Lukáš Matera, Jaroslav Budina

Transkript

1 AST - Doplňování písmen a slov Lukáš Matera, Jaroslav Budina 27. dubna 2015

2 Kapitola 1 Studie 1.1 Zadání Zejména dyslektici často přehlížejí / přeskakují písmena ve slovech a poté ztrácejí význam slova. Z tohoto důvodu je vhodné je naučit slova sestavovat a tím je tedy i správně pochopit. Existuje několik papírových sešitů, ale jejich opakováním, tedy stejným zadáním, se člověk moc nenaučí. Úkolem je navrhnout programovou úlohu umožňující doplňování písmen do slov a to v několika úrovních: chybějící jedno písmeno, dvě písmena, atd. Navrhnout možnosti výuky skládání slov formou: předpona kořen slova přípona. Zamyslet se nad vhodnou barevnou / zajímavou / zvukovou reprezentací. 1.2 Dyslexie Jedná se o jednu z nejčastějších poruch učení, která je charakterizována potížemi spojenými se čtením, jeho rychlostí, správnosti a celkovému porozumění obsahu. Tyto potíže jsou často doprovázeny dále obtížemi s pravopisem a psaním. Dyslexie může být bud vrozená, nebo získaná poškozením mozku a přetrvává po celý život. Čím dříve je dyslexie léčena, tím je pak dosaženo příznivějších a lepších výsledků. 1. Pravohemisférový typ dyslexie - děti čtou pomalu, trhaně, dosti nepřesně. Čtení zůstává na úrovni pravohemisférové - percepční. Reedukace musí být zaměřena na aktivování levé hemisféry. 2. Levohemisférový typ dyslexie - děti čtou rychle, dělají mnoho chyb, čtenému textu nerozumějí. Čtení probíhá více pomocí levé (řečové) hemisféry. Lze říci, že etapa percepční, tj. počátek čtení byla přeskočena, nedostatečně zvládnuta. Reedukace je zaměřena na percepci, pravolevou a prostorovou orientaci. 1

3 1.3 Léčba Pro léčbu je použito mnoho technik, které zmíníme v následujících odstavcích, a pokusíme se pomocí nich vytvořit, co nejlepší řešení aplikace Technika čtení Zrakoprostorová identifikace písmen Zrakové vnímání tvarů písmen projevujeme hmatem (ohmatávání a poznávání písmen se zavřenýma očima). Používáme textilní písmena, písmena utvářená z drátů a dalších materiálu (b-d-p). Spojení hláska - písmeno Čím lépe a pevněji je písmeno utvořeno, tím rychleji postupuje proces osvojování čtení. Lze číst písmena z karet, z obrazovky počítače, čtení řady písmen atd. Rychlé čtení písmen je jednou z oblastí, kde se výrazně odlišují s dyslexií od běžné populace. K vyvozování písmen, utváření spojů mezi hláskou a písmenem se při reedukaci vracíme u všech dětí, které písmena při čtení luští a zaměňují, protože není dostatečně zafixována hláska - písmeno. Opomíjení tohoto kroku má za následek (nejčastěji z důvodů věku dítěte) opakovaně pomalé čtení. Je proto nejvhodnější vyvozovat hlásku nejdříve ve spojení s přírodními nebo umělými zvuky. Například fff - fouká vítr, ččč - kočka, ááá - otevření úst u lékaře. Záměny písmen tvarově podobných Děti zaměňují písmena tvarově podobná (b-d, m-n, a-e ), zvukově podobná (t-d, sykavky), písmena lišící se délkou, ale též písmena zcela nepodobná.při záměnách písmen tvarově podobných provádíme cvičení zrakové percepce.znovu vyvození písmene b ve spojení s obrázkem např. bu, bu, bu, bim, bam. Stejný postup zachováváme při vyvození a automatizaci písmena d. Porovnání obou zaměňovaných písmen - obtahování písmen na tabuli, vyhledávání a zaškrtávání písmen v textu, podtrhávání slov, která obsahují toto písmena. Po dostatečném zafixování obou písmen následuje práce se slovy, která obsahují obě písmena. poznávání textilních písmen podle hmatu a následné vyslovení hlásky, práce s písmeny Záměny písmen zvukově podobných Zaměňuje-li dítě písmena zvukově podobná, zjišt ujeme, zda je sluchem rozlišuje a správně vyslovuje. Často jsou zaměňována písmena zcela náhodně a to v tom případě, kdy není zautomatizováno spojení hláska - písmeno. Spojování písmen do slabik Slabika je při výuce čtení analyticko-syntetickou metodou, důležitou stavební jednotkou a proto je jejich zvládnutí a automatizace velmi důležité. K automatizaci slabik používáme slabiky psané na kartách. Jsou-li děti příliš brzy vedeny 2

4 k plynulému čtení slov, aniž by zvládly slabiku, čtou si slova potichu pro sebe po písmenech a teprve potom je vyslovují na hlas. Tento způsob bývá označován jako dvojí čtení. Dvojí čtení je často uváděnou chybou při práci s dyslektiky. Čtení slov se zvyšující se náročností hláskové stavby Cílem této etapy není pouze slova klopotně přeslabikovat, ale zvládnout je jako celek. K cíli lze dojít opakovaným čtením slov se stoupající se náročností a odpovídajících textů z nich sestavených. Opakované čtení slov vede k automatizaci (cvičení prováděná 5 10 minut). Čtení vět souvislého textu - čtení snadných vět, které jsou ihned spojovány s obsahem. - čtení souvislého textu. Je nutné používat velmi snadné a krátké texty s ohledem na věk dítěte. Porozumění čtenému textu Dítě se soustředí na techniku čtení a uniká mu obsah. Proto přiřazuje slova, nebo celé věty k obrázkům, překrýváme spodní části písmen při čtení, zakrýváme celá slova. Čtení známého textu ve kterém jsou vynechána (přelepena slova). Porozumění probíhá na více úrovních a je ovlivněno úrovní čtení i věku. Porozumění čtenému textu je jedním ze základních požadavků při nácviku čtení. Zvláště dětem s obtížemi ve čtení, které se příliš soustředí na technickou stránku výkonu, obsah textu často uniká. (Zelinková 1994, s. 67) Náměty pro práci s textem Sluchová analýza Učitel přečítá text, žáci počítají věty, slova ve větách, urči počet slabik ve slově, rozlož na hlásky slovo, které slovo vznikne složením hlásek n-e-b-o-j-í-? Urči, kterými hláskami se slova liší (nebijí-nehojí). Zraková percepce Označ v každé větě začátek a konec, spočítej věty, spočítej kolikrát je v textu slovo kočka, čti pouze první písmena, vyhledej nejdelší a nejkratší slovo. Atd Metody práce s dítětem K dalším metodám patři tehcniky, kdy dáváme zvláštní pozornost dítěti. Mezi takovéto techniky patří: Čtení s okénkem Nejobvyklejší pomůcka, které se používá při výuce čtení u dyslektiků je tzv. čtecí okénko. Je to obdélník z barevné lepenky nebo neprůhledné folie, na jehož jedné straně je vystřiženo okénko pro jednu slabiku. Někdy se používá i okénka, 3

5 kde výřez je prodloužen tak, aby odkrýval několik slov na řádku. Výřez okénka se nasadí žák na řádek a čte tu slabiku, kterou ve výřezu vidí. Po přečtení slabiky posune okénko na další slabiku směrem doprava. Pozornost čtenáře je soustřed ována jen k jedinému místu, většina textu je zakryta a nepůsobí rušivě. Poněvadž čtenář čte a vidí v okénku jen jedinou slabiku, zdá se mu čtení snazší. Hlavním účelem metody čtení s okénkem je odstraňování dvojitého čtení, cvičit správné oční pohyby po řádku zleva doprava. Plynulým pohybem okénka navozujeme i plynulost čtení. Přerušované čtení Z praxe známe, že dyslektici v hodinách čtení nesledují čtený článek. Stává se tak pro malý zájem o čtení, pro odklon pozornosti ale často také proto, že dyslektik nestačí sledovat text, který je čten jinou osobou. Abychom žáky na sledování čteného textu připravili, používáme k tomu průpravného cvičení tzv. přerušovaného čtení. Žák dostane příkaz, aby sledoval očima text článku, který čte učitel. Když učitel přestane číst, má žák přečíst jediné následující slovo. Učitel tedy začne číst, po několika slovech čtení přeruší, další slovo přečte žák, pokračuje učitel, po přerušení opět žák atd. Atd. Obrázek 1.1: Ukázka léčby dyslexie 4

6 1.4 Doplňování písmen a slov Možnosti V předchozí kapitole bylo zmíněno několik možností, jak se dá postupovat při léčbě dyslexie. Pro jednodušší práci, a hlavně zábavnější formu těchto postupů, je vhodné pracovat s nimi v podobě aplikace, at už do PC či mobilu. Obtížnost Obtížnost aplikace by mohla být dána bud počtem písmen, které má dítě doplnit, anebo podle toho, o jaká písmena se jedná. V druhém případě je určitě obtížnější pro dítě doplňování písmen, která jsou tvarově podobná, nebo podobně znějící, než doplňování písmen, která spolu nemají žádnou podobu. Příklady písmen, která jsou tvarově čí zvukově podobná, byly zmíněny v předchozí kapitole Technika čtení. Obrázek 1.2: Záměna podobně tvarovaných písmen Zadání V aplikaci bychom volili doplňování nejen jednotlivých písmen, popřípadě slabik, ale také například doplňování zpřeházených slabik slov podle obrázku, který by byl hned vedle viz 1.3. Takovéto postupy jsou brány z pracovních listů pro léčbu dyslexie. 5

7 Obrázek 1.3: Slabikové přesmyky Realizace z pohledu uživatele Určitě hlavním úkolem aplikace, je aby byla provedena v zábavné formě, aby nebyla spíšě přítěží než přínosem. Poslední dobou by se dalo říci, že v jednoduchosti je síla, at už to platí o mobilních aplikací, tak i o aplikacích pro PC. Tyto aplikace lidi baví. Již zadaný framework zaručuje jednoduchost. Přínos bychom viděli v tom, že kromě pracovních listů, které si člověk může koupit v papírové podobě, tak není moc jiných možností, jak pracovat s touto poruchou učení. 6

8 1.4.3 Data Pro takovýto typ úlohy je určitě důležité sbírat data v podobě času, za který uživatel pro daný stupeň obtížnosti doplní písmena. Jako stejně podstatné bychom viděli i počet chyb, kterých se uživatel dopustí a na jaké úrovni (která mu třeba dělá problém - kořeny, předpony nebo doplňování). Také, jak často aplikaci spustil, popřípadě stupeň obtížnosti, na kterém skončil Zobrazení a vyhodnocení dat Asi jako nejlepší, ale taky trochu naročnější, bychom viděli přístup v podobě zobrazení a vyhodnocení dat statisticky pomocí databází. Tam by každý uživatel měl svoje ID, pod kterým by byly základní inormace o něm, a poté by se mu přiřazovali jeho výsledky, jakých kdy dosáhl. Z pohledu doktora by bylo pak jednoduché si zjistit, jaké ten člověk dělá pokroky, v čem má problém a porovnat to, jak si vede např. mezi ostaními vrstevníky. Určitě by také nebylo od věci vyhodnocení pomocí grafů u jednotlivých uživatelů, kde by byly zaznamenány hlavní data, jako rychlost a počet chyb. 1.5 Zdroje http : //cs.wikipedia.org/wiki/dyslexie http : // a jeji projevy.htm http : //is.muni.cz/th/54628/pedf b/bk pdf 7