šance pro eko-inovace a environmentální klastrování

Transkript

1 Průmyslov myslová symbióza: šance pro eko-inovace a environmentální klastrování Libor Friedel Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu FaME, UTB ve Zlíně

2 Obsah Definice Průmyslová symbióza Znalostní (nehmotné) aspekty Závěr

3 Definice

4 Klastr Geografické soustředění vzájemně provázaných společností/firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných odvětvích, přidružených institucí (např. univerzit, agentur, obchodních asociací) v určitých oblastech, které konkuruji, ale také spolupracují (Porter, 1990) Geograficky blízká skupina vzájemně provázaných společností a přidružených institucí vurčité oblasti, spojených tím, co mají společného a čím se doplňují (Porter 1998)

5 Eko-klastr klastr (?) Geograficky blízká skupina vzájemně provázaných společností a přidružených institucí v určité oblasti (= eko aspekty), spojených tím, co mají společného a čím se doplňují (= výměna a využívání energií, materiálů a odpadů / vedlejších produktů)

6 Eko-inovace Nové produkty nebo procesy, které poskytují zákazníkovi a podniku hodnotu, ale významně snižují dopady na životní prostředí (James, 1997) Někdy také ekologická účinnost (ecoefficiency) nebo eco-design

7 Průmyslov myslová symbióza

8 Slova Symbióza (soužití) - Je to vztah mezi organismy, kdy si organismy vzájemně pomáhají a mají z toho oba užitek Příroda jako živoucí organismus Podnik jako (živoucí organismus) ekosystém Užitek pro přírodu/životní prostředí a udržitelný rozvoj Užitek pro průmysl a podnikání

9 Průmyslov myslová symbióza Zapojuje průmyslové obory, podniky a organizace, které jsou tradičně od sebe odděleny do spolupráce a vytváří prostor pro přidanou konkurenční výhodu tím, že spojuje fyzickou výměnu materiálu, energie, vody a/nebo odpadních či vedlejších produktů se spoluprací v oblasti společného užívání prostředků, logistických možností a znalostí Chertow (2007)

10 Minimáln lní požadavky: Podmínka 3 2 Nejméně tři entity musí být zapojeny do výměny nejméně dvou různých zdrojů, aby tuto konfiguraci bylo možné považovat za základ průmyslové symbiózy

11 Průmyslov myslová symbióza 1. Společné uspořádání dostupných podniků (klastr) 2. Společný proces zpracování odpadních toků (eko-průmyslový aspekt) 3. Vzájemná výměna materiálů a energie 4. Zpracování či uplatnění zbytkových nebo odpadních produktů od externích podniků 5. Dodávání zbytkových nebo odpadních produktů externím podnikům

12 externí využití zbytkových produktů 5 Průmyslov myslová symbióza - schéma podniky zbytkové/odpadní produkty suroviny pomocný materiál produkty odpad Lambert, Booms (2002) 4 využití externích zbytkových produktů hranice eko-průmyslového parku / průmyslové symbiózy

13 Kalunborg,, DánskoD Zdroj: Chertow, M.R. (2007): Uncovering Industrial Symbiosis. Journal of Industial Ecology, Vol. 11, No.1, str.19.

14 Pro životní prostředí Výhody a přínos p průmyslov myslové symbiózy Zlepšení účinnosti využití zdrojů, redukci využití neobnovitelných zdrojů a snížení znečišťujících emisí Ekonomické Snížení vstupních nákladů na zdroje do výroby, snížení nákladů na nakládání s odpady a na vytváření dodatečných vstupů díky vysokým objemům vedlejších produktů ( byproduct synergie) a toků znečištění Obchodní a podnikatelské Zlepšené vztahy s externími zainteresovanými, vytvoření zeleného image, nové produkty a nové trhy Společenské Vytváření nových pracovních míst, zvyšování kvality existujících pracovních míst, vytváření čistšího, bezpečnějšího a přirozeného pracovního prostředí Derochers (2000, 2002)

15 Klasifikace průmyslov myslové symbiózy Zelený twinning Jednoduchá výměna materiálu a/nebo energie Eko-průmyslový rozvoj na zelené louce Eko-průmyslový rozvoj v brownfieldech Eko-průmyslová síť Není zde požadavek na geografickou blízkost Virtuální eko-průmyslová síť Síťový eko-průmyslový systém Rozvoj na makro-úrovni s propojením mezi regiony Agarwal a Strachan (2006)

16 By-product synergy Synergie vedlejších/odpadních produktů Synergie mezi různorodými odvětvími, zemědělstvím a společenstvími (komunitami), jejímž výsledkem je zisková konverze odpadních produktů a odpadu na zdroje, podporující udržitelný rozvoj (World Business Council for Sustainable Development a US Environmental Protection Agency)

17 Eko-pr průmyslový park Společenství firem/podnikatelů, které spolupracují navzájem mezi sebou nebo s lokální komunitou, za účelem účinného sdílení zdrojů (informací, materiálů, vody, energie, infrastruktury a přírodní lokality), vedoucímu k ekonomickým ziskům, ziskům v kvalitě životního prostředí a rovnovážnému zlepšování lidských zdrojů pro podnikání a lokální společenství (USPCDS, 1997)

18 Znalostní (nehmotné) ) aspekty

19 Podnikatelské vlivy G. Hamel: Perspective is worth 50 IQ points (HBR) VI. V. IV. III. II. Kvalita I. Inovace Reengineering Budoucnost jako aktivum Znalosti jako aktivum Zákazník jako aktivum Podnik jako aktivum Projekt jako aktivum Technologie jako aktivum Skandia: Power of Innovation (1996)

20 Znalostní klastr (knowledge cluster) Skupina inovačních firem se vzájemnými vztahy, která chce získat konkurenční výhodu prostřednictvím budování a přenášení znalostí mezi lokálními aktéry a institucemi Klastr se může organizovat kolem určitého odvětví, které exportuje za hranice regionu nebo může zahrnout technologie, které překračují odvětvové hranice The Humphrey Institute (2004)

21 Odlišnosti Formica (2004) Průmyslový klastr Za hodnotná považuje hmotná aktiva Obchoduje s fyzickými produkty Optimalizační strategie: řešení problémů Ekonomické plánování a výhledy Soukromé vlastnictví a kontrola Znalosti filtrované prostřednictvím jednotlivých expertů Za hodnotné považuje technologie Znalostní klastr Za hodnotná považuje nehmotná aktiva Obchoduje s myšlenkami a znalostně založenými produkty a službami Inovační strategie: hledání příležitostí Perspektivní budoucí trhy, odpovědnost vůči potřebám a vhledu Sdílené vlastnictví a coopetition Znalosti filtrované prostřednictvím knowledge pool Za hodnotné považuje lidi

22 Nehmotná aktiva (intelektuáln lní kapitál) Lidský kapitál Strukturní kapitál Vztahový kapitál

23 Typy sociáln lního (vztahového?) ho?) kapitálu Linking Vzájemnost a důvěra jsou závislé na kontextu Volné a otevřené sítě Spojení je založeno na naléhavosti a zvědavosti Bridging Sdílené normy a společné cíle Vzájemnost (reciprocita) a důvěra jsou omezeny Dominantní roli hraje vzájemná atraktivita Bonding Hustá a vzájemně provázaná síť Homogenita členství Vzájemnost a důvěra jsou vysoké dejong (2005)

24 Závěr r (nebo úvod k další diskusi )

25 Otázky místo m závěruz Je ENVICRACK (pouhým) průmyslovým klastrem? Nebo jen příjemcem dotace? Je ENVICRACK (již) eko-inovátorem? Je ENVICRACK eko-klastr nebo průmyslová symbióza? Je ENVICRACK znalostním klastrem? Jaká je úroveň sociálního kapitálu v klastru ENVICRACK ( Linking Bridging Bonding )? Čím není může být nebo se může zapojit! Ovšem: Kdo se ještě přidá? Pomůže region/město (koncepčně, vizionářsky, ideově )? Nebo na vše musí stačit strukturální pomoc EU?

26 Kontakt Děkuji za pozornost ( a ENVICRACKu za dosavadní odvedenou práci)! Ing. Libor Friedel, MBA Ředitel,, Fakulta managementu a ekonomie, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně friedel@fame.utb.cz, libor_friedel@volny.cz tel.: ,