0 0,06 2 JV Javor 0,14 4 0,06 2 HB Habr 0,02 0,5 0,00 0 BR Bríza 0,09 2 0,00 0 LP Lípa 0,20 5 0,00 0 OS Topol osika 0, ,00 0 TPČ Topol černý 0,69 18,5 0,00 0 Celkem 3, % Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 0, ,03 2 MD Modřín 0,04 2 0,00 0 BO Borovice 0,08 4 0,00 0 JD Jedle 0,00 0 0,19 10 Listnáče JS Jasan 0,05 3 0,73 40 JV Javor 0,15 9 0,36 20 BK Buk 0,08 4 0,36 20 DB Dub 0,00 0 0,06 3 OL Olše 0,02 1 0,06 3 JL Jilm 0,00 0 0,03 2 LP Lípa 0, ,00 0 HB Habr 0,03 2 0,00 0 Celkem 1, %

38 Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 3J Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 3C Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 3S Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany BO Borovice 0,07 9 0,00 0 MD Modřín 0,02 3 0,00 0 JD Jedle 0,00 0 0,03 3 Listnáče BK Buk 0, ,30 40 DB Dub 0,00 0 0,07 10 LP Lípa 0,04 5 0,15 20 HB Habr 0,00 0 0,03 3 JV Javor 0,04 5 0,15 20 JS Jasan 0, ,01 2 JL Jilm 0,00 0 0,01 2 Celkem 0, % Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 1, ,00 0 MD Modřín 0,07 3 0,00 0 BO Borovice 0,00 0 0,10 5 Listnáče BK Buk 0, ,84 40 DBZ Dub zimní 0, ,94 45 HB Habr 0,01 1 0,10 5 LP Lípa 0,00 0 0,10 5 JV Javor 0,07 3 0,00 0 BR Bříza 0,09 5 0,00 0 JR Jeřáb 0,01 1 0,00 0 Celkem 2, % Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 0, ,00 0 JD Jedle 0,00 0 0,01 3 Listnáče DBZ Dub zimní 0, ,10 31 BK Buk 0,00 0 0,18 60 HB Habr 0,00 0 0,01 3 LP Lípa 0,00 0 0,01 3 BR Bříza 0, ,00 0 Celkem 0, %

39 Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 4V Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 4O Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 4 H Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 0,06 2 0,07 2 MD Modřín 0,01 0,5 0,00 0 JD Jedle 0,00 0 1,29 40 Listnáče BK Buk 0,00 0 1,29 40 DBL Dub letní 0,00 0 0,33 10 HB Habr 0,10 3 0,00 0 JV Javor 0,15 5 0,07 2 JS Jasan 0,63 18,5 0,07 2 LP Lípa 2, ,00 0 OL Olše 0,06 2 0,07 2 JL Jilm 0,00 0 0,07 2 Celkem 3, % Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 0, ,01 2 JD Jedle 0,00 0 0,15 34 Listnáče DB Dub 0,00 0 0,16 40 BK Buk 0,00 0 0,08 20 LP Lípa 0,00 0 0,01 2 JS Jasan 0,00 0 0,005 1 JV Javor 0, ,00 0 OS Topol osika 0,00 0 0,005 1 Celkem 0, % Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 2, ,02 1 MD Modřín 0,01 0,5 0,00 0 JD Jedle 0,05 2 0,50 20 Listnáče BK Buk 0,02 0,5 1,86 75 DB Dub 0,00 0 0,03 1 HB Habr 0,01 0,5 0,00 0 LP Lípa 0,19 7,5 0,03 1 JV Javor 0,00 0 0,02 1 JS Jasan 0,00 0 0,02 1 Celkem 2, %

40 Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 4K Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 4C Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 4D Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 0, ,15 5 MD Modřín 0, ,00 0 JD Jedle 0,00 0 0,58 20 Listnáče BK Buk 0, ,03 70 DB Dub 0, ,15 5 BR Bříza 0,18 6 0,00 0 OS Topol osika 0,11 4 0,00 0 Celkem 2, % Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 1, ,00 0 MD Modřín 0,37 3,5 0,00 0 BO Borovice 0,11 1 0,00 0 JD Jedle 0,02 0,5 1,05 10 Listnáče BK Buk 6, ,80 65 DBZ Dub zimní 0,68 7 2,09 20 HB Habr 0,26 2 0,21 2 JS Jasan 0,13 1 0,10 1 JV Javor 0,09 1 0,00 0 LP Lípa 0,51 5 0,21 2 BR Bříza 0,46 4 0,00 0 Celkem 10, % Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 23, ,00 0 BO Borovice 0,28 1 0,00 0 MD Modřín 0,95 2 0,00 0 JD Jedle 0,02 0,5 4,30 10 Listnáče BK Buk 7, ,86 60 DB Dub 0,00 0 2,16 5 HB Habr 0,84 2 2,16 5 LP Lípa 9, ,30 10 JV Javor 0,49 1 2,16 5 JS Jasan 0,35 1 2,16 5 BR Bříza 0,50 1 0,00 0 JR Jeřáb 0,01 0,5 0,00 0 Celkem 43,1 100 %

41 Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 4S Porovnání přirozené a současné skladby lesa SLT 4B Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 53, ,12 2 MD Modřín 14, BO Borovice 4, JD Jedle 0,53 0,5 21,23 20 DG Douglaska 0,21 0,2 0 0 Listnáče BK Buk 15, ,31 70 DB Dub 5,30 5 2,13 2 HB Habr 2,12 2 1,06 1 LP Lípa 5,30 5 2,13 2 JV Javor 0,53 0,5 3,18 3 JS Jasan 0,32 0,3 0 0 OL Olše 0,21 0,2 0 0 OS Osika 0,21 0,2 0 0 BR Bříza 3, JR Jeřáb 0,11 0,1 0 0 Celkem 106, % Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM Smrk 41, MD Modřín 7,9 7 0 BO Borovice 2, JD Jedle DG Douglaska 0,34 0,3 0 Listnáče BK Buk 39, DBZ Dub zimní 3, HB Habr 1, LP Lípa 13, JV Javor 1, JS Jasan 0,45 0,4 2 OL Olše 0,34 0,3 0 BR Bříza 1, Celkem 112, % Porovnání přirozené a současné druhové skladby lesa vychází z údajů platných LHP/O a OPRL pro PLO 31 Českomoravské mezihoří (OPRL; ÚHÚL pobočka Hradec Králové, Ing. Miroslav Mikeska. V současnosti již údaje, které byly použity při zpracování LHP neplatí a typologický detail se změnil. Proto v příloze je předložena stará mapa lesních typů z roku 2000 a současně platná mapa lesních typů. Přílohy: Příloha č. M4 a) Lesnická mapa typologická 1: podle OPRL (z roku 2000) (dle této situace byl zpracován LHP a vymezeno území NATURA 2000)

42 Příloha č. M4 b) Lesnická mapa typologická 1: podle OPRL (platná) Příloha č. M5 a) Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 1: Příloha č. M5 b) Mapa stupňů ekologické stability lesních porostů 1: Příloha č. M3 a) Mapa dílčích ploch a objektů mapa lesních ekosystémů 1:10000 Příloha č. M3 c) Mapa dílčích ploch a objektů porostní mapa Základní údaje o nelesních pozemcích a) Zemědělské pozemky Zemědělské hospodaření se přímo dotýká v rámci PP pouze trvalých travních porostů a v rámci ochranného pásma i orné půdy, která PP obklopuje. Historicky zde zemědělské hospodaření probíhalo velmi intenzivně. V posledních letech klesla intenzita hospodaření pouze na trvalých travních porostech. Vetší část je i v současnosti nadále zemědělsky obhospodařována, ale nacházejí se zde části, kde se pravidelně nehospodaří, což vede k rudealizaci a postupnému zarůstání. Luční enkláva v jihovýchodní části PP není zahrnutá do žádného půdního bloku a hospodaří se na ní nepravidelně nebo vůbec. Další dvě luční enklávy, které se nacházejí v jihozápadní části EVL jsou pravidelně sečeny a jedná se o půdní bloky 7102 a 7103/6. Komplex luk v severozápadní části PP je z převážné části v LPIS a je zemědělsky obhospodařován. Jedná se o půdní bloky 7006, 7007/1, 7903/2. Ovšem severní část tohoto lučního komplexu je již mimo LPIS a hospodaří se na něm nepravidelně. V severní části PP se nachází půdní blok b) Registrované a neregistrované krajinné prvky Uvnitř půdních bloků se nacházejí registrované krajinné prvky, čímž by měla být zabezpečena jejich ochrana před poškozováním zemědělským hospodařením. Krajinné prvky na okrajích půdních bloků se neregistrují. V obou případech se jedná o rozptýlenou zeleň, kterou tvoří solitéry stromů, skupiny stromů a keřů nebo jednotlivé remízky a meze, které nejsou lesem. Tyto krajinné prvky se nacházejí v severozápadní části PP. Jedná se o registrované krajinné prvky evidované v LPIS pod čísly KP 7905 So, KP 7906 So, KP 9709 So, KP 7902 Sd, KP 7904 Me, KP 7909 Sd, KP 7903 Sd, KP 7908 Sd, KP 7005 Sd, KP 7006 Sd. Tato rozptýlená zeleň vznikla převážně sukcesí a tvoří ji domácí druhy stromů a keřů. Některé krajinné prvky vykazují vysoký stupeň ekologické stability, některé prvky jsou částečně rudealizovány

43 Snímek situace LPIS zaujaté půdní bloky

44 c) Jezírka Ve vrcholových partiích lesních porostů 509 A a 506 D se nacházejí tři malé jezírka nebo tůně, ve kterých se drží voda. Množství vody v nich je odvislé od klimatických poměrů v daném roce. Největší je asi osmdesát metrů dlouhá, ale velice úzká. Příčinu vzniku jezerních pánviček je právě rozdvojení vrcholové části kopce, patrně vlivem tektonických procesů (kopec je tvořen vzpříčenými vrstvami křídových jílovců a pískovců), možná díky pohybu horninových bloků na příkrém svahu. Přestože nepatří

45 k prioritním fenoménům vymezeného území, svojí zvláštností obohacují pestrost ekosystémů PP. c) Elektrovod V severní části území lesními porosty 506 A a 507 A prochází elektrovod. Ochranné pásmo elektrovodu je částečně zarostlé náletovými dřevinami. Obdobně je tomu i na navazujících zemědělských pozemcích těsně sousedících s lesem. d) Stavby V západním okraji porostu 507 B se nachází objekt Mariánské kaple. Příloha T2 tabulka Popis dílčích ploch a objektů Příloha č. M3 mapa dílčích ploch a objektů 1: Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o nové ZCHÚ nelze předchozí a dosavadní ochranářské zásahy do území nijak hodnotit. Péče byla realizována v souladu s obecnou ochranou přírody a krajiny. Další postup je obsahem až následujícího oddílu plánu péče. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Ke kolizi zájmů může dojít v přestárlých porostech ve vrcholových partiích PP. Může zde dojít ke kumulaci požadavků ponechat celé porostní skupiny nebo jejich části samovolnému vývoji z důvodu zachování doupných stromů, stromů pro hmyz vázaný na staré stromy a zároveň zde může být uplatňován požadavek na pokračující obnovu, která je nutná k zachování vlastního předmětu ochrany. Tyto porosty jsou technologicky obtížně přístupné. Ze spodu sousedí s mladými porosty, někdy jsou zasazeny z obou stran mezi mladé porosty nebo k nim není ani z vrcholu hřebene žádný přístup. S největší pravděpodobností budou muset být při těž použity lanovkové systémy, které budou velmi zvyšovat náklady na provádění standardních prací spojených s obnovou. Prioritou je zachování existence ekosystémů, které jsou předmětem ochrany. Z tohoto důvodu nebudou ponechávány samovolnému vývoji celé porostní skupiny, ale pouze jejich vytypované části a to tak, aby nedošlo k ohrožení sousedních porostů a obnova plynule v delší časové řadě pokračovala. Části přestárlých porostů se nechají zarůst do mladších porostních skupin. Obdobná kolize zájmů může nastat v případě ovsíkových luk. V některých místech sukcesní společenstva vytvořila zajímavé stromokeřové skupiny, které se dále rozšiřují a expandují do lučních porostů. Prioritním zájmem je zachovat ovsíkové louky. Z tohoto důvodu není žádoucí podporovat další rozšiřování stromokeřové vegetace

46 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Specifické priority, opatření a doporučení ve vztahu k ochraně typu přírodního stanoviště nad rámec obecných zásad hospodaření v lesích, které se vztahují pro celé území PR. (vycházejí z PRAVIDDEL HOSPODAŘENÍ PRO TYPY LESNÍCH PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000 planeta 09/2006) 9130 BUČINY TYPU ASPERULO-FAGETUM Priority ochrany typu přírodního stanoviště: v porostech zachovat podíl jedle bělokoré, a to buď v současné výši nebo alespoň v zastoupení udávaném modelem přirozené druhové skladby pro daný SLT; na konkrétních souborech lesních typů s předpokládaným přirozeným výskytem borovice lesní nebo smrku ztepilého nezvyšovat celkové zastoupení borovice lesní a smrku ztepilého Opatření nezbytná pro udržení dochovaného stavu: na extrémních stanovištích, ale též na svazích při obnově nenarušit schopnost porostů plnit jejich protierozní funkci; v porostech se stávajícím zastoupením jedle bělokoré nižším, než udává model přirozené druhové skladby, udržet její současný podíl. V porostech, ve kterých je zastoupení jedle bělokoré vyšší, zabezpečit alespoň její podíl odpovídající modelu přirozené druhové skladby; včas zpracovávat nahodilou těžbu smrku Doporučení pro zlepšení dochovaného stavu: v porostech s větším zastoupením jedle bělokoré vytvářet podmínky pro možnost jejího přirozeného zmlazování, zejména využíváním postupů podrostního způsobu hospodaření s dostatečně dlouhou obnovní dobou, případně i přesahující rámec daný vyhláškou č. 83/1996 Sb.; do porostů cíleně vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby včetně dřevin vtroušených a vzácných, zvláštní pozornost v tomto ohledu věnovat jedli bělokoré; při provádění opatření vůči kalamitním hmyzím škůdcům využívat chemickou asanaci jen v nezbytně nutné míře 9180 LESY SVAZU TILIO-ACERION NA SVAZÍCH, SUTÍCH A V ROKLÍCH Priority ochrany typu přírodního stanoviště: při hospodaření v daných porostech zachovávat jejich schopnost plnit půdoochrannou funkci a tuto schopnost dle možností posilovat. Opatření nezbytná pro udržení dochovaného stavu: případné obnovní zásahy musí respektovat půdoochrannou funkci porostů; maximálně využívat stávajícího přirozeného zmlazení, v extrémních lokalitách případně i pařezové výmladnosti listnatých dřevin;

47 rozsah a intenzita obnovních zásahů musí respektovat charakter vlastních porostů a rozlohu typu přírodního stanoviště. Doporučení pro zlepšení dochovaného stavu: lesní porosty na příkrých k erozi náchylných svazích dle potřeby zařadit do kategorie lesů zvláštního určení s výraznou půdoochrannou funkcí; preferovat jemnější způsoby hospodaření, případně se zvýšeným obmýtím a s prodlouženou obnovní dobou; ve vybraných porostech uchovat, případně obnovit způsob pěstování lesa formou pařezin či lesa středního; ve špatně přístupných terénech dle potřeby upřednostnit použití lanovek s plným závěsem (1J, 3J, 5J, 6J) dle možností ponechávat vhodné porosty (zejména na extrémních stanovištích kategorie J) samovolnému vývoji bez odstraňování odumřelé dřevní hmoty. 91E0 SMÍŠENÉ JASANOVO-OLŠOVÉ LUŽNÍ LESY TEMPERÁTNÍ A BOREÁLNÍ EVROPY Priority ochrany typu přírodního stanoviště: v odůvodněných případech obnovit vodní režim nezbytný pro zachování příznivého stavu tohoto typu přírodního stanoviště Opatření nezbytná pro udržení dochovaného stavu: v porostech se zastoupením jasanu nebo topolu černého nižším než udává model přirozené druhové skladby udržet jejich stávající podíl, v porostech, ve kterých je zastoupení vyšší, zachovat alespoň podíl odpovídající uvedenému modelu PDS, a to i přes to, že jasan ani topol černý nejsou na těchto stanovištích označeny vyhláškou č. 83/1996 Sb. za dřeviny základní, meliorační či zpevňující Doporučení pro zlepšení dochovaného stavu: porostní skupiny s druhově bohatou skladbou dřevin přednostně obnovovat opět na porostní skupiny smíšené se zastoupením většího počtu druhů dřevin přirozené druhové skladby podle charakteru a rozlohy biotopů upřednostňovat velikost holých sečí do 1 ha ve vybraných porostech zachovat, případně obnovit tradiční obhospodařování lesa formou pařezin či lesa středního při obnově lesa netěžit břehové porosty vodních toků s výjimkou výběru (druhového, tvarového, zdravotního) jednotlivých dřevin a nezbytné údržby břehových porostů (riziko překážky a omezení průtoku nebo vzniku břehových nátrží vývratem stromu) Přílohy: Příloha č. M4 a) Lesnická mapa typologická 1: podle OPRL (z roku 2000) (dle této situace byl zpracován LHP a vymezeno území NATURA 2000) Příloha č. M4 b) Lesnická mapa typologická 1: podle OPRL (platná) Příloha č. M5 a) Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 1: Příloha č. M5 b) Mapa stupňů ekologické stability lesních porostů 1:

48 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 01 MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ (srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker, rendzina, regozem) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3J BK 5, (JV,LP,JS,JL,DB,HB) 3, (SM,BO) 2 Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 016 BUKOVÉ Základní rozhodnutí - les vysoký Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) V(P, N) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Uplatňování výběrných principů při tvorbě skupinovitě uspořádaného různověkého lesa s vertikálním zápojem, clonná přirozená obnova ve skupinkách či skupinách, výběr přestárlých či nezdravých jedinců, pomalá postupná obnova, při neúspěchu přir. obnovy, obnova umělá ve skupinách. Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená maximální šířka holé seče 1* průměrné výšky. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnov u BK průměrná, u ostatních dřevin podprůměrná až průměrná Nutno využít! Minimální podíl MZD 90% 3J : BK,JV, JD,JL,LP,DB,HB,BŘK Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) LT druh dřeviny komentář ke způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3J1 BK 4 DB 1 LP 2 JV 2 Přirozená druhová skladba (JD JL HB JS) 1 BK 4 LP 3 JV 2 SM 1 JD JL ochranný les Cílová druhová skladba Doba zajištění kultur od vzniku holiny 7 let. Alternativní cílová druhová skladba BK 5, (JV,LP,JS,JL,DB,HB) 3, (SM,BO) 2 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Negativní výběr obrostlíků a nekvalitních jedinců, úprava druhové skladby. Úprava druhové skladby, podpora vertikálního členění různověkých etáží. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Opatření ochrany lesa standardní dle platné legislativy. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Lanové dopravní zařízení, kůň Poznámka Na prudkých svazích půda ohrožena půdní erozí; udržovat vhodný zápoj a kryt půdy, šetřit doupné stromy

49 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 29 OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH (podmáčené úpadliny, potoční aluvia, prameniště; glejové a naplavené půdy) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3U, 3L OL 5, JS 3, (JV,SM) 2, DB, BK, JL, LP, JD, BŘ, OS, VR, TP Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C OLŠOVÉ (smíšené) 298 TOPOLOVÉ Základní rozhodnutí - les vysoký Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) N H N H Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Náseky, míšení dřevin skupinovité. Zpravidla holoseč, míšení dřevin Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení skupinovité, SM na příznivá místa. OLL, JS a SM. Maximální velikost holé seče 1 ha. Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená maximální šířka holé seče 2* Povolená maximální šířka holé seče 2* průměrné výšky. průměrné výšky. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Minimální podíl MZD 70% u 3L:OL,JS,JV; 15% u 3U: DB,BK,JV,JL,LP,JD,OL Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. Minimální podíl MZD 70% u 3L:OL,JS,JV; 15% u 3U: DB,BK,JV,JL,LP,JD,OL Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) LT druh dřeviny komentář ke způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3L2 3U1 OL 8 JS 2 SM JD JL JV OL 7 JS 3 SM JS 4 BK 2 JD 1 JV 2 (SM DB JL OL)1 JS 3 JV 3 OL 1 SM 2 DB 1 Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba Doba zajištění kultur od vzniku holiny 7 let. Alternativní cílová druhová skladba pro HS 298 TP 10; nebo OLL 7-10, SM 0-3 (DB,JV,BŘ) 0-3 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Úprava druhové skladby, negativním Negativní výběr. výběrem zkvalitnit zásobu. Delší interval Uvolňovat kvalitní jedince. zásahů. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně kultur proti buřeni chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Opatření preferovat ochranu mechanickou. Opatření ochrany lesa standardní dle platné ochrany lesa standardní dle platné legislativy. legislativy. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Těžbu provádět v době vegetačního klidu, Těžbu provádět v době vegetačního klidu, přibližování nejlépe za zámrazu, kůň, lanové přibližování nejlépe za zámrazu, kůň, systémy, (UKT). lanové systémy, (UKT). Poznámka Silné zamokření a zabuřenění půdy, mrazové polohy. Neodvodňovat slepá ramena potočin a tůně

50 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 31 VYSÝCHAVÁ BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (hřbítky, kamenité svahy; opukové břehy; mělčí ohrožená půda, pararendziny) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3C a 4C BO 6, BK(DB) 3, (LP,HB,JV,JS) 1, SM, MD, BOČ, BŘ, JD, BŘK, TŘ Porostní typ D Porostní typ E Porostní typ F 316 BUKOVÉ 317- LISTNATÉ ost. ( AK,JS,BŘ) Základní rozhodnutí - les vysoký Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) P N P N Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Dosažení užitkových sortimentů. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Pro přirozenou obnovu okrajové nebo Obnova skupinovými sečemi nebo pruhové clonné seče, při neúspěchu obnova násekem, míšení skupinovité i jednotlivě. náseky, po spádnici nebo pomocí Maximální velikost holé seče 1 ha. skupinových sečí, míšení skupinové, Povolená maximální šířka holé seče 1* i jednotlivě. průměrné výšky. Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená maximální šířka holé seče 1* průměrné výšky. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova u BK průměrná, u ostatních dřevin podprůměrná; nutno ji maximálně využít. Minimální podíl MZD 30% (BK, DB, LP, HB, JV, JD, BŘK,TŘ). Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. Využít přirozené obnovy zejména u JS; zamezit rozšíření akátu likvidovat ho hned v zárodku a důsledně. Minimální podíl MZD 30% (BK, DB, LP, HB, JV, JD, BŘK,TŘ). Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. Alternativní druhová skladba: Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) LT druh dřeviny komentář ke způsobu použití dřeviny při umělé obnově 4C4 3C2 BK 7 JD 1 DB 2 JS LP HB BO 4 SM 2 BK3 (DB HB LP JV)1 exponovaný typ BK 4,5 DB 4,5 (LP HB) 1 BO BO 6 BK 2 DB 1 (HB LP MD JV SM) 1 - exponovaný typ Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba - alternativa BK 4-10, BO 0-5, (DB,LP,HB,JV,JS,SM) 0-5 Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba Doba zajištění kultur od vzniku holiny 7 let. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Negativní výběr, odstranění netvárných Negativní výběr, v úrovni uvolňovat obrostlíků a předrostlíků, podpora MZD, kvalitní jedince. šetřit spodní patro. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně kultur proti buřeni chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Opatření preferovat ochranu mechanickou. Opatření ochrany lesa standardní dle platné ochrany lesa standardní dle platné legislativy. legislativy. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Kůň, lanové dopravní systémy. Kůň, lanové dopravní systémy. Poznámka Vysýchavá stanoviště, náchylná k erozi půdy

51 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 43 KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (jemnozrnné pískovce, odvápněná opuka, rula, žula; oligotrofní kambizem až podzol, luvizem) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4K SM(BO) 7, BK(DB) 2, (LP,JD,MD) 1, BŘ, HB, DG, VJ Porostní typ A Porostní typ C Porostní typ D 431 SMRKOVÉ 435 DUBOVÉ BUKOVÉ Základní rozhodnutí - les vysoký Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) P - N H P - N H P - N - H Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Řazení seče proti převládajícím větrům, na Pro přirozenou obnovu clonné okrajové, svazích po spádnici, pro přirozenou obnovu pruhové nebo skupinové seče, okrajové a pruhové clonné seče, případně na obnovovaných plochách je nutno v kombinaci s náseky, při neúspěchu holá v semenném roce odstranit spodní etáž, seč, BK a JD do předsunutých prvků při umělé obnově (buřeň) obnova náseky v předstihu, míšení skupinovité, MD a JD nebo i holé seče, míšení dřevin skupinovité, i jednotlivě, ponechat výstavky BO a MD. MD a JD a i jednotlivě. Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená Maximální velikost holé seče 1 ha. maximální šířka holé seče 2* průměrné Povolená maximální šířka holé seče 2* výšky. průměrné výšky. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Okrajové a pruhové clonné seče nebo kombinace náseku a clonné seče od S - V, na svazích po spádnici, v případě neúspěchu obnova náseky, JD a LP do předsunutých prvků, míšení dřevin skupinovité, MD a JD i jednotlivě. Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená maximální šířka holé seče 2* průměrné výšky. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Nadprůměrné u SM a MD, průměrné u BK, DB a BO, maximálně využít. Minimální podíl MZD 25% (BK, DB, LP, HB, JD). Přirozená obnova u DB, SM i BO průměrná. Minimální podíl MZD 25% (BK, DB, LP, HB, JD). Přirozená obnova u BK průměrná až nadprůměrná. Minimální podíl MZD 25% (BK, DB, LP, HB, JD). Způsob zalesnění výsadba jamková Způsob zalesnění výsadba jamková nebo Způsob zalesnění výsadba jamková nebo nebo štěrbinová možnost využít QP. štěrbinová možnost využít QP. štěrbinová možnost využít QP. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) LT druh dřeviny komentář ke způsobu použití dřeviny při umělé obnově 4K1 BK 7 JD 2 (DB SM) 1 SM 7 BK 2 (MD DB JD)1 BŘ BO Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba Doba zajištění kultur od vzniku holiny 7 let. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Intenzivní podúrovňové zásahy s negativním výběrem, podpora MZD a kvalitních cílových dřevin. Uvolňovat kvalitní jedince a jejich koruny jako přípravu k přirozené obnově. Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků a předrostlíků a netvárných jedinců, protěžování příměsi MZD. Redukce BŘ, péče o kvalitní jedince, uvolňování jejich korun, spodní etáž LP a HB ponechat i z výmladků. Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků, předrostlíků a netvárných jedinců, protěžování MZD. Kladný výběr v úrovni, péče o tvorbu korun kvalitních jedinců jako příprava k přirozené obnově, podpora MZD. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Silné ohrožení větrem, dbát na včasné Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo zpevnění porostů - rozluky, odluky, závory, chemická, při ochraně kultur proti buřeni porostní pláště a okraje zabezpečit DB, BK preferovat ochranu mechanickou. a MD, individuální ochrana JD,(MD) Individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, rozsochami, šetřit doupné stromy. šetřit doupné stromy. Opatření ochrany Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo lesa standardní dle platné legislativy. chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Opatření ochrany lesa standardní dle platné legislativ. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Kůň, UKT Kůň, UKT Kůň, UKT Poznámka Podporovat kvalitu a zvýšení ekologické stability. Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy. Opatření ochrany lesa standardní dle platné legislativy

52 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 45 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (břidlice,vápnitá opuka, fylit, svor; kambizem, luvizem) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3-4 S,H,B,D SM 7, BK(DB) 2, (LP,JD,JV,JS,MD) 1, BO, DG, JDO, OS, JL, HB, TŘ Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 451 SMRKOVÉ 453 BOROVÉ DUBOVÉ Základní rozhodnutí - les vysoký Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) P - N H P - N H P - N - H Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Postup proti převládajícím větrům; Okrajové náseky i holoseče; BK, JD a LP na svazích po spádnici; pro přirozenou vnášet v předstihu do pruhů nebo skupin; obnovu clonná seče, v případě nezdaru DB a MD i jednotlivě, obnova náseky i holosečí, do náseků ponechat BO výstavky; v předstihu vnášet JD a BK, do okrajů více při obnově BO využít clonnou seč. DB a MD, míšení skupinovité, MD a JD i Maximální velikost holé seče 1 ha. jednotlivě Povolená maximální šířka holé seče 2* Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená průměrné výšky. maximální šířka holé seče 2* průměrné výšky. Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Pro přirozenou obnovu clonné pruhové nebo skupinové seče, při zabuřenění plochy násečné nebo holé seče, míšení skupinovité, MD i jednotlivě, BK, JD a LP do předsunutých prvků. Povolená maximální šířka holé seče 2* průměrné výšky. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova u SM, MD i BK podprůměrné až průměrné (buřenící stanoviště). Minimální podíl MZD 25% (BK, DB, LP, JD, JV, JS, JL, HB, TŘ). Způsob zalesnění výsadba jamková Přirozená obnova u BO podprůměrné, jen u vhodných porostů. Minimální podíl MZD 25% (BK, DB, LP, JD, JV, JS, JL, HB, TŘ). Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. Přirozená obnovy u DB průměrná. Minimální podíl MZD 25% (BK, DB, LP, JD, JV, JS, JL, HB, TŘ). Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. Na méně svažitých stanovištích je možné nebo štěrbinová možnost využít QP. Na méně svažitých stanovištích je možné využít u druhů s kulovým kořenem i sázecí Na méně svažitých stanovištích je možné využít u druhů s kulovým kořenem i sázecí stroj. využít u druhů s kulovým kořenem i sázecí stroj. stroj. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář ke způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3S 4S 4B 4H 4D BK 6 DB 3 (JD HB LP) 1 SM 7 BK 2 (DB LP JD JV MD) 1 BO BK 8 JD 2 LP JV DB HB SM 7 BK 2 (DB JV LP MD JD) 1 BK 8 JD 1 (LP JV) 1 JS DB SM6 BK3 (LP JV JD JS)1 HB DB BK 8 JD 2 DB LP SM JS SM7 BK2 (LP JD MD DB JV) 1 HB BK 6 LP 1 (JV JS) 2 JD 1 HB SM 6 BK 2 (JV JS LP JD HB) 2 Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba Doba zajištění kultur od vzniku holiny 7 let. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Intenzivní podúrovňové zásahy s negativním výběrem, protěžovat kvalitní cílové dřeviny a MZD. V úrovni provádět kladný výběr s uvolňováním korun jako příprava k přirozené obnově a udržovat přiměřený zápoj. Negativní výběr, včasné odstranění obrostlíků a předrostlíků a nakvalitních a požkozených jedinců. Protěžování cílových dřevin a MZD. Příliš neporušovat zápoj. Negativní výběr v úrovni i nadúrovni, protěžovat přimíšené cílové dřeviny. Negativní výběr v úrovni, protěžovat přimíšené dřeviny, ponechat spodní etáž LP a HB. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií

53 Silné ohrožení větrem a sněhem, včasné zpevnění - odluky, rozluky a závory, zabezpečení okrajů BK, DB a MD, individuální ochrana JD,(MD) rozsochami. Šetřit doupné stromy. Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Opatření ochrany lesa standardní dle platné legislativy. Okraje porostů zabezpečit příměsí BK, DB a MD. Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Opatření ochrany lesa standardní dle platné legislativy. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Kůň, UKT. Kůň, UKT. Kůň, UKT. Poznámka Zvyšovat kvalitu a statickou stabilitu porostů a zároveň zvyšovat ekologickou stabilitu. Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Opatření ochrany lesa standardní dle platné legislativy. Šetřit doupné stromy. Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 45 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (břidlice,vápnitá opuka, fylit, svor; kambizem, luvizem) Porostní typ D Porostní typ E 456 BUKOVÉ LISTNATÉ ostat. (BŘ,OL) Základní rozhodnutí - les vysoký Hospodářský způsob (forma) P - N H Hospodářský způsob (forma) P - N H Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Pro přirozenou obnovu okrajové, u větších porostů i pruhové Obnova násekem nebo holosečí, využít též možností podsadby BK, JD seče clonné zevnitř, při nezdaru nebo při zabuřenění stanoviště a LP. Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená maximální šířka holé obnova náseky, obnovu ostatních dřevin řešit současně seče 2* průměrné výšky. s obnovou BK, míšení do skupin, MD a JD i jednotlivě. Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená maximální šířka holé seče 2* průměrné výšky. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova u BK průměrná až nadprůměrné. Přirozená obnova u BO podprůměrné, Minimální podíl MZD 25% (BK, DB, LP, JD, JV, JS, JL, HB, jen u vhodných porostů. TŘ). Minimální podíl MZD 25% (BK, DB, LP, JD, JV, JS, JL, HB, TŘ). Způsob zalesnění výsadba jamková Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. nebo štěrbinová možnost využít QP. Na méně svažitých stanovištích je možné využít u druhů Na méně svažitých stanovištích je možné využít u druhů s kulovým s kulovým kořenem i sázecí stroj. kořenem i sázecí stroj. Alternativní druhová skladba: BK 4-10, SM 0-5, (DB, LP,BO) 0-2 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků a Včasné zásahy, negativní výběr, protěžovat MZD. Negativní výběr. netvárných předrostlíků, protěžování přimíšených dřevin. Individuální ochrana JD,(MD) rozsochami. Uvolňování kvalitních jedinců kladným výběrem v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Individuální Opatření ochrany lesa standardní dle platné legislativy. Šetřit ochrana JD,(MD) rozsochami Opatření ochrany lesa standardní dle doupné stromy. platné legislativy. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Kůň, UKT. Kůň, UKT. Poznámka Zvyšovat kvalitu a statickou stabilitu porostů a zároveň zvyšovat ekologickou stabilitu

54 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 47 OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (plošiny občas zamokřované, potočiny; oglejené půdy, pseudogleje) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4 O,V SM 7, (JD,BK,DB) 2, (LP,JS,OL,JV,MD,BO) 1, BŘ, OS, JL, HB, JDO, DG Porostní typ A Porostní typ C Porostní typ C 471 SMRKOVÉ 475 DUBOVÉ BUKOVÉ Základní rozhodnutí - les vysoký Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) P - N H P - N H P - N Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Proti převládajícím větrům, pro přirozenou Pro přirozenou obnovu pruhová nebo obnovu okrajové clonné seče; JD, BK, LP do skupinovitá clonná seč, při zabuřenění předsunutých skupinovitých prvků, při náseky i holoseč, JD, BK a LP do zabuřenění násek i holoseč. předsunutých prvků; míšení skupinovité, Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená ostatní dřeviny i jednotlivě. maximální šířka holé seče 2* průměrné Maximální velikost holé seče 1 ha. výšky. Povolená maximální šířka holé seče 2* průměrné výšky. Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Pro přirozenou obnovu okrajové nebo pruhové clonné seče; při zabuřenění obnovovat násekem hlavní dřeviny do skupin, vtroušené dřeviny i jednotlivě; míšení dřevin převážně skupinovitě; vyvýšená sadba. Maximální velikost holé seče 1 ha. Povolená maximální šířka holé seče 2* průměrné výšky. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova u SM, DB (průměrná), podprůměrná u BO. Minimální podíl MZD 25% (JD,BK,DB,JV,JS,LP,JL,HB). Způsob zalesnění výsadba jamková Přirozená obnova u DB a SM průměrná, u BO podprůměrná. Minimální podíl MZD 25% (JD,BK,DB,JV,JS,LP,JL,HB). Způsob zalesnění výsadba jamková Přirozená obnova u SM, DB (průměrná), podprůměrná u BO. Minimální podíl MZD 25% (JD,BK,DB,JV,JS,LP,JL,HB). Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. nebo štěrbinová možnost využít QP. nebo štěrbinová možnost využít QP. Vyvýšená sadba. Vyvýšená sadba. Vyvýšená sadba. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) LT druh dřeviny komentář ke způsobu použití dřeviny při umělé obnově 4O2 4V1 BK 2 DB 4 JD 4 SM OS LP JS SM 7 JD 1 (DB JV BK MD LP) 2 BK 4 JD 4 DBL 1 JV 1 JL JS OL SM SM 6 BK 2 (JD JS JV LP OL) 2 DB Přirozená druhová skladba Doba zajištění kultur od vzniku holiny 7 let. Cílová druhová skladba Alternativní druhová skladba u HS 476 Přirozená druhová skladba BK 3-10, SM 0-5, (DB,LP,BO) 0-1 Cílová druhová skladba Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Negativní, intenzivní zásahy v podúrovni, volnější zápoj, protěžovat MZD, včasné rozčlenění. Následně pokračovat v negativním a intenzivním výběrem, uvolňovat koruny v úrovni, protěžovat MZD. Negativní výběr v úrovni a nadúrovni; včasné odstranění netvárných jedinců; protěžovat MZD i v podúrovni. Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr předrostlíků a obrostlíků a netvárných jedinců. Kladný výběr v úrovni, uvolňovat kvalitní jedince a přimíšené dřeviny. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ohrožení střídavým zamokřením, silně Ohrožení střídavým zamokřením, mrazové větrem, hnilobou, mrazové polohy, vytvářet polohy, vytvářet odolné porostní pláště, odolné porostní pláště, individuální ochrana individuální ochrana JD, šetřit doupné JD,(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy. stromy. Ochrana kultur proti zvěři Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo mechanická nebo chemická, při ochraně chemická, při ochraně kultur proti buřeni kultur proti buřeni preferovat ochranu preferovat ochranu mechanickou. Opatření mechanickou. Opatření ochrany lesa ochrany lesa standardní dle platné legislat. standardní dle platné legislativy. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Těžební zásahy jen v zimním období, kůň, Těžební zásahy jen v zimním období, kůň, lanové systémy, ( UKT). lanové systémy, ( UKT) Poznámka Zvyšovat kvalitu a statickou stabilitu porostů a zároveň zvyšovat ekologickou stabilitu. Ohrožení zamokřením, mrazové polohy, šetřit doupné stromy. Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Opatření ochrany lesa standardní dle platné legislativy. Těžební zásahy jen v zimním období, kůň, lanové systémy, ( UKT)

55 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 47 OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (plošiny občas zamokřované, potočiny; oglejené půdy, pseudogleje) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4 O,V SM 7, (JD,BK,DB) 2, (LP,JS,OL,JV,MD,BO) 1, BŘ, OS, JL, HB, JDO, DG Porostní typ E LISTNATÉ (olšové, BŘ) Základní rozhodnutí - les vysoký dosažení užitkových sortimentů Hospodářský způsob (forma) N H Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zvýšení ekologické stability. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Obnova násekem, případně holosečí, JD, BK a LP do předsunutých skupin, míšení dřevin skupinovité, MD a JD i jednotlivě; vyvýšená sadba. Maximální velikost hole seče 1 ha. Povolená maximální šířka holé seče 2* průměrné výšky. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova podprůměrná. Rychlé zabuřenění stanovišť. Minimální podíl MZD 25% (JD,BK,DB,JV,JS,LP,JL,HB). Způsob zalesnění výsadba jamková nebo štěrbinová možnost využít QP. Vyvýšená sadba. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) LT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 4O2 BK 2 DB 4 JD 4 SM OS LP JS Přirozená druhová skladba Doba zajištění kultur od vzniku holiny 7 let. SM 7 JD 1 (DB JV BK MD LP) 2 Cílová druhová skladba Alternativní druhová skladba u HS 477 4V1 BK 4 JD 4 DBL 1 JV 1 JL JS OL SM Přirozená druhová skladba OL 2-6, (BO,SM) 3-5, (DB,JD,LP,OS)2-4 SM 6 BK 2 (JD JS JV LP OL) 2 DB Cílová druhová skladba Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Negativní výběr, včasná podpora přimíšených dřevin. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ohrožení zamokřením, mrazové polohy. Ochrana kultur proti zvěři mechanická nebo chemická, při ochraně kultur proti buřeni preferovat ochranu mechanickou. Opatření ochrany lesa standardní dle platné legislativy. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Těžební zásahy jen v zimním období, kůň, lanové systémy, ( UKT). Poznámka Zvyšovat kvalitu a statickou stabilitu porostů a zároveň zvyšovat ekologickou stabilitu

56 b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Sečení luk Dvakrát za vegetační sezónu Jednoum za vegetační sezónu Žací stroj, sekačka, křovinořez, kosa Do by porost neměl dosahovat výšky 30 cm Sklizeň neprovádět najednou, ale diferencovaně c) péče o rostliny Okrotice bílá - Tento druh okrotice preferuje listnaté lesy (doubravy, květnaté bučiny, dubohabřiny), křovinaté stráně a světlé lemy. Jen zřídka roste v nezastíněných biotopech, kvete od května do července, plodem okrotice bílé jsou zelené tobolky, které jsou bohaté na lehká semena, jež se snadno šíří větrem monitorovat její výskyt. Prstnatec májový - Roste v nížinách i na horách, typicky na mokrých až bažinatých loukách, případně slatinách, vřesovištích a rašeliništích, preferuje živinami bohaté půdy a spíše nevápnité. Prstnatec májový kvete v květnu a v červnu, plodem jsou zelené tobolky, které obsahují velké množství semen, je citlivý na dusík, z tohoto důvodu by mu měl být v rámci faremního plánu uzpůsoben i management monitorovat jeho výskyt. Vemeník dvoulistý - Roste v širokém spektru různých stanovišť, především na loukách, v křovinách, v světlých listnatých lesích a v lesních lemech, ale také na vřesovištích a v různých chudých trávnících. Kvete od května do července. Plodem je tobolka Je to obecně velmi proměnlivý druh a dokonce se kříží s příbuzným vemeníkem zelenavým (od něhož se pozná především podle stavby brylek monitorovat výskyt. Kruštík modrofialový - Tento druh kruštíku nejčastěji roste ve stinných lesích s chudým bylinným patrem. Preferuje humózní na živiny bohaté půdy. Rostliny kvetou v období mezi červencem a zářím. Plodem kruštíku modrofialového jsou oválné tobolky s drobnými semeny monitorovat jeho výskyt. Kapradiník bažinatý roste často v bažinných olšinách, na rašelinných loukách, ve vrbových porostech a okrajů rybníků či v lesních bažinách monitorovat jeho výskyt. d) péče o živočichy Čmelák - Ve volné přírodě jej můžeme spatřit mezi dubnem a červencem, může mít však i dvě generace. Žije v koloniích čítajících obvykle méně jak 120 jedinců. Podobně jako včely se živí rostlinným nektarem. Hnízda si staví nejčastěji na povrchu půdy, pod mechem, v křovinách, občas také pod zemí jeho populaci lze podpořit umisťováním budek pro čmeláky. Sýček obecný žije v otevřených krajinách, nejčastěji na polích nebo loukách, na okrajích listnatých lesů a v poslední době docela hojně i na vesnicích a ve městech s dostatečným

57 stromovým porostem. Je aktivní zejména v noci, ačkoli v kulturní krajině často již přešel na denní aktivitu. Většinu dne tráví jako přikrčený na svých vyvýšených pozorovatelnách a bedlivě sleduje svým káravým pohledem okolí. Hnízdí od dubna do července. Nejčastěji se zahnizďuje v dutinách většinou starých a listnatý stromů, ale i ve stodolách, na půdách, v opuštěných budovách, příležitostně i v ptačích budkách šetřit doupné stromy. Puštík Jestřáb lesní - žije skrytým způsobem života v lesích s hustějším porostem a pozorován bývá jen zřídkakdy, za potravou se však občas vydá i do otevřené krajiny. Ke svým hnízdním lokalitám se vrací mezi březnem a dubnem a na vejcích sedí od dubna do června. Hnízdní plochy jsou většinou porostlé velkými a silnými stromy, na kterých jestřáb hnízdí monitorovat jeho výskyt. Koroptev polní - Koroptev polní preferuje k životu extenzivně využívané louky, obilná pole a porosty mladých, nejčastěji listnatých stromků. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok. Koroptev hnízdí od dubna do července. Nevelké hnízdo, které bývá většinou dobře ukryté v husté vegetaci, si staví na zemi. Severozápadní část PP představuje ideální životní prostředí pro koroptev. Místní populaci by bylo dobré podpořit umělým vypouštěním odchovaných koroptví do krajiny. V rámci mysliveckého hospodaření by zde mělo být umístěno větší počet menších krmných zařízení v podobě zásypů a podporována by měl být v době nouze. Důležitý je také výskyt vody, který lze podpořit zřizováním napaječek. Na kompenzaci větší části těchto aktivit lze dosáhnout v rámci příspěvků na hospodaření v lesích (dotační titul pod písmenem ). Žádoucí je také v ochranných pásmech PP zřizovat biopásy, které jsou v současnosti pro subjekty hospodařící v zemědělství dotovány z PRV. Životní prostředí pro koroptev lze též podpořit změnou managementu hospodaření na trvalých travních porostech a to tak, aby neprobíhala sklizeň na všech loukách zároveň v jednom termínu. Monitorovat její výskyt alespoň v rámci mysliveckého hospodaření a výkaznictví. Veverka obecná - žije až na období rozmnožování samotářským způsobem života a jiným veverkám se většinou vyhýbá. Žije v dutinách stromů, někdy i na tlustších větvích, obývá v průměru cm velké hnízdo, ve tvaru kukaně, tvořené mechem, listy, trávou a kůrou. Není teritoriální a domácí území jednotlivých jedinců se značně překrývají. Veverka je aktivní přes den, ale ve vrcholné části dne je většinou ukryta ve svém hnízdě, přičemž se vyhýbá teplu a větší viditelnosti vůči predátorům šetřit doupné stromy - monitorovat její výskyt. e) péče o útvary neživé přírody Ve vrcholových partiích lesních porostů 509 A a 506 D se nacházejí tři malé jezírka nebo tůně, ve kterých se drží voda. Množství vody v nich je odvislé od klimatických poměrů v daném roce. Největší je asi osmdesát metrů dlouhá, ale velice úzká. Jezírka je nutné chránit proti zarůstání náletovými dřevinami. V souvislosti s úbytkem zdrojů vody v krajině a ve vazbě na biodiverzitu by mělo patřit její zachování mezi prioritní úkoly. Pokud by náletové dřeviny nebyly redukovány, postupně by došlo k zarůstání jezírek. Vlivem sukcese by se jezírka mohli časem zcela ztratit. V rámci platnosti PP bude vhodné jednou za tři roky nálety redukovat

58 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy LHP LHC , pro LČR, s.p. - LS Svitavy, platnost A Lesní porost 505 A tvoří 9 porostních skupin o celkové výměře 11,06 ha. Ve věku obmýtí jsou dvě porostní skupiny a to 505 A17 a 505 A14, které dohromady zaujímají 1,26 ha plochy. Ostatní porostní skupiny jsou ve věku výchovných zásahů a to od prořezávek až po probírky. Terén je členitý, tvoří ho svahy různých sklonů s různou orientací. Ve všech porostních skupinách ve skutečnosti podíl MZD převyšuje minimální podíl daný legislativou. V rámci výchovných zásahů je nutné nerozčleněné prostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem preferovat meliorační a zpevňující dřeviny a teprve potom uplatňovat další zásady výchovy. Nejvyšší podíl MZD v lesním porostu 505 A tvoří BK. Do porostní skupiny 505 A17 a 505 A14 je dle platného LHP umístěna obnovní těžba. V rámci 505 A14 je navrženo dokončení obnovy a v rámci 505 A17 je navrženo pokračovat s obnovní těžbou na ploše 70% porostní skupiny. Při pokračování obnovy se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD, která se v porostu téměř nevyskytuje. V rámci porostní skupiny 505 A17 lze doporučit ponechání některých jedinců buku na dožití a k bezpečnému ponechání dřevní hmoty na místě s využitím podpory z POPFK. Výběr těchto jedinců bude prováděn ve spolupráci s pracovníkem orgánu ochrany přírody a krajiny. 505 B Lesní porost 505 B tvoří 9 porostních skupin o celkové výměře 19,13 ha. Celý lesní porost se nachází na svahu se západní expozicí od 450 m n. m. až po vrcholové partie s nadmořskou výškou 520 m n.m. Lesní porosty jsou obtížně dopravně přístupné, tím je limitován i způsob hospodaření. Věku obmýtí jsou pouze tři porostní skupiny a to 505 B17 a 505 B10 a 505 B9, které dohromady zaujímají 4,89 ha plochy. Ostatní porostní skupiny jsou ve věku výchovných zásahů a to od prořezávek až po probírky. Ve všech mladších porostních skupinách podíl MZD převyšuje minimální podíl daný legislativou. Následná výchova by měla být prováděna s cílem preferovat meliorační a zpevňující dřeviny a teprve potom uplatňovat další zásady standardu výchovy. V porostních skupinách 505 B3, B4, B5 probíhala výchova v době zpracování plánu péče. Nejvyšší podíl MZD v lesním porostu 505 B tvoří BK. Jedle se v porostních skupinách vyskytuje jednotlivě a spíše vzácně. Pokud bude v mladších a středně starých porostech v budoucnu docházet k nahodilým těžbám, mohou tyto vzniklé plochy sloužit k doplnění JD do druhové skladby. Výsadby jedle je nutné chránit proti škodám zvěří oplocením. Zavádět vyšší podíl JD bude též možné při zahájení obnovy porostních skupin 505 B9 a B10. Zvláštní pozornost si vyžadují porostní skupiny 505 B 1b, B2 a B17. Jedná se o porosty, které tvoří ekologicky nejzachovalejší a nejhodnotnější ekosystémy PP společenstev lesů svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích a bučin asociace Asperulo-Fagetum. Porostní skupiny se nacházejí ve vrcholových partiích PP a jsou technologicky velice špatně přístupné, což napomohlo k zachování jejich současného stavu

59 Porostní skupinu 505 B 1b tvoří kultura se zastoupením dřevin JS 60%, BO 26, BK 5%, JV 5%, LP 5%. Porostní skupinu 505 B2 tvoří mlazina se zastoupením dřevin JS 65%, BK 20%, KL 5%, LP 5%, MD 5%. V rámci obou porostních skupin je v budoucnu nutné provádět výchovné zásahy tak, aby se zastoupení MZD zvyšovalo na úkor JS a podporovalo se zastoupení i ostatních vtroušených dřevin. U jasanu je důležité monitorovat výskyt nekrózy jasanu (Chalara fraxinea). Nekróza jasanu může zlikvidovat celou populaci, jako se tomu již na území ČR v některých lokalitách děje. V rámci platného decennia bude nutné mladé porostní skupiny (505 B 1a, B1b a B2) uvolnit a zajistit tak pokračování probíhající obnovy sousedního starého porostu. Porostní skupina 505 B17 dosáhla již na počátku platnosti LHP věku 170 let. Přestárlý porost tvoří z 80% BK a z 20% LP, KL a JV se vyskytují vtroušeně. V rámci platného LHP jsou doporučeny pouze nahodilé zásahy. Ovšem pouhé pasivní konzervování stavu a odkládání dalšího postupu obnovy nelze doporučit. Během krátké doby mohlo dojít k rozložení celého porostu bez zajištění jeho náhrady, ke změně podmínek na stanovišti včetně projevů eroze a k ohrožení stávajícího dobrého stavu. Žádoucí je co nejvíce obnovní dobu prodloužit, ale zároveň v ní plynule pokračovat. V rámci pokračování obnovy této porostní skupiny by se mělo maximálně využít přirozené obnovy všech MZD v kombinaci s podsadbami. Přirozená obnova se obtížně dostavuje především v částech s převahou lípy. V rámci doplnění a podsadeb je možné druhovou skladbu obohatit o JD, BK, JL a HB. Klasické podrostní hospodářství je na daném stanovišti a terénních podmínkách prakticky nerealizovatelné. Kotlíky přirozené obnovy lze podpořit těžbou jednotlivých jedinců s bezpečným ponecháním dřeva na místě. V rámci standardní obnovy lze provádět pouze náseky. Nové porosty zakládat s převahou BK a se skupinovitým podílem BDZ. V porostní skupině 505 B17 lze doporučit ponechání některých jedinců a skupin na dožití a následně k bezpečnému ponechání dřevní hmoty na místě. V současnosti k tomuto fenoménu již jednotlivě dochází. Pro realizaci záměru se nabízí využít podpory z POPFK nebo jiného nástroje. Výběr těchto jedinců bude prováděn ve spolupráci s pracovníkem orgánu ochrany přírody a krajiny. Prvořadým cílem hospodaření na těchto stanovištích by se mělo stát trvalé zachování lesních porostů s co nejpestřejší druhovou skladbu. 505 C Lesní porost 505 C tvoří 7 porostních skupin o celkové výměře 10,35 ha. Ve věku obmýtí je pouze porostní skupiny 505 C12, která zaujíma 1,50 ha plochy. Ostatní porostní skupiny jsou ve věku výchovných zásahů a to od prořezávek až po probírky. Terén je členitý, tvoří ho svahy různých sklonů s různou orientací. Ve všech porostních skupinách podíl SM a MD dosahuje více jak 50%. Podíl MZD většinou mírně převyšuje minimální podíl daný legislativou. V rámci výchovných zásahů je nutné nerozčleněné prostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem preferovat meliorační a zpevňující dřeviny a teprve potom uplatňovat další kvalitativní zásady výchovy. Do porostní skupiny 505 C12 je dle platného LHP umístěna obnovní těžba na ploše cca 0,33 ha. Při obnově náseky se doporučuje využít přirozeného zmlazení, v případě umělého zakládání nových porostů je žádoucí doplnit druhovou skladbu o JD, která se v porostu téměř nevyskytuje. Návrh platného LHP předpokládá založení nového porostu v poměru SM 75% a BK 25%. V rámci směřování k větší druhové pestrosti porostů PP doporučujeme maximálně využít přirozené obnovy stávajících dřevin s vhodným doplněním MZD a v případě umělé obnovy zvláště v okrajových částech PP, pokud to výskyt SLT umožnuje, zakládat porosty s vyšším skupinovitým zastoupením DBZ. 505 D

60 Do PP byl zahrnut lesní porost 505 D o celkové výměře 6,67 ha. Tři porostní skupiny, které lesní porost tvoří se nacházejí na svahu s jižní expozicí. Porostní skupinu 505 D5 tvoří nastávající kmenovina, porostní skupinu 505 D9 tvoří dospělá kmenovina, porostní skupina 505 D 10 dosáhla již obmýtí. První dvě již uvedené porostní skupiny mají ve skutečnosti podíl MZD převyšující minimální podíl daný legislativou. MZD v porostní skupině 505 D10 se vyskytuje pouze vtroušeně. Výchova by měla směřovat k preferenci MZD na úkor SM a MD. V rámci porostní skupiny 505 D9 by bylo dobré zahájit obnovu. Přirozenou obnovu lze využít především u BK. Vzhledem k poměrně vysokému zastoupení HB v mateřském porostu lze doporučit náseky s následnou umělou obnovou DBZ. HB se následně do porostu dostane přirozenou cestou. Žádoucí je jeho přítomnost především v podúrovni, kde vytváří typickou spodní etáž jako u dubohabřin. K tomuto aspektu je nutné přihlédnout i při zahájení obnovy porostní skupiny 505 D10, kde je umístěna obnovní těžba v rámci platného LHP na ploše o velikosti 0,29 ha. 505 E Lesní porost 505 E tvoří 7 porostních skupin o celkové výměře 13,81 ha. Věku dosáhla pouze porostní skupina 505 E10, která zaujímá 0,94 ha plochy a je celá navržená k obnově. Převážná část porostních skupiny je ve věku výchovných zásahů a to od prořezávek až po probírky. Terén je převážně členitý, tvoří ho krátké svahy různých sklonů s různou orientací. Ve většině porostních skupin podíl MZD převyšuje minimální podíl daný legislativou. V rámci výchovných zásahů je nutné nerozčleněné prostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem preferovat MZD a následně pak uplatňovat další kvalitativní zásady výchovy. Nejvyšší podíl MZD v lesním porostu 505 E tvoří BK. Hojně je zastoupen též DB ve směsi s HB. Do porostní skupiny 505 E10 je dle platného LHP umístěna obnovní těžba. Vzhledem k nevhodné druhové skladbě lze doporučit jednorázové provedení obnovy lesního porostu. Při obnově se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD z okolních porostů, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD, která se v porostu nevyskytuje. Návrh platného LHP předpokládá založení nového porostu v poměru BK 80%, JD 10% a LP 10%. V rámci směřování k větší druhové pestrosti porostů PP doporučujeme zaměnit podíl BK za DBZ a v případě umělé obnovy zvláště v okrajových částech PP, pokud to výskyt SLT umožnuje, zakládat porosty s vyšším skupinovitým zastoupením DBZ. Lesní porost 505 E svým současným stavem z větší části připomíná dubohabřinu s bohatou druhovou skladbou lesních dřevin a bylinným pokryvem. 506 A Lesní porost 506 A tvoří 3 porostní skupiny o celkové výměře 7,3 ha. Jedná se o porosty dospívající a dospělé na hřebenu, na západním a severním svahu. Pozoruhodné je v tomto lesní porostu vysoké zastoupení dubu v porostní skupině 506 A7a a A9. Svým charakterem aktuálního stavu vegetace se podobají typickým dubohabřinám v nižších polohách a v rámci větší druhové pestrosti ELV lze dosažený stav považovat za téměř optimální, který by měl být udržen i v budoucnu. Směrem k vrcholu přibývá v zastoupení BK, který proniká i do spodní úrovně sousední porostní skupiny 506 A7b. Porostní skupinu 506 A7b tvoří nekvalitní přeštíhlený smrkový porost. Veškeré těžební zásahy charakteru výchovy by měly být prováděny s cílem preferovat meliorační a zpevňující dřeviny, které se zde objevují již ve více etážích a zaměřit se na jejich uvolňování. Při vzniku světlin v důsledku nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD nebo je případně využít pro doplnění druhové skladby o JD, která se v porostu nevyskytuje. 506 B

61 Lesní porost 506 B tvoří 7 porostních skupin o celkové výměře 14,89 ha. Celý lesní porost se nachází na svahu se západní expozicí od 420 m n. m. až po vrcholové partie s nadmořskou výškou 490 m n.m. Lesní porosty jsou hůře dopravně přístupné, tím je limitován i způsob hospodaření. Severní část porostu má obdobný charakter jako předchozí lesní porost 506 A, směrem k jihu a se stoupající nadmořskou výškou se více přibližuje k bučinám. Ve věku obmýtí jsou tři porostní skupiny a to 506 B15 a 506 B11 a 506 B9, které dohromady zaujímají 8,39 ha plochy. Ostatní porostní skupiny jsou ve věku výchovných zásahů a to od prořezávek až po probírky. Ve většině mladších porostních skupinách podíl MZD převyšuje minimální podíl daný legislativou. Následná výchova by měla být prováděna s cílem preferovat meliorační a zpevňující dřeviny a teprve potom uplatňovat další zásady standardu výchovy. Nejvyšší podíl MZD v lesním porostu 506 B tvoří BK, který se většinou i přirozeně zmlazuje. Jedle se v porostních skupinách vyskytuje jednotlivě a spíše vzácně. Pokud bude v mladších a středně starých porostech v budoucnu docházet k nahodilým těžbám, mohou tyto vzniklé plochy sloužit k doplnění JD do druhové skladby. Veškeré těžební zásahy charakteru výchovy nebo výběrů by měly být prováděny s cílem preferovat meliorační a zpevňující dřeviny. Výsadby jedle je nutné chránit proti škodám zvěří oplocením. Zavádět vyšší podíl JD bude též možné při pokračování obnovy porostních skupin 506 B11 a B15. Obnova porostních skupin 506 B11 a B15 by měla plynule navazovat na již dříve umístěné obnovní prvky a v rámci uvolňování zajištěných kultur budou umisťovány pruhové clonné seče v kombinaci s náseky. Do porostní skupiny 506 B11 je umístěna obnova na ploše 0,77 ha. Porostní skupiny 506 B15 je dle platného LHP navržena na domýcení. Jelikož se jedná o porostní skupinu, která je součástí několika ha nejzachovalejších ekosystému květnatých bučin v rámci PP doporučujeme obnovu co nejvíce prodloužit (minimálně o 20 let). Obnovu doporučujeme realizovat v rámci platného decénia pouze na 1/3 plochy porostní skupiny. V rámci obnovy by mělo být maximálně využíváno přirozené obnovy z kvalitních mateřských porostů. V rámci obnovy porostní skupiny 506 B11 je vhodné ponechávat výstavky JD pro nasemenění i v okolních porostech. V porostní skupině 506 B15 lze doporučit ponechání některých jedinců a skupin na dožití a následně k bezpečnému ponechání dřevní hmoty na místě. Pro realizaci záměru se nabízí využít podpory z POPFK nebo jiného nástroje. Výběr těchto jedinců bude prováděn ve spolupráci s pracovníkem orgánu ochrany přírody a krajiny. Prvořadým cílem hospodaření na těchto stanovištích by se mělo stát trvalé zachování lesních porostů s co nejpestřejší druhovou skladbu. Lesní porost 506 C nebyl do PP zahrnut, není předmětem návrhu opatření. 506 D Lesní porost 506 D tvoří 5 porostních skupin o celkové výměře 13,27 ha. Celý lesní porost se nachází na svahu se západní expozicí od 440 m n. m. až po vrcholové partie s nadmořskou výškou 500 m n.m. Lesní porosty jsou hůře dopravně přístupné, tím je limitován i způsob hospodaření. Převážná část porostních skupin je ve věku výchovných zásahů a to od prořezávek až po probírky, nejstarší z nich dosáhla věku 38let. Následná výchova by měla být prováděna s cílem preferovat meliorační a zpevňující dřeviny a teprve potom uplatňovat další kvalitativní zásady standardu výchovy. V prvních zásazích je prvořadé porostní skupiny rozčlenit. Nejvyšší podíl MZD v lesním porostu 506 D tvoří BK, který se většinou i přirozeně zmlazuje. Jedle se v porostních skupinách vyskytuje jednotlivě a spíše vzácně. Pokud bude v mladších a středně starých porostech v budoucnu docházet k nahodilým těžbám, mohou tyto vzniklé plochy sloužit k doplnění JD do druhové skladby. Výsadby jedle je nutné chránit proti škodám zvěří oplocením. Zavádět vyšší podíl JD bude též možné při pokračování obnovy porostní skupiny 506 D

62 Obnova porostní 506 D16 by měla plynule navazovat na již dříve umístěné obnovní prvky a v rámci uvolňování zajištěných kultur budou umisťovány pruhové clonné seče v kombinaci s náseky. Do porostní skupiny 506 D16 je umístěna obnova na ploše 1,11 ha. Hospodář by se měl zaměřit v první řadě na odstranění přestárlého SM, BO a MD. Naopak co nejdéle by měl ponechat vtroušenou JD. Jelikož se jedná o porostní skupinu, která je součástí několika ha nejzachovalejších ekosystému květnatých bučin v rámci PP doporučujeme obnovu co nejvíce prodloužit (minimálně o 20 let). Obnovu doporučujeme realizovat v rámci platného decénia pouze na 1/3 plochy porostní skupiny. V rámci obnovy by měla být maximálně využíváno přirozené obnovy z kvalitních mateřských porostů a pokud to terénní podmínky a dopravní dostupnost umožní měl by být preferován podrostní způsob hospodaření. V porostní skupině 506 B15 lze doporučit i ponechání některých jedinců a skupin na dožití a následně k bezpečnému ponechání dřevní hmoty na místě. Pro realizaci záměru se nabízí využít podpory z POPFK nebo jiného nástroje. Výběr těchto jedinců bude prováděn ve spolupráci s pracovníkem orgánu ochrany přírody a krajiny. Prvořadým cílem hospodaření by se na těchto stanovištích mělo stát trvalé zachování lesních porostů s co nejpestřejší druhovou skladbu. Lesní porost 506 E nebyl do PP zahrnut, není předmětem návrhu opatření. 506 F Lesní porost 506 F tvoří 2 porostních skupin o celkové výměře 0,31 ha. Jedná se o remízek na spodním okraji lučních společenstev. V rámci obou porostních skupin 506 F7a a F7b bude v rámci platného LHP prováděna pouze výchova nebo nahodilá těžba. Výchova by měla být prováděna s cílem preferovat DBZ a ostatní MZD. 507 A Lesní porost 507 A tvoří 3 porostní skupiny o celkové výměře 3,28 ha. Jedná se o porosty dospívající a dospělé na hřebenu, na severovýchodním svahu. Porost má velice pestrou druhovou skladu se zastoupením BK, LP, KL, DBZ, HB, BŘ, JR a vtroušeně JD a TŘ. Směrem k vrcholu přibývá v zastoupení BK, který proniká i do spodní úrovně sousední porostní skupiny 507 A8 a 506 A7b. Veškeré těžební zásahy charakteru výchovy nebo výběrů by měly být prováděny s cílem preferovat meliorační a zpevňující dřeviny, které se zde objevují již ve více etážích a zaměřit se na jejich uvolňování. Porosty jsou dobře dostupné ze spodní cesty, je možné zde realizovat i podrostní hospodářství. Při vzniku světlin v důsledku nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD nebo je případně využít pro doplnění druhové skladby o JD. Porostní skupina 507 A11 je dle platného LHP navržená celá do obnovy. Vzhledem k výskytu JD lze doporučit pomalejší postup a rozložit obnovu alespoň do 20 následujících let. Výstavky JD by měly být ponechávány po co nejdelší dobu pro podporu přirozené obnovy i v sousedních porostech. V budoucnu by měla být podporována a udržena co nejpestřejší stávající druhová skladba. 507 B Jedná se o stanovištně velice různorodý lesní porost, který tvoří 7 porostních skupin o celkové výměře 11,23 ha. Jsou zde zastoupeny LT 4B1, 4S1, 4D3, 4H3, 4H1 a 4V1. Lesní porost se nachází na mírném svahu se severovýchodní expozicí. Stávající prostorové rozčlenění porostních skupin tato stanovištní specifika nijak nezohledňuje. Pro diferencované hospodaření je do budoucna nutné stanovištní specifika zohlednit tak, aby porostní skupiny kopírovaly stanovištní podmínky. Samostatné porostní skupiny by měly minimálně být vylišeny pro potoční luh a deluvia. Ekosystém v rámci lesního porostu má charakter převážně

63 kulturního hospodářského lesa s podílem MZD pohybující se kolem hranice minimálního podílu MZD stanoveného legislativou. Přesto je druhová skladba poměrně pestrá a objevuje se zde přirozená obnova různých dřevin. Veškeré těžební zásahy charakteru výchovy nebo výběrů by měly být prováděny s cílem preferovat meliorační a zpevňující dřeviny, které se zde objevují již ve více etážích a zaměřit se na jejich uvolňování. Terénní podmínky a dopravní zpřístupnění umožňují aplikovat i podrostní hospodářství. Ovšem za účelem zásadní změny druhové skladby bude muset být prováděna kombinace podrostního hospodářství s násečnými a holosečnými formami. Převážná část porostních skupin vstupuje do věku obmýtí (cca 10,48 ha) Vzhledem k výskytu HB a přirozené obnově HB lze doporučit v rámci prováděné obnovy zakládání porostů s vyšším podílem DB. Obnova lesa je plánována v rámci porostních skupin 507 B9, B11 a B12. V současnosti byla obnova již zahájena v porostní skupině 507 B11 a B9. Byla zvolena forma násečná pro umělou obnovu. V nově založených porostech převládá BK a JD, což zcela koresponduje s cílem hospodaření v PP. Obnova v porostní skupině 507 B11 je navrhována obnova na ploše 0,35 ha s druhovou skladbou lesního porostu v poměru zastoupení dřevin SM 60% a BK 40%. Porostní skupina 507 B12 je navržená celá do obnovy na ploše 0,36 ha a druhová skladba nového porostu byla navržena se zastoupením SM 50%, KL, 35%, JS 15%. Obnova v porostní skupině 507 B9 je navrhována obnova na ploše 1,29 ha s druhovou skladbou lesního porostu v poměru zastoupení dřevin SM 60% a BK 20% a JD 20%. Vysoké zastoupení SM nekoresponduje s cílem změny druhové skladby v rámci PP. Při zakládání nových lesních porostů je žádoucí v druhové skladbě podporovat BK, DB, JD, LP, KL, JV, JS, HB ale i TŘ, JL a v potočním luhu OL. Při pokračování obnovy, při přiřazování dalších obnovních prvků a uvolňování zajištěných kultur v rámci Porostní skupiny 507 B11 by mělo být využito přirozeného výskytu HB a zakládat další porosty s DB. Obdobný postup lze doporučit při přiřazení další obnovního prvku v porostní skupině 507 B9, která sousedí s porostní skupinou 507 B7. Při umisťování dalších obnovních prvků považujeme za nutné zohledňovat výskyt LT. V případě potočních luhů se výhradně jedná o jejich horní části, kde je potřeba podporovat zastoupení listnáčů pro ně typických (JS, JV, LP, OL, DB, HB, BK). V rámci umisťování jednotlivých prvků a tvorbě směsí je nutné přihlédnout k obmýtí jednotlivých dřevin a vyhnout se kombinacím s rozdílnou dobou obmýtí. Ponechávat výstavky a jednotlivé stromy na dožití je možné i žádoucí, ovšem nesmí ohrožovat a vytvářet překážky na vodním toku. Protože se jedná o prioritní ekosystémy měly by při obnově těchto částí porostních skupin být vyloučeny stanovištně nevhodné dřeviny. 507 C Na počátku platnosti LHP lesní porost tvořila jedna stejnověká porostní skupina na svahu se severovýchodní expozicí na ploše 6,8 ha. Jedná se o kvalitní dospělý smíšený lesní porost v rámci kterého je žádoucí maximálně podporovat přirozenou obnovu a podrostní způsob hospodaření (genetická kvalita BK a LP dosahuje stupně B). Porost je dobře přístupný. Ve světlinách se vyskytuje bohatý nálet BK. Při řazení obnovních prvků lze plně využít clonných sečí. Bohatá přirozená obnova se vyskytuje v jižní části porostní skupiny. Skupinovitým výběrem je žádoucí uvolnit nálety BK, zredukovat zastoupení MD a podpořit vertikální zápoj. Přirozená obnova se objevuje i u SM a KL. Při obnově lze podpořit i výmlatky LP. V rámci umělé obnovy doporučujeme doplnit do druhové skladby JD. Obnovní těžba je pro stávající decénium plánovaná ve výši 1,36 ha. 507 D

64 Lesní porost tvoří dvě porostní skupiny na ploše 10,81 ha. V obou případech se jedná o kvalitní dospělou a dospívající kmenovinu, která dosáhla věku obmýtí a je na počátku obnovní doby. Lesní porosty se nacházejí na strmém svahu se severovýchodní expozicí s nadmořskou výškou od 430 do 480 m n.m. V případě porostní skupiny 507 D11 se jedná o kvalitní bukový porost s příměsí SM, LP, HB a MD. Do porostní skupiny je umístěna obnova na ploše 1,22ha. Pod mateřským porostem se objevuje nálet buku. Pro obnovu lze doporučit clonné seče a provádět jednotlivý výběr s cílem redukovat SM a MD. Porostní skupina zasahuje až do vrcholových partií PP. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o velice kvalitní lesní porost lze doporučit prodloužení obnovní doby, ponechávání výstavků i ponechání vybraných jedinců či skupin stromů na dožití. Do porostní skupiny 507 D9 je umístěna obnova na ploše 2,09 ha. I zde se pod mateřským porostem objevuje místy nálet buku. Pro obnovu lze doporučit clonné seče nebo náseky a provádět jednotlivý výběr s cílem redukovat SM a MD a podpořit vertikální zápoj. V rámci dlouhodobého cíle by veškeré zásahy měly směřovat k podpoře podoby květnatých bučin. 507 E Lesní porost tvoří 6 porostních skupin na svahu se severovýchodní expozicí na ploše 9,57 ha. Plošně převažují porostní skupiny, které dosáhly věku obmýtí a jsou na počátku obnovy. Obnova v rámci porostní skupiny 507 E10 a E9b byla zahájena v předchozím decéniu a do porostních skupin byly vloženy 4 obnovní prvky. V rámci platného LHP zpracovatel umístil obnovní těžby do porostní skupiny 507 E10 na ploše 1,64ha a do porostní skupiny 507 E9b na ploše 0,19 ha. V obou porostních skupinách dominuje v zastoupeni SM, který je smísen s příměsí MD, BK a LP. Při obnově by mělo dojít ke změně druhové skladby ve prospěch BK. V porostu se objevuje přirozená obnova KL a BK. V rámci pokračující obnovy je žádoucí využít maximálně přirozené obnovy a přiřazením dalších obnovních prvků uvolňovat mladé zajištěné porosty. Uměle bude nutné doplňovat druhovou skladbu o JD. Porostní skupina 507 E9a tvoří listnatá kmenovina s převahou LP ve směsi s BK, HB, JS, KN a BŘ. V rámci současného decénia i zde by bylo vhodné zahájit obnovu a zaměřit se na uvolňování nárostů BK. V částech kde se ve vyšší míře vyskytuje HB a LP by při obnově bylo vhodné doplnit druhovou skladbu o DB (na LT 3D3). Na těchto stanovištích může podíl DB tvořit až 20%. V mladých porostních skupinách 507 E1a a E1b převažuje BK, v porostní skupině 507 E1c převažuje smrk ve směsi s BŘ, BK a KL z přirozené obnovy. V těchto porostech budou prováděny prořezávky ve prospěch MZD a následně budou uplatňovány standardní postupy výchovy. 507 F Lesní porost 507 F tvoří 10 porostních skupin o celkové výměře 14,05 ha. Věku obmýtí dosáhly tři porostní skupiny 507 F10, F11 a F16, které zaujímají 2,11 ha plochy. Převážná část porostní skupiny je ve věku výchovných zásahů a to od prořezávek až po probírky. Porost se nachází na svahu se severovýchodní expozicí a vystupuje z nadmořské výšky 420 m n.m. do 540 m n.m. Ve většině porostních skupin podíl MZD převyšuje minimální podíl daný legislativou. V rámci výchovných zásahů je nutné nerozčleněné porostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem preferovat MZD a následně pak uplatňovat další kvalitativní zásady výchovy. Nejvyšší podíl MZD v lesním porostu 507 F tvoří BK. Výrazný je i podíl LP. Lípa ovšem z neznámých příčin chřadne a odumírá. V rámci částí porostních skupin 507 F5a a F4 je realizována přestavba porostů v rámci OPŽP. Do porostní skupiny 507 F10 je dle platného LHP umístěna obnovní těžba. Vzhledem k nevhodné druhové skladbě lze doporučit jednorázové provedení obnovy lesního porostu. Při obnově se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD z okolních porostů, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD, která se v porostu

65 nevyskytuje. Návrh platného LHP předpokládá založení nového porostu se 100% podílem BK. Domýcení zpracovatel LHP navrhnul též pro porostní skupiny 507 F16. V rámci porostní skupiny 507 F16 lze doporučit odstranění modřínu a ponechat tuto malou porostní skupinu přirozenému vývoji a stromy na dožití i k bezpečnému ponechání dřevní hmoty rozkladu. Obnova by měla být zahájena i v rámci porostní skupiny 507 F11 a to na ploše 0,56 ha. Dospělý listnatý lesní porost se nachází na příkrém svahu se severovýchodní expozicí a dosahuje až vrcholových partií PP. Les je ochranného charakteru. Objevuje se přirozená obnova BK i HB. V první etapě těžebního zásahu by měl být odstraněn SM a MD. Obnovu lze doporučit násečnou formou měla být prováděna clonným způsobem a rozložena na co nejdelší dobu. V porostní skupině 507 F11 lze doporučit ponechání některých jedinců a skupin na dožití a následně k bezpečnému ponechání dřevní hmoty na místě. Pro realizaci záměru se nabízí využít podpory z POPFK nebo jiného nástroje. Výběr těchto jedinců bude prováděn ve spolupráci s pracovníkem orgánu ochrany přírody a krajiny. Prvořadým cílem hospodaření na těchto stanovištích by se mělo stát trvalé zachování lesních porostů s co nejpestřejší druhovou skladbu. 507 G Lesní porost tvoří dvě porostní skupiny na ploše 4,96 ha. Plošně převládající je porostní skupina 507 G7 a téměř uprostřed ní se nachází porostní skupina 507 G1, která se stala i výchozí pro budoucí obnovu mateřského porostu. Porostní skupina 507 G7 má podobu nastávající smíšené převážně listnaté kmenoviny s dominantním zastoupením LP ve směsi s BK, HB, SM, MD. LP v západní části porostu plošně prosychá a odumírá. Tato část se stala předmětem realizace přeměny druhové skladby v rámci projektu OPŽP. Porost je diferencovaný tloušťkově i výškově, objevuje se zde přirozené zmlazení BK, KL, omezeně i LP. V rámci výchovných zásahů by mělo být podporováno vertikální členění porostu a podpora přirozeného zmlazení BK, které vyžaduje postupné uvolňování. Nahodilé těžby se budou zaměřovat prioritně na odstraňování chřadnoucích jedinců. Z důvodu horšího zdravotního stavu by se obnova porostu měla začít provádět co nejdříve. Pro příští LHP lze navrhnout hospodáři snížení obmýtí na 80 let. S přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu by se pak následně mohla prodloužit obnovní doba. Za vhodné lze považovat i doplnění druhové skladby o JD, JL, TŘ a DB. Typologické podmínky zvláště v jižní části porostní skupiny zavádění vyššího zastoupení DB umožňují a tento aspekt byl uplatněn při umístění obnovního prvku v jižní části porostní skupiny. Díky druhovému složení mateřského porostu je i bylinný pokryv výrazně pestřejší. Porostní skupina 507 G1 je tvořena ze 100% bukem a mlazina již vyžaduje naléhavě výchovu. V rámci dlouhodobého cíle by měla druhová skladba lesního porostu směřovat co k největší druhové rozmanitosti. 507 H Lesní porost 507 H tvoří 4 porostní skupiny o celkové výměře 7,57 ha. Všechny porostní skupiny jsou ve věku výchovných zásahů a to od prořezávek až po probírky. Lesní porosty se nacházejí na prudkém svahu s východní expozicí. Jedná se o smíšené, převážně listnaté porosty s malým podílem SM. V rámci výchovných zásahů je nutné nerozčleněné porostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem zaměřit se na kvalitu a preferenci BK. Nejvyšší podíl MZD v lesním porostu 507 H tvoří BK. Hojně je zastoupena též LP. U LP se stejně jako v sousedním porostu objevuje chřadnutí doprovázené až odumíráním jednotlivých skupin. Nejvýrazněji se tento jev projevuje v porostní skupině 507 H7 a H5, kde se tyto části staly předmětem realizace přeměny druhové skladby v rámci projektu OPŽP. Lze doporučit při obnově LHP snížit z důvodu zhoršeného zdravotního stavu obmýtí u porostů s převahou LP stávající obmýtí na 80 let a s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu se pak následně může prodlužovat obnovní doba. Při provádění výběrů a

66 v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD z okolních porostů, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD, která se v porostu nevyskytuje. 508 A Lesní porost 508 A tvoří 9 porostních skupin o celkové výměře 14,3 ha. Lesní porost se nachází na svahu s východní expozicí. Jedná se o kulturní hospodářské lesní porosty s dominantním zastoupením SM s menší příměsí ostatních jehličnatých dřevin a malým podílem MZD. Podíl MZD v současnosti nedosahuje ani minimálního podílu stanoveného legislativou. Ve třech porostních skupinách, které v současnosti zaujímají 10,83 ha plochy porostu, a které dosáhly obnovní doby, byla již v minulém LHP zahájena obnova. Zařizovatel do nich pro současně platné LHP umístil obnovní těžbu do porostní skupiny 508 A 11 na ploše 2,55 ha, do porostní skupiny 508 A13 na ploše 0,5 ha a do porostní skupiny 508 A9 na ploše 0,46 ha. Již v době zpracování byly některé obnovní prvky realizovány a v nově zakládaných porostech převažoval BK a JD, což plně koresponduje se změnou druhové skladby. Další obnovní prvky by měly být přiřazovány ke stávajícím zajištěným kulturám tak, aby obnova plynule navazovala. V rámci prořezávek je nutné mladé nerozčleněné porostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem zaměřit se na kvalitu a preferenci MZD. Při provádění výběrů a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD. Vzhledem ke skutečnosti, že se v lesním porostu nacházejí horní části toků potočních luhů a stanovištní podmínky jsou pestřejší se zastoupením SLT 4V a 4D, mělo by být při obnově těchto lesních porostů k této skutečnosti přihlédnuto. V druhové skladbě na těchto stanovištích by neměl chybět DB, HB, LP, JS, KL, OL a JL. Tyto dřeviny je vhodné zavádět ve skupinovitém smíšení. Dále lze doporučit ponechávání výstavků jedinců MZD pro podporu přirozené obnovy. 508 B Lesní porost 508 B tvoří 2 porostní skupiny o celkové výměře 8,67 ha. Lesní porost se nachází na mírném svahu s východní expozicí a je převážně tvořen dospívající kmenovinou. Převažujícím MZD je zde LP. Do obou porostních skupin není v současnosti umístěn žádný obnovní prvek. V podrostu je objevuje LP, BK, KL, HB i SM. Při provádění výchovy, výběrů a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD, redukovat zastoupení SM, MD a LP na úkor ostatních listnatých dřevin, které se vtroušeně v porostu vyskytují. Terénní a dopravní podmínky umožňují aplikovat podrostní hospodářství. 508 C Lesní porost 508 C tvoří 2 porostní skupiny o celkové výměře 15,07 ha. Lesní porost se nachází na mírném svahu s východní expozicí. Plošně převažuje porostní skupina o výměře 14,6 ha, kterou tvoří kulturní hospodářský smíšený jehličnatý les s převažujícím zastoupením SM ve směsi s MD, BO a DG a malým podílem HB, LP, BŘ. Podíl MZD v současnosti nedosahuje ani minimálního podílu stanoveného legislativou. Porostní skupina 508 C8 dosáhla již v předchozí planosti LHP obnovní doby a byla v ní zahájena obnova. Zařizovatel do ní pro současně platné LHP umístil obnovní těžbu do porostní skupiny na ploše 4,03 ha. Již v době zpracování byly některé obnovní prvky realizovány a v nově zakládaných porostech převažoval BK a JD, což plně koresponduje se změnou druhové skladby. Další obnovní prvky by měly být přiřazovány ke stávajícím zajištěným kulturám tak, aby obnova plynule navazovala. Terénní a dopravní podmínky umožňují aplikovat podrostní hospodářství. V rámci prořezávek a prostřihávek je nutné mladé nerozčleněné porostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem zaměřit se na

67 kvalitu a preferenci MZD. Při provádění výběrů a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD. V případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD. 508 D Lesní porost 508 D tvoří 8 porostních skupin o celkové výměře 10,58 ha. Lesní porost se nachází na mírném svahu s východní expozicí. Jedná se ze 2/3 o kulturní hospodářské lesní porosty s dominantním zastoupením SM s menší příměsí ostatních jehličnatých dřevin a malým podílem MZD. Výrazně vyšší podíl MZD je pouze v jižní části porostu, kde převažuje LP. Ve věku obmýtí je pouze porostní skupina 508 D10, která v současnosti zaujímá 4,9 ha plochy porostu, a kde byla již v minulém LHP zahájena obnova. Zařizovatel do ní pro současně platné LHP umístil obnovní těžbu na ploše 1,41 ha. Již v době zpracování byly dva další obnovní prvky realizovány. Následné obnovní prvky by měly být přiřazovány ke stávajícím zajištěným kulturám tak, aby obnova plynule navazovala. V rámci prořezávek je nutné mladé nerozčleněné porostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem redukce MD, dále se zaměřit na kvalitu a preferenci MZD. Při provádění výběrů a výchovy v mladších i ve středně starých porostech a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD a BK. Vzhledem ke skutečnosti, že se v lesním porostu nacházejí horní části toků potočních luhů a stanovištní podmínky jsou pestřejší se zastoupením SLT 4H, 4V a 4D, mělo by být při obnově těchto lesních porostů k této skutečnosti přihlédnuto. V druhové skladbě na těchto stanovištích by neměl chybět DB, HB, LP, JS, KL, OL a JL. Tyto dřeviny je vhodné zavádět ve skupinovitém smíšení. Dále lze doporučit ponechávání výstavků jedinců MZD především BK pro podporu přirozené obnovy. Terénní a dopravní podmínky umožňují aplikovat podrostní hospodářství. 509 A Lesní porost 509 A tvoří 7 porostních skupin o celkové výměře 14,54 ha. Lesní porost se nachází na prudkém svahu s východní expozicí. V horních partiích dosahuje nadmořské výšky 540 m n.m. a klesá až do nadmořské výšky 400 m n.m. Ve vrcholové části se nachází prohlubně s jezírky. Jedná se o smíšené kulturní hospodářské lesní porosty s velkým podílem SM s menší příměsí ostatních jehličnatých dřevin a s výrazným podílem MZD především BK a LP. Ve věku obmýtí je pouze porostní skupina 509 A11 na ploše 1,02 ha. V rámci platného LHP je navržena na domýcení. V rámci výchovy je nutné mladé nerozčleněné porostní skupiny nejprve rozčlenit. Následné zásahy by měly být prováděny s cílem redukce SM i MD a na kvalitu a preferenci MZD. Při provádění výběrů a výchovy v mladších i ve středně starých porostech a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD a BK. Vzhledem ke skutečnosti, že se spodní část lesního porostu nacházejí na SLT 4D a ve stávajících porostech se vyskytuje vysoký podíl LP měla by být tato skutečnost zohledněna při budoucí obnově. V případě výskytu projevů chřadnutí lze doporučit v následném LHP snížení obmýtí ze 130 roků na 100 nebo i méně a začít dříve s obnovou porostu. S přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu se pak následně může prodlužovat obnovní doba. V druhové skladbě na těchto stanovištích by neměl chybět DB, HB, LP, JS, KL a JL. Tyto dřeviny je vhodné zavádět ve skupinovitém smíšení. Ve spodních partiích lesního porostu by ještě přicházelo v úvahu aplikovat podrostní hospodářství. Vzhledem k převažujícím náročným terénním podmínkám a dostupnosti lesního porostu bude převažovat i v budoucnu násečná forma obnovy. 509 B

68 Lesní porost 508 B tvoří 6 porostních skupin o celkové výměře 14,6 ha. Lesní porost se nachází na prudkém svahu s východní až jihovýchodní expozicí. V horních partiích dosahuje nadmořské výšky 520 m n.m. a klesá až do nadmořské výšky 400 m n.m. Jedná se o smíšené lesní porosty s velkým podílem BK a dalších MZD. Žádná z porostních skupin není ve věku obmýtí ani na počátku obnovní doby. Porostní skupiny, které tvoří lesní porost jsou se stádiu od kultur až po nastávající kmenovinu. Výchovné zásahy by měly být prováděny s cílem redukce SM i MD a měly by být zaměřeny na kvalitu a preferenci MZD. Při provádění výběrů a výchovy v mladších i ve středně starých porostech a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD a to především BK, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD. Lesní porost zasahuje až do vrcholových partií ELV, kde spoluvytváří jeden z prioritních ekosystémů, který je předmětem ochrany PP. Ve spodních partiích lesního porostu by ještě přicházelo v úvahu aplikovat podrostní hospodářství. Vzhledem k převažujícím náročným terénním podmínkám a dostupnosti lesního porostu bude převažovat i v budoucnu násečná forma obnovy. Po nahodilých těžbách lze uvažovat i s podsadbami. Za žádoucí lze do budoucna považovat snížení podílu monokulturních skupin LP a provádění opatření, která povedou k větší druhové, výškové i věkové diferenciaci. 509 C Lesní porost 509 C tvoří 5 porostních skupin o celkové výměře 8,57 ha. Lesní porost se nachází na svahu s jihovýchodní expozicí. Jedná se o kulturní hospodářské lesní porosty s dominantním zastoupením SM s menší příměsí ostatních jehličnatých dřevin a malým podílem MZD. Podíl MZD v současnosti nedosahuje ani minimálního podílu stanoveného legislativou. Plošně největší je porostní skupina 509 C9, která v současnosti zaujímají 6,44 ha plochy porostu, a která dosáhla obnovní doby. V minulém LHP v ní byla zahájena obnova. Zařizovatel do ní pro současně platné LHP umístil obnovní těžbu na ploše 1,11 ha. Již v době zpracování PP byly některé obnovní prvky realizovány. Další obnovní prvky by měly být přiřazovány ke stávajícím zajištěným kulturám tak, aby obnova plynule navazovala a v rámci obnovy byla měněna druhová skladba ve prospěch BK s JD. V rámci prořezávek je nutné mladé nerozčleněné porostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem zaměřit se na kvalitu a preferenci MZD. Při provádění výběrů a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD. Pod porostem se objevuje přirozená obnova SM, KL, i BK. Dále lze doporučit ponechávání výstavků jedinců MZD pro podporu přirozené obnovy. Terénní a dopravní podmínky lesního porostu umožňují aplikovat podrostní hospodářství. Převažovat by měla násečná forma s clonnými prvky. 510 D Zaujatá část lesního porostu 510 D na ploše cca 6,2 ha tvoří společenstvo údolních jasano-olšových luhů, které patří mezi prioritní předměty ochrany v rámci PP. Lesní porost se nachází v severovýchodní části území, tvoří ho mírný svah svažující se z nadmořské výšky 380 m n.m. do 350 m n.m. Vodní toky v nivě již meandrují. Z hlediska výskytu SLT jsou zde zastoupena stanoviště 3U, 3V, 4H, 4D a 4O. Druhovou skladbu lesního porostu lze označit za velice pestrou, přesto je stávající druhová skladba vzdálená přirozené druhové skladbě. Ve starých porostních skupinách převažuje SM s menší příměsí ostatních dřevin. I v mladých porostních skupinách ve stádiu mlazin převažuje SM s příměsí MZD do 20%. Jediná kultura v jižní části území 510 D1b je tvořena s 55% podílem JD, 40% podílem SM a 5% podílem BK

69 Stáří ostatních porostních skupin (510 D6a, D6b, D6c, D6d ad6e), které zaujímají přes 2 ha plochy lesního porostu, se pohybuje kolem 60 let a jejich druhová skladba je tvořena směsí listnatých dřevin (OL, OLS, TPC, OS, JV, BŘ, LP, HB). V těchto porostních skupinách lze zaregistrovat odumírání topolů i olší. Přesto zařizovatel do žádné z nich neumístil obnovní těžbu. V rámci zpracování příštího LHP by mělo být sníženo obmýtí z 90 roků na 80 let a neprodleně začít s obnovou alespoň v těch porostních skupinách, kde převažují topoly. Jedná se o obnovu porostů do 80 let, na která je podmíněna výjimkou ze zákona o lesích. V rámci obnovy porostu na stanovištích, která to umožňují, lze doporučit přeměnu stávajících porostů na porosty s DB, LP a HB (SLT 4H, 4D a 4V). Naopak v částech typicky lužních lze doporučit zakládání porostů se zastoupením domácího TPC, také směsi olší s JS, JV a jilmy. Žádoucí je také zachovat a podporovat zastoupení stanovištně vhodných keřů. Důležité je při volbě směsí respektovat podobnou dobu obmýtí. Vhodné jsou všechny formy smísení. V rámci zpracování navazujícího LHP lze doporučit vylišení porostních skupin s přihlédnutím na typologické poměry. Výchovné zásahy by měly být prováděny s cílem redukce SM i MD a měly by být zaměřeny na kvalitu a preferenci MZD. Při provádění výběrů a výchovy v mladších i ve středně starých porostech a v rámci nahodilých těžeb, tam kde to stanovištní podmínky umožňují, se doporučuje doplnit druhovou skladbu o JD. Žádoucí je také ponechávání některých výstavků nebo skupin stromů pro podporu přirozené obnovy (DB, BK, JV, HB, LP) na dožití a následně k bezpečnému ponechání dřevní hmoty na místě. Tento požadavek se nevztahuje na TPC a to vzhledem k neznámému původu použitých klonů. Padlé stromy by ovšem neměly tvořit překážku pro průtok vodotečí. Pro realizaci záměru se nabízí využít podpory z POPFK nebo jiného nástroje. Výběr těchto jedinců bude prováděn ve spolupráci s pracovníkem orgánu ochrany přírody a krajiny. Prvořadým cílem hospodaření na těchto stanovištích by se mělo stát trvalé zachování lesních porostů s co nejpestřejší druhovou skladbu. 512 D Z lesního porostu 512 D zasahuje do PP pouze část porostní skupiny 512 D8 na ploše cca 1,11 ha. Jedná se o část porostní skupiny mezi lesní cestou a potokem. Tuto část bude dobré v příštím LHP nechat oddělit a obhospodařovat ji samostatně. Terén je zde rovinatý až mírně svažitý. V zastoupení dřevin v rámci porostní skupiny převažuje SM ve směsi s MD LP a KL. Vodní tok kopíruje stanoviště 3L a druhou část tvoří stanoviště 4H. Při provádění výběrů a při nahodilých těžbách je potřeba se zaměřit na podporu a uvolňování MZD. Při obnově lesního porostu lze doporučit povedení změny druhové skladby na porost dominantním zastoupením DB s příměsí LP, KL, JS a OL. 512 E Jedná se o stanovištně velice různorodý lesní porost, který tvoří 8 porostních skupin o celkové výměře 19,42 ha. Jsou zde zastoupeny LT 3L, 3U, 4V, 4D, 4B a 4S. Lesní porost tvoří údolí potoka, mírné svahy různých expozicí i plošiny. Stávající prostorové rozčlenění porostních skupin tato stanovištní specifika nijak nezohledňuje. Pro diferencované hospodaření je do budoucna nutné stanovištní specifika zohlednit tak, aby porostní skupiny kopírovaly stanovištní podmínky. Za vhodné lze považovat i sloučení části porostní skupiny 512 E8 s porostními skupinami, které se nacházejí v potočním luhu a vytvořit z nich samostatný porost, kterému bude věnována individuální péče. Ostatní porostní skupiny v rámci lesního porostu mají charakter převážně kulturního až monokulturního hospodářského lesa s podílem MZD pohybující se hodně pod hranicí minimálního podílu MZD stanoveného legislativou. Přesto je druhová skladba poměrně pestrá a objevuje se zde přirozená obnova různých dřevin

70 Mladší porosty, které jsou v současnosti ve věku kolem 30 let, je nutné nejprve rozčlenit a následně provést výchovu za účelem postupného budování statické stability. Veškeré další těžební zásahy charakteru výchovy nebo výběrů by měly být prováděny s cílem preferovat MZD a zaměřit se na jejich uvolňování. I v těchto porostech se objevuje přirozená obnova HB a BK. Terénní podmínky a dopravní zpřístupnění umožňují aplikovat i podrostní hospodářství. Ovšem za účelem zásadní změny druhové skladby bude muset být prováděna kombinace podrostního hospodářství s násečnými a holosečnými formami. Vzhledem k výskytu HB a přirozené obnově HB lze doporučit v rámci prováděné obnovy zakládání porostů s vyšším podílem DB. Při provádění výběrů a při nahodilých těžbách, tam kde to stanovištní podmínky umožňují, se doporučuje doplnit druhovou skladbu o JD i BK. Změna druhové skladby těchto lesních porostů bude probíhat oproti jiným porostům v rámci ELV o hodně déle. Zvláštní pozornost vyžaduje porostní skupina 512 E7. Jedná se o smíšenou nastávající kmenovinu převážně různých listnatých dřevin, která je rozdělena do třech samostatných částí. Tyto samostatné části nijak nerespektují typologické podmínky stanovišť, kde se nacházejí. První částí prochází potoční luh (SLT 3L, 3U, 4V) a zbylé dvě části se nacházejí na svazích (SLT 4B). Pro příští zpracování LHP lze požadovat jejich rozdělení a to z důvodu rozdílných stanovištních podmínek, z důvodu zkrácení obmýtí v lužní části a zahájení obnovy v lužní části porostní skupiny. Stanovení obmýtí pro celou porostní skupinu na 130 let je nevhodné. V částech mimo potoční luh bude prováděna standardní výchova a případná nahodilá těžba a obmýtí může být sníženo na 120 let. Vzhledem ke stávajícímu zdravotnímu stavu lužní části lze doporučit snížení obmýtí na 80 let a v rámci platnosti následného LHP začít s obnovou. Jedná se o typicky lužní stanoviště s meandrujícím vodním tokem s velice bohatým bylinným pokryvem. Obnovu porostu bude nutné provádět nejprve v částech, kde se vyskytuje největší podíl chřadnoucích jedinců. Obnova bude prováděna diferencovaně malými pruhovými holosečemi o velikosti do 0,2 ha, které budou na sebe rychle následovat. Ve skupinách vzniklých po nahodilých těžbách je možné provádět i podsadby JLV na vyvýšeninách BK a JD. Nedoporučuje se individuální ochrana, kůly v tomto prostředí rychle hnijí, vhodnější je budovat malé dřevěné oplocenky. Obnovu porostní skupiny bude také nutné přizpůsobovat stávající druhové skladbě a tam kde se vyskytuje větší počet jedinců, jejichž zdravotní stav a předpoklad delšího fyziologického stáří umožňuje odklad obnovy, v těchto místech lze postupovat pomaleji. Žádoucí je také ponechávání některých výstavků nebo skupin stromů pro podporu přirozené obnovy (BK, KL, HB, LP, JS, OL) na dožití a následně k bezpečnému ponechání dřevní hmoty na místě. Padlé stromy by ovšem neměly tvořit překážku pro průtok vodotečí. Pro realizaci záměru se nabízí využít podpory z POPFK nebo jiného nástroje. Výběr těchto jedinců bude prováděn ve spolupráci s pracovníkem orgánu ochrany přírody a krajiny. Prvořadým cílem hospodaření na těchto stanovištích by se mělo stát trvalé zachování lesních porostů s co nejpestřejší druhovou skladbu. 512 F Lesní porost 512 F tvoří 10 porostních skupin o celkové výměře 5,47 ha. Lesní porost se nachází na mírném svahu s jihovýchodní expozicí. Lesní porost se nachází na okraji PP. Jedná se o kulturní hospodářské lesní porosty s dominantním zastoupením SM s menší příměsí ostatních jehličnatých dřevin a malým podílem MZD. Podíl MZD v současnosti nedosahuje ani minimálního podílu stanoveného legislativou. Porostní skupina 512 F12, která v současnosti zaujímají 1,38 ha plochy porostu, dosáhla obnovní doby a do ní umístěna

71 obnova na ploše 0,89 ha. Obnovní prvky by měly být přiřazovány ke stávajícím zajištěným kulturám tak, aby obnova plynule navazovala a v rámci obnovy byla měněna druhová skladba ve prospěch BK s JD. V rámci prořezávek je nutné mladé nerozčleněné porostní skupiny nejprve rozčlenit. Následná výchova by měla být prováděna s cílem zaměřit se na kvalitu a preferenci MZD. Výchovy budou v následujících 10 letech převažovat. Při provádění výběrů a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD. Terénní a dopravní podmínky lesního porostu umožňují aplikovat podrostní hospodářství, ale jedná se o živnější stanoviště, plochy po prosvětlení brzy buření. Převažovat by měla násečná forma. Významnější druhovou změnu bude možné provést až s obnovou stávajících porostů po ukončení stávajícího produkčního cyklu. LHO , zařizovací obvod Svitavy 202 D Okrajově PP zasahuje i lesy soukromých vlastníků. Jedná se o 7 porostních skupin. V severozápadní části PP se nacházejí porostní skupiny 202 Da7 na ploše 0,03ha, 202 De10 na ploše 0,21 ha a 202 Dd1 na ploše 0,07 ha. V rámci platné LHO je do těchto porostních skupin umístěna pouze výchova. Výchova a případné výběry v těchto porostních skupinách by měly být prováděny s cílem zaměřit se na kvalitu a preferenci MZD. Při provádění výběrů a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD. Nejvýznamnější část v rámci lesního porostu představuje skupina parcel v severní části PP. Z nich jsou v LHO pouze dvě parcely, ostatní lesní pozemky nebyly v platné LHO popsány. Lze předpokládat, že lesní porost vznikl sukcesní činností a pochází z náletu. V druhové skladbě převažuje BŘ ve směsi s JS, KL, OS, OL a SM. Obdobný stav platí i pro dvě popsané porostní skupiny. Jedná se o porostní skupiny 202 Df4 a 202 Dg5. Stáří porostu se pohybuje kolem 40 let. Cenná a zachovalejší část se nachází v rokli, kterou protéká potok od Mariánské studánky. Rokle se ve spodní části rozšiřuje do nivy, ve které potok meandruje. Kolem vodoteče rostou stromy různého stáří. Břehový porost je nevychovávaný, vyskytuje se zde velké množství padlých stromů, které vodoteč přehrazují. Na konci rokle vodoteč končí zatrubněním. Zatrubnění s největší pravděpodobností vyúsťuje v severovýchodním cípu PP. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o velice cenný ekosystém potočního luhu s vysokým stupněm ekologické stability, je na místě požadavek na zrušení zatrubněné části, která vede na zemědělské půdě, její odtrubnění a provedení revitalizace až k soutoku s druhou vodotečí. Tato revitalilizace může proběhnou souběžně s provedením komplexních pozemkových úprav nebo i samostatně v rámci realizace projektu z OPŽP. Lesní porost velké zásahy v současnosti nevyžaduje. Výchova by měla být prováděna s cílem zaměřit se na kvalitu a preferenci MZD. Při provádění výběrů a v rámci nahodilých těžeb se doporučuje využít přirozeného zmlazení všech druhů MZD, v případě umělého zakládání nových porostů je nutné doplnit druhovou skladbu o JD, JL a TŘ. Pod porostem se objevuje přirozená obnova JS, OL, OS, KL, HB i BK. Dále lze doporučit ponechávání výstavků jedinců MZD pro podporu přirozené obnovy. Převažovat by měla násečná forma s clonnými prvky. Žádoucí je také ponechávání některých výstavků na dožití a následně k bezpečnému ponechání dřevní hmoty na místě. Padlé stromy by ovšem neměly tvořit překážku pro průtok vodotečí. Pro realizaci záměru se nabízí využít podpory z POPFK nebo jiného nástroje. Výběr těchto jedinců bude prováděn ve spolupráci s pracovníkem orgánu ochrany přírody a krajiny

72 Prvořadým cílem hospodaření na těchto stanovištích by se zde mělo stát trvalé zachování lesních porostů s co nejpestřejší druhovou skladbu. Dílčí plocha prioritního ekosystému, která je součástí LHO 202 Df4 a 202 Dg5 V jižní okrajové části PP se nacházejí porostní skupiny 202 Ee4 a 202 Ef4. Jedná se o smrkové monokultury ve středním věku s absencí výskytu MZD. Výchova v těchto porostů by se měla zaměřit na posílení statické stability. V nejbližším horizontu změna druhové skladby není reálná. Druhovou skladbu bude možné zásadním způsobem změnit až při obnově stávajících porostů. V případě nahodilé těžby je žádoucí podporovat případný výskyt přirozené obnovy všech MZD z okolních porostů. Příloha: - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 Příloha č. M3: a) Mapa dílčích ploch a objektů mapa lesních ekosystémů 1:10000 b) Mapa dílčích ploch a objektů skupiny pro ponechání samovolnému vývoji 1:10000 c) Mapa dílčích ploch a objektů porostní mapa d) Mapa dílčích ploch a objektů ÚSES 1:10000 Poznámka: b) Mapa dílčích ploch a objektů skupiny pro ponechání samovolnému vývoji 1:10000 Na mapě jsou vylišeny části porostních skupin lesních porostů ponechané samovolnému vývoji, jejich obrys a plochy jsou zakresleny tmavě zelenou barvou. Součástí mapy není zákres navrhovaných těžeb, umisťování těžeb je plně ponecháno na osobě hospodařící v lesích. Bližší umisťování těžeb vzhledem k současnému stavu lesních porostů není bezpodmínečně nutné. Při hospodaření v lesích je nutné respektovat základní zásady, jako přednostně řešit nahodilou těžbu a přednostně přičleňovat obnovní prvky k zajištěným kulturám a mladým porostů a dále zásady pro hospodaření v jednotlivých lesních porostech uvedené výše