DRUHÁ KAPITOLA P VOD A HISTORIE HNUTÍ ERVENÉHO K ÍŽE A ERVENÉHO

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DRUHÁ KAPITOLA P VOD A HISTORIE HNUTÍ ERVENÉHO K ÍŽE A ERVENÉHO"

Transkript

1 DRUHÁ KAPITOLA HNUTÍ ERVENÉHO K ÍŽE A ERVENÉHO P LM SÍCE

2 PREZENTACE 2.0. Cíle prezentace P iblížit a vysv tlit klí ové události vývoje Hnutí od jeho založení po sou asnost. 2

3 PREZENTACE 2.1. Klí ová slova Henry Dunant Bitva u Solferina "Vzpomínka na Solferino" Výbor p ti Znak Zakladatel Hnutí K; pohnut hr zami bitvy u Solferina ukázal sv tové ve ejnosti d ležitost z ízení pomocných spole ností a p ijetí mezinárodních dohod ve prosp ch zran ných a t ch, kdož o n pe ují; jeden ze zakladatel Mezinárodního výboru pro pomoc ran ným, p edch dce Mezinárodního výboru erveného k íže (MV K). V roce 1901 získal historicky první Nobelovu cenu míru. Bitva mezi armádami Francie a Rakouska, ke které došlo 24. ervna 1859 v severní Itálii a jejíž hr zné následky 40 tisíc mrtvých a ran ných zanechaných na bitevním poli vid l Dunant na vlastní o i. Kniha Henry Dunanta vydaná na vlastní náklady autora v listopadu 1862 popisuje bitvu u Solferina. Jejím hlavním zám rem bylo obrátit pozornost sv ta na krutou realitu války. Henry Dunant knihu rozeslal vládnoucím rod m Evropy, vojev dc m, politik m, ve ejn angažovaným osobnostem a p átel m. Jeho po in p inesl okamžitý a neo ekávaný úsp ch. Dne 17.února 1863 založilo p t len Ženevské spole nosti pro ve ejné blaho (Gustave Moynier, generál Guillaume-Henri Dufour, Dr Louis Appia, Dr Théodore Maunoir) a Henry Dunant Mezinárodní výbor pro pomoc ran ným, který se pozd ji stal MV K. ervený k íž na bílém poli p ijatý na Mezinárodní konferenci v Ženev v roce 1863 jako rozeznávací znak pro ozna ení a ochranu t ch, kte í se starají o zran né vojáky (k poct Švýcarska - obrácená švýcarská vlajka). ervený k íž Instituce založená v pr b hu Mezinárodní konference v Ženev v íjnu 1863; hned po konferenci byly zakládány první národní spole nosti; v roce 1876 se z Mezinárodního výboru pro pomoc ran ným stal Mezinárodní výbor erveného k íže; v roce 1919 byla založena Liga spole ností erveného k íže (budoucí Federace); v roce 1986 p ijal ervený k íž nový název: Mezinárodní hnutí erveného k íže a erveného p lm síce. 3

4 PREZENTACE 2.2. Prezentace Založení erveného k íže Bitva u Solferina Henry Dunant "Vzpomínka na Solferino" ervený k íž se zrodil v srdci švýcarského obchodníka Henry Dunanta ( ) dne 24. ervna 1859 poté, co na vlastní o i vid l jednu z nejkrvav jších bitev století, bitvu u Solferina. Historie lidstva je provázena celou adou válek. Vskutku, z uplynulých 3500 let zmapované historie se lidstvo t šilo všeobecnému míru pouhých 250 let.války a jejich tragické d sledky vždy vedly k úvahám a pokus m eliminovat p sobené zlo a utrpení. V pr b hu staletí byly p ijímány zvyky a pravidla vedení války, jež vykazovaly humanitární rysy. Z t chto zvyk a pravidel si p edevším dva zaslouží zvláštní pozornost: zákaz otravování studen pat ících nep íteli a zásada, aby byly šet eny ženy a d ti. Stávalo se, že ú astníci bitvy se dohodli na ur itých pravidlech závazných pro danou bitvu. Obecn však byly takové dohody velmi k ehké. Rozmary doby a nálady v dc s sebou p inášely nejr zn jší excesy, jež zpochyb ovaly drobné úsp chy dosažené p i n kterých bitvách. Vyvstala pot eba nového systému ochrany vále ných ob tí. Diskusi však mohla vyvolat pouze výjime ná událost. K výjime né události došlo dne 24. ervna 1859 u Solferina v severní Itálii, kde se st etla vojska Francie a Rakouska v bitv muž trvající šestnáct hodin. Na bitevním poli z stalo mrtvých a ran ných, což bylo pro dobu pom rn typické bitvy se podobaly jatkám. Velitelé se navíc o pot eby svých voják p íliš nestarali. Považovali je spíše za tzv. kanonenfutter než za lidské bytosti. Ve zmín né bitv zvít zila Francie, ovšem cena za vít zství byla vysoká. Hromady mrtvých t l, tisíce ran ných ležících bez povšimnutí. Nedostatek vojenských léka. Armáda m la k dispozici ty i veteriná e na tisíc koní. Na stejný po et lidí m l sta it jeden léka. Henry Dunant, který jel v osobní záležitosti na sch zku s Napoleonem III, se stal o itým sv dkem situace a jsa zcela šokován, zapomn l na sch zku s císa em. Dunanta se dotýkal p edevším osud ran ných, kte í byli zanecháni smrti napospas v d sledku nekvalitní vojenské zdravotnické služby. Dunant shromáždil obyvatele blízké vesnice a zorganizoval pomoc a pé i o ran né. Pracoval nep etržit po t i dny. Jeho slova Siamo tutti fratelli (jsme všichni brat i) otevírala srdce dobrovolník, kte í pomáhali všem ran ným bez prvotního zjiš ování, kdo je p ítel a kdo nep ítel. Dunant se vrátil do Švýcarska, vzpomínky na hr zné zážitky ze Solferina ho však trápily dál. Rozhodl se napsat knihu, kterou pozd ji také na vlastní náklady vydal (listopad 1862). Jmenovala se "Vzpomínka na Solferino". Knihu rozeslal vládnoucím rod m Evropy, vojev dc m, politik m, ve ejn angažovaným osobnostem a p átel m. Kniha m la obrovský úsp ch a Dunant se stal obdivovanou osobností. Mnozí cht li jeho p íkladu následovat. 4

5 PREZENTACE Jeden muž dv myšlenky Kniha obsahovala v podstat dv hlavní ideje: založit v každé zemi Spole nost na pomoc ran ným z dobrovolník, kte í by se v ase války starali o zran né vojáky složenou p ijmout mezinárodní dohodu chránící ran né vojáky na bitevním poli a poskytující ochranu a neutrální status t m, kdož o n pe ují. "Vzpomínka na Solferino" m la tak velký vliv, že neuplynul ani rok a návrhy v knize obsažené dostaly svou konkrétní podobu: ervený k íž. Je zásluhou Henry Dunanta, že p esv d il vlády, aby se dohodly na kodifikaci prvních pravidel vedení války. Výbor p ti Mezinárodní výbor pro pomoc ran ným Mezinárodní konference v roce 1863 V Ženev p sobila v té dob Spole nost pro ve ejné blaho. Jejím p edsedou byl právník Gustave Moynier, na kterého kniha "Vzpomínka na Solferino" siln zap sobila. Moynier nebyl jen mužem p emýšlivým, byl i mužem inu. Požádal Dunanta, aby o knize pohovo il s ostatními leny spole nosti, což vedlo k ustavení p ti lenného výboru, v n mž krom Dunanta a Moyniera pracovali generál Guillaume-Henri Dufour, Dr. Louis Appia a Dr. Théodore Maunoir. Výbor se poprvé sešel dne 17.února 1863 a p ijal název Mezinárodní výbor pro pomoc ran ným, z n hož se v roce 1876 vyvinul Mezinárodní výbor erveného k íže. Tak byl, a koliv ne pod stejným názvem, MV K založen v podstat onoho únorového dne v roce V následujících m sících, po sch zce Spole nosti pro ve ejné blaho a po ustavení Mezinárodního výboru pro pomoc ran ným, p t zakládajících len vyvíjelo etné aktivity, které vyústily v konání mezinárodní konference v Ženev. Stalo se v íjnu roku 1863 a zú astnili se jí odborníci ze 16 stát. V pr b hu konference byl p ijat rozeznávací znak ervený k íž na bílém poli (obrácená švýcarská vlajka). Jeho ú elem bylo ozna it a tím chránit ty, kdož se starají o zran né vojáky. ervený k íž jako instituce byl na sv t. Zakládání prvních NS Diplomatická konference V záv ru Mezinárodní konference 1863 došla jedna ze základních Dunantových myšlenek, totiž z izování národních dobrovolnických spole ností, svého napln ní. Spole nosti byly v následujících m sících založeny nap. ve Württemburgu, velkovévodství Oldenburg, Belgii a Prusku. Další spole nosti vznikaly v Dánsku, Francii, Itálii, Mecklenburg- Schwerin, Špan lsku, Hamburgu a v Hesse. Bývaly nazývány "národními výbory" nebo "pomocnými spole nostmi", ale pozd ji se staly známými pod názvem národní spole nosti erveného k íže a erveného p lm síce. S podporou švýcarské vlády se zakládajícím len m Hnutí poda ilo zorganizovat v Ženev ve dnech srpna 1864 diplomatickou konferenci. Své zástupce vyslalo 16 stát a ty i další organizace. 5

6 PREZENTACE Zrození "moderního " MHP Liga spole ností erveného k íže Po diskusi, k níž podkladem se stal návrh úmluvy vypracovaný Mezinárodním výborem, byla dne 22.srpna 1864 podepsána Ženevská úmluva o zlepšení osudu ran ných p íslušník armád v poli. Stala se základním stavebním kamenem moderního humanitárního práva. Úmluva vycházející z druhé Dunantovy myšlenky m la sloužit k zlepšení situace ran ných voják ve válce, zárove však m la i zakotvit neutrální status pro ran né a zdravotnický personál. V záv ru první sv tové války se v tšina Evropy ocitla v naprostém chaosu: ekonomika byla rozvrácená, populace zdecimovaná epidemiemi, po kontinentu se potuloval ohromný po et lidí, kte í ztratili sv j domov i vlast. Za války se ukázala pot eba úzké spolupráce mezi jednotlivými spole nostmi erveného k íže, které vyvíjely aktivity ve prosp ch vále ných zajatc i kombatant a vytvo ily rozsáhlou sí proškolených dobrovolník. Henry P. Davison, president vále ného výboru Amerického erveného k íže, na mezinárodní zdravotnické konferenci, jež se konala v dubnu 1919 v Cannes ve Francii, navrhl sjednotit spole nosti erveného k íže r zných zemí do jedné organizace srovnatelné s Ligou národ, jejímž úkolem by bylo koordinovat aktivity zam ené na zlepšování zdraví, prevenci nemocí a zmír ování utrpení. Formáln byla Liga spole ností erveného k íže se sídlem v Pa íži ustavena národními spole nostmi Francie, Velké Británie, Itálie, Japonska a Spojených stát dne 5.kv tna Jejím prvním úkolem bylo zlepšení zdravotního stavu lidí žijících na územích postižených ty letým konfliktem.dalším cílem bylo posílit a sjednotit existující spole nosti erveného k íže a podporovat vznik nových spole ností. Mezi klí ové aktivity Ligy pat í také organizace a koordinace pomoci ob tem p írodních katastrof a epidemií. Sídlo Ligy bylo roku 1939 p emíst no do Ženevy. V roce 1991 bylo p ijato rozhodnutí m nící dosavadní název Liga spole ností erveného k íže a erveného p lm síce na Mezinárodní federaci spole ností erveného k íže a erveného p lm síce. 6

7 2.4 P vod a historie Hnutí erveného k íže a erveného p lm síce P ílohy

8 P ÍLOHY VÝBOR P TI Zakladatelé Výbor p ti, z n hož vzešel Mezinárodní výbor erveného k íže, spojil na po átku šedesátých let devatenáctého století dohromady p t schopných muž : Henry Dunanta, vizioná e. Gustave Moyniera, organizátora. Dr. Louise Appiu, se zkušeností v oblasti vojenského léka ství. Dr. Theodore Maunoira, rovn ž se zkušeností v oblasti vojenského léka ství. Generála Henri Dufoura, který velel švýcarským oddíl m. Henry Dunant Henry Dunant se narodil 8.kv tna 1828 v Ženev v p esv d ené kalvinistické rodin, jež se v novala charit. Po nedokon ených st edoškolských studiích odešel na praxi do banky. V roce 1853 cestoval do Alžírska, kde m l p evzít odpov dnost za švýcarskou kolonii Sétif. Zahájil výstavbu mlýna, bohužel však se mu neda ilo získat pot ebnou koncesi a tak se vydal do Tunisu a pozd ji zp t do Ženevy, kde se rozhodl požádat o obchodní dokument p ímo Napoleona III. Tou dobou císa velel francouzsko-sardinským vojsk m vál ícím v severní Itálii s Rakušany. Henry Dunant se rozhodl ho na bojištích vyhledat. A tak se stalo, že m l možnost na vlastní o i spat it záv r a d sledky bitvy u Solferina v Lombardii. Po návratu do Ženevy napsal knihu Vzpomínka na Solferino, což postupn vedlo k událostem vrcholícím založením Mezinárodního výboru na pomoc ran ným, pozd jšího Mezinárodního výboru erveného k íže (MV K). Dunant p sobil jako tajemník výboru. Stal se slavným a p ijímali ho nejvyšší p edstavitelé stát, králové a princové evropských dvor. Jeho finan ní situace se však nadále zhoršovala. V roce 1867 vyhlásil, zcela zruinován (vykazoval ztrátu milionu švýcarských frank v tehdejší hodnot ), bankrot. V d sledku vyhlášeného úpadku a skandálu s tím spojeným rezignoval na místo tajemníka Mezinárodního výboru. Dne 8.zá í Výbor p ijal jeho rezignaci na místo tajemníka i na lenství.dunant odešel do Pa íže, kde p espával ve ve ejných noclehárnách. Ve stejné dob ho však císa ovna Evženie povolala do paláce Tuileries, aby s ním prodiskutovala rozší ení Ženevské úmluvy i pro námo ní válku. Dunant se stal estným lenem národních spole ností erveného k íže Rakouska, Holandska, Švédska, Pruska a Špan lska.

9 VÝBOR P TI B hem francouzsko-pruské války v roce 1870 navštívil a ošet oval ran né dopravené do Pa íže a zavedl nošení znaku pro identifikaci mrtvých. Po vyhlášení míru Dunant cestoval do Londýna, kde se snažil o zorganizování konference zam ené na problematiku vále ných zajatc. Anglie však nebyla plánu naklon ná. Z jeho iniciativy se uskute nil mezinárodní kongres za "úplné zrušení transport ernoch a obchodu s otroky" zahájený v Londýn 1.února Poté následovala léta cestování a života v úplné chudob. Dunant putoval p šky po Alsasku, N mecku a Itálii, žil z milodar a pohostinnosti n kolika p átel. Nakonec vedly jeho cesty v roce 1887 do švýcarské vesnice Heiden, kde onemocn l. Našel útulek v místním chudobinci, ve kterém ho roku 1895 objevil noviná Georg Baumberger. Napsal o Dunantovi lánek, jenž v n kolika dnech p etiskly deníky po celé Evrop. K Dunantovi p icházely soucitné pozdravy z celého sv ta; p es noc se stal op t slavnou a významnou osobností. V roce 1901 mu byla ud lena Nobelova cenu míru. Henry Dunant zem el 30. íjna Henri Guillaume Dufour Henri Dufour zahájil svou kariéru v roce 1810 jako voják francouzské armády p t let p ed Napoleonovou porážkou u Waterloo. Dufour, narozený v Kostnici v roce 1787, byl v roce 1813 zran n na ostrov Korfu. Zotavoval se v britském vojenském v zení. V civilu inženýr, který vystudoval pa ížskou polytechniku, strávil Dufour valnou ást života na stavbách železnic, most a dom. V té dob Švýcarsko jako konfederace neexistovalo a Dufour hrál klí ovou úlohu p i n kolika taženích švýcarské armády bojující za sjednocení zem. Roku 1830 navrhl spole nou federální vlajku - bílý k íž na erveném poli. V dob, kdy Evropou zmítala vlna revolucí, válek za nezávislost a zm n režim, byl generál Dufour jmenován velitelem švýcarské armády Na za átku šedesátých let devatenáctého století se uznávaný politik setkal s Henry Dunantem, aby se podílel na založení erveného k íže. Dr. Théodore Maunoir Théodore Maunoir, zakládající len Hnutí erveného k íže a erveného p lm síce, se narodil v Ženev roku Na školách v Anglii a Francii vystudoval léka ství. Stal se chirurgem a lenem Zdravotní rady ženevské Komise pro ve ejné zdraví a hygienu. Talleyrand, známý diplomat, objevil v mladém Maunoirovi diplomatický talent, ale nepoda ilo se mu p esv d it jej, aby opustil medicínu. Maunoir byl p ítelem Louise Appii, dalšího zakládajícího lena. Kniha o historii MV K z pera Pierre Boissiera "Od Solferina k Tsushim " lí í Maunoira jako "muže vynikajících kvalit. Výjime n inteligentní zárove oplýval šarmem a jeho dopisy bývaly psány s velkým smyslem pro humor". Jeho jasný a precizní zp sob myšlení byl p i p ípravách založení výboru neocenitelný. Do své smrti v roce 1869 z stal aktivním lenem. 2

10 VÝBOR P TI Gustave Moynier V dob, kdy etl knihu H.Dunanta "Vzpomínka na Solferino", p edsedal Gustave Moynier ad charitativních organizací. Jejich setkání a vzájemné diskuse hrály hlavní úlohu p i formování erveného k íže. Moynier se narodil roku 1826 a vystudoval práva v Ženev a Pa íži. Celý život se angažoval v oblasti lidských a sociálních práv. V ele Mezinárodního výboru erveného k íže stál po 46 let a proto bývá nazýván hlavním architektem organizace. V roce 1873 Moynier pomáhal zakládat Institut mezinárodního práva v Ženev, kterýžto po in se stal d ležitým mezníkem v ochran lidských práv. Jeho aktivity byly ocen ny celou adou estných doktorát z evropských univerzit a státních vyznamenání z Francie, Srbska a Švédska. V roce 1879 se jednou z jeho priorit stala situace v Africe. Dr. Louis Appia Louis Appia se narodil v roce 1818 ve Frankfurtu nad Mohanem. Léka ství vystudoval na univerzit v Heidelbergu v roce Zvlášt se zajímal o rozvoj vále né chirurgie a lé ení ran ných. B hem konfliktu v roce 1859 se Appiovi poda ilo získat prost edky a dary na pomoc zran ným a sám odešel pracovat do polních nemocnic. Dobrovolná innost v oblasti zdravotnictví se mu stala samoz ejmostí. O dva roky pozd ji se Appia stal p edsedou Léka ské spole nosti. V roce 1863 byl požádán, aby jako len zvláštní komise zkoumal iniciativu Henry Dunanta ve prosp ch ran ných voják na bitevním poli. Z komise se postupn vyvinul MV K. V íjnu 1863 Appia navrhl, aby všichni zdravotní dobrovolníci v místech probíhajících boj nosili bílou pásku, jež by je ozna ila a tak chránila. Generál Dufour pozd ji návrh zdokonalil o znak erveného k íže. 3

11 P ÍLOHY VZNIK SV TOVÉHO DNE ERVENÉHO K ÍŽE A ERVENÉHO P LM SÍCE Od dvacátých let, krátce po skon ení první sv tové války, vyhlašovala národní spole nost v tehdejším eskoslovensku tzv. velikono ní Mír erveného k íže. T ídenní akce, která každoro n probíhala pod jiným úst edn stanoveným heslem (nap. Úcta ke stá í, Dobro d tí p edevším, istota všude a ve všem i Zp vem k srdci, srdcem k vlasti ), vrcholila v Parlamentu SR za ú asti nejvyšších státních p edstavitel. Na XIV. zasedání Mezinárodní konference bylo rozhodnuto o z ízení zvláštní komise, která m la za úkol prozkoumat možnost využití eskoslovenské iniciativy v širším m ítku. Zpráva zvláštní komise p edložená na XV. Mezinárodní konferenci v Tokiu v roce 1934 konstatovala spln ní mírového principu akce a doporu ila rozší it svátek do celého sv ta. První celosv tová oslava se však uskute nila až po druhé sv tové válce v roce 1948, samotný název Sv tový den erveného k íže a erveného p lm síce byl p ijat v roce Datum, jež bylo pro oslavy Sv tového dne vybráno tj. 8.kv ten je výro ím dne narození Henry Dunanta, zakladatele erveného k íže. Od roku 1953 do roku 1995 byl každý ze Sv tových dn erveného k íže a erveného p lm síce v nován ur itému tématu. Téma zpo átku vybírala Mezinárodní federace spole ností erveného k íže a erveného p lm síce, pozd ji bylo téma vybíráno ve spolupráci s Mezinárodním výborem erveného k íže.

12 P ÍLOHY ZALOŽENÍ A PRVNÍ LÉTA P SOBENÍ MEZINÁRODNÍHO VÝBORU ERVENÉHO K ÍŽE ( ) Dne 24. ervna 1859, b hem války za sjednocení Itálie, se francouzská a sardinská vojska st etla blízko malého severoitalského m sta Solferina s rakouskými oddíly. Téhož dne cestoval ženevský ob an Henry Dunant v soukromé záležitosti na setkání s Napoleonem III. Ve ve erních hodinách dorazil Dunant do vesnice Castiglione, kde v tu dobu hledalo úkryt na zran ných voják. V hlavním kostele Chiesa Maggiore, v n mž nalezl bez povšimnutí ležet tisíce voják, Dunant spolu s místními ženami n kolik dní a nocí bojoval za jejich záchranu zran ným podávali vodu, omývali a istili jejich rány a p inášeli jim tabák, aj a ovoce. Dunant z stal v Castiglione do 27. ervna, do Ženevy se vrátil 11. ervence. V té dob se potýkal s finan ními t žkostmi, p esto však nemohl obraz bitvy vymazat ze své pam ti a v roce 1862 vydal knihu nazvanou Vzpomínka na Solferino. V knize vylí il bitvu i zran né z Chiesa Maggiore. Text uzav el otázkou: Nebylo by možné v mírových a klidných dobách zformovat z nadšených, oddaných a dob e kvalifikovaných dobrovolník pomocné oddíly, jejichž úkolem by byla pé e o zran né ve válce? Byla to tato otázka, jež postupn vedla k založení erveného k íže. Dunant rovn ž vyzval vojenské orgány n kolika zemí, aby zvážily, zda by nebylo možné formulovat ( ) n jaký mezinárodní princip, stvrzený úmluvou a zásadn neporušitelný, který by, v p ípad dohody a ratifikace, tvo il základ pro spole nosti zabývající se poskytováním pomoci ran ným v r zných evropských zemích. Tato druhá úvaha vytvo ila základ Ženevským úmluvám. Kniha Henry Dunanta znamenala obrovský úsp ch; byla p eložena do v tšiny evropských jazyk ; etli ji nejvýznamn jší a nejvlivn jší lidé své doby. Mezi nimi i Gustave Moynier, ženevský ob an, právník a p edseda místní charitativní organizace (Ženevská spole nost pro ve ejné blaho). Dne 9.února 1863 p ednesl na sch zce organizace hlavní myšlenky Dunantovy práce. Spole nost následn ustavila p ti lenný výbor, jehož úkolem bylo Dunantovy návrhy prostudovat. Výbor, který tvo ili pánové Moynier, Dunant, generál Guillaume-Henri Dufour, Dr Louis Appia a Dr Théodore Maunoir, byl nazván Stálý mezinárodní výbor pro pomoc ran ným. Brzy se však stal známým pod jiným jménem- jako Mezinárodní výbor erveného k íže (MV K). První sch zka se uskute nila dne 17.února Od po átku bylo z ejmé, že dobrovolníci podle Dunantových p edstav mohou ú inn p sobit, aniž by jim hrozilo nebezpe í odmítnutí ze strany d stojník a voják, pouze tehdy, když nebudou považováni za oby ejné civilisty a budou chrán ni p ed bojovými operacemi. Ochranu a odlišení jim m l poskytnout rozeznávací znak. Koncept pro ud lování neutrálního statutu zdravotnickým službám a dobrovolným sestrám byl na sv t. Dne 25.srpna 1863 se Mezinárodní výbor rozhodl svolat do Ženevy mezinárodní konferenci, jejímž hlavním cílem bylo promyslet zp soby ešení nekvalitního systému vojenské zdravotnické služby. Výbor rozeslal pozvání všem evropských zemím a množství významných osobností. Konferenci uspo ádanou od 26. do 29. íjna 1863 ve velkém sále ženevského paláce Atheneum zahájil generál Dufour. Zú astnilo se jí celkem 36 delegát trnáct delegát vlád, šest delegát r zných organizací a sedm soukromých osob. Dvojí p ístup tj. ve ejné i soukromé iniciativy si Mezinárodní konference erveného k íže a erveného p lm síce zachovávají i nadále; ú astní se jich delegace národních spole ností K/ P, delegace signatá ských stát Ženevských úmluv i pozorovatelé (p edevším z nevládních

13 Založení a první léta MV K organizací). Jako základ pro další jednání byl na konferenci v roce 1863 p edložen návrh úmluvy p ipravené Mezinárodním výborem. Jednání vyústila v p ijetí deseti rezolucí vyzývajících ke z izování spole ností pro pomoc ran ným voják m (tzv. výbor )- budoucí spole nosti erveného k íže a ješt pozd ji erveného p lm síce. Rezoluce. 10 vybízela k vým n informací mezi spole nostmi r zných zemí a Mezinárodním výborem. První spole nosti ve Württemburgu, velkovévodství Oldenburg, Belgii a Prusku byly z ízeny v pr b hu n kolika málo m síc. Následovaly spole nosti v Dánsku, Francii, Itálii, Mecklenburgu, Špan lsku, Hamburgu a Hesensku. Mezitím p ipravoval Mezinárodní výbor další konferenci. Zám rem bylo zakotvit myšlenky rezolucí p ijatých v roce 1863 do smluvních pravidel, která by byla pro smluvní strany (tj. státy) právn závazná. Dne 1.února 1864 však rakouské a pruské armády zaúto ily na Dánsko a zahájily tak n mecko-dánskou válku. Mezinárodní výbor se rozhodl vyslat na bojišt dva delegáty, kte í m li za úkol pe ovat o ran né a zárove zkoumat možnosti implementace záv r íjnové konference z roku Dne 6. ervna 1864 rozeslala švýcarská vláda, která p istoupila na zorganizování diplomatické konference, pozvání všem evropským vládám, Spojeným stát m, Brazílii a Mexiku. Konference, jíž se zú astnili delegáti 16 stát, probíhala od 8. do 28.srpna Po projednání základního návrhu úmluvy p ipraveného Mezinárodním výborem byla dne 22.srpna 1864 podepsána Ženevská úmluva o zlepšení osudu ran ných p íslušník armád v poli. Zrodil se moderní systém mezinárodního humanitárního práva. Do konce roku Úmluvu ratifikovala Francie, Švýcarsko, Belgie, Nizozemí, Itálie, Špan lsko, Švédsko, Norsko, Dánsko a Bádenské velkovévodství. Na obzoru se však objevila nová válka, jež m la pro nedávno p ijatou Úmluvu znamenat k est ohn m. Rakousko-pruská válka. Rok O ty i roky pozd ji, v ervenci 1870, vypukla další válka. Tentokrát francouzsko-pruská; Bismarck v il, že v zájmu sjednocení N mecka musí Francii rozdrtit. V pr b hu tohoto konfliktu Mezinárodní výbor poprvé z ídil Informa ní kancelá pro rodiny ran ných nebo zajatých voják. Série konflikt známá jako východní krize ( ) p ivedla delegáty Mezinárodního výboru až na Balkán. Do oblasti se delegáti vrátili ješt v pr b hu srbsko-bulharské války ( ) a balkánských válek ( ). Po celou dobu zaujímal MV K vedoucí úlohu iniciátora rozvoje mezinárodního humanitárního práva. Vd il za to p edevším zkušenostem, které jeho delegáti na svých misích získávali. 2

14 P ÍLOHY TY I NOBELOVY CENY Ve své poslední v li ustavil Alfred Nobel, který zem el v roce 1896, nadaci, do níž vložil ur itou ástku. Z úrok pak m la být každý rok mimo jiné ocen na osoba, která se svými aktivitami význa ným zp sobem zasloužila o ší ení humanity. První Nobelova cena míru byla v roce 1901 ud lena Henry Dunantovi, zakladateli erveného k íže, jenž celý život zasv til velkorysé humanitární práci. A koliv žil již tou dobou v chudobinci v Heidenu (kanton Appenzell, Švýcarsko), finan ní ástku spojenou s ud lením ceny neutratil na vlastní pot eby, ale v noval ji na charitativní ú ely. Mezinárodní výbor erveného k íže obdržel Nobelovu cenu celkem t ikrát: v roce 1917 a 1944, jako hold humanitárním aktivitám provád ným za obou sv tových válek a dále v roce 1963, spole n s Ligou spole ností erveného k íže a erveného p lm síce u p íležitosti stého výro í založení Hnutí. Cena byla ud lena MV K již dvakrát a to v letech 1917 a V roce 1901 se p i prvním ud lování ceny jejím držitelem stal spolu s Frédéricem Passym z Francie Henry Dunant. P i slavnostním p edávání v Oslo dne 10.prosince 1963 blahop eje norský král Olav (vlevo) Johnu A. MacAulaymu, p edsedovi Ligy (vpravo), a Leopoldu Boissierovi, presidentovi MV K (uprost ed).

15 P ÍLOHY MILNÍKY HISTORIE HNUTÍ V roce 1867 byla svolána první Mezinárodní konference erveného k íže (mezinárodní konference se íslují až od roku 1867 tj. ustavující konference z roku 1863 ani konference z roku 1864 se nepo ítají). Zú astnilo se jí dev t vlád, 16 národních výbor a MV K. V roce 1899 byly na konferenci stát uspo ádané v Haagu z podn tu MV K p ijaty Haagské úmluvy o zákonech a oby ejích pozemní války a úprava zásad Ženevské úmluvy z roku 1864 pro námo ní válku. Do té doby platila na ízení pouze pro pozemní síly. Ženevská úmluva byla revidována v roce 1906, Haagské úmluvy v roce MV K a národní spole nosti prožily obrovskou zat žkávací zkoušku v období první sv tové války, kdy miliony kombatant umíraly, statisíce se dostaly do zajetí a v Evrop ádily epidemie a hladomor. B hem války MV K navšt voval vále né zajatce, zjiš oval podmínky v zn ní a snažil se o nápravu. Byla z ízena Úst ední informa ní kancelá, jejímž úkolem se stalo pátrání po zmizelých osobách a p edávání zpráv mezi v zni a jejich rodinami. Válka skon ila v roce 1918, epidemie a hlad však zu ily dál zp sobily v tší ztráty, než válka samotná. Co d lat? M ly být ob ti p írodních katastrof a epidemií v dob míru zanechány sob napospas jenom proto, že innost erveného k íže byla p vodn omezena pouze na asy vále né? To bylo nemyslitelné. Založením Ligy spole ností erveného k íže (budoucí Federace) v roce 1919 bylo oficiáln potvrzeno rozší ení p sobení Mezinárodního erveného k íže do mírových dob. V roce 1928 p ijal Mezinárodní ervený k íž své stanovy (revidované v letech 1952 a 1986), které vymezovaly úlohu MV K a Federace a zakotvovaly zp soby koordinace aktivit. V roce 1929 byla revidována Úmluva z roku 1906 týkající se ochrany zran ných a nemocných voják. V témž roce byly oficiáln p ijaty další rozeznávací znaky tj. ervený p lm síc, který byl poprvé použit již v roce 1876, a ervený lev a slunce. Byla p ijata nová úmluva týkající se zacházení s vále nými zajatci. P išla druhá sv tová válka a s ní desítky milion ob tí; poprvé v historii obrovský po et z ad civilního obyvatelstva. V roce 1949 byly p ijaty ty i Ženevské úmluvy, jedna z nich se týkala výhradn ochrany civilního obyvatelstva. Od svého založení v roce 1863 pracoval ervený k íž bez zvláštních sm rnic nebo princip, ke kterým by mohl p i pln ní své humanitární mise p ihlížet. Tento nedostatek byl odstran n v roce 1965, kdy bylo vyhlášeno sedm Základních princip erveného k íže. Strážcem pln ní princip byl jmenován MV K. V roce 1977 byly ke ty em Ženevským úmluvám p ijaty dva Dodatkové protokoly, které dopl ovaly a aktualizovaly na ízení t chto d ležitých nástroj mezinárodního humanitárního práva. V roce 1986 ervený k íž p ijal nový název: Mezinárodní hnutí erveného k íže a erveného p lm síce. Termín Mezinárodní ervený k íž se však ob as používá dodnes. V roce 1991 bylo rozhodnuto o p ejmenování Ligy spole ností erveného k íže a erveného p lm síce na Mezinárodní federaci spole ností erveného k íže a erveného p lm síce.

16 P ÍLOHY BIBLIOGRAFIE I. Vznik Hnutí Histoire de la Croix-Rouge Autor: Véronique Harouel Tato kniha popisuje historický vývoj erveného k íže od prvopo átku do sou asnosti. PUF, Pa íž, 1999, 127 stran., 12 x 18 cm (Que sais-je?) Henry Dunant Autor: Marc Descombes Ve v ku 31 let, poté, co se na vlastní o i p esv d il o hr zách války, se Henry Dunant rozhodl založit ervený k íž. V 73 letech mu byla ud lena Nobelova cena míru. Humanista a pacifista p ivedl ženevskou tradici mezinárodní solidarity na vyšší úrove. V knize Descombes popisuje Dunantovo mládí, obchodní aktivity a koloniální spekulace a samoz ejm období vzniku erveného k íže. V knize se autor nevyhýbá ani Dunantovu pádu do chudoby a zapomn ní heidenskému období. René Coeckelberghs, Lucerne, 1988, 159 stran, ilustr., biblio., 23 x 30 cm Henry Dunant : the founder of the Red Cross : his compassion has saved millions (H.Dunantzakladatel erveného k íže) Autor: Pam Brown Životopis Henry Dunanta mapující historii Mezinárodního hnutí erveného k íže a erveného p lm síce. Exley Publications, Watford, 1988, 64 stran, bohat ilustr., chrono., pozn., index, 15 x 22 cm A Memory of Solferino (Vzpomínka na Solferino) Autor: Henry Dunant Kniha, která iniciovala vznik celosv tového hnutí a proslavila svého autora po celé zem kouli. Kniha byla poprvé publikována v roce Byla p eložená do mnoha jazyk a op tovn vydávaná, takže není možné spo ítat, kolik verzí se dosud nashromáždilo. ICRC, Geneva, 1986, 147 stran, ilustr., foto, mapa, 12 x 18 cm

17 P ÍLOHY / BIBLIOGRAFIE II. Do roku 1945 From Solferino to Tsushima (Od Solferina po Tsushimu) Autor: Pierre Boissier Tato objemná publikace byla vydaná v roce 1963 u p íležitosti výro í založení erveného k íže. Zahrnuje historii Mezinárodního hnutí K/ P od roku 1863 do roku Kniha zárove mapuje vývoj vále ného práva od Ženevského úmluvy z roku 1864 do Haagské úmluvy. X z roku 1907 a vále né šílenství od Solferina (1859) po Tsushimu (1905). Autor popisuje operace MV K ve francouzsko-pruské válce z roku 1870, rusko-turecké válce ( ) nebo špan lsko-americké válce (1898). Henry Dunant Institute, Geneva, 1985, druhé vydání, 391 stran, 16 x 23 cm From Sarajevo to Hiroshima (Od Sarajeva po Hirošimu) Autor: André Durand Kniha se zabývá obdobím od války o Tripolsko (dnešní Libye, ) do konce druhé sv tové války- tedy obdobím poznamenaným adou ob anských válek a mezinárodních konflikt. V pr b hu let došlo k rozší ení právní ochrany ob tí konflikt na vále né v zn i zran né a nemocné vojáky v poli i na mo i. MV K p i svých aktivitách možnosti práva p esahoval- ve stále v tší mí e se soust edil i na civilní obyvatelstvo postižené novým zp sobem vedení boj (p edevším bombardováním). ervený k íž rovn ž za al p sobit i v mírových dobách. V roce 1919 byla založena Liga spole ností K/ P (nyní Mezinárodní federace). Henry Dunant Institute, Geneva, 1984, 590 stran, 16 x 23 cm III. Druhá sv tová válka ( ) L'étoile jaune et la Croix-Rouge : le Comité international de la Croix-Rouge et l'holocauste, (Mezinárodní výbor erveného k íže a holocaust) Autor: Marc-André Chargueraud Tato kniha (Žlutá hv zda a ervený k íž: MV K a holocaust) shrnuje historický výzkum s cílem poskytnout zájemc m p ehled záv r týkajících se míry odpov dnosti za tragédii holocaustu. Kniha popisuje formy pomoci a ochranné mechanismy aplikované za druhé sv tové války a poukazuje na nepevnou pozici Spojených národ ve vztahu k humanitárnímu právu, tehdy jako nyní jediné možné výchozí základny pro innosti MV K zam ené na pomoc ob tem konfliktu. Labor et Fides, Geneva/Les Editions du Cerf, Paris, 1999, 140 stran, foto, 14 x 22 cm The Red Cross and the Holocaust ( ervený k íž a holocaust) Autor: Jean-Claude Favez Na žádost MV K provedl Jean-Claude Favez výzkum na vysoce citlivé téma p sobení MV K v období holocaustu. Autor d kladn prostudoval existující archivní materiály týkající se aktivit MV K zam ených na pomoc ob tem fašismu v etn politických v z a emigrant židovského p vodu (do roku 1939). Splnil MV K svou povinnost tvá í v tvá politickému a rasovému útlaku hitlerovské Evropy? Studie je dopln na výkladem stanoviska MV K, ve kterém se organizace snaží p iblížit tená i všechny okolnosti doprovázející temné období její historie. Warrior without weapons (Bojovník beze zbran ) Autor: Marcel Junod Zkušenosti z misí Dr Junoda (1935 až 1945), které ho zavedly nejprve do Abyssinia, dále do Špan lska, Polska, N mecka a nakonec do Japonska, kde byl jedním z prvních zahrani ních léka, kte í m li možnost sledovat hr zné d sledky atomového útoku na Hirošimu. Prost ednictvím vypráv ní Dr. Junoda se tená m že seznámit s obtížnou a n kdy nebezpe nou, p esto však fascinující prací delegáta MV K ICRC, Geneva, 1982, 318 stran, ilustr., 11 x 18 cm 2

18 P ÍLOHY/ BIBLIOGRAFIE The Hiroshima disaster (Hirošimská katastrofa) Autor: Marcel Junod Dne 6.srpna 1945 cca v 8.15 hod. byla svržena bomba, jež za pár vte in srovnala se zemí 80 procent m sta a zanechala za sebou mrtvých a dalších zran ných a zasažených radioaktivním zá ením. Množství t ch, které nezabila první vlna, umíralo v následujících hodinách, dnech, m sících i letech. Dr. Junod do Hirošimy p ijel na za átku zá í Krom ošet ování ob tí se zabýval mapováním následk, jež za sebou hr zný atomový útok zanechal. P etisk z the International Review of the Red Cross, zá í- íjen a listopad-prosinec 1982 ICRC, Geneva, 1982, 30 stran, 16 x 23 cm Inter arma caritas : the work of the International Committee of the Red Cross during the Second World War ( innost MV K za druhé sv tové války) Vydal: Frédéric Siordet Kniha poskytuje jednoduchý a stru ný p ehled o r zných aktivitách MV K provád ných za druhé sv tové války. Výtah z t ísvazkového díla zmín ného níže. ICRC, Geneva, 1973, druhé vydání, 135 stran, 16 x 23 cm Report of the International Committee of the Red Cross on its activities during the Second World War (September 1, June 30, 1947) (Zpráva MV K o innosti provád né za druhé sv tové války - 1.zá í ervna 1947) P sobivá zpráva zapsaná do t í svazk a doprovázená p ílohou má celkem stran; obsahuje podrobné informace týkající se innosti MV K za druhé sv tové války. Volume I (Svazek I ) General activities (Obecné aktivity) První ást: ochrana a pomoc ob tem konfliktu, obecná sledování, studie na téma principy MV K vypracovaná Maxem Huberem, presidentem MV K v letech Druhá ást: zran ní a nemocní p íslušníci ozbrojených sil a zdravotnický personál T etí ást: pomoc civilnímu obyvatelstvu ICRC, Geneva, 1948, 736 stran, 16 x 23 cm Volume II (Svazek II) The Central Agency for Prisoners of War (Úst ední pátrací agentura pro vále né zajatce) Techni t ji pojatý svazek p ibližuje innost Úst ední pátrací agentury (informace o zajatých nebo internovaných), její úkoly a metody práce. ICRC, Geneva, 1948, 320 pp., 16 x 23 cm Volume III (Svazek III) Relief activities (Poskytování humanitární pomoci) P ehled innosti v oblasti poskytování humanitární pomoci r zným cílovým skupinám (vále ní zajatci, internovaní civilisté, civilní obyvatelstvo) v rozli ných ástech sv ta. Každá jednotlivá operace byla vysoce individuální, což v d sledku extrémn st žovalo celistvost ízení operací. ICRC, Geneva, 1948, 539 stran, 16 x 23 cm 3

19 P ÍLOHY / BIBLIOGRAFIE P ílohy Poslední ást zprávy obsahuje množství p ehled, tabulek a graf znázor ujících r znost úkol provád ných MV K. ICRC, Geneva, 1948, 69 stran, 21 x 30 cm Report of the Joint Relief Commission of the International Red Cross ( ) (Zpráva Spojené komise Mezinárodního erveného k íže ) Zpráva p ibližuje okolnosti, které MV K a Federaci vedly ke z ízení Spojené komise, a objas uje roli obou institucí v celém procesu. Seznamuje tená e s t žkostmi doprovázejícími operace humanitární pomoci. Obsahuje vý et aktivit v r zných zemích. ICRC/League, Geneva, 1948, 462 pp., 16 x 23 cm IV. Události od roku 1945 Politics, military operations and humanitarian action : an uneasy alliance (Politika, vojenské operace a humanitární pomoc: nesnadné spojenectví) Autor: Christophe Girod and Angelo Gnaedinger Za použití p íkladu Bosny a Hercegoviny brožura dokládá, že pomoc mezinárodního spole enství v ozbrojeném konfliktu nikdy nem že být zcela efektivní, pokud se jednotlivé složky tj. politické, vojenské a humanitární striktn nedrží svého mandátu. Vybo ování omezuje možnosti zásahu každé z mezinárodních agentur a znesnad uje dosažení cíl Charty OSN. Na druhou stranu ú innost p sobení mezinárodního spole enství se zvyšuje v p ípad, že všichni zú astn ní jednají p esn v rámci svých jasn stanovených kompetencí a respektují mandáty ostatních složek. ICRC, Geneva, 1998, 29 stran, 16 x 23 cm Crimes without punishment : Humanitarian action in former Yugoslavia (Nepotrestané zlo iny: humanitární zásah v bývalé Jugoslávii) Autor: Michèle Mercier Léta boj v bývalé Jugoslávii narušila sv tovou rovnováhu a zp sobila nezm rné utrpení mnoha lidem žijícím v dané oblasti. Tato kniha hodnotí akce humanitárních organizací s d razem na operace MV K- jejich úsp chy i pochybení p i snahách o zajišt ní bezpe ných oblastí a pomoci ob tem. Anglické vydání: Pluto Press, London, 1995, XX+ 236 stran, grafy, mapy, biblio., chrono., index, 14 x 22 cm. Francouzské vydání: Editions Bruylant, Brussels/LGDJ, Paris, 1994, X+ 323 stran, grafy, foto, mapy, biblio., chrono., index, 12 x 17 cm (Axes, no. 10). / ref N mecké vydání: Universitätsverlag N. Brockmeyer, Bochum, 1995, VI+ 263 stran, grafy, foto, mapy, biblio., chrono., index, 16 x 22 cm (Bochumer Schriften zur Friedenssicherung und zum humanitären Völkerrecht, no. 28). ref The humanitarian diplomacy of the ICRC and the conflict in Croatia ( ) (Diplomacie MV K a konflikt s Chorvatskem ) Autor: Jean-François Berger Tragické události, k nimž došlo v Chorvatsku a které se následn rozší ily na území Bosny a Hercegoviny, nemají v povále né Evrop obdoby. Autor erpající z názor a pohled protagonist se zamýšlí nad úsp chy a prohrami jednání, jež MV K na základ Ženevských úmluv vedl se stranami konfliktu. Geneva, 1995, XI+ 70 stran, foto, mapy, biblio., chrono., 16 x 23 cm 4

20 P ÍLOHY/ BIBLIOGRAFIE Challenges : ICRC activities in Eastern Europe and Central Asia (Aktivity MV K ve východní Evrop a st ední Asii) Toto periodikum obsahuje lánky týkající se r zných aktivit MV K v oblasti. Zvláštní pozornost je v nována konflikt m v e n, Tádžikistánu a Náhorním Karabachu. Mezi aktivity pat í nap. poskytování protéz, diseminace MHP, pomoc navrátilc m, ochrana vále ných zajatc nebo v zn ných povstalc, spolupráce s pátrací službou národní spole nosti a ešení problém týkajících se pozemních min a laserových zbraní. ICRC, Geneva, 1994, 11 stran, foto, mapy, 21 x 30 cm The Gulf ( ) : from crisis to conflict : the ICRC at work (Záliv : od krize po konflikt: práce MV K) Mapování událostí, jež vedly k vypuknutí ozbrojeného konfliktu, do kterého se muselo zapojit celé mezinárodní spole enství. Podrobný popis práce MV K od jednání zam ených na zajišt ní respektu MHP po pomoc civilním i vojenským ob tem konfliktu. ICRC, Geneva, 1991, 47 stran, ilustr., mapa, 21 x 30 cm Contending with the impasse in international humanitarian action : ICRC policy since the end of the Cold War (Zápas s beznad jí v humanitární oblasti: metody práce MV K od konce studené války) Autor: Simone Delorenzi Po relativn stabilním období studené války pracuje MV K od konce osmdesátých let v prost edí vyzna ujícím se ot esy a konflikty, jejichž hlavním znakem je totální anarchie. Autor nahlíží na problémy z r zných hledisek: vedení operací (Záliv, Somálsko, bývalá Jugoslávie, Rwanda), názor MV K na tzv. právo na intervenci a vojenské operace zahájené z humanitárních pohnutek a politické otázky (zvlášt povinnost mezinárodního spole enství zajistit v tší respekt MHP a spolupráci mezi organizacemi). ICRC, Geneva, 1999, 108 stran,16 x 23 cm From the end of the Second World War to the dawn of the third millennium : the activities of the International Committee of the Red Cross during the Cold War and its aftermath ( ) Remembering Hiroshima (Od konce druhé sv tové války do úsvitu t etího tisíciletí: aktivity MV K b hem studené války) Autor: François Bugnion Autor analyzuje operace MV K i otázku, pro je mandát MV K vždy znovu prov ován v období velkých zm n: 1919, 1945, a dnes, kdy mezinárodní spole enství hledá rovnováhu ztracenou po skon ení studené války. P etisk z the International Review of the Red Cross, b ezen-duben a kv ten- erven 1995 ICRC, Geneva, 1995, 25stran, 16 x 23 cm Protection of the victims of armed conflict/falkland-malvinas Islands (1982) : international humanitarian law and humanitarian action (Ochrana ob tí ozbrojeného konfliktu/ Falklandy 1982: MHP a humanitární akce) Autor: Sylvie-Stoyanka Junod Na p íklad konfliktu mezi Argentinou a Velkou Británií autorka vysv tluje vztah mezi právním rámcem a humanitární operací a zárove názorn p edvádí zp soby implementace Ženevských úmluv. Brožura je ur ena všem, kdo se seznamují s Ženevskými úmluvami, obsahuje i praktická cvi ení a dotazník. ICRC, Geneva, 1985, 45 stran, ilustr., 21 x 30 cm 5

SPOLE NÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY O SOU ASNÉM ROZŠÍ ENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁ SKÉHO PROSTORU

SPOLE NÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY O SOU ASNÉM ROZŠÍ ENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁ SKÉHO PROSTORU 404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - S-Erklärung Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 13 SPOLE NÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLE NÉ PROHLÁŠENÍ O SOU ASNÉM ROZŠÍ ENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO

Více

Základní teze a vývoj ípravy nového zákona o realitním zprost edkování

Základní teze a vývoj ípravy nového zákona o realitním zprost edkování Základní teze a vývoj ípravy nového zákona o realitním zprost edkování MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Zde ka Niklasová 3. 11. 2014 editelka odboru ve ejných dražeb a realitní innosti Základní východiska

Více

VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16

VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16 VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost lidské bytosti musí být respektována v každé době. Bez jakékoli diskriminace musí být učiněno vše

Více

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie NÁZEV/TÉMA: Evropská unie Vyučovací předmět: Společenskovědní základ Učitel: Mgr. Petra Janovská Škola: OA a SZdŠ Blansko Třída: E2 (2. ročník oboru EL) Časová jednotka: 1 vyučovací hodina (45 minut) Metody:

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS humanita a válka?? 2 humanita a válka?? Ano: mezinárodní humanitární právo Mezinárodní Červený kříž 3 Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost

Více

Jednací ád výbor Zastupitelstva m styse erný D l

Jednací ád výbor Zastupitelstva m styse erný D l stys erný D l Zastupitelstvo m styse erný D l Jednací ád výbor Zastupitelstva m styse erný D l Zastupitelstvo m styse erný D l se usneslo vydat v souladu se zákonem. 128/2000 Sb., o obcích (obecní z ízení),

Více

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) L 46/8 23.2.2016 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/248 ze dne 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu

Více

ZPRÁVA Z AKCE: KATALOGOVÁ A VZORKOVÁ VÝSTAVA název zem datum konání

ZPRÁVA Z AKCE: KATALOGOVÁ A VZORKOVÁ VÝSTAVA název zem datum konání ČESKÁ AGENTRURA NA PODPORU OBCHODU Název zakázky: ZPRÁVA Z AKCE: KATALOGOVÁ A VZORKOVÁ VÝSTAVA název zem datum konání Firma: ABC, s.r.o. íslo zakázky: 123456789 Zpracoval: Datum zpracování: CzechTrade

Více

Dohoda uzav ená mezi N meckem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií. Mnichov 29. zá í 1938

Dohoda uzav ená mezi N meckem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií. Mnichov 29. zá í 1938 Dohoda uzav ená mezi N meckem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií v Mnichov 29. zá í 1938 mecko, Spojené království, Francie a Itálie se dohodly se z etelem k dohod, jíž už bylo ve v ci odstoupení

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

ZNAK ČERVENÉHO KŘÍŽE, JEHO OCHRANA A UŽÍVÁNÍ

ZNAK ČERVENÉHO KŘÍŽE, JEHO OCHRANA A UŽÍVÁNÍ Národní skupina pro implementaci mezinárodního humanitárního práva Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Hradčanské nám. 5, 118 00 Praha e-mail: nsmhp@cervenykriz.eu tel.: 224 18 2790 fax: 224 18 2038 www.cervenykriz.eu/nsmhp

Více

INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY

INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY II. INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY Podnětem ke zpracování tohoto materiálu je změna působení jednotek

Více

1. Obecná innost Soudu pro ve ejnou službu Zahájené, ukon ené, probíhající v ci ( )

1. Obecná innost Soudu pro ve ejnou službu Zahájené, ukon ené, probíhající v ci ( ) 1. Obecná innost Soudu pro ve ejnou službu Zahájené, ukon ené, probíhající v ci (2005 2009) 250 200 150 100 50 0 2005 2006 2007 2008 2009 Zahájené v ci Ukon ené v ci Probíhající v ci Zahájené v ci Ukon

Více

HLAVA III PODROBNOSTI O VEDENÍ ÚST EDNÍHO SEZNAMU OCHRANY P ÍRODY

HLAVA III PODROBNOSTI O VEDENÍ ÚST EDNÍHO SEZNAMU OCHRANY P ÍRODY HLAVA III PODROBNOSTI O VEDENÍ ÚST EDNÍHO SEZNAMU OCHRANY P ÍRODY (K 42 odst. 2 zákona) 5 (1) Úst ední seznam ochrany p írody (dále jen "úst ední seznam") zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové

Více

Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení územního samosprávného celku Obec Mi kov za období od 1.1.2017 do 31.12.2017 Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení 1/6 I. VŠEOBECNÉ INFORMACE Název ÚSC: Obec

Více

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva

Více

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973 II. v. o.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973 II. v. o. Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973 II. v. o. 51 Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou

Více

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací

Více

Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT"

Stanovy horolezeckého oddílu ROT SPORT Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT" Horolezecký oddíl "ROT SPORT" je dobrovolným občanským sdružením zájemců o horolezecký sport, navazující na sportovní a duchovní hodnoty českých a saských horolezců

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost lidské bytosti musí být respektována v každé době. Bez jakékoli diskriminace musí být učiněno vše

Více

Metodické pokyny Obsah

Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny... 1 1. Úvod... 2 2. Definice... 2 2.1. Zahrnutí příjemci... 2 2.2. Kategorie plnění... 2 2.2.1. Plnění poskytovaná zdravotnickým odborníkům... 2 2.2.2. Plnění poskytovaná

Více

ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI

ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.8.2012 COM(2012) 479 final ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI CS CS ÚVOD ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU

Více

Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov. Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016. Základní ustanovení

Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov. Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016. Základní ustanovení Příloha č.2. Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016 1. Právní předpisy a dokumenty Základní ustanovení Podpora poskytovaná

Více

2. CÍL A SOUVISLOSTI VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV

2. CÍL A SOUVISLOSTI VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV Příloha I Podmínky zadávacího řízení ze dne 2. března 2009 SPECIFIKACE Produkce "open air" festivalu k oslavě Dne Evropy (9. května), který bude informovat o záležitostech EU, propagovat 5.výročí rozšíření

Více

N á v r h U S N E S E N Í. Senátu Parlamentu České republiky

N á v r h U S N E S E N Í. Senátu Parlamentu České republiky 8. funkční období 280 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky o programu pracovní dovolené,

Více

URBACT Věstník Listopad 2010 #10

URBACT Věstník Listopad 2010 #10 URBACT Věstník Listopad 2010 #10 AKTUALITY - URBACTu Jak mohou města získat co nejvíce z PPP projektů. Propojení územního plánování a obnovy města projekt NODUS. Dopady programu URBACT na lokální politiky

Více

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi Škola: Základní škola a Mateřská škola, Praha 6, náměstí Svobody 2 Učitel: Mgr. Vladimíra Koucká Žáci: Antonie Holečková, Klára Kudláčková, Barbora Šrámková Třída: 8. ročník Pavel Bratinka aneb Od metaře

Více

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 348 Pravidla pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu I.

Více

Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne 23.2.2015 v 18:00

Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne 23.2.2015 v 18:00 Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne 23.2.2015 v 18:00 Ve Studené dne 24.2.2015 Zpracoval: Ing. David Fogl Obsah Obsah... 1 1. Určení ověřovatelů zápisu a zapisovatele... 2 2.

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

Adresa p íslušného ú adu. Ú ad:... Ulice:... PS, obec:...

Adresa p íslušného ú adu. Ú ad:... Ulice:... PS, obec:... P íloha. 2 k vyhlášce. 503/2006 Sb. Adresa p íslušného ú adu Ú ad:... Ulice:... PS, obec:... V c: ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O ZM N VYUŽITÍ ÚZEMÍ v územním ízení ve zjednodušeném územním ízení podle ustanovení

Více

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán

Více

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015 pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 0 0 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 0 Větší část

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku

Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku Čl. I Úvodní ustanovení 1. Petrov, občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze, ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností

Více

ÚMLUVA NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV A DŮSTOJNOSTI LIDSKÉ BYTOSTI V SOUVISLOSTI S APLIKACÍ BIOLOGIE A MEDICÍNY

ÚMLUVA NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV A DŮSTOJNOSTI LIDSKÉ BYTOSTI V SOUVISLOSTI S APLIKACÍ BIOLOGIE A MEDICÍNY ÚMLUVA NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV A DŮSTOJNOSTI LIDSKÉ BYTOSTI V SOUVISLOSTI S APLIKACÍ BIOLOGIE A MEDICÍNY Preambule Členské státy Rady Evropy, další státy a členské státy Evropského společenství, signatáři

Více

RÁMCOVÁ DOHODA ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU. VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se

RÁMCOVÁ DOHODA ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU. VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se RÁMCOVÁ DOHODA MEZI ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU A VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se IMPLEMENTACE PROGRAMU ŠVÝCARSKO - ČESKÉ SPOLUPRÁCE NA SNÍŽENÍ HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH ROZDÍLŮ V RÁMCI ROZŠÍŘENÉ EVROPSKÉ

Více

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. Stanovisko vlády ČSSR

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. Stanovisko vlády ČSSR Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. 5 Stanovisko vlády ČSSR k úmluvám a doporučením přijatým na 55. Mezinárodní konferenci práce Na 55. zasedání Mezinárodní konference

Více

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data)

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data) Opakování na test č. 3 termín testu 5. 4. 2016 Otázky v testu se neomezí jen na zde zveřejněné. Přečtěte si učebnici str. 200-212! Kdy začala 2. světová válka? Kdo byl prvním říšským protektorem? Co se

Více

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ ZA ROK 2005 O em se do tete v naší výro ní zpráv : 1. Úvodní slovo 2. Poslání a cíle 3. Naši lenové, lidé ve vedení 4. Zpráva o innosti 5. Finan ní zpráva za rok 2005

Více

jsou p ipojeny v dokladové ásti dokumentace, s uvedením p íslušného vlastníka,.j. a data vydání, a to na úseku:

jsou p ipojeny v dokladové ásti dokumentace, s uvedením p íslušného vlastníka,.j. a data vydání, a to na úseku: bezpe nosti státu civilní ochrany požární ochrany další, není-li uvedeno výše....... 11. Stanoviska vlastník ve ejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a zp sobu napojení, vyzna ená na situa

Více

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 50/2012-17-27. Vzd lávání v rámci léka ské posudkové služby 1. vzd lávací akce konference LPS

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 50/2012-17-27. Vzd lávání v rámci léka ské posudkové služby 1. vzd lávací akce konference LPS Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 50/2012-17-27 Vzd lávání v rámci léka ské posudkové služby 1. vzd lávací akce konference LPS SSZ Bude dodavatel zajiš ovat ubytování a stravování lektor pokud

Více

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O UMÍST NÍ STAVBY ÁST A

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O UMÍST NÍ STAVBY ÁST A P íloha. 1 k vyhlášce. 503/2006 Sb. Adresa p íslušného ú adu Ú ad:... Ulice:... PS, obec:... V c: ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O UMÍST NÍ STAVBY v územním ízení ve zjednodušeném územním ízení podle ustanovení

Více

Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování. CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any

Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování. CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any I cesta je cílem Guus Muijzers, Evropská komise Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any Posílit d v ru prohloubit

Více

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov 1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu

Více

D o h o d a. o s o u č i n n o s t i

D o h o d a. o s o u č i n n o s t i D o h o d a o s o u č i n n o s t i K provedení čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010, o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2013 O:

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2013 O: Záv re ný ú et obce ty koly finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2013 O: 00508519 ( 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo, ve zn ní platných p edpis ) Zastupitelstvo obce

Více

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení Čl. 1 Povaha a cíl Fyzikální olympiády

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení Čl. 1 Povaha a cíl Fyzikální olympiády Organizační řád Fyzikální olympiády Č.j.: 22 125/2005-51 dne 8. 11. 2005 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s 3 odst. 5 vyhlášky č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

Zápis z 22. veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Chrást konaného dne 6.5.2010

Zápis z 22. veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Chrást konaného dne 6.5.2010 Zápis z 22. veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Chrást konaného dne 6.5.2010 Přítomni: p. Bohuslav, p.berenreiter, p. Ing. Kraus, pí. Vyletová, p. Krisman, p. Štaif, PhDr. Koubová, pí. Boudová,

Více

. M a t e r i á l pro sch zi Rady m sta Prost jova, konanou dne

. M a t e r i á l pro sch zi Rady m sta Prost jova, konanou dne . M a t e r i á l pro sch zi Rady m sta Prost jova, konanou dne 16. 6. 2015. Název materiálu: P edkládá: Návrh zm ny organiza ní struktury Magistrátu m sta Prost jova. Ing. Lubomír Baláš, tajemník Magistrátu

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 6. 2. 2013. o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii. Zpravodajka: Nathalie Griesbeck

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 6. 2. 2013. o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii. Zpravodajka: Nathalie Griesbeck EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 6. 2. 2013 PRACOVNÍ DOKUMENT o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii Výbor pro občanské svobody, spravedlnost

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

VÝJIMEČNÉ ZASLÍBENÍ ZPRÁVA HOSPODÁŘE ROBERT E. LEMON

VÝJIMEČNÉ ZASLÍBENÍ ZPRÁVA HOSPODÁŘE ROBERT E. LEMON ZPRÁVA HOSPODÁŘE VÝJIMEČNÉ ZASLÍBENÍ ROBERT E. LEMON Miliony adventistů sedmého dne na celém světě se každý týden shromažďují pospolu, aby uctívali svého stvořitele. Žijí na různých místech, v různých

Více

Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012

Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012 Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012 Obsah: I. Vznik sdružení II. Základní ustanovení III. Poslání a cíle sdružení IV. Členská základna V. Uspořádané akce v průběhu roku 2012 VI. Propagace sdružení

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace Datum konání: 6. 10. 2010 Program: 1. Projednání a schválení Výroční zprávy o činnosti školy 2009/2010 2. Projekt MŠMT Peníze školám 3. Nařízení vlády o odvodu 30% z částky na pomůcky školy zpět do státního

Více

PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ

PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ I. Vyhlašovatel výběrového řízení Vyhlašovatelem výběrového řízení je společnost ČEPS, a.s., se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, IČ 25702556, DIČ CZ25702556, zapsaná

Více

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B Rada Evropské unie Brusel 15. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0011 (CNS) 10340/16 FISC 103 ECOFIN 624 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát

Více

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014 STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Magistrát města Karviné Materiál ZM MRZ/7019/2014 Poř. číslo Odbor: Oddělení: Vyřizuje: Odbor rozvoje oddělení marketingu a školství Polášková Ivana Materiál pro mimořádné zasedání

Více

Příloha č. 2 k zadávací dokumentaci - Tisk publikací a neperiodických tiskovin vydaných Ústavem pro studium totalitních režimů

Příloha č. 2 k zadávací dokumentaci - Tisk publikací a neperiodických tiskovin vydaných Ústavem pro studium totalitních režimů Příloha č. 2 k zadávací dokumentaci - Tisk publikací a neperiodických tiskovin vydaných Ústavem pro studium totalitních režimů Rámcová smlouva na poskytování služeb uzavřená podle ustanovení 11 zákona

Více

404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - Vertragstext Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 23

404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - Vertragstext Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 23 404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - Vertragstext Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 23 DOHODA O Ú ASTI ESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY,

Více

Provozní řád Kulturního centra - sokolovny. Čl. 1 Působnost provozního řádu

Provozní řád Kulturního centra - sokolovny. Čl. 1 Působnost provozního řádu Provozní řád Kulturního centra - sokolovny Čl. 1 Působnost provozního řádu Provozní řád upravuje podmínky a způsob užívání nebytových prostor a jeho zařízení v Kulturním centru sokolovně v Rájci-Jestřebí

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Shrnutí činnosti za rok 2013. Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Shrnutí činnosti za rok 2013. Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Shrnutí činnosti za rok 2013 V roce 2013 občanské sdružení Montessori Opava pokračuje v naplňování základního účelu, pro který bylo založeno, a to vytvoření platformy pro činnost

Více

224 der Beilagen XXIII. GP - Staatsvertrag - 22 Eigenmittelbeschluss tschech. (CS) (Normativer Teil) 1 von 5 ROZHODNUTÍ RADA

224 der Beilagen XXIII. GP - Staatsvertrag - 22 Eigenmittelbeschluss tschech. (CS) (Normativer Teil) 1 von 5 ROZHODNUTÍ RADA 224 der Beilagen XXIII. GP - Staatsvertrag - 22 Eigenmittelbeschluss tschech. () (Normativer Teil) 1 von 5 23.6.2007 Úřední věstník Evropské unie L 163/17 II (Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 Zprávu o činnosti dětského rybářského kroužku za rok 2014 kterou jsem vám přečetl na loňské výroční schůzi, jsem ukončil vánoční schůzkou. Rok

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Církevní husitská základní umělecká škola Harmonie, o.p.s. se sídlem Bílá 1, 160 00 Praha 6 - Dejvice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 2. ŠKOLNÍ ŘÁD ZUŠ Č.j.: 8/2012 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala

Více

Obec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves

Obec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Obec Nová Ves. j.: V Nové Vsi dne Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Zastupitelstvo obce Nová Ves, p íslu né podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ MIKROREGION HRANICKO Sídlo svazku: Pernštejnské náměstí 1, 753 37 Hranice

DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ MIKROREGION HRANICKO Sídlo svazku: Pernštejnské náměstí 1, 753 37 Hranice DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ MIKROREGION HRANICKO Sídlo svazku: Pernštejnské náměstí 1, 753 37 Hranice Sekretariát DSO MR Hranicko nám. Míru 21 753 66 Hustopeče nad Bečvou Zápis ze schůzky rozvojového partnerství

Více

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Základní pojmy Pro účely těchto Zásad pro prodej nemovitostí (pozemků, jejichž součástí jsou bytové domy) Městské části Praha 5 (dále jen Zásady )

Více

Výroční zpráva 2015. Spolek Valštejn

Výroční zpráva 2015. Spolek Valštejn Výroční zpráva 2015 Spolek Valštejn Obsah Úvodní slovo... 3 Základní údaje o Spolku Valštejn... 4 Činnosti spolku v roce 2015... 5 Plány do roku 2016... 8 Úvodní slovo Vážení přátelé valštejnských údolí,

Více

Kategorie C 2. kolo Nehemjáš kviz

Kategorie C 2. kolo Nehemjáš kviz 2. kolo Nehemjáš kviz 1) Po 3 dnech pobytu v Jeruzalémě se Nehemjáš vydal na obhlídku města. Vyjel a) v noci b) na svém věrném velbloudovi c) po obědě a vyjel s celým průvodem Neh 2, 12 2) Kolik lidí bylo

Více

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty DAŇOVÉ AKTULITY 2013 Po dlouhém období daňově lability v oblasti očekávání pro rok 2013 a následující došlo ke schválení kontroverzního daňového balíčku a dalších daňových zákonů a jejich zveřejnění ve

Více

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,

Více

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním 1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním Ad hoc modul 2007 vymezuje Nařízení Komise (ES) č. 431/2006 z 24. února 2006. Účelem ad hoc modulu 2007

Více

Je-li z ízeno více organizací státního odborného dozoru, vymezí jejich p sobnost Ministerstvo práce a sociálních v cí p i jejich z ízení.

Je-li z ízeno více organizací státního odborného dozoru, vymezí jejich p sobnost Ministerstvo práce a sociálních v cí p i jejich z ízení. 174/1968 Sb. ZÁKON o státním odborném dozoru nad bezpe ností práce ve zn ní zákona. 575/1990 Sb., zákona. 159/1992 Sb., v úplném zn ní zákona. 396/1992 Sb., (platí od 1. 1. 20172012 do 31. 12. 2016) ve

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Název: Reg.číslo: Výše finanční podpory: Reálné prostřední ve výuce pomocí fiktivní firmy CZ.1.07/1.1.10/01.0099 1.738.563,12 Kč Době realizace:

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

Příloha č. 1. Základní pojmy

Příloha č. 1. Základní pojmy Příloha č. 1 Základní pojmy Aktivní záloha Příslušníci Aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání. Kombinují tak dvě kariéry: vojenskou

Více

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIA-500/10-A

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIA-500/10-A Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIA-500/10-A Název školy: Mateřská škola, Praha 4, Táborská 19 Adresa: Táborská 19/122, 140 00 Praha 4 Identifikátor: 600 036 278 IČ: 47

Více

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů 1. ÚVOD Účelem tohoto dokumentu je

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE. Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE. Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 03.06.2005 KOM(2005) 233 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003 [SEC(2005)

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIS-2460/10-S Název kontrolované osoby: Mateřská škola Klubíčko s. r. o Sídlo: Želivského 805, 280 02 Kolín IV IČ: 26 131 021 Identifikátor:

Více

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let.

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let. JEDNACÍ ŘÁD ZO OSŽ Praha Masarykovo nádraží I. Úvodní ustanovení Čl. 1. Jednací řád Základní organizace odborového sdružení železničářů Praha Masarykovo nádraží (dále jen ZO) upravuje postup orgánů ZO

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA Stanovy OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA 1/5 1 Jméno a sídlo sdružení 1. Jméno sdružení: OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA (dále jen AY) 2. Sídlo sdružení: Na Poříčí 12, 115 30 Praha 1. 3. AY je občanské sdružení podle

Více

DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 722-DD/15

DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 722-DD/15 DRAŽEBNÍ SPOLEČNOST MORAVA s.r.o. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA č. 722-DD/15 vyhotovená dle 20 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách Dražebník: Dražební společnost MORAVA s.r.o. se sídlem: Zlín, Dlouhá 4433,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-244/13-E

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-244/13-E Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIE-244/13-E Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Mateřská škola Pardubice, Benešovo náměstí 2115 Sídlo: Benešovo náměstí

Více

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní

Více

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Článek 1 Úvodní ustanovení Pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře platí příslušná ustanovení občanského

Více

Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví

Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví I. Úvod Po více než deseti letech od 16.července 2002, kdy evropští sociální partneři uzavřeli Rámcovou dohodu

Více

Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části. USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ

Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části. USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části 28. zasedání dne 30. 11. 2015 USNESENÍ č. 228/15/RMČ k uzavření smlouvy na administraci veřejné zakázky Dostavba a přístavba ZŠ RMČ po projednání: I. souhlasí

Více

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0134),

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0134), P7_TA-PROV(2013)0397 Povinnosti státu vlajky prosazovat směrnici Rady 2009/13/ES, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského

Více

Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení

Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení Eviden ní štítek Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení Tato žádost slouží pro ú ely ur ení p íslušnosti k právním

Více