Datotečni (zbirčni) sistem - File Management System

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Datotečni (zbirčni) sistem - File Management System"

Transkript

1 1 Datotečni (zbirčni) sistem - File Management System OS upravlja tudi z datotekami (file management) - datotečni sistem omogoča, da uporabnik oz. program dela z datotekami kot z logičnimi bloki, namesto s fizičnimi. Večina splošnih OS podpira več različnih datotečnih sistemov (npr. FAT, FAT32, NTFS, itd.) File manager = transparentni vmesnik med logično obravnavo datotek in fizičnim zapisom v obliki blokov (to je: sektorjev, gruč, blokov na disku, magnetnem traku, itd.) Upravljanje z datotečnim sistemom zagotavlja: standarden nabor vhodno-izhodnih funkcij tvorjenje, brisanje in spreminjanje datotek kontrolo dostopa do datotek prenos podatkov med datotekami podporo za več uporabnikov preprečevanje izgube in uničenja podatkov podporo velikemu številu naprav optimalno delovanje varnostno shranjevanje in obnovo datotek uporabo simbolnih imen Od dobrega datotečnega sistema zahtevamo: hiter dostop do podatkov varčevanje pri uporabi prostora enostavno vzdrževanje zanesljivost Logičen in fizičen pogled na datoteke Datoteka = organizirana zbirka podatkov. Datoteka je neka logična enota, ki pomni podatke določene vrste, ki so med seboj povezani. To datoteko običajno shranimo v obliki fizičnega zapisa na nezbrisljive pomnilniške medije kot so magnetni diski, diskete, optični diski, magnetni trakovi, itd). Organizacija podatkov: odvisna od programa, ki je ustvaril datoteko.

2 2 Primeri različnih organizacij datotek: programska datoteka = en sam tok binarnih podatkov, ki predstavljajo ukaze Unicode tekstovna datoteka = npr. C++ program zapisan v izvorni obliki ASCII tekstovna datoteka, ki vključuje tudi posebne binarne kode za oblikovanje teksta = npr. Word-ova datoteka podatkovna datoteka, ki vsebuje alfanumerične Unicode znake, ti pa tvorijo zapise (record) = npr. podatkovna baza, ki vsebuje zapise z imeni, naslovi, računi podatkovna datoteka zapisana na poseben način = npr. datoteka, ki vsebuje sliko, zvočni posnetek, video posnetek, itd. datoteka, ki vsebuje informacijo o drugih datotekah =npr. imenik datotek Podatki v datoteki: dobijo pomen šele, ko jih program oz. uporabnik uporabi. Logičen pogled na datoteko pomeni, kako uporabnik, programer "vidi" datoteko - običajno si jo predstavljamo kot zbirko zapisov (record), od katerih vsak vsebuje nekaj polj, lahko pa ima programska datoteka le en sam dolg zapis (npr. izvršljiva datoteka). Fizičen pogled na datoteko pomeni, kako so podatki na disku dejansko shranjeni - običajno so shranjeni v obliki blokov (sektorjev) enakih dolžin npr. 512 zlogov. Logičen in fizičen zapis sta lahko povezana in pogojujeta drug drugega ali pa tudi ne. Pojmi, s katerimi se pogosto srečujemo v zvezi z datotekami polje (field) osnovni element podatkov (ime, datum, naslov, itd zapis (record) zbirka med seboj povezanih polj, ki spadajo skupaj lahko ima fiksno ali spremenljivo dolžino (npr. podatki o zaposlenem) datoteka (file) skupek sorodnih zapisov predstavlja entiteto za aplikacijo običajno se nanjo sklicujemo preko imena kontrola dostopa je običajno izvedena na nivoju datoteke podatkovna baza (database) zbirka med seboj povezanih datotek medsebojne povezave so eksplicitne uporablja jih več aplikacij Uporabnik dela z zapisi, operacijski sistem pa zapise sestavlja v bloke, ki jih prenaša k/od vhodno - izhodnih naprav.

3 3 Osnovne logične organizacije datotek: datoteko sestavlja sekvenčen (zaporedni) zapis posameznih bitov oz. zlogov - vedno jih beremo in zapisujemo zaporedno - nestrukturiran oz. linearen datoteko sestavlja zaporedje zapisov (record) - vsi zapisi so enako dolgi ali pa tudi različno dolgi (vsak zapis ima zato npr. podano dolžino ali pa so med njimi ločilni znaki) Dostop do posameznih zapisov pa je lahko: o sekvenčen (zaporeden), pri katerem moramo prebrati vse zapise do iskanega po vrsti o direkten ali naključen (random), pri katerem po določenem pravilu dostopimo do poljubnega zapisa (indeks, izračun z razpšilno funkcijo (razpršena datoteka - hashed file) Osnovne fizične organizacije blokov (gruč): alociranje zaporednih fizičnih blokov datoteki - - datotečni sistem poišče: - prvi primeren prostor za datoteko ali - prostor, ki se najbolje prilega velikosti datoteke - posledica je fragmentacija diska, zato je potrebna defragmentacija - način je zlasti primeren za sekvenčne datoteke Tak način se uporablja tudi npr. pri zapisu na CD_ROM (ISO 9660)

4 4 alociranje povezanih blokov - - bloki niso sosednji in so povezani s kazalci od enega bloka do naslednjega - primerna je le za sekvenčne datoteke, ker je treba brati od začetka (glej sliko) - okvarjen blok ogrozi celo datoteko - povečevanje datoteke je enostavno - imenik kaže le na prvi blok - primer takih datotečnih sistemov so MS DOS FAT 12/16/32 Prikaz organizacije dveh povezanih datotek work.txt in strange.dat indeksno alociranje blokov - - je podobno povezani datoteki zgornjega primera, s to razliko, da so kazalci shranjeni v enem samem bloku (indeksni blok) v obliki tabele - v vsakem trenutku omogoča enostaven dostop do naključnega bloka - pri zaporednih dostopih je le ta počasnejši kot v primeru zaporedne organizacije - primer: datoteka velikosti 50 MB z velikostjo gruče 4 KB, zahteva tabelo z kazalci - poenostavitev tabele npr. v Windows 2000: prostor se alocira v čim večjih skupinah. Za vsako od njih se zapiše kazalec in število zaporednih blokov - če se poškoduje blok z indeksi, je težko popraviti napako - predstavlja kompromis med potrebo po naključnem dostopu in težavami pri zagotavljanju zaporednih blokov - imenik kaže na blok s tabelo - predstavlja najbolj pogost način alociranja prostora, variacijo tega načina uporablja tudi Unix Primer tabel s kazalci na bloke za datoteki work.txt in strange.dat strange.dat 42 work.txt konec konec

5 5 Povezava med fizičnim in logičnim zapisom Vsak gibki ali trdi disk je razdeljen na sledi (track) v obliki koncentričnih krogov, sled pa je razdeljena na bloke (običajno dolžine 512 zlogov), ki jim pravimo sektorji (sector). Sektorji se med seboj združujejo v večje logične enote, ki jih imenujemo gruče (cluster). Velikost gruče je odvisna od datotečnega sistema. Na posamezni sledi je običajno več sto sektorjev. Disk ima ponavadi več plošč, ki imajo magnetni zapis z zgornje in spodnje strani. Bralno pisalne glave se premikajo skupaj, zato se datoteka ne zapisuje le na eno površino ampak sočasno na vse površine na določeni sledi (zaradi hitrejšega zapisovanja). Določena sled na vseh površinah plošč predstavlja cilinder.

6 6 Primer: Disk Seagate Cheetah 36 ima kapaciteto 36,4 GB. Sledi so razporejene na 12 dvostranskih ploščah s podatki na obeh straneh. Na eni sledi je 300 sektorjev, vsak sektor pa ima velikost 512 zlogov. Podrobnosti vhodno-izhodne operacije (branje, vpis) na disku so odvisne od izvedbe računalniškega sistema, operacijskega sistema, vhodno-izhodnega kanala in strojne opreme krmilnika diska. Disk se vrti s konstantno hitrostjo. Za branje ali pisanje se mora magnetna glava pozicionirati na želeno sled (seek time) in na začetek izbranega sektorja na tej sledi (rotational delay - rotational latency). Oba časa skupaj predstavljata dostopni čas (access time). Za prenos podatkov, ko se glava pomika nad sektorjem, je potreben še čas prenosa (data transfer). Seveda pa je za dostop do podatkov treba prišteti še zakasnitve, ko proces čaka na dodelitev vhodno-izhodne enote (wait for device). Če pa si več diskov deli vhodno-izhodni kanal, je treba počakati še na dodelitev kanala (wait for channel) (glej spodnjo sliko!). Na spodnji sliki je prikazana organizacija gibkega diska s FAT (File Allocation Table) datotečnim sistemom. Na zunanjem robu si sledijo: o zagonski sektor (boot sector), od koder prične branje program BIOS ob zagonu z gibkega diska o dve ali več kopij FAT tabel, v katerih se nahajajo kazalci na gruče, ki sestavljajo datoteko o korenski imenik (imenik izhodiščnega nivoja) o gruče s podatki

7 7 FAT tabela (File Allocation Table) in FAT datotečni sistem Tabelo sestavljajo 12 (FAT12), 16 (FAT16), 32 (FAT32)-bitni zapisi za vsako gručo. Vsaka gruča je v tabeli označena kot nezasedena, slaba, zasedena, zadnja gruča v datoteki. FAT tabela se avtomatsko generira v procesu formatiranja. Vsaka izguba tabele ali dela tabele vodi v izgubo podatkov datoteke oz diska. Če je datoteka velika npr zlogov, gruče pa imajo velikost 1024 zlogov, datotečni sistem dodeli datoteki 4 gruče. FAT tabela predstavlja povezan zapis gruč za datoteke, poleg tega pa določa nezasedene in okvarjene gruče. Na spodnji sliki je prikazana povezava gruč v datoteko preko FAT tabele. Prvo gručo, ki pripada datoteki, določa imenik (direktorij), v katerem se nahajajo tudi drugi podatki o datoteki. V tem primeru imenik kaže na gručo 24. V tabeli se na mestu, ki pripada gruči 24, nahaja naslov naslednje gruče v datoteki (548). Zapis te gruče kaže na zapis v FAT tabeli, ki pripada 548-i gruči. Zapis te gruče določa 428-o gručo, itd. Zapis, ki pripada zadnji gruči v datoteki, ne kaže nikamor (ffff). zaporedna štev. zapisa v FAT tabeli

8 8 Na naslednji sliki je prikazan primer dveh datotek work.txt in strange.dat v FAT datotečnem sistemu, za kateri določa začetni gruči imenik (33 oz. 42), od tu dalje pa sledi povezan seznam gruč v FAT tabeli: za datoteko work.txt si sledijo gruče 33, 59, 24 in 25. Datoteko strange.dat pa sestavljajo gruče 42, 48, 70 in 16. Na slikah, ki sledita, je prikazana shema organizacije datotek v UNIX sistemih. V imeniku je kazalec na inode (information node), ki vsebuje vse ključne informacije o določeni datoteki. V prvem delu so zapisane lastnosti datoteke (attributes), nato pa sledijo naslovi blokov (gruč) oz. indeksnih blokov (gruč), ki vsebujejo naslove gruč datoteke.

9 9 Naslednja slika še bolj podrobno prikazuje zgradbo datotečnega sistema na UNIX sistemih. Vsak inode ima prostora za 13 naslovov. Prvih 10 naslovov kaže direktno na gruče (kar zadošča za kratke datoteke). Enajsti naslov kaže na tabelo z največ 256 indeksi, ki so v bistvu kazalci na gruče v datoteki. Dvanajsti naslov kaže na dvonivojsko tabelo indeksov, trinajsti naslov pa na trinivojsko tabelo indeksov. Prednosti take organizacije so naslednje: inode tabela ima fiksno velikost, ne glede na velikost datoteke in je majhna, zato se lahko nahaja v glavnem pomnilniku manjše datoteke so dosegljive direktno, kar skrajšuje čas dostopa največja teoretična velikost datoteke je zadosti velika, da zadosti vsem aplikacijam

10 10 Datoteke in imeniki V vsakem datotečnem sistemu so z datotekami povezani tudi imeniki datotek (file directory). Imenik vsebuje informacije o datotekah: lastnosti datotek (atributi), lokacijo in lastništvo. Za večino informacij skrbi operacijski sistem sam, informacije pa so dostopne preko sistemskih programov. Imenik sam je tudi datoteka, s katero upravlja operacijski sistem Informacije o datotekah shranjene v imeniku Z datoteko so povezane naslednje tipične informacije: osnovne informacije: o ime datoteke (file name) - simbolično ime zapisano z določenim številom znakov, ki je razumljivo uporabniku o tip datoteke (file type) - določa vrsto podatkov, ki jih vsebuje datoteka (izvedljiva koda, tekstovni zapis, glasbeni zapis, vzorčena slika, -.exe,.txt,.mp3,.bmp) o organizacija datoteke (file organization) - ta informacija je prisotna v operacijskih sistemih, ki podpirajo različne datotečne sisteme informacije o naslovu: o enota (volume) - določa enoto, na kateri se nahaja datoteka o začetni naslov (starting address) - začetni fizični naslov na sekundarnem pomnilniku (npr. cilinder, sled, številka bloka na disku) o velikost datoteke (size used) - pove količino zapisanih podatkov izraženo v zlogih, besedah ali blokih o dodeljena velikost (size allocated) - maksimalna velikost datoteke informacije za nadzor dostopa do datoteke: o lastništvo datoteke (ownership) - lastnik, ki mu je dodeljen nadzor nad datoteko. Lastnik lahko omogoči ali pa onemogoči dostop drugim uporabnikom in spreminja privilegije o dovoljene aktivnosti (permission) - določa, kaj se sme početi z zbirko. Dovoljenja so urejena po hierarhiji, kar pomeni, da dovoljenje višje v hierarhiji omogoča tudi vse aktivnosti na nižjem nivoju: nič - uporabnik sploh ne ve za obstoj datoteke dostop do informacij o datoteki (knowledge) - uporabnik lahko izve informacije o obstoju datoteke in njenem lastništvu izvajanje - datoteko se lahko izvaja, ne more se je pa kopirati branje - uporabnik jo lahko bere, kopira in izvaja dodajanje (appending)- uporabnik lahko na koncu datoteke dodaja informacije vanjo posodabljanje (updating) - uporabnik lahko spreminja datoteko, briše ali dodaja podatke spreminjanje zaščite - uporabnik (običajno le lastnik) lahko spreminja pravice dostopa brisanje - uporabnik lahko zbriše datoteko zapisovanje, izvršna, arhivska, itd.) o informacije za dostop (access information) - določa informacije, ki so potrebne za dostop do datoteke npr. uporabniško ime in geslo

11 11 Eden od uporabnikov je določen kot lastnik datoteke, običajno tisti, ki je prvi ustvaril datoteko. Lastnik ima vse pravice do datoteke in jih lahko dodeli tudi ostalim uporabnikom. Dostop se lahko določa za naslednje skupine uporabnikov: posamezen uporabnik (user) - posameznim uporabnikom so določene pravice preko njihove identifikacije ID skupina uporabnikov (group) - OS mora imeti vgrajen sistem za organizacijo skupin uporabnikov ostali (all, other) - to so vsi uporabniki, ki imajo dostop do sistema Istočasni dostop več uporabnikov do datoteke Kadar dostop do datoteke omogoča posodabljanje datoteke več uporabnikom, mora biti poskrbljeno za sinhronizacijo sprememb. Grob način reševanja problemov je tak, da se zaklene celotna datoteka za druge uporabnike, ko se izvaja na njej spremembe. Bolj dodelan pristop pa omogoča zaklepanje le tistega zapisa v datoteki, ki ga uporabnik spreminja. informacije o uporabi datoteke: o čas izdelave datoteke (date created) - čas, ko je bila datoteka ustvarjena o identiteta prvega lastnika (identity of creator) - običajno trenutni lastnik, ni pa nujno o čas zadnjega branja datoteke (date last read access) - čas zadnjega dostopa do zapisa o identiteta zadnjega uporabnika (identity of last reader) o čas zadnje spremembe (date last modified) - čas zadnjega posodabljanja, dodajanja ali brisanja o identiteta uporabnika, ki je nazadnje spreminjal datoteko (identity of last modifier) o čas izdelave zadnje varnostne kopije (date of last backup) - čas, ko je bila datoteka kopirana na drug pomnilni medij. Katere funkcije nudi operacijski sistem za delo z datotekami? Kot smo že povedali, je naloga operacijskega sistema med drugim tudi, da omogoča sistemske klice za delo z datotekami: Iskanje datoteke (search) OS preišče imenike, da bi našel informacijo o začetni gruči datoteke Tvorba datoteke (create) OS poišče prazen prostor za novo datoteko, jo umesti v ustrezno kazalo (imenik, directory), doda kazalec na prvo gručo in tja shrani tudi vse informacije o datoteki. Zapisovanje datoteke (write) OS poišče datoteko, prepiše podatke, ki so dodani sistemskemu klicu, in ustrezno poveča kazalec za pisanje (write pointer).

12 12 Branje datoteke (read) Je podobno kot pri zapisovanju, le da imamo v tem primeru kazalec za branje. Ker pa pogosto v isto datoteko beremo in zapisujemo, je kazalec za branje in zapisovanje kar skupen - kazalec trenutnega stanja. Brisanje datoteke (delete) OS v kazalu označi, da je datoteka zbrisana, prostor, ki ga zaseda, pa spet označi kot prazen (gre le za logično brisanje - do fizičnega pride šele, ko drug vpis prekrije stare podatke) Premeščanje po datoteki (seek) OS le premesti kazalec v zbirki na iskano mesto. Odpiranje in zapiranje datoteke (open, close) Datoteko odpremo (open) zato, da njene lokacije operacijski sistem ne išče vsakič znova v imeniku. Sistemski klic odpiranja shrani v tabelo odprtih datotek, ki jo operacijski sistem vodi za vsak proces, vse potrebne informacije o datoteki in vrne kazalec na ta vpis v tabeli odprtih datotek. Ta kazalec potem uporabljajo sistemski klici za delo z datoteko. Ko operacijski sistem odpre datoteko, se informacije iz kazala in glave datoteke prepišejo v poseben nadzorni blok FCB (file control block). FCB pripada procesu, ki je zbirko odprl in je povezana s procesovim nadzornim blokom PCB. Ko datoteke ne potrebujemo več, jo s sistemskim klicem zapremo (close). Kopiranje datoteke (copy) OS ustvari še eno zbirko z enako vsebino. Preimenovanje (rename) OS le spremeni ime datoteke. Dodajanje (append) Na koncu datoteke se lahko dodajajo podatki Krajšanje (truncate) Na koncu datoteke se lahko odvzemajo podatki Kako so urejene informacije o datotekah v operacijskem sistemu? Trdi disk sestavlja veliko število zaporedno oštevičenih sektorjev. Več sektorjev je združenih v gručo (cluster) (2, 4, itd.). Gruča je najmanjša enota, ki jo je možno alocirati na sekundarnem (pomožnem) pomnilniku. Ko se tvori datoteka, se dodelijo (alocirajo) datoteki prazne gruče in označijo kot zasedene. Datoteka predstavlja verižno povezan seznam gruč. Lahko ima vsaka datoteka shranjeno tudi dolžino datoteke, zato ni potrebno posebej označevati konca datoteke.

13 13 Fizična enota kot npr. disk, ki ji ustreza logična enota npr. C, je lahko razdeljena na več manjših logičnih enot - particij, od katerih ima vsaka svoje kazalo - imenik datotek (directory). Kaj je kazalo - imenik (directory)? To je v bistvu neka simbolna tabela, ki določa lego datoteke v particiji in vsebuje njene atribute, nahaja pa se na vnaprej določenem mestu v particiji. Vsaka particija ima vsaj dvonivojsko zgradbo. V njej so poleg korenskega - glavnega kazala (root directory) še datoteke. Različni operacijski sistemi imajo različno zgradbo kazal. Kazala so lahko enonivojska, dvonivojska, običajno pa imajo drevesno strukturo. V takem primeru imajo več nivojev podkazal in so hierarhično urejena (kvadrati predstavljajo kazala - imenike, krožci pa datoteke oz. skupine datotek). Na vrhu take drevesne organizacije je korenski imenik, iz katerega izhajajo vsi podimeniki. Prednost take organizacije je, da: se lahko datoteke logično grupirajo ima lahko vsak proces svoj delovni imenik, kar zmanjšuje možnost vpliva na druge procese Zanimiva so kazala s strukturo acikličnega grafa, ki omogočajo, da neka datoteka (ali kazalo) pripada več podkazalom - poddirektorijem. Vsak od njih lahko isto datoteko poimenuje z drugim imenom. Vsak ima do datoteke neke vrste povezavo. Gre za solastništvo datoteke (shared file). Ko eden od uporabnikov zbriše zbirko, odstrani le svoj kazalec nanjo.

14 14 S kazali operacijski sistem operira tako kot z datotekami, zato vsebuje naslednje sistemske funkcije: tvorba kazala (make directory) brisanje kazala (remove directory) preimenovanje kazala (rename directory) itd. Kako navajamo pot do datoteke? Lahko jo navajamo kot: absolutno pot (absolute path name) - to je celotno pot od korenskega kazala do datoteke relativno pot (relative path name) - to je pot od trenutno izbranega imenika do datoteke Kaj se zgodi pri formatiranju diska? Na disk se vpiše struktura stez (tracks), ki jo določijo pomiki motorjev glav. Poleg tega pa se vpišejo še številke sektorjev, polja s kontrolnimi kodami CRC. Na tako formatiran disk pa se lahko vpiše struktura datotečnega sistema, to je particije s kazali in nalagalni blok (boot block), ki poskrbi za zagon začetnega nalagalnika (bootstrap loader), ta pa za nalaganje operacijskega sistema. Kakšne datotečne sisteme podpirajo Okna (Windows)? FAT (File Allocation Table) Zanjo je značilno, da vsebuje povezan seznam gruč datotek in oznake praznih gruč. Velikost, ki jo podpira datotečni sistem je omejena s številom naslovov gruč, ki so dolgi le 16 bitov. Imena datotek so dolga le 8 znakov. FAT32 Je posodobljena verzija FAT tabel, ki podpira 255 znakov dolga imena datotek in stiskanje datotek. Velikost diska je lahko največ 2 TB, ker je naslov gruče dolg 32 bitov (2 41 B). NTFS (NT File System) Osnova datotečnega sistema je posebna tabela imenovana Master File Table (MFT). Vsaka vrstica (zapis - record) v tej tabeli ima lahko drugačno dolžino. Vsaka vrstica opisuje eno od datotek ali pa imenik logičnega diska (lastnosti oz. atribute), med drugim tudi svoje lastnosti, ki se tudi obravnava kot datoteka. Taka organizacija povečuje hitrosti dostopa, ker kratke datotek hrani kar v vrstici MFT tabele. Za daljše datoteke se v vrstici MFT tabele nahaja delna informacija o datoteki, ostali del datoteke pa se nahaja v gručah, na katere kažejo kazalci v vrstici MFT. Datotečni sistem NTFS tudi podpira 255 znakov dolga imena datotek. Bistvena prednost NTFS je večja učinkovitost v primerjavi s FAT, ker so datotečne tabele razporejene po disku Datoteke imajo lahko velikost 2 64 B Datoteka ali imenik se lahko razteza čez več fizičnih diskov Podpira imena datotek v Unicode formatu Administrator lahko določa pravice posameznim datotekam Gruče imajo lahko velikost po izbiri od 512 B do 64 kb Vgrajeno je že stiskanje - kompresija prostora Datotečni sistem podpira zaščito na fiksnih in izmenljivih diskih Vodi log datoteko, ki sledi transakcijam z datoteko, kar omogoča obnovo sistemskih podatkov o datoteki (ne pa tudi vsebine datoteke)

15 15 Upravljanje s pomnilnikom - Memory Management Kdo upravlja s pomnilnikom in zakaj? Upravljanje s pomnilnikomje tako kot upravljanje z datotečnim sistemom zaupano operacijskemu sistemu. Operacijski sistem upravlja s pomnilnikom ob pomoči strojne enote, imenovane enota za upravljanje s pomnilnikom (Memory Management Unit). Zakaj? Zato, da ima vsak proces dovolj prostora v pomnilniku in da je v prostoru, ki mu je dodeljen, varen pred neželenimi posegi drugih procesov. Pravimo, da OS skrbi za dodeljevanje (alociranje) primarnega (glavnega) pomnilnika. Seveda je z alociranjem povezano tudi sproščanje primarnega pomnilnika in prepisovanje procesa na sekundarni pomnilnik (disk). Tehnika, ki se uporablja pri zamenjavi vsebin v glavnem pomnilniku, je swapping (prepis celega procesa), ostranjevanje (prepis strani, ki so enakih velikosti) in segmentacija (prepis segmentov, ki imajo različne velikosti). Kakšna je razlika med logičnimi in fizičnimi naslovi? Ko CPE deluje po programu, pripravlja naslove za dostop do spremenljivk in kode. Tem naslovom pravimo logični naslovi (virtualni naslovi). Pomnilnik dobi naslov, na osnovi katerega sprejme ali vrne podatke. Ta naslov imenujemo fizični naslov (resnični naslov). Lahko sta logični in fizični naslov enaka (npr. pri nekaterih mikrokontrolerjih), lahko pa iz logičnega naslova pride do fizičnega naslova preko pretvorbe - preslikave naslovov. Ali ima preveden program vedno že izvršljivo obliko? Če je program preveden na absolutne naslove (tiste, na katerih se potem nahaja v pomnilniku), ga je možno naložiti samo natančno na te fizične naslove, če naj se program izvaja uspešno (program je že izvršljiv, logični in fizični naslov pa sta enaka). Običajno pa prevajalnik generira objektno kodo (object code), ki je prenaslovljiva koda in uporablja relativne naslove npr. glede na začetek modula. Po povezovanju s povezovalnikom(linker) dobimo izvršljivo kodo. Do preslikave naslovov pri povezovanju pride enostavno tako, da povezovalnik le spremeni začetni naslov, h kateremu se potem prišteva relativni naslov uporabljen v objeknem modulu.

16 16 V čem se razlikujeta dinamično nalaganje (dynamic loading) in dinamično povezovanje (dynamic linking)? Poznamo več vrst nalagalnikov programov (programov za nalaganje programov): absolutno nalaganje (absolute loading) - program se naloži na naslove, na katere je bil absolutno preveden prestavljivo nalaganje (relocatable loading) - nalagalnik lahko program prestavlja po pomnilniku tako, da relativnim naslovom glede na začetek modula enostavno prišteje določen naslov, na katerem se bo nahajal modul dinamično nalaganje (dynamic run-time loading) - uporablja se pri premeščanju programov v navideznem pomnilniku, ko je potrebno pogosto menjati vsebine v delovnem pomnilniku. Program oz. proces se naloži v pomnilnik šele tedaj, ko ga procesor zares potrebuje. Naloži se v prost del pomnilnika. Modul se prenese v pomnilnik kar z relativnimi naslovi. Enota za upravljanje pomnilnika (Memory Management Unit - MMU) šele v času izvajanja programa skupaj z operacijskim sistemom poskrbi za izračun in generiranje pravih absolutnih - fizičnih naslovov. Do preslikave naslovov torej pride šele v času izvajanja programa. Operacijski sistemi običajno omogočajo, da se procesi oz. programi nahajajo kjerkoli v fizičnem pomnilniku. CPU logični naslov Enota za upravljanje s pomnilnikom fizični naslov Pomnilnik Ker pa so programi ponavadi obsežni, dodane pa so jim tudi knjižnice, ki so lahko skupne več programom, so naredili še en korak naprej. Uvedli so dve vrsti dinamičnega povezovanja programov: dinamično povezovanje ob času nalaganja programa (load- time dynamic linking) Program se poveže šele, ko nalagalnik poišče določene dele programa dinamično povezovanje v času izvajanja programa (run - time dynamic linking) Izvršljiva (strojna koda) v času nalaganja še nima povezanih sistemskih rutin, ampak se namesto njih nahajajo le kratki kosi kode, imenovani štrclji (stubs). Ti vsebujejo take informacije, da proces lahko najde rutino v pomnilniku, če se tam že nahaja, sicer pa zahteva, da se rutina prenese v pomnilnik iz knjižnice na disku ali z oddaljenega računalnika. Program se torej dokončno poveže šele v času izvajanja, ko program potrebuje ta del kode, zato tak način imenujemo dinamično povezovanje (dynamic linking) - (knjižnica DLL - Dynamic Link Library). V štrclju se tudi nahaja informacija o verziji rutine, prav tako pa je verzija zapisana tudi v knjižnici rutin. To omogoča uporabo posodobljenih knjižnic brez dodatnega prevajanja celotnega programa, starejši programi pa še vedno lahko uporabljajo stare knjižnice.

17 17 Kaj pomeni pojem zamenjava (swapping), ko govorimo o nalaganju programov? Operacijski sistem vedno ve, koliko prostora zaseda posamezen proces. Operacijski sistem tudi skrbi za dodeljevanje primarnega pomnilnika procesom, za prepis programov s pomožnega pomnilnika (diska) v primarni - glavni pomnilnik in obratno. Ko zmanjkuje prostora v glavnem pomnilniku, poskrbi operacijski sistem zato, da se eden od procesov izloči iz glavnega pomnilnika. Proces se v celoti prepiše na odlagalni prostor na disk, nov proces pa se naloži v glavni pomnilnik. Ta princip imenujemo zamenjava (swapping). Ko prihaja do zamenjav procesov v pomnilniku, ostaja del pomnilniškega prostora neizkoriščenega, ker vsi procesi nimajo enake velikosti in ne zasedajo enako prostora. Govorimo o razdrobljenosti (fragmentaciji) pomnilnika. Z zgoščevanjem (compaction, defragmentation) operacijski sistem to pomanjkljivost začasno odpravi, vendar to vzame določen čas procesorju. Kakšen je pomen navideznega (virtualnega) pomnilnika? Glede na to, da ni potrebno, da se cel program (če je daljši) nahaja hkrati v delovnem pomnilniku ampak le manjši del, lahko posplošimo: o procesor lahko naslavlja in izvaja mnogo večje programe kot pa to dopušča velikost fizičnega pomnilnika (ki je razmeroma majhen) o programi se tudi lahko premeščajo po prostoru fizičnega pomnilnika o navidezni pomnilnik tudi omogoča zaščito programov in podatkov Zakaj ni potrebno, da se nahaja cel program v pomnilniku? Program je strukturiran. To pomeni, da se izvajanje programa odvija v nekem lokalnem omejenem delu programske kode, velik del kode pa se uporablja zelo redko (npr. v primerih napak, itd.) Procesor torej ne naslavlja fizičnega pomnilnika ampak nek mnogo večji navidezni (virtualni) pomnilnik, ki ga predstavljata skupaj glavni in pomožni pomnilnik (disk). Virtualni pomnilnik je pomnilnik, kot ga "vidi" program. Procesor "vidi" majhen delovni pomnilnik kot velik pomnilnik. Tako uporabo omogoča preslikava naslovov na dva načina: z ostranjevanjem in/ali segmentacijo.

18 18 Zakaj se pri preslikavah naslovov srečujemo z ostranjevanjem in/ali segmentacijo? Fizični pomnilnik razdelimo na manjše dele, ki jim rečemo okviri strani (page frames), velikosti npr. 1K zlogov. Logični naslovni prostor procesorja pa razdelimo na enako velike dele, ki jim rečemo strani (pages). Tako ima operacijski sistem veliko večjo možnost, da nek program iz določenega logičnega naslovnega področja preslika v fizični pomnilnik, saj lahko vsako stran preslika na svoj način. Sosednje strani se lahko prenesejo tudi v nesosednje okvire strani. Strnjen program se tako prenese v tiste okvire strani, ki so prosti, in se nahajajo kjerkoli v fizičnem pomnilniku. Tako je glavni problem fragmentacije pomnilnika rešen. Ta postopek delitve na strani imenujemo ostranjevanje (paging). Na spodnji sliki je prikazan primer ostranjevanja preko enostopenjske tabele. Pri segmentaciji (segmentation) je princip podoben kot pri ostranjevanju, le da so lahko segmenti različno veliki, za razliko od strani, ki imajo vse enako velikost. Vsak program si lahko predstavljamo, da je sestavljen iz glavnega programa, podprogramov, globalnih in lokalnih spremenljivk in zato ga lahko segmentiramo. Program se pri segmentaciji razdeli na smiselne odseke, ki jim pravimo segmenti. V segment so združeni tisti deli programa, ki tvorijo smiselno celoto. Ali upravljanje s pomnilnikom na osnovi ostranjevanja in segmentacije nudi še kaj pomembnega poleg možnosti nesklenjene namestitve programa? Bistvena prednost segmentacije in ostranjevanja je zaščita pomnilnika. Za vsako stran oz. segment operacijski sistem označi, če je veljavna, če je dovoljeno branje (read only), branje in vpisovanje (read - write) ali pa le izvajanje (execute). Posegi izven strani oz. segmentov, ki pripadajo določenemu programu, niso dovoljeni. Če proces zahteva nedovoljen poseg v pomnilnik ali nedovoljeno operacijo, procesor javi sistemsko napako (past). Tako so programi tudi zavarovani drug pred drugim in pred nedovoljeno uporabo.

19 19 Prikaz izvedbe navideznega pomnilnika s segmentacijo: Kako pa operacijski sistem "ve", katere posamezne strani, ki so "raztresene" po fizičnem pomnilniku, pripadajo določenemu procesu? Že prevajalnik lahko pri prevajanju razdeli proces na strani in pripravi tabelo strani, ki se shrani skupaj s kodo procesa na disk. Ko se program nalaga v delovni pomnilnik, se nalaga po straneh. Za vsako stran se v tabelo strani shrani fizični naslov okvira strani, kamor se je prenesla stran. Torej je tabela strani tista, kjer so zbrane vse informacije o straneh, ki jih zaseda program in o zaščiti posameznih strani. Tako operacijski sistem pride do posamezne strani preko tabele strani. Tako kot so podatki o posameznih straneh, ki jih vsebuje nek proces, shranjeni v tabeli strani v obliki deskriptorjev, so pri segmentaciji naslovi shranjeni v tabeli segmentov. V tabeli vsak deskriptor določa naslov posameznega segmenta, poleg naslova pa še dolžino segmenta, tako, da se pred uporabo vedno preveri, če naslov, ki ga izda procesor, ne presega velikosti segmenta. Tako je poskrbljeno za varnost podatkov in programov. Tudi v tabeli segmentov so dodani biti, ki določajo lastnosti in omejitve za vsak segment. Te lahko omogočajo, da je kateri od segmentov solastniški (shared) in ga lahko uporablja več procesov, določajo, ali je segment veljaven, ali se segment lahko le bere ali bere in vpisuje, izvaja, itd. Segmentacija in ostranjevanje upočasnita dostop do pomnilnika, ker poteka dostop do posameznih strani oz. segmentov preko tabel strani oz. segmentov. Problem delno ublaži poseben predpomnilnik, v katerega se shranjujejo naslovi nazadnje uporabljanih strani oz. segmentov. Uporabljena literatura: Operacijski sistemi, Damjan Zazula, FERI, Maribor, 1997 Operacijski sistemi, Saša Divjak, FRI, Ljubljana, 1999 Gradivo z internetnih strani

Navodila za uporabo Garmin Nüvi 1200

Navodila za uporabo Garmin Nüvi 1200 Navodila za uporabo Garmin Nüvi 1200 Kratek povzetek navodil in uporabniški priročnik ste dobili zraven aparata. Tukaj bomo še enkrat omenili pomembnejše postopke uporabe. 1. Predpriprava Prižgite aparat

Více

Spajanje dokumentov v Word-u 2007

Spajanje dokumentov v Word-u 2007 Spajanje dokumentov v Word-u 2007 Matjaž Prtenjak 2/40 Spajanje dokumentov v Word-u 2007 / O E-knjigi O E-knjigi E-knjiga je nastala na podlagi avtorjevih izkušenj s problematiko spajanja dokumentov v

Více

Intervalna ocena parametra

Intervalna ocena parametra Psihologija UL,. st., Statistično 5.. Ocenjevanje araetrov Univerza v Ljubljani, ilozofska fakulteta, Oddelek za sihologijo Študij rve stonje Psihologija. seester, redet Statistično Izr. rof. dr. Anja

Více

PRIROČNIK CELOSTNE GRAFIČNE PODOBE

PRIROČNIK CELOSTNE GRAFIČNE PODOBE PRIROČNIK CELOSTNE GRAFIČNE PODOBE IZDAJATELJ: Državna volilna komisija, zanjo Dušan Vučko AVTORICA: Tanja Užmah, Akademija za likovno umetnost in oblikovanje, Univerza v Ljubljani MENTOR: izr. prof. Boštjan

Více

Računalništvo in informatika (vaje)

Računalništvo in informatika (vaje) EKONOMSKA GIMNAZIJA Komenskega 4, Kranj 04-20 10 600 SREDNJA POKLICNA IN STROKOVNA ŠOLA C. Staneta Žagarja 33, Kranj 04-20 10 620 Računalništvo in informatika (vaje) Pripravila: Tomo Grahek, Marjeta Barbo

Více

MIFID_FORMS_LIST_SLV

MIFID_FORMS_LIST_SLV MIFID_FORMS_LIST_SLV Obrazec: Nalog za dvig finančnih sredstev Obrazec: Nalog za prenos denarja Obrazec: Naročilo za prevod denarja v okviru družbe Obrazec: Dopolnitve in spremembe kontaktnih podatkov

Více

IZKAZ POŽARNE VARNOSTI STAVBE Objekt: SKLADIŠČE REPROMATERIALA

IZKAZ POŽARNE VARNOSTI STAVBE Objekt: SKLADIŠČE REPROMATERIALA IZKAZ POŽARNE VARNOSTI STAVBE Objekt: SKLADIŠČE REPROMATERIALA Lokacija: Investitor: Naročnik: Vrsta projektne dokumentacije Jadranska cesta 28, 2000 Maribor JP ENERGETIKA MARIBOR d.o.o., Jadranska cesta

Více

Přednáška. Systémy souborů. FAT, NTFS, UFS, ZFS. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012

Přednáška. Systémy souborů. FAT, NTFS, UFS, ZFS. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Přednáška Systémy souborů. FAT, NTFS, UFS, ZFS. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem

Více

Souborový systém (File System FS) Souborové systémy. Souborová fragmentace. Disková fragmentace. Organizace dat na pevném disku

Souborový systém (File System FS) Souborové systémy. Souborová fragmentace. Disková fragmentace. Organizace dat na pevném disku Výpočetní technika I Souborové systémy Souborový systém (File System FS) Způsob organizace informací (souborů) ukládaných na bloková zařízení paměťová média (disky, pásky, CD, DVD, BD,...) počítače. Souborový

Více

BREZ ELEKTRONSKE POŠTE NE GRE!

BREZ ELEKTRONSKE POŠTE NE GRE! BREZ ELEKTRONSKE POŠTE NE GRE! Priročnik za prostovoljce Simbioza 2013 Užitek je srečati pogled tistega, kateremu si pred kratkim storil kaj dobrega. (La BRUYERE) Naj ti bo priročnik v pomoč pri poučevanju

Více

LEKSIKOGRAFOVI ZAPISKI O KORPUSNEM SLOVARJU

LEKSIKOGRAFOVI ZAPISKI O KORPUSNEM SLOVARJU František Čermák Filozofska fakulteta Karlove univerze v Pragi Inštitut za češki nacionalni korpus UDK 811.162.3 374.81 LEKSIKOGRAFOVI ZAPISKI O KORPUSNEM SLOVARJU V prispevku skušamo izpostaviti nekatere

Více

Avtonomni mobilni sistemi. Izr. prof. dr. Gregor Klančar Planiranje poti

Avtonomni mobilni sistemi. Izr. prof. dr. Gregor Klančar Planiranje poti Avtonomni mobilni sistemi Izr. prof. dr. Gregor Klančar gregor.klancar@fe.uni-lj.si Planiranje poti 2013/2014 Uvod Robot deluje v okolju Mobilnost zahteva: načrtovanje premika iz točka A do točke B izračun

Více

Přednáška. Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012

Přednáška. Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Přednáška Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského

Více

Operační systémy. Přednáška 7: Správa paměti I

Operační systémy. Přednáška 7: Správa paměti I Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I 1 Správa paměti (SP) Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který

Více

POŠTA SLOVENIJE d. o. o MARIBOR NAVODILA ZA DELO Z WEB APLIKACIJO POŠTNO OKENCE PRI VAS

POŠTA SLOVENIJE d. o. o MARIBOR NAVODILA ZA DELO Z WEB APLIKACIJO POŠTNO OKENCE PRI VAS POŠTA SLOVENIJE d. o. o. 2500 MARIBOR NAVODILA ZA DELO Z WEB APLIKACIJO POŠTNO OKENCE PRI VAS Maribor, 28. marec 2014 1. UVOD... 4 2. NAMESTITEV APLIKACIJE... 4 2.1 Zahteve za strojno in programsko opremo...

Více

IPZ laboratoře Struktura pevného disku L305 Cvičení 1 Cvičící:

IPZ laboratoře Struktura pevného disku L305 Cvičení 1 Cvičící: IPZ laboratoře Struktura pevného disku L305 Cvičení 1 2012 Cvičící: Šimek Václav, Mičulka Lukáš, Šimková Marcela, Tříska Vít Obsah cvičení Fyzická struktura pevného disku Geometrie, rozhraní, základní

Více

EKOLOGIJA - STISKANJE

EKOLOGIJA - STISKANJE EKOLOGIJA - STISKANJE Paketirke Paketirke so stiskalnice za predelavo paketiranje kovinskih ostankov ploèevine. Osnovna funkcija je zmanjševanje volumna odpadnim materialom. Oblikovani paketi, pa so enostavni

Více

ČASOPISNE ROTACIJE UVOD

ČASOPISNE ROTACIJE UVOD UVOD ČASOPISNE ROTACIJE Tiskarske rotacije delimo glede na namen uporabe: komercialni tisk (akcidenčni tisk heat set) časopisni tisk (cold set) tisk embalaže tisk neskončnih obrazcev, etiket Tisk na zvitke

Více

Logická struktura pevného disku

Logická struktura pevného disku Logická struktura pevného disku Slouží k uchovávání základních informací o paměťovém prostoru pevného disku 1. Tyto informace umožňují především: přehlednou organizaci a správu dat na pevném disku, nalezení

Více

2010/2011 ZS P i r i nc č py po ít č čů a SOUBOROVÝ SUBSYSTÉM

2010/2011 ZS P i r i nc č py po ít č čů a SOUBOROVÝ SUBSYSTÉM Pi Principy i počítačů čů SOUBOROVÝ SUBSYSTÉM požadavky perzistentní uchovávání dat zvětšení pracovního objemu při zpracování dat dostupnost různými procesy Soubor abstrakce, která umožňuje uložit informace

Více

PRIROČNIK ZA NADALJEVALNI TEČAJ MICROSOFT WORD-A

PRIROČNIK ZA NADALJEVALNI TEČAJ MICROSOFT WORD-A PRIROČNIK ZA NADALJEVALNI TEČAJ MICROSOFT WORD-A Avtor: Drago Perc 1 KAZALO: 1. POLJA V WORDU... 3 2. PREDLOGE IN SLOGI... 5 2.1. PREDLOGE... 5 2.2. SLOGI... 7 2.3. ČAROVNIKI... 8 3. PRESLIKOVALNIK OBLIK...

Více

Principy operačních systémů. Lekce 7: Souborový systém

Principy operačních systémů. Lekce 7: Souborový systém Principy operačních systémů Lekce 7: Souborový systém Souborový systém Souborový systém (anglicky file system) je označení pro způsob organizace dat ve formě souborů (a většinou i adresářů) tak, aby k

Více

POSVET OB MESECU POŽARNE VARNOSTI

POSVET OB MESECU POŽARNE VARNOSTI POSVET OB MESECU POŽARNE VARNOSTI - 15.09.2016 Kje je prisoten CO v bivalnem okolju? Kateri javljalnik CO je ustrezen? Kam namestiti javljalnik CO? GAŠPER GOLOB direktor Detektor sistemi d.o.o. Vodja sekcije

Více

Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading)

Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading) Správa paměti (SP) Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který

Více

Napačna uporaba lahko povzroči trajne poškodbe.

Napačna uporaba lahko povzroči trajne poškodbe. 1 Napačna uporaba lahko povzroči trajne poškodbe. - Priključni pretvornik uporabljajte samo skupaj s to napravo. Ne uporabljajte ga skupaj z drugimi napravami, ker jih lahko poškoduje - Z napravo rokujte

Více

ŠABLONSKI TISK PEDAGOŠKA FAKULTETA. Oddelek za Razredni pouk. Pri predmetu Didaktika likovne umetnosti II. Mentorica:

ŠABLONSKI TISK PEDAGOŠKA FAKULTETA. Oddelek za Razredni pouk. Pri predmetu Didaktika likovne umetnosti II. Mentorica: PEDAGOŠKA FAKULTETA Oddelek za Razredni pouk ŠABLONSKI TISK Pri predmetu Didaktika likovne umetnosti II Mentorica: Študentki: Amira Bavrk in Mateja Bombek Študijsko leto: 2014/2015 Maribor, november 2014

Více

Cena / mesec Mesečna naročnina za paket Rumeni 92 digitalnih tv programov 18,90

Cena / mesec Mesečna naročnina za paket Rumeni 92 digitalnih tv programov 18,90 Cenik storitev KRS Analogna televizija * Osnovna zelena KTV naročnina 13,53 Osnovna zelena KTV naročnina-nekodiran rumen paket DTV brez opreme 16,90 Naročnina osnovna analogna in digitalna TV-nekodiran

Více

B-panel. C-panel. S-panel. Osnovni enobarvni paneli. Zasteklitve. strani strani strani

B-panel. C-panel. S-panel. Osnovni enobarvni paneli. Zasteklitve. strani strani strani Zgodba vaše hiše B-panel strani 8-11 Osnovni enobarvni 3020 3021 3023 paneli 3040 3041 Zasteklitve C-panel strani 12-20 S-panel strani 26-33 1012 1010 1013 2090 2091 1022 1023 1021 2020 1040 1041 1042

Více

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy Operační systémy 1 Přednáška číslo 11 3. 5. 2010 Souborové systémy Dělení dle bezpečnosti Souborové systémy s okamžitým zápisem pouze jeden druh operace a další musí čekat. Data se nemohou ztratit, ale

Více

Knjiga prejetih računov

Knjiga prejetih računov Navodila za uporabo SAOPprac Knjiga prejetih računov SAOP d.o.o. PRAC 1 Vsebina SAOP knjiga prejetih računov 8 O programu 8 Glavno programsko okno 9 Zagon programa 9 Nastavitve 11 Nastavitve programa (Alt

Více

Operační systémy. Přednáška 8: Správa paměti II

Operační systémy. Přednáška 8: Správa paměti II Operační systémy Přednáška 8: Správa paměti II 1 Jednoduché stránkování Hlavní paměť rozdělená na malé úseky stejné velikosti (např. 4kB) nazývané rámce (frames). Program rozdělen na malé úseky stejné

Více

Uporabniški priročnik

Uporabniški priročnik Merilnik dolžine kablov SeeSnake CountPlus Tools For The Professional Splošne varnostne informacije OPOZORILO Pred uporabo naprave pozorno preberite ta uporabniški priročnik. Nerazumevanje in neupoštevanje

Více

TISK 1 Delovni zvezek za vaje

TISK 1 Delovni zvezek za vaje TISK 1 za vaje Študijsko leto 2011/12 Ime: Priimek: 1 ODDAJA IN POPRAVA VAJ Vaja Oddane vaje Popravljene vaje Opombe 1 2 3 4 5 6 7 Zaključene vaje: 2 VSEBINA VAJ 1. VAJA POMNILNIKI INFORMACIJ IN KAKOVOSTNE

Více

profilni cilindri, ključavnice kljuke in rozete

profilni cilindri, ključavnice kljuke in rozete profilni cilindri, ključavnice kljuke in rozete Kazalo Profilni cilindri: T100... K6... K56... K5... K3... K1... K... 3 3 4 4 5 5 6 Profilni polcilindri:... K1... K5... 6 6 Profilni cilinder z gumbom:

Více

Souborový systém NTFS (New Technology File System) Jan Šváb

Souborový systém NTFS (New Technology File System) Jan Šváb Souborový systém NTFS (New Technology File System) Jan Šváb Historie vyvinut Microsoftem pro Windows NT postupný vývoj Základní struktura oddílu prostor v oddíle rozdělen na clustery nejmenší adresovatelné

Více

UČNA URA: Spoznavanje prometnih znakov

UČNA URA: Spoznavanje prometnih znakov ČLAN La Prevention Routiere Internationale UČNA URA: Spoznavanje prometnih znakov Cilji: spoznavanje osnovnih skupin prometnih znakov, pomen posameznih prometnih znakov, spoznavanje različnih geometrijskih

Více

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba.

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba. Odpovědi jsem hledala v prezentacích a na http://www.nuc.elf.stuba.sk/lit/ldp/index.htm Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je

Více

Principy počítačů a operačních systémů

Principy počítačů a operačních systémů Principy počítačů a operačních systémů Operační systémy Souborové systémy Zimní semestr 2011/2012 Poděkování Při přípravě této prezentace jsem většinu materiálu převzal z prezentace Yaghob, J. Základy

Více

profilni cilindri ključavnice kljuke

profilni cilindri ključavnice kljuke profilni cilindri ključavnice kljuke - Tehnični opisi in mere v tem katalogu, tudi tiste s slikami in risbami niso zavezujoče. - Pridružujemo si pravico do oblikovnih izboljšav. - Ne prevzemamo odgovornosti

Více

5. Naslov za korespondenco, če ni isti kot stalni:

5. Naslov za korespondenco, če ni isti kot stalni: Dotazník pro účely posouzení žádosti o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti dle zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých

Více

POŠTA SLOVENIJE d. o. o MARIBOR SPLOŠNI POGOJI IZVAJANJA DRUGIH POŠTNIH STORITEV

POŠTA SLOVENIJE d. o. o MARIBOR SPLOŠNI POGOJI IZVAJANJA DRUGIH POŠTNIH STORITEV POŠTA SLOVENIJE d. o. o. 2500 MARIBOR SPLOŠNI POGOJI IZVAJANJA DRUGIH POŠTNIH STORITEV Maribor, december 2016 VSEBINA STRAN I. SPLOŠNE DOLOČBE 5 vsebina 5 izvajanje drugih poštnih storitev 5 pojmi 5 II.

Více

LED PRIKAZOVALNIK. Raziskovalna naloga ŠOLSKI CENTER CELJE. Srednja šola za kemijo, elektrotehniko in računalništvo

LED PRIKAZOVALNIK. Raziskovalna naloga ŠOLSKI CENTER CELJE. Srednja šola za kemijo, elektrotehniko in računalništvo ŠOLSKI CENTER CELJE Srednja šola za kemijo, elektrotehniko in računalništvo LED PRIKAZOVALNIK Raziskovalna naloga Avtor: Jure Vrbovšek, E-3.c Mentor: Gregor Kramer, univ. dipl. inž. el. Mestna občina Celje,

Více

Šolski center Celje. Srednja šola za gradbeništvo. Pot na lavo 22, 3000 Celje NADSTREŠKI. Gorazd Kunšek, G-3B Denis Jošt, G-3B

Šolski center Celje. Srednja šola za gradbeništvo. Pot na lavo 22, 3000 Celje NADSTREŠKI. Gorazd Kunšek, G-3B Denis Jošt, G-3B Šolski center Celje Srednja šola za gradbeništvo Pot na lavo 22, 3000 Celje NADSTREŠKI Avtorji : Simona Žnidaršič, G-3B Gorazd Kunšek, G-3B Denis Jošt, G-3B Mentor: Arnold Ledl, univ.dip.inž.arh. Mestna

Více

T105VF. T105-manual - 1 BEZDRÁTOVÝ TERMOSTAT BEZDRÔTOVÝ TERMOSTAT WIRELESS THERMOSTAT TERMOSTAT BEZPRZEWODOWY TERMOSZTÁT VEZETÉK NELKÜLI

T105VF. T105-manual - 1 BEZDRÁTOVÝ TERMOSTAT BEZDRÔTOVÝ TERMOSTAT WIRELESS THERMOSTAT TERMOSTAT BEZPRZEWODOWY TERMOSZTÁT VEZETÉK NELKÜLI T105-manual - 1 Zamenjava baterij Zamenjavo baterij priporočamo pri ponazoritvi ikone baterije. Pri zamenjavi baterij: 1. Izklopite dovod toka v sprejemno enoto. 2. Odstranite zadnji pokrov oddajne enote.

Více

Souborové systémy. Architektura disku

Souborové systémy. Architektura disku Souborové systémy Architektura disku Disk je tvořen několika plotnami s jedním nebo dvěma povrchy, na každém povrchu je několik soustředných kružnic (cylindrů) a na každém několik úseků (sektorů). Příklad

Více

Operační systémy. Jednoduché stránkování. Virtuální paměť. Příklad: jednoduché stránkování. Virtuální paměť se stránkování. Memory Management Unit

Operační systémy. Jednoduché stránkování. Virtuální paměť. Příklad: jednoduché stránkování. Virtuální paměť se stránkování. Memory Management Unit Jednoduché stránkování Operační systémy Přednáška 8: Správa paměti II Hlavní paměť rozdělená na malé úseky stejné velikosti (např. 4kB) nazývané rámce (frames). Program rozdělen na malé úseky stejné velikosti

Více

CS Návod k použití 2 Chladnička s mrazničkou SL Navodila za uporabo 19 Hladilnik z zamrzovalnikom S53620CSW2

CS Návod k použití 2 Chladnička s mrazničkou SL Navodila za uporabo 19 Hladilnik z zamrzovalnikom S53620CSW2 CS Návod k použití 2 Chladnička s mrazničkou SL Navodila za uporabo 19 Hladilnik z zamrzovalnikom S53620CSW2 2 OBSAH 1. BEZPEČNOSTNÍ INFORMACE... 3 2. BEZPEČNOSTNÍ POKYNY...4 3. POPIS SPOTŘEBIČE...6 4.

Více

GT-I9195. Navodila za uporabo.

GT-I9195. Navodila za uporabo. GT-I9195 Navodila za uporabo www.samsung.com Več o teh navodilih Ta naprava ponuja visoko kakovostno mobilno komunikacijo in zabavo s pomočjo visokih standardov in tehnološkega znanja družbe Samsung. Ta

Více

09. Memory management. ZOS 2006, L.Pešička

09. Memory management. ZOS 2006, L.Pešička 09. Memory management ZOS 2006, L.Pešička Správa paměti paměťová pyramida absolutní adresa relativní adresa počet bytů od absolutní adresy fyzický prostor adres fyzicky k dispozici výpočetnímu systému

Více

Operační systémy 2. Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10

Operační systémy 2. Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10 Operační systémy 2 Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10 Základní pojmy Paměťové médium periferní zařízení nejvyšší důležitosti samotný OS je obvykle uložen na paměťovém zařízení. Proto je

Více

GT-I8260. Navodila za uporabo.

GT-I8260. Navodila za uporabo. GT-I8260 Navodila za uporabo www.samsung.com Več o teh navodilih Ta naprava ponuja visoko kakovostno mobilno komunikacijo in zabavo s pomočjo visokih standardov in tehnološkega znanja družbe Samsung. Ta

Více

PRILOGA 3: PREDLOG (EVA: ) ZAKON O MNOŽIČNEM VREDNOTENJU NEPREMIČNIN (ZMVN-1)

PRILOGA 3: PREDLOG (EVA: ) ZAKON O MNOŽIČNEM VREDNOTENJU NEPREMIČNIN (ZMVN-1) PRILOGA 3: PREDLOG (EVA: 2015-1611-0018) ZAKON O MNOŽIČNEM VREDNOTENJU NEPREMIČNIN (ZMVN-1) I. UVOD 1. OCENA STANJA IN RAZLOGI ZA SPREJEM PREDLOGA ZAKONA 1.1. Ocena stanja Zakon o množičnem vrednotenju

Více

ZOFKA KVEDROVÁ (1878 1926) Recepce její tvorby ve 21. století. Národní knihovna ČR Slovanská knihovna

ZOFKA KVEDROVÁ (1878 1926) Recepce její tvorby ve 21. století. Národní knihovna ČR Slovanská knihovna Národní knihovna ČR Slovanská knihovna ZOFKA KVEDROVÁ (1878 1926) Recepce její tvorby ve 21. století Sestavily Doc. Dr. Jasna Honzak Jahič Doc. PhDr. Alenka Jensterle-Doležalová, CSc. Praha 2008 KATALOGIZACE

Více

INTELIGENTNI MULTIKOPTER

INTELIGENTNI MULTIKOPTER Mentorja: Edvard Trdan, univ. dipl. inž. el. ddr. Jožica Bezjak INTELIGENTNI MULTIKOPTER LUKA ARTELJ, MATEVŽ MIKUŽ Ljubljana, april 2015 PODROČJE: Elektrotehika, elektronika in robotika 1. Povzetek 2.

Více

KP500 Navodila za uporabo

KP500 Navodila za uporabo Del vsebine v tem priročniku se lahko razlikuje od vašega telefona, odvisno od programske opreme telefona ali ponudnika storitev. KP500 Navodila za uporabo Čestitamo vam ob nakupu naprednega in kompaktnega

Více

Logická struktura disku

Logická struktura disku Logická struktura disku Logická struktura disku se vytváří pomocí vysokoúrovňového formátování. Slouží k organizaci dat uložených na pevném disku. Umožňuje jeden fyzický disk rozdělit na více oddílů, které

Více

SISTEMI PREGRADNIH ZAVES

SISTEMI PREGRADNIH ZAVES SISTEMI PREGRADNIH ZAVES IMAMO 70 LET IZKUŠENJ, PRIHODNOST JE ČISTI ADRENALIN First Edition Magazine 1 ELAN INVENTA Zgodbe o uspehu PREGRADNE ZAVESE Pregradne zavese Elan spadajo med vgrajeno opremo in

Více

Externí paměti 1 Feromagnetické

Externí paměti 1 Feromagnetické Technické prostředky počítačové techniky Informační systémy 2 Externí paměti 1 Feromagnetické IS2-4 1 Dnešní info: Informační systémy 2 05 Informační systémy 2 Simulace kyberútoku Novinky Internetu Projekt

Více

Paměťová média. Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda.

Paměťová média. Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda. Paměťová média Motto dne: Z Berkeley vzešly dvě důležité věci LSD a BSD. Nevěříme, že je to náhoda. Základní pojmy Paměťové médium periferní zařízení nejvyšší důležitosti samotný OS je obvykle uložen na

Více

WayteQ x950bt-hd GPS Navigacija

WayteQ x950bt-hd GPS Navigacija WayteQ x950bt-hd GPS Navigacija Navodila za uporabo Slovakian verzija Zahvaljujemo se vam za izkazano zaupanje z uporabo WAYTEQ izdelkov! WAYTEQ si pridružuje pravico do končne verzije navodil za uporabo.

Více

Souborové systémy a logická struktura dat (principy, porovnání, příklady).

Souborové systémy a logická struktura dat (principy, porovnání, příklady). $TECH 13 Str. 1/5 Souborové systémy a logická struktura dat (principy, porovnání, příklady). Vymezení základních pojmů Soubor První definice: označuje pojmenovanou posloupnost bytů uloženou na nějakém

Více

Operační systémy 1. Přednáška číslo 10 26. 4. 2010. Struktura odkládacích zařízení

Operační systémy 1. Přednáška číslo 10 26. 4. 2010. Struktura odkládacích zařízení Operační systémy 1 Přednáška číslo 10 26. 4. 2010 Struktura odkládacích zařízení Základní pojmy Paměťové médium periferní zařízení nejvyšší důležitosti samotný OS je obvykle uložen na paměťovém zařízení.

Více

RAID, LVM a souborové systémy

RAID, LVM a souborové systémy ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ RAID, LVM a souborové systémy České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická Ver.1.00 2010 Pevný disk Ideální pevný disk: nekonečně velký, nekonečně rychlý, věčný, udržující

Více

Projektna naloga pri predmetu informatika

Projektna naloga pri predmetu informatika II. gimnazija Maribor OSMOZA Projektna naloga pri predmetu informatika Dijak: Sara Brkljačič; Mentor oblike: Mirko Pešec, dipl. ing. elektrotehnike; Mentor vsebine: Leonida Serdinšek-Gričnik, dipl. ing.

Více

12. Správa souborů. ZOS 2006, L. Pešička

12. Správa souborů. ZOS 2006, L. Pešička 12. Správa souborů ZOS 2006, L. Pešička Informace 2. zápočtový test Látka z přednášek do 9. týdne Požadované znalosti Meziprocesová komunikace Synchronizace Základ MM Řešení konkrétních příkladů v BACI

Více

Operační systémy a sítě

Operační systémy a sítě Operační systémy a sítě Petr Štěpán, K13133 KN-E-229 stepan@labe.felk.cvut.cz Téma 6. Správa zařízení a souborové systémy Správa zařízení Non-volatile pamět ( nesmazatelná paměť) paměť, která uchová informaci

Více

Bezpečn č os o t t dat

Bezpečn č os o t t dat Bezpečnost dat Richard Biječek Samostatný pevný disk RAID (Redundant Array of Independent Disks) SW implementace (Dynamické disky) HW řešení (BIOS, Řadič disků) Externí disková pole iscsi Fiber Channel

Více

Přednáška. Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012

Přednáška. Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Přednáška Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského

Více

Operační systémy (OS)

Operační systémy (OS) Operační systémy (OS) Operační systém Základní softwarové vybavení Ovládá technické vybavení počítače Tvoří rozhraní mezi aplikačními (uživatelskými) programy a hardwarem organizace přístupu k datům spouštění

Více

Uporabniški priročnik

Uporabniški priročnik SLOVENŠČINA Uporabniški priročnik Podpira 4G LTE* * Pri omrežnem ponudniku preverite, ali USIM podpira 4G LTE Posnetki zaslonov in slike se lahko razlikujejo od tistih v telefonu. Del vsebine v tem priročniku

Více

Fyzická a logická struktura media HDD

Fyzická a logická struktura media HDD Fyzická a logická struktura media HDD Struktura disku Každé médium (nosič) může mít více povrchů (surfaces), stran (sides), hlav (heads) disketa 1-2 povrchy (typicky 2) pevný disk - více povrchů Data jsou

Více

Memory Management vjj 1

Memory Management vjj 1 Memory Management 30.11.2016 vjj 1 30.11.2016 vjj 2 sledování stavu paměti free used správa paměti strategie přidělování paměti techniky přidělování paměti realizace uvolňování paměti 30.11.2016 vjj 3

Více

CENIK BETONSKIH MEŠANIC 2014

CENIK BETONSKIH MEŠANIC 2014 Betonarna Hoče, Miklavška cesta 72, SI - 2311 SPODNJE HOČE; Tel.: 02 / 320-71-23, Tel.: 02 / 320-71-31 CENIK BETONSKIH MEŠANIC 2014 veljavnost : od 01. 07. 2014 do izdaje novega cenika SVEŽE BETONSKE MEŠANICE

Více

1.1. Proveďte diagnostiku poskytnutého pevného disku (disků) s využitím technologie S.M.A.R.T. 1.2. Zjistěte informace o formátu na pevném disku

1.1. Proveďte diagnostiku poskytnutého pevného disku (disků) s využitím technologie S.M.A.R.T. 1.2. Zjistěte informace o formátu na pevném disku Periferní zařízení Laboratorní úloha C ( U lož e ní d at na p e v ný c h d i s c íc h) V y p rac ov ali : H A J A S J os e f J I Ř Í K P ř e m y s l ( z ap s al) K O R B E L O ta 1. Z a d á n í Laboratorní

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIII - 2.3.4 Rozdělení HDD Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 3. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Projekt je spolufinancován

Více

Maturitní téma: Operační MS-DOS

Maturitní téma: Operační MS-DOS Maturitní téma: Operační MS-DOS OS - základní softwarové vybavení každého, počítače. DOS byl diskový operační systém určený pro práci na počítačích kompaktabilních s počítači IBM PC. MSDOS poskytoval uživateli

Více

Správa počítačové sítě Novell NetWare

Správa počítačové sítě Novell NetWare Souborový systém Správa počítačové sítě Novell NetWare Ing. Daniel Studený Souborový systém Systém souborů (filesystem) způsob, jak organizovat soubory na ukládacích zařízeních systémy souborů používané

Více

Pivovarstvo PIVOVARSTVO

Pivovarstvo PIVOVARSTVO Pivovarstvo PIVOVARSTVO 96 KAZALO Pivovarski kotel BK Stran 98 Posoda za filtriranje piva LT Stran 100 Pivovarska cisterna BC Stran 101 Cisterna za filtriranje piva LC Stran 102 Pivovarski blok BH Stran

Více

snažte umístit na slunném místě, bez převislých objektů. Místo musí být chráněné

snažte umístit na slunném místě, bez převislých objektů. Místo musí být chráněné Návod na montáž a údržbu fóliovníku Navodila za sestavo 794113 - fóliovník Dim. 250x179x211 Splošna navodila Rastlinjak poskušajte postaviti na sončnem mestu, brez objektov, ki bi zakrivali sonce. Mesto

Více

Akcija velja do

Akcija velja do Akcija velja do 14.4.2014. igra, sanje in zabava Didašport d.o.o. Cesta 24. junija 23 1231 Ljubljana Črnuče T:01 530 35 37 www.didasport.si info@didasport.si Blazinice napolnjene z plastičnimi kroglicami

Více

Nov dom z novo oblogo

Nov dom z novo oblogo Nov dom z novo oblogo Talna in tudi stenska obloga v bivalnem prostoru še kako vpliva na naše počutje v domu. Predvsem pri podu je odvisno ali je ta mehek, topel in barvno usklajen z ostalo opremo. Seveda

Více

UGOTAVLJANJE VARNOSTI IGRAL IN IGRIŠČ. Slavko RUDOLF Oddelek za lesarstvo, Biotehniška fakulteta, Univerza v Ljubljani

UGOTAVLJANJE VARNOSTI IGRAL IN IGRIŠČ. Slavko RUDOLF Oddelek za lesarstvo, Biotehniška fakulteta, Univerza v Ljubljani UGOTAVLJANJE VARNOSTI IGRAL IN IGRIŠČ Slavko RUDOLF Oddelek za lesarstvo, Biotehniška fakulteta, Univerza v Ljubljani Strokovni posvet MINISTRSTVO ZA GOSPODARSTVO, april 2008 VSEBINA a. KAJ SO ZUNANJA

Více

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague Tomáš Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague Správa paměti v z/os 1 2 3 4 5 6 7 8 Data se ukládají do: REAL STORAGE = "rychlá" pamět např. RAM AUXILIARY

Více

Přednáška 2. Systémy souborů OS UNIX. Nástroje pro práci se souborovým systémem. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 2

Přednáška 2. Systémy souborů OS UNIX. Nástroje pro práci se souborovým systémem. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 2 Přednáška 2 Systémy souborů OS UNIX. Nástroje pro práci se souborovým systémem. 1 Systém souborů (FS) I 2 Systém souborů II Logický systém souborů pro běžného uživatele se jeví jako jediná homogenní struktura

Více

PRENOSNI DIGITALNI TELEVIZOR Z VISOKO LOČLJIVOSTJO TV STAR T7 HD LCD UPORABNIŠKA NAVODILA SLO

PRENOSNI DIGITALNI TELEVIZOR Z VISOKO LOČLJIVOSTJO TV STAR T7 HD LCD UPORABNIŠKA NAVODILA SLO PRENOSNI DIGITALNI TELEVIZOR Z VISOKO LOČLJIVOSTJO TV STAR T7 HD LCD UPORABNIŠKA NAVODILA SLO KAZALO Pomembna varnostna opozorila...3 Operacijski vmesnik...4 Daljinski upravljalnik...5 Priključitev sistema...5

Více

Karel Johanovský Petr Jelínek. Aneb, co všechno je potřeba

Karel Johanovský Petr Jelínek. Aneb, co všechno je potřeba Karel Johanovský Petr Jelínek SPŠ JIA Rozdělení disku a souborové systémy Aneb, co všechno je potřeba než nainstalujete OS 1 Úvodem Před instalací OS bychom si měli důkladně promyslet rozdělení pevného

Více

1 Paměť a číselné soustavy

1 Paměť a číselné soustavy Úvod 1 Paměť a číselné soustavy Počítač používá různé typy pamětí. Odlišují se svou funkcí, velikostí, rychlostí zápisu a čtení, schopností udržet data v paměti. Úkolem paměti je zpřístupňovat data dle

Více

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11 Obsah Úvod 11 Informace o použitém hardwaru 12 Několik poznámek k Windows 13 Windows XP 13 Windows Vista 13 Kapitola 1 Skříně počítačů 15 Typy skříní 15 Desktop 15 Tower (věžová provedení) 15 Rozměry skříní

Více

Pokročilé architektury počítačů

Pokročilé architektury počítačů Pokročilé architektury počítačů Architektura paměťového a periferního podsystému České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická A4M36PAP Pokročílé architektury počítačů Ver.1.00 2010 1 Motivace

Více

Paměti Flash. Paměti Flash. Základní charakteristiky

Paměti Flash. Paměti Flash. Základní charakteristiky Paměti Flash K.D. - přednášky 1 Základní charakteristiky (Flash EEPROM): Přepis dat bez mazání: ne. Mazání: po blocích nebo celý čip. Zápis: po slovech nebo po blocích. Typická životnost: 100 000 1 000

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

CENIK SELTRON. Martin d.o.o., Hmeljarska ulica 1, SI Žalec / T: 03/ / F: 03/ / E: / W:

CENIK SELTRON. Martin d.o.o., Hmeljarska ulica 1, SI Žalec / T: 03/ / F: 03/ / E: / W: SELTRON - 01 Vse cene v ceniku so informativnega značaja. Vse cene so v Eurih, brez upoštevanega DDV. Cenik velja od 11.07. dalje do preklica oz.izdaje novega cenika. Pridržujemo si pravico do spremembe

Více

IROSS - cepilci drv številka 1

IROSS - cepilci drv številka 1 MX 120 MX 220 KATALOG IN CENIK 2014/2 IROSS - PREDSTAVITEV IROSS - moč v imenu, ki je rezultat družinske tradicije izdelave cepilcev za drva. Cepilci in ostala gozdarska tehnika blagovne znamke IROSS so

Více

ZRAK - VODA TOPLOTNE ČRPALKE 2013 SRCE VAŠEGA DOMA

ZRAK - VODA TOPLOTNE ČRPALKE 2013 SRCE VAŠEGA DOMA ZRAK - VODA TOPLOTNE ČRPALKE 2013 SRCE VAŠEGA DOMA H E A T P U M P S Toplotne črpalke V današnjem času se ljudje čedalje bolj osredotočajo na zmanjševanje stroškov ogrevanja. Tradicionalni sistem ogrevanja

Více

PRIMERJAVA KATEGORIZACIJE GOZDNIH CEST NA ČEŠKEM IN V SLOVENIJI TER IZDELAVA PROJEKTA GOZDNE CESTE S PROGRAMOM ROADPAC

PRIMERJAVA KATEGORIZACIJE GOZDNIH CEST NA ČEŠKEM IN V SLOVENIJI TER IZDELAVA PROJEKTA GOZDNE CESTE S PROGRAMOM ROADPAC UNIVERZA V LJUBLJANI BIOTEHNIŠKA FAKULTETA ODDELEK ZA GOZDARSTVO IN OBNOVLJIVE GOZDNE VIRE Peter KRISTAN PRIMERJAVA KATEGORIZACIJE GOZDNIH CEST NA ČEŠKEM IN V SLOVENIJI TER IZDELAVA PROJEKTA GOZDNE CESTE

Více

BA 611 Dexaplan. Obsah. Úvod Použití ke stanovenému účelu... Strana 4 Rozsah dodávky... Strana 4 Vybavení... Strana 4 Technické údaje...

BA 611 Dexaplan. Obsah. Úvod Použití ke stanovenému účelu... Strana 4 Rozsah dodávky... Strana 4 Vybavení... Strana 4 Technické údaje... Obsah Poplašné zařízení a volicí zařízení v nouzovém případě Poplašný a núdzový voliaci prístroj Naprava za klicanje v primeru alarma in klic v sili Pokyny pro obsluhu a bezpečnostní pokyny Pokyny pre

Více

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY Souborové systémy pracovních stanic BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Ondřej Mareš Vedoucí práce: Dr. Ing. Jiří Toman Plzeň, 14.

Více

Avtoradio JVC KD DB65

Avtoradio JVC KD DB65 SLO NAVODILA ZA UPORABO IN MONTAŽO Kat. št.: 108 66 03 www.conrad.si NAVODILA ZA UPORABO Avtoradio JVC KD DB65 Kataloška št.: 108 66 03 KAZALO OKOLJU PRIJAZNO ODSTRANJEVANJE...3 IZDELEK Z LASERJEM...3

Více

Instalace OS, nastavení systému

Instalace OS, nastavení systému ZVT Instalace OS, nastavení systému SW vybavení PC HW hardware zařízení počítače (+ firmware těchto zařízení, BIOS VGA, ) BIOS basic input output systém poskytuje služby OS, uložen v paměti na MB. (Nastavení

Více

ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ. Správa paměti. Přímý přístup k fyzické paměti, abstrakce: adresový prostor, virtualizace, segmentace

ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ. Správa paměti. Přímý přístup k fyzické paměti, abstrakce: adresový prostor, virtualizace, segmentace ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Správa paměti Přímý přístup k fyzické paměti, abstrakce: adresový prostor, virtualizace, segmentace České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická Y38ÚOS Úvod do operačních

Více