Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Katedra trestního práva. Diplomová práce. Pojistný podvod. Autor práce: Jan Vrtálek

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Katedra trestního práva Diplomová práce Pojistný podvod Autor práce: Jan Vrtálek Vedoucí diplomové práce: Doc. JUDr. Mgr. Jiří Herczeg, Ph.D. Katedra: trestního práva Datum vypracování práce (uzavření rukopisu):

2 Prohlášení o původnosti diplomové práce: Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne Podpis Jan Vrtálek

3 1. Úvod Skutková podstata trestného činu pojistný podvod ve znění 210 zákona č. 40/2009 Sb Některé úvahy o dosavadním vývoji skutkové podstaty trestného činu pojistný podvod Skutková podstata pojistného podvodu v zákoně č. 40/2009 Sb Objekt trestného činu pojistný podvod Druhový objekt Individuální objekt u skutkové podstaty 210 odst. 1 tr.zák Individuální objekt u skutkové podstaty 210 odst. 2 tr.zák Objektivní stránka trestného činu pojistný podvod Pojištění a jeho druhy Smluvní pojištění Pojištění osob Pojištění majetku Pojištění odpovědnosti za škodu Povinné smluvní pojištění Zákonné pojištění Pojistná smlouva Formální a obsahové náležitosti pojistných smluv Pojistné podmínky Pojistka Sjednávání a změna pojistné smlouvy Pojistné Vznik pojištění Pojistná událost Pojistné plnění Uplatnění nároků na pojistné plnění Proces likvidace pojistných událostí Objektivní stránka základní skutkové podstaty 210 odst. 1 tr.zák Objektivní stránka 210 odst. 2 tr.zák

4 4.6 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rt 29/2003 k určení výše škody Pachatel trestného činu pojistný podvod Pachatel u 210 odst. 1 tr.zák Pachatel u 210 odst. 2 tr.zák Pachatel vnitřní Pojišťovny Zajišťovny Samostatní likvidátoři pojistných událostí Zprostředkovatelé pojištění Pachatel vnější Pojistník Pojištěný Osoba oprávněná a obmyšlená Další osoby podílející se na páchání trestného činu pojistného podvodu K některým zvláštním způsobům v páchání pojistného podvodu Pojistné podvody související se žhářstvím Pojistné podvody související s pojištěním motorových vozidel Pojistné podvody v souvislosti s pojištěním osob Subjektivní stránka trestného činu pojistný podvod Opatření pojišťoven v boji proti pojistnému podvodu Preventivní opatření pojišťoven v boji proti pojistnému podvodu Preventivní opatření na úrovni pojišťoven Kontrolní opatření při uzavírání pojistných smluv a při likvidaci pojistných událostí Využívání specializovaných vyšetřovatelů pojišťovnami Specializované informační technologie pro detekci pojistného podvodu Preventivní opatření na úrovni trhu Výměna informací mezi pojišťovnami Osvěta veřejnosti

5 Činnost CEA v rámci mezinárodní spolupráce v boji s pojistným podvodem Činnost ČAP Spolupráce pojišťoven s orgány Policie ČR Postupy pojišťoven při odhalování pachatelů pojistného podvodu Indikátory pojistných podvodů Prošetření podezřelé pojistné události Postupy při zjišťování příčin vzniku podezřelé pojistné události Postup pojišťoven v případě prokázání či neprokázání podvodného jednání Některé odlišnosti v obecných vyšetřovacích postupech při vyšetřování pojistného podvodu orgány policie Podněty k vyšetřování Zvláštnosti počátečních úkonů Výslech zástupce poškozeného pojistitele Výslechy svědků Ohledání písemných důkazů Výslech podezřelé osoby Některé další odlišnosti Závěr Seznam použité literatury a ostatních pramenů Přehled zkratek Summary of Master s degree thesis in English

6 1. Úvod Pojistné podvody existují stejně dlouho jako pojišťovnictví samo. Již od dob založení první pojišťovny na území dnešní České republiky v roce 1827 se lidé snažili na ní vylákat peníze podvodným způsobem. Objem takto získaných částek během let narostl až do nepředstavitelných výšin. S tím, jak rostly ztráty pojišťoven a zajišťoven, změnilo se i nazírání na společenskou nebezpečnost této trestné činnosti. Dřívější, spíše rezignovaný přístup pojišťoven, které pojistný podvod brali jako nutné zlo a součást podnikatelského rizika, se přeměnil až do dnešní podoby, kdy pojišťovny nadále odmítají nést finanční ztráty z nich vyplývajících a podnikají kroky k jejich eliminaci. V rámci toho zavádějí nové a dokonalejší mechanismy pro efektivnější boj s jejich pachateli. Důvodem je především snaha uchránit více peněžních prostředků a o minimalizovat podnikatelská rizika plynoucích z finančních ztrát. Zatímco však odborná veřejnost si již začala plně uvědomovat vysokou úroveň společenské nebezpečnosti pojistných podvodů, široká veřejnost je spíše akceptuje, a míru společenské nebezpečnosti staví na úroveň kapesní krádeže. Zvláště v současné době postižené finanční krizí se stále více osob snaží si pojistným podvodem relativně snadno a s malým rizikem finančně přilepšit. Pojistný podvod je dynamickým trestným činem a s rozvojem ekonomiky a pojišťovacího sektoru se pomalu stává jedním z předních trestných činů. Hlavní motivací pro napsání této diplomové práce pak byla snaha podrobněji popsat problém pojistného podvodu, přičemž zvláštní důraz jsem kladl na praktickou stránku této trestné činnosti. Právě praktické zkušenosti zaměstnanců pojišťoven a příslušníků kriminální Policie ČR měli určující vliv na tvorbu novely trestního zákona v roce 1997, který zavedl novou skutkovou podstatu trestného činu pojistný podvod do trestního zákona. Obdobná situace nastala i v roce 2009, kdy přijetím nového trestního zákona doznalo změny i znění skutkové podstaty pojistného podvodu, a to opět v návaznosti na úzkou spolupráci zákonodárce s odborníky v oblasti pojišťovnictví. 4

7 V první části se snažím přiblížit celkovou strukturu mé diplomové práce a blížeji osvětlit pohnutky, které mě k jejímu zpracování vedly. V druhé části popisuji vývoj, kterým prošel trestný čin pojistného podvodu od roku 1997, kdy byl poprvé zaveden do trestního zákona, až do současnosti, kdy nový trestní zákoník obměnil znění této skutkové podstaty. V částech tři, čtyři, pět a šest podrobněji popisuji a rozebírám jednotlivé znaky skutkové podstaty trestného činu pojistný podvod. K lepšímu pochopení pojmů objektu, objektivní stránky, subjektu a subjektivní stránky trestného činu jsem se snažil osvětlit některé základní pojmy pojišťovacího práva, jejichž znalost je nezbytným předpokladem k pochopení tohoto problému a úvodem do dalších částí pojednávajících o nástrojích pojišťoven a policistů, které mají k dispozici při potírání této trestné činnosti, vycházejících z jejich praktických zkušeností. V části sedmé se zaměřuji na opatření pojišťoven v boji s pojistným podvodem. Především preventivní opatření, která dle mého názoru, jsou těžištěm možných budoucích aktivit pojišťoven a státu v boji s touto trestnou činností. V osmé části popisuji některé odlišnosti v obecných postupech při vyšetřování pojistného podvodu orgány Policie ČR. Zaměřuji se na odlišnosti v počátečních vyšetřovacích úkonech při vyšetřování pojistného podvodu od vyšetřování ostatních trestných činů. V poslední části shrnuji a vyhodnocuji své poznatky a závěry, které vyplynuly ze zpracování této diplomové práce. Snažím se uvést některé své úvahy o možném budoucím vývoji, kdy se nezaměřuji jen na právní stránku a na úvahy de lege ferenda, ale i na praktické možnosti v boji proti pachatelům pojistných podvodů. 5

8 2. Skutková podstata trestného činu pojistný podvod ve znění 210 zákona č. 40/2009 Sb. (1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady ( 309), teroristického útoku ( 311) nebo teroru ( 312). (7) Příprava je trestná. 6

9 2.1 Některé úvahy o dosavadním vývoji skutkové podstaty trestného činu pojistný podvod Po pádu komunistické diktatury, při přechodu na tržní hospodářství, se u nás se zvýšenou intenzitou začala vyskytovat různorodá protiprávní jednání v oblasti majetkové kriminality. Od klasického podvodného vylákání peněz pod záminkou jejich půjčení, až po protiprávní jednání navazující na pojišťovací vztahy. Z toho důvodu byla v devadesátých letech mezi odborníky opakovaně probírána otázka, zda k účinnému postihu nově vzniklých forem podvodného jednání postačí všezahrnující skutková podstata obecného podvodu, nebo zda je do zvláštní části trestního zákona nutné zavedení specifického případu podvodu pojistného. V roce 1997 došlo zákonem č. 253/1997 Sb., k přijetí novely trestního zákona z roku 1961, která se snažila reagovat na nové trendy v kriminalitě. V rámci této novely byl trestní zákon rozšířen o 12 nových skutkových podstat, včetně skutkové podstaty pojistného podvodu, kterou si vyžádala především praxe na pojistném trhu. V 90 letech se z pojistného podvodu stával společenský koníček. Zvyšovala se drzost pachatelů a i ztráty pojišťoven z pojistných podvodů začaly hrozivě růst. V důvodové zprávě k pojistnému podvodu z roku 1997 se konstatuje, doplněním ustanovení o trestném činu podvodu se sleduje rozšíření trestního postihu na další formy podvodného jednání, které jsou sice trestné již podle stávající právní úpravy, ale zpravidla se je nedaří náležitě prokázat. Stávající skutková podstata podvodu vyžaduje, aby pachatel měl podvodný úmysl již v době, kdy začne naplňovat objektivní stránku tohoto trestného činu. Ne všechny případy, kdy se pachatel dopouští jednání, směřujícího k podvodnému obohacení, lze tak postihnout jako vývojová stádia trestného činu podvodu. Skutková podstata podvodu je k postihnutí pojistného podvodu také nevhodná vzhledem k tomu, že k trestnímu postihu vyžaduje způsobení majetkové újmy 1. Přijetí této nové skutkové podstaty do trestního zákona nebylo jednoduché a byly slyšet i argumenty proti jejímu zavedení. 1 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.trestněprávní revue. 2010, 8, s

10 Při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vztahující se k trestnému činu pojistného podvodu zazněl návrh na vypuštění skutkové podstaty pojistného podvodu z navrhovaného zákona. Jako důvod byla uvedena možná protiústavní nerovnost v ochraně majetku. A to vzhledem k tomu, že článek 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod označuje postavení všech účastníků závazkových vztahů za rovné 2. Obdobný návrh zazněl i při projednávání v horní komoře Parlamentu. 3 Ani v jedné komoře Parlamentu návrh neprošel. K důvodu protiústavní nerovnosti v ochraně majetku byl vydán nález Ústavního soudu sp. Zn. P1 ÚS 5/2000, který vyšel ve sbírce zákonů pod číslem 127/2001 Sb. Ústavní soud se v něm vyslovil, že ohrožení majetku či jeho porucha, způsobené pojistným podvodem, jsou ve svém důsledku závažnější, než poruchy vyvolané podvodem obecným, kde chybí provázanost subjektů pojištění. Není zde totiž jako obecný objekt chráněn pouze majetek pojišťoven, ale ve svém celku majetek cizí. Již ve svém rozhodnutí, které vyšlo ve sbírce usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR pod číslem 11/1992 Sb., konstatoval tehdejší federální Ústavní soud, že rovnost občanů před zákonem nebyla chápána jako abstraktní a absolutní kategorie, ale vždy byla přičítána k určité právní normě, pojímána ve vzájemném poměru různých subjektů apod., tedy jako rovnost relativní, nikoliv absolutní. Relativní nerovnost znamená pouze odstranění neodůvodněných rozdílů. Logicky, a contrario, odůvodněné rozdíly nejsou neústavní, opírají-li se o kritéria objektivní a racionální. Je věcí státu, aby v zájmu zajištění svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Nesmí tak ale postupovat libovolně, ale v zájmu ochrany hodnot veřejných. 4 Přijetím tohoto zákona lze ohraničit dobu, kdy trestný čin pojistného podvodu vystoupil ze stínu klasického trestného činu podvodu a boj proti 2 FENYK, Jaroslav, et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, s. 3 FENYK, Jaroslav, et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, s. 4 [online] [cit ]. Nález Ústavního soudu sp. Zn. P1 ÚS 5/2000. Dostupné z WWW: < 8

11 němu se dostal do popředí zájmu pojišťoven a orgánů činných v trestním řízení Skutková podstata pojistného podvodu v zákoně č. 40/2009 Sb. Dnes je pojistný podvod jedním z klasických majetkových trestních činů. Přijetím nového trestního zákona, jehož účinnost byla stanovena k , došlo k několika změnám ve znění základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu. Vzhledem k tomu, že v předchozí právní úpravě nebylo zcela zřejmé, zda si lze pod pojmem sjednávání pojistné smlouvy představit i její změnu. Přišel nový trestní zákoník s pojmy sjednávání pojistné smlouvy a změna pojistné smlouvy. To umožní jednodušší aplikaci dané skutkové podstaty jak pro pojišťovny, tak pro orgány činné v trestním řízení. Proměnou prošel i pojem uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy (pojistné smlouvy). Nově se tak dopustí trestného činu pojistného podvodu ten, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění. Oba nové pojmy tak vyjadřují skutečnost, že uvedení nepravdivých údajů se týká celého procesu zpracování pojistné události. 5 Zavedením pojmu plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, došlo pak k tomu, že se nyní tato skutková podstata vztahuje nejen k plnění na základě pojistné smlouvy, ale i na základě jiného důvodu. Jiným důvodem se rozumí především situace, na kterou se vztahuje zákon o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, na jehož základě musí Česká kancelář pojistitelů plnit poškozenému, i přes neexistenci pojistné smlouvy. 6 Důležitou změnou prošla i úprava recidivity, kdy nový trestní zákoník zpřesnil její projevy. Přísněji je hodnoceno jednání pachatele, který v minulosti již za pojistný podvod byl odsouzen nebo potrestán. 5 FENYK, Jaroslav, et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, s. 6 ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s

12 Potrestáním není myšleno pouze trest odnětí svobody, ale i trest peněžitý či propadnutí věci. Trestní sazba postihující recidivu byla stanovena v rozmezí od šesti měsíců do tří let odnětí svobody a zákon se tak staví k přísnějšímu posuzování pachatele, který se opětovně dopustil spáchání trestného činu pojistného podvodu, což nelze hodnotit jinak než pozitivně. 7 Vyšší trestní sazba hrozí pachatelům majícím zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy pojistitele, tedy například makléřům nebo likvidátorům pojistných událostí ve smyslu 210 odst. 5 písm. b) tr. zák. Je otázkou jestli zvýšení trestní sazby dokáže odradit nepoctivé zaměstnance a ostatní osoby ve smluvním vztahu k pojistiteli, od účasti na páchání pojistných podvodů. Osobně se přikláním k názoru, že spíše než zvyšování trestní sazby je potřeba zrychlit průběh trestního řízení a zvýšit motivaci těmto osobám, tak aby je vidina ztráty vysokého příjmu, s odsouzením v krátkém čase, odradila od nepoctivého jednání vůči pojistiteli. S novým trestním zákoníkem byla snížena horní hranice trestní sazby z 12 na 10 let odnětí svobody. To se nesetkalo s velkým nadšením u pojišťoven, které ve vysoké trestní sazbě spatřovali prevenci proti osobám, které by snad v budoucnu měli v úmyslu tento trestný čin spáchat. Zda se díky tomu zvýší počet pachatelů pojistných podvodů je těžké odhadnout, ale přikláněl bych se k názoru, že nikoliv. Jak jsem se zmínil o odstavec dříve, nemyslím že zvyšování trestní sazby by mohlo dostatečně odradit pachatele pojistných podvodů. Ve znění skutkové podstaty dle 210 odst. 2 tr.zák., došlo k podmínění trestnosti činu způsobením škody na cizím majetku ve výši nikoli nepatrné ve smyslu 138 odst. 1 tr.zák. Pokud škoda nedosahuje stanovené výše, může být pachatel odpovědný za přestupek podle 50 odst. 1 písm. a) zák. č. 200/1990 Sb., přestupkového zákona. Škodou nepatrnou se myslí částka nejméně 5000 Kč. 8 Pokud by ke škodě nedošlo, ač pachatel k jejímu způsobení svým jednáním úmyslně směřoval, byl by pachatel odpovědný za pokus trestného činu pojistného podvodu dle 21 odst. 1 a 210 odst. 2 7 JELINEK, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 1. Vydání. Praha: Leges, 2009, 276s. 8 ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s

13 tr.zák. Škoda na cizím majetku zde má vždy formu vyplaceného pojistného plnění nebo jiného obdobného plnění 9. Nová úprava je, obdobně jako předchozí, složenou skutkovou podstatou, kterou charakterizuje pluralita znaků 10. Znění obou základních skutkových podstat bylo převzato z předchozí právní úpravy. Jejich znaky byly však v nové úpravě konkretizovány a doplněny, aby lépe odpovídali novým trendům v páchání této trestné činnosti. Obměnou prošli i kvalifikované skutkové podstaty. Převzetí se dočkala úprava spáchání pojistného podvodu ve prospěch organizované skupiny. Naopak doplněna byla o spáchání trestného činu pojistného podvodu osobou mající zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy pojistitele a spáchání činu v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru ve smyslu 210 odst. 6 písm. b) tr. zák. Trestný čin pojistného podvodu, stejně jako podvod úvěrový a dotační, je k obecnému podvodu, ve smyslu 209 tr.zák., ve vztahu speciality a je tak vyloučen jejich jednočinný souběh. V souladu s novým rozdělením trestných činů na zločiny a přečiny, který přinesl nový trestní zákoník, bude přečinem pojistný podvod v odstavci 1 až 4, zločinem v odstavci 5 a zvlášť závažným zločinem v odstavci ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s WAVERKOVÁ, Magdalena. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1998, 3, s NOVOTNÝ, František, a kolektiv. Trestní zákoník Praha : Eurounion s.r.o s. 11

14 3. Objekt trestného činu pojistný podvod Objektem u trestného činu pojistného podvodu jsou vztahy vyplývající z pojištění. Pojistné podvody se dnes velmi výrazně projevují na ceně pojistného a mají sílu deformovat celý trh na poli soukromého pojišťění. V důsledku zdražování pojištění dochází k odlivu úspor obyvatelstva, jehož příjemcem se stávají právě pachatelé těchto podvodů. Ve svém důsledku tak není předmětem ochrany pouze majetek pojišťoven a zajišťoven, které ztráty z pojistných podvodů kryjí zdražováním pojištění, ale majetek nás všech Druhový objekt V trestním zákoně je pojistný podvod zařazen do Hlavy páté, společně s ostatními majetkovými trestnými činy, a je tak tím vyjádřen společný rys individuálního objektu jednotlivých trestných činů uvedených v této hlavě trestního zákona. Tím se myslí především ochrana majetkových zájmů a vztahů z nich vyplývajících. Ve vztahu k ostatním trestním činům v Hlavě páté, je trestněprávní ochrana u pojistného podvodu užší, jelikož se vztahuje jen na vztahy související s pojištěním. Přijetím nového trestního zákona byly trestné činy proti majetku přesunuty z Hlavy deváté, do Hlavy páté, což symbolizuje vzrůstající společenskou hodnotu a zájem státu na jejich zvýšené ochraně. Trestný čin pojistného podvodu se skládá ze dvou základních skutkových podstat uvedených v 210 odst. 1 a 2. tr.zák., se kterými jsou spojeny dva individuální objekty. 3.2 Individuální objekt u skutkové podstaty 210 odst. 1 tr.zák. Objektem základní skutkové podstaty pojistného podvodu v 210 odst. 1 tr.zák., je ochrana při řádném sjednávání pojistných smluv mezi pojišťovnami a jejich klienty, při likvidaci pojistných událostí a při poskytování plnění z pojistných událostí nebo jiného obdobného plnění. Oproti předchozí právní úpravě zde nastala změna, díky které se tato skutková podstata vztahuje i na zákonné pojištění a ne pouze na pojištění smluvní. Zákonné pojišťění tak může být nově předmětem obou základních 12 TROJANOVÁ, Eva. Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor. 2006, 11, s

15 skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu a to u 210 odst. 1 písm. b,c). Do nemohla být předmětem postihu situace, spočívající v uplatňování nároku na plnění ze strany poškozeného na základě zákonného pojištění. Tento stav byl dlouhodobě kritizován. Nic však nebránilo postihu pro trestný čin podvodu podle 250 tr.zák., pokud svým jednáním způsobil pachatel škodu a podvodným způsobem se obohatil, neboť trestný čin podvodu je obecným ustanovením ve vztahu k trestnému činu pojistného podvodu. 13 K tomu byl vydán i nález ústavního soudu ze dne sp. Zn. I. ÚS 236/05., který vyslovil názor, ustanovení 250a odst. 1 zák. č. 140/1961 Sb., stanoví, že ke spáchání trestného činu pojistného podvodu může dojít toliko při sjednání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároků na plnění z takové smlouvy. Z dikce tohoto ustanovení lze tedy arg. a contrario dovodit, že umožňuje postih pouze v případě útoku směřujícího proti vztahům vyplývajícím ze smluvního pojištění, a naopak nikoliv ze zákonného pojištění. V opačném případě by zákonodárce zmínil též pojištění založené zákonem. Případně by se, stejně jako v 250a odst. 2 zák. č. 140/1961 Sb., o vzniku pojištění nijak nezmiňoval. Zákonné pojištění však nebylo vyjmuto z trestní postižitelnosti. 3.3 Individuální objekt u skutkové podstaty 210 odst. 2 tr.zák Objektem u skutkové podstaty pojistného podvodu v 210 odst. 2 tr.zák., je ochrana majetku pojišťoven a zajišťoven, které poskytují pojistné plnění na základě událostí předpokládaných pojistnou smlouvou, tedy v konečném důsledku se i zde jedná o cizí majetek. 14 Tato skutková podstat dopadá nejen na pojištění smluvní, ale i zákonné, stejné jako tomu bylo v předchozí právní úpravě ŠÁMAL, P., F., SOLOTÁŘ, A., ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. Vydání. Praha : C.H.Beck, s. 14 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.trestněprávní revue. 2010, 8, s ŠÁMAL, P., F., SOLOTÁŘ, A., ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. Vydání. Praha : C.H.Beck, s. 13

16 4. Objektivní stránka trestného činu pojistný podvod Objektivní stránka trestného činu pojistného podvodu, tedy z hlediska jednání, následku a příčinné souvislosti mezi jednáním a následkem, patří mezi ty trestné činy, kdy lze jednání pachatele směřující ke spáchání pojistného podvodu postihnout, jako by se jednalo o dokonaný trestný čin. Jedná se o tzv. předčasně dokonaný trestný čin. Podmínkou trestnosti pachatele je, že mezi jednáním a následkem musí být dána příčinná souvislost. Jako následek k trestnosti činu postačí pouhé ohrožení zájmu chráněnému zákonem, tedy ne nutně způsobení škody. I pouhé reálné nebezpečí vzniku poruchy je trestné. Jde tak tedy o ohrožující delikt. 16 Oproti skutkové podstatě 210 odst. 2 tr. zák., není trestnost činu ve skutkové podstatě, ve smyslu 210 odst. 1 tr. zák., podmíněna vznikem škody na majetku pojistitele.v případě způsobení takové škody pachatelem, však může jeho výše podmiňovat vyšší trestní sazbu ve smyslu 210 odst. 4, 5 písm. c) nebo odst. 6 písm. a) tr.zák. Odpovědnost pachatele není podmíněna ani uvedením pojistitele v omyl, na jehož základě by poskytl pojistné plnění. Můžeme říct, že jde o jeden z hlavních rozdílů oproti skutkové podstatě obecného podvodu, kde je uvedení pachatelem v omyl jedním ze znaků skutkové podstaty. Neznamená to ale, že je uvedení pojistitele v omyl pachatelem vyloučeno. Jako příklad spáchání pojistného podvodu uvedením pojistitele v omyl, lze uvést případ jednání pachatele, jenž při vědomí, že pojišťovna vyplatila sousedovi pojistné plnění na střechu domu zničenou vichřicí, neoznámí pojišťovně skutečnost, že v dané lokalitě v danou dobu žádná vichřice nebyla. Místo toho využije situace, nahlásí také škodu a neoprávněně vyžaduje pojistné plnění. Následně dojde k vyplacení pojistného plnění, které by pojistitel, v případě že by znal celou skutečnost, odmítl vyplatit. Pachatel tak využije omyl pojistitele, který vyplatil pojistné plnění v domnění skutečně nastalé pojistné události WAVERKOVÁ, Magdalena. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1998, 3, s SOUKUP, Pavel. Jednání pachatele podvodu a jeho zvláštních druhů v česko-německé komparaci. Trestní právo. 2007, 10, s

17 U 210 odst. 1. písm a) tr.zák., je trestnost činu pachatele podmíněna existencí pojistné smlouvy. Ta se ale nevyžaduje u dalších dvou forem jednání předpokládaných jeho první základní skutkovou podstatou. tj. v souvislosti s likvidací pojistné události ve smyslu 210 odst. 1. písm. b), a při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění ve smyslu 210 odst. 1. písm. c.) tr.zák. 18 Obdobně je tomu tak u druhé základní skutkové podstatě, ve smyslu 210 odst. 2 tr. zák. K pochopení objektivní stránky obou základních skutkových podstat se pokusím nastínit některé pojmy pojišťovacího práva, jejichž znalost je nezbytným předpokladem pro správnou aplikaci obou skutkových podstat uvedených v 210 odst. 1 a 2 tr.zák. 4.1 Pojištění a jeho druhy Pojištění představuje zabezpečení se proti následkům vyvolaným nahodilou událostí předpokládanou pojistnou smlouvou. Jde o majetkový závazkový právní vztah, upravený v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Občanský zákoník pak upravuje zbylá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění, neupravená pojistnou smlouvou a zákonem o pojistné smlouvě. 19 Dle druhu můžeme pojištění rozlišovat na pojištění škodové, jež je určeno k náhradě škody vzniklé v důsledku pojistné události, a pojištění obnosové, jehož účelem je získání dohodnuté finanční částky v důsledku vzniku pojistné události. Další možný způsob dělení pojištění je dle jeho formy, a to na pojištění zákonné a smluvní Smluvní pojištění Základním pramenem upravujícím smluvní pojištění je zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Smluvní pojištění vzniká a zaniká z vůle jeho účastníků. Rozlišujeme jej na dobrovolné a povinné smluvní. 18 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.trestněprávní revue. 2010, 8, s ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s

18 U dobrovolného smluvního pojištění je respektována smluvní volnost účastníků a jejich rovné postavení. V případě povinného smluvního pojištění je dán zvýšený zájem společnosti na ochraně proti následkům činnosti, které jsou zpravidla zdrojem zvýšeného rizika. Základními druhy smluvního pojištění je pojištění osob, pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění osob Pojištění osob poskytuje ochranu života a zdraví pojištěných. Pojištění se může sjednávat jako pojištění škodové a pojištění obnosové. Obnosové pojištění může být například pro případ nemoci. Škodovým pojištěním pak je typicky pojištění úrazové. Pojistitel se v pojistné smlouvě zavazuje vyplatit pojištěnému v případě nemoci či úrazu smluvenou částku. Pokud je pojistník pojištěný na případ smrti, může ve smlouvě stanovit osobu obmyšlenou, které v případě jeho smrti bude vyplaceno pojistné plnění. 20 Obecně platí, že jeden pojištěný může mít uzavřeno několik pojistek u různých pojistitelů, což může být jedním z indikátorů možného pojistného podvodu u pojistné události. Úrazové pojištění patří do oblasti neživotního pojištění. Jde o pojištění fyzických osob pro případ trvalého poškození nebo smrti. Pojištění pro případ nemoci patří taktéž do oblasti neživotního pojištění. Jde o pojištění pro případ vážného onemocnění, nebo pro případ pracovní neschopnosti v důsledku nemoci. Pojištění životní je pojištěním pro případ smrti, dožití, nebo jejich kombinací. Pojistnou událostí je zde smrt či dosáhnutí určitého věku stanoveného pojistnou smlouvou Pojištění majetku Jako majetek lze v dnešní době pojistit již téměř všechno. Pojištěnému vzniká z pojištění právo na pojistné plnění, pokud se pojistná událost, kterou předpokládá pojistná smlouva, týká věci jim pojištěné. Stejně jako u 20 KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana. Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, s. 21 MRÁKOVÁ, Monika. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor. 2003, 2, s

19 pojištění osob, ani zde není několikanásobné pojištění výjimkou, ale může indikovat možné podvodné jednání. Pokud pojistná smlouva nestanoví jinak, pojištění zaniká změnou vlastníka pojištěné věci Pojištění odpovědnosti za škodu Z tohoto druhu pojištění vzniká pojistiteli povinnost uhradit poškozenému škodu, způsobenou pojištěným. Poškozenému se tak hradí způsobená škoda od pojistitele, a to na základě uzavřené pojistné smlouvy mezi pojistitelem a pojistníkem, podle které je pojistitel povinen plnit, pokud nastane pojištěnému odpovědnost za jim způsobenou škodu. Takovým případem je pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Částku, o kterou by mohl případně pojistné plnění snížit, je oprávněn požadovat na pojištěném Povinné smluvní pojištění Zvláštní právní předpis může stanovit fyzické či právnické osobě povinnost uzavřít smluvní komerční pojištění ve smyslu 5 zákona o pojistné smlouvě. Takové pojištění nazýváme pojištěním povinným. Na základě zvláštního zákona, vzniká v něm uvedeným osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, na ochranu před následky činností, s jejichž provozem je spojeno zvýšené riziko. Smyslem tohoto druhu pojištění je, aby se poškozenému dostalo náhrady škody i v případě škůdcovi nesolventnosti. 23 Pojistiteli uzavřenou pojistnou smlouvou vzniká povinnost poskytnout pojistné plnění i v případě úmyslně způsobené pojistné události. Uplatnění nachází především u pojištění z odpovědnosti za škodu u podnikatelských subjektů. Příkladem může být povinné pojištění z odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem při výkonu advokacie. 22 KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana. Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, s. 23 KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana. Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, s. 17

20 4.1.3 Zákonné pojištění Poslední formou pojištění ze zákona je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, upravené v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Při projednávání nového trestního zákona se počítalo s tím, že 210 trestného činu, pojistný podvod, bude zahrnovat jen pojištění smluvní, a to z důvodu zániku této poslední formy zákonného pojištění, ke které mělo dojít vstoupením účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Vlivem nedůslednosti legislativního procesu, bylo datum účinnosti zákona č. 266/2006 odloženo až na rok Důsledkem tohoto kroku je pak skutečnost, že trestný čin pojistného podvodu se bude vztahovat i na uvedený poslední případ zákonného pojištění nejméně do výše uvedené doby 24. Předmětem trestného činu pojistného podvodu může být zákonné pojištění jen v rámci základní skutkové podstaty upravené v 210 odst. 1. Písm. b a c) tr.zák a 210 odst. 2 tr.zák. 4.2 Pojistná smlouva Pojistná smlouva je právní skutečností, na jejímž základě vzniká, trvá i zaniká smluvní pojištění. Jejím sjednáním se pojistitel zavazuje poskytnout plnění ve sjednaném rozsahu, nastane-li pojistná událost, předpokládaná pojistnou smlouvou. Tomu odpovídá povinnost pojistníka platit sjednané pojistné ve stanovené výši a lhůtě. 25 S účinností od , je problematika smluvního pojištění upravena v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který v plném rozsahu nahradil předchozí úpravu smluvního pojištění obsaženou v občanském zákoníku. 26 Mezi podstatné náležitosti pojistné smlouvy patří především určení pojistitele a pojistníka, vymezení pojistné události, stanovení výše pojistného plnění a výši pojistného placeného pojistníkem. 24 ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. I, / Pavel Šámal a kol. : Velký komentář. Praha : C.H.Beck, s. 25 NOVOTNÝ, František a kolektiv. Trestní právo hmotné. 2. Vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, s. 26 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.trestněprávní revue. 2010, 8, s

21 4.2.1 Formální a obsahové náležitosti pojistných smluv Obecně se pro úkony týkající se soukromého pojištění stanovuje povinná písemná forma. Pro některé určité druhy pojištění může zákon o pojistné smlouvě stanovit i jinou než písemnou formu. Jedná se zejména o pojištění krátkodobé, sjednané na dobu kratší než jeden rok. To má význam například v cestovním pojištění, kde lze toto pojištění uzavřít prostřednictvím telefonu nebo internetu Pojistné podmínky Pojistné podmínky jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy a jsou vydávány pojistitelem. Pojistník s nimi musí být před uzavřením smlouvy obeznámen a bez jeho souhlasu nemohou doznat změn. V 4 odst. 5 zák. o pojistné smlouvě, je demonstrativním způsobem vymezen jejich obsah. Obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých vzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Důležité je také vymezení podmínek, za nichž pojištěnému pojistné plnění nenáleží Pojistka Pojistkou rozumíme potvrzení vydané pojistitelem pojistníkovi. Pojistka by měla především obsahovat údaje o obsahu uzavřené smlouvy. V některých případech je uplatnění práva na pojistné plnění podmíněno jejím předložením. Pojistka může být převoditelná jak volně, tak omezeně, což musí být přímo stanoveno v pojistné smlouvě Sjednávání a změna pojistné smlouvy Pojistná smlouva je dvojstranným právním vztahem. K jejímu uzavření dochází přijetím návrhu na uzavření pojistné smlouvy ve smyslu 6 odst KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana. Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, s. 28 NOVOTNÝý, František, a kolektiv. Trestní zákoník Praha : Eurounion s.r.o s. 29 FRYŠŤÁK, Marek. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe. Praha: KEY Publishing s.r.o s. 19

22 zák. o pojistné smlouvě. K přijetí takového návrhu je zákonem určena doba jednoho měsíce, a to za předpokladu, že se strany předem nedohodli jinak. Výjimkou je životní pojištění, které je u většině pojišťoven podmíněno lékařskou prohlídkou pojištěného. Tam je stanovena dvouměsíční lhůta k přijetí návrhu na uzavření pojistné smlouvy. K přijetí návrhu je nutné sdělení druhé strany o přijetí návrhu navrhovatele, popřípadě může dojít k uzavření pojistné smlouvy i zaplacením prvního pojistného. 30 V novém trestním zákoníku bylo ustanovení o pojistném podvodu doplněno o pojem změna pojistné smlouvy a to z důvodu unifikace pojmů mezi trestním zákonem a zákonem o pojistné smlouvě. Před jeho přijetím vznikaly někdy pochybnosti, zda pod sjednávání smlouvy lze zahrnout i její změnu. 31 Za změnu lze považovat jakýkoliv návrh, jenž je přijat druhou stranou a který mění již uzavřenou pojistnou smlouvu ve smyslu 6 odst. 4 zák. o pojistné smlouvě Pojistné Povinností pojistníka, uloženou mu pojistnou smlouvou, je zaplacení pojistného ve sjednané výši a stanovené lhůtě na účet pojistitele. Pojistiteli vzniká právo na pojistné dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem v ní dohodnutým. V pojistné smlouvě je pak stanoven způsob jeho placení i to, jestli se jedná o pojistné, které je placené pravidelně či jednorázově. Co spojuje různé produkty pojišťoven je, že se předchozí škodní průběh započítává do výše pojistky. To se týká především pojištění motorových vozidel. Systém bonusů a malusů, ovlivňuje výši pojistného pomocí slev a přirážek k pojistnému. Výši pojistného pomocí tohoto systému ovlivňuje třeba způsob řízení řidiče, tedy jeho nehodovost. Nebourající řidič může mít několikanásobně nižší pojistné, než řidič, který již má několik nehod na svědomí. Stejně jak pojišťovny zvýhodňují nebourající řidiče, systémem malusů znevýhodňují ty, kteří častou bourají a zdražují jim pojistné. Aby 30 JELÍNEK, Jiří, et al. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, s. 31 FENYK, Jaroslav, et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, s. 20

23 řidič nemohl tento systém obcházet a po každé nehodě si sjednat novou pojistnou smlouvu u jiné pojišťovny, byl spuštěn registr nehod v rámci ČAP. 32 Předchozí škodní průběh se projevuje i u pojištění majetku a osob, ale ne v takové míře, jako u pojištění u motorových vozidel. Slevy či přirážky k pojistnému se stanoví s ohledem na osobu pojištěného a individuální obchodní strategii pojišťovny Vznik pojištění Řádně uzavřené pojištění vzniká dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy. Neplatí to ale bezpodmínečně. Lze se tak setkat i s případy, kdy pojištění vzniklo později, a to ode dne stanoveného v pojistné smlouvě. Pouze výjimečně se datum vzniku pojištění stanoví na den uzavření smlouvy a to z důvodů zvýšeného rizika jeho zneužití. 4.3 Pojistná událost Pojistnou událostí je skutečnost nastalá nahodile, blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává. S takovou událostí je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, ve smyslu 3 písm. b) zák. o pojistné smlouvě. 33 Jedná se tedy o skutečnost, kterou byla způsobena určitá škoda, předpokládaná sjednanou pojistnou smlouvou. Přičemž se ale dopředu neví kdy a jak nastane, ani zda-li kdy nastane Pojistné plnění Pojistné plnění je stanoveno buď přímo v pojistné smlouvě, nebo v pojistných podmínkách. Nárok na něj vznikne pojištěnému za předpokladu nastalé nahodilé události, blíže vymezené pojistnou smlouvou. Jedná se tedy o náhradu vzniklé škody pro jejíž případ byla 32 [online] [cit ]. Bonusy a malusy výrazně ovlivní výši pojistného. Dostupné z WWW: < 33 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.trestněprávní revue. 2010, 8, s

24 sjednána pojistná smlouva. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů od skončení šetření pojistné události zaměstnanci pojišťovny, které musí být provedeno bez zbytečného odkladu od nahlášení pojistné události Uplatnění nároků na pojistné plnění V případě nastalé nahodilé události, blíže vymezené pojistnou smlouvou, náleží pojištěnému sjednané pojistné plnění. Aby ho mohl u pojišťovny nárokovat, musí pojistnou událost nahlásit, na k tomu účelu zřízenou telefonní linku pojišťovny či jiným, ve smluvních podmínkách stanoveným způsobem, např. po internetu. Informační systém danou událost přidělí likvidátorovi pojišťovny, jenž má za úkol její řádné prošetření a vyhodnocení, zda vznikl nárok na pojistné plnění a v jaké výši. Povinností pojištěného je poskytnout pojišťovně pravdivé a úplné vysvětlení o vzniku a rozsahu pojistné události, předložit potřebné doklady a podklady a celkově postupovat podle pokynů pracovníka likvidační služby ve smyslu 2 odst. 1. písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví Proces likvidace pojistných událostí Likvidace pojistné události je klíčovým procesem předcházejícím vyplacení pojistného plnění, během něhož odpovědný pracovník likvidační služby zjišťuje povinnost pojišťovny plnit z nastalé pojistné události a stanovuje výši pojistného plnění, které pojištěnému náleží. Činnost likvidátora pojišťovny v součinnosti s technikem likvidační služby spočívá v přijímání a vyřizování nahlášených škod, provedení prohlídek místa pojistných událostí, určení rozsahu škody a vyřízení administrativních náležitostí v souvislosti s pojistnou událostí. Neméně důležitou činností pracovníků likvidační služby je jejich spolupráce na šetření podezřelých pojistných událostí, prováděném oddělením vnitřního auditu. 34 KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana. Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, s. 22

25 4.4 Objektivní stránka základní skutkové podstaty 210 odst. 1 tr.zák. (1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Ve skutkové podstatě trestného činu pojistného podvodu v 210 odst. 1 tr.zák., se rozlišují dvě formy jednání, a to uvedení údajů a zamlčení údajů. Obě formy jednání mají odlišný charakter. Spočívá-li jednání pachatele v uvedení určitých údajů, postačí, aby tyto údaje byly nepravdivé nebo hrubě zkreslené, aniž by se zároveň vyžadovalo, že musí jít o údaje podstatné, neboť v tomto směru jakýkoli nepravdivý nebo hrubě zkreslený údaj, který je sdělován, a to ať už v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, může podstatně ovlivnit rozhodování druhé strany. 35 Spočívá-li však jednání pachatele v jejich zamlčení, je nutné, aby šlo o údaje podstatné. K pojmu podstatná informace při sjednávání pojištění se váže rozhodnutí Nejvyššího soudu č. T 1074, dle něhož samotná skutečnost, že osoba uzavírající životní nebo úrazové pojištění je registrovaným hráčem kopané, byť jde o skutečnost, kterou tato osoba při uzavírání pojištění zamlčela, nezvyšuje pojistné riziko a nelze ji bez dalšího považovat za naplnění znaků trestného činu pojistného podvodu. 36 Je však otázkou, zda by pojišťovna při znalosti této informace postupovala během uzavírání smlouvy obdobným způsobem či by jinak vymezila pojistná rizika. Pojem podstatný údaj tak nelze plně definovat a záleží na konkrétním případu, jak bude posuzován. 35 SOUKUP, Pavel. Jednání pachatele podvodu a jeho zvláštních druhů v česko-německé komparaci. Trestní právo. 2007, 10, s ČR. Rozhodnutí Nejvyššího soudu č. T In Soubor trestních rozhodnutí NS ČR. 2008, 44, T 1074, s

26 Nejprve si osvětlíme pojmy uvedení nepravdivého či hrubě zkresleného údaje a zamlčení podstatných údajů. Mohou jimi být informace o všech smlouvách o nichž pojistník ví, že je jimi táž věc pojištěna proti témuž nebezpečí u více pojistitelů, jakož i údaj o výši pojistných částek nebo limitech pojistného plnění, nebo údaje o hodnotě pojištěného majetku. Dále i o stáří, stavu a ceně pojišťovaných věcí, nebo údaje o věku a zdravotním stavu, informace o zneužívání návykových látek, utrpěných úrazech, jejich závažnosti a délce léčení osob. 37 Nepravdivými údaji soudní praxe označuje ty, jejichž obsah vůbec neodpovídá realitě, o níž je podávána informace, a to byť jen o některých z více skutečností důležitých pro uzavření pojistné smlouvy. Hrubě zkreslené údaje jsou ty, které mylně nebo neúplně informují o podstatných a důležitých okolnostech pro uzavírání pojistné smlouvy, což by mohlo vést k pojistitele k nesprávným závěrům o skutečnostech rozhodných pro uzavření takové smlouvy. Podstatné údaje zamlčí pak ten, kdo neuvede při sjednávání pojistné smlouvy jakékoliv údaje rozhodující nebo zásadní pro její uzavření, tedy takové údaje, které by vedly k tomu, pokud by byly druhé straně známy, že pojistná smlouva by nebyla uzavřena nebo by uzavřena byla, ale za podstatně jiných podmínek. 38 Podmínkou, aby jednání pachatele bylo trestné, je v případě uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů či zamlčení podstatných údajů, aby se tak stalo v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, s likvidací pojistné události, nebo při uplatňování práva na plnění z pojištění či jiného obdobného plnění Objektivní stránka 210 odst. 2 tr.zák. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění 37 ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s SOUKUP, Pavel. Jednání pachatele podvodu a jeho zvláštních druhů v česko-německé komparaci. Trestní právo. 2007, 10, s ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. I, / Pavel Šámal a kol. : Velký komentář. Praha : C.H.Beck, s. 24

27 nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. V této samostatné základní skutkové podstatě pojistného podvodu spočívá jednání pachatele v umělém vyvolání nebo předstírání události, se kterou je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiného obdobného plnění, či v udržování stavu vyvolaném pojistnou událostí a způsobením tak škody nikoli nepatrné na cizím majetku. Cizím majetkem se zde rozumí majetek pojišťovny. Pojistnou událostí, jak jsem již výše uvedl v kapitole 4.3., je skutečnost, předpokládaná pojistnou smlouvou, nebo pojistnými podmínkami, s níž je spojeno právo požadovat pojistné plnění. Jiná taková událost je blíže specifikovaná ve zvláštním právním předpisu, např. v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uvedené ve sbírce zákonů pod č. 168/1999 Sb., s níž je spojeno právo na jiné obdobné plnění. Úmyslným vyvoláním pojistné události je jednání pachatele, z něhož vznikne povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. Jako případ lze uvést jednání pachatele, který záměrně založí požár svého domu s cílem vylákat na pojišťovně pojistné plnění. Úmyslným předstíráním pojistné události, blíže označené pojistnou smlouvou nebo zvláštním právním předpisem, je její předstírání. Příkladem může být předstírané odcizení či zničení drahé věci s níž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnou pojistné plnění, ač ve skutečnosti pojistná událost vůbec nenastala, typicky automobilu. Udržováním stavu vyvolaného pojistnou událostí se pak rozumí takové jednání pachatele, kterým pojistnou událost, která se stala bez jeho přičinění nebo jeho nedbalostním jednáním, prodlužuje nebo rozvíjí. Příkladem pak může být jednání pachatele, který při zjištění požáru svého obydlí, přilévá do ohně benzín či jiné hořlaviny. 40 V praxi nejčastějšími případy pojistných podvodů u skutkové podstaty 210 odst. 2 tr.zák., jsou pojistné podvody v souvislosti s pojištěním motorových vozidel, kdy se setkáváme s jednáním pachatele, který záměrně 40 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu. Trestněprávní revue. 2010, 8, s

28 havaruje, finguje dopravní nehodu, nebo úmyslně pozmění nehodový děj. 41 Takové jednání je obtížně prokazatelné a svůj negativní vliv zde má změna zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která nahradila výši škody na vozidle z částky 50 tisíc Kč na 100 tisíc Kč, při níž je nutná účast příslušníků dopravní Policie. To samozřejmě ušetří značné finanční prostředky na provoz Policie ČR, ale je otázkou, zda takto ušetřené peníze převyšují ztrátu peněz v ekonomice způsobenou pojistnými podvody. Jednání, kterým se pachatel dopustil trestného činu pojistného podvodu se může vztahovat na kteroukoli fázi pojistného vztahu. V praxi to pak může znamenat, že se pojistná událost nepřihodila, nevznikla uvedeným způsobem, či vznikla ale nespadá pod pojištěné riziko, či konečně z ní nevyplývá poškození, újma nebo ztráta 42. K trestnosti pachatele je nutné způsobení škody na cizím majetku ve výši alespoň nepatrné. Škodou pak je újma majetkové povahy, která zde má vždy formu vyplaceného pojistného plnění nebo jiného obdobného plnění. V případě vyvolání nebo předstírání pojistné události, bude škodou celé vyplacené plnění z pojištění, zatímco v případě udržování stavu vyvolaného pojistnou událostí to bude rozdíl mezi plněním, které pachateli náleželo podle sjednané pojistné smlouvy a tím, co skutečně vylákal. 43 Způsobením škody nikoli nepatrné se pak rozumí, ve smyslu 138 odst. 1 tr. zák., částka nejméně 5000 Kč. Pokud ke škodě nedošlo, ať pachatel svým jednáním k takové škodě nikoli nepatrné úmyslně bezprostředně směřoval, půjde o pokus trestného činu pojistného podvodu podle 21 odst. 1, 210 odst. 2 tr. zák. 44 Pokud jednání pachatele nepřekročilo stádium, v němž pouze uměle vyvolal pojistnou událost, v důsledku níž měla vzniknout škoda velkého rozsahu, jde o přípravu k trestnému činu pojistného podvodu podle 41 FRYŠŤÁK, Marek. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe. Praha: KEY Publishing s.r.o s. 42 PRŠAL, Vlastimil. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor. 2007, 8, s ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. I, / Pavel Šámal a kol. : Velký komentář. Praha : C.H.Beck, s. 44 ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. I, / Pavel Šámal a kol. : Velký komentář. Praha : C.H.Beck, s. 26