Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II
|
|
- Daniel Vávra
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II schváleno Zastupitelstvem Města Děčín usnesením č. ZM ze dne Vyhodnocení a aktualizace k schváleno Zastupitelstvem Statutárního města Děčín usnesením č. ZM ze dne
2 OBSAH: strana ÚVOD 3 STRATEGICKÁ VIZE A GLOBÁLNÍ CÍLE 5 EKONOMICKÉ MOŽNOSTI MĚSTA 6 AKČNÍ PLÁNY 9 Podmínky pro podnikání 10 Doprava a technická infrastruktura 18 Kvalita života 31 Turistický průmysl 54 PŘÍLOHY: č. 1 Problematická místa v Děčíně Jako podklad pro tvorbu Strategického plánu rozvoje města Děčína byly zpracovány tyto dílčí dokumenty: -ANALÝZY SWOT -PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ -PROFIL MĚSTA DĚČÍNA 2
3 ÚVOD V červnu roku 2000 byl zahájen proces strategického plánování rozvoje města Děčína, který byl založen na hledání shody o budoucnosti města mezi představiteli mnoha různých institucí ve městě. K práci na strategickém plánu rozvoje města byli přizváni zástupci velkých podniků, místních podnikatelů, představitelé škol a státní správy, členové zastupitelstva a zástupci dalších institucí. Představitelé shora jmenovaných institucí pak tvořili Komisi pro strategický rozvoj města Děčína (dále jen Komise). Ing. Rudolf Vrabec, ředitel společnosti Kabelovna Děčín byl požádán, aby komisi předsedal. Při zpracování strategického plánu asistovala Komisi poradenská společnost Berman Group. V rámci první fáze projektu, která trvala přibližně dva měsíce a zabývala se analýzou místních podmínek, připravila Agentura pro regionální rozvoj Euroregionu Labe (ARREL) Profil města Děčína, který obsahuje informace o obyvatelstvu, o místní ekonomice a podnikatelském prostředí, o infrastruktuře, o stavu životního prostředí, o podmínkách pro bydlení, o školských, sportovních a kulturních zařízeních, atd. Profil Děčína shrnuje údaje o městě, jeho nejbližším okolí a o okresu Děčín a na jejich základě analyzuje postavení města Děčína i jeho vnitřní podmínky. Na zpracování Profilu města se podílelo mnoho místních institucí a úřadů, jako např. Okresní úřad, odbory úřadu města, Úřad práce, Školský úřad, ČSÚ. Profil města je přiložen k tomuto plánu jako Příloha C. Členové Komise se dále v rámci zpracování analýzy prostředí osobně zúčastnili rozhovorů s představiteli a zástupci největších zaměstnavatelských subjektů z průmyslového sektoru i sektoru obchodu a služeb v Děčíně, aby zjistili, jaký je jejich postoj k městu a jaké jsou jejich plány do budoucna. Analýza výsledků tohoto Průzkumu podnikatelského prostředí je obsažena v Příloze B. V září 2000 byla zahájena další fáze projektu. Komise na základě analýzy prostředí rozhodla o Kritických oblastech, jimiž se bude strategický plán rozvoje města Děčína zabývat. Tyto kritické oblasti jsou čtyři a jejich zaměření je následující: (1) Podmínky pro podnikání, (2) Doprava a technická infrastruktura, (3) Kvalita života a konečně (4) Turistický průmysl. Pro tyto kritické oblasti zpracovala Komise rozdělená do dvou subkomisí analýzy SWOT. Subkomise měly za úkol analyzovat silné a slabé stránky města z hlediska uvedených kritických oblastí a posoudit, v jaké konkurenční pozici se město nachází vůči ostatním městům České republiky. Konkurenceschopnost města byla rovněž zahrnuta do vnější analýzy, která se zabývala vnějšími hrozbami a příležitostmi pro město Děčín. Zprávy obou subkomisí pro analýzu SWOT jsou přiloženy k tomuto dokumentu jako Příloha A. Současně se zpracováním analýzy SWOT byla ustavena třetí subkomise, která se zabývala navržením Strategické vize. Strategickou vizi, která je představou dlouhodobé budoucnosti města, projednala a schválila Komise. Strategická vize je představou o žádoucí a současně možné budoucnosti Děčína a jednotlivé části strategického plánu směřují k jejímu naplnění. Komise se poté rozdělila do čtyř pracovních skupin, které odděleně pro každou kritickou oblast provedly analýzu současného stavu a dohodly se na tom, jaké kroky musí město, podniky, vzdělávací a ostatní instituce učinit, aby nastalo v těchto oblastech zlepšení. Pracovní skupiny se skládaly ze členů Komise, zástupců města, okresního i ostatních úřadů a dalších jednotlivců, kteří jako specialisté poskytli projektu svou kreativitu, zkušenosti i znalosti. Zastoupené organizace i jednotlivci ovšem představují také významné kompetence, finanční, materiální, organizační a lidské zdroje, které budou nezbytné pro úspěšnou realizaci tohoto 3
4 plánu. Pracovní skupiny se sešly třikrát v průběhu října až prosince 2000, aby vytvořily Akční plány sestávající ze záměrů, cílů a strategií, které řeší problematiku daných kritických oblastí. Pro každou kritickou oblast byl vypracován jeden akční plán a tyto akční plány ve svém souhrnu představují jádro strategického plánu rozvoje města Děčína. Strategický plán rozvoje města je velice ambiciózní, ale současně reálný a realistický a obsahuje vedle dlouhodobých záměrů i zcela konkrétní krátkodobé kroky, které povedou k jejich dosažení. Plán klade důraz na vytvoření trvalého partnerství mezi městem a podnikatelskou veřejností a na realizaci komplexního programu ekonomického rozvoje pro město. V průběhu realizace vznikne mnoho dílčích materiálů, databází, společných projektů a dalších aktivit vedoucích ke zlepšení podnikatelského prostředí a kvality života obyvatel Děčína. Z celého procesu plánování v Děčíně a z výsledného strategického plánu plyne několik důležitých závěrů. Za prvé, politická reprezentace města a místní podniky cítí zodpovědnost za budoucnost města a jsou ochotni věnovat svůj čas a jiné zdroje k tomu, aby společně realizovali změny, které povedou takovým směrem, který bude příznivý pro město a jeho obyvatele, a které zajistí městu další rozvoj. Za druhé, jak ve městě, tak mimo něj, existují zdroje, které mohou být při dobré organizaci využity tak, aby řešily nejzávažnější problémy města. K zajištění toho, aby byly záměry plánu skutečně naplněny, však bude zapotřebí spolupráce, vůle a zapojení všech občanů města. Za třetí, jednotlivá témata strategického plánu, tak jak jsou popsána v akčních plánech, jsou vzájemně těsně provázána a jednotlivé činnosti nemohou být realizovány izolovaně. Strategický plán je celek, který přinese výsledný očekávaný efekt pouze v případě, budou-li představitelé a instituce ve městě při jeho realizaci spolupracovat a svoje dílčí činnosti vzájemně podporovat. Plán byl přijat Komisí pro strategický rozvoj na její schůzi 10. ledna Realizace bude zahájena okamžitě po schválení volenými orgány města. Úspěch realizace bude záležet na neustávající zodpovědnosti těch, kteří se účastnili celého procesu jako členové Komise a pracovních skupin a ostatních, kteří budou mít příležitost se na realizaci této vize budoucnosti města podílet. Komise pro strategický rozvoj doporučila, aby řízením realizace byl pověřena Komise pro řízení realizace, složená z představitelů soukromého a veřejného sektoru, jehož úkolem bude sledovat plnění všech konkrétních projektů (cílů) plánu. V roce byl tento Strategický plán rozvoje města Děčína za účasti všech odborů městského úřadu a Okresní hospodářské komory Děčín zaktualizován a jako dokument názvu Strategický plán rozvoje města Děčín II byl předložen dne ke schválení Radě Města Děčín. Po té byl projednán v Zastupitelstvu Města Děčín, které tento dokument usnesením č. ZM ze dne schválilo jako základní rozvojový dokument města, který nahrazuje Strategický plán rozvoje města Děčína, schválený zastupitelstvem města dne
5 Strategická vize: Děčín bude významným severočeským městem, využívajícím svoji výhodnou polohu a přírodní podmínky, a rozvíjejícím tradici sepětí dopravy, průmyslu a cestovního ruchu. Děčín bude poskytovat svým obyvatelům a návštěvníkům kvalitní a lákavé prostředí a aktivní spolupráce s partnery na obou stranách hranice bude využívat pro posílení svého postavení v široce chápaném Česko-Saském pohraničním prostoru. Poloha Děčína je v rámci České republiky jedinečná, protože kombinuje hospodářsky výhodné podmínky, dané příhraničním významem dopravního uzlu, blízkostí a velice snadnou dostupností velkých center na obou stranách hranice, s přírodními krásami, které jsou svým rozsahem a charakterem ve střední Evropě neopakovatelné. Děčín tak představuje sepětí živé průmyslové tradice a zvlášť přitažlivého a relativně zachovalého přírodního prostředí v těsném zázemí zastavěného území města. Rozvoj města bude v dlouhodobém pohledu tyto základní charakteristiky respektovat a bude posilovat průmyslově-dopravní funkce i využívání přírodního potenciálu tak, aby se tyto dvě oblasti vzájemně doplňovaly. To znamená, že hospodářský růst se bude orientovat na vyspělé technologie a výrobní služby, které minimálně zatěžují životní prostředí a současně bude uvážlivě využívat a chránit jedinečné přírodní podmínky. Zvláštní charakter města ve spojení s jeho pohraniční polohou a blízkostí velkých regionálních center (Ústí nad Labem a Drážďany) představuje příležitost pro kvalitativní přeměnu a růst města a pro zvýšení jeho atraktivity jako střediska mezinárodní spolupráce regionální úrovně. Globální cíle: A. Podmínky pro podnikání: Město bude systematicky pracovat na revitalizaci starých průmyslových ploch a vytvářet podmínky pro přilákání nových investic v oblasti vyspělých technologií, výrob a služeb a bude usilovat o zvýšení podílu zaměstnanosti v terciéru. B. Doprava a technická infrastruktura: Děčín bude usilovat o udržení pozice významného multimediálního dopravního uzlu a zlepšovat podmínky pro rozvoj služeb v dopravě. Město bude dále zvyšovat svoji prostupnost pro vnitřní dopravu a trvale zlepšovat kvalitu technické infrastruktury na svém území. C. Kvalita života: Děčín je odhodlán stát se fungující komunitou vzdělaných lidí spjatých s městem, ve kterém žijí, stabilizovat svou populaci a vytvářet podmínky pro růst a zakořenění středního stavu. D. Turistický průmysl: Děčín významně zvýší podíl turistického průmyslu v místní ekonomice. Stane se cílem a zázemím turistů přicházejících na Děčínsko a hlavním poskytovatelem služeb cestovního ruchu s důrazem na jejich vysokou kvalitu. Město zlepší svoji image a bude aktivně spolupracovat se soukromým sektorem a institucemi. 5
6 Ekonomické možnosti města při financování úkolů strategického plánu Nezbytnou podmínkou pro zajištění realizace strategického plánu je posouzení výhledu ekonomických možností města. Výchozím materiálem pro posouzení reálnosti některých úkolů strategického plánu z hlediska finančních možností je Rozpočtový výhled města Děčín na rok Tento materiál byl zpracován odborem ekonomickým a v zastupitelstvu města byl projednán dne a jeho aktualizace v měsíci červnu V současné době představují rozpočtové příjmy města cca 915 mil. Kč, rozpočtové výdaje cca 914 mil. Kč. Rozhodující pro posouzení výše zdrojů města v nejbližším období je výše daňových příjmů a výše dotací. Tyto dva ukazatele tvoří z celkových příjmů města 89 %. K plánování těchto příjmů je třeba znát systém jejich získávání do rozpočtu města. Struktura příjmů města (v tis. Kč) Struktura příjmů města 42% 10% 2% 46% daňové nedaňové kapitálové dotace Daňové příjmy jsou dle platné legislativy převáděny podle zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní. Rozpočtové určení daní je mechanismus, kterým se v České republice rozdělují výnosy některých daní mezi státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí. Je to mechanismus, který zásadním způsobem ovlivňuje příjmovou základnu obcí, avšak obce nemohou bezprostředně výnos těchto zdrojů ovlivnit. Jediným ovlivnitelným ukazatelem by mohl být počet obyvatel a od něho se odvíjející koeficient velikostní kategorie obcí. Město Děčín je v kategorii s počtem obyvatel obyvatel. Tyto ukazatele jsou rozhodující při přerozdělování sdílených daní, které se označují jako vlastní příjmy, ale podstatou se blíží spíše neúčelovým dotacím se zvláštním režimem rozdělování. Proto pro posouzení prognózy těchto příjmů je rozhodující, zda se uvažuje se zásadní změnou tohoto mechanismu (dle dostupných informací ze zdrojů MF ČR se o tomto zatím neuvažuje). Objemově představují tyto příjmy v rozpočtu města cca 400 mil. Kč a jejich stabilita, resp. přiměřený růst dává záruku v rozpočtování na příslušný rozpočtový rok. Samostatnou součástí daňových příjmů jsou místní poplatky, které představují v rozpočtu města cca 44 mil. Kč. Tyto poplatky jsou získávány na základě rozhodnutí ZM 6
7 o zavedení poplatku obecně závaznou vyhláškou. Z hlediska získávání dalších příjmů z těchto poplatků je nutné konstatovat, že jiné poplatky, než které jsou specifikovány v zákoně o místních poplatcích, obec zavést nemůže a u zavedených poplatků město Děčín využívá v rozhodující míře již maximální hranice a proto nelze v této oblasti očekávat další příjmy. Dotace, které jsou do obcí poskytovány ze státního rozpočtu na základě schváleného zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok představují cca 386 mil. Kč. Tyto dotace zabezpečují obcím výplatu dávek sociálního zabezpečení, profinancování přímých nákladů ve školství (mzdy, učební a ochranné pomůcky), částečně zajišťují provoz ústavů sociální péče a domovů důchodců. Dále jsou to příspěvky na dofinancování provozních výdajů v základních a mateřských školách a příspěvek na výkon státní správy. Výše uvedené příjmy, tj. daňové příjmy a dotace, nemůže v zásadě obec ovlivnit. Pouze u místních poplatků, avšak jak již bylo konstatováno, není zde již významný prostor k jejich navýšení. Dalším okruhem příjmů města, je oblast nedaňových příjmů a kapitálových příjmů. V současné době mají tyto příjmy v rozpočtu města Děčína klesající tendenci. Kapitálové příjmy zahrnují prodej majetku, který byl již z velké části odprodán. V oblasti nedaňových příjmů se jedná o příjmy z nájemného a služeb s ním spojených a s ohledem na privatizaci majetku jsou již minimální. Ostatní příjmy v rámci nedaňových příjmů tvoří pokuty a různé příjmy nahodilého charakteru (vratky, pojistné plnění a další) a tyto představují rovněž nevýznamné objemy. Shrnutím struktury příjmů města lze konstatovat, že převážená část příjmů města je v současné době získávána na základě zákonů bez přímé motivace obcí. Jedná se o daňové příjmy a dotace a tyto dosahují výše cca 800 mil. Kč. V současné době však zajišťují tyto příjmy stabilní zdroje v rozpočtu města, které mají mírně vzrůstající trend. Přesto objem rozpočtu města v příjmové části se bude pohybovat v rozmezí mil. Kč a v rámci těchto zdrojů lze plánovat, resp. zabezpečovat potřeby města. Z uvedených zdrojových možností města lze plánovat tudíž výdaje města. Tyto představují v současné době cca 914 mil. Kč, z toho provozní výdaje činí 845 mil. Kč a kapitálové výdaje 69 mil. Kč. V provozních výdajích byla od r nastoupena cesta k jejich výraznému snižování. Cílem tohoto trendu je zajištění, resp. financování provozních výdajů provozními příjmy. Přesto může mít tento trend i negativní dopady do rozpočtu města, neboť snižování výdajů dopadá zejména na oblast údržby a oprav spravovaných činností města. V budoucnosti si pak může zanedbanost oprav a údržby vynutit nemalé prostředky na její odstranění. Řešení je proto v racionalizaci provozních potřeb, tj. např. snižování počtu příspěvkových organizací, úspor pracovníků či rušení některých činností doposud zajišťovaných z rozpočtu města, pokud nejsou zákonem stanoveny apod. Na financování kapitálových výdajů má kromě výše provozních výdajů vliv zadluženost města. V rozpočtovém výhledu je vyčíslena zadluženost města do r Jedná se o splátku úvěru ve výši 120 mil. Kč s ročními splátkami 30 mil. Kč s doplacením až v r Od r bude zahájena první část splátky půjčky poskytnuté na modernizaci bytového fondu, která činí v r mil. Kč a v r ,2 mil. Kč. Významnými zdrojovými možnostmi pro zajištění kapitálových výdajů či rozvojových akcí je získávání dotací v rámci nabídky různých programů. Tyto však vždy přinášejí 7
8 povinnost spolufinancování z rozpočtu města. V současném rozpočtu města se jeví zajišťování vlastních podílů velmi problematicky, neboť značná rozestavěnost města v současné době v oblasti zejména investičních akcí snižuje možnosti jejich zajištění. Po posouzení ekonomických možností města při financování úkolů strategického plánu lze konstatovat, že v závislosti na zdrojích města je třeba velmi pečlivě vybírat úkoly vč. stanovení priorit strategického plánu a takto je i připravovat. Vyšší zdroje budou v neposlední řadě vždy závislé na zadluženosti města a případně na tzv. mimořádných příjmech zejména z privatizace majetku města. Proto je třeba každoročně v rámci disponibilních zdrojů se zabývat aktuálně možnostmi financování jednotlivých úkolů strategického plánu. Daňové Nedaňové Kapitálové Dotace Celkem
9 Akční plány pro kritické oblasti: PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA KVALITA ŽIVOTA TURISTICKÝ PRŮMYSL Úvod Strategický plán ekonomického rozvoje je záležitostí společné volby založené na dosažení konsensu nejvýznamnějších reprezentantů ekonomického života města. Plán je postaven na principu koncentrace úsilí do prioritních oblastí rozvoje a na výběru takových aktivit a projektů, které nejefektivněji přispějí k dalšímu rozvoji města. Akční plány byly zpracovávány v pracovních skupinách, sestavených ze členů Komise pro strategický rozvoj a doplněných místními specialisty a dalšími jednotlivci se zkušenostmi nebo kompetencemi v daných oblastech. Realizace jednotlivých akčních plánů povede ke zlepšení ve vybraných oblastech, které Komise pro strategický rozvoj vybrala jakožto nejdůležitější pro budoucnost města Děčína. Kritické oblasti jsou čtyři: Podmínky pro podnikání, Doprava a technická infrastruktura, Kvalita života a Turistický průmysl. Strategický plán rozvoje města Děčína složený z jednotlivých akčních plánů se soustřeďuje na tři oblasti dalšího ekonomického rozvoje na malé a střední podnikání, na získání dalších investic, ať už zahraničních nebo z místních podniků a na cestovní ruch a jeho přetvoření do životaschopného a dlouhodobě rostoucího odvětví místní ekonomiky. Vedle těchto základních stavebních kamenů dalšího růstu se plán zaměřuje na zlepšení podmínek, které budou růst umožňovat. Především se jedná o zlepšení životních podmínek obyvatel, aby bylo možné dosáhnout stabilizace stávající populace a aby se podpořil příliv vzdělané a kvalifikované pracovní síly z okolí. Pro rozvoj průmyslu je důležité také napojení města na dopravní tahy a stálé vylepšování dopravních podmínek na území Děčína. Nakonec, zejména s ohledem na umožnění dalších investic, se plán zaměřuje na posílení a zlepšení technické infrastruktury, v první řadě v průmyslových zónách a územích, ale v souvislostí se zlepšováním kvality života i v obytných částech města. Přestože je nosným tématem strategického plánu jako celku především rozvoj ekonomiky, je Děčíně nutné zdůraznit potřebu ohledů a respektování místních přírodních podmínek. Město Děčín je výjimečné tím, jak v jeho těsné blízkosti a mnohdy přímo na administrativním území města, se kombinují jinde neopakovatelné přírodní zajímavosti s kulturními památkami. Na území města se střetávají Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a České středohoří, v blízkosti města se nachází Národní pak České Švýcarsko. Tyto přírodní podmínky činí město Děčín jedinečným. Proto je základní podmínkou každého akčního plánu respektování místních zvláštností, přírodních a kulturních hodnot a důsledná ochrana všech výjimečných prvků krajiny. Přírodní a kulturní prostředí města Děčína a jeho okolí představuje cenný zdroj, jehož využití má smysl pouze tehdy pokud se tím nenaruší jeho používání dalšími generacemi. 9
10 Kritický bod A/ Podmínky pro podnikání Záměr A.I. Zlepšit informační a komunikační struktury a systém informační podpory pro podnikání v Děčíně. Cíl A.I.1 Komunikace s podnikateli OHK ve spolupráci s městem bude kvartálně organizovat setkávání představitelů města, malých a středních podniků a velkých firem s cílem vzájemně se informovat o záměrech, potřebách a problémech. 3 setkání podnikatelů a představitelů města ročně Okresní hospodářská komora Děčín ve spolupráci s městem Děčín průběžně - 3 x do roka V roce 2007 byla uspořádána dvě setkání s podnikateli města, kde byly diskutovány aktuální problémy podnikatelské obce. Akcí OHK Děčín a akcí, dotýkajících se podnikatelů se zúčastňují členové rady města a odborní pracovníci magistrátu. Pokračuje spolupráce s oddělením živnostenský úřad Magistrátu města Děčín s Okresní hospodářskou komorou Děčín (dále jen OHK). Pracovník tohoto oddělení je zván OHK na semináře, které jsou mimo jiné pořádány pro zájemce o podnikání dle živnostenského zákona. Tyto semináře se konají cca 5 x do roka a účastníci jsou seznamováni s problematikou při zahájení a v průběhu podnikatelské činnosti. Zasedání představenstva OHK Děčín se zúčastňují vedoucí či zástupci odborů města, jejichž činnost souvisí s podnikatelskými aktivitami a rozvojem města, členové představenstva jsou v průběžném kontaktu s odbory magistrátu, aby jednali ve prospěch podmínek pro podnikání ve městě. Oddělení živnostenský úřad Magistrátu města Děčín vykonává v rámci své činnosti mimo jiné i poradenskou a konzultační činnost pro podnikatele. Odbor rozvoje magistrátu města a úřad Okresní hospodářské komory jsou průběžně a dle potřeby v kontaktu, zejména při spolupráci na Integrovaném plánu rozvoje města a přípravě investičního veletrhu v roce 2007 EXPO REAL MNICHOV. 10
11 Cíl A.I.2. Instalace hospodářské výstavy Vytypovat vhodné prostory pro instalaci stálé výstavy podnikatelských aktivit zvláště malých a středních podnikatelů. Hlavní garant : stálá výstava podnikatelských aktivit Okresní hospodářská komora Děčín, odbor místního hospodářství a majetku města rok 2008 V budově ČVUT Děčín Kokos je ve vstupní hale několik panelů, které jsou podnikatelům k dispozici, avšak nejsou nijak hojně využívány z důvodu nízkého zájmu o tuto službu. Jiné atraktivnější prostory se dosud nepodařilo zajistit. Cíl A.I.3 Vybudování školícího střediska pro manažery malého a středního podnikání (MSP) OHK vybuduje školící středisko pro manažery MSP. školící středisko pro manažery MSP Okresní hospodářská komora Děčín květen 2005 prosinec 2009 Středisko by se mělo vybudovat v soukromém objektu nedaleko Zámeckého rybníka. Již proběhla rekonstrukce objektu a je zpracovávána dokumentace k projektu střediska. V minulém programovacím období EU žádost o dotaci výstavby a realizace školícího střediska nebyla podpořena, a proto práce financované ze soukromých zdrojů postupují pomalu. Již nyní je ale v objektu poskytováno zázemí pro několik podnikatelských subjektů. Je zpracována žádost o dotaci v souvislosti s aktuálně vyhlášeným dotačním titulem Školící střediska, jejíž úspěšnost by výrazně přiblížila realizaci tohoto finančně náročného úkolu. Cíl.A.I.4. Publikační činnost ve prospěch podnikatelské veřejnosti Okresní hospodářská komora Děčín bude průběžně v regionálním tisku a v tiskovinách Magistrátu města Děčín zveřejňovat aktuální informace pro podnikatelskou veřejnost a pro zájemce o zahájení vlastní podnikatelské činnosti. pravidelná rubrika v tiskovinách Magistrátu města Děčín věnující se novinkám a změnám z oblasti podnikatelské legislativy a dotačních titulů. 11
12 Okresní hospodářská komora Děčín průběžně v souladu s periodicitou tiskovin. Jakkoliv se nepodařilo zajistit pravidelné přílohy do regionálního tisku, byl vydáván pro členy Okresní hospodářské komory občasník, který je zaměřen výhradně na podnikatelské aktivity. V roce 2007 bylo vydáno 6 čísel tohoto časopisu, jehož náklad je zcela v režii úřadu Okresní hospodářské komory. Rovněž elektronicky je podnikatelská veřejnost informována o aktualitách v oblasti podnikání, o změnách v legislativě či o nabídkách a poptávkách. V místním tisku byly vždy avizovány akce organizované hospodářskou komorou ve prospěch podnikatelů (školení, kurzy, semináře ). Pro týdeník Princip je připravován seriál o podmínkách podnikání v jiných zemích. Záměr A.II. Zpřístupnit průmyslové objekty a plochy pro nové investice velkých a malých firem, vytvořit nové průmyslové zóny. Cíl A.II.1 Registr pozemků a ploch Město vytvoří registr volných či potenciálně dostupných a nebo v současnosti nevyužívaných pozemků a ploch, zahájí přípravu a na základě potřeb místních podniků bude zprostředkovat jejich další využití. dokument v elektronické podobě, obsahující detailní technický popis pozemků a objektů. odbor rozvoje průběžně Databáze je průběžně doplňována. Na základě schváleného územního plánu byla zpracována databáze pozemků, na kterých jsou umístěny veřejně prospěšné stavby. Tyto pozemky získává město Děčín od Pozemkového fondu ČR bezúplatně. Cíl A.II.2 Nová průmyslová zóna Město zahájí přípravné práce a do roku 2010 vytvoří průmyslovou zónu buď na území Děčína či v jeho okolí, pro přilákání zahraničních investic a pro rozšíření místních podniků. technickými sítěmi zainvestovaná průmyslová zóna v rozsahu 2x5 ha. odbor rozvoje Dolní Oldřichov 2008 Křešice
13 Průmyslová zóna Dolní Oldřichov - Odbor místního hospodářství a majetku města evidoval v roce žádostí o odkup části pozemku. V roce 2007 byla dokončena studie možného napojení na dopravní síť města. Na základě žádostí OMH předloží materiál do jednání rady a zastupitelstva města k rozhodnutí o způsobu prodeje. Průmyslová zóna Křešice byla projednána a schválena v zastupitelstvu města dne Zastupitelstvo města dne svým usnesením č schválilo prodej dvou pozemků společnosti SG Development, s.r.o. Praha 1, pro stavbu průmyslového areálu Loděnice dle projektu České loděnice a.s., Hudong Zhonghua Shipbuilding (Group) Co Ltd. a Vítkovice, a.s.. Kupní smlouva byla podepsána s podmínkou vrácení vzájemného plnění smluvních stran v případě, že nebude vydáno pravomocné stavební povolení do 60 měsíců ode dne vkladu kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Zpracovávaná 3. změna Územního plánu města Děčín, která zahrnuje průmyslovou zónu v celém rozsahu (původně menší plocha), tak aby bylo území připraveno pro vstup investora, je v současné době ve stadiu konceptu vyhodnocení vlivu na životní prostředí (SEA). Dokončení změny závisí na dalších jednáních investora změny, České loděnice, a udělení výjimky v záplavovém území. Cíl A.II.3 Revitalizace starých průmyslových ploch Město ve spolupráci s vlastníky a na základě průzkumu, který provede informační centrum OHK, vybere a bude iniciovat dokončení revitalizace dvou průmyslových ploch do roku revitalizace 2 ploch - A. Krokova ulice, B.Staré Město odbor rozvoje postupně - do r.2010 (zlepšení dopravního přístupu; revitalizační etapy zlepšení technické infrastruktury, příprava ploch a objektů pro další investory) Lokalita A: ul. Krokova I. etapa zlepšení dopravního přístupu je zrealizovaná. Lokalita B: St.Město Sempra, Wefa Bohemia, Revitalizace starých průmyslových ploch a objektů v těchto lokalitách postupně probíhá. Byla vyhotovena PD na rekonstrukci ul. Březová, která má zlepšit dopravní přístupnost této lokality. V roce 2007 proběhla výměna pozemků a v současné době probíhají práce na vydání stavebního povolení. Záměr A.III. Zpřístupnit průmyslové objekty a plochy pro nové investice velkých a malých firem, vytvořit nové průmyslové zóny. Cíl A.III.1 Informace pro investory. OHK připraví propagační materiály pro investory, s důrazem na stávající objekty a plochy a ve spolupráci s vlastníky zahájí nabídku ploch zahraničním investorům. 13
14 připravené a cíleně "umísťované" (např. i přímým rozesíláním) informační brožury, letáky, strukturovaná internetová stránka věnovaná investicím na Děčínsku, presentace města na CD Okresní hospodářská komora Děčín průběžně Databáze je udržována aktuální pouze v elektronické podobě, Úřad Okresní hospodářské komory neshledal katalog jako vhodný prodejní artikl a je vysoce nepravděpodobné, že by investice do tištěné podoby byla rentabilní. Bez dotace není možné tuto zrealizovat. V letních měsících zpracoval úřad OHK Děčín ve spolupráci s odborem rozvoje DVD nosič s virtuálními prohlídkami a popisem nejvýznamnějších nevyužitých průmyslových lokalit v Děčíně. DVD nosič byl doplněn barevnými letáky. Byl prezentován na mezinárodním veletrhu investičních příležitostí a rozvoje měst EXPO REAL v Mnichově. Cíl A.III.2 Marketing investičních příležitostí Město ve spolupráci s OHK a CzechInvestem připraví a začne realizovat marketingovou strategii pro získání zahraničních investic v návaznosti na vytvoření průmyslových ploch/zón či jejich revitalizaci. jednání s 30 investory ročně, získání jednoho investora ročně Okresní hospodářská komora Děčín průběžně Průběžně plněno. Celkově bylo v roce 2007 jednáno o zahájení podnikání v Děčíně s cca 30 subjekty. Vzhledem k příznivějším podmínkám (lepší dopravní obslužnost, průmyslové zóny či areály v majetku obcí) pro investory se větší firmy ucházejí o jiné regiony a jednání probíhají jen s malými firmami. Ve městě zahájilo svou činnost cca 9 drobných subjektů ( soc. služby, maloobchod, pohostinství, autoservis), které byly podpořeny činností Okresní hospodářské komory Děčín. Rovněž byl diskutován a následně realizován vstup firem etablovaných v jiném městě na děčínský trh (realitní kancelář "STING", vzdělávací organizace "CC systems", rekvalifikační organizace "I centrum"). Cíl A.III.3 Zprovoznění osobní vodní dopravy v Děčíně OHK ve spolupráci s Městem, s provozovateli osobní vodní dopravy a s podnikatelskou sférou připraví podmínky pro vznik osobní vodní dopravy v Děčíně. zprovozněná osobní vodní doprava v Děčíně 14
15 Okresní hospodářská komora Děčín, odbor rozvoje od června 2005 V roce 2007 byla provozována osobní lodní doprava na trase Děčín - Hřensko a zpět soukromým subjektem za příspěvku města. I přes nepříznivý poměr ponoru stávající výletní lodi a stavu vodní hladiny v Labi byla loď využívána. Úřad Okresní hospodářské komory se ztotožňuje s všeobecným negativním názorem na nízkou frekvenci cest vzhledem k výše uvedeným splavním podmínkám řeky. Proto byly osloveny některé podnikatelské subjekty v minulosti uvažující o podobné činnosti s tím, že jim je doporučeno zpracovat nový podnikatelský záměr zahrnující v sobě využití plavidla s výrazně nižším ponorem, který by zaručoval minimálně 80% ní akceschopnost lodi v průběhu celého roku a nebyla tak městem dotovaná činnost pro veřejnost nevýhodná. V současné době se zpracovávají dva záměry, jejichž předkladatelé by se chtěli ucházet o tuto činnost pro děčínskou veřejnost. Ekonomický rozbor této eventuální činnosti nezahrnuje dotaci magistrátu. Městem Děčín bylo dále vypsané výběrové řízení na provozovatele Městem Děčín bylo dále vypsáno výběrové řízení na provozovatele výletní lodi na sezónu roku 2008 dle usnesení RM ze dne V současné době se posuzují nabídky. Záměr A.IV. Zajistit kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu pro nové investory i pro rozvoj stávajících firem. Cíl A.IV.1 Analýza kvalifikační struktury Úřad práce ve spolupráci s OHK a školským úřadem (jeho nástupcem) zajistí zpracování analýzy kvalifikační struktury pracovní síly a jejích změn v Děčíně a současně i potřeb zaměstnavatelů. podrobné informace o pracovní síle (z hlediska její profesní/oborové struktury) a potřeb podniků. Kombinované využití více zdrojů informací. Úřad práce Děčín prosinec Při neexistujícím zpracování údajů ČSÚ pro potřeby okresů a měst lze o kvalifikační struktuře hovořit pouze dle odvozených skutečností. Vývoj je obdobný v celém Ústeckém kraji. Počet lidí bez vzdělání stagnuje, počet vyučených klesá a zvyšuje se počet osob s maturitou. Znepokojující je fakt, že počet obyvatel bez vzdělání neklesá. Zde se projevuje nevhodná sociální politika v tom, že ve slabých sociálních rodinách se děti místo vyučení posílají do evidence ÚP. Stále trvá problém s počtem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, kde jsme silně pod republikovým průměrem (ČR 8,9 % obyvatel, okres Děčín 4,5 % obyvatel). 15
16 Hospodářský růst znamená zejména výrazný pokles počtu nezaměstnaných do 25 let, tedy i absolventů škol a učilišť. Přetrvává ovšem problém s uplatněním absolventů v oboru studia. Velká část z nich našla práci po škole díky rekvalifikaci. Rozborem hlášených volných míst a obsazováním těchto míst je zřejmé, že trvá stálý nedostatek vyučených osob v černých učebních oborech, jako jsou obráběč kovů, obsluha CNC strojů, zámečník atd. Další poptávané profese jsou především šičky, svářeči a sezónně i zedníci. Je také vyžadována profese řidiče kamionové dopravy, pro kterou ale není zajištěn odpovídající studijní obor. Úřad práce se snaží ovlivňovat školy k rozvoji výuky nedostatkových profesí. Vývoj počtu nezaměstnaných v Děčíně po měsících od ledna 2001 do prosince Podrobný rozbor nezaměstnanosti po obcích je možný od ledna roku Pro Děčín je tak možné sledovat cyklický vývoj nezaměstnanosti, kdy zpravidla na jaře a v létě počet nezaměstnaných mírně klesá, naopak přes zimu roste. Trvalý růst nezaměstnanosti je možné sledovat od roku 1990 až do roku 2004, kdy byl v únoru nejvyšší počet nezaměstnaných, a to 4307 osob. Koncem roku 2004 počty lidí v evidenci klesají, poměrně výrazný pokles je vysledován po roce 2006 do současné doby, kdy je ve městě nejméně nezaměstnaných za zhruba 10 let. Od roku 2004 umožňuje databáze OK-práce některé typy rozborů a údajů pro jednotlivé obce. Vývoj nezaměstnanosti celkem 1 2 2a 33a 44a 5 5a v Děčíně ,59% ,54% ,20% ,90% ,86% ,50% ,47% Vysvětlivky: 16
17 Celkem počet nezaměstnaných k danému datu. 1 míra nezaměstnanosti 2 počet nezaměstnaných se základním vzděláním - 2a) v % k celkovému počtu 3 nezaměstnaní do 25 let - 3a) v % k celkovému počtu 4 nezaměstnaní starší 50 let - 4a) v % k celkovému počtu 5 nezaměstnaní v evidenci ÚP déle než rok - 5a) v % k celkovému počtu - Z rozboru statistických údajů pro město Děčín plyne, že hlavní skupinou nezaměstnaných jsou lidé se základním vzděláním. - Zhoršuje se situace nezaměstnaných starších 50 let, roste i podíl počtu nezaměstnaných v evidenci déle než rok. Kvalifikační struktura nezaměstnaných v Děčíně k a 2007 Kvalifikační stupeň Počet nezaměstnaných Základní + praktické Nižší střední 5 4 Nižší střední odborné Střední odborné vyučen Střední nebo střední odborné bez maturity ÚSV ÚSO z maturitou (vyučení) ÚSO z maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné 10 8 Bakalářské 11 9 Vysokoškolské Údaje vychází z databáze ÚP Děčín Cíl A.IV.2 Výchova podnikatelských subjektů Úřad práce a Okresní hospodářská komora Děčín bude průběžně realizovat rekvalifikační kurzy pro začínající podnikatele, s důrazem na podnikatelské subjekty v regionu Děčín. realizace akreditovaného kurzu, včetně návazné pomoci pro čerpání zvýhodněných půjček a dotací, následná pomoc při přípravě podnikatelských záměrů pro potřeby bankovních domů. Okresní hospodářská komora Děčín a Úřad práce Děčín průběžně V roce 2007 bylo realizováno 5 kurzů pro začínající podnikatele z města Děčín a blízkého okolí. Jeden kurz byl uskutečněn v Rumburku pro tamní začínající subjekty a kromě toho byly provedeny dva speciální kurzy pro ženy, které se chtějí vrátit z mateřské dovolené jako podnikatelky. Kurzy byly pozitivně hodnoceny a celkem bylo touto činností připraveno více než 60 lidí. 17
18 Úřadem OHK byla návazně na tato školení poskytována služba pro žadatele o zvýhodněné půjčky určené pouze pro začínající podnikatele. V rámci této služby jim byla poskytována asistence s přípravou žádostí a povinných příloh. Kritická oblast B. Doprava a technická infrastruktura Záměr B.I. Zlepšit napojení Děčína na evropskou silniční síť. Cíl B.I.1 Přeložka Děčín Knínice Město bude prosazovat přeložku silnice I/13 Děčín - Knínice mezi obyvateli Děčína a povede další vyjednávání se správou CHKO České středohoří s cílem dosažení konsenzu. rozhodnutí o stavbě, vydané stavební povolení odbor rozvoje, odbor místního hospodářství a majetku města, odbor stavební úřad výhled 2010, termín kontroly průběžně 1 x ročně. Trasa přípojky silnice I/13 jako dálničního přivaděče z Děčína na dálnici D8 je v Územním plánu města Děčín vedena jako územní rezerva, která nebyla projednána a schválena. Toto řešení bylo součástí dopravního variantního řešení zpracovaného konceptu Územního plánu velkého územního celku, který byl v roce 2006 krajským úřadem sice projednán ale nebylo k němu schváleno souborné stanovisko. V současné době začíná Krajský úřad Ústeckého kraje zpracovávat dle nového stavebního zákona Zásady územního rozvoje, kde by i tato varianta měla být znovu projednávána. V případě kladného výsledku bude trasa formou změny územního plánu zapracována do územně plánovací dokumentace města Děčína. Zvažuje se i další varianta napojení města na dálniční síť, vedoucí koridorem železniční tratě č Obě varianty se posuzují z hlediska vlivu na životní prostředí, o výběru dosud nebylo rozhodnuto. Současný stav - stávající varianta po Podmokelské a Teplické ulici. Cíl B.I.2 Děčín Březiny Město napomůže získání pozemků a zahájí přípravu přeložky silnice I/13 Děčín - Březiny a Ředitelství silnic a dálnic, správa Chomutov zahájí její realizaci v návaznosti na kroky města Děčína a vlastní přípravu projektu. realizace 2 km silnice v uvedeném úseku 18
19 odbor rozvoje, odbor místního hospodářství a majetku města výhled 2010 Přeložka silnice I/13 Děčín - Březiny je v Územním plánu města Děčín navržena a byla i součástí variantního dopravního řešení zpracovaného konceptu Územního plánu velkého územního celku, který byl v roce 2006 krajským úřadem sice projednán, ale nebylo k němu schváleno souborné stanovisko. V současné době je Ředitelstvím silnic a dálnic prověřována její reálnost v širší návaznosti dopravní spojení se Šluknovským výběžkem. Je zpracovávána technická studie řešení a na jejím projednání s dotčenými orgány i obcemi závisí i budoucí realizace. Cíl B.I.3 Děčín Vilsnice Ředitelství silnic a dálnic, správa Chomutov v součinnosti s městem zahájí přípravu a realizaci propojení přeložek silnice I/13 přímo na území Děčína. stavební povolení a realizovaná silnice. odbor rozvoje, odbor správních činností a živnostenský úřad, odbor stavební úřad zahájení stavby v r.2008 Stavba by měla být zahájena v roce 2008 s kofinancováním z Operačního programu Doprava Strukturálních fondů Evropské unie (SF EU-OPD). Stavbu bude realizovat Ředitelství silnic a dálnic, správa Chomutov. Cíl B.I.4 Folknářská spojka Město ve spolupráci s místními podniky prosadí Folknářskou spojku do rozvojových záměrů kraje s cílem zpřístupnit nové rozvojové plochy města. vybudování komunikace odbor rozvoje, odbor místního hospodářství a majetku města, odbor stavební úřad prosazení spojky od r. 2004, realizace spojky - výhled 2010 Dopravní napojení trasy Folknáře Ludvíkovice ( vodojem ) na silnici I/13 ve směru na Českou Kamenici ( tzv. Folknářská spojka ) je navrženo v Územním plánu města Děčín, schváleném v březnu roku Schválení tohoto návrhu v územním plánu bylo s současné době s kladným výsledkem prověřeno v rámci 2. změny Územního plánu města Děčín, která byla vydaná zastupitelstvem města usnesením č. ZM ze dne
20 Vlastní realizace je pak závislá na vyřešení nadregionální dokumentace přeložky I/13 ve směru na Benešov nad Ploučnicí a Česká Kamenice, která je v současné době pro KÚ ÚK zpracovávána. Záměr B.II. Cíl B.II.1 Zlepšit vzájemné propojení různých druhů dopravy, usnadnit přístup k dopravním a průmyslovým areálům a zlepšit splavnost Nábřežní Labe v zóny dolním toku. Cíl B.II.1. Nábřežní zóny Město definuje způsob využívání nábřeží z hlediska možných budoucích "rekreačních" či naopak "výrobních" funkcí. studie na využití nábřeží odbor rozvoje, odbor místního hospodářství a majetku města, průběžně Pravobřežní zóna je připravena v řadě studií a projektů (LAPLO, cyklistická stezka, Park). Soukromý investor připravoval výstavbu ADRENALIN PARK. Nájemní smlouvy s obč. sdružením Respektuj mě na pronájem plochy za účelem vybudování ADRENALIN PARKU byla zrušena. OHM eviduje další žádosti o pronájem. Bude předloženo do jednání orgánů města. Na základě rozhodnutí zastupitelstva města došlo ke změně využití Mariánské louky, město objednalo zhotovení krajinářské studie Mariánské louky a zámeckého areálu včetně úpravy labského nábřeží v úseku od železničního mostu po Tyršův most. Bylo požádáno o pozemky ČD (zatím platíme nájem). V roce 2006 byla za přispění dotace ze SFDI dokončena stavba cyklostezky - úsek od Tyršova mostu na Staré Město pod názvem Stezka pro cyklisty a pěší soutok Labe a Ploučnice v Děčíně. Levobřežní zóna se týká především úpravy v okolí restaurace U přístavu. V roce 2006 byla realizována výstavba parku s dětským hřištěm za pomoci Nadace ČEZ. Vybudování odpočinkové zóny pro obyvatele i návštěvníky města a zajištění kvalitního prostoru pro odpočinek zatraktivnělo tyto prostory. Do majetku města byl získán pozemek p.č. 403/4 k.ú. Podmokly (bývalé parkoviště). V záměrech města je i výstavba Panoramatického výtahu na Pastýřskou stěnu Děčín IV, který zpřístupní lokalitu na Pastýřské stěně a rozšíří nabídku pro návštěvníky i obyvatele našeho města. Součástí projektu na realizaci Plavebního stupně Děčín je také realizace části mezinárodní cyklotrasy č. 2, a to od restaurace U Přístavu, podél Labe, která bude pokračovat 20
21 po komunikaci z Přípeře do Prostředního Žlebu a naváže na nově vybudovanou cyklostezku v Prostředním Žlebu Čertova Voda. V souladu s plánovanou cyklostezkou je třeba řešit ve spolupráci s OMH připravovanou rekonstrukci osvětlení na Labském nábřeží, rekonstrukci stávajícího zábradlí a související úpravy nábřeží. Cíl B.II.2 Komunikace do Loubí Město společně s Českými přístavy zajistí rozšíření a zlepšení parametrů stávajících komunikací do terminálu v Loubí. studie technické proveditelnosti rozšíření silnice do Loubí, realizace úprav odbor rozvoje, odbor správních činností a živnostenský úřad vyhotovení studie napojení - prosinec 2004, realizace dle finančních možností města. Stavba nebyla zařazena GŘ ŘSD po dohodě se Státním fondem dopravní infrastruktury do Strukturálních fondů EU-OPD. V roce 2007 byla provedena rekonstrukce V. etapy. Realizace VI. etapy není zařazena do plánu Ředitelství silnic a dálnic ČR na rok V listopadu 2004 byla dokončena studie Silničního napojení přístavu Loubí. Byly zhodnoceny 4 varianty napojení přístavu. Jako nejpříznivější varianta napojení přístavu Loubí byla vyhodnocena varianta vybudování nového vjezdu v prostoru pod Společenským domem Střelnice. Pro tuto variantu se v současné době řeší majetkoprávní vztahy. V roce 2006 byla zpracována projektová dokumentace k územnímu řízení. V roce 2007 bylo vydáno právoplatné územní rozhodnutí, nyní probíhají práce na zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Napojení přístavu Děčín Loubí bylo uplatněno i do výhledu pro realizaci v rámci projektu Budoucího rozvoje Ústeckého kraje (BROÚK) Projekt je zaměřen na zvýšení tzv. absorpční kapacity regionu při čerpání prostředků z EU na léta Cíl B.II.3 Plavební podmínky na Labi Město se bude podílet na propagaci, prosazování a realizaci vodního stupně Prostřední Žleb. výstavba Vodního díla Prostřední Žleb primátor města úkol trvalý (svým charakterem a rozsahem stojí vodní dílo Prostřední Žleb mimo přímý vliv města, přesto město jako významný místní subjekt má možnost vyvíjet tlak na realizaci díla) 21
22 Bylo vydáno negativní posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA; územní řízení bylo zahájeno, pro nesouhlas některých účastníků řízení bylo přerušeno. Dne Poslanecká sněmovna schválila výjimku ze zákona o ochraně životního prostředí, která by umožnila Ministerstvu dopravy ČR zahájit stavbu jezů u Malého Března a Prostředního Žlebu. Tento návrh po projednání v senátu ČR neprošel. Na základě rozhodnutí vlády ČR ze dne , byla varianta splavnění Labe dvěma vodními díly Prostřední Žleb a Malé Březno nahrazena variantou jednoho vodního díla, a to Plavební stupeň Děčín. Ve schválené ÚPD pro město Děčín (z roku 2002) je toto vodní dílo již zapracováno, nebylo však zařazeno do seznamu veřejně prospěšných staveb. Z důvodu upřesnění nového umístění vodního díla a požadavku jeho zařazení do veřejně prospěšných staveb bylo nutné provést změnu schváleného Územního plánu města Děčín. Požadavek na zákres umístění plavebního stupně Děčín do grafické části územně plánovací dokumentace VÚC Ústeckého kraje byl uplatněn ve stanovisku města Děčín k projednání konceptu VÚC Ústeckého kraje, který však do roku 2006 nebyl vyhotoven a nebylo k němu schváleno souhrnné stanovisko. Vzhledem k nesouhlasu některých dotčených orgánů s novým umístěním i veřejnou prospěšností díla v rámci Natury 2000 a postupnému návratu k původnímu plavebnímu kilometru a tím i souladu s platným územním plánem, bylo pořizování 5 změny ÚPN Děčín ukončeno usnesením zastupitelstva města č. ZM ze dne V současné době provádí Ředitelství vodních cest posuzování vlivů stavby na životní prostředí (EIA) a posuzování dopadů na stanoviště a druhy soustavy Natura OMH již vydal stanoviska zpracovatelské společnosti pro územní a stavební řízení. Umožnil provedení geologických průzkumů na pozemcích ve vlastnictví města. Záměr B.III. Udržet a rozšiřovat rozsah dopravních služeb ve městě. Cíl B.III.1 Integrovaná doprava Horní Polabí Dopravce Dopravní podnik města Děčína a.s. bude spolupracovat s neměckým účelovým sdružením Dopravního svazu Horní Labe (Z-VOE) a Českými drahami, a.s. Výstupy: spolupráce na organizačním zabezpečením integrované dopravy Horní Polabí výsledek vzájemné uznávání jednodenních jízdenek na vymezených linkách veřejné regionální dopravy na svazovém území VVO a v Ústeckém kraji. DPmD a.s. od průběžně V říjnu roku 2007 uzavřel Dopravní podnik města Děčína a. s. s německým účelovým sdružením Dopravního svazu Horní Labe (Z-VOE) a Českými drahami, a. s. dohodu o vzájemném uznávání jednodenních jízdenek na vymezených linkách veřejné regionální dopravy na svazovém území VVO a v Ústeckém kraji. Pro dopravní podnik a cestující z této dohody vyplývá, že od platí na městských linkách v Děčíně také jízdenky REGIONet Labe Elbe. 22
23 Jízdenky tvoří speciální nabídku a platí ve všech vlacích regionální dopravy (Os, Sp) a na vybraných linkách městské a regionální dopravy v Ústeckém kraji a ve veřejné regionální dopravě Dopravního svazu Horní Labe (VVO). Na území Dopravního svazu VVO lze s těmito jízdenkami využít všechny regionální vlaky (IRE, RE, RB, S-Bahn, ELS), autobusy a tramvaje. Jízdenky platí také na téměř všech převozech přes Labe na území VVO (mimo Rathen, Riesa a Strehla). Bližší informace a aktuální přehled využitelných linek je uveden na internetových stránkách Dopravního podniku města Děčína a na adrese Jízdenky platí v den označení až do 4 hodin ráno dne následujícího. Cena jízdenky REGIONet Labe Elbe pro jednoho cestujícího je 200,- Kč, pro malé skupiny (2 5 osob) pak 400,- Kč. Tyto jízdenky je možné zakoupit na terminále a na čerpací stanici Dopravního podniku města Děčína a dále ve všech prodejních místech Českých drah. Záměr B.IV. Zlepšit dopravní propustnost města a vytvořit podmínky pro rozvoj "šetrné" dopravy na území města. Cíl B.IV.1 Křižovatky a kruhové objezdy Ředitelství silnic a dálnic za podpory města zajistí výstavbu křižovatek a kruhových objezdů pro usnadnění a zvýšení plynulosti automobilové dopravy (kruhový objezd Ústecká - na silnici I/13 u pětimostí - nájezd na nový most; křižovatka Teplická u Ovčího můstku; křižovatka Benešovská u Grobára, na budoucí přeložce I/13). upravené křižovatky a okružní objezdy odbor místního hospodářství a majetku města, odbor stavební úřad dle finančních možností státu (předpoklad realizace: Ústecká 2010 již vydané SP; Teplická současně s generální opravou Teplické ul.; Benešovská po realizaci přeložky I/13 na Benešov nad Pl., výhled 2010) V roce 2003 byl realizován kruhový objezd nám. Svobody, sloučená investice města a státu a kruhový objezd křižovatky u viaduktu Mototechna sdružené prostředky státu, ČD a města. Výstavbou dosud realizovaných kruhových objezdů se zlepšila průjezdnost městem a došlo k odstranění dalších kritických míst v dopravě. Pro nedostatek finančních prostředků byla ze strany ŘSD správou Chomutov příprava stavby Teplická u Ovčího můstku zastavena. Stavba není zařazena do Globálního plánu revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech. Při realizaci stavby dojde k částečnému záboru pozemků soukromého vlastníka (bývalý areál ZPA). Pokud bude stanovisko vlastníka kladné, zadá ŘSD vypracování investičního záměru. Teprve po jeho schválení na Ministerstvu dopravy může být zahájena příprava stavby. 23
24 V rámci budování kruhových objezdů a rekonstrukcí křižovatek by mělo být postupováno v souladu se Studií vnitroměstských cyklotras a tím vytvářet podmínky pro bezpečný pohyb cyklistů ve městě. Cíl B.IV.2 Místní komunikace Město bude trvale zlepšovat kvalitu místních komunikací (včetně chodníků). opravy místních komunikací odbor místního hospodářství a majetku města každoročně dle schváleného plánu oprav (jedná se o periodickou činnost, která probíhá celoročně a vrcholí vždy na začátku roku jednáním s majiteli a správci technických sítí a koordinací postupu oprav, s jejich možnostmi a potřebami na daný rok. Klíčovým datem je leden každého roku - jednání s majiteli a správci sítí, a únor schválení plánu oprav. Ostatní činnosti probíhají trvale). Jedná se o úkol trvalý, jsou realizovány opravy z prostředků odboru místního hospodářství a majetku města probíhá průběžně. V roce 2007 došlo k zajištění oprav vozovek, chodníků a mostů v objemu rozpočtu cca 42 mil. Kč. K zajištění oprav, údržby a rekonstrukce veřejného osvětlení bylo v roce 2007 vynaloženo cca 13. mil. Kč. Čerpání rozpočtu pro rok 2008 bude směřováno především do oprav místních komunikací, opěrných zdí, mostů a veřejného osvětlení. Velké opravy (rekonstrukce) místních komunikací jsou závislé na výši finančních prostředků. Ročně by bylo zapotřebí minimálně 70 mil. Kč. V rámci rekonstrukcí a velkých oprav komunikací by mělo být postupováno s souladu se Studií vnitroměstských cyklotras a tím vytvářet podmínky pro bezpečný pohyb cyklistů ve městě. Cíl B.IV.3 Cyklostezky Město bude zřizovat nové cyklostezky včetně napojení na regionální síť cyklostezek a bude ve svých dopravních záměrech usnadňovat pohyb cyklistů v Děčíně. 2 nové trasy pro cyklisty (mezinárodní), jedna na levém a jedna na pravém břehu Labe odbor rozvoje, odbor správních činností a živnostenský úřad termín trvalý Město Děčín průběžně řeší realizaci cyklostezek na svém území. V úseku Dolní Žleb státní hranice SRN je již cyklostezka v provozu. V letech byla realizována Cyklistická 24
Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II
Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II schváleno Zastupitelstvem Města Děčín usnesením č. ZM 04 20 05 06 ze dne 21.10.2004 Vyhodnocení a aktualizace k 31.12.2008 schváleno Zastupitelstvem Statutárního
VíceStrategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II
Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II schváleno Zastupitelstvem Města Děčín usnesením č. ZM 04 20 05 06 ze dne 21.10.2004 Magistrát města Děčín, odbor rozvoje Vyhodnocení a aktualizace k 31.12.2006 schváleno
VíceNÁVRH ROZPOČTU ÚSTECKÉHO KRAJE NA ROK 2011
NÁVRH ROZPOČTU ÚSTECKÉHO KRAJE NA ROK 2011 Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2011 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem na období 2011 2015, s Rozpočtovými
VíceHospodaření Ústeckého kraje v roce 2016
Hospodaření Ústeckého kraje v roce 2016 Rozpočet Ústeckého kraje na rok 2016 byl schválen jako přebytkový v celkovém objemu 13 646 484 tis. Kč, z toho kapitálové výdaje 636 130 tis. Kč. Přebytek rozpočtu
VíceNávrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2019
Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2019 Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2019 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu se střednědobým výhledem rozpočtu Ústeckého kraje na období
VíceNávrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok :36:13
Elektronicky podepsáno Návrh Ústeckého kraje na rok 2018 20.11.2017 10:36:13 Návrh Ústeckého kraje na rok 2018 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu se střednědobým výhledem Ústeckého
VíceStrategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu
Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu
VíceNávrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2018
Návrh Ústeckého kraje na rok 2018 Návrh Ústeckého kraje na rok 2018 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu se střednědobým výhledem Ústeckého kraje na období 2018 2022, s Rozpočtovými
VíceZ Á P I S ze dne
Z Á P I S ze dne 8. 4. 2014 Pracovní skupina: Ekonomická udržitelnost, zaměstnanost, školství, vzdělávání 14:00 16:00 Program: 1. Diskuze k SWOT analýze a návrhové části rámcové strategie Přítomni: dle
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
VíceSpolečné setkání firem s vedením MSK kraje a města. Bílovec a Studénka
20. 3. 2018 Společné setkání firem s vedením MSK kraje a města Bílovec a Studénka Priority v MSK 2016-2024 Podpora a propojení vzdělávání, podnikání a zaměstnanosti Dokončení hospodářské transformace
VíceHospodaření Ústeckého kraje v roce 2017
Hospodaření Ústeckého kraje v roce 217 Rozpočet Ústeckého kraje na rok 217 byl schválen jako schodkový v absolutní výši 14 772 13 tis. Kč, z toho kapitálové výdaje činily 1 447 747 tis. Kč. Schodek rozpočtu
VíceCíle krajské samosprávy. Cíle a opatření
Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit
VíceNávrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2017
Návrh Ústeckého kraje na rok 2017 Návrh Ústeckého kraje na rok 2017 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2017 2021, s Rozpočtovými pravidly
VíceOdborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)
Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností
VíceDohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří
Dohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří 1a Prohlášení České středohoří je mimořádně hodnotným územím s výjimečnou turistickou atraktivitou. Jsme odhodláni toto území, v kterém žijeme, působíme
VícePlnění rozpočtu výdajů za rok 2003 Příloha č. 1
Plnění rozpočtu výdajů za rok 2003 Příloha č. 1 v tis. Kč Kapitola 1 - Investice a velké opravy Upravený Výdaje Skládka inertního materiálu v Dolním Houžovci 180,00 174,37 Rekonstrukce dopravní signalizace
VícePlán výzev ROP Moravskoslezsko na druhé pololetí roku 2011 a první pololetí roku 2012 Specifikace výzev
Plán výzev ROP Moravskoslezsko na druhé pololetí roku 2011 a první pololetí roku 2012 Specifikace výzev 5. 10. 2011 Plán výzev ROP Moravskoslezsko na 2. pololetí 2011 a 1. pololetí 2012 Specifikace výzev
VíceNávrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015
Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly
VíceAkční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012
Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční
VíceII. Vlastní hlavní město Praha
II. Vlastní hlavní město Praha 1. Úvod Rozpočet vlastního hl. m. Prahy na rok 2017 byl schválen s příjmy v objemu 48 2 752,90 tis. Kč a výdaji v objemu 65 193 281,00 tis. Kč. Během roku 2017 byly na základě
VíceStrategický plán rozvoje města Třeboň
MĚSTO TŘEBOŇ Strategický plán rozvoje města Třeboň 2008-2020 Verze 11.9.2008 Příloha č. 1 Shrnutí návrhové části Strana 1 Prioritní osa 1 Třeboň aktivní a komunikující město pro občany Třeboně, Třeboňska
VíceHodnocení implementace
Hodnocení implementace Obsah: A. KONKURENCESCHOPNÉ PODNIKÁNÍ... 3 OPATŘENÍ 1.1.1 ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ INFRASTRUKTURY... 3 OPATŘENÍ 1.1.2 EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCE MEZI VŠ, VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY A
VíceStřednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období
Střednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období 2020 2024 Návrh střednědobého výhledu rozpočtu Ústeckého kraje na období 2020 2024 (dále jen výhled) je zpracován na základě ustanovení 3 zákona č.
VíceÚvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok
STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTYSE CHODOVÁ PLANÁ 2018 2020 Obsah Úvod 3 Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech 2014 2016.. 3 Současnost rozpočet na rok 2017 6 Střednědobý výhled rozpočtu na roky
VíceStrategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou
PROBLÉMOVÉ OKRUHY STRATEGIE OBCE MILOTICE NAD BEČVOU Z výchozí SWOT analýzy a dotazníkového šetření se jeví účelně rozčlenit slabé stránky a problémy obce Milotice nad Bečvou do pěti problémových okruhů
VíceVývoj příjmů a výdajů
Hospodaření města sledované z hlediska příjmů a výdajů celkem byla ve sledovaném období 2000-2006 ztrátové ve výši 17,2 mil. Kč. Celkové výdaje převýšily příjmy zejména v letech 2000-2003. V letech 2004
VíceIntegrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše
Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš
VíceRegionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje
Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje Kde leží Zlínský kraj Kde leží Zlínský kraj Obecné informace o kraji Počet obyvatel:
VíceSEZNAM STRATEGICKÝCH PROJEKTŮ
Příloha: 7.7 SEZNAM STRATEGICKÝCH PROJEKTŮ prosinec 2006 Příloha dokumentu: Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování 1 Navržený seznam projektů vychází
VíceDůvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu
Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních
VíceStřednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období (dále jen výhled)
Střednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období 2019 2023 (dále jen výhled) Střednědobý výhled rozpočtu Ústeckého kraje na období 2019 2023 v mil. Kč Věcný obsah rok 2019 rok 2020 rok 2021 rok 2022
VíceSTATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC
STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC Poznámka: Zveřejněna je pouze upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
VíceStrategické dokumenty JMK
Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM
NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci
VíceDOTAČNÍ ZPRAVODAJ BRAIN LOGISTICS průvodce podnikatele světem dotací v rámci operačního programu OP PIK
Str. 1 z 5 DOTAČNÍ ZPRAVODAJ BRAIN LOGISTICS průvodce podnikatele světem dotací v rámci operačního programu OP PIK Vážení, v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK)
VíceCZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic
CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic AGENTURA CZECHINVEST 4. června 2012 Bc. Veronika Zumrová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic
VíceStrategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II
Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II schváleno Zastupitelstvem Města Děčín usnesením č. ZM 04 20 05 06 ze dne 21. 10. 2004 Aktualizace k 31. 12. 2013 schváleno Zastupitelstvem Statutárního města Děčín
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Jakub Černík regionální projektový manažer, Brno 24.2. 2016 Školicí střediska Výzva II
VíceDůvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky
Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních
VíceCZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic
CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic PŘEDSTAVENÍ REGIONÁLNÍ KANCELÁŘE pro ZLÍNSKÝ KRAJ 7. března 2012 Ing. Daniel Hajda Ředitel Regionální kanceláře Zlín CzechInvest Agentura pro podporu
VícePrůběh čerpání strukturálních fondů
Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2006. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje celkovou
VíceI. Hlavní město Praha jako celek
I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2018 přebytkem ve výši 6 660 789,91 tis. Kč. Výsledek hospodaření hlavního
VíceStrategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled
Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času
VíceKrálovské město Slaný STRATEGICKÝ PLÁN EKONOMICKÉ ROZVOJE
Královské město Slaný STRATEGICKÝ PLÁN EKONOMICKÉ ROZVOJE prosinec 1999 - červen 2000 Vážení spoluobčané, milí Slaňáci, předkládáme Vám k prostudování velice důležitý dokument Strategický plán ekonomického
VíceOpatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu
Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu A) Cíle opatření: rozvoj konkurenceschopné, environmentálně šetrné zemědělské výroby především v oblastech s
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VíceI. Hlavní město Praha jako celek
tis. Kč I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2016 přebytkem ve výši 12 282 595,34 tis. Kč. Výsledek hospodaření
VíceÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY
ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:
VíceCzechInvest. Podnikatelské fórum v Ústeckém kraji. Mgr. Jiří Bureš
CzechInvest Podnikatelské fórum v Ústeckém kraji Mgr. Jiří Bureš Obsah prezentace Poslání agentury Czechinvest Brownfieldy pro průmyslové využití a jejich investiční potenciál Služby agentury CzechInvest
VíceStrategie lokalizace investic v regionech
Strategie lokalizace investic v regionech Ing. Veronika Pudelová Voltnerová Říjen 2018 www.czechinvest.org 2 Nástroje, služby a aktivity CzechInvestu + Investiční pobídky + Databáze subdodavatelů + Databáze
VíceEUREX Doprava Přeshraniční a mezikrajské dopravní napojení v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Ing. Pavel Blažek jednatel společnosti
EUREX Doprava Ing. Pavel Blažek jednatel společnosti Krásná Lípa 12. 6. 2019 Mezikrajské / mezistátní vazby Lužických hor a Českého středohoří Dopravní vazby Libereckého kraje na sousedy (zohledněno v
VíceIntegrovaný plán rozvoje města
Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností
VíceDestinačního fondu Dolního Poohří
Dohoda o zřízení Destinačního fondu Dolního Poohří Bankovní spojení: č. ú. 107-1481330207/0100 KB a.s., pobočka Žatec IČ: 28750721 DIČ: CZ28750721 E-mail: dolnipoohri@seznam.cz Tel.: +420 724 www.branadocech.cz
VíceSeznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska
Seznam referencí Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012 Zadavatel: Město Sokolov, IČ 295586 Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Zpracování potřebných podkladů a dokumentů pro vytvoření
Více4 Zpráva pro 17. řádné jednání Zastupitelstva Pardubického kraje konané dne
Krajský úřad Pardubického kraje 4 Zpráva pro 17. řádné jednání Zastupitelstva Pardubického kraje konané dne 16. 12. 2015 Předkládá: Martin Netolický hejtman Pardubického kraje Zpracoval: Oldřich Felgr
VíceOpatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit
Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
VíceÚvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok
STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTYSE CHODOVÁ PLANÁ 2019 2021 Obsah Úvod 3 Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech 2015 2017.. 3 Současnost rozpočet na rok 2018 6 Střednědobý výhled rozpočtu na roky
VíceIng. Václav Matyáš Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2010 STAVEBNICTVÍ A RECESE Praha 3. března 2010 Ing. Václav Matyáš Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Obsah prezentace: Vývoj stavebnictví v roce 2009 a výhled zakázky Strategie
VíceZápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání
Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Dne: 16. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní slovo
Více5.1 Dokončit základní skelet cyklostezek 4, ,5 5.2 Zlepšovat kvalitu a vybavení cyklostezek 4, , ,5
Strategický plán města České Budějovice Strategický plán města České Budějovice byl schválen 4. 9. 2008 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 11 žen tj. 24%. Podrobné generové vyhodnocení
VíceUSNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA k 2. AKTUALIZACI SPRM
USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA k 2. AKTUALIZACI SPRM I. NÁVRH NA USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ZM- OR 19/08 MĚSTO KUTNÁ HORA odbor regionálního rozvoje a územního plánování Zpráva pro jednání Zastupitelstva
VíceIntegrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše
Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Cestovní ruch 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš navrhnout
VíceDOPORUČENÁ STRUKTURA STUDIE PROVEDITELNOSTI PRO PROGRAM PROSPERITA
DOPORUČENÁ STRUKTURA STUDIE PROVEDITELNOSTI PRO PROGRAM PROSPERITA 1. Rekapitulace výsledků studie 1.1 Stručný popis projektu 1.2 Stručný souhrn výstupů s ohledem na předkládaný projekt (k datu ukončení
VíceBěžné výdaje. Saldo (příjmy - výdaje) ~ ! -- --,
, v AVRH ROZPOCT TECKÉHO KRAJE A ROK 2010 Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2010 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu se schváleným rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období
VíceProjektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje
Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty
VíceC. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
C. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Problematiku dopravy v Chebu řeší aktuální Generel dopravy, který detailně popisuje současnou situaci a navrhuje řešení, která mohou napomoci jejímu zlepšení. Zásadním
VíceKONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU
KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A. Zadavatel: České Švýcarsko,
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu
VícePořízení nehmotného investičního majetku (např. know-how bezprostředně související
Seznam priorit a jednotlivých typů záměrů z programu SROP a JPD 2, které nevyžadují předložení dokladu o vlivu projektu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
VíceMetodika předcházení a řešení důsledků zmenšování obcí a měst. Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník
Metodika předcházení a řešení důsledků zmenšování obcí a měst Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník GaREP, spol. s r.o., Brno, prosinec 2015 OBSAH 1. PŘEHLED PŘÍČIN ZMENŠOVÁNÍ MĚSTA... 3 2.
VícePLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU VĚDECKÉ FAKULTY MECHATRONIKY, INFORMATIKY TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI PRO ROK 2019
PLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU VĚDECKÉ A VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ, UMĚLECKÉ NEBO DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY MECHATRONIKY, INFORMATIKY A MEZIOBOROVÝCH STUDIÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI
VíceRegionální operační program Jihozápad
Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní
VíceELLA Regio Přeshraniční regionální doprava Ústecký kraj/vvo Vehrkersverbund Oberelbe studie proveditelnosti. Jan Maxa Oddělení dopravní obslužnosti
ELLA Regio Přeshraniční regionální doprava Ústecký kraj/vvo Vehrkersverbund Oberelbe studie proveditelnosti Jan Maxa Oddělení dopravní obslužnosti Co je Program Cíl 3 Podpora příhraniční spolupráce 2007
VíceČeská republika. Národní strategie pro Fond soudržnosti. - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Zlepšení plavebních podmínek na řece Labi v úseku mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN 1. Číslo multimodálního
VíceKrajská hospodářská komora Karlovarského kraje. Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu
Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena
VíceNávrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec
Návrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec pořizovatel: Obecní úřad Srubec Říjen 2016 I. Textová část: OBSAH ZADÁNÍ: Obsah a. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování
VíceStřednědobý výhled rozpočtu na roky
Odbor financí a obecního živnostenského úřadu Města Bystřice nad Pernštejnem Střednědobý výhled rozpočtu na roky pro město Bystřice nad Pernštejnem Předkládá: Ing.Jana Jurošová vedoucí odboru financí a
VíceV Praze dne 12. prosince PRO SCHŮZI VLÁDY
ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Č.j.: 2012Výtisk č.: V Praze dne 12. prosince PRO SCHŮZI VLÁDY Věc:Návrh opatření vlády České republiky pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti
VíceNávrh zadání územního plánu Úlice
Návrh zadání územního plánu Úlice Pořizovatel: Městský úřad Nýřany, odbor územního plánování Schvalující orgán: Zastupitelstvo obce Úlice prosinec 2014. 1 Obsah zadání územního plánu A. Požadavky na základní
VíceNÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně
NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského
VíceProjektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje
Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty
VíceÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7
Leden 2016 OBSAH 1 2 ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7 2.1 CHARAKTERISTIKA OBCE... 7 2.1.1 ÚZEMÍ... 7 2.1.2 OBYVATELSTVO... 11 2.1.3 HOSPODÁŘSTVÍ... 30 2.1.4 INFRASTRUKTURA... 55 2.1.5 VYBAVENOST... 74 2.1.6
VíceNÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let
NÁVRHOVÁ ČÁST Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let 2014-2020 2014 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Dokument zpracovala
VíceF Ó R U M Z D R A V É H O M Ě S T A 2 0 1 2 V Ý S L E D K Y
D Ů V O D O V Á Z P R Á V A - P O D K L A D P R O V E D E N Í M Ě S T A OVĚŘENÉ PROBLÉMY MĚSTA JILEMNICE V ROCE 2012 (výstup z fóra Zdravého města Jilemnice ověřený veřejnou anketou) Návrh problémů: Na
VícePlán rozvoje obce na volební období
Plán rozvoje obce na volební období 2018-22 Motto: Obec s vesnickým charakterem zasazená v přírodě Místo pro spokojené trvalé bydlení a sezónní rekreaci Obec s vesnickým charakterem zasazená v přírodě
VíceStrategický rozvojový dokument Obce Bavorýne
Strategický rozvojový dokument Obce Bavorýne Obsah 1. Vize 2. Teze 3. Shrnutí současného stavu 4. Formulace cílových skupin plánu 5. SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb)
VíceJan Doležal; Stanislava Nechvílová, Barbora Čermáková, Petra Vondráčková
Téma/předmět 1. jednání pracovní skupiny Podnikání a ekonomika SWOT, globální cíl, opatření, specifické cíle Datum 20.07.2007 09:00 Místo Účastníci MěÚ Jablonec nad Nisou Jan Doležal; Stanislava Nechvílová,
VíceStrategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II
Strategický plán rozvoje MĚSTA DĚČÍN II schváleno Zastupitelstvem Města Děčín usnesením č. ZM 04 20 05 06 ze dne 21. 10. 2004 Vyhodnocení a aktualizace k 31.12.2010 schváleno Zastupitelstvem Statutárního
VícePROGRAM ROZVOJE OBCE KRHOVÁ
PROGRAM ROZVOJE OBCE KRHOVÁ na období 2015-2025 Schváleno Zastupitelstvem obce Krhová, dne 29.1.2015, usnesením č. 3/2015/Z-051 Doplnění č. 1 schváleno Zastupitelstvem obce Krhová, dne 10.2.2015, usnesením
VíceStudie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu
Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:
VíceC. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009
Akční plán města Týnce nad Labem 2009 Strategický plán rozvoje města Týnce nad Labem C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Březen 2009 SPF Group, v.o.s. 03/09 1 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 OBSAH 1
VíceKRAJ. Presentace cílů rozpracované studie ZHODNOCENÍ PLAVEBNÍHO STUPNĚ (PS) DĚČÍN Z HLEDISKA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
KRAJ Krajský úřad Ústeckého kraje odbor Územního plánování a stavebního řádu Presentace cílů rozpracované studie ZHODNOCENÍ PLAVEBNÍHO STUPNĚ (PS) DĚČÍN Z HLEDISKA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Zpracovatelé
VíceROZPOČET MĚSTA NEJDEK NA ROK 2009
ROZPOČET MĚSTA NEJDEK NA ROK 2009 1) Rozpočet města Nejdek na rok 2009 2) Přílohy 1 až 8 k rozpočtu Projednáno a schváleno Radou města usnesením č.rm/2011/74/09 dne 10. 02. 2009 Finančním výborem projednáno
VíceStrategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Společná CIDLINA PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP. Verze č. 2 (03/2018)
2015 I n á š k r a j j e k r a j p o h o d y Strategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Společná CIDLINA 2014 2022 PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP Verze č. 2 (03/2018) Obsah 1. Programový rámec IROP...
VíceInnovation and Business Park. ICEC Šlapanice, a.s.
Záměr. revitalizace areálu realizace projektu výstavby kombinované high-tech a podnikatelské zóny, zaměřené na vyšší přidanou hodnotu Současný stav Východiska. špatné komunikační napojení areálu bezprostřední
VíceVyhodnocení plnění Akčního plánu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje za rok 2010
Vyhodnocení plnění Akčního plánu rozvoje cestovního ruchu za rok 1 Tvorba nových produktů cestovního ruchu, produktových balíčků a komunikační aktivity na podporu zvýšení návštěvnosti 2 Vybudování rezervačního
VíceOblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury
Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové
Vícewww.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,
Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy
Více