ČEŠTINA NOVĚ. normy Pravidla novinky

Transkript

1

2 Tvrdé Y, nebo měkké I? Díl I Už malé děti se učí, kde psát i/í akde y/ý. Přesto občas zaváháme. Osvěžme si proto některé zásady začneme vyjmenovanými slovy. Dvojice slov srozdílným významem: Mýt si ruce mít se dobře, výr (pták) vír na vodě, mýval (zvíře) míval zčeštiny jedničku, vymýtit (vykácet, odstranit) náletové dřeviny nebo korupci vymítat (vymetat, vyhánět) ďábla, slepýš (ještěrka) slepíš tunatrženou stránku, sýrová pomazánka kyselina sírová, včely opylují květy zámečníci opilují ostré hrany, sveřepí šakali zavile vyjí děti vijí věnečky, pykat za chybu pikat při dětské hře, výskat radostí vískat někomu ve vlasech, nadmořská výška vížka (věžička). Víte, co je to? Babyka je javor (malý pak je babyčka), slynout znamená být proslulý, známý něčím, plytký je mělký, povrchní, sumýš je mořský živočich, pýřit se je totéž co červenat se, pýchavka je houba, její název souvisí se slovem pýcha, zpytovat znamená pečlivě zkoumat, sypek je vnitřní povlak peřin, cavyky jsou okolky, drahoty, vyza je ryba. Někteří lidé jsou přesvědčeni, že se repertoár vyjmenovaných slov vprůběhu let mění. Základ je však již celá desetiletí neměnný, protože důvody pro psaní y jsou historické. Seznam všech slov i s příklady odvozených apříbuzných slov najdeme vpravidlech českého pravopisu. Osobníjména se nemusí vždy řídit pravopisnými pravidly a lze potkat pana Mlynáře i Mlináře, Syrovátku i Sirovátku atd. Pozor! S i/í píšeme: sípat (chraptět), ližiny (lišty na střechách automobilů), mlít (přestože je mlýn a mlynář), viset (na stěně), visutý most, viklat (uvolnit se, hýbat se), nenechat sezviklat, kámen viklan, střešní vikýř, muzejní vitrína. Často nás mohou potrápit předponová slovesa odvozená ze základů být (ve smyslu existovat) a bít (s významem tlouct). Co zvolíte? Mobil je třeba pravidelně nabýt,nebo nabít? Vrátili se zcesty nabyti dojmy,nebo nabiti dojmy? Při výběru i y pomůže převedení do budoucího času. Užijeme-li tvary s-d- (nabudu, hovorově nabydu, nabudeš/nabydeš, nabudou/nabydou), jsou náležité podoby s y/ý: vědomosti nabudeš učením nabýt vědomosti; odbudou si tříletý trest odbýt si trest.jestliže tvoříme tvary s -j- (nabiješ, nabijeme), píšeme i/í: mobil nabijeme nabít mobil; hodiny odbijí půlnoc slyšeli odbít půlnoc. Na cestě se dojmy nabijeme, proto se vracíme nabiti dojmy. Všude, kde vyjadřujeme vrchovatou míru, naplnění, přeplnění, píšeme i: v sále bylo nabito, jedeme nabitým vlakem, máme nabitý program. Pro vyjádření významu získat, dosáhnout nebo zvětšit objem užijeme sloveso nabýt: nabýt dojmu, nabýt vědomosti, nabýt jmění, těsto hodně nabylo. Rozlišujeme proto: dobýt (pevnost, postavení) dobít (telefon, raněné zvíře), nabýt (vědomosti, jmění) nabít (zbraň), odbýt (uložený úkol, ctitele) odbít (půlnoc), pobýt (zůstat někde) pobít (střechu plechem, nepřátele), přibýt (na váze) přibít (podkovu), ubýt (na váze; znějakého množství) ubít (zvíře, čas), vybýt (= zastarale zbýt) vybít (baterii, energii, zvěř), zbýt (zůstat) zbít (spolužáka). Zb_něk Ml_nář si m_slel, že se vjeho zahradě ukam_ku nenas_tn_ sl_máci ahlem_ždi nezab_dlí. M_l_l se, zv_p_planých záhonů je teď m_tina. Sen opřep_chové úrodě se rozpl_nul, nemá smysl vzl_kat, pol_kat slzy, pov_kovat ani v_m_šlet al_čit dům_slné pasti. Už ho nic nezv_klá. Nas_pe kolem nových sazenic bl_skavé granule, v_m_tí škůdce abrz_, brz_čko budou b_l_ny zase v_stavní. Zbyněk Mlynář/Mlinář si myslel, že se vjeho zahradě ukamýku nenasytní slimáci ahlemýždi nezabydlí. Mýlil se, zvypiplaných záhonů je teď mýtina. Sen opřepychové úrodě se rozplynul, nemá smysl vzlykat, polykat slzy, povykovat ani vymýšlet alíčit důmyslné pasti. Už ho nic nezviklá. Nasype kolem nových sazenic blýskavé granule, vymýtí škůdce abrzy, brzičko budou byliny zase výstavní. Co jsou to abrahámoviny? Řekneme-li oněkom, že slaví abrahámoviny, znamená to, že slaví 50. narozeniny. Výraz je odvozen od biblického Abrahama. Neznamená to však, že se tento izraelský patriarcha dožil pouhých padesáti let (podle bible skonal vúctyhodném věku sto sedmdesáti pěti let), ale jde oodkaz na otázku znového zákona (Jan 8, 57) adresovanou Ježíšovi: Ještě ti není padesát, aviděl jsi Abrahama? Padesátka je zde vnímánajako věkzralosti anaplněné dospělosti, životní milník. Na základě toho dodnes mluvíme o padesátinách jako oabrahámovinách. adresní/adresný: Rozlišujeme významy: adresní =týkající se adresy obecně (adresní štítek) aadresný =určený konkrétní osobě(adresný komentář). aktuální: Kodifikovaná podoba je pouze spříponou -ální,tedy aktuální (podoba *aktuelní je chybná). antedatovat: Vyjadřujeme-li, že dáváme na dokument dřívější datum,správně píšeme jen antedatovat (podoba *antidatovat je sice častá, ale chybná). Latinské antezde má význam před-, dříve-. aroma: Toto slovo je středního rodu, může buď zůstat nesklonné, nebo ho lze skloňovat. Jednotné číslo: 1., 4., 5. p. aroma 2., 3., 6. p. aromatu 7.p.aromatem.Množné číslo: 1., 4., 5. p. aromata 2. p. aromat 3. p. aromatům 6. p. aromatech 7.p.aromaty. asistent: Máme-li na mysli člověka, jde omužský rod životný (Zaměstnal nového asistenta). Mluvíme-li opřístroji, může jít omuž. rod životný i neživotný: Brzdové asistenty pracovaly spolehlivě nebo Brzdoví asistenti pracovali spolehlivě. Jak se kde řekne angrešt? angrešť MERUZALKA ANGREŠT angrešť Unás se angrešt dostal do širšího povědomí koncem 19. století, a jak je vidět, získal různá pojmenování (označení keře iplodu se většinou shodují). Nářečí včechách si vystačilas označením jediným, přejatým zitalštiny: angrešt (angrešť). Na Moravě aveslezsku mají výrazy původ většinou domácí, společným motivujícím znakem bývá povrch plodu: srstka souvisí se srst, chlupěnka, chlupáč s chlupatý, kudlačka zase s nářečním kudlatý (= chundelatý). Jihozápadomoravská měchounka, ale také měchounek nebo měchňáček mají společný základ CHLUPĚNKA SRSTKA MĚCHOUNKA CHLUPÁČ KUDLAČKA agrys ANGREŠT egreš egreš agrest ANGREŠLA engrešt Zjednodušená nářeční mapa; se všemi podrobnostmi ji najdete na vprastarém slově měch (= pytel), ajsou tedy pojmenováním podle oblého tvaru plodu. Ale ani Morava aslezsko nezanevřely na názvy nedomácího původu: na Slovácku znají angrešt nebo egreš, egrešt, na Valašsku pak žije angrešla; všechny připutovaly z němčiny, popř. z maďarštiny. Východoslezská slova agrys a agrest spojují tato nářečí s polštinou. A jihočeská meruzalka?vní se odráží až specificky český způsob pěstování angreštu: roubování na meruzalku zlatou. Adam/Aš Adam je biblické mužské jméno hebrejského původu. Souvisí shebrejským slovem označujícím hlínu, prsť, zemi. Jméno, které se může vykládat jako,pozemšťan, je v bibli dáváno do souvislosti se skutečností, že Bůh stvořil prvního člověka z hlíny. U nás je velmi oblíbené, užíváno je často i jako příjmení. Celá řada dalších příjmení je pak od jména Adam odvozena, například Adámek, Adamec nebo Adamička,ale také Hadámek nebo Hadamčík.V některých nářečích má totiž jméno Adam podobu Hadam. Aš má ve znaku tři lipany (německy Äsche), podle kterých bylo město údajně pojmenováno. Skutečnost je ale jiná. Původní název Ascha vychází ze staroněmeckých výrazů ask jasan a aha voda, potok. Jméno tedy označovalo potok protékající jasanovým porostem. Jméno Aš je rodu ženského i mužského. Pokud však použijeme podobu mužského rodu, prozrazujeme tím, že zašska rozhodně nepocházíme. Místní totiž užívají výhradně tvar rodu ženského. Kdy, kde avkolik? Jak psát kalendářní data ačasové údaje vdopisech a v dalších dokumentech Pokud píšeme kalendářní datum vzestupně (den, měsíc, rok), je možné napsat měsíc arabskými číslicemi ( ) nebo vypsat slovem (6. února 2015). Za řadovými číslovkami označujícími den aměsíc se po tečce píše vždy mezera, letopočty se uvádějí čtyřmístně. Vypisování názvu měsíce slovně je běžné zvláště vosobní asoukromé korespondenci, v dopisech do zahraničí, vprávních písemnostech, na peněžních dokladech apod., např. 25. května 2010, VBrně 4. prosince Název měsíce je ve tvaru 2. pádu. Údaje o místě a datu napsání se čárkami neoddělují. Vobchodní aúřední korespondenci se měsíc vdatu přednostně vyjadřuje číselně,např. faktura ze dne Pokud se uvádí místo původu dopisu, je v1.pádě: , , Kutná Hora Vedle tohoto základního způsobu zápisu je v textech administrativní povahy dovolen také tzv. dvoumístný způsob vzestupného psaní data, vněmž se před jednociferné kalendářní dny aměsíce doplňuje nula apotečkách nejsou mezery: , , , Dvoumístný způsob zápisu dní aměsí- ců se užívá také ukalendářních dat psaných sestupně (rok, měsíc, den), kdy se mezi jednotlivé údaje klade spojovník: , Tento způsob psaní dat se v souvislém textu obvykle nepoužívá, je vhodný pro pořizování auchovávání elektronických záznamů. Data ve významu až píšeme s pomlčkou. Pokud je pomlčka mezi jednoslovnými výrazy, mezerami ji neoddělujeme: v letech , leden březen, července, , Pokud se však pomlčka objeví mezi výrazy víceslovnými, lze ji mezerami oddělit, tedy například 1. ledna 31. prosince, , Při zápisu časových údajů se rozlišuje mezi uvedením času jako denní doby ačasu jako trvání. Vzápisu denní doby se hodiny aminuty oddělují tečkou nebo dvojtečkou: 7.30 i 7:30, i 18:30. Pro označení hodin, minut a sekund se používají celá slova nebo mezinárodní značky (h, min, s)nebo české zkratky (hod., h., min.), tedy např. 8hodin, 8h, 8h.i 8hod. Vzápisu času jako doby trvání se hodiny, minuty asekundy oddělují dvojtečkou. Desetinná část se odděluje desetinnou čárkou, např. nejlepší závodník doběhl včase 2:05:27,15 (čteme: v čase 2 hodiny 5minut 27sekund 15 setin sekundy). Časová rozmezí píšeme spomlčkou bez mezer: 8 16 h, oběd Sledujte náš kurz každý den. Na konci si můžete udělat test. Úspěšní absolventi dostanou certifikát Lidových novin. Autoři: Anna Černá (téma), Kamila Smejkalová (), Stanislava Kloferová (Jak se kde řekne...?), Pavel Štěpán (O původu českých jmen), Markéta Pravdová (). Doporučená literatura: Akademická příručka českého jazyka, Academia, 2014; Internetová jazyková příručka, ČSN Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory, ÚNMZ, 2014; Český jazykový atlas 1 5, Dodatky, Academia, ; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat, 5.vyd., Academia, 2010; I. Lutterer R. Šrámek, Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Tobiáš, Havlíčkův Brod 1997; M. Pravdová a kol. Jsme v češtině doma? Academia, 2012.

3 Tvrdé Y, nebo měkké I? Díl II Při skloňování se volba i/y po obojetných souhláskách (vzpomínáte na školní pomůcku befeleme pes se veze?) v koncovkách podstatných jmen řídí rodem avzorem. Píšeme např. dva motýli (podle páni), vneděli (růži), na poli (moři) góly (hrady), šály (ženy). Slova skloňovaná podle vzoru žena mají v příslušných tvarech -y: želvy, mísy, antilopy, do Ostravy, Lhasy. Pozor na 7. p. mn. čísla, vněm je -ami: sželvami, mísami, antilopami.jména ženského rodu zakončená v1.p.j.č.naobojetnou souhlásku mají vždy -i: směsi, na pánvi, posteli, ktvrzi, stepi, oceli, mrkvi, vsi, do Příbrami, Boleslavi. Časté jsou chyby v7.p.mn. č. mužských jmen. Řídíme se vzorem slova patřící k měkkým vzorům muž a stroj píšeme v7.p.mn. č. s -i: svítězi, obyvateli, řediteli, Francouzi, vcíli, jeteli, sobratli; jména skloňovaná podle vzoru pán nebo hrad mají -y: smotýly, plazy, shlasy, účely, sitaly. Chybu vtomto pádě neuděláte uslov městys, boss, markýz, plevel, kotel, hospic takolísají mezi měkkým atvrdým vzorem, můžeme psát směstysi i městysy, sbossi i bossy, smarkýzi i markýzy, spleveli i plevely, skotli i kotly, shospici i hospicy. Dvojí možnost je iutvarů množného čísla slova manžel, platí jak pro manželské dvojice, tak pro ženaté muže: smlouva smanželi/manžely Holými; dámy, přijďte i se svými manželi/manžely. Bez ohledu na rod avzor píšeme po měkkých souhláskách ž, š, č, ř, j vždy -i: dárky od Máši, Bláži, Dáši, Káči, Anči a Káji, bez pana Píši, Váši a Broži, od bači, nindži, rikši. S písmenem c je to poněkud složitější. Tvary jmen skloňovaných podle vzorů předseda a žena jsou s -i: auto od Máci, koncert Jarka Nohavici, vrežii L. Hlavici, film E. Kosturici, pozdrav od Lubici adanici.výrazy patřící ke vzoru hrad však píšeme s -y: tácy, puncy, kibucy, kecy, trucy. Jestliže se c vcizím jméně vyslovuje jako /k/, píšeme -y: zmallorcy (lze psát imallorky), od Rebeccy (Rebeky), dílo F. G. Lorcy af.petrarcy (Lorky, Petrarky). Zakončení -ovi ve 3. a6.p.mužských jmen je vždy s -i: dej to Pavlovi, Lukášovi, Neoralovi, kolegovi. Usouhrnných rodinných jmen je třeba v1. p. ohlídat ženský rod: manželé Krásovi, Jana ajan Krásovi, sourozenci Krásovi, bratři Krásovi sestry Krásovy, Jana ahana Krásovy. Pozor na 4. pád! Vedle nás bydlí (manželé) Hujerovi ašpálovi mám vzkaz pro Hujerovy ašpálovy, dárkový poukaz pro manžele Krásovy, dopis pro Janu ajana Krásovy, ocenění pro sourozence Krásovy, pochvala pro bratry Krásovy. 4. pád sledujeme iupřivlastňovacích přídavných jmen vespojení spodstatným jménem rodu mužského životného: přišli otcovi bratři potkal otcovy bratry, tojsou Janovi sourozenci zná Janovy sourozence, sousedovi psi štěkají slyšel štěkat sousedovy psy. Přivlastňujeme-li podstatné jménoženského rodu, píšeme -y v1.i4. pádě: přišly otcovy sestry potkal otcovy sestry, to jsou Janovy kočky zná Janovy kočky, jsou unás Petrovy děti viděl Petrovy děti (slovo dítě je vmnožném čísle ženského rodu). Domluví se sital_, Španěl_, Francouz_ irus_. Zaujali nás žiraf_, šimpanz_, goril_ ataké lv_, pum_ ijiné číč_ spící ve větv_ch. Čáp_ se živí m_šm_, žábam_ idrobným_ plaz_. Řekni Davidov_, že bratři Machačov_ jeli se svými šéf_ docasablanc_zapeníze pana Vašic_. Na hráz_ usoběslav_jsme potkali sestry Veselkov_isjejich manžel_. Domluví se sitaly, Španěly, Francouzi irusy. Zaujali nás žirafy, šimpanzi, gorily ataké lvi, pumy ijiné číči spící ve větvích. Čápi se živí myšmi, žábami idrobnými plazy. Řekni Davidovi, že bratři Machačovi jeli se svými šéfy do Casablancy za peníze pana Vašici. Na hrázi usoběslavi jsme potkali sestry Veselkovy isjejich manželi/y. Proč se říká babí léto? Pro oblíbené spojení označující přelom léta apodzimu se nabízí hned několik výkladů původu. Mohlo vzniknout například proto, že vtédobě poletují vzduchem jemné pavučiny a připomínají stříbřité, jemné, babí vlasy. Podle K. J. Erbena je vtuto dobu stejně málo tepla, jako ho má stará bába, léto je tedy vlastně ve stejné životní fázi jako stará žena. Josef Jungmann pak původ názvu vysvětluje podle souhvězdí Plejády, lidově nazývaného Baby, které je v té době viditelné. babiččin: Toto přivlastňovací přídavné jméno je odvozeno od podstatného jména babička příponou -in připojenou ke kmeni babičk-.při odvození se k v kmeni mění na č. bio-: Komponent bio- se dnes uplatňuje vřadě módních složenin typu biovýrobek, biokosmetika, biobrambora apod. Někdy seužívá též samostatně jako přídavné jméno: bio nemléčná kaše. bit abyte: Slovo bit vyslovujeme /bit/, v počítačové terminologii označuje nejčastěji pozici pro dvojkovou číslici (0 nebo 1) nebo samu dvojkovou číslici. Byte vyslovujeme /bajt/, označuje skupinu osmi bitů, s níž počítače pracují jako s celkem. brzičko: Oblíbený pravopisný oříšek. Slovo je utvořeno od kořene -brz- příponou -ičko. bůh: Slovo bůh se píše svelkým písmenem, hodláme-livyjádřit náboženskou úctu, často vtextech s úzkou vazbou na náboženské prostředíavyznání, např. vmodlitbě: věřím vjednoho Boha, Otce všemohoucího. V jiných žánrech a v obecném pojetí lze zvolit písmeno malé: církve hlásají učení obohu či bozích. Jak se kde řekne brambor? BRAMBOR brambur(a) BRAMBORA bandor(a) BRAMBOR JABLOUŠKO BRAMBOR ZEMSKÉ JABKO KOBZOL ZEMŇÁK Zjednodušená nářeční mapa; se všemi podrobnostmi ji najdete na Jak známo, brambory do Evropy připutovaly, nebo spíše připluly ze zámoří. Unás zdomácněly až od dob hladomoru na konci 18. století. Do našich zemí se dostaly přes Německo, jak ostatně potvrzují inářečí. Zněmeckého slova Erdapfel (doslova zemské jablko) vycházejí pojmenování erteple (ertepla, erteplo), typická pro Čechy a jižní a střední Moravu. Za bývalou česko-moravskou hranicí vliv němčiny nekončí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Moravský výraz zemské jabko je totiž překladem uvedeného německého slova a jeho pokračovateli jsou pak na východní Moravě zemňák, zemák, zemče nebo také jablouško (jablóško) na Brněnsku. Naopak domácího původu jsou v Čechách výrazy brambor, brambora (oba jsou zároveň spisovné), na Chodsku, popřípadě jinde včechách, žije brambur, vseverních Čechách bandor,popřípadě bandora. Má se za to, že brambor vznikl ze slova branibor,a je tak vlastně výrazem pro plodinu pocházející zbraniborska. Nářeční exkluzivitou je pak slezské pojmenování kobzol:jeho původ není jasný. Bohumil/ Bohumil je mužské jméno slovanského původu. Jeho význam milý bohu, bohulibý je dodnes zřejmý. Jméno Bohumil je možné považovat za slovanskou obdobu německého Gottlieb nebo jména Teofil,které vychází zřeckého Theophilos milý bohu. Složených jmen, jejichž první část vychází ze slova bůh, je celá řada: Bohuslav, Bohumír, Bohuchval, Bohdan, ale také Božidar nebo Božislav. patří naopak ke jménům dnes již neprůhledným. Starobylý slovní základ *brn-,zněhož je název odvozen, označoval bláto, kal nebo mokré místo. Tento základ není doloženjiž ani ve staré češtině, není proto divu, že jméno bylo od nejstarších dob mylně vykládáno například jako obrněné, tedy opevněné místo. Souvislost s mokrým terénem je však velmi pravděpodobná, protože i jména brněnských čtvrtí jako Slatina, Žabovřesky nebo Komárov dávají tušit, že se v místech dnešní moravské metropole nacházely mokřiny. Kolik čeho akolikrát? Jak psát značky, čísla a výrazy složené zčíslic a značek nebo jiných slov Pro zápis značek sepoužívají písmena latinské abecedy (např. m, kg, l, h)nebo písmena jiných abeced arůzné další znaky (např. µ,, %, ). Psaní velkých amalých písmen je ve značkách ustálené. Velkými písmeny se např. označují všechny jednotky pocházející zvlastních jmen (V =volt, W = watt, Pa = pascal). Ve značkách chemických prvků avchemických vzorcích se píše počáteční písmeno velké (např. C = uhlík, NaCl = chlorid sodný, H 2 O = voda). Velké M (mega-) je označení pro miliontý násobek fyzikální jednotky (např. MB =megabyte), ale malé m pro její tisícinu (např. mm =milimetr, ma = miliampér). Značky se vtextu obvykle píšou ve spojení skonkrétní číselnou hodnotou, od níž se oddělují mezerou, např. 3kg= tři kilogramy, 10 ha =deset hektarů, 50 Kč = padesát korun českých, 100 kwh =sto kilowatthodin, rychlost /h = padesát kilometrů zahodinu, 967 hpa = devět set šedesát sedm hektopascalů, 5% =pět procent, 8=paragraf osm, teplota C =dvanáct až patnáct stupňů Celsia. Číslo a značka se umísťují na stejný řádek. Pokud značky nestojí nakonci věty, tečky se za nimi nepíšou. Značky pro úhlový stupeň, minutu, vteřinu apro stopy apalce se připojují kčíslu bez mezery, např. úhel 60 =60stupňů, spád 17 15' =17 stupňů a15 minut, 12' 10 =12stop a10palců. Při zápisu zeměpisných souřadnic se mezi jednotlivými složkamimezera nepíše, např. 50 5'5 severníšířky a14 24'10 východní délky. Mezeru mezi značkou ačíslem neděláme ve složených číselných výrazech. Tyto výrazy mohou vzniknout spojením číslice se značkou nebo isjiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem nebo příslovcem), např. 3kg i 3kilogramové (= tříkilogramové) závaží, 7m i 7metrový (= sedmimetrový) skok, 6voltová i 6V (= šestivoltová) baterie, 50Kč i 50korunový (= padesátikorunový) kolek, 5% i 5procentní (= pětiprocentní) roztok, 6násobný (= šestinásobný) mistr republiky, 8násobek (= osminásobek), 8násobně (= osminásobně), 20krát i 20 (= dvacetkrát). Všechny tyto jednoslovné výrazy píšeme bez mezer abez spojovníku. Spojovník se píše pouze vpřípadech, kdy místo čísla použijeme zástupná písmena: x-stupňový, n-tá odmocnina. Dočíslovek nikdy nevpisujeme koncové části číslovek, neboť slabiky ti a mi jsou už obsaženy vtvaru číslovky. To platí ipři zápisu základních číslovek, např. pro děti od 6let, za účasti 43 %voličů, od 8do 14 hod. Ožádnou lekci ani dárek nepřijdete! Propásli jste nějakou lekci kurzu češtiny nebo chcete poslat mapu nářečí v Česku a výukovou hru pro celou rodinu ZDARMA až domů? Volejte Autoři: Anna Černá (téma), Martin Prošek (), Stanislava Kloferová (Jak se kde řekne...?), Pavel Štěpán (O původu českých jmen), Markéta Pravdová (). Doporučená literatura: Akademická příručka českého jazyka, Academia, 2014; Internetová jazyková příručka, ČSN Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory, ÚNMZ, 2014; Český jazykový atlas 1 5, Dodatky, Academia, ; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat, 5.vyd., Academia, 2010; I. Lutterer R. Šrámek, Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Tobiáš, Havlíčkův Brod 1997; M. Pravdová a kol. Jsme v češtině doma? Academia, 2012.

4 Tvrdé Y, nebo měkké I? Díl III Vúvodu připomeňme, že vpřítomných tvarech atva- rech rozkazovacího způsobu se vždy píše -i: chlapci kreslí, dívky kreslí, děvčata kreslí, bolí mě klouby; Petře, ozvi se, Jano, ozvise.rod aživotnost jsou důležité pouze pro výběr správného tvaru příčestí (činných itrpných) apřídavných jmen. Pro psaní koncovek vuvedených tvarech ve větách sjednoduchým podmětem vmnožném čísle platí tato tři pravidla: 1. Je-li podmětem jméno rodumužského životného, píše se -i: Chlapci si svých chyb byli vědomi. 2. Je-li podmětem jméno rodu mužského neživotného nebo ženského, píše se -y: Oba podniky mezi sebou uzavřely dohodu. Dívky si svých chyb byly vědomy. 3. Je-li podmětem jméno rodu středního, píše se -a: Děvčata si svých chyb byla vědoma. Ne vždy je však lehké určit životnost. Jde oryze mluvnickou kategorii, která se uplatňuje pouze ujmen rodu mužského. Za mluvnicky životné tvary se považují ty, které mají v1.p.mn. č. koncovku -i (lvi, výrobci, sněhuláci, klouzci), -é (přátelé, ukazatelé), -ové (starostové); za neživotné ty, jejichž tvar končí na -y (programy, podniky, klouzky), -e (stroje, ukazatele). Zpříkladů je zřejmé, že ivýrazy označující věc mohou být řazeny ke jménům životným (sněhuláci) aže někdy lze týž výraz ve stejném významu použít jako jméno rodu mužského životného ineživotného (klouzci klouzky, ukazatelé ukazatele). Proto píšeme: Sněhuláci rychle roztáli. Velmi rozšíření byli také klouzci. Ukazatelé směru byli poškozeni. Velmi rozšířené byly také klouzky. Ukazatele směru byly poškozeny. Dodejme, že tvarově se musí spodmětem shodovat ipřídavná jména azájmena stojící před ním: Tito hezcí klouzci rostli mezi modříny. Tyto hezké klouzky rostly mezi modříny. Uněkterých jmen kvýznamu musíme přihlížet: činitelé (osoby) činitele i činitelé (okolnosti), průvodci (osoby) průvodce i průvodci (příručky), veteráni (osoby) veterány i veteráni (historické stroje). Jména rodiče, lidičky se řadí ke jménům rodu mužského životného, ačkoli mají koncovku neživotnou: Mí rodiče oslavili zlatou svatbu. Tito lidičky se scházeli na Žižkově. Neživotnou koncovku má ivýraz koně. Označuje-li zvíře, považuje se za jméno r. m. živ.: Jezdečtí koně uchvátili všechny přítomné. Pokud pojmenovává věc, jde ojméno r. m. neživ.: Houpací koně stály vkoutě. Zcela výjimečné je jméno den. Tomáv1. p. mn. č.dva tvary: dni a dny. Aťzvolíme první, nebo druhý, vždy bude vpříčestí -y: Dny rychle plynuly i Dni rychle plynuly. Mnozí si jistě vybaví, že výraz děti se řadí kejménům rodu ženského, asprávně napíšou Děti běhaly vpísku bosy. Ale už nemusí mít jasno ve větách typu Jako děti jsme chodil- často bruslit na místní rybník.podmětem nenívýraz děti,ale zájmeno my. Uněj je důležité vědět, která jména zastupuje. Jestliže se za výrazem my ukrývají jen chlapci nebo chlapci idívky, je nutno zvolit tvar chodili, pokud jen dívky, pak chodily. Dýňov_ strašáci svítil_ vulicích. Foglarov_ Rychlé šípy ožil_ na scéně Stavovského divadla. Obě pole byl_ od sebe oddělen_ bílým pruhem. Problémy byl_ pouze stěmi dovozci, kteří neměl_ certifikát. Přátele přírody finančně podpořil_ iosobnosti jako Jan Hřebejk, Vlasta Chramostová amnozí další. Děvčata šl_ do kina. Stalet_ velikán_ byl_ vyrván_ zkořenů. Nakládan_ sled_ nám velmi chutnal_. Dýňoví strašáci svítili vulicích. Foglarovy Rychlé šípy ožily na scéně Stavovského divadla. Obě pole byla od sebe oddělena bílým pruhem. Problémy byly pouze stěmi dovozci, kteří neměli certifikát. Přátele přírody finančně podpořily iosobnosti jako Jan Hřebejk, Vlasta Chramostová amnozí další. Děvčata šla do kina. Staleté/í velikány/i byly/i vyrvány/i zkořenů. Nakládané/í sledě/i nám velmi chutnaly/i. Odkud se vzal cynik? Za cynika dnes považujeme člověka mravně otrlého, bezcitného, který okázale opovrhuje kladnými lidskými hodnotami. Cynismus však původně představoval filozofickou školu (označovanou ijako kynismus), kníž se mimo jiné hlásil známý Diogenes obývající sud. Cynikové/kynikové preferovali duchovní hodnoty před materiálními avyznávali krajní oproštěnost od majetku, ale iodspolečenských konvencí. Jak vidno, cynismus prodělal od těch dob značný úpadek. Výraz cynik pochází zřeckého kynikós (psí) od kýon (pes), toto slovo mátedy stejný původ jako např. kynolog. cash flow: Ačkoli Nový akademický slovník cizích slov uvádí u tohoto výrazu ženský rod, doporučujeme jej na základě převažujícího úzu používat vrodě mužském nebo středním: např. diskontovaný cash flow, kladné cash flow. cembalo: Pod vlivem slova cello se cembalo často píše chybně se dvěma l. Oba názvy hudebních nástrojů však mají rozdílný původ a cembalo (resp. nezkrácenou podobu clavicembalo) píšeme sjedním l v češtině i v jeho rodné italštině. ciráty: Na rozdíl od synonymních cavyků píšeme ciráty směkkým i uvnitř slova. Výraz pochází zněmeckého Zierrat (ozdoba, okrasa). cirka: Slovo pochází z latinského circa (kolem), píšeme jej však počeštěně s k. Zkratka cca vychází z původní latinské podoby, vedle toho lze cirka zkrátit ijako ca. Obě zkratky píšeme bez tečky. coby: Ve významu jako píšeme toto slovo dohromady: Do loňských voleb šel coby lídr. Zvlášť píšeme co by tehdy, jde-li o spojení zájmena co a výrazu by jako součásti slovesa v podmiňovacím způsobu, např. Nevíme, co by vás zajímalo. Jak se kde řekne cibule? CIBUL CIBULE cebula cebule CIBULA cebula Zjednodušená nářeční mapa; se všemi podrobnostmi ji najdete na Slovo cibule není domácího původu. Vzniklo zvýrazu německého (a ten měl zase předchůdce vlatině). Nářeční mapa odkrývá zajímavé souvislosti. Starší podobou je moravská aslezská forma skoncovým -a,kdežto české -eje variantou mladší. Západočeský výraz cibul dosvědčuje boj uvnitř nářečního systému:tvar cibule byl společný pro 1. i2.pád j. č., proto si dialekt vytvořil podobu 1. pádu cibul, odlišnou od podoby 2.pádu cibule. Slezská varianta cebula se shoduje se sousední polštinou. Cibule vešla idolidové slovesnosti. Pořekadlu já oslívách,onocibuli rozumíme, zato odnášejí cibuli, asčesnekem se vracejí zaslouží vysvětlení: nemají úspěch. Slovo cibule přeneseně označuje ledacos, např. hlavu cibuli nosil vysoko, tj. byl pyšný, popř. ijinou část těla: handlí scibulú,tak se říkalo na Hodonínsku oženě lehkých mravů. Když je zmrzlý jak cibula, jezkřehlý, je-li nazutý jak cibula,je přespříliš oblečený. Všechna přirovnání pocházejí z východní Moravy.Kdo by to byl do cibule řekl? Ctibor/Cidlina Ctibor je české mužské jméno, které se vykládá jako bojující za čest nebo čestně bojující. V jeho druhé části se skrývá slovanský základ *bor svýznamem boj. Ve staré češtině však znělo toto jméno Čstibor.Setkáváme se zde totiž s tvarem druhého pádu podstatného jména čest,který zněl původně čsti.zesoučasné češtiny známe i jména jako Ctirad nebo Čestmír, vycházející rovněž ze slova čest. Cidlina patří ke jménům, jejichž výklad není jednoduchý. Jméno této řeky, která se ulibice vlévá do Labe, bylo dříve dáváno do souvislosti se slovesem cídit.za pravděpodobnější je však považován vztah ke slovesu cedit. Co ale potom jméno znamená? Podle starších názorů šlo o místo, kde prosakovala voda, ale vhodnější je vycházet zpředpokládaného přídavného jména *cědlý,které se slovesem cedit souvisí a mělo význam čirý, čistý. Cidlina byla tedy nejspíše řeka sprůzračnou,čistou vodou. Kolik azakolik? Jak psát čísla, peněžní částky a značky měn Trojice číselných řádů se oddělují před azadesetinnou čárkou mezerami, tzn. že čísla, která mají více než tři místa vlevo nebo vpravo od desetinné čárky, členíme do skupin otřech číslicích: 6378 km; let; původních obyvatel země; ,50 l; 3,536 2gatd. Jestliže se čísla píšou za sebou, doporučuje se oddělovat je středníkem: 15,8; 17,9; 18,3. Čtyřciferná čísla lze psát vtextu smezerou ibez ní (2000 i 2000 slov), letopočty ačísla popisná však nikdy nečleníme (rok 1953, Ambrožova 1433/2). Některé číselné údaje se mohou členit podle jiných pravidel nebo se vůbec nečlení, např. ČSN :2014, registrační značka 9A6 5000, IČO Vodborných avadministrativních textech se upřednostňuje uvádět čísla číslicemi (např. objednáváme 600 kusů mikrotužek Jolana). Pokud je třeba vypsat číslovky slovy, píšeme každé slovo zvlášť, např. dvacet jedna, padesát čtyři, devět set, dva tisíce (jedno) sto šedesát osm, dva tisíce dvě stě třicet jedna, tři miliardy osm set milionů tři sta tisíc sedm set šedesát osm. Peněžní částky a značky měn se píšou na stejném řádku, značku od čísla oddělujeme mezerou: 158 Kč =sto padesát osm korun českých, Kč = dva miliony korun českých, účtujeme vám Kč (slovy: tři tisíce sedm set čtyřicet šest korun českých). Jen ve výjimečných případech, např. na složenkách, lze takové číslovkové výrazy psát celé dohromady (označení měny píšeme vždy zvlášť: třitisícesedmsetčtyřicetšest korun českých). Při psaní peněžních částek vtextech administrativní povahy je podle ČSN dovoleno oddělit skupiny tří číslic místo mezery tečkou: ,50 Kč i60.351,50 Kč, obdobně Kč i Kč. Značku měny lze uvádět předpeněžní částkou, popř. za ní. Pokud mezi číslem aznačkou není mezera, čteme složený výraz jako přídavné jméno: 100Kč =stokorunový,20$ =dvacetidolarový. Uváděnípomlčky (event. dvou spojovníků) po desetinné čárce u celých čísel je v běžném textu nadbytečné(nikoli *100, Kč, raději 100,00 Kč nebo jen 100 Kč). Měnové jednotky vtextu buď vypisujeme slovem, např. účtujeme 500 korun českých, złotých, forintů, dolarů, liber, jenů, eur (slovo euro se skloňuje zcela pravidelně podle vzoru město ), nebo používáme značky měn: Kč, Zł, Ft, $ atd. Mezinárodní třípísmenné kódy (CZK, PLN, HUF, USD, GBP, JPY, EUR apod.) se obvykle používají pouze vbankovní praxi a v korespondenci se zahraničím. Ožádnou lekci ani dárek nepřijdete! Propásli jste nějakou lekci kurzu češtiny nebo chcete poslat mapu nářečí v Česku a výukovou hru pro celou rodinu ZDARMA až domů? Autoři: Ivana Svobodová (téma), Jakub Kopecký (), Stanislava Kloferová (Jak se kde řekne...?), Pavel Štěpán (O původučeských jmen), MarkétaPravdová (). Doporučená literatura: Akademická příručka českého jazyka, Academia, 2014; Internetová jazyková příručka, ČSN Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory, ÚNMZ, 2014; Český jazykový atlas 1 5, Dodatky, Academia, ; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat, 5.vyd., Academia, 2010; I. Lutterer R. Šrámek, Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Tobiáš, Havlíčkův Brod 1997; M. Pravdová a kol. Jsme v češtině doma? Academia, 2012.

5 Tvrdé Y, nebo měkké I? Díl IV Na rozdíl od vět sjednoduchým podmětem ve větách spodmětem několikanásobným hraje roli nejen rod aživotnost, ale islovosled. Pokud na prvním místě stojí podmět anadruhém přísudek, řídíme se těmito třemi zásadami: 1. Je-li mezi jmény několikanásobného podmětu alespoň jedno rodu mužského životného (bez ohledu na číslo jednotlivých jmen ajejich pořadí), píše se -i: Petr ajana šli na autobus. Rodiče aděti společně vítali jaro. Výrobce adovážející britská společnost se uvedenému nařčení bránili. 2. Jsou-li všechna jména rodu středního vmnožném čísle, píše se -a: Štěňata ani koťata nezůstala vútulku dlouho. Družstva žen ani družstva mužů vzávodě neuspěla. 3. Vostatních případech se (bez ohledu na číslo jednotlivých jmen ajejich pořadí) píše -y: Pšenice i ječmen měly dobrou kvalitu. Základní škola agymná- zium získaly příspěvek nanové hřiště. Magistráty, obecní úřady ibytová družstva se na změnu začaly připravovat srozvahou. Jestliže přísudek předchází podmětu, lze řídit shodu podle prvního jména nebo lze uplatnit zmíněná pravidla: Na autobus šla (i šli) Jana apetr společně. Vítání jara se zúčastnily (i zúčastnili) nejen děti, ale ijejich rodiče. Uvedenému nařčení se bránil (i bránili) jak výrobce, tak britská společnost. Vpraxi jsou běžnější tvary přísudku podle prvního jména. Obsahuje-li podmět názvy organizací/společností, vždy jerozhodující jejich rod. Jestliže prvním členem podmětu je např. Vodafone adruhým T-Mobile (VodafoneiT-Mobile nabídl- zákazníkům výhody.), nelze argumentovat tím, že jsou to operátoři, aproto vpříčestí musí být -i. Tak by tomu bylo ve větě Operátoři Vodafone a T-Mobile nabídli svým zákazníkům výhody. Oba uvedené výrazy jsou však jména neživotná, atak je třeba při vypuštění slova operátoři napsat: Vodafone at-mobile nabídly zákazníkům výhody. Jestliže je jedním zpodmětů od původu jméno rodu mužského životného, ale označuje název společnosti, chápeme ho jako jméno neživotné: Albert alidl se rozhodly prodávat i živé ryby. Vúředních písemnostech se objevují formulace: Oseva (objednatel) aozim (zhotovitel) se dohodl- na těchto podmínkách. Vtomto typu vět jsou pro podobu přísudku rozhodující jména před závorkou (výraz vzávorce považujeme pouze za volné doplnění), aproto je třeba psát: Oseva (objednatel) aozim (zhotovitel) se dohodly na těchto podmínkách,protože ani jedno jméno není rodu mužského životného. Někdy vytvoříme větu, vníž namísto jmen v1.p.(zdravotní sestra alékař) zvolíme spojení spředložkou s (zdravotní sestra s lékařem). V tomto případě lze zvolit shodu podle jména v1. p.: Zdravotnísestra slékařem pravidelně docházela do denního stacionáře. Můžeme však uplatnit shodu stejnou, jako kdyby obě jména byla spojena spojkou a/i: Zdravotní sestra slékařem pravidelně docházeli dodenního stacionáře. Představenstvo adozorčí rada učinil_ závažné rozhodnutí. Hřiby, babky, ale ikozáci byl_ často červiv_. Ručníky ačisté povlečení byl_ vden příjezdu připraven_. Institut pro místní správu (poskytovatel) aměsto Heřmanův Městec (objednavatel) uzavřel_ následujícísmlouvu. Fenka ajejí štěňata pobíhal_ po zahradě. Bratr se sestrou se rozhodl_ studovat vzahraničí. Představenstvo adozorčí rada učinily závažné rozhodnutí. Hřiby, babky, ale ikozáci byli často červiví. Ručníky ačisté povlečení byly vden příjezdu připraveny. Institut pro místní správu (poskytovatel) aměstoheřmanův Městec (objednavatel) uzavřely následující smlouvu. Fenka ajejí štěňata pobíhaly po zahradě. Bratr se sestrou se rozhodl/i studovat vzahraničí. Proč se říká čtyřiapadesát řečí? Pokud budeme někdy sáhodlouze teoretizovat adonekonečna uvažovat, případně zbytečně mnohomluvně zdůvodňovat, proč nelze vykonat určitý úkol, mohou si onás ostatní říct, že máme řečí čtyřiapadesát.proč se užívá zrovna číslo čtyřiapadesát anetře- ba pětatřicet? Teorií se vyskytuje více. Nejčastěji se uvádí, že toto rčení kdysi vzniklo podle snáře, kde se radilo člověku, kterému se ve snu objevovalo moc řečí, aby si vsadil do loterie číslo 54. čača/ča-ča: Název latinskoamerického tance můžeme zapsat buď ča-ča aužívat ho jako nesklonné podstatné jméno, nebo zvolit podobu čača, kterou skloňujeme podle vzoru žena (podvzor gejša ). Kvůli měkké souhlásce je např. ve 2. p. j. č. koncovka -i místo -y (lekce čači) ave 3. a6. p. j. č. se kromě pravidelné koncovky -e vyskytuje rovněž -i podle vzoru růže (otočka včačeiotočkav čači). čarodějnice: Slovo čarodějnice bylo odvozeno od výrazu čaroděj (nikoli *čarodej), častá psaná ivyslovovaná podoba *čarodejnice tedy není správná. čichat: Spisovné je pouze sloveso čichat, čuchat se hodnotí jako obecněčeské. činnost: V tomto slově píšeme dvě písmena n za sebou, protože se skládá zkořene čin- apřípon -n- a -ost,podoba sjedním n je tedy chybná. Vyslovovat je však naopak doporučeno pouze jedno n. čurat: Ačkoli slovníky uvádějí jen podobu čurat, nelze odmítat ani běžně užívanou variantu čúrat.setkáváme se rovněž spodobou *čůrat, která podléhá zvyklosti psát uvnitř slov písmeno ů skroužkem, zhlediska jazykového vývoje však není náležitá. Jak se kde řekne čmelák? MUMEL ČMOLDÁN ŠMOLEC MEDÁK BZUČÁK Kčmelákovi měli lidé vždy pozitivní vztah. Svědčí otom množství výrazů, kterými jej nářečí označují. Prvotním názvem byl čmel; víte, že pro naše prapředky šlo oslovo zvukomalebné? Čmel žije snámi dodnes, ato veslezských nářečích. Na něj navazuje téměř celonárodní výraz čmelák adalší varianty jako šmolec na Volyňsku, čmrlák na Hodonínsku a čmoldán na Klatovsku. Podle zvuku, který vydává, si vysloužil čmelák na jihu Čech název bzučák (bzučán), na střední Moravě brunčák. Nasever od Plzně se ČMELÁK VOS ČMEL BRUNČÁK Zjednodušená nářeční mapa; se všemi podrobnostmi ji najdete na objevuje mumel. Iten je zvukomalebný, může ale navazovat na němčinu (u Stříbra se říkávalo huml, což je zněmeckého Hummel). Snísouvisí inázev brumbár na sever odrakovníka, ale snad i bromberák a brundibár vzápadní polovině Čech. Ačeský medák? Ten zase vypovídá opředstavě, že čmelák je medonosný. Máme i meďáka, medáče, medaře, medala nebo meduláka. Ale jsou další názvy jako vos, včelák amnoho dalších. Je jich kolem šedesáti. Nevěříte? Přesvědčte se v m jazykovém atlase. Opůvodu českýchjmen Čeněk/Čechy Čeněk patří mezi mužská jména, která byla v češtině utvořena domácími příponami ze jmen cizího původu. Základem tvoření zde bylo italské mužské jméno Cenzo,které vzniklo jako zkrácenina jména Vincenzo. Důležité přitom je, že -ce- se v italštině vyslovuje jako /če/.toto jméno vychází z latinského vincens vítězící, přemáhající. Tradici má u nás i mužské jméno Vincenc, v poslední době vzrostla obliba podoby Vincent. Čechy byly pojmenovány podle jednoho ze slovanských kmenů, který postupně získal nadvládu nad kmeny ostatními. Jeho jméno pravděpodobně nikdy nebude zcela uspokojivě vyloženo, různých teorií existuje celá řada. Jméno kmene Čechů bylo například dáváno do souvislosti se základem čel- obsaženým ve slovech čeleď nebo člověk (rusky čelověk), se slovem čelo ve významu hora, vyvýšenina (Češi by tedy byli obyvatelé hornaté, kopcovité krajiny) nebo se slovinským výrazem čeh chlapec. Zkrátka ozkratkách poprvé Jak psát zkratky p., mil., mld., v. r., vz., tzn., s. r. o., fa atd. Zkratky se nejčastěji tvoří tak, že se vypíše první písmeno zkracovaného slova nebo slov daného spojení, aby zkratka končila souhláskou. Zkratka může být tvořena charakteristickou počáteční skupinou písmen nebo jen souhláskami obsaženými v daném slově. Zkratka se tvoří z psané podoby slova,nikoli vyslovované, např. zeměd. =zemědělský (nikoli *zeměď.), ve zn. pozd. předpisů =veznění pozdějších předpisů. Za slovem takto zkráceným se píše tečka. Po ní následuje buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka (např. čárka, dvojtečka, otazník, vykřičník). Končí-li věta zkratkou, dvě tečky se vedle sebe tedy nepíšou. Zkratky obvykle slouží pro všechny tvary zkracovaných výrazů vrůzném pádě ičísle, např. p. =pan, paní, s., str. =strana, č., čís. =číslo, j. č. =jednotné číslo, mn. č. =množné číslo, n. m. =nad mořem, mil. =milion, ml. =mladší, st. =starší, zvl. =zvláště, stč. =staročeský, sevvých. =severovýchodní, mld. =miliarda, rtg. = rentgen, a. s. = akciová společnost, s. r. o., Čeština vpráci spol. sr.o.=společnost sručením omezeným, v. v. i. =veřejná výzkumná instituce, z. s. =zapsaný spolek, v. r. =vlastní rukou, vz., vz. = vzastoupení. Velmi často se tímto způsobem zkracují osobní azeměpisná jména, např. F., Fr. =František, A., Al. = Alois, M., Mir. =Miroslav, Č., St. Boleslav, L., Žďár n. Sáz. Některé zkratky dvou nebo více slov se píšou dohromady: tzn. = to znamená, atd. =atak dále, apod. =apodobně, nebo je možné jezapsat dvěma způsoby: č. j., čj. =číslo jednací, č. p., čp. =číslo popisné. Po zkratkách, které tvoříme zprvního písmena akonce zkracovaného slova, tečku nepíšeme, např. ca, cca =cirka, fa = firma, faktura, pí =paní, fce =funkce. Tyto zkratky jsou zakončeny samohláskou azjejich tvaru je zřejmý ipád nebo číslo zkracovaného slova, např. fy =firmy nebo faktury, čce =července. Za zkratku je někdy mylně považováno slovo viz,ale je to tvar rozkazu od slovesa vidět,proto za ním tečku nepíšeme. Žádný soupis všech zkratek neexistuje, protože výše uvedeným způsobem bychom mohli zkrátit většinu slov. Psaní některýchzkratekmůžebýt stanovenozákonem závaznou podobu mají oficiální zkratky titulů avojenských apolicejních hodností. Většina zkratek je ustálená, píše se vždy stejným způsobem. Důležité je, aby byla zkratka pro čtenáře srozumitelná a v textu psaná jednotným způsobem. O žádnou lekci ani dárek nepřijdete. Zmeškali jste začátek? Do kurzu češtiny ještě můžete naskočit za sníženou cenu předplatného. Chybějící lekce i s mapou nářečí v Česku a výukovou hrou vám ZDARMA zašleme až domů. Volejte Autoři: Ivana Svobodová (téma), Veronika Štěpánová (), Stanislava Kloferová (Jak se kde řekne...?), Pavel Štěpán (O původu českých jmen), Markéta Pravdová (Čeština vpráci). Doporučená literatura: Akademická příručka českého jazyka, Academia, 2014; Internetová jazyková příručka, ČSN Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory, ÚNMZ, 2014; Český jazykový atlas 1 5, Dodatky, Academia, ; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat, 5. vyd., Academia, 2010; I. Lutterer R.Šrámek, Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Tobiáš, Havlíčkův Brod 1997; M. Pravdová a kol. Jsme v češtině doma? Academia, 2012.

6 Vlastní jména obcí (vsí, městysů aměst) amístních aměstských částí se včeštině píšou svelkým písmenem, srov. např. Aš, Jilemnice atd. Tady by asi zaváhal málokdo. Horší je to snásledujícími případy, ikdyž pro ně platí tato jasná anepříliš složitá pravidla. Ve víceslovnýchnepředložkových jménech se píše velké písmeno ve všech jejich částech, viz např. Heřmanův Městec, Pohorská Ves, Hroznová Lhota, Svaté Pole, Uherský Ostroh, Křížkový Újezdec; Ostrožská Nová Ves, Stará Červená Voda, Hora Svaté Kateřiny (název obce), Chlum Svaté Máří, Hora Svatého Václava (název obce), Újezd Svatého Kříže atp. Ve víceslovných předložkových jménech se velké písmeno píše ve všech slovech před předložkou, viz např. Nová Ves nad Nisou, Nové Město nad Metují, Stará Ves nad Ondřejnicí,avprvním slově po předložce, atoikdyž takové slovo není samo osobě vlastním jménem, viz např. Nová Ves v Horách, Lhota pod Horami, Kostelec u Křížků, Vrbno nad Lesy, Újezd nad Lesy. Vpřípadném druhém atřetím slově po předložce(víc než tři slova se po předložce naštěstí včeských jménech obcí nenacházejí) se pak velké písmeno píše podle toho, zda takové slovo je, nebo není samo o sobě vlastním jménem, nebo podle toho, zda už se předtím psalo, nebo nepsalo svelkým písmenem jako součást jiného vlastního jména, viz např. Fryšava pod Žákovou horou, Rokytnice vorlic- kých horách, Albrechtice vjizerských horách Kamenný Újezd učeských Budějovic, Nová Ves unového Města na Moravě (slovo Město sice není samo osobě vlastním jménem, ale bylo už součástí Velká písmena. Díl I vlastního jména Nové Město na Moravě), Blatnice pod Svatým Antonínkem Hněvkovice na Levém břehu Vltavy. U jmen vzniklých sloučením dvou obcí dojedné, vnichž se vyskytuje spojovník, se uvedená pravidla uplatňují zvlášť pro každou z částí, viz např. Brandýs nad -Stará Boleslav či Hradec-Nová Ves. Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, vyplývá, že název obce jakožto právnické osoby je totožný sjejím zeměpisným jménem. Na začátku spojení typu město Aš, město Jilemnice, statutární město, městys Velešín, obec Jarohněvice atp. seproto ve větném kontextu píše správně malé písmeno. Pozor však na případy, vnichž je slovo město (příp. městečko či ves) součástí názvu obce, neboť pak se správně píše s velkým písmenem, viz Město Touškov, Ves Touškov, Město Albrechtice a Městečko Trnávka. Obdobné je to s názvy lázeňských měst. V některých případech je slovo lázně součástí názvu, apíše se proto svelkým písmenem, viz Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Darkov, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lázně Toušeň (výčet je úplný).vostatních případech součástí názvu není, amělo byseproto psát spísmenem malým, viz např. lázně Poděbrady, lázně Luhačovice, lázně Teplice atd. Ke správnému psaní jetřeba věcná znalost. Pozor také na dvě neobvyklá lázeňská jména Lipová-lázně a Mšené-lázně (skloňujeme do Lipové-lázní, do Mšeného-lázní). Zítra se v pokračování tématu o velkých písmenech zaměříme zejména na slova, která se s velkým písmenem psát nemají Naše teta z_ěstečka u_enešova zatoužila po lázeňském pobytu. Na výběr měla _anské _ázně, _šené-_ázně, _ázně _ynžvart, _ázně _eplice nad _ečvou a_ázně _řeboň. Zvolila _řeboň. Lokálkou dojela do _enešova u_rahy, tam přesedla na rychlík apřes _ervený _jezd u_otic, _ábor, _ezimovo _stí a_eselí nad _užnicí dorazila vpořádku na místo. Zlázní pak podnikla výlet do _obré _ody u_eských _udějovic. Naše teta změstečka ubenešova zatoužila po lázeňském pobytu. Na výběr měla Janské Lázně, Mšené-lázně, Lázně Kynžvart, lázně Teplice nad Bečvou alázně Třeboň. Zvolila Třeboň. Lokálkou dojela do Benešova uprahy, tam přesedla na rychlík apřes Červený Újezd uvotic, Tábor, Sezimovo Ústí aveselí nad Lužnicí dorazila vpořádku na místo. Zlázní pak podnikla výlet do Dobré Vody učeských Budějovic. Kde se vzaly džínsy? Slovník spisovné češtiny uvádí džínsy i džíny,varianta bez s je novější adnes ičastější. Jde oslovo přejaté zanglického jeans téhož významu, topodle ho etymologického slovníku pochází z jean, anglického označení druhu bavlněné látky odvozeného odnázvu přístavu Janova, odkud se látka vozila. Džín(s)y jsou včeštině pomnožné, původní rod mužský neživotný se rozšířil orod ženský, v6.p.je v džín(s)ech i džín(s)ách tvar bez s vženském rodě zcela převažuje: vmodrých džínách. datum: Utohoto slova pronikají tvary mužského rodu neživotného, základní je ale stále rod střední: sdnešním datem, uvedená data narození. dennodenně: Obě části této složeniny jsou odvozeny oddenní (z kořene den a přípony -ní), proto v ní píšeme čtyři n. disfunkce dysfunkce: Rozdíl mezi disfunkcí s latinskou předponou dis- (podobnou české záporce ne-)a dysfunkcí s řeckou předponou dys- (= zeslabený, vadný) je jemný. Disfunkce je nežádoucí činnost nějakého prvku systému (disfunkční postup), dysfunkce je narušená nebo odchylná činnost, např. orgánu (dysfunkce jater). dobýt dobít: Dobýt má význam zmocnit se, dosáhnout, v oznamovacím způsobu lze použít dobudu i hovorové dobydu. Dobít znamená přestat bít, ubít, ale hlavně doplnit (elektrickým nábojem). Ženu musíme dobývat, vybitýmobil naopakdobít, energiitotiž dobíjíme, nikoli dobýváme. duo: Duo (= dvojice umělců, skladba pro dva nástroje, hlasy) mávněkterých pádech mn. č. dva tvary: 3. p. duím i duům,6.p.duích i duech,7.p.dui i duy. Jak se kde řeknou dvojčata? SPOLČATA výrazu dvojčata se neužívá DVÍČKY BLÍŽŇATA dvíčata DVOJANI SPOLEČŇATA BLÍŽŇATA blízňata Zjednodušená nářeční mapa; DVOJKY se všemi podrobnostmi ji najdete na Máte snad spolčata nebo blížňata? Nebo dokonce dvojany či dvíčky? Pokud ano, vězte, že uvás žijí tradiční nářeční názvy pro dvojčata. Nejrozšířenější slovo dvojčata (na mapě se neuvádí) je zároveň ispisovné, ale vnaší mateřštině poměrně mladé: stará čeština je nezaznamenává. Tento výraz neznají například ani dialekty na východní Moravě nebo ve Slezsku. Vnářečích převládají slova motivovaná skutečností, že dvojčata jsou vskutku dvě. VČechách se užívá názvu dvíčata, na jihu se kněmu přidávají dvíčky, oblastnáchodska se odlišuje slovem dvojani. Stejnou motivaci jako výrazy včechách má ivýchodomoravské označení dvojky. Jinde převažuje představa, že se obě dětivyvíjely a rodily společně v západních Čechách proto mají spolčata ana střední Moravě společňata.rys blízkosti zasedostávalado vínku blížňata vpodkrkonoší av oblasti slezských nářečí. Až na výjimky zanikli dávní blíženci: kdyby se dnes pojmenovávala souhvězdí, který znázvů byste si místo starobylých Blíženců vybrali? Daniel/Dalskabáty Daniel je biblické jméno hebrejského původu, které se vykládá jako bůh je můj soudce. S částí el, která vychází z hebrejského slova s významem bůh, se setkáváme i ve jménech jako Michael, Gabriel, Samuel, ale také například Eliáš. Za zkráceninu jména Daniel bývá považována podoba Dan.Ta však existuje i jako samostatné biblické jméno, které se vykládá jako soudce nebo rozsoudil. Dalskabáty,známé z pohádky o hříšné vsi a zapomenutém čertovi, si její autor Jan Drda nevymyslel. Vesničku s tímto názvem najdeme na jeho rodném Příbramsku. Ves se původně jmenovala Daskabát.Toto pozoruhodné jméno, které mimochodem dodnes patří obci na ku, vzniklo ze zvolání dáš kabát,které mělo varovat pocestné před nebezpečnými místy, v nichž hrozilo loupežné přepadení. Podobnou funkci mělo i významově obdobné, původem německé jméno Cukmantl ( strhni plášť ) nebo průhledné pojmenování Hleďsebe. Zkrátka ozkratkách podruhé Jak psát iniciálové zkratky azkratková slova Iniciálové zkratky jsou zkratky tvořené z počátečních písmen víceslovných názvů. Píšeme je velkými písmeny (iniciálami) abez teček, podobně jako značky, diakritická znaménka zůstávají zachována. Vyslovujeme je po jednotlivých písmenech, např. SMS /es em es/, ČT /čé té/, MŠMT /m šmt/. Hláskovacím způsobem sevětšinou čtou iiniciálové zkratky cizího původu, např. USA /ú es á/, ale někdy zůstává zachována původní výslovnost,např. FBI /ef bí aj/, TGV /té žé vé/. Tímto způsobem lze zkrátit víceslovné názvystátů,názvy institucí, organizací, podniků ajejich organizačních jednotek, názvy veřejných událostí, významných dní adalší: ČR =Česká republika, SRN =Spolková republika Německo, OSN =Organizace spojených národů, NHL =Národní hokejová liga, LN =Lidové noviny, MČ =městská část, FÚ = finanční úřad, MDD =Mezinárodní den dětí, DIČ =daňové identifikační číslo atd. Za iniciálové zkratky lze považovat imonogramy osob: TGM = Tomáš Garrigue Masaryk, MM = Marilyn Monroe (lze však i T. G. M., M. M.). Vpřípadech, kdy se shodují iniciálové zkratky různých názvů amohlo by dojít kjejich záměně, vkládají se do iniciálových zkratek rozlišující malá písmena: ČRo =Český rozhlas, MZe =Ministerstvo zemědělství. Pokud jsou ve víceslovných názvech obsaženy předložky a spojky, na tvoření iniciálových zkratek nemívají vliv: VTM =Věda, technika amy, TVT = Týden vědy atechniky. Složené zkratky se pro přehlednost obvykle člení mezerami, např. ÚJČ AV ČR =Ústav pro jazyk český Akademie věd republiky, PedF UK =Pedagogická fakulta Univerzity. Jen ve výjimečných případech je iniciálová zkratka vytvořena pouze zjediného slova: EKG =elektrokardiogram,tbc =tuberkulóza, TNT =trinitrotoluen. Z iniciálových zkratek, které čteme jako slova (např. AVU /avu/ =Akademie výtvarných umění, SÚKL /súkl/ =Státní ústav pro kontrolu léčiv, NATO /nato/, zangl. North Atlantic Treaty Organization), vznikají iniciálová zkratková slova. Některá znich se vmluvených textech běžně skloňují jako podstatná jména /v súklu/, ale vpsaných projevech doporučujeme je neskloňovat apsát vsúkl. Část zkratkových slov se tvoří zjednotlivých částí víceslovných názvů, často zpočátečních slabik: Čedok =Československá dopravní kancelář, Sazka = sázková kancelář. Ta lze skloňovat i v psaných projevech: do Čedoku, vsazce. O žádnou lekci ani dárek nepřijdete. Do kurzu češtiny můžete naskočit se zvýhodněným předplatným. Chybějící lekce is mapou nářečí v ČRavýukovou hrou vám ZDARMA zašleme až domů. Autoři: Martin Beneš (téma), Hana Prokšová (), Stanislava Kloferová (Jak se kde řekne...?), Pavel Štěpán (O původu českých jmen), Markéta Pravdová (). Doporučená literatura: Akademická příručka českého jazyka, Academia, 2014; Internetová jazyková příručka, ČSN Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory, ÚNMZ, 2014; Český jazykový atlas 1 5, Dodatky, Academia, (zachycuje stav ze let 20. století); M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat, 5. vyd., Academia, 2010; I. Lutterer R. Šrámek, Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Tobiáš, Havlíčkův Brod 1997; M. Pravdová a kol. Jsme v češtině doma? Academia, 2012.