KONTRABAS (2) KONCEPCE VÝUKY V ZUŠ POLICE NAD METUJÍ. (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autor: Lubor Bořek

Transkript

1 KONTRABAS (2) KONCEPCE VÝUKY V ZUŠ POLICE NAD METUJÍ (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autor: Lubor Bořek Duben 2013

2 1. Reforma ZUV ve vztahu k výuce hry na kontrabas Zavedení Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání v roce 2010 přineslo několik novinek. Jednou z nich bylo sjednocení délky studia u všech studijních zaměření a to i u těch, které do té doby měly nastaveno kratší období (většinou 4 ročníky místo běžných sedmi) u nástrojů, kde se předpokládalo pozdější zahájení výuky, zpravidla v 10 letech. Toto platilo pro fyzicky náročnější nástroje, jako jsou právě kontrabasy, ale týkalo se to i dechových nástrojů a bicích. Nyní však byly školy postaveny před povinnost vypracovat svoje školní vzdělávací programy pro žáky na I. stupni základního studia od sedmi let věku bez ohledu na tradici a rozdílné zkušenosti. To mezi mnohými pedagogy vzbudilo určité rozhořčení a nesouhlas (zvlášť mezi kontrabasisty) s poukazem právě na nutné fyzické předpoklady, potřebné k ovládnutí tohoto nástroje. Podobně argumentovali i učitelé větších dechových nástrojů, jako jsou např. tuby, pozouny, fagoty apod. Protože naše škola již mnoho let před zavedením reformy s úspěchem vyučovala nejmenší děti právě v těchto netradičních oborech, rád se s vámi podělím o naše zkušenosti samozřejmě vzhledem k tématu zůstaneme především u výuky hry na kontrabas. Navíc dlouhodobě nabízíme individuální vzdělávání na tyto hudební nástroje již v přípravném studiu žákům ve věku 5 7 let, mnohdy i mladším, to znamená nejenom na zobcovou flétnu nástroj, který si většina pedagogů na jiných školách dokáže představit jako jediný dostupný tak malým dětem - ale i na klavír, smyčcové nástroje a dokonce i na skutečné žesťové nástroje (trubku, tenor, lesní roh), což je opravdu rarita v rámci celé ČR. Je to umožněno nejenom díky pedagogickým zkušenostem, ale i speciálním vybavením na jednotlivých odděleních osminové (v několika případech dokonce i šestnáctinové) velikosti smyčcových nástrojů, krátké kornety a tzv. pocket trubky, odlehčené bejby lesní rohy atd. Protože ZUŠ v Polici nad Metují je i v této oblasti průkopníkem a držitelem cenného know how v rámci celé republiky, zaměřím se na zkušenosti a poznatky, které naše škola získala při výuce malých dětí právě ve hře na kontrabas a které mohou být inspirací i jiným školám při hledání nových vzdělávacích příležitostí 2

3 2. Výuka malých dětí ve hře na kontrabas 2.1 Koncepce výuky Koncepce výuky na našem hudebním oboru vycházela ze dvou praxí ověřených poznatků: 1) Čím dříve se začne se soustavnou hudební a instrumentální výukou u dítěte, tím větší je naděje, že se u žáka vypěstují dostatečně silné morálně volní vlastnosti, které mu umožní vytrvat ve studiu po celý vzdělávací cyklus a osvojit si charakterové vlastnosti, nezbytné pro úspěšné zvládnutí stoupajících studijních nároků a technických problémů 2) Jestliže je žák členem kolektivu, ve kterém má vytvořeny dostatečně silné kolegiální vazby, je mnohem více chráněn před krizí pubertálního věku (tento poznatek vyjadřuje i motivační název našeho školního vzdělávacího programu pro hudební obor Společně to jde lépe ). To tedy znamená, že je snaha začít s výukou na hudební nástroj již v nejútlejším věku (pět let, ale v případě vhodných dispozic i méně u ostatních smyčcových nástrojů), a také co nejdříve zařadit děti do přípravné souborové hry. Na škole je vytvořen několikaúrovňový systém kolektivní a souborové hry, který začíná již v přípravném studiu a prochází bez přerušení prvním i druhým stupněm studia. Všichni žáci jsou tak zapojeni během celého studia ve výuce kolektivní interpretace. Pozn.: Studium na základních uměleckých školách je členěno do několika stupňů podle věku žáků. Pro nejmenší děti (5 7 let) je zřízeno Přípravné studium, které může mít dva ročníky. Na něj navazuje Základní studium nejprve I. stupněm, který má 7 ročníků a žáci ho absolvují ve 14 letech; po něm přichází II. stupeň se čtyřmi ročníky. Posledním stupněm je tzv. Studium pro dospělé, které může mít maximálně čtyři ročníky. 3

4 Závěrečná zkouška Závěrečná zkouška Závěrečná zkouška 2.2 Současná organizace studia na ZUŠ ve všech studijních zaměřeních: Přípravné Základní studium: studium: ( I. Stupeň ) Věk dítěte: 5 7 let 7 14 let Hudební obor: 1. ročník 2. ročník 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Taneční obor: 1. ročník 2. ročník 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Výtvarný obor: 1. ročník 2. ročník 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník LDO: 1. ročník 2. ročník 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Základní studium: Studium pro dospělé: ( II. Stupeň ) Věk žáka: let Nad 18 let Hudební obor: I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník Taneční obor: I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník Výtvarný obor: I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník LDO: I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník

5 2.3 Víceúrovňový systém kolektivní a souborové hry: Smyčcové nástroje: Přípravné studium Základní studium I. Stupně Základní studium II. Stupně Přípravný smyčcový soubor Dětský komorní orchestr Archi piccoli Dechové a bicí nástroje: Přípravné studium Základní studium I. Stupně Základní studium II. Stupně Přípravný dechový soubor Small Band Big Band Sborový zpěv: Kapičky Přípravné studium Základní studium I. stupně Základní studium II. stupně Pramíneček, Pramínek Studánečka Studánka 5

6 2.4 Podmínky pro výuku hry na kontrabas Kontrabas je největším nástrojem v rodině smyčcových nástrojů a hra na něj vyžaduje velkou fyzickou vyspělost a zručnost. Z tohoto důvodu původní oficiální učební plány schválené MŠMT uvažovaly o výuce hry na tento nástroj až od 10 let věku dítěte za možnosti využití hry na nástroje menších menzur (1/4 a 1/2 velikosti). Dlouhé roky nebylo možné uvažovat o snížení této věkové hranice, neboť ještě menší, osminkové nástroje, nebyly před rokem 1989 v naší republice dostupné, přestože se vyráběly nejen na Západě, ale i v tehdejším socialistickém Maďarsku. Teprve po listopadových změnách se rozhodl i náš výrobce smyčcových nástrojů STRUNAL Luby u Chebu postavit a uvést na náš trh 1/8 kontrabasy. Tím i naše umělecké školy získaly možnost vybavit se těmito nástroji a pokusit se vytvořit metodiku výuky hry na kontrabas i pro menší děti. A dnes jsou dokonce k dispozici i nástroje šestnáctinové! 6

7 2.5 Vybavení hudebními nástroji ZUŠ v Polici nad Metují je vybavena celkem 24 kontrabasy: 1/8 kontrabas - 5 kusů 1/4 kontrabas - 6 kusů 1/2 kontrabas - 6 kusů 3/4 kontrabas - 6 kusů 7/8 kontrabas - 1 kus Snahou školy je nabídnout každému zájemci o výuku nástroj k zapůjčení domů, aby mohla probíhat plynulá domácí příprava. Vzhledem k velikosti a váze nástroje je nemyslitelné, že by si žáci svůj nástroj nosili z domova na každou vyučovací hodinu. Proto je systém nastaven tak, že v učebně je alespoň po jednom nástroji od každé velikosti, na který jsou jednotliví žáci vyučováni, a ostatní nástroje je možné žákům zapůjčit pro domácí přípravu. Žáci tedy přicházejí do vyučování pouze se svým smyčcem. Je samozřejmé, že není možné požadovat po rodičích pořízení vlastního hudebního nástroje pro své dítě během studia, kdy postupně přechází z menších na větší velikosti. V tomto případě je možnost zapůjčování nástrojů z fondu školy nenahraditelnou a nutnou podmínkou pro získání zájemců o výuku. Tento systém takto funguje na celém smyčcovém oddělení, takže škola zapůjčuje žákům i violoncella, violy a housle ve všech velikostech (v houslích dokonce i 1/16 miniaturní nástroje pro čtyřleté děti!). Teprve v dospělém věku, pokud se absolvent bude hře věnovat dále ať už jako student umělecké školy nebo aktivní amatér, dochází k pořízení vlastního nástroje. 7

8 1/8 kontrabas (na předchozím snímku v porovnání s ostatními velikostmi) 8

9 Výuka probíhá nejen individuální formou na jednotlivé nástroje, ale důležitou součástí je i hra v komorním orchestru již od nejnižších ročníků (viz následující foto) 9

10 10

11 2.6 Metodika výuky malých dětí Již jsem zmínil, že hra na kontrabas je velmi náročná a vyžaduje značnou fyzickou zdatnost. O to těžší je motivovat ke studiu hry na tento nástroj právě malé děti. Také celá koncepce výuky se musí lišit od přístupu, který je možno použít u starších žáků a dospělých. Velkým nebezpečím je neustálé riziko deformace správných návyků při držení levé i pravé ruky vzhledem k podvědomé snaze ulehčit oběma rukám fyzickou námahu (prolamování prstů, visící palec, krk hluboko v dlani, prsty blízko sebe pro dosažení většího tlaku na strunu apod.). To vyžaduje nejen neustálou kontrolu a korekci ze strany vyučujícího, ale i zavedení účinných posilovacích a gymnastických cviků, které však musí být dostatečně zábavné, aby vyhovovaly mentalitě a hravosti malých dětí. Stejný princip se musí uplatňovat i při výběru vhodného notového materiálu a celého metodického postupu. Velkou pomocí je i využívání moderních prostředků, jako jsou počítačové programy, které jsou na škole hojně využívány. 2.7 Notový materiál Ve školním archivu jsou k dispozici i klasické výukové materiály, jako jsou např. Škola hry na kontrabas František Hertl, Základy hry na kontrabas Václav Fuka, Jan Balcar, Květoslav Borovička, nebo Škola na kontrabas Józef Eichstädt. 11

12 Tyto školy však nejsou příliš vhodné pro výuku malých dětí. Jsou psány pro mentalitu dospělého (dospívajícího) člověka a nejen že postupují v technických nárocích dost progresivně, ale od počátku již používají vyspělou odbornou hudební terminologii, které děti nejsou schopny porozumět. Navíc k procvičování technických problémů používají vesměs nezáživné a nemelodické studie, plné nejrůznějších posuvek a enharmonických záměn, jejichž hraní vyžaduje dobrou znalost hudební teorie. Aby tedy bylo možno pracovat s menšími dětmi a neodradit je hned na začátku nevhodným výukovým materiálem, bylo třeba poohlédnout se po vhodnějších školách, které by se svou melodičností a pozvolným postupem více hodily k výuce dětí. Důkazem toho, že nedostatek hudební literatury tohoto druhu byl pociťován již velmi dávno, je i rarita z archívu školy Česká škola hry na kontrabas v základních polohách Josefa Michálka, kterou autor vydal zhruba před sto lety ve snaze poskytnout mládeži školu, využívající české a slovanské melodiky v instruktážních skladbách a cvičeních. V roce 2006 ji ve své revizi vydal neúnavný propagátor kontrabasové hry Miloslav Gajdoš, působící na konzervatoři v Kroměříži. Z jeho snahy o vyplnění prázdných míst na poli instruktážní literatury pro kontrabasovou hru mladších žáků vycházejí i následující tituly: - Smyková cvičení 1 3 podle O. Ševčíka pro kontrabas v základních polohách - Stupnice a akordy pro kontrabas v základních polohách podle Rakova - Etudy I pro kontrabas (základní, 1. a 2. poloha) - Etudy II pro kontrabas (po třetí polohu) 12

13 V roce 1976 vydalo Moskevské vydavatelství MUZYKA Školu pro kontrabas se zaměřením na starší ročníky dětské hudební školy v redakci Lva Rakova, která byla postavena na národních písních zemí bývalého Sovětského svazu a východní Evropy. Škola poskytuje množství písní a skladbiček s doprovodem klavíru, nevýhodou však je poměrně rychlý postup do vyšších poloh. Tuto mezeru vyplňuje sborník národních písní a dětských skladbiček pro 1. a 2. ročník žáků hudebních škol s jednoduchým názvem Kontrabas, který vyšel v roce 1990 v Kyjevském vydavatelství Hudební Ukrajina v redakci B. J. Stoljarčyka. Tyto dva opusy již umožňují sestavit plynulý postup od základních poloh až do polohy šesté, přece však je na nich znát doba vzniku a především poplatnost mezinárodnímu internacionalizmu východního bloku. Dalším významným zdrojem instruktivní kontrabasové literatury bylo Polskie Wydawnictwo Muzyczne (PWM) v Krakově, z jehož produkce je možno zmínit: - Drobiazgi kontrabasowe (redakce J. S. Bukalski) - Wybór etiud na kontrabas 1, 2, 3, 4 (redakce W. Gadziński) - Album kontrabasisty 1, 2, 3, 4 (redakce Tadeusz Pelczar) 13

14 14

15 Všechny tyto materiály jsou však vhodné pro starší žáky, kteří jsou již fyzicky vyspělejší a jsou schopni postupovat rychleji v technickém zvládnutí nástroje. To se týká i not, vydávaných v dalším významném vydavatelství, které publikovalo kontrabasovou literaturu v tehdejším východním Německu, a tím je VEB Friedrich Hofmeister v Lipsku. Zde vydávané noty pro kontrabas však ještě více naplňovaly znaky literatury pro pokročilé žáky a studenty konzervatoří. Kromě kontrabasových koncertů zde vycházely také sešity etud Josefa Emanuela Storcha a Jana Kmenta, z nichž bylo možné použít jen některá čísla, a to ještě pouze u vyspělých žáků ve vyšších ročnících. Obrat nastal teprve tehdy, když se podařilo do archivu školy získat kontrabasovou školičku koncipovanou skutečně pro potřeby malých dětí. Její autorkou je Caroline Emery a škola vyšla pod názvem Bass is Best! v edici Rodneyho Slatforda. Tato škola skutečně reflektuje mentální i fyzické možnosti žáků nižšího věku a vtipnou a hravou formou pozvolna uvádí adepta do tajů kontrabasové hry. Velká část písniček a cvičení je opatřena klavírním doprovodem, kterým se snaží v žákovi od počátku posilovat tonální, harmonické i melodické cítění, ale i větší intonační jistotu. Díky vtipnému zpracování je výuka zajímavá i pro menší děti, které tak nejsou odrazovány příliš suchopárnou akademičností. 15

16 Zajímavostí této školy je okamžité nasazení hry ve třetí poloze, které má svoje výhody právě u malých dětí: Levá ruka je v přirozenější poloze a nemusí být namáhavě udržována nahoře u hlavice nemá tedy tendenci klesat vlastní vahou a opouštět extrémní půlovou a první polohu; V této poloze je již znát užší menzura a není tak velký požadavek na rozpětí prstů děti si tak lépe fixují správné postavení ruky. Hned vzápětí také navazuje nácvik výměny poloh směrem k první poloze, což se ukázalo jako vhodnější než opačný postup. Poněkud jednostranné zaměření obsahu této školičky na melodiku a skladbičky angloamerické provenience bylo možno doplnit klasičtějšími melodiemi ze sbírky, kterou vydal ve svém soukromém vydavatelství Bass Club Kroměříž prof. Miloslav Gajdoš pod titulem Přednesové skladby pro kontrabas. Dalším významným zahraničním počinem bylo vydání několika dílů školy pro kontrabas z dílny neúnavného propagátora práce s nejmenšími dětmi Shinichi Suzukiho, který své dílo vybudoval především na zkušenostech s prací s dětmi předškolního věku ve hře na housle, a které později aplikoval také při koncipování transkripcí této školy pro violu, violoncello a kontrabas. Všechny tyto materiály byly s vděčností využívány i na ZUŠ v Polici nad Metují, protože konečně vyhovovaly svým pojetím metodice práce s malými dětmi. 16

17 Nakonec se ukázalo, že jejich jedinou nevýhodou je odlišné kulturní prostředí, ze kterého čerpají hudební materiál. Vyšlo najevo, že právě malé děti mají mnohem blíže k melodice a hudebnosti, která formovala jejich cítění od nejútlejšího věku, a že preferují dětské písničky, říkadla a národní písně, které jsou jim svou melodikou blízké a známé. Z tohoto poznatku vyrostlo rozhodnutí vytvořit vlastní výukový materiál, který by vycházel z typicky české melodiky a využíval by bohatého zdroje českých a moravských lidových a národních písní. Tak vznikla nejprve Přípravka na basu školička pro nejmenší basisty, která v osmi lekcích nejprve seznámí s prázdnými strunami a poté s prstokladem v první poloze v tónině D dur. A od druhé lekce je dítě nenásilně vedeno k procvičování a upevňování tohoto prstokladu na nejjednodušších a známých dětských písničkách v rozsahu kvinty, maximálně sexty, později s přidanou prázdnou strunou A. Na tuto přípravku pak navazuje Kontrabasová škola pro začátečníky I. díl, která je koncipována takto: Prvních 11 lekcí je věnováno I. poloze, od 12. lekce se teprve žák začne seznamovat s půlovou polohou, která je pro děti fyzicky nejnáročnější, protože vyžaduje největší rozpětí prstů a velký fyzický tlak na struny, především při hře not F a Bb. 17

18 V lekci 21 přichází seznámení s první mezipolohou a až do závěrečné 27. lekce se žák upevňuje ve hře v těchto třech polohách, a to především na známých českých a moravských písních. Tuto řadu doplňuje sešit 40 snadných etud pro kontrabas, které korespondují s metodickým postupem Kontrabasové školy pro začátečníky a doplňují ji technickými cvičeními pro upevnění techniky hry. Tento komplet uzavírá sborník Přednesových skladeb pro začátečníky, ze kterého mohou děti hrát již své vlastní přednesy s doprovodem klavíru. Řada těchto čtyř titulů tak tvoří ucelený, navzájem provázaný komplet, který je s úspěchem využíván při výuce především těch nejmenších dětí. Pro pokročilejší hráče jsou určeny sborníky přednesových skladeb, z nichž první titul vznikl také na ZUŠ Police nad Metují. Jedná se o kontrabasové transkripce výběru ze skladeb P. I. Čajkovského z jeho Alba pro mládež. Druhým titulem je sborník Zahraj si s úsměvem, který k vydání připravil Jiří Pichlík, a který obsahuje tři přednesové skladby pro kontrabas a klavír (Miloslav Gajdoš: Skladbička č. 3; Jiří Pichlík: Menuet; Josef Štrunc: Sonáta in G čtyřvětá). 18

19 Nejnovějším vydavatelským počinem je trojdílná škola hry na kontrabas s názvem EARLY START ON THE DOUBLE BASS 1 3, kterou u nás vydalo vydavatelství Editio Barenreiter v Praze. EARLY START ON THE DOUBLE BASS je škola hry na kontrabas, která obsahuje vše co by měla úspěšná a povedená škola obsahovat - jednoduchý a srozumitelný začátek, přimeřeně rychlý postup, spoustu známých písní a melodií v různých pozicích hned od počátku studia, stupnice a mnoho duetů. Škola obsahuje málo textu, ale o to více hudby. Vše je zde velmi jednoduše, srozumitelně a názorně vysvětleno. Většina cvičení je podložena textem tak, aby se žáci snaději naučili rytmus skladby. Sešit je krásně, bohatě a barevně ilustrován. Metodický postup je tradiční: od první polohy do půlpolohy a potom postupně stoupá během tří dílů až k závěrečné šesté poloze. Třetí sešit končí přípravou na vysoké polohy (palcové). Hudební obsah opět pochází především z angloamerické kulturní oblasti. 19

20 Přehled notového materiálu, využívaného v ZUŠ Police nad Metují při výuce malých dětí ve hře na kontrabas, uzavírá série not, vydaných ve Spojených státech amerických právě pro výuku malých dětí. Jedná se o tyto školy: - String Explorer - Essential Elements for Strings (Díl 1. a 2.) - Accent on Achievement (Díl 1. a 2.) Všechny tyto školy existují v mutacích pro housle, violu, violoncello a kontrabas a jsou doplněny bohatým hudebním doprovodným materiálem. Získal jsem je při zájezdu školního smyčcového orchestru do USA a s úspěchem jsem je začal využívat při výuce hry na kontrabas. V následující kapitole se ještě k tomuto notovému materiálu vrátím v souvislosti s využitím výpočetní techniky při výuce. 20

21 2.8 Výukové programy Raritou, kterou se může pochlubit ZUŠ v Polici nad Metují, je využití počítačových programů ve výuce. V této kapitole se zaměřím na využití programu SmartMusic, který je velkým pomocníkem právě při výuce malých dětí. Program vyvinula americká firma MakeMusic, Inc., a jeho duchovním otcem je trumpetista Wynton Marsalis. Zjednodušeně řečeno, SmartMusic plní funkci inteligentního korepetitora žáka. Jeho databáze obsahuje dnes již více než 40 tisíc hudebních doprovodů pro rozsáhlý archív notového materiálu, vydávaného v největších světových vydavatelstvích, a každoročně je rozšiřována o další stovky titulů. Hudební doprovod je samozřejmě možné transponovat do různých tónin a upravovat tempo, ale to není vše. Pomocí mikrofonu, umístěného u nástroje žáka, je program schopen sledovat hru sólisty a přizpůsobovat tempo doprovodu včetně agogiky vlastní interpretaci hráče. Je také možné si zvolit zobrazení sólového partu na obrazovce a sledovat zápis pomocí kurzoru, který ukazuje aktuálně hrané místo v notovém partu. Samozřejmostí je možnost spustit zabudovaný metronom pro upevnění rytmického cítění. Další pomůckou je možnost zvolit nejprve přehrání samotného sólového partu (žáček tak získá přesnější zvukovou a interpretační představu o svém partu), poté je možné pustit zvuk sólového partu s doprovodem (žák se seznámí s celkovým provedením skladby) a nakonec se pustí pouze doprovod a sólový part provede žák. Třešničkou na dortu je možnost nahrání výkonu žáka včetně doprovodu ve formátu waw nebo mp3, což je možno využít jak přímo ve vyučovací hodině pro sluchovou kontrolu výsledku, tak i stále více při domácí přípravě, kdy žák nahraje svůj výkon a pošle e- mailem vyučujícímu k dálkové kontrole. 21

22 Ovládací panel SmartMusic: síla zvuku citlivost mikrofonu tlačítko nahrávání ovládání doprovodu nastavení tempa sólový part volba nástroje metronom doprovod Další funkcí programu je schopnost zaznamenat a vyhodnotit kvalitu žákovy hry: správně zahrané noty se po přehrání skladby zobrazí zeleně, chybně zahrané červeně. Ukázalo se, že tato funkce působí vysoce motivačně právě na malé děti stane se otázkou jejich prestiže dosáhnout toho, aby jejich part nakonec neobsahoval žádnou červenou chybu! Part kontrabasu před... 22

23 ... a po přehrání s vyznačenou jednou chybou. zelený kurzor ukazující aktuální pozici v partu 23

24 Další významnou možností programu je implementace mnoha nástrojových škol, které byly vydány původně v tištěné podobě. Zde jsou převedeny do elektronické podoby a každé cvičení či skladba je opatřena hudebním doprovodem, většinou v několika aranžmá. To znamená, že žák si nacvičí svůj part nejprve s jednoduchým klavírním doprovodem, a později může vyzkoušet interpretaci v jiném aranžmá ať už v úpravě pro klasický orchestr, nebo v moderním jazzovém či rockovém stylu. Kromě toho, že tímto způsobem je monotónní přehrávání a cvičení jedné skladby náhle pro dítě zajímavější, učí se také nenásilnou formou vnímat a rozlišovat různé žánry a hudební styly. Pro naše téma je důležité, že součástí této výbavy je i několik škol pro kontrabas, zaměřených právě na malé děti. Jsou to: - String Explorer - String Explorer Book 2 - I. a II. díl Essential Elements 2000 for Strings - Essential Technique 2000 Book 3 for Strings - I., II. a III. díl Suzuki Bass School - New Directions for Strings - New Directions for Strings Book 2 - String Basics Book 1 - String Basics Book 2 pro individuální výuku a - I. a II. díl Orchestra Expressions - Sound Innovations for String Orchestra - Sound Innovations for String Orchestra Book 2 pro přípravu hry v souboru a orchestru. 24

25 Kontrabasové školy použité v programu SmartMusic Studio: 25

26 Využívání možností, které poskytuje program SmartMusic při výuce, výrazně ovlivnilo a zefektivnilo práci právě s malými dětmi. Mezi významné didaktické výhody patří: - zapojení akustické i vizuální složky (dítě může sledovat aktivní průběh svého notového partu na monitoru a současně slyší svůj part včetně doprovodu - upevňování rytmického cítění jak pomocí metronomu, tak i rytmického doprovodu - žák je veden k přípravě k souhře díky potřebě hrát od počátku s hudebním doprovodem - zábavná a soutěživá forma zpracování, která umožňuje dítěti objevovat se svým nástrojem stále něco nového a tím udržuje jeho pozornost - nepřeberné množství výukového materiálu se zaměřením na vzdělávání malých dětí 2.9 Shrnutí Výsledkem této analýzy je tedy poznatek, že v minulosti poněkud odvážné a netradiční rozhodnutí zavést výuku hry na kontrabas na Základní umělecké škole v Polici nad Metují i pro mladší žáky a snížit tak tehdy uznávanou věkovou hranici 10 let na 6 7 let se ukázalo jako správné a stalo se silnou stránkou v nabídce naší školy. Úspěšnost tohoto kroku byla zajištěna několika faktory: - pořízení malých 1/8 nástrojů s možností zapůjčení žákům - vybavení notového archívu školy kvalitními materiály pro výuku malých dětí včetně tvorby vlastních edukačních materiálů - intenzivní využívání techniky a počítačových programů ve výuce - možnost okamžitého uplatnění v souborové a orchestrální hře 26

27 3. Kde najdeme další informace Česká společnost kontrabasistů: Vše o kontrabasu: MEZINÁRODNÍ KONTRABASOVÁ SOUTĚŽ FRANTIŠKA SIMANDLA: The Pink Elephants: Stránky výrobce programu SmartMusic: Kontrabasy 1/16: Kontrabas/5/317-Kontrabas-ST-1-16 Kontrabasy 1/8: eznam 27