DRUHÁ KAPITOLA P VOD A HISTORIE HNUTÍ ERVENÉHO K ÍŽE A ERVENÉHO

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DRUHÁ KAPITOLA P VOD A HISTORIE HNUTÍ ERVENÉHO K ÍŽE A ERVENÉHO"

Transkript

1 DRUHÁ KAPITOLA HNUTÍ ERVENÉHO K ÍŽE A ERVENÉHO P LM SÍCE

2 PREZENTACE 2.0. Cíle prezentace P iblížit a vysv tlit klí ové události vývoje Hnutí od jeho založení po sou asnost. 2

3 PREZENTACE 2.1. Klí ová slova Henry Dunant Bitva u Solferina "Vzpomínka na Solferino" Výbor p ti Znak Zakladatel Hnutí K; pohnut hr zami bitvy u Solferina ukázal sv tové ve ejnosti d ležitost z ízení pomocných spole ností a p ijetí mezinárodních dohod ve prosp ch zran ných a t ch, kdož o n pe ují; jeden ze zakladatel Mezinárodního výboru pro pomoc ran ným, p edch dce Mezinárodního výboru erveného k íže (MV K). V roce 1901 získal historicky první Nobelovu cenu míru. Bitva mezi armádami Francie a Rakouska, ke které došlo 24. ervna 1859 v severní Itálii a jejíž hr zné následky 40 tisíc mrtvých a ran ných zanechaných na bitevním poli vid l Dunant na vlastní o i. Kniha Henry Dunanta vydaná na vlastní náklady autora v listopadu 1862 popisuje bitvu u Solferina. Jejím hlavním zám rem bylo obrátit pozornost sv ta na krutou realitu války. Henry Dunant knihu rozeslal vládnoucím rod m Evropy, vojev dc m, politik m, ve ejn angažovaným osobnostem a p átel m. Jeho po in p inesl okamžitý a neo ekávaný úsp ch. Dne 17.února 1863 založilo p t len Ženevské spole nosti pro ve ejné blaho (Gustave Moynier, generál Guillaume-Henri Dufour, Dr Louis Appia, Dr Théodore Maunoir) a Henry Dunant Mezinárodní výbor pro pomoc ran ným, který se pozd ji stal MV K. ervený k íž na bílém poli p ijatý na Mezinárodní konferenci v Ženev v roce 1863 jako rozeznávací znak pro ozna ení a ochranu t ch, kte í se starají o zran né vojáky (k poct Švýcarska - obrácená švýcarská vlajka). ervený k íž Instituce založená v pr b hu Mezinárodní konference v Ženev v íjnu 1863; hned po konferenci byly zakládány první národní spole nosti; v roce 1876 se z Mezinárodního výboru pro pomoc ran ným stal Mezinárodní výbor erveného k íže; v roce 1919 byla založena Liga spole ností erveného k íže (budoucí Federace); v roce 1986 p ijal ervený k íž nový název: Mezinárodní hnutí erveného k íže a erveného p lm síce. 3

4 PREZENTACE 2.2. Prezentace Založení erveného k íže Bitva u Solferina Henry Dunant "Vzpomínka na Solferino" ervený k íž se zrodil v srdci švýcarského obchodníka Henry Dunanta ( ) dne 24. ervna 1859 poté, co na vlastní o i vid l jednu z nejkrvav jších bitev století, bitvu u Solferina. Historie lidstva je provázena celou adou válek. Vskutku, z uplynulých 3500 let zmapované historie se lidstvo t šilo všeobecnému míru pouhých 250 let.války a jejich tragické d sledky vždy vedly k úvahám a pokus m eliminovat p sobené zlo a utrpení. V pr b hu staletí byly p ijímány zvyky a pravidla vedení války, jež vykazovaly humanitární rysy. Z t chto zvyk a pravidel si p edevším dva zaslouží zvláštní pozornost: zákaz otravování studen pat ících nep íteli a zásada, aby byly šet eny ženy a d ti. Stávalo se, že ú astníci bitvy se dohodli na ur itých pravidlech závazných pro danou bitvu. Obecn však byly takové dohody velmi k ehké. Rozmary doby a nálady v dc s sebou p inášely nejr zn jší excesy, jež zpochyb ovaly drobné úsp chy dosažené p i n kterých bitvách. Vyvstala pot eba nového systému ochrany vále ných ob tí. Diskusi však mohla vyvolat pouze výjime ná událost. K výjime né události došlo dne 24. ervna 1859 u Solferina v severní Itálii, kde se st etla vojska Francie a Rakouska v bitv muž trvající šestnáct hodin. Na bitevním poli z stalo mrtvých a ran ných, což bylo pro dobu pom rn typické bitvy se podobaly jatkám. Velitelé se navíc o pot eby svých voják p íliš nestarali. Považovali je spíše za tzv. kanonenfutter než za lidské bytosti. Ve zmín né bitv zvít zila Francie, ovšem cena za vít zství byla vysoká. Hromady mrtvých t l, tisíce ran ných ležících bez povšimnutí. Nedostatek vojenských léka. Armáda m la k dispozici ty i veteriná e na tisíc koní. Na stejný po et lidí m l sta it jeden léka. Henry Dunant, který jel v osobní záležitosti na sch zku s Napoleonem III, se stal o itým sv dkem situace a jsa zcela šokován, zapomn l na sch zku s císa em. Dunanta se dotýkal p edevším osud ran ných, kte í byli zanecháni smrti napospas v d sledku nekvalitní vojenské zdravotnické služby. Dunant shromáždil obyvatele blízké vesnice a zorganizoval pomoc a pé i o ran né. Pracoval nep etržit po t i dny. Jeho slova Siamo tutti fratelli (jsme všichni brat i) otevírala srdce dobrovolník, kte í pomáhali všem ran ným bez prvotního zjiš ování, kdo je p ítel a kdo nep ítel. Dunant se vrátil do Švýcarska, vzpomínky na hr zné zážitky ze Solferina ho však trápily dál. Rozhodl se napsat knihu, kterou pozd ji také na vlastní náklady vydal (listopad 1862). Jmenovala se "Vzpomínka na Solferino". Knihu rozeslal vládnoucím rod m Evropy, vojev dc m, politik m, ve ejn angažovaným osobnostem a p átel m. Kniha m la obrovský úsp ch a Dunant se stal obdivovanou osobností. Mnozí cht li jeho p íkladu následovat. 4

5 PREZENTACE Jeden muž dv myšlenky Kniha obsahovala v podstat dv hlavní ideje: založit v každé zemi Spole nost na pomoc ran ným z dobrovolník, kte í by se v ase války starali o zran né vojáky složenou p ijmout mezinárodní dohodu chránící ran né vojáky na bitevním poli a poskytující ochranu a neutrální status t m, kdož o n pe ují. "Vzpomínka na Solferino" m la tak velký vliv, že neuplynul ani rok a návrhy v knize obsažené dostaly svou konkrétní podobu: ervený k íž. Je zásluhou Henry Dunanta, že p esv d il vlády, aby se dohodly na kodifikaci prvních pravidel vedení války. Výbor p ti Mezinárodní výbor pro pomoc ran ným Mezinárodní konference v roce 1863 V Ženev p sobila v té dob Spole nost pro ve ejné blaho. Jejím p edsedou byl právník Gustave Moynier, na kterého kniha "Vzpomínka na Solferino" siln zap sobila. Moynier nebyl jen mužem p emýšlivým, byl i mužem inu. Požádal Dunanta, aby o knize pohovo il s ostatními leny spole nosti, což vedlo k ustavení p ti lenného výboru, v n mž krom Dunanta a Moyniera pracovali generál Guillaume-Henri Dufour, Dr. Louis Appia a Dr. Théodore Maunoir. Výbor se poprvé sešel dne 17.února 1863 a p ijal název Mezinárodní výbor pro pomoc ran ným, z n hož se v roce 1876 vyvinul Mezinárodní výbor erveného k íže. Tak byl, a koliv ne pod stejným názvem, MV K založen v podstat onoho únorového dne v roce V následujících m sících, po sch zce Spole nosti pro ve ejné blaho a po ustavení Mezinárodního výboru pro pomoc ran ným, p t zakládajících len vyvíjelo etné aktivity, které vyústily v konání mezinárodní konference v Ženev. Stalo se v íjnu roku 1863 a zú astnili se jí odborníci ze 16 stát. V pr b hu konference byl p ijat rozeznávací znak ervený k íž na bílém poli (obrácená švýcarská vlajka). Jeho ú elem bylo ozna it a tím chránit ty, kdož se starají o zran né vojáky. ervený k íž jako instituce byl na sv t. Zakládání prvních NS Diplomatická konference V záv ru Mezinárodní konference 1863 došla jedna ze základních Dunantových myšlenek, totiž z izování národních dobrovolnických spole ností, svého napln ní. Spole nosti byly v následujících m sících založeny nap. ve Württemburgu, velkovévodství Oldenburg, Belgii a Prusku. Další spole nosti vznikaly v Dánsku, Francii, Itálii, Mecklenburg- Schwerin, Špan lsku, Hamburgu a v Hesse. Bývaly nazývány "národními výbory" nebo "pomocnými spole nostmi", ale pozd ji se staly známými pod názvem národní spole nosti erveného k íže a erveného p lm síce. S podporou švýcarské vlády se zakládajícím len m Hnutí poda ilo zorganizovat v Ženev ve dnech srpna 1864 diplomatickou konferenci. Své zástupce vyslalo 16 stát a ty i další organizace. 5

6 PREZENTACE Zrození "moderního " MHP Liga spole ností erveného k íže Po diskusi, k níž podkladem se stal návrh úmluvy vypracovaný Mezinárodním výborem, byla dne 22.srpna 1864 podepsána Ženevská úmluva o zlepšení osudu ran ných p íslušník armád v poli. Stala se základním stavebním kamenem moderního humanitárního práva. Úmluva vycházející z druhé Dunantovy myšlenky m la sloužit k zlepšení situace ran ných voják ve válce, zárove však m la i zakotvit neutrální status pro ran né a zdravotnický personál. V záv ru první sv tové války se v tšina Evropy ocitla v naprostém chaosu: ekonomika byla rozvrácená, populace zdecimovaná epidemiemi, po kontinentu se potuloval ohromný po et lidí, kte í ztratili sv j domov i vlast. Za války se ukázala pot eba úzké spolupráce mezi jednotlivými spole nostmi erveného k íže, které vyvíjely aktivity ve prosp ch vále ných zajatc i kombatant a vytvo ily rozsáhlou sí proškolených dobrovolník. Henry P. Davison, president vále ného výboru Amerického erveného k íže, na mezinárodní zdravotnické konferenci, jež se konala v dubnu 1919 v Cannes ve Francii, navrhl sjednotit spole nosti erveného k íže r zných zemí do jedné organizace srovnatelné s Ligou národ, jejímž úkolem by bylo koordinovat aktivity zam ené na zlepšování zdraví, prevenci nemocí a zmír ování utrpení. Formáln byla Liga spole ností erveného k íže se sídlem v Pa íži ustavena národními spole nostmi Francie, Velké Británie, Itálie, Japonska a Spojených stát dne 5.kv tna Jejím prvním úkolem bylo zlepšení zdravotního stavu lidí žijících na územích postižených ty letým konfliktem.dalším cílem bylo posílit a sjednotit existující spole nosti erveného k íže a podporovat vznik nových spole ností. Mezi klí ové aktivity Ligy pat í také organizace a koordinace pomoci ob tem p írodních katastrof a epidemií. Sídlo Ligy bylo roku 1939 p emíst no do Ženevy. V roce 1991 bylo p ijato rozhodnutí m nící dosavadní název Liga spole ností erveného k íže a erveného p lm síce na Mezinárodní federaci spole ností erveného k íže a erveného p lm síce. 6

7 2.4 P vod a historie Hnutí erveného k íže a erveného p lm síce P ílohy

8 P ÍLOHY VÝBOR P TI Zakladatelé Výbor p ti, z n hož vzešel Mezinárodní výbor erveného k íže, spojil na po átku šedesátých let devatenáctého století dohromady p t schopných muž : Henry Dunanta, vizioná e. Gustave Moyniera, organizátora. Dr. Louise Appiu, se zkušeností v oblasti vojenského léka ství. Dr. Theodore Maunoira, rovn ž se zkušeností v oblasti vojenského léka ství. Generála Henri Dufoura, který velel švýcarským oddíl m. Henry Dunant Henry Dunant se narodil 8.kv tna 1828 v Ženev v p esv d ené kalvinistické rodin, jež se v novala charit. Po nedokon ených st edoškolských studiích odešel na praxi do banky. V roce 1853 cestoval do Alžírska, kde m l p evzít odpov dnost za švýcarskou kolonii Sétif. Zahájil výstavbu mlýna, bohužel však se mu neda ilo získat pot ebnou koncesi a tak se vydal do Tunisu a pozd ji zp t do Ženevy, kde se rozhodl požádat o obchodní dokument p ímo Napoleona III. Tou dobou císa velel francouzsko-sardinským vojsk m vál ícím v severní Itálii s Rakušany. Henry Dunant se rozhodl ho na bojištích vyhledat. A tak se stalo, že m l možnost na vlastní o i spat it záv r a d sledky bitvy u Solferina v Lombardii. Po návratu do Ženevy napsal knihu Vzpomínka na Solferino, což postupn vedlo k událostem vrcholícím založením Mezinárodního výboru na pomoc ran ným, pozd jšího Mezinárodního výboru erveného k íže (MV K). Dunant p sobil jako tajemník výboru. Stal se slavným a p ijímali ho nejvyšší p edstavitelé stát, králové a princové evropských dvor. Jeho finan ní situace se však nadále zhoršovala. V roce 1867 vyhlásil, zcela zruinován (vykazoval ztrátu milionu švýcarských frank v tehdejší hodnot ), bankrot. V d sledku vyhlášeného úpadku a skandálu s tím spojeným rezignoval na místo tajemníka Mezinárodního výboru. Dne 8.zá í Výbor p ijal jeho rezignaci na místo tajemníka i na lenství.dunant odešel do Pa íže, kde p espával ve ve ejných noclehárnách. Ve stejné dob ho však císa ovna Evženie povolala do paláce Tuileries, aby s ním prodiskutovala rozší ení Ženevské úmluvy i pro námo ní válku. Dunant se stal estným lenem národních spole ností erveného k íže Rakouska, Holandska, Švédska, Pruska a Špan lska.

9 VÝBOR P TI B hem francouzsko-pruské války v roce 1870 navštívil a ošet oval ran né dopravené do Pa íže a zavedl nošení znaku pro identifikaci mrtvých. Po vyhlášení míru Dunant cestoval do Londýna, kde se snažil o zorganizování konference zam ené na problematiku vále ných zajatc. Anglie však nebyla plánu naklon ná. Z jeho iniciativy se uskute nil mezinárodní kongres za "úplné zrušení transport ernoch a obchodu s otroky" zahájený v Londýn 1.února Poté následovala léta cestování a života v úplné chudob. Dunant putoval p šky po Alsasku, N mecku a Itálii, žil z milodar a pohostinnosti n kolika p átel. Nakonec vedly jeho cesty v roce 1887 do švýcarské vesnice Heiden, kde onemocn l. Našel útulek v místním chudobinci, ve kterém ho roku 1895 objevil noviná Georg Baumberger. Napsal o Dunantovi lánek, jenž v n kolika dnech p etiskly deníky po celé Evrop. K Dunantovi p icházely soucitné pozdravy z celého sv ta; p es noc se stal op t slavnou a významnou osobností. V roce 1901 mu byla ud lena Nobelova cenu míru. Henry Dunant zem el 30. íjna Henri Guillaume Dufour Henri Dufour zahájil svou kariéru v roce 1810 jako voják francouzské armády p t let p ed Napoleonovou porážkou u Waterloo. Dufour, narozený v Kostnici v roce 1787, byl v roce 1813 zran n na ostrov Korfu. Zotavoval se v britském vojenském v zení. V civilu inženýr, který vystudoval pa ížskou polytechniku, strávil Dufour valnou ást života na stavbách železnic, most a dom. V té dob Švýcarsko jako konfederace neexistovalo a Dufour hrál klí ovou úlohu p i n kolika taženích švýcarské armády bojující za sjednocení zem. Roku 1830 navrhl spole nou federální vlajku - bílý k íž na erveném poli. V dob, kdy Evropou zmítala vlna revolucí, válek za nezávislost a zm n režim, byl generál Dufour jmenován velitelem švýcarské armády Na za átku šedesátých let devatenáctého století se uznávaný politik setkal s Henry Dunantem, aby se podílel na založení erveného k íže. Dr. Théodore Maunoir Théodore Maunoir, zakládající len Hnutí erveného k íže a erveného p lm síce, se narodil v Ženev roku Na školách v Anglii a Francii vystudoval léka ství. Stal se chirurgem a lenem Zdravotní rady ženevské Komise pro ve ejné zdraví a hygienu. Talleyrand, známý diplomat, objevil v mladém Maunoirovi diplomatický talent, ale nepoda ilo se mu p esv d it jej, aby opustil medicínu. Maunoir byl p ítelem Louise Appii, dalšího zakládajícího lena. Kniha o historii MV K z pera Pierre Boissiera "Od Solferina k Tsushim " lí í Maunoira jako "muže vynikajících kvalit. Výjime n inteligentní zárove oplýval šarmem a jeho dopisy bývaly psány s velkým smyslem pro humor". Jeho jasný a precizní zp sob myšlení byl p i p ípravách založení výboru neocenitelný. Do své smrti v roce 1869 z stal aktivním lenem. 2

10 VÝBOR P TI Gustave Moynier V dob, kdy etl knihu H.Dunanta "Vzpomínka na Solferino", p edsedal Gustave Moynier ad charitativních organizací. Jejich setkání a vzájemné diskuse hrály hlavní úlohu p i formování erveného k íže. Moynier se narodil roku 1826 a vystudoval práva v Ženev a Pa íži. Celý život se angažoval v oblasti lidských a sociálních práv. V ele Mezinárodního výboru erveného k íže stál po 46 let a proto bývá nazýván hlavním architektem organizace. V roce 1873 Moynier pomáhal zakládat Institut mezinárodního práva v Ženev, kterýžto po in se stal d ležitým mezníkem v ochran lidských práv. Jeho aktivity byly ocen ny celou adou estných doktorát z evropských univerzit a státních vyznamenání z Francie, Srbska a Švédska. V roce 1879 se jednou z jeho priorit stala situace v Africe. Dr. Louis Appia Louis Appia se narodil v roce 1818 ve Frankfurtu nad Mohanem. Léka ství vystudoval na univerzit v Heidelbergu v roce Zvlášt se zajímal o rozvoj vále né chirurgie a lé ení ran ných. B hem konfliktu v roce 1859 se Appiovi poda ilo získat prost edky a dary na pomoc zran ným a sám odešel pracovat do polních nemocnic. Dobrovolná innost v oblasti zdravotnictví se mu stala samoz ejmostí. O dva roky pozd ji se Appia stal p edsedou Léka ské spole nosti. V roce 1863 byl požádán, aby jako len zvláštní komise zkoumal iniciativu Henry Dunanta ve prosp ch ran ných voják na bitevním poli. Z komise se postupn vyvinul MV K. V íjnu 1863 Appia navrhl, aby všichni zdravotní dobrovolníci v místech probíhajících boj nosili bílou pásku, jež by je ozna ila a tak chránila. Generál Dufour pozd ji návrh zdokonalil o znak erveného k íže. 3

11 P ÍLOHY VZNIK SV TOVÉHO DNE ERVENÉHO K ÍŽE A ERVENÉHO P LM SÍCE Od dvacátých let, krátce po skon ení první sv tové války, vyhlašovala národní spole nost v tehdejším eskoslovensku tzv. velikono ní Mír erveného k íže. T ídenní akce, která každoro n probíhala pod jiným úst edn stanoveným heslem (nap. Úcta ke stá í, Dobro d tí p edevším, istota všude a ve všem i Zp vem k srdci, srdcem k vlasti ), vrcholila v Parlamentu SR za ú asti nejvyšších státních p edstavitel. Na XIV. zasedání Mezinárodní konference bylo rozhodnuto o z ízení zvláštní komise, která m la za úkol prozkoumat možnost využití eskoslovenské iniciativy v širším m ítku. Zpráva zvláštní komise p edložená na XV. Mezinárodní konferenci v Tokiu v roce 1934 konstatovala spln ní mírového principu akce a doporu ila rozší it svátek do celého sv ta. První celosv tová oslava se však uskute nila až po druhé sv tové válce v roce 1948, samotný název Sv tový den erveného k íže a erveného p lm síce byl p ijat v roce Datum, jež bylo pro oslavy Sv tového dne vybráno tj. 8.kv ten je výro ím dne narození Henry Dunanta, zakladatele erveného k íže. Od roku 1953 do roku 1995 byl každý ze Sv tových dn erveného k íže a erveného p lm síce v nován ur itému tématu. Téma zpo átku vybírala Mezinárodní federace spole ností erveného k íže a erveného p lm síce, pozd ji bylo téma vybíráno ve spolupráci s Mezinárodním výborem erveného k íže.

12 P ÍLOHY ZALOŽENÍ A PRVNÍ LÉTA P SOBENÍ MEZINÁRODNÍHO VÝBORU ERVENÉHO K ÍŽE ( ) Dne 24. ervna 1859, b hem války za sjednocení Itálie, se francouzská a sardinská vojska st etla blízko malého severoitalského m sta Solferina s rakouskými oddíly. Téhož dne cestoval ženevský ob an Henry Dunant v soukromé záležitosti na setkání s Napoleonem III. Ve ve erních hodinách dorazil Dunant do vesnice Castiglione, kde v tu dobu hledalo úkryt na zran ných voják. V hlavním kostele Chiesa Maggiore, v n mž nalezl bez povšimnutí ležet tisíce voják, Dunant spolu s místními ženami n kolik dní a nocí bojoval za jejich záchranu zran ným podávali vodu, omývali a istili jejich rány a p inášeli jim tabák, aj a ovoce. Dunant z stal v Castiglione do 27. ervna, do Ženevy se vrátil 11. ervence. V té dob se potýkal s finan ními t žkostmi, p esto však nemohl obraz bitvy vymazat ze své pam ti a v roce 1862 vydal knihu nazvanou Vzpomínka na Solferino. V knize vylí il bitvu i zran né z Chiesa Maggiore. Text uzav el otázkou: Nebylo by možné v mírových a klidných dobách zformovat z nadšených, oddaných a dob e kvalifikovaných dobrovolník pomocné oddíly, jejichž úkolem by byla pé e o zran né ve válce? Byla to tato otázka, jež postupn vedla k založení erveného k íže. Dunant rovn ž vyzval vojenské orgány n kolika zemí, aby zvážily, zda by nebylo možné formulovat ( ) n jaký mezinárodní princip, stvrzený úmluvou a zásadn neporušitelný, který by, v p ípad dohody a ratifikace, tvo il základ pro spole nosti zabývající se poskytováním pomoci ran ným v r zných evropských zemích. Tato druhá úvaha vytvo ila základ Ženevským úmluvám. Kniha Henry Dunanta znamenala obrovský úsp ch; byla p eložena do v tšiny evropských jazyk ; etli ji nejvýznamn jší a nejvlivn jší lidé své doby. Mezi nimi i Gustave Moynier, ženevský ob an, právník a p edseda místní charitativní organizace (Ženevská spole nost pro ve ejné blaho). Dne 9.února 1863 p ednesl na sch zce organizace hlavní myšlenky Dunantovy práce. Spole nost následn ustavila p ti lenný výbor, jehož úkolem bylo Dunantovy návrhy prostudovat. Výbor, který tvo ili pánové Moynier, Dunant, generál Guillaume-Henri Dufour, Dr Louis Appia a Dr Théodore Maunoir, byl nazván Stálý mezinárodní výbor pro pomoc ran ným. Brzy se však stal známým pod jiným jménem- jako Mezinárodní výbor erveného k íže (MV K). První sch zka se uskute nila dne 17.února Od po átku bylo z ejmé, že dobrovolníci podle Dunantových p edstav mohou ú inn p sobit, aniž by jim hrozilo nebezpe í odmítnutí ze strany d stojník a voják, pouze tehdy, když nebudou považováni za oby ejné civilisty a budou chrán ni p ed bojovými operacemi. Ochranu a odlišení jim m l poskytnout rozeznávací znak. Koncept pro ud lování neutrálního statutu zdravotnickým službám a dobrovolným sestrám byl na sv t. Dne 25.srpna 1863 se Mezinárodní výbor rozhodl svolat do Ženevy mezinárodní konferenci, jejímž hlavním cílem bylo promyslet zp soby ešení nekvalitního systému vojenské zdravotnické služby. Výbor rozeslal pozvání všem evropských zemím a množství významných osobností. Konferenci uspo ádanou od 26. do 29. íjna 1863 ve velkém sále ženevského paláce Atheneum zahájil generál Dufour. Zú astnilo se jí celkem 36 delegát trnáct delegát vlád, šest delegát r zných organizací a sedm soukromých osob. Dvojí p ístup tj. ve ejné i soukromé iniciativy si Mezinárodní konference erveného k íže a erveného p lm síce zachovávají i nadále; ú astní se jich delegace národních spole ností K/ P, delegace signatá ských stát Ženevských úmluv i pozorovatelé (p edevším z nevládních

13 Založení a první léta MV K organizací). Jako základ pro další jednání byl na konferenci v roce 1863 p edložen návrh úmluvy p ipravené Mezinárodním výborem. Jednání vyústila v p ijetí deseti rezolucí vyzývajících ke z izování spole ností pro pomoc ran ným voják m (tzv. výbor )- budoucí spole nosti erveného k íže a ješt pozd ji erveného p lm síce. Rezoluce. 10 vybízela k vým n informací mezi spole nostmi r zných zemí a Mezinárodním výborem. První spole nosti ve Württemburgu, velkovévodství Oldenburg, Belgii a Prusku byly z ízeny v pr b hu n kolika málo m síc. Následovaly spole nosti v Dánsku, Francii, Itálii, Mecklenburgu, Špan lsku, Hamburgu a Hesensku. Mezitím p ipravoval Mezinárodní výbor další konferenci. Zám rem bylo zakotvit myšlenky rezolucí p ijatých v roce 1863 do smluvních pravidel, která by byla pro smluvní strany (tj. státy) právn závazná. Dne 1.února 1864 však rakouské a pruské armády zaúto ily na Dánsko a zahájily tak n mecko-dánskou válku. Mezinárodní výbor se rozhodl vyslat na bojišt dva delegáty, kte í m li za úkol pe ovat o ran né a zárove zkoumat možnosti implementace záv r íjnové konference z roku Dne 6. ervna 1864 rozeslala švýcarská vláda, která p istoupila na zorganizování diplomatické konference, pozvání všem evropským vládám, Spojeným stát m, Brazílii a Mexiku. Konference, jíž se zú astnili delegáti 16 stát, probíhala od 8. do 28.srpna Po projednání základního návrhu úmluvy p ipraveného Mezinárodním výborem byla dne 22.srpna 1864 podepsána Ženevská úmluva o zlepšení osudu ran ných p íslušník armád v poli. Zrodil se moderní systém mezinárodního humanitárního práva. Do konce roku Úmluvu ratifikovala Francie, Švýcarsko, Belgie, Nizozemí, Itálie, Špan lsko, Švédsko, Norsko, Dánsko a Bádenské velkovévodství. Na obzoru se však objevila nová válka, jež m la pro nedávno p ijatou Úmluvu znamenat k est ohn m. Rakousko-pruská válka. Rok O ty i roky pozd ji, v ervenci 1870, vypukla další válka. Tentokrát francouzsko-pruská; Bismarck v il, že v zájmu sjednocení N mecka musí Francii rozdrtit. V pr b hu tohoto konfliktu Mezinárodní výbor poprvé z ídil Informa ní kancelá pro rodiny ran ných nebo zajatých voják. Série konflikt známá jako východní krize ( ) p ivedla delegáty Mezinárodního výboru až na Balkán. Do oblasti se delegáti vrátili ješt v pr b hu srbsko-bulharské války ( ) a balkánských válek ( ). Po celou dobu zaujímal MV K vedoucí úlohu iniciátora rozvoje mezinárodního humanitárního práva. Vd il za to p edevším zkušenostem, které jeho delegáti na svých misích získávali. 2

14 P ÍLOHY TY I NOBELOVY CENY Ve své poslední v li ustavil Alfred Nobel, který zem el v roce 1896, nadaci, do níž vložil ur itou ástku. Z úrok pak m la být každý rok mimo jiné ocen na osoba, která se svými aktivitami význa ným zp sobem zasloužila o ší ení humanity. První Nobelova cena míru byla v roce 1901 ud lena Henry Dunantovi, zakladateli erveného k íže, jenž celý život zasv til velkorysé humanitární práci. A koliv žil již tou dobou v chudobinci v Heidenu (kanton Appenzell, Švýcarsko), finan ní ástku spojenou s ud lením ceny neutratil na vlastní pot eby, ale v noval ji na charitativní ú ely. Mezinárodní výbor erveného k íže obdržel Nobelovu cenu celkem t ikrát: v roce 1917 a 1944, jako hold humanitárním aktivitám provád ným za obou sv tových válek a dále v roce 1963, spole n s Ligou spole ností erveného k íže a erveného p lm síce u p íležitosti stého výro í založení Hnutí. Cena byla ud lena MV K již dvakrát a to v letech 1917 a V roce 1901 se p i prvním ud lování ceny jejím držitelem stal spolu s Frédéricem Passym z Francie Henry Dunant. P i slavnostním p edávání v Oslo dne 10.prosince 1963 blahop eje norský král Olav (vlevo) Johnu A. MacAulaymu, p edsedovi Ligy (vpravo), a Leopoldu Boissierovi, presidentovi MV K (uprost ed).

15 P ÍLOHY MILNÍKY HISTORIE HNUTÍ V roce 1867 byla svolána první Mezinárodní konference erveného k íže (mezinárodní konference se íslují až od roku 1867 tj. ustavující konference z roku 1863 ani konference z roku 1864 se nepo ítají). Zú astnilo se jí dev t vlád, 16 národních výbor a MV K. V roce 1899 byly na konferenci stát uspo ádané v Haagu z podn tu MV K p ijaty Haagské úmluvy o zákonech a oby ejích pozemní války a úprava zásad Ženevské úmluvy z roku 1864 pro námo ní válku. Do té doby platila na ízení pouze pro pozemní síly. Ženevská úmluva byla revidována v roce 1906, Haagské úmluvy v roce MV K a národní spole nosti prožily obrovskou zat žkávací zkoušku v období první sv tové války, kdy miliony kombatant umíraly, statisíce se dostaly do zajetí a v Evrop ádily epidemie a hladomor. B hem války MV K navšt voval vále né zajatce, zjiš oval podmínky v zn ní a snažil se o nápravu. Byla z ízena Úst ední informa ní kancelá, jejímž úkolem se stalo pátrání po zmizelých osobách a p edávání zpráv mezi v zni a jejich rodinami. Válka skon ila v roce 1918, epidemie a hlad však zu ily dál zp sobily v tší ztráty, než válka samotná. Co d lat? M ly být ob ti p írodních katastrof a epidemií v dob míru zanechány sob napospas jenom proto, že innost erveného k íže byla p vodn omezena pouze na asy vále né? To bylo nemyslitelné. Založením Ligy spole ností erveného k íže (budoucí Federace) v roce 1919 bylo oficiáln potvrzeno rozší ení p sobení Mezinárodního erveného k íže do mírových dob. V roce 1928 p ijal Mezinárodní ervený k íž své stanovy (revidované v letech 1952 a 1986), které vymezovaly úlohu MV K a Federace a zakotvovaly zp soby koordinace aktivit. V roce 1929 byla revidována Úmluva z roku 1906 týkající se ochrany zran ných a nemocných voják. V témž roce byly oficiáln p ijaty další rozeznávací znaky tj. ervený p lm síc, který byl poprvé použit již v roce 1876, a ervený lev a slunce. Byla p ijata nová úmluva týkající se zacházení s vále nými zajatci. P išla druhá sv tová válka a s ní desítky milion ob tí; poprvé v historii obrovský po et z ad civilního obyvatelstva. V roce 1949 byly p ijaty ty i Ženevské úmluvy, jedna z nich se týkala výhradn ochrany civilního obyvatelstva. Od svého založení v roce 1863 pracoval ervený k íž bez zvláštních sm rnic nebo princip, ke kterým by mohl p i pln ní své humanitární mise p ihlížet. Tento nedostatek byl odstran n v roce 1965, kdy bylo vyhlášeno sedm Základních princip erveného k íže. Strážcem pln ní princip byl jmenován MV K. V roce 1977 byly ke ty em Ženevským úmluvám p ijaty dva Dodatkové protokoly, které dopl ovaly a aktualizovaly na ízení t chto d ležitých nástroj mezinárodního humanitárního práva. V roce 1986 ervený k íž p ijal nový název: Mezinárodní hnutí erveného k íže a erveného p lm síce. Termín Mezinárodní ervený k íž se však ob as používá dodnes. V roce 1991 bylo rozhodnuto o p ejmenování Ligy spole ností erveného k íže a erveného p lm síce na Mezinárodní federaci spole ností erveného k íže a erveného p lm síce.

16 P ÍLOHY BIBLIOGRAFIE I. Vznik Hnutí Histoire de la Croix-Rouge Autor: Véronique Harouel Tato kniha popisuje historický vývoj erveného k íže od prvopo átku do sou asnosti. PUF, Pa íž, 1999, 127 stran., 12 x 18 cm (Que sais-je?) Henry Dunant Autor: Marc Descombes Ve v ku 31 let, poté, co se na vlastní o i p esv d il o hr zách války, se Henry Dunant rozhodl založit ervený k íž. V 73 letech mu byla ud lena Nobelova cena míru. Humanista a pacifista p ivedl ženevskou tradici mezinárodní solidarity na vyšší úrove. V knize Descombes popisuje Dunantovo mládí, obchodní aktivity a koloniální spekulace a samoz ejm období vzniku erveného k íže. V knize se autor nevyhýbá ani Dunantovu pádu do chudoby a zapomn ní heidenskému období. René Coeckelberghs, Lucerne, 1988, 159 stran, ilustr., biblio., 23 x 30 cm Henry Dunant : the founder of the Red Cross : his compassion has saved millions (H.Dunantzakladatel erveného k íže) Autor: Pam Brown Životopis Henry Dunanta mapující historii Mezinárodního hnutí erveného k íže a erveného p lm síce. Exley Publications, Watford, 1988, 64 stran, bohat ilustr., chrono., pozn., index, 15 x 22 cm A Memory of Solferino (Vzpomínka na Solferino) Autor: Henry Dunant Kniha, která iniciovala vznik celosv tového hnutí a proslavila svého autora po celé zem kouli. Kniha byla poprvé publikována v roce Byla p eložená do mnoha jazyk a op tovn vydávaná, takže není možné spo ítat, kolik verzí se dosud nashromáždilo. ICRC, Geneva, 1986, 147 stran, ilustr., foto, mapa, 12 x 18 cm

17 P ÍLOHY / BIBLIOGRAFIE II. Do roku 1945 From Solferino to Tsushima (Od Solferina po Tsushimu) Autor: Pierre Boissier Tato objemná publikace byla vydaná v roce 1963 u p íležitosti výro í založení erveného k íže. Zahrnuje historii Mezinárodního hnutí K/ P od roku 1863 do roku Kniha zárove mapuje vývoj vále ného práva od Ženevského úmluvy z roku 1864 do Haagské úmluvy. X z roku 1907 a vále né šílenství od Solferina (1859) po Tsushimu (1905). Autor popisuje operace MV K ve francouzsko-pruské válce z roku 1870, rusko-turecké válce ( ) nebo špan lsko-americké válce (1898). Henry Dunant Institute, Geneva, 1985, druhé vydání, 391 stran, 16 x 23 cm From Sarajevo to Hiroshima (Od Sarajeva po Hirošimu) Autor: André Durand Kniha se zabývá obdobím od války o Tripolsko (dnešní Libye, ) do konce druhé sv tové války- tedy obdobím poznamenaným adou ob anských válek a mezinárodních konflikt. V pr b hu let došlo k rozší ení právní ochrany ob tí konflikt na vále né v zn i zran né a nemocné vojáky v poli i na mo i. MV K p i svých aktivitách možnosti práva p esahoval- ve stále v tší mí e se soust edil i na civilní obyvatelstvo postižené novým zp sobem vedení boj (p edevším bombardováním). ervený k íž rovn ž za al p sobit i v mírových dobách. V roce 1919 byla založena Liga spole ností K/ P (nyní Mezinárodní federace). Henry Dunant Institute, Geneva, 1984, 590 stran, 16 x 23 cm III. Druhá sv tová válka ( ) L'étoile jaune et la Croix-Rouge : le Comité international de la Croix-Rouge et l'holocauste, (Mezinárodní výbor erveného k íže a holocaust) Autor: Marc-André Chargueraud Tato kniha (Žlutá hv zda a ervený k íž: MV K a holocaust) shrnuje historický výzkum s cílem poskytnout zájemc m p ehled záv r týkajících se míry odpov dnosti za tragédii holocaustu. Kniha popisuje formy pomoci a ochranné mechanismy aplikované za druhé sv tové války a poukazuje na nepevnou pozici Spojených národ ve vztahu k humanitárnímu právu, tehdy jako nyní jediné možné výchozí základny pro innosti MV K zam ené na pomoc ob tem konfliktu. Labor et Fides, Geneva/Les Editions du Cerf, Paris, 1999, 140 stran, foto, 14 x 22 cm The Red Cross and the Holocaust ( ervený k íž a holocaust) Autor: Jean-Claude Favez Na žádost MV K provedl Jean-Claude Favez výzkum na vysoce citlivé téma p sobení MV K v období holocaustu. Autor d kladn prostudoval existující archivní materiály týkající se aktivit MV K zam ených na pomoc ob tem fašismu v etn politických v z a emigrant židovského p vodu (do roku 1939). Splnil MV K svou povinnost tvá í v tvá politickému a rasovému útlaku hitlerovské Evropy? Studie je dopln na výkladem stanoviska MV K, ve kterém se organizace snaží p iblížit tená i všechny okolnosti doprovázející temné období její historie. Warrior without weapons (Bojovník beze zbran ) Autor: Marcel Junod Zkušenosti z misí Dr Junoda (1935 až 1945), které ho zavedly nejprve do Abyssinia, dále do Špan lska, Polska, N mecka a nakonec do Japonska, kde byl jedním z prvních zahrani ních léka, kte í m li možnost sledovat hr zné d sledky atomového útoku na Hirošimu. Prost ednictvím vypráv ní Dr. Junoda se tená m že seznámit s obtížnou a n kdy nebezpe nou, p esto však fascinující prací delegáta MV K ICRC, Geneva, 1982, 318 stran, ilustr., 11 x 18 cm 2

18 P ÍLOHY/ BIBLIOGRAFIE The Hiroshima disaster (Hirošimská katastrofa) Autor: Marcel Junod Dne 6.srpna 1945 cca v 8.15 hod. byla svržena bomba, jež za pár vte in srovnala se zemí 80 procent m sta a zanechala za sebou mrtvých a dalších zran ných a zasažených radioaktivním zá ením. Množství t ch, které nezabila první vlna, umíralo v následujících hodinách, dnech, m sících i letech. Dr. Junod do Hirošimy p ijel na za átku zá í Krom ošet ování ob tí se zabýval mapováním následk, jež za sebou hr zný atomový útok zanechal. P etisk z the International Review of the Red Cross, zá í- íjen a listopad-prosinec 1982 ICRC, Geneva, 1982, 30 stran, 16 x 23 cm Inter arma caritas : the work of the International Committee of the Red Cross during the Second World War ( innost MV K za druhé sv tové války) Vydal: Frédéric Siordet Kniha poskytuje jednoduchý a stru ný p ehled o r zných aktivitách MV K provád ných za druhé sv tové války. Výtah z t ísvazkového díla zmín ného níže. ICRC, Geneva, 1973, druhé vydání, 135 stran, 16 x 23 cm Report of the International Committee of the Red Cross on its activities during the Second World War (September 1, June 30, 1947) (Zpráva MV K o innosti provád né za druhé sv tové války - 1.zá í ervna 1947) P sobivá zpráva zapsaná do t í svazk a doprovázená p ílohou má celkem stran; obsahuje podrobné informace týkající se innosti MV K za druhé sv tové války. Volume I (Svazek I ) General activities (Obecné aktivity) První ást: ochrana a pomoc ob tem konfliktu, obecná sledování, studie na téma principy MV K vypracovaná Maxem Huberem, presidentem MV K v letech Druhá ást: zran ní a nemocní p íslušníci ozbrojených sil a zdravotnický personál T etí ást: pomoc civilnímu obyvatelstvu ICRC, Geneva, 1948, 736 stran, 16 x 23 cm Volume II (Svazek II) The Central Agency for Prisoners of War (Úst ední pátrací agentura pro vále né zajatce) Techni t ji pojatý svazek p ibližuje innost Úst ední pátrací agentury (informace o zajatých nebo internovaných), její úkoly a metody práce. ICRC, Geneva, 1948, 320 pp., 16 x 23 cm Volume III (Svazek III) Relief activities (Poskytování humanitární pomoci) P ehled innosti v oblasti poskytování humanitární pomoci r zným cílovým skupinám (vále ní zajatci, internovaní civilisté, civilní obyvatelstvo) v rozli ných ástech sv ta. Každá jednotlivá operace byla vysoce individuální, což v d sledku extrémn st žovalo celistvost ízení operací. ICRC, Geneva, 1948, 539 stran, 16 x 23 cm 3

19 P ÍLOHY / BIBLIOGRAFIE P ílohy Poslední ást zprávy obsahuje množství p ehled, tabulek a graf znázor ujících r znost úkol provád ných MV K. ICRC, Geneva, 1948, 69 stran, 21 x 30 cm Report of the Joint Relief Commission of the International Red Cross ( ) (Zpráva Spojené komise Mezinárodního erveného k íže ) Zpráva p ibližuje okolnosti, které MV K a Federaci vedly ke z ízení Spojené komise, a objas uje roli obou institucí v celém procesu. Seznamuje tená e s t žkostmi doprovázejícími operace humanitární pomoci. Obsahuje vý et aktivit v r zných zemích. ICRC/League, Geneva, 1948, 462 pp., 16 x 23 cm IV. Události od roku 1945 Politics, military operations and humanitarian action : an uneasy alliance (Politika, vojenské operace a humanitární pomoc: nesnadné spojenectví) Autor: Christophe Girod and Angelo Gnaedinger Za použití p íkladu Bosny a Hercegoviny brožura dokládá, že pomoc mezinárodního spole enství v ozbrojeném konfliktu nikdy nem že být zcela efektivní, pokud se jednotlivé složky tj. politické, vojenské a humanitární striktn nedrží svého mandátu. Vybo ování omezuje možnosti zásahu každé z mezinárodních agentur a znesnad uje dosažení cíl Charty OSN. Na druhou stranu ú innost p sobení mezinárodního spole enství se zvyšuje v p ípad, že všichni zú astn ní jednají p esn v rámci svých jasn stanovených kompetencí a respektují mandáty ostatních složek. ICRC, Geneva, 1998, 29 stran, 16 x 23 cm Crimes without punishment : Humanitarian action in former Yugoslavia (Nepotrestané zlo iny: humanitární zásah v bývalé Jugoslávii) Autor: Michèle Mercier Léta boj v bývalé Jugoslávii narušila sv tovou rovnováhu a zp sobila nezm rné utrpení mnoha lidem žijícím v dané oblasti. Tato kniha hodnotí akce humanitárních organizací s d razem na operace MV K- jejich úsp chy i pochybení p i snahách o zajišt ní bezpe ných oblastí a pomoci ob tem. Anglické vydání: Pluto Press, London, 1995, XX+ 236 stran, grafy, mapy, biblio., chrono., index, 14 x 22 cm. Francouzské vydání: Editions Bruylant, Brussels/LGDJ, Paris, 1994, X+ 323 stran, grafy, foto, mapy, biblio., chrono., index, 12 x 17 cm (Axes, no. 10). / ref N mecké vydání: Universitätsverlag N. Brockmeyer, Bochum, 1995, VI+ 263 stran, grafy, foto, mapy, biblio., chrono., index, 16 x 22 cm (Bochumer Schriften zur Friedenssicherung und zum humanitären Völkerrecht, no. 28). ref The humanitarian diplomacy of the ICRC and the conflict in Croatia ( ) (Diplomacie MV K a konflikt s Chorvatskem ) Autor: Jean-François Berger Tragické události, k nimž došlo v Chorvatsku a které se následn rozší ily na území Bosny a Hercegoviny, nemají v povále né Evrop obdoby. Autor erpající z názor a pohled protagonist se zamýšlí nad úsp chy a prohrami jednání, jež MV K na základ Ženevských úmluv vedl se stranami konfliktu. Geneva, 1995, XI+ 70 stran, foto, mapy, biblio., chrono., 16 x 23 cm 4

20 P ÍLOHY/ BIBLIOGRAFIE Challenges : ICRC activities in Eastern Europe and Central Asia (Aktivity MV K ve východní Evrop a st ední Asii) Toto periodikum obsahuje lánky týkající se r zných aktivit MV K v oblasti. Zvláštní pozornost je v nována konflikt m v e n, Tádžikistánu a Náhorním Karabachu. Mezi aktivity pat í nap. poskytování protéz, diseminace MHP, pomoc navrátilc m, ochrana vále ných zajatc nebo v zn ných povstalc, spolupráce s pátrací službou národní spole nosti a ešení problém týkajících se pozemních min a laserových zbraní. ICRC, Geneva, 1994, 11 stran, foto, mapy, 21 x 30 cm The Gulf ( ) : from crisis to conflict : the ICRC at work (Záliv : od krize po konflikt: práce MV K) Mapování událostí, jež vedly k vypuknutí ozbrojeného konfliktu, do kterého se muselo zapojit celé mezinárodní spole enství. Podrobný popis práce MV K od jednání zam ených na zajišt ní respektu MHP po pomoc civilním i vojenským ob tem konfliktu. ICRC, Geneva, 1991, 47 stran, ilustr., mapa, 21 x 30 cm Contending with the impasse in international humanitarian action : ICRC policy since the end of the Cold War (Zápas s beznad jí v humanitární oblasti: metody práce MV K od konce studené války) Autor: Simone Delorenzi Po relativn stabilním období studené války pracuje MV K od konce osmdesátých let v prost edí vyzna ujícím se ot esy a konflikty, jejichž hlavním znakem je totální anarchie. Autor nahlíží na problémy z r zných hledisek: vedení operací (Záliv, Somálsko, bývalá Jugoslávie, Rwanda), názor MV K na tzv. právo na intervenci a vojenské operace zahájené z humanitárních pohnutek a politické otázky (zvlášt povinnost mezinárodního spole enství zajistit v tší respekt MHP a spolupráci mezi organizacemi). ICRC, Geneva, 1999, 108 stran,16 x 23 cm From the end of the Second World War to the dawn of the third millennium : the activities of the International Committee of the Red Cross during the Cold War and its aftermath ( ) Remembering Hiroshima (Od konce druhé sv tové války do úsvitu t etího tisíciletí: aktivity MV K b hem studené války) Autor: François Bugnion Autor analyzuje operace MV K i otázku, pro je mandát MV K vždy znovu prov ován v období velkých zm n: 1919, 1945, a dnes, kdy mezinárodní spole enství hledá rovnováhu ztracenou po skon ení studené války. P etisk z the International Review of the Red Cross, b ezen-duben a kv ten- erven 1995 ICRC, Geneva, 1995, 25stran, 16 x 23 cm Protection of the victims of armed conflict/falkland-malvinas Islands (1982) : international humanitarian law and humanitarian action (Ochrana ob tí ozbrojeného konfliktu/ Falklandy 1982: MHP a humanitární akce) Autor: Sylvie-Stoyanka Junod Na p íklad konfliktu mezi Argentinou a Velkou Británií autorka vysv tluje vztah mezi právním rámcem a humanitární operací a zárove názorn p edvádí zp soby implementace Ženevských úmluv. Brožura je ur ena všem, kdo se seznamují s Ženevskými úmluvami, obsahuje i praktická cvi ení a dotazník. ICRC, Geneva, 1985, 45 stran, ilustr., 21 x 30 cm 5

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD)

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD) 57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí Ministerstvo zahrani ních v cí sd luje, že dne 6. íjna 1999 byl v New Yorku p ijat Op ní protokol k Úmluv o odstran ní všech forem diskriminace žen.

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

6. P ípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA)

6. P ípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA) 6. P ípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA) Marie íhová V tomto krátkém textu bude nastín n program migrace pro rozvoj v Africe, který je založen na spolupráci s diasporou, návratech

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky lánek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou innost provozovanou na lezeckých

Více

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 Záv re ný ú et obce ty koly finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 ( 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo, ve zn ní platných p edpis ) Údaje o obci : Adresa

Více

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací Stránka. 1 z 9 Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + Aktualizace 3.Q.2007 obsah 1 P EHLEDY starších aktualizací Nejd ležit jší zm ny obecn závazných p edpis Co možná nevíte..zajímavosti..problémy a

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS humanita a válka?? 2 humanita a válka?? Ano: mezinárodní humanitární právo Mezinárodní Červený kříž 3 Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost lidské bytosti musí být respektována v každé době. Bez jakékoli diskriminace musí být učiněno vše

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek - tak se nazývá projekt, který v roce 2008 zahájil Hasi ský záchranný sbor Jiho eského kraje, územní odbor Strakonice (dále jen HZS Strakonice).

Více

Sm rnice o pracovní dob

Sm rnice o pracovní dob Sm rnice o pracovní dob Pracovní doba je op t na po adu jednání a Evropská komise pravd podobn zve ejní nové návrhy na související sm rnici za átkem roku 2015. Dopady na EPSU a její lenské organizace budou

Více

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV Zadání pro programátory ehled o p íjmech a výdajích OSV za rok 2013, i nasazení verze zpracující p ehled o p íjmech a výdajích za rok 2013 upozornit na projetí dávkového programu v N_UDRZBA pro vy len

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH P EVODU ZEM D LSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS (DÁLE JEN ZÁKON

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Zb ch Preambule Každý zam stnanec organizace je povinen dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný ístup ke všem fyzickým i

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva )

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva ) Ní e uvedeného dne, m síce a roku uzav ely svazek obcí Povodí Berounky se sídlem Nám. Republiky 1, Plze, 306 32 I : 75042860 zaps. v registru svazku obcí vedeném Krajským ú adem Plze ského kraje zast.

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 Dolní B ežany email: geopraha@geopraha.cz, web: www.geopraha.cz Projekt m ení posun

Více

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis pot eb, které mají být spln ním ve ejné zakázky napln ny. Popis p edm tu ve ejné

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Poslání: Podpora pe ující rodiny tak, aby dít nebo osoba s postižením i nadále žila v rodin a zárove byl umožn n d stojný život pe ující osob i celé rodin. Obsahem innosti

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby, 164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:

Více

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích Zápis z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích I. Firma a sídlo spole nosti P-D Refractories CZ a. s. (d íve Moravské šamotové a lupkové závody a. s.) 679 63 Velké Opatovice,

Více

Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva 25.02.2015 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Petr Beneš, Libor Jaeger, Vladislav

Více

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1 Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko Úrovn partnerství ABBYY je partnersky orientovanou spole ností a používá dvoustup ový model partnerství. Partner m že být bu prodejcem,

Více

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX PRO ROK 2007 OBSAH OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P

Více

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným.

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. I. Rejst íkový soud 1 Adresa rejst íkového soudu, jemuž

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. ) Po et p íloh II. oddílu P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. ) Po et p íloh II. oddílu P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu pro / Specializovanému nan nímu ú adu Hlavní mesto ˇ Prahu Územnímu pracovišti v, ve, pro Prahu Da ové identi ka ní íslo C

Více

157 VYHLÁŠKA o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání odborné zp sobilosti k obsluze vysílacích rádiových

157 VYHLÁŠKA o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání odborné zp sobilosti k obsluze vysílacích rádiových 157 VYHLÁŠKA ze dne 19. dubna 2005, o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání k obsluze vysílacích rádiových za ízení, o rozsahu znalostí pot ebných pro jednotlivé druhy, o zp sobu provád ní zkoušek,

Více

edm t a p sobnost vyhlášky

edm t a p sobnost vyhlášky O b e c S v i t á v k a Obecn závazná vyhláška. 2/2004 kterou se stanoví provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad a místní poplatek za provoz tohoto

Více

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt?

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt? STATUTÁRNÍ M STO OPAVA Horní nám. 69, 746 26 Opava Odd lení ve ejných zakázek Magistrátu m sta Opavy Odd lení ve ejných zakázek MMOPX014Q2QX Váš dopis zn: Ze dne: Naše zna ka: MMOP 38094/2015 / 9420/2015/VERZ

Více

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Úvod RNDr. Josef Glos, RNDr. Ji í Kocián AGERIS. s.r.o. Je ábkova 5, 602 00 Brno Tel., fax.: +420 545241842-3, e-mail: josef.glos@ageris.cz,jiri.kocian@ageris.cz

Více

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ Sociální pojišt ní migrujících ob an EU Milan Novotný metodik SSZ HK Hradec Králové, 28.2.2012 Lidé na prvním míst ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ

Více

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu 7.18 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekonomika Obecný cíl vyu ovacího p edm tu Cílem p edm tu ekonomika je umožnit žák m osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodn -podnikatelských aktivit, orientovat

Více

Archivní fond eského horolezeckého svazu

Archivní fond eského horolezeckého svazu Archivní fond eského horolezeckého svazu I. ízení fondu, správa a umíst ní Archivní fond HS je založen rozhodnutím Výkonného výboru eského horolezeckého svazu, o.s., v souladu s ustanovením 3 odst. 2 písmeno

Více

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva Omluven 14.12.2011 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Libor Jaeger, Vladislav

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení.

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení. 7.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Aplikovaná ekonomie Obecné cíle výuky Aplikovaná ekonomie Cílem p edm tu je prohloubení základních ekonomických dovedností propojením znalostí a dovedností získaných studiem

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE Ladislav Karda Abstrakt: Ochrana obyvatelstva, v d ív jší terminologii civilní ochrana/obrana a k ní p istupující krizové a havarijní

Více

Nejmladší. Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI

Nejmladší. Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI Program: Mlá átka a Zví átka PS: PS Dravci Ov ovatel: Mgr. Irena Beránková Klí ová slova: ochrana p írody, záchrana Zem, pomoc p írod, zne išt ní, ochrana životního

Více

PROV ENÍ PRODEJE SPOLE NOSTI I&C ENERGO

PROV ENÍ PRODEJE SPOLE NOSTI I&C ENERGO MANA ERSKÉ SHRNUTÍ ZÁV EXTERNÍHO PROV ENÍ 14.10.2013 Michaela Chaloupková Externí prov ení divestice spole nosti I&C Energo, a.s. (dále jen ICE ) uskute nila spole nost KPMG eská republika, s.r.o. (dále

Více

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE Obecný cíl: Zlepšit kompetence využívání marketingu k podpo

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE Ministerstvo pro místní rozvoj odbor hospodá ských služeb VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE ve zjednodušeném podlimitním ízení dle 38 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách (dále jen

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

Zpráva o činnosti ídícího výboru akciové společnosti České dráhy za IV. čtvrtletí 2014

Zpráva o činnosti ídícího výboru akciové společnosti České dráhy za IV. čtvrtletí 2014 II. Zpráva o činnosti ídícího výboru akciové společnosti České dráhy za IV. čtvrtletí 2014 ídící výbor akciové společnosti České dráhy (dále jen ídící výbor ) je ustanoven podle 12 zákona č. 77/2002 Sb.,

Více

O B E C D R Á C H O V

O B E C D R Á C H O V O B E C D R Á C H O V Zápis. 05/2008 ze sch ze obecního zastupitelstva ze dne 24.04.2008 ítomni: izváni: Ur ení ov ovatelé zápisu : p.paták, p.fousek, ing. Kopá ek, pí,podhrádská, p.peroutka, p.kolá, p.ivanšík

Více

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým Kvalitní projektový tým - základem pro úsp ch ka dého projektu Návrh týmu v p ípravné fázi s ohledem

Více

Výro ní zpráva o innosti školy. Školní rok 2008/2009

Výro ní zpráva o innosti školy. Školní rok 2008/2009 Základní škola, Tachov, Petra Jilemnického 1995 Výro ní zpráva o innosti školy Školní rok 2008/2009 1. Základní údaje o škole 2. P ehled obor vzd lávání 3. P ehled pracovník školy 4. Údaje o p ijímacím

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob dz_dppo0_.pdf Než za te vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu v, ve, pro 0 Da ové identi ka ní íslo 0 Identi ka ní íslo 0 Da ové p iznání ádné dodate né D vody pro podání dodate

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

S T A T U T. Nadace Kardiocentrum eské Bud jovice. se sídlem. 370 04 eské Bud jovice, Klaricova 22

S T A T U T. Nadace Kardiocentrum eské Bud jovice. se sídlem. 370 04 eské Bud jovice, Klaricova 22 S T A T U T Nadace Kardiocentrum eské Bud jovice se sídlem 370 04 eské Bud jovice, Klaricova 22 I. Úvodní ustanovení 1. Nadace Kardiocentrum eské Bud jovice (dále jen nadace) byla založena na ustavující

Více

KVALIFIKA NÍ DOKUMENTACE. SSZ Provozní podpora a další rozvoj IKR

KVALIFIKA NÍ DOKUMENTACE. SSZ Provozní podpora a další rozvoj IKR íloha. 1 Kvalifika ní dokumentace KVALIFIKA NÍ DOKUMENTACE k nadlimitní ve ejné zakázce na služby SSZ Provozní podpora a další rozvoj IKR zadávané v otev eném ízení dle ustanovení 27 a násl. zákona. 137/2006

Více

Finan ní mechanismy EHP/Norska

Finan ní mechanismy EHP/Norska Finan ní mechanismy EHP/Norska Podpora zemí EHP a Norska je ur ena na projekty rozvoje a spolupráce neziskových organizací, výzkumných institucí a subjekt ve ejného i soukromého sektoru. Mezi prioritní

Více

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008 PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 Sborník referát mezinárodní konference v nované problematice pomoci sluchov postiženým student m v p íprav a vlastním studiu na vysoké škole FOR THE FULL LIFE 2008 Proceedings of international

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s.

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. 1. Obecná ujednání 1.1. Tyto V eobecné obchodní podmínky pro dodávku ti t ných periodik formou p edplatného upravují

Více

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O

Více

Vojenský referát Úst edního národního výboru hlavního m sta Prahy

Vojenský referát Úst edního národního výboru hlavního m sta Prahy INVENTÁ E A KATALOGY ARCHIVU HLAVNÍHO M STA PRAHY 050200/03 Vojenský referát Úst edního národního výboru hlavního m sta Prahy (1940) 1945 1948 (1953) p ír stkové íslo AMP: sign. AMP: POM 153 Tomáš Rataj

Více

Pojistné a majetkové daně - Sociální a zdravotní pojistné POJISTNÉ A MAJETKOVÉ DANĚ. Jaroslav Šafránek

Pojistné a majetkové daně - Sociální a zdravotní pojistné POJISTNÉ A MAJETKOVÉ DANĚ. Jaroslav Šafránek 2008 Pojistné a majetkové daně - Sociální a zdravotní pojistné POJISTNÉ A MAJETKOVÉ DANĚ Jaroslav Šafránek Sociální pojistné Pojišt né osoby Sociální - Pracovní pom r - DP - Spole ník a jednatel - len

Více

Jazykový rozbor 2 - ešení

Jazykový rozbor 2 - ešení Jazykový rozbor 2 - ešení Varianta A hem okupace se mnozí ob ané podíleli na protifašistickém odboji, který vyjad oval jejich bytostný odpor v i fašismu. (všechny následující úkoly se týkají tohoto souv

Více

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO (Ing. Milan Míka, Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o.) Úvod Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o. (dále VST) za ala projekt Náprava stavu kanaliza ní soustavy

Více

METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014

METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014 METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. Tiskopis SSZ. 89 383 8 I/2015 Úvod Metodická pom cka je sou ástí Všeobecných zásad pro vypl ování ELDP (platného od 1.

Více

STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE

STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE eský horolezecký svaz sdružuje zájemce o horolezeckou innost a bezprost edn související sportovní aktivity bez rozdílu národnosti, státní p íslušnosti, rasy

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM ve vlastnictví eské republiky - p íslušnosti hospoda ení Ministerstva obrany eské republiky a p ísp vkové organizace Správa vojenského bytového fondu Praha (dále jen Pravidla

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat Kde nalezneme barevn rozlišené druhy dokument ke zpracování, ovšem k dispozici máme pouze b dokumenty p ílohy.1. Myslíte si, že bych Vás mohl poprosit o barevnou p ílohu.1.? edm tem pln ní je pouze ernobílé

Více

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3.

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. Koncepce HS Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. 2010 Obsah KONCEPCE HS... 1 OBSAH... 1 1. ÚVOD... 2 1.1. Informace

Více

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha je zpracována v souladu s vyhlá kou. 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis,

Více

MOODLE ODER MAHARA E-PORTFOLIO, DAS IST HIER DIE FRAGE!

MOODLE ODER MAHARA E-PORTFOLIO, DAS IST HIER DIE FRAGE! MOODLE ODER MAHARA E-PORTFOLIO, DAS IST HIER DIE FRAGE! Ilona Bourová, Šárka Zikešová Univerzita Pardubice, Jazykové centrum Pardubice ilona.bourova@upce.cz, sarka.zikesova@upce.cz Abstrakt P ísp vek se

Více

Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících

Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících Brozura A5.indd 1 8.9.2010 7:20:19 Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících povinnou školní docházku?

Více

Zápis.07/2011 Ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.07/2011 Ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.07/2011 Ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva 01.06.2011 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Libor Jaeger, Petr Beneš, Vladislav

Více

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad OBEC ÚSTÍ Obecn závazná vyhláška. 1/ 2012 o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad Zastupitelstvo obce Ústí se na svém zasedání

Více

Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy. - Záv re ná zpráva -

Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy. - Záv re ná zpráva - Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy - Záv re ná zpráva - Tento projekt je realizován firmou MKW GmbH, Mnichov na zakázku odborové organizace DGB Region Oberpfalz-Nord a EURES Bavorsko-

Více

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti 10ZadPrispSUPM_SVC2.pdf Registra ní íslo ÚP: SÚPM SV Ú ad práce: OSÚ S 10 Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né

Více

Odpov di kraj eské republiky na otázky Evropské komise k budoucnosti kohezní politiky EU

Odpov di kraj eské republiky na otázky Evropské komise k budoucnosti kohezní politiky EU Odpov di kraj eské republiky na otázky Evropské komise k budoucnosti kohezní politiky EU Východiska pro zpracování návrhu odpov di: Návrh odpov dí vychází z doposud projednaných názor kraj. Je d ležité

Více

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky AGERIS s.r.o. Je ábkova 5 602 00 BRNO Výzva k podání nabídky do výb rového ízení na dodavatele interních kurz ve firm AGERIS s.r.o. Registra ní íslo projektu: CZ.1.04/1.1.02/35.01529-1 - 1.0 Název zakázky

Více

Ve ejné zasedání zastupitelstva obce Borovnice 2/2014 ze dne 27. února 2014. Informace o konání sch ze: Program jednání:

Ve ejné zasedání zastupitelstva obce Borovnice 2/2014 ze dne 27. února 2014. Informace o konání sch ze: Program jednání: Ve ejné zasedání zastupitelstva obce Borovnice 2/2014 ze dne 27. února 2014 Informace o konání sch ze: Místo konání: Termín: ast: Nep ítomen: Zasedání ídil: Zapisoval: Ov ovatelé zápisu: estavlky spole

Více

Austrálie Váš obchodní partner. Jan Brejcha, 26. kv tna 2011

Austrálie Váš obchodní partner. Jan Brejcha, 26. kv tna 2011 Austrálie Váš obchodní partner Jan Brejcha, 26. kv tna 2011 Dobrý den! Austrálie - politické uspo ádání, demografie Federace spole enství 6 stát a 2 teritorií Státní vlády s rozsáhlými pravomocemi Federální

Více

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy Finan ní ízení OBSAH 1. Metodika zp sobilých výdaj Zdroj informací: P íloha. 8 PP P Metodika zp sobilých výdaj pro ROP SV 2. Monitorovací zprávy Zdroj informací:

Více

Základy marketingu. Jan Koudelka ZÁKLADY MARKETINGU

Základy marketingu. Jan Koudelka ZÁKLADY MARKETINGU Základy marketingu Jan Koudelka ZÁKLADY MARKETINGU 2009 ZÁKLADY MARKETINGU Smysl a obsah marketingového konceptu Marketingové prost edí Marketingové informace Marketingový výzkum SMYSL A OBSAH MARKETINGOVÉHO

Více

Pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidel a havarijní pojišt ní vozidel SSZ

Pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidel a havarijní pojišt ní vozidel SSZ OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidel a havarijní pojišt ní vozidel SSZ ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje

Více

Jak se devá áci rozhodují. Studie Než zazvoní

Jak se devá áci rozhodují. Studie Než zazvoní Jak se devá áci rozhodují Studie Než zazvoní 16. zá í 2015 Studie o výb ru st ední školy Tento dokument je ve ejnou sou ástí širší dlouhodobé studie Než zazvoní, která mapuje proces rozhodování o výb ru

Více

Programy státní podpory práce s d tmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2011 až 2015

Programy státní podpory práce s d tmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2011 až 2015 Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy. j.: 16 300/2010-51 Programy státní podpory práce s d tmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2011 až 2015 Úvod Ministerstvo školství, mládeže

Více

APLIKACE KRIZOVÉHO ÍZENÍ DO VÝUKY OCHRANY OBYVATELSTVA NA UK FTVS

APLIKACE KRIZOVÉHO ÍZENÍ DO VÝUKY OCHRANY OBYVATELSTVA NA UK FTVS APLIKACE KRIZOVÉHO ÍZENÍ DO VÝUKY OCHRANY OBYVATELSTVA NA UK FTVS Josef Vilášek Anotace: V souvislosti s výukou p edm tu Krizové ízení ve ve ejné správ se u student projevují problémy s pochopením nejen

Více

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Vyso ina Tourism, ísp vková organizace Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Tomáš ihák, Vyso ina Tourism Konference Budování cyklotras v NSK Nitra, 22. 8. 2012 6.9.2012

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKA SKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKA SKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ 37 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKA SKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Adresa: Šimkova 870, poštovní p ihrádka 38, 500 38 Hradec Králové 1 Telefon: +420 495 816 111 Fax: +420 495 513 597 Internet: http://www.lfhk.cuni.cz

Více

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Stroj na peníze I. díl Námitky a jak na n IVO TOMAN Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s.

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Dnešního dne, m síce a roku tyto smluvní strany, tj.: zájmové sdružení právnických osob Technologické inova ní centrum KD Praha se sídlem Praha 9, Kle ákova 5/347, PS : 190

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov

Více