Datotečni (zbirčni) sistem - File Management System

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Datotečni (zbirčni) sistem - File Management System"

Transkript

1 1 Datotečni (zbirčni) sistem - File Management System OS upravlja tudi z datotekami (file management) - datotečni sistem omogoča, da uporabnik oz. program dela z datotekami kot z logičnimi bloki, namesto s fizičnimi. Večina splošnih OS podpira več različnih datotečnih sistemov (npr. FAT, FAT32, NTFS, itd.) File manager = transparentni vmesnik med logično obravnavo datotek in fizičnim zapisom v obliki blokov (to je: sektorjev, gruč, blokov na disku, magnetnem traku, itd.) Upravljanje z datotečnim sistemom zagotavlja: standarden nabor vhodno-izhodnih funkcij tvorjenje, brisanje in spreminjanje datotek kontrolo dostopa do datotek prenos podatkov med datotekami podporo za več uporabnikov preprečevanje izgube in uničenja podatkov podporo velikemu številu naprav optimalno delovanje varnostno shranjevanje in obnovo datotek uporabo simbolnih imen Od dobrega datotečnega sistema zahtevamo: hiter dostop do podatkov varčevanje pri uporabi prostora enostavno vzdrževanje zanesljivost Logičen in fizičen pogled na datoteke Datoteka = organizirana zbirka podatkov. Datoteka je neka logična enota, ki pomni podatke določene vrste, ki so med seboj povezani. To datoteko običajno shranimo v obliki fizičnega zapisa na nezbrisljive pomnilniške medije kot so magnetni diski, diskete, optični diski, magnetni trakovi, itd). Organizacija podatkov: odvisna od programa, ki je ustvaril datoteko.

2 2 Primeri različnih organizacij datotek: programska datoteka = en sam tok binarnih podatkov, ki predstavljajo ukaze Unicode tekstovna datoteka = npr. C++ program zapisan v izvorni obliki ASCII tekstovna datoteka, ki vključuje tudi posebne binarne kode za oblikovanje teksta = npr. Word-ova datoteka podatkovna datoteka, ki vsebuje alfanumerične Unicode znake, ti pa tvorijo zapise (record) = npr. podatkovna baza, ki vsebuje zapise z imeni, naslovi, računi podatkovna datoteka zapisana na poseben način = npr. datoteka, ki vsebuje sliko, zvočni posnetek, video posnetek, itd. datoteka, ki vsebuje informacijo o drugih datotekah =npr. imenik datotek Podatki v datoteki: dobijo pomen šele, ko jih program oz. uporabnik uporabi. Logičen pogled na datoteko pomeni, kako uporabnik, programer "vidi" datoteko - običajno si jo predstavljamo kot zbirko zapisov (record), od katerih vsak vsebuje nekaj polj, lahko pa ima programska datoteka le en sam dolg zapis (npr. izvršljiva datoteka). Fizičen pogled na datoteko pomeni, kako so podatki na disku dejansko shranjeni - običajno so shranjeni v obliki blokov (sektorjev) enakih dolžin npr. 512 zlogov. Logičen in fizičen zapis sta lahko povezana in pogojujeta drug drugega ali pa tudi ne. Pojmi, s katerimi se pogosto srečujemo v zvezi z datotekami polje (field) osnovni element podatkov (ime, datum, naslov, itd zapis (record) zbirka med seboj povezanih polj, ki spadajo skupaj lahko ima fiksno ali spremenljivo dolžino (npr. podatki o zaposlenem) datoteka (file) skupek sorodnih zapisov predstavlja entiteto za aplikacijo običajno se nanjo sklicujemo preko imena kontrola dostopa je običajno izvedena na nivoju datoteke podatkovna baza (database) zbirka med seboj povezanih datotek medsebojne povezave so eksplicitne uporablja jih več aplikacij Uporabnik dela z zapisi, operacijski sistem pa zapise sestavlja v bloke, ki jih prenaša k/od vhodno - izhodnih naprav.

3 3 Osnovne logične organizacije datotek: datoteko sestavlja sekvenčen (zaporedni) zapis posameznih bitov oz. zlogov - vedno jih beremo in zapisujemo zaporedno - nestrukturiran oz. linearen datoteko sestavlja zaporedje zapisov (record) - vsi zapisi so enako dolgi ali pa tudi različno dolgi (vsak zapis ima zato npr. podano dolžino ali pa so med njimi ločilni znaki) Dostop do posameznih zapisov pa je lahko: o sekvenčen (zaporeden), pri katerem moramo prebrati vse zapise do iskanega po vrsti o direkten ali naključen (random), pri katerem po določenem pravilu dostopimo do poljubnega zapisa (indeks, izračun z razpšilno funkcijo (razpršena datoteka - hashed file) Osnovne fizične organizacije blokov (gruč): alociranje zaporednih fizičnih blokov datoteki - - datotečni sistem poišče: - prvi primeren prostor za datoteko ali - prostor, ki se najbolje prilega velikosti datoteke - posledica je fragmentacija diska, zato je potrebna defragmentacija - način je zlasti primeren za sekvenčne datoteke Tak način se uporablja tudi npr. pri zapisu na CD_ROM (ISO 9660)

4 4 alociranje povezanih blokov - - bloki niso sosednji in so povezani s kazalci od enega bloka do naslednjega - primerna je le za sekvenčne datoteke, ker je treba brati od začetka (glej sliko) - okvarjen blok ogrozi celo datoteko - povečevanje datoteke je enostavno - imenik kaže le na prvi blok - primer takih datotečnih sistemov so MS DOS FAT 12/16/32 Prikaz organizacije dveh povezanih datotek work.txt in strange.dat indeksno alociranje blokov - - je podobno povezani datoteki zgornjega primera, s to razliko, da so kazalci shranjeni v enem samem bloku (indeksni blok) v obliki tabele - v vsakem trenutku omogoča enostaven dostop do naključnega bloka - pri zaporednih dostopih je le ta počasnejši kot v primeru zaporedne organizacije - primer: datoteka velikosti 50 MB z velikostjo gruče 4 KB, zahteva tabelo z kazalci - poenostavitev tabele npr. v Windows 2000: prostor se alocira v čim večjih skupinah. Za vsako od njih se zapiše kazalec in število zaporednih blokov - če se poškoduje blok z indeksi, je težko popraviti napako - predstavlja kompromis med potrebo po naključnem dostopu in težavami pri zagotavljanju zaporednih blokov - imenik kaže na blok s tabelo - predstavlja najbolj pogost način alociranja prostora, variacijo tega načina uporablja tudi Unix Primer tabel s kazalci na bloke za datoteki work.txt in strange.dat strange.dat 42 work.txt konec konec

5 5 Povezava med fizičnim in logičnim zapisom Vsak gibki ali trdi disk je razdeljen na sledi (track) v obliki koncentričnih krogov, sled pa je razdeljena na bloke (običajno dolžine 512 zlogov), ki jim pravimo sektorji (sector). Sektorji se med seboj združujejo v večje logične enote, ki jih imenujemo gruče (cluster). Velikost gruče je odvisna od datotečnega sistema. Na posamezni sledi je običajno več sto sektorjev. Disk ima ponavadi več plošč, ki imajo magnetni zapis z zgornje in spodnje strani. Bralno pisalne glave se premikajo skupaj, zato se datoteka ne zapisuje le na eno površino ampak sočasno na vse površine na določeni sledi (zaradi hitrejšega zapisovanja). Določena sled na vseh površinah plošč predstavlja cilinder.

6 6 Primer: Disk Seagate Cheetah 36 ima kapaciteto 36,4 GB. Sledi so razporejene na 12 dvostranskih ploščah s podatki na obeh straneh. Na eni sledi je 300 sektorjev, vsak sektor pa ima velikost 512 zlogov. Podrobnosti vhodno-izhodne operacije (branje, vpis) na disku so odvisne od izvedbe računalniškega sistema, operacijskega sistema, vhodno-izhodnega kanala in strojne opreme krmilnika diska. Disk se vrti s konstantno hitrostjo. Za branje ali pisanje se mora magnetna glava pozicionirati na želeno sled (seek time) in na začetek izbranega sektorja na tej sledi (rotational delay - rotational latency). Oba časa skupaj predstavljata dostopni čas (access time). Za prenos podatkov, ko se glava pomika nad sektorjem, je potreben še čas prenosa (data transfer). Seveda pa je za dostop do podatkov treba prišteti še zakasnitve, ko proces čaka na dodelitev vhodno-izhodne enote (wait for device). Če pa si več diskov deli vhodno-izhodni kanal, je treba počakati še na dodelitev kanala (wait for channel) (glej spodnjo sliko!). Na spodnji sliki je prikazana organizacija gibkega diska s FAT (File Allocation Table) datotečnim sistemom. Na zunanjem robu si sledijo: o zagonski sektor (boot sector), od koder prične branje program BIOS ob zagonu z gibkega diska o dve ali več kopij FAT tabel, v katerih se nahajajo kazalci na gruče, ki sestavljajo datoteko o korenski imenik (imenik izhodiščnega nivoja) o gruče s podatki

7 7 FAT tabela (File Allocation Table) in FAT datotečni sistem Tabelo sestavljajo 12 (FAT12), 16 (FAT16), 32 (FAT32)-bitni zapisi za vsako gručo. Vsaka gruča je v tabeli označena kot nezasedena, slaba, zasedena, zadnja gruča v datoteki. FAT tabela se avtomatsko generira v procesu formatiranja. Vsaka izguba tabele ali dela tabele vodi v izgubo podatkov datoteke oz diska. Če je datoteka velika npr zlogov, gruče pa imajo velikost 1024 zlogov, datotečni sistem dodeli datoteki 4 gruče. FAT tabela predstavlja povezan zapis gruč za datoteke, poleg tega pa določa nezasedene in okvarjene gruče. Na spodnji sliki je prikazana povezava gruč v datoteko preko FAT tabele. Prvo gručo, ki pripada datoteki, določa imenik (direktorij), v katerem se nahajajo tudi drugi podatki o datoteki. V tem primeru imenik kaže na gručo 24. V tabeli se na mestu, ki pripada gruči 24, nahaja naslov naslednje gruče v datoteki (548). Zapis te gruče kaže na zapis v FAT tabeli, ki pripada 548-i gruči. Zapis te gruče določa 428-o gručo, itd. Zapis, ki pripada zadnji gruči v datoteki, ne kaže nikamor (ffff). zaporedna štev. zapisa v FAT tabeli

8 8 Na naslednji sliki je prikazan primer dveh datotek work.txt in strange.dat v FAT datotečnem sistemu, za kateri določa začetni gruči imenik (33 oz. 42), od tu dalje pa sledi povezan seznam gruč v FAT tabeli: za datoteko work.txt si sledijo gruče 33, 59, 24 in 25. Datoteko strange.dat pa sestavljajo gruče 42, 48, 70 in 16. Na slikah, ki sledita, je prikazana shema organizacije datotek v UNIX sistemih. V imeniku je kazalec na inode (information node), ki vsebuje vse ključne informacije o določeni datoteki. V prvem delu so zapisane lastnosti datoteke (attributes), nato pa sledijo naslovi blokov (gruč) oz. indeksnih blokov (gruč), ki vsebujejo naslove gruč datoteke.

9 9 Naslednja slika še bolj podrobno prikazuje zgradbo datotečnega sistema na UNIX sistemih. Vsak inode ima prostora za 13 naslovov. Prvih 10 naslovov kaže direktno na gruče (kar zadošča za kratke datoteke). Enajsti naslov kaže na tabelo z največ 256 indeksi, ki so v bistvu kazalci na gruče v datoteki. Dvanajsti naslov kaže na dvonivojsko tabelo indeksov, trinajsti naslov pa na trinivojsko tabelo indeksov. Prednosti take organizacije so naslednje: inode tabela ima fiksno velikost, ne glede na velikost datoteke in je majhna, zato se lahko nahaja v glavnem pomnilniku manjše datoteke so dosegljive direktno, kar skrajšuje čas dostopa največja teoretična velikost datoteke je zadosti velika, da zadosti vsem aplikacijam

10 10 Datoteke in imeniki V vsakem datotečnem sistemu so z datotekami povezani tudi imeniki datotek (file directory). Imenik vsebuje informacije o datotekah: lastnosti datotek (atributi), lokacijo in lastništvo. Za večino informacij skrbi operacijski sistem sam, informacije pa so dostopne preko sistemskih programov. Imenik sam je tudi datoteka, s katero upravlja operacijski sistem Informacije o datotekah shranjene v imeniku Z datoteko so povezane naslednje tipične informacije: osnovne informacije: o ime datoteke (file name) - simbolično ime zapisano z določenim številom znakov, ki je razumljivo uporabniku o tip datoteke (file type) - določa vrsto podatkov, ki jih vsebuje datoteka (izvedljiva koda, tekstovni zapis, glasbeni zapis, vzorčena slika, -.exe,.txt,.mp3,.bmp) o organizacija datoteke (file organization) - ta informacija je prisotna v operacijskih sistemih, ki podpirajo različne datotečne sisteme informacije o naslovu: o enota (volume) - določa enoto, na kateri se nahaja datoteka o začetni naslov (starting address) - začetni fizični naslov na sekundarnem pomnilniku (npr. cilinder, sled, številka bloka na disku) o velikost datoteke (size used) - pove količino zapisanih podatkov izraženo v zlogih, besedah ali blokih o dodeljena velikost (size allocated) - maksimalna velikost datoteke informacije za nadzor dostopa do datoteke: o lastništvo datoteke (ownership) - lastnik, ki mu je dodeljen nadzor nad datoteko. Lastnik lahko omogoči ali pa onemogoči dostop drugim uporabnikom in spreminja privilegije o dovoljene aktivnosti (permission) - določa, kaj se sme početi z zbirko. Dovoljenja so urejena po hierarhiji, kar pomeni, da dovoljenje višje v hierarhiji omogoča tudi vse aktivnosti na nižjem nivoju: nič - uporabnik sploh ne ve za obstoj datoteke dostop do informacij o datoteki (knowledge) - uporabnik lahko izve informacije o obstoju datoteke in njenem lastništvu izvajanje - datoteko se lahko izvaja, ne more se je pa kopirati branje - uporabnik jo lahko bere, kopira in izvaja dodajanje (appending)- uporabnik lahko na koncu datoteke dodaja informacije vanjo posodabljanje (updating) - uporabnik lahko spreminja datoteko, briše ali dodaja podatke spreminjanje zaščite - uporabnik (običajno le lastnik) lahko spreminja pravice dostopa brisanje - uporabnik lahko zbriše datoteko zapisovanje, izvršna, arhivska, itd.) o informacije za dostop (access information) - določa informacije, ki so potrebne za dostop do datoteke npr. uporabniško ime in geslo

11 11 Eden od uporabnikov je določen kot lastnik datoteke, običajno tisti, ki je prvi ustvaril datoteko. Lastnik ima vse pravice do datoteke in jih lahko dodeli tudi ostalim uporabnikom. Dostop se lahko določa za naslednje skupine uporabnikov: posamezen uporabnik (user) - posameznim uporabnikom so določene pravice preko njihove identifikacije ID skupina uporabnikov (group) - OS mora imeti vgrajen sistem za organizacijo skupin uporabnikov ostali (all, other) - to so vsi uporabniki, ki imajo dostop do sistema Istočasni dostop več uporabnikov do datoteke Kadar dostop do datoteke omogoča posodabljanje datoteke več uporabnikom, mora biti poskrbljeno za sinhronizacijo sprememb. Grob način reševanja problemov je tak, da se zaklene celotna datoteka za druge uporabnike, ko se izvaja na njej spremembe. Bolj dodelan pristop pa omogoča zaklepanje le tistega zapisa v datoteki, ki ga uporabnik spreminja. informacije o uporabi datoteke: o čas izdelave datoteke (date created) - čas, ko je bila datoteka ustvarjena o identiteta prvega lastnika (identity of creator) - običajno trenutni lastnik, ni pa nujno o čas zadnjega branja datoteke (date last read access) - čas zadnjega dostopa do zapisa o identiteta zadnjega uporabnika (identity of last reader) o čas zadnje spremembe (date last modified) - čas zadnjega posodabljanja, dodajanja ali brisanja o identiteta uporabnika, ki je nazadnje spreminjal datoteko (identity of last modifier) o čas izdelave zadnje varnostne kopije (date of last backup) - čas, ko je bila datoteka kopirana na drug pomnilni medij. Katere funkcije nudi operacijski sistem za delo z datotekami? Kot smo že povedali, je naloga operacijskega sistema med drugim tudi, da omogoča sistemske klice za delo z datotekami: Iskanje datoteke (search) OS preišče imenike, da bi našel informacijo o začetni gruči datoteke Tvorba datoteke (create) OS poišče prazen prostor za novo datoteko, jo umesti v ustrezno kazalo (imenik, directory), doda kazalec na prvo gručo in tja shrani tudi vse informacije o datoteki. Zapisovanje datoteke (write) OS poišče datoteko, prepiše podatke, ki so dodani sistemskemu klicu, in ustrezno poveča kazalec za pisanje (write pointer).

12 12 Branje datoteke (read) Je podobno kot pri zapisovanju, le da imamo v tem primeru kazalec za branje. Ker pa pogosto v isto datoteko beremo in zapisujemo, je kazalec za branje in zapisovanje kar skupen - kazalec trenutnega stanja. Brisanje datoteke (delete) OS v kazalu označi, da je datoteka zbrisana, prostor, ki ga zaseda, pa spet označi kot prazen (gre le za logično brisanje - do fizičnega pride šele, ko drug vpis prekrije stare podatke) Premeščanje po datoteki (seek) OS le premesti kazalec v zbirki na iskano mesto. Odpiranje in zapiranje datoteke (open, close) Datoteko odpremo (open) zato, da njene lokacije operacijski sistem ne išče vsakič znova v imeniku. Sistemski klic odpiranja shrani v tabelo odprtih datotek, ki jo operacijski sistem vodi za vsak proces, vse potrebne informacije o datoteki in vrne kazalec na ta vpis v tabeli odprtih datotek. Ta kazalec potem uporabljajo sistemski klici za delo z datoteko. Ko operacijski sistem odpre datoteko, se informacije iz kazala in glave datoteke prepišejo v poseben nadzorni blok FCB (file control block). FCB pripada procesu, ki je zbirko odprl in je povezana s procesovim nadzornim blokom PCB. Ko datoteke ne potrebujemo več, jo s sistemskim klicem zapremo (close). Kopiranje datoteke (copy) OS ustvari še eno zbirko z enako vsebino. Preimenovanje (rename) OS le spremeni ime datoteke. Dodajanje (append) Na koncu datoteke se lahko dodajajo podatki Krajšanje (truncate) Na koncu datoteke se lahko odvzemajo podatki Kako so urejene informacije o datotekah v operacijskem sistemu? Trdi disk sestavlja veliko število zaporedno oštevičenih sektorjev. Več sektorjev je združenih v gručo (cluster) (2, 4, itd.). Gruča je najmanjša enota, ki jo je možno alocirati na sekundarnem (pomožnem) pomnilniku. Ko se tvori datoteka, se dodelijo (alocirajo) datoteki prazne gruče in označijo kot zasedene. Datoteka predstavlja verižno povezan seznam gruč. Lahko ima vsaka datoteka shranjeno tudi dolžino datoteke, zato ni potrebno posebej označevati konca datoteke.

13 13 Fizična enota kot npr. disk, ki ji ustreza logična enota npr. C, je lahko razdeljena na več manjših logičnih enot - particij, od katerih ima vsaka svoje kazalo - imenik datotek (directory). Kaj je kazalo - imenik (directory)? To je v bistvu neka simbolna tabela, ki določa lego datoteke v particiji in vsebuje njene atribute, nahaja pa se na vnaprej določenem mestu v particiji. Vsaka particija ima vsaj dvonivojsko zgradbo. V njej so poleg korenskega - glavnega kazala (root directory) še datoteke. Različni operacijski sistemi imajo različno zgradbo kazal. Kazala so lahko enonivojska, dvonivojska, običajno pa imajo drevesno strukturo. V takem primeru imajo več nivojev podkazal in so hierarhično urejena (kvadrati predstavljajo kazala - imenike, krožci pa datoteke oz. skupine datotek). Na vrhu take drevesne organizacije je korenski imenik, iz katerega izhajajo vsi podimeniki. Prednost take organizacije je, da: se lahko datoteke logično grupirajo ima lahko vsak proces svoj delovni imenik, kar zmanjšuje možnost vpliva na druge procese Zanimiva so kazala s strukturo acikličnega grafa, ki omogočajo, da neka datoteka (ali kazalo) pripada več podkazalom - poddirektorijem. Vsak od njih lahko isto datoteko poimenuje z drugim imenom. Vsak ima do datoteke neke vrste povezavo. Gre za solastništvo datoteke (shared file). Ko eden od uporabnikov zbriše zbirko, odstrani le svoj kazalec nanjo.

14 14 S kazali operacijski sistem operira tako kot z datotekami, zato vsebuje naslednje sistemske funkcije: tvorba kazala (make directory) brisanje kazala (remove directory) preimenovanje kazala (rename directory) itd. Kako navajamo pot do datoteke? Lahko jo navajamo kot: absolutno pot (absolute path name) - to je celotno pot od korenskega kazala do datoteke relativno pot (relative path name) - to je pot od trenutno izbranega imenika do datoteke Kaj se zgodi pri formatiranju diska? Na disk se vpiše struktura stez (tracks), ki jo določijo pomiki motorjev glav. Poleg tega pa se vpišejo še številke sektorjev, polja s kontrolnimi kodami CRC. Na tako formatiran disk pa se lahko vpiše struktura datotečnega sistema, to je particije s kazali in nalagalni blok (boot block), ki poskrbi za zagon začetnega nalagalnika (bootstrap loader), ta pa za nalaganje operacijskega sistema. Kakšne datotečne sisteme podpirajo Okna (Windows)? FAT (File Allocation Table) Zanjo je značilno, da vsebuje povezan seznam gruč datotek in oznake praznih gruč. Velikost, ki jo podpira datotečni sistem je omejena s številom naslovov gruč, ki so dolgi le 16 bitov. Imena datotek so dolga le 8 znakov. FAT32 Je posodobljena verzija FAT tabel, ki podpira 255 znakov dolga imena datotek in stiskanje datotek. Velikost diska je lahko največ 2 TB, ker je naslov gruče dolg 32 bitov (2 41 B). NTFS (NT File System) Osnova datotečnega sistema je posebna tabela imenovana Master File Table (MFT). Vsaka vrstica (zapis - record) v tej tabeli ima lahko drugačno dolžino. Vsaka vrstica opisuje eno od datotek ali pa imenik logičnega diska (lastnosti oz. atribute), med drugim tudi svoje lastnosti, ki se tudi obravnava kot datoteka. Taka organizacija povečuje hitrosti dostopa, ker kratke datotek hrani kar v vrstici MFT tabele. Za daljše datoteke se v vrstici MFT tabele nahaja delna informacija o datoteki, ostali del datoteke pa se nahaja v gručah, na katere kažejo kazalci v vrstici MFT. Datotečni sistem NTFS tudi podpira 255 znakov dolga imena datotek. Bistvena prednost NTFS je večja učinkovitost v primerjavi s FAT, ker so datotečne tabele razporejene po disku Datoteke imajo lahko velikost 2 64 B Datoteka ali imenik se lahko razteza čez več fizičnih diskov Podpira imena datotek v Unicode formatu Administrator lahko določa pravice posameznim datotekam Gruče imajo lahko velikost po izbiri od 512 B do 64 kb Vgrajeno je že stiskanje - kompresija prostora Datotečni sistem podpira zaščito na fiksnih in izmenljivih diskih Vodi log datoteko, ki sledi transakcijam z datoteko, kar omogoča obnovo sistemskih podatkov o datoteki (ne pa tudi vsebine datoteke)

15 15 Upravljanje s pomnilnikom - Memory Management Kdo upravlja s pomnilnikom in zakaj? Upravljanje s pomnilnikomje tako kot upravljanje z datotečnim sistemom zaupano operacijskemu sistemu. Operacijski sistem upravlja s pomnilnikom ob pomoči strojne enote, imenovane enota za upravljanje s pomnilnikom (Memory Management Unit). Zakaj? Zato, da ima vsak proces dovolj prostora v pomnilniku in da je v prostoru, ki mu je dodeljen, varen pred neželenimi posegi drugih procesov. Pravimo, da OS skrbi za dodeljevanje (alociranje) primarnega (glavnega) pomnilnika. Seveda je z alociranjem povezano tudi sproščanje primarnega pomnilnika in prepisovanje procesa na sekundarni pomnilnik (disk). Tehnika, ki se uporablja pri zamenjavi vsebin v glavnem pomnilniku, je swapping (prepis celega procesa), ostranjevanje (prepis strani, ki so enakih velikosti) in segmentacija (prepis segmentov, ki imajo različne velikosti). Kakšna je razlika med logičnimi in fizičnimi naslovi? Ko CPE deluje po programu, pripravlja naslove za dostop do spremenljivk in kode. Tem naslovom pravimo logični naslovi (virtualni naslovi). Pomnilnik dobi naslov, na osnovi katerega sprejme ali vrne podatke. Ta naslov imenujemo fizični naslov (resnični naslov). Lahko sta logični in fizični naslov enaka (npr. pri nekaterih mikrokontrolerjih), lahko pa iz logičnega naslova pride do fizičnega naslova preko pretvorbe - preslikave naslovov. Ali ima preveden program vedno že izvršljivo obliko? Če je program preveden na absolutne naslove (tiste, na katerih se potem nahaja v pomnilniku), ga je možno naložiti samo natančno na te fizične naslove, če naj se program izvaja uspešno (program je že izvršljiv, logični in fizični naslov pa sta enaka). Običajno pa prevajalnik generira objektno kodo (object code), ki je prenaslovljiva koda in uporablja relativne naslove npr. glede na začetek modula. Po povezovanju s povezovalnikom(linker) dobimo izvršljivo kodo. Do preslikave naslovov pri povezovanju pride enostavno tako, da povezovalnik le spremeni začetni naslov, h kateremu se potem prišteva relativni naslov uporabljen v objeknem modulu.

16 16 V čem se razlikujeta dinamično nalaganje (dynamic loading) in dinamično povezovanje (dynamic linking)? Poznamo več vrst nalagalnikov programov (programov za nalaganje programov): absolutno nalaganje (absolute loading) - program se naloži na naslove, na katere je bil absolutno preveden prestavljivo nalaganje (relocatable loading) - nalagalnik lahko program prestavlja po pomnilniku tako, da relativnim naslovom glede na začetek modula enostavno prišteje določen naslov, na katerem se bo nahajal modul dinamično nalaganje (dynamic run-time loading) - uporablja se pri premeščanju programov v navideznem pomnilniku, ko je potrebno pogosto menjati vsebine v delovnem pomnilniku. Program oz. proces se naloži v pomnilnik šele tedaj, ko ga procesor zares potrebuje. Naloži se v prost del pomnilnika. Modul se prenese v pomnilnik kar z relativnimi naslovi. Enota za upravljanje pomnilnika (Memory Management Unit - MMU) šele v času izvajanja programa skupaj z operacijskim sistemom poskrbi za izračun in generiranje pravih absolutnih - fizičnih naslovov. Do preslikave naslovov torej pride šele v času izvajanja programa. Operacijski sistemi običajno omogočajo, da se procesi oz. programi nahajajo kjerkoli v fizičnem pomnilniku. CPU logični naslov Enota za upravljanje s pomnilnikom fizični naslov Pomnilnik Ker pa so programi ponavadi obsežni, dodane pa so jim tudi knjižnice, ki so lahko skupne več programom, so naredili še en korak naprej. Uvedli so dve vrsti dinamičnega povezovanja programov: dinamično povezovanje ob času nalaganja programa (load- time dynamic linking) Program se poveže šele, ko nalagalnik poišče določene dele programa dinamično povezovanje v času izvajanja programa (run - time dynamic linking) Izvršljiva (strojna koda) v času nalaganja še nima povezanih sistemskih rutin, ampak se namesto njih nahajajo le kratki kosi kode, imenovani štrclji (stubs). Ti vsebujejo take informacije, da proces lahko najde rutino v pomnilniku, če se tam že nahaja, sicer pa zahteva, da se rutina prenese v pomnilnik iz knjižnice na disku ali z oddaljenega računalnika. Program se torej dokončno poveže šele v času izvajanja, ko program potrebuje ta del kode, zato tak način imenujemo dinamično povezovanje (dynamic linking) - (knjižnica DLL - Dynamic Link Library). V štrclju se tudi nahaja informacija o verziji rutine, prav tako pa je verzija zapisana tudi v knjižnici rutin. To omogoča uporabo posodobljenih knjižnic brez dodatnega prevajanja celotnega programa, starejši programi pa še vedno lahko uporabljajo stare knjižnice.

17 17 Kaj pomeni pojem zamenjava (swapping), ko govorimo o nalaganju programov? Operacijski sistem vedno ve, koliko prostora zaseda posamezen proces. Operacijski sistem tudi skrbi za dodeljevanje primarnega pomnilnika procesom, za prepis programov s pomožnega pomnilnika (diska) v primarni - glavni pomnilnik in obratno. Ko zmanjkuje prostora v glavnem pomnilniku, poskrbi operacijski sistem zato, da se eden od procesov izloči iz glavnega pomnilnika. Proces se v celoti prepiše na odlagalni prostor na disk, nov proces pa se naloži v glavni pomnilnik. Ta princip imenujemo zamenjava (swapping). Ko prihaja do zamenjav procesov v pomnilniku, ostaja del pomnilniškega prostora neizkoriščenega, ker vsi procesi nimajo enake velikosti in ne zasedajo enako prostora. Govorimo o razdrobljenosti (fragmentaciji) pomnilnika. Z zgoščevanjem (compaction, defragmentation) operacijski sistem to pomanjkljivost začasno odpravi, vendar to vzame določen čas procesorju. Kakšen je pomen navideznega (virtualnega) pomnilnika? Glede na to, da ni potrebno, da se cel program (če je daljši) nahaja hkrati v delovnem pomnilniku ampak le manjši del, lahko posplošimo: o procesor lahko naslavlja in izvaja mnogo večje programe kot pa to dopušča velikost fizičnega pomnilnika (ki je razmeroma majhen) o programi se tudi lahko premeščajo po prostoru fizičnega pomnilnika o navidezni pomnilnik tudi omogoča zaščito programov in podatkov Zakaj ni potrebno, da se nahaja cel program v pomnilniku? Program je strukturiran. To pomeni, da se izvajanje programa odvija v nekem lokalnem omejenem delu programske kode, velik del kode pa se uporablja zelo redko (npr. v primerih napak, itd.) Procesor torej ne naslavlja fizičnega pomnilnika ampak nek mnogo večji navidezni (virtualni) pomnilnik, ki ga predstavljata skupaj glavni in pomožni pomnilnik (disk). Virtualni pomnilnik je pomnilnik, kot ga "vidi" program. Procesor "vidi" majhen delovni pomnilnik kot velik pomnilnik. Tako uporabo omogoča preslikava naslovov na dva načina: z ostranjevanjem in/ali segmentacijo.

18 18 Zakaj se pri preslikavah naslovov srečujemo z ostranjevanjem in/ali segmentacijo? Fizični pomnilnik razdelimo na manjše dele, ki jim rečemo okviri strani (page frames), velikosti npr. 1K zlogov. Logični naslovni prostor procesorja pa razdelimo na enako velike dele, ki jim rečemo strani (pages). Tako ima operacijski sistem veliko večjo možnost, da nek program iz določenega logičnega naslovnega področja preslika v fizični pomnilnik, saj lahko vsako stran preslika na svoj način. Sosednje strani se lahko prenesejo tudi v nesosednje okvire strani. Strnjen program se tako prenese v tiste okvire strani, ki so prosti, in se nahajajo kjerkoli v fizičnem pomnilniku. Tako je glavni problem fragmentacije pomnilnika rešen. Ta postopek delitve na strani imenujemo ostranjevanje (paging). Na spodnji sliki je prikazan primer ostranjevanja preko enostopenjske tabele. Pri segmentaciji (segmentation) je princip podoben kot pri ostranjevanju, le da so lahko segmenti različno veliki, za razliko od strani, ki imajo vse enako velikost. Vsak program si lahko predstavljamo, da je sestavljen iz glavnega programa, podprogramov, globalnih in lokalnih spremenljivk in zato ga lahko segmentiramo. Program se pri segmentaciji razdeli na smiselne odseke, ki jim pravimo segmenti. V segment so združeni tisti deli programa, ki tvorijo smiselno celoto. Ali upravljanje s pomnilnikom na osnovi ostranjevanja in segmentacije nudi še kaj pomembnega poleg možnosti nesklenjene namestitve programa? Bistvena prednost segmentacije in ostranjevanja je zaščita pomnilnika. Za vsako stran oz. segment operacijski sistem označi, če je veljavna, če je dovoljeno branje (read only), branje in vpisovanje (read - write) ali pa le izvajanje (execute). Posegi izven strani oz. segmentov, ki pripadajo določenemu programu, niso dovoljeni. Če proces zahteva nedovoljen poseg v pomnilnik ali nedovoljeno operacijo, procesor javi sistemsko napako (past). Tako so programi tudi zavarovani drug pred drugim in pred nedovoljeno uporabo.

19 19 Prikaz izvedbe navideznega pomnilnika s segmentacijo: Kako pa operacijski sistem "ve", katere posamezne strani, ki so "raztresene" po fizičnem pomnilniku, pripadajo določenemu procesu? Že prevajalnik lahko pri prevajanju razdeli proces na strani in pripravi tabelo strani, ki se shrani skupaj s kodo procesa na disk. Ko se program nalaga v delovni pomnilnik, se nalaga po straneh. Za vsako stran se v tabelo strani shrani fizični naslov okvira strani, kamor se je prenesla stran. Torej je tabela strani tista, kjer so zbrane vse informacije o straneh, ki jih zaseda program in o zaščiti posameznih strani. Tako operacijski sistem pride do posamezne strani preko tabele strani. Tako kot so podatki o posameznih straneh, ki jih vsebuje nek proces, shranjeni v tabeli strani v obliki deskriptorjev, so pri segmentaciji naslovi shranjeni v tabeli segmentov. V tabeli vsak deskriptor določa naslov posameznega segmenta, poleg naslova pa še dolžino segmenta, tako, da se pred uporabo vedno preveri, če naslov, ki ga izda procesor, ne presega velikosti segmenta. Tako je poskrbljeno za varnost podatkov in programov. Tudi v tabeli segmentov so dodani biti, ki določajo lastnosti in omejitve za vsak segment. Te lahko omogočajo, da je kateri od segmentov solastniški (shared) in ga lahko uporablja več procesov, določajo, ali je segment veljaven, ali se segment lahko le bere ali bere in vpisuje, izvaja, itd. Segmentacija in ostranjevanje upočasnita dostop do pomnilnika, ker poteka dostop do posameznih strani oz. segmentov preko tabel strani oz. segmentov. Problem delno ublaži poseben predpomnilnik, v katerega se shranjujejo naslovi nazadnje uporabljanih strani oz. segmentov. Uporabljena literatura: Operacijski sistemi, Damjan Zazula, FERI, Maribor, 1997 Operacijski sistemi, Saša Divjak, FRI, Ljubljana, 1999 Gradivo z internetnih strani

LEKSIKOGRAFOVI ZAPISKI O KORPUSNEM SLOVARJU

LEKSIKOGRAFOVI ZAPISKI O KORPUSNEM SLOVARJU František Čermák Filozofska fakulteta Karlove univerze v Pragi Inštitut za češki nacionalni korpus UDK 811.162.3 374.81 LEKSIKOGRAFOVI ZAPISKI O KORPUSNEM SLOVARJU V prispevku skušamo izpostaviti nekatere

Více

MIFID_FORMS_LIST_SLV

MIFID_FORMS_LIST_SLV MIFID_FORMS_LIST_SLV Obrazec: Nalog za dvig finančnih sredstev Obrazec: Nalog za prenos denarja Obrazec: Naročilo za prevod denarja v okviru družbe Obrazec: Dopolnitve in spremembe kontaktnih podatkov

Více

Souborový systém (File System FS) Souborové systémy. Souborová fragmentace. Disková fragmentace. Organizace dat na pevném disku

Souborový systém (File System FS) Souborové systémy. Souborová fragmentace. Disková fragmentace. Organizace dat na pevném disku Výpočetní technika I Souborové systémy Souborový systém (File System FS) Způsob organizace informací (souborů) ukládaných na bloková zařízení paměťová média (disky, pásky, CD, DVD, BD,...) počítače. Souborový

Více

5. Naslov za korespondenco, če ni isti kot stalni:

5. Naslov za korespondenco, če ni isti kot stalni: Dotazník pro účely posouzení žádosti o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti dle zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých

Více

Logická struktura pevného disku

Logická struktura pevného disku Logická struktura pevného disku Slouží k uchovávání základních informací o paměťovém prostoru pevného disku 1. Tyto informace umožňují především: přehlednou organizaci a správu dat na pevném disku, nalezení

Více

Principy operačních systémů. Lekce 7: Souborový systém

Principy operačních systémů. Lekce 7: Souborový systém Principy operačních systémů Lekce 7: Souborový systém Souborový systém Souborový systém (anglicky file system) je označení pro způsob organizace dat ve formě souborů (a většinou i adresářů) tak, aby k

Více

IPZ laboratoře Struktura pevného disku L305 Cvičení 1 Cvičící:

IPZ laboratoře Struktura pevného disku L305 Cvičení 1 Cvičící: IPZ laboratoře Struktura pevného disku L305 Cvičení 1 2012 Cvičící: Šimek Václav, Mičulka Lukáš, Šimková Marcela, Tříska Vít Obsah cvičení Fyzická struktura pevného disku Geometrie, rozhraní, základní

Více

Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading)

Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading) Správa paměti (SP) Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který

Více

CS Návod k použití 2 Chladnička s mrazničkou SL Navodila za uporabo 19 Hladilnik z zamrzovalnikom S53620CSW2

CS Návod k použití 2 Chladnička s mrazničkou SL Navodila za uporabo 19 Hladilnik z zamrzovalnikom S53620CSW2 CS Návod k použití 2 Chladnička s mrazničkou SL Navodila za uporabo 19 Hladilnik z zamrzovalnikom S53620CSW2 2 OBSAH 1. BEZPEČNOSTNÍ INFORMACE... 3 2. BEZPEČNOSTNÍ POKYNY...4 3. POPIS SPOTŘEBIČE...6 4.

Více

Operační systémy. Přednáška 8: Správa paměti II

Operační systémy. Přednáška 8: Správa paměti II Operační systémy Přednáška 8: Správa paměti II 1 Jednoduché stránkování Hlavní paměť rozdělená na malé úseky stejné velikosti (např. 4kB) nazývané rámce (frames). Program rozdělen na malé úseky stejné

Více

T105VF. T105-manual - 1 BEZDRÁTOVÝ TERMOSTAT BEZDRÔTOVÝ TERMOSTAT WIRELESS THERMOSTAT TERMOSTAT BEZPRZEWODOWY TERMOSZTÁT VEZETÉK NELKÜLI

T105VF. T105-manual - 1 BEZDRÁTOVÝ TERMOSTAT BEZDRÔTOVÝ TERMOSTAT WIRELESS THERMOSTAT TERMOSTAT BEZPRZEWODOWY TERMOSZTÁT VEZETÉK NELKÜLI T105-manual - 1 Zamenjava baterij Zamenjavo baterij priporočamo pri ponazoritvi ikone baterije. Pri zamenjavi baterij: 1. Izklopite dovod toka v sprejemno enoto. 2. Odstranite zadnji pokrov oddajne enote.

Více

Souborový systém NTFS (New Technology File System) Jan Šváb

Souborový systém NTFS (New Technology File System) Jan Šváb Souborový systém NTFS (New Technology File System) Jan Šváb Historie vyvinut Microsoftem pro Windows NT postupný vývoj Základní struktura oddílu prostor v oddíle rozdělen na clustery nejmenší adresovatelné

Více

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba.

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba. Odpovědi jsem hledala v prezentacích a na http://www.nuc.elf.stuba.sk/lit/ldp/index.htm Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je

Více

ZOFKA KVEDROVÁ (1878 1926) Recepce její tvorby ve 21. století. Národní knihovna ČR Slovanská knihovna

ZOFKA KVEDROVÁ (1878 1926) Recepce její tvorby ve 21. století. Národní knihovna ČR Slovanská knihovna Národní knihovna ČR Slovanská knihovna ZOFKA KVEDROVÁ (1878 1926) Recepce její tvorby ve 21. století Sestavily Doc. Dr. Jasna Honzak Jahič Doc. PhDr. Alenka Jensterle-Doležalová, CSc. Praha 2008 KATALOGIZACE

Více

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy Operační systémy 1 Přednáška číslo 11 3. 5. 2010 Souborové systémy Dělení dle bezpečnosti Souborové systémy s okamžitým zápisem pouze jeden druh operace a další musí čekat. Data se nemohou ztratit, ale

Více

Principy počítačů a operačních systémů

Principy počítačů a operačních systémů Principy počítačů a operačních systémů Operační systémy Souborové systémy Zimní semestr 2011/2012 Poděkování Při přípravě této prezentace jsem většinu materiálu převzal z prezentace Yaghob, J. Základy

Více

Souborové systémy. Architektura disku

Souborové systémy. Architektura disku Souborové systémy Architektura disku Disk je tvořen několika plotnami s jedním nebo dvěma povrchy, na každém povrchu je několik soustředných kružnic (cylindrů) a na každém několik úseků (sektorů). Příklad

Více

Logická struktura disku

Logická struktura disku Logická struktura disku Logická struktura disku se vytváří pomocí vysokoúrovňového formátování. Slouží k organizaci dat uložených na pevném disku. Umožňuje jeden fyzický disk rozdělit na více oddílů, které

Více

Operační systémy 2. Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10

Operační systémy 2. Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10 Operační systémy 2 Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10 Základní pojmy Paměťové médium periferní zařízení nejvyšší důležitosti samotný OS je obvykle uložen na paměťovém zařízení. Proto je

Více

12. Správa souborů. ZOS 2006, L. Pešička

12. Správa souborů. ZOS 2006, L. Pešička 12. Správa souborů ZOS 2006, L. Pešička Informace 2. zápočtový test Látka z přednášek do 9. týdne Požadované znalosti Meziprocesová komunikace Synchronizace Základ MM Řešení konkrétních příkladů v BACI

Více

Operační systémy (OS)

Operační systémy (OS) Operační systémy (OS) Operační systém Základní softwarové vybavení Ovládá technické vybavení počítače Tvoří rozhraní mezi aplikačními (uživatelskými) programy a hardwarem organizace přístupu k datům spouštění

Více

Bezpečn č os o t t dat

Bezpečn č os o t t dat Bezpečnost dat Richard Biječek Samostatný pevný disk RAID (Redundant Array of Independent Disks) SW implementace (Dynamické disky) HW řešení (BIOS, Řadič disků) Externí disková pole iscsi Fiber Channel

Více

Operační systémy a sítě

Operační systémy a sítě Operační systémy a sítě Petr Štěpán, K13133 KN-E-229 stepan@labe.felk.cvut.cz Téma 6. Správa zařízení a souborové systémy Správa zařízení Non-volatile pamět ( nesmazatelná paměť) paměť, která uchová informaci

Více

Paměťová média. Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda.

Paměťová média. Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda. Paměťová média Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda. Základní pojmy Paměťové médium periferní zařízení nejvyšší důležitosti samotný OS je obvykle uložen na

Více

Operační systémy 1. Přednáška číslo 10 26. 4. 2010. Struktura odkládacích zařízení

Operační systémy 1. Přednáška číslo 10 26. 4. 2010. Struktura odkládacích zařízení Operační systémy 1 Přednáška číslo 10 26. 4. 2010 Struktura odkládacích zařízení Základní pojmy Paměťové médium periferní zařízení nejvyšší důležitosti samotný OS je obvykle uložen na paměťovém zařízení.

Více

Fyzická a logická struktura media HDD

Fyzická a logická struktura media HDD Fyzická a logická struktura media HDD Struktura disku Každé médium (nosič) může mít více povrchů (surfaces), stran (sides), hlav (heads) disketa 1-2 povrchy (typicky 2) pevný disk - více povrchů Data jsou

Více

1.1. Proveďte diagnostiku poskytnutého pevného disku (disků) s využitím technologie S.M.A.R.T. 1.2. Zjistěte informace o formátu na pevném disku

1.1. Proveďte diagnostiku poskytnutého pevného disku (disků) s využitím technologie S.M.A.R.T. 1.2. Zjistěte informace o formátu na pevném disku Periferní zařízení Laboratorní úloha C ( U lož e ní d at na p e v ný c h d i s c íc h) V y p rac ov ali : H A J A S J os e f J I Ř Í K P ř e m y s l ( z ap s al) K O R B E L O ta 1. Z a d á n í Laboratorní

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIII - 2.3.4 Rozdělení HDD Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 3. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Projekt je spolufinancován

Více

Maturitní téma: Operační MS-DOS

Maturitní téma: Operační MS-DOS Maturitní téma: Operační MS-DOS OS - základní softwarové vybavení každého, počítače. DOS byl diskový operační systém určený pro práci na počítačích kompaktabilních s počítači IBM PC. MSDOS poskytoval uživateli

Více

BA 611 Dexaplan. Obsah. Úvod Použití ke stanovenému účelu... Strana 4 Rozsah dodávky... Strana 4 Vybavení... Strana 4 Technické údaje...

BA 611 Dexaplan. Obsah. Úvod Použití ke stanovenému účelu... Strana 4 Rozsah dodávky... Strana 4 Vybavení... Strana 4 Technické údaje... Obsah Poplašné zařízení a volicí zařízení v nouzovém případě Poplašný a núdzový voliaci prístroj Naprava za klicanje v primeru alarma in klic v sili Pokyny pro obsluhu a bezpečnostní pokyny Pokyny pre

Více

Správa počítačové sítě Novell NetWare

Správa počítačové sítě Novell NetWare Souborový systém Správa počítačové sítě Novell NetWare Ing. Daniel Studený Souborový systém Systém souborů (filesystem) způsob, jak organizovat soubory na ukládacích zařízeních systémy souborů používané

Více

Karel Johanovský Petr Jelínek. Aneb, co všechno je potřeba

Karel Johanovský Petr Jelínek. Aneb, co všechno je potřeba Karel Johanovský Petr Jelínek SPŠ JIA Rozdělení disku a souborové systémy Aneb, co všechno je potřeba než nainstalujete OS 1 Úvodem Před instalací OS bychom si měli důkladně promyslet rozdělení pevného

Více

1 Paměť a číselné soustavy

1 Paměť a číselné soustavy Úvod 1 Paměť a číselné soustavy Počítač používá různé typy pamětí. Odlišují se svou funkcí, velikostí, rychlostí zápisu a čtení, schopností udržet data v paměti. Úkolem paměti je zpřístupňovat data dle

Více

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11 Obsah Úvod 11 Informace o použitém hardwaru 12 Několik poznámek k Windows 13 Windows XP 13 Windows Vista 13 Kapitola 1 Skříně počítačů 15 Typy skříní 15 Desktop 15 Tower (věžová provedení) 15 Rozměry skříní

Více

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY Souborové systémy pracovních stanic BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Ondřej Mareš Vedoucí práce: Dr. Ing. Jiří Toman Plzeň, 14.

Více

Pokročilé architektury počítačů

Pokročilé architektury počítačů Pokročilé architektury počítačů Architektura paměťového a periferního podsystému České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická A4M36PAP Pokročílé architektury počítačů Ver.1.00 2010 1 Motivace

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

Základy informatiky. Operační systémy

Základy informatiky. Operační systémy Základy informatiky Operační systémy Zpracoval: Upraveno: Ing. Pavel Děrgel Daniela Ďuráková Cíle dnešní přednášky Operační systém základní funkce souborové systémy Windows historie, vlastnosti Linux historie

Více

2N Helios IP Manager Software pro konfiguraci a správu dveřních komunikátorů 2N Helios IP.

2N Helios IP Manager Software pro konfiguraci a správu dveřních komunikátorů 2N Helios IP. 2N Helios IP Manager Software pro konfiguraci a správu dveřních komunikátorů 2N Helios IP. Uživatelský manuál Verze 1.0.0 Software 1.0.x www.2n.cz Společnost 2N TELEKOMUNIKACE a.s. je českým výrobcem a

Více

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura IBM PC 5150 MS DOS 1981 (7 verzí) DR DOS, APPLE DOS, PC DOS 1. 3. Windows grafická nástavba na DOS Windows 95 1. operační systém jako takový, Windows XP 2001, podporovány do 2014, x86 a Windows 2000 Professional

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Petr

Více

MODERNÍ SOUBOROVÉ SYSTÉMY - ZFS. Richard Janča

MODERNÍ SOUBOROVÉ SYSTÉMY - ZFS. Richard Janča MODERNÍ SOUBOROVÉ SYSTÉMY - ZFS Richard Janča MODERNÍ SOUBOROVÉ SYSTÉMY - ZFS ZFS- Zettabyte File Systém 128 bitový souborový systém Původně pouze pro Solaris Dnes již CDDL licence FreeBSD Solaris Příprava

Více

Instalace OS, nastavení systému

Instalace OS, nastavení systému ZVT Instalace OS, nastavení systému SW vybavení PC HW hardware zařízení počítače (+ firmware těchto zařízení, BIOS VGA, ) BIOS basic input output systém poskytuje služby OS, uložen v paměti na MB. (Nastavení

Více

SÁM O SOBĚ DOKÁŽE POČÍTAČ DĚLAT JEN O MÁLO VÍC NEŽ TO, ŽE PO ZAPNUTÍ, PODOBNĚ JAKO KOJENEC PO PROBUZENÍ, CHCE JÍST.

SÁM O SOBĚ DOKÁŽE POČÍTAČ DĚLAT JEN O MÁLO VÍC NEŽ TO, ŽE PO ZAPNUTÍ, PODOBNĚ JAKO KOJENEC PO PROBUZENÍ, CHCE JÍST. OPERAČNÍ SYSTÉMY SÁM O SOBĚ DOKÁŽE POČÍTAČ DĚLAT JEN O MÁLO VÍC NEŽ TO, ŽE PO ZAPNUTÍ, PODOBNĚ JAKO KOJENEC PO PROBUZENÍ, CHCE JÍST. OPERAČNÍ SYSTÉMY PŮVODNĚ VYVINUTY K ŘÍZENÍ SLOŽITÝCH VSTUPNÍCH A VÝSTUPNÍCH

Více

Princip lisované CD. Laser AlGaAs - λ = 780 nm n = 1.55

Princip lisované CD. Laser AlGaAs - λ = 780 nm n = 1.55 1 Princip lisované Laser AlGaAs - λ = 780 nm n = 1.55 2 Rozměry stopy A = 0.6 µm B = 1.6 µm (15875 tpi) C = 0.83 3.3 µm B C A 3 Povrch 4 Optická hlava Difrakční mřížka Kondenzor Objektiv Dělicí λ/4 hranol

Více

Při překrývání se využívá toho, že ne všechny moduly programu jsou vyžadovány současně. Jakmile skončí využívání jednoho

Při překrývání se využívá toho, že ne všechny moduly programu jsou vyžadovány současně. Jakmile skončí využívání jednoho Operační systémy Tomáš Hudec 9 Správa paměti, metody alokace paměti, virtualizace paměti Obsah: 9.1 Techniky přidělování paměti, 9.1.1 Pevné dělení paměti, 9.1.1.1 Stejně velké oblasti, 9.1.1.2 Různě velké

Více

Když konvenční disky nestačí tempu vašich aplikací

Když konvenční disky nestačí tempu vašich aplikací Když konvenční disky nestačí tempu vašich aplikací EMC Jaroslav Vašek Account technology consultant 1 EMC vždy první na trhu s evolučními technologiemi v oblasti diskových polí 1 st WITH 1 st WITH 1 st

Více

2010/2011 ZS P i r i nc č py po ít č čů a PAMĚŤOVÝ ĚŤ SUBSYSTÉM z pohledu OS OS

2010/2011 ZS P i r i nc č py po ít č čů a PAMĚŤOVÝ ĚŤ SUBSYSTÉM z pohledu OS OS Pi Principy i počítačů čů PAMĚŤOVÝ SUBSYSTÉM z pohledu OS Správa paměti OS je správcem prostředků, tedy i paměti přidělování procesům zajištění ochrany systému i procesů zajištění požadavků aniž by došlo

Více

Téma 7 Souborové systémy

Téma 7 Souborové systémy Téma 7 Souborové systémy Obsah 1. Pojem soubor, jeho atributy a základní operace 2. Adresáře a jejich struktura 3. Ochrana souborů 4. Implementace souborových systémů, datové struktury 5. Organizace systému

Více

Supplied items SilverCrest STL 1.5 A1 multi-function speaker Mini-USB to USB cable

Supplied items SilverCrest STL 1.5 A1 multi-function speaker Mini-USB to USB cable Multi-function speaker STL 1.5 A1 Usage and safety instructions V 1.46 IAN 68596 Read this user manual carefully before using the device for the first time and observe all the instructions, even if you

Více

Praktická cvičení- teoretická průprava

Praktická cvičení- teoretická průprava Praktická cvičení- teoretická průprava Struktura počítače odvozená z IBM compatible : Blokové schéma a vrstvový model, OS, účel a základní princip funkce, HW PC- zdroje, Základní deska, členění CPU, Typy

Více

Operační paměti počítačů PC

Operační paměti počítačů PC Operační paměti počítačů PC Dynamické paměti RAM operační č paměť je realizována čipy dynamických pamětí RAM DRAM informace uchovávána jako náboj na kondenzátoru nutnost náboj pravidelně obnovovat (refresh)

Více

Růst datových potřeb Pojem velkokapacitní se mění v čase Dříve několik MB, dnes stovky GB až TB

Růst datových potřeb Pojem velkokapacitní se mění v čase Dříve několik MB, dnes stovky GB až TB Záznamová média Informační systémy 2 Záznamová média Růst datových potřeb Pojem velkokapacitní se mění v čase Dříve několik MB, dnes stovky GB až TB 30.4.2015 IS2-2015-06 1 Děrné štítky Karton + díry Děrná

Více

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ Provedl: Jan Kotalík Datum: 3.1. 2010 Číslo: Kontroloval/a Datum: 1. ÚLOHA: Návrh paměti Pořadové číslo žáka:

Více

IBM Connections pro firmy s Lotus Notes/Domino. Petr Kunc

IBM Connections pro firmy s Lotus Notes/Domino. Petr Kunc IBM Connections pro firmy s Lotus Notes/Domino Petr Kunc 42 % MANAŽERŮ SE ROZHODNE ŠPATNĚ ALESPOŇ JEDNOU TÝDNĚ 19 HODIN TÝDNĚ STRÁVÍME HLEDÁNÍM SPRÁVNÝCH INFORMACÍ 59 % ZAMĚSTNANCŮ NEMÁ VŠECHNA POTŘEBNÁ

Více

W164-manual 0-0-0-K. EMOS spol. s r. o. SLO. Funkcije posameznih tipk. www.emos.cz

W164-manual 0-0-0-K. EMOS spol. s r. o. SLO. Funkcije posameznih tipk. www.emos.cz Funkcije posameznih tipk Opozorilo: Prednastavitev budilke: Budilka se lahko aktivira za 15, 30, 45 ali 60 minut prej, kot je nastavljen čas v primeru, da zunanja temperatura pade pod 3 C. Ta izbor se

Více

a co je operační systém?

a co je operační systém? a co je operační systém? Funkce vylepšení HW sjednocení různosti zařízení ulehčení programování (např. časové závislosti) přiblížení k potřebám aplikací o soubory namísto diskových bloků o více procesorů

Více

Organizace a zpracování dat I (NDBI007) RNDr. Michal Žemlička, Ph.D.

Organizace a zpracování dat I (NDBI007) RNDr. Michal Žemlička, Ph.D. Úvodní přednáška z Organizace a zpracování dat I (NDBI007) RNDr. Michal Žemlička, Ph.D. Cíl předmětu Obeznámit studenty se základy a specifiky práce se sekundární pamětí. Představit některé specifické

Více

OS Správa souborů. Tomáš Hudec. Tomas.Hudec@upce.cz. http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/

OS Správa souborů. Tomáš Hudec. Tomas.Hudec@upce.cz. http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/ OS Správa souborů Tomáš Hudec Tomas.Hudec@upce.cz http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/ Soubor soubor (file) univerzální forma dlouhodobého uložení dat v sekundární paměti (na disku) vstupní

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

Bc. David Gešvindr MSP MCSA MCTS MCITP MCPD

Bc. David Gešvindr MSP MCSA MCTS MCITP MCPD Bc. David Gešvindr MSP MCSA MCTS MCITP MCPD 1. Příprava k instalaci SQL Serveru 2. Instalace SQL Serveru 3. Základní konfigurace SQL Serveru Vychází ze Sybase SQL Server Verze Rok Název Codename 7.0 1998

Více

Základní pojmy informačních technologií

Základní pojmy informačních technologií Základní pojmy informačních technologií Informační technologie (IT): technologie sloužící k práci s daty a informacemi počítače, programy, počítač. sítě Hardware (HW): jednoduše to, na co si můžeme sáhnout.

Více

Cílem kapitoly je seznámit studenta s pamětmi. Jejich minulostí, současností a hlavnímu parametry.

Cílem kapitoly je seznámit studenta s pamětmi. Jejich minulostí, současností a hlavnímu parametry. Paměti Cílem kapitoly je seznámit studenta s pamětmi. Jejich minulostí, současností a hlavnímu parametry. Klíčové pojmy: paměť, RAM, rozdělení pamětí, ROM, vnitřní paměť, vnější paměť. Úvod Operační paměť

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_17 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

Operační systémy 2. Přednáška číslo 2. Přidělování paměti

Operační systémy 2. Přednáška číslo 2. Přidělování paměti Operační systémy 2 Přednáška číslo 2 Přidělování paměti Základní pojmy Paměť = operační paměť paměť, kterou přímo využívají procesory při zpracování instrukcí a dat Funkce modulu přidělování paměti: Sledování

Více

Windows Server 2012. Novinky. Petr Špetlík Cloud & Server PTA

Windows Server 2012. Novinky. Petr Špetlík Cloud & Server PTA Windows Server 2012 Novinky Petr Špetlík Cloud & Server PTA TOP Hotel Praha Více než virtualizace Síla mnoha serverů, jednoduchost jednoho Každá aplikace, Jakýkoliv Cloud 7. 8. 3. 2012 2 Moderní Pracovní

Více

Nástroj Project Loader TXV 003 10.01 Šesté vydání Září 2013 změny vyhrazeny

Nástroj Project Loader TXV 003 10.01 Šesté vydání Září 2013 změny vyhrazeny Nástroj Project Loader TXV 003 10.01 Šesté vydání Září 2013 změny vyhrazeny 1 TXV 003 10.01 Historie změn Datum Vydání Popis změn Červen 2011 1 První verze (odpovídá stavu nástroje ve verzi 2.0.8) Srpen

Více

- program = vykonatelný soubor - proces = jedna instance vykonávaného programu

- program = vykonatelný soubor - proces = jedna instance vykonávaného programu Proces - program = vykonatelný soubor - proces = jedna instance vykonávaného programu UNIX - souběžně (simultaneously) se může vykonávat mnoho procesů (šachový velmistr) - může se vykonávat mnoho instancí

Více

automatická správa úložiště

automatická správa úložiště Administrace Oracle automatická správa úložiště integrovaný správce diskových oddílů a souborových systémů usnadňuje práci s databází na úrovni dat uložených na disku v Oracle od verze 10g (2003) (obdoba

Více

Systém souborů Mgr. Josef Horálek

Systém souborů Mgr. Josef Horálek Systém souborů Mgr. Josef Horálek Systém souborů = Pro většinu uživatelů je systém souborů nejviditelnější součástí operačního systému = provádí mechanismy pro on-line ukládání a přístup k programům a

Více

Magnetické paměti a mechaniky

Magnetické paměti a mechaniky Magnetické paměti a mechaniky Cílem této kapitoly je seznámit s principy činnosti a základní stavbou magnetických vnějších pamětí, které jsou nezbytné pro práci počítače a dlouhodobé uchování dat. Klíčové

Více

SmaFinger Card Issuer. Uživatelská příručka

SmaFinger Card Issuer. Uživatelská příručka SmaFinger Card Issuer Uživatelská příručka REV.C April 23, 2007 Porozumění formátu MAD a Non-MAD Před tím, než začnete pracovat s přístrojem, je vhodné se seznámit s formáty Mifare MAD a Non-MAD. MAD Format

Více

IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals

IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals Srovnání desktopových OS a NOSs workstation síťové OS (NOSs) jednouživatelské jednoúlohové bez vzdáleného přístupu místní přístup k souborům poskytují a zpřístupňují

Více

Bootkity v teorii a praxi. Martin Dráb martin.drab@email.cz Http://www.jadro-windows.cz

Bootkity v teorii a praxi. Martin Dráb martin.drab@email.cz Http://www.jadro-windows.cz Bootkity v teorii a praxi Martin Dráb martin.drab@email.cz Http://www.jadro-windows.cz Definice Pod pojmem bootkit budeme rozumět software, který začíná být aktivní během procesu startu počítače ještě

Více

Monitoring SQL Server, Resource Governor, Tracing SQL Server

Monitoring SQL Server, Resource Governor, Tracing SQL Server Monitoring SQL Server, Resource Governor, Tracing SQL Server 1. Monitoring Monitoring cíl Zrychlení odezvy. Hledání úzkého hrdla. Identifikace často prováděných dotazů. Úprava dotazu, změna indexu, Sledování

Více

Paměti EEPROM (1) Paměti EEPROM (2) Paměti Flash (1) Paměti EEPROM (3) Paměti Flash (2) Paměti Flash (3)

Paměti EEPROM (1) Paměti EEPROM (2) Paměti Flash (1) Paměti EEPROM (3) Paměti Flash (2) Paměti Flash (3) Paměti EEPROM (1) EEPROM Electrically EPROM Mají podobné chování jako paměti EPROM, tj. jedná se o statické, energeticky nezávislé paměti, které je možné naprogramovat a později z nich informace vymazat

Více

SSD vs. HDD / WAL, indexy a fsync

SSD vs. HDD / WAL, indexy a fsync SSD vs. HDD / WAL, indexy a fsync Prague PostgreSQL Developers Day 2012 Tomáš Vondra (tv@fuzzy.cz( tv@fuzzy.cz) What a great day for science! Otázky DB = data + indexy + transakční log (WAL) Co umístit

Více

Extensible Firmware Interface Extensible Firmware Interface (EFI,, v překladu rozšiřitelné firmwarové rozhraní) je specifikace, která definuje softwarové rozhraní mezi operačním systémem a firmwarem použitého

Více

8. nastavení impedance (používá se při připojení více monitorů, viz schéma zapojení) 9. reproduktor

8. nastavení impedance (používá se při připojení více monitorů, viz schéma zapojení) 9. reproduktor CZ Popis videotelefonu a kamerové jednotky Videotelefon 1. LCD display 2. vyzvednutí/zavěšení hovoru 3. tlačítko uvolnění dveřního zámku 4. volba dveřní stanice 5. tlačítko intercom 6. regulace hlasitosti

Více

Tabulka ASCII American Standard Code for Information Interchange kódovou tabulku

Tabulka ASCII American Standard Code for Information Interchange kódovou tabulku Základy informatiky 3 Software Tabulka ASCII American Standard Code for Information Interchange ( americký standardní kód pro výměnu informací ). Jde o kódovou tabulku, která definuje znaky (anglické)

Více

Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů. Téma 12: Správa diskových jednotek a systémů souborů

Téma 12: Správa diskových jednotek a system souborů. Téma 12: Správa diskových jednotek a systémů souborů Téma 12: Správa diskových jednotek a systémů souborů 1 Teoretické znalosti V tomto cvičení se podíváte na práci s diskovými jednotkami. Naučíte se používat nástroj správy disků, který se poprvé objevil

Více

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Slovinský jazyk a literatura. Pisanje velike in male začetnice v češčini in slovenščini

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Slovinský jazyk a literatura. Pisanje velike in male začetnice v češčini in slovenščini Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Slovinský jazyk a literatura Zuzana Vaštíková Pisanje velike in male začetnice v češčini in slovenščini Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce:

Více

Operační systémy Tomáš Hudec. 11 Soubory a souborové systémy. Obsah: 11.1 Alokace prostoru na médiu,

Operační systémy Tomáš Hudec. 11 Soubory a souborové systémy. Obsah: 11.1 Alokace prostoru na médiu, Operační systémy Tomáš Hudec 11 Soubory a souborové systémy Obsah: 11.1 Alokace prostoru na médiu, 11.1.1 Souvislá alokace (contiguous allocation), 11.1.2 Řetězená alokace (chained allocation), 11.1.3

Více

Pokročilé architektury počítačů

Pokročilé architektury počítačů Pokročilé architektury počítačů Cvičení 4 Stručný úvod do problematiky virtualizace VirtualBox Martin Milata Multiplatformní virtualizační nástroj určený pro enterprice i domácí nasazení (GNU varianta).

Více

pcdfs/pcdfs.d 7. ledna 2003 1

pcdfs/pcdfs.d 7. ledna 2003 1 pcdfs/pcdfs.d 7. ledna 2003 1 KIV/ZOS 2002/2003 Přednáška 11 a 12 Implementace souborových systémů ================================ * problémy: - jak bude fs vypadat pro uživatele? - jaké algoritmy a datové

Více

ReDefine Midrange Storage VNX/VNXe. Václav Šindelář, EMC

ReDefine Midrange Storage VNX/VNXe. Václav Šindelář, EMC ReDefine Midrange Storage VNX/VNXe Václav Šindelář, EMC 1 Rok 2000 2 FLASH disky mění disková pole Design storage systemů je limitován rozdílnou technologií disků Kapacita disků a jejich IOPS 1.2 1 400GB

Více

ORGANIZACE A REALIZACE OPERAČNÍ PAMĚTI

ORGANIZACE A REALIZACE OPERAČNÍ PAMĚTI ORGANIZACE A REALIZACE OPERAČNÍ PAMĚTI 1 Základní rozdělení paměti RAM (takto začalo v PC na bázi 286) 1. konvenční paměť 640 kb, 0h - 9FFFFh (segmenty 0 9) V této oblasti byly spouštěny aplikační programy

Více

Maturitní otázka z POS - č. 6. Optické nosiče dat

Maturitní otázka z POS - č. 6. Optické nosiče dat Optické nosiče dat standardy CD publikované v barevných knihách optické nosiče dat 1. generace (CD) charakteristika, typy, kapacita optické nosiče dat 2. generace (DVD) charakteristika, typy, kapacita

Více

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu 1 Podklady předmětu pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana Obsah 2 Obsah předmětu, Požadavky kreditového systému, Datové typy jednoduché, složené, Programové struktury, Předávání dat. Obsah předmětu

Více

Linux připojování zařízení. 6 praktická část

Linux připojování zařízení. 6 praktická část Linux připojování zařízení 6 praktická část I/O zařízení Všechny periférie Čistě vstupní klávesnice, myš, tablet, CD-ROM, scanner, Čistě výstupní monitor, tiskárna, Vstupně-výstupní hard disk, disketa,

Více

Datová úložiště v MetaCentru a okolí II. David Antoš Oddělení datových úložišť

Datová úložiště v MetaCentru a okolí II. David Antoš Oddělení datových úložišť Datová úložiště v MetaCentru a okolí II David Antoš Oddělení datových úložišť Přehled úložiště v MetaCentru proč (většinou) nemám počítat nad daty ze /storage? proč je v Brně plné pole? jak mám přesouvat

Více

Fakulta informačních technologií VUT v Brně Ústav počítačových systémů Periferní zařízení, cvičení IPZ Struktura pevného disku

Fakulta informačních technologií VUT v Brně Ústav počítačových systémů Periferní zařízení, cvičení IPZ Struktura pevného disku Fakulta informačních technologií VUT v Brně Ústav počítačových systémů Periferní zařízení, cvičení IPZ Struktura pevného disku Úloha č. 1. Zadání: 1. Připojte pokusný IDE ATA disk k PC přes sběrnici PATA.

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: Ing. David Adamovský Strana: 1 Škola Integrovaná střední škola polygrafická Ročník Název projektu 1. ročník SOŠ Interaktivní metody zdokonalující

Více

Vývoj software pro Linuxové distribuce. Installfest Praha, 7.3.2010

Vývoj software pro Linuxové distribuce. Installfest Praha, 7.3.2010 Vývoj software pro Linuxové Installfest Praha, 7.3.2010 Úvod Dan Horák vývojář Fedora člen Fedora Engineering Steering Comitee (pro F-11 a F-12) zaměstnán u Red Hat Czech Copyright

Více

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2009/2010. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2009/2010. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno Operační systémy IOS 2009/2010 Tomáš Vojnar Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno ÚÓ Ò Ö ØºÚÙØ ÖºÞ Úvod do UNIXu p.1/11 Unix úvod Úvod do UNIXu p.2/11

Více

Systém souborů. Účel souborového systému. Organizace dat na disku

Systém souborů. Účel souborového systému. Organizace dat na disku Systém souborů Moderní OS používají téměř výhradně hiearchický systém souborů (adresáře, podadresáře,...). Soubor je základní organizační jednotka pro uchovávání dat na discích či jiných médiích. Souborový

Více

Tabulka ASCII American Standard Code for Information Interchange kódovou tabulku

Tabulka ASCII American Standard Code for Information Interchange kódovou tabulku Základy informatiky 3 Software Tabulka ASCII American Standard Code for Information Interchange ( americký standardní kód pro výměnu informací ). Jde o kódovou tabulku, která definuje znaky (anglické)

Více

Sinamics a Simatic S7-1200

Sinamics a Simatic S7-1200 Sinamics a Simatic S7-1200 Komunikace Sinamics S110 s řídicím systémem řady Simatic S7-1200 přes Profinet. Jak na to? Příklad zapojení S110 PN KTP 400 S7-1212C CSM (Switch) Podrobné schéma zapojení: KD11-901-p18-v4a-Zapojeni.pdf

Více

Operační systém (Operating System)

Operační systém (Operating System) ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Operační systém (Operating System) Definice, komponenty OS, vývoj a typy OS, služby OS, systémová volání, systémové programy, architektura České vysoké učení technické

Více

Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS SPIM. MIPS - prostředí NMS NMS. 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů).

Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS SPIM. MIPS - prostředí NMS NMS. 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů). Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS Použit ití simulátoru SPIM K.D. - cvičení ÚPA 1 MIPS - prostředí 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů). Registr $0 je zero čte se jako 0x0, zápis

Více