Úvod: třídní analýza a sociální mobilita
|
|
- Dušan Procházka
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úvod: třídní analýza a sociální mobilita Sociální stratifikace je výrazem dvou typů nerovností: nerovnosti v životních podmínkách a nerovnosti v životních šancích. Nerovnost v životních podmínkách odkazuje ke skutečnosti, že v každé společnosti a historické době, se lidé liší ekonomickými, sociálními, kulturními nebo symbolickými zdroji. Jedinci nebo celé rodiny žijí v rozdílných materiálních podmínkách, mají jiné kulturní zázemí a symbolické uznání. Nerovnost v životních šancích znamená, že v jednotlivých společnostech se lidé liší příležitostmi, které mají k tomu, aby získali zdroje a privilegia a změnili své společenské postavení. Lidé nebo celé rodiny mají odlišné šance získat vzdělání, ekonomický příjem nebo společenskou prestiž. Pokud by nerovnost v životních podmínkách přestala existovat, všichni lidé by disponovali stejnými zdroji. Jednalo by se o společnost, v níž by všichni měli stejnou velikost ekonomického kapitálu, stejný stupeň vzdělání, stejný typ sociálních vazeb a symbolického uznání. Pokud by zanikla nerovnost v životních šancích, žádný člověk by neměl větší výhody než jiný startovací pozice všech by byly totožné. Ekonomické výhody, kulturní znalosti a sociální známosti by v dosahování sociálních pozic nehrály významnou roli. V realitě jsou nerovnosti v životních podmínkách a nerovnosti v životních šancích obvykle provázány a doplňují se. Z analytických důvodů k nimi ovšem sociálně stratifikační badatelé přistupují odděleně. Nerovnosti v životních podmínkách většina z nich uchopuje jako třídní nerovnosti, nerovnosti v životních šancí většina z nich indikuje mírou sociální mobility. V prvním případě mapují nerovnosti související s trhem práce, ve druhém případě odkazují na otevřenost jednotlivých sociálních systémů. V prvním případě analyzují zaměstnanecké posty, sumarizují je do třídních pozic a ukazují, jak a proč se od sebe tyto pozice liší z hlediska ekonomického, kulturního nebo sociálního. Ve druhém případě indikují velikost sociálních bariér, které jsou mezi jednotlivými sociálními třídami, a analyzují jací lidé, v jaké míře a do jakých pozic tyto bariéry překonávají. Na nerovnosti v životních podmínkách se zaměřuje třídní analýza. Nerovnosti v životních šancích mapuje analýza sociální mobility. * * *
2 2 Cílem třídní analýzy je definovat sociální třídy, vymezit hranice mezi nimi a analyzovat důsledky, které z existence třídní struktury plynou pro sociální život (Breen, Rottman, 1995). K vymezení sociálních tříd a třídní struktury lze přistupovat dvojím způsobem: induktivně a deduktivně. Induktivní přístup odpovídá laickému pohledu na třídní nerovnosti a v třídní analýze je méně rozšířený. Deduktivní přístup je spojen se sociologickou analýzou třídních nerovností a pro třídní analýzu je běžnější. Podle induktivního přístupu je třída přímo identifikovatelná na základě ekonomických, kulturních nebo sociálních nerovností. Představu o třídní struktuře si vytvoříme na základě nerovné distribuce zdrojů a omezení ve společnosti. Lidé, jež mají stejné ekonomické, sociální nebo kulturní zdroje a jsou vystaveni stejným omezením, jsou identifikováni jako představitelé stejné sociální třídy. Počet tříd, který takto vznikne, určují pouze rozdíly ve zdrojích a omezeních, jež jsme schopni identifikovat. Sociologové přistupují k třídní nerovnostem naopak. Sociální třídy definují exante. Třídní struktura není výsledkem sumy lidí se stejnými zdroji a omezeními, ale výsledkem teoreticky podložených a zdůvodněných třídních řezů. Třídy jsou v tomto pojetí (historicky vzniklými) základy sociálních nerovností, podobnými jako věk, pohlaví, rasa nebo etnicita. Dohromady tyto základy vytvářejí diference mezi lidmi. Jedná se o charakteristiku lidí, která (do určité míry) podmiňuje jejich jednání a postoje a vymezuje přístup okolní společnosti k nim. Otázkou pro třídní analýzu pak je, nakolik jednotlivé distribuce ekonomického, kulturního nebo symbolického kapitálu probíhají s ohledem na existenci třídní struktury (případně s ohledem na existenci genderové, věkové, etnické nebo rasové struktury). Na tuto otázku lze odpovědět pouze empirickou analýzou, která ukáže, do jaké míry jsou třídní (popřípadě genderové, věkové, etnické nebo rasové) rozdíly zvýznamňovány distribucí zdrojů do jaké míry jsou tyto (horizontální) rozdíly transformovány do (vertikálních) nerovností. Podstatou tohoto přístupu je přesvědčení, že jakékoliv zdroje a omezení nejsou ve společnosti distribuovány náhodně, ale právě s ohledem na rozdíly mezi lidmi, které strukturují společnost. Konkrétně to znamená, že variance ekonomického příjmu, hodnotových preferencí, politické orientace, velikosti sociální mobility by měla být uzavřena vně těchto kategorií a signifikantně je nepřesahovat.
3 3 Oproti induktivnímu přístupu má deduktivní přístup dvě výhody. Teoretické vymezení tříd je spojeno jednak se zdůvodněním jednotlivých třídních řezů a jednak s odpovědí na otázku, proč bychom měli očekávat propojení mezi třídní pozicí a určitým typem jednání člověka. V induktivním přístupu jsou většinou třídní řezy prováděny ad hoc. Vztah mezi třídní pozicí a typem jednání je sice měřen, nicméně samotné empirické zjištění nemůže nahradit vysvětlení a tím odpověď na otázku, proč bychom měli třídy považovat za explanační nástroj sociologie? Zastánci obou dvou přístupů vycházejí z předpokladu, že každý člověk má určité zdroje a určitá omezení, které dohromady podmiňují jeho jednání. Lidé se sice mohou názorově lišit, nicméně velikost toho, s čím disponují, a toho, co mohou, je staví do stejné pozice. Na tomto základě od nich pak můžeme také očekávat podobné jednání. Díky stejné velikosti zdrojů a omezení sociální svět získává na pravidelnosti a stává se přehledným. Nicméně empirické zjištění o tom, že existuje spojnice mezi třídní pozicí a jednáním není dostatečnou explanací. Musíme vysvětlit, proč jsou rozdílné třídní pozice spojené s rozdílnými typy ekonomických, sociálních nebo kulturních výhod. Toto vysvětlení poskytuje deduktivní přístup k sociálním třídám. * * * Analýza sociální mobility odpovídá na otázky, jak se určití jedinci dostávají na určité sociální pozice a z jakých důvodů? Měří sociální pohyby lidí ve společnosti, ať už se jedná o pohyb v rámci jedné generace (zaměstnanecká kariéra) nebo z jedné generace na druhou (mezi rodiči a jejich dětmi). Mírou sociálních pohybů tento typ analýzy indikuje otevřenost a uzavřenost společnosti. Ukazuje na velikost sociálních bariér mezi lidmi a na míru obtížnosti jejich překonávání. Základní okruhy problémů mobilitního výzkumu jsou dvojího druhu. Za prvé je to měření sociální mobility. Jedná se o zmapování velikosti sociální mobility, o postihnutí jejího typu (horizontální, vertikální) a směru (vzestupná a sestupná), o analýzu mobilitní vzdálenosti mezi výchozí a konečnou pozicí a o určení míry, do níž objektivní sociální pohyb ovlivňuje subjektivní proměnu mobilitního jedince. Za druhé je to výzkum důsledků mobilitního procesu pro existenci třídní struktury. Jedná se
4 4 o analýzu souvislostí mezi sociální mobilitou a přetrváváním třídních pozic, o určení vztahu mezi sociální mobilitou a rigidností třídní struktury. Ideálním a zároveň krajním stavem sociální mobility je rovnost životních šancí neboli situace perfektní mobility. V tomto případě se lidé neliší příležitostmi, které v průběhu svého života mají k tom, aby získali to, o co usilují. Společnost je sociálně otevřená, člověk své postavení získává. V takové společnosti je obtížné predikovat osud člověka na základě postavení jeho rodičů. Druhým krajním stavem sociální mobility je situace totální imobility (společenské reprodukce). Ve společnosti nenajdeme žádný (intragenerační nebo intergenerační) sociální pohyb. Mezi sociálním třídami neexistují propusti a nerovnosti v životních šancích jsou maximálně možné. Jedná se o sociálně uzavřenou společnost. Predikce třídní pozice člověka je snadná, protože je připsaná na základě postavení jeho rodičů. Mobilitní režimy západních společností se obvykle nacházejí někde mezi těmito dvěma extrémy. * * * Tato práce se zabývá třídní analýzou a analýzou sociální mobility. Jedná se o specifická témata sociální stratifikace. 1 V prvních čtyřech kapitolách se budeme věnovat třídní analýze, ve zbylých třech kapitolách analýze sociální mobility. První kapitola představuje historické kořeny ustavení třídní analýzy a vymezuje tradice, které v současné třídní analýze můžeme nalézt. Budeme se zabývat Marxovým a Weberovým vymezením třídních pozic a ukážeme si konceptuální základy současné marxistické a weberovské třídní analýzy. Základem obou těchto tradic je deduktivní přístup k sociálním třídám a předpoklad, že sociální vztahy mezi lidmi determinují přístup k ekonomickým zdrojům. Druhá kapitola se zabývá návrhy na identifikaci třídních struktur v současných kapitalistických společnostech. Představíme si návrh Erika Olina Wrighta, který je reprezentantem současné marxistické třídní analýzy, a Johna Goldthorpa, který zužitkovává jak Marxův, tak Weberův odkaz, i když je mnohými analytiky považován za představitele současné weberovské třídní analýzy (Breen, 1 K přehledu témat spojených se sociální stratifikací srov. např. Scott (1996), Holmwood (1996),
5 5 2005). Třetí kapitola ukazuje obtíže, které jsou s těmito dvěma návrhy na zmapování třídních struktur spojené. Problém spočívá v identifikaci žen v třídní struktuře, ve vymezení konceptu underclass a v kritériu etnicity, které intervenuje do identifikace třídního postavení. Čtvrtá kapitola je zaměřena na téma, které je na sklonku dvacátého a začátku jednadvacátého století čím dál tím více diskutováno proměna významu sociálních tříd na pozadí proměny ekonomiky, politiky a kultury v současných západních společnostech. Tato kapitola představuje diskuse, které se v současné době vedou nad otázkou, zdali jsou sociální třídy pořád ještě tím, co podmiňuje lidské jednání, tedy explanačním nástrojem sociální vědy. Zbylé tři kapitoly jsou zaměřeny na analýzu sociální mobility. Pátá kapitola představuje vývoj bádání v oblasti sociální mobility od jeho počátku až do současnosti. Ukazuje, že dnes lze identifikovat čtyři generace sociálně mobilitních výzkumníků, které se liší přístupem k sociální mobilitě, jejím metodologicko analytickým uchopením a závěry, k nímž došly. Šestá kapitola je zaměřena na metodologii a měření sociální mobility. Ukazuje způsoby jak jednotlivé generace analyzovaly sociální mobilitu a diskutuje slabá a silná místa jednotlivých přístupů. Poslední, sedmá kapitola představuje základy teorie sociální mobility. Zatímco metodologii sociálně stratifikační badatelé věnovali v posledních padesáti letech mobilitního výzkumu poměrně značnou pozornost, pole teorie se zdá být v tomto výzkumu zatím poněkud stranou. V této kapitole budeme diskutovat důvody sociálně mobilitních procesů a představíme si hlavní teorie, které odpovídají na otázku, proč k sociální mobilitě a k přetrvávání třídních pozic z jedné generace na druhou v západních společnostech v současné době dochází. Poděkování Děkuji Vzdělávací nadaci Jana Husa, která grantem Cursus Innovati: Program rozvoje vyššího vzdělávání v neaplikovaných společenskovědních a příbuzných oborech (0304/NIF I) s názvem Sociální stratifikace, nerovnost, mobilita podpořila vydání této publikace. Samotná práce na této publikaci byla podpořena Ministerstvem školství, Crompton (1998), Sopóci, Búzik (1999), Grusky (2001) nebo Šanderová (2000).
6 6 mládeže a tělovýchovy výzkumným záměrem Reprodukce a integrace společnosti (MSM ). Rád bych poděkoval také všem svým studentům a studentkám, s nimiž jsem opakovaně pročítal texty, které na poli třídní analýzy a sociální mobility byly v posledním půlstoletí publikovány. Jejich názory a kritické poznámky mi v mnohém pomohly a usnadnily práci na této publikaci. Moje největší díky ovšem patří mým nejbližším. Za jejich trpělivost a ohleduplnost. V Brně
TŘÍDNÍ ANALÝZA ERIKA OLINA WRIGHTA
Stratifikační výzkum (YMH310), Historická sociologie, FHS UK TŘÍDNÍ ANALÝZA ERIKA OLINA WRIGHTA zpracovala N. Zemanová podle [Katrňák 2005: 38-47] TŘÍDNÍ ANALÝZA V SOUČASNÝCH KAPITALISTICKÝCH SPOLEČNOSTECH
VíceSociální třídy a třídní analýza
E S F p r o j e k t O P v z d ě l á v á n í p r o k o n k u r e n c e s c h o p n o s t I n o v a c e a m o d e r n i z a c e v ý u k y a z v y š o v á n í o d b o r n ý c h k o m p e t e n c í T o m á
VíceSociologie stratifikace a nerovnosti
ESF projekt OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí Tomáš Katrňák Sociologie stratifikace a nerovnosti Opava 2011 Obecná charakteristika práce
VícePhDr. Lucie Smékalová, Ph.D. Zdroje: RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy. In Průcha, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, s
PROBLEMATIKA SOCIOLOGIE VÝCHOVY Sociologie výchovy: otázky a odpovědi PhDr. Lucie Smékalová, Ph.D. Zdroje: RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy. In Průcha, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009,
VíceTřídy Marx a Weber. Marx. Weber. kapitalisté X dělníci (proletariát)
Základní otázky Je společnost rozdělená na ty, kdo mají dobré postavení a ty, kdo mají špatné postavení? Jakou podobu má toto rozdělení? Jak velké rozdíly jsou mezi lidmi? Jakou má kdo šanci, že své postavení
VíceTeoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská
Teoreticko-metodologický seminář Zdeňka Jastrzembská jastrzem@phil.muni.cz A) Co je to věda? Věda je každý celek hodný toho, aby mohl být předmětem intelektuální výuky na vysokých školách. Věda je specifický
VíceŽivotní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Jiří Šafr
Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby Jiří Šafr Edice Sociologické disertace Sociologický ústav AV Č R, v.v.i. Praha 2008 Recenzenti práce:
VíceSociálně vyloučené lokality v ČR
Sociálně vyloučené lokality v ČR Karel Čada Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha, 9. 11. 2017, Spravedlivost ve vzdělávání Nerovnosti v českém vzdělávacím systému Co je to sociální vyloučení?
VíceÚvod do pojmosloví: rovnost, rovné příležitosti, diskriminace a slaďování. Mgr. Eva M. Hejzlarová, Ph.D. 16. října 2012, Pelhřimov
Úvod do pojmosloví: rovnost, rovné příležitosti, diskriminace a slaďování Mgr. Eva M. Hejzlarová, Ph.D. 16. října 2012, Pelhřimov ženy slaďování Pozitivní/negativní M u ž i Přímá/nepřímá diskriminace rovnost
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceFaktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci u dívek a chlapců v v českém vzdělávacím systému
Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci u dívek a chlapců v v českém vzdělávacím systému Xxxxx, Tomáš Katrňák Úvod Většina až dosud provedených výzkumů ukazuje, že vzdělanostní
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceStává se vzdělání poziční výhodou? Proměna ekonomické návratnosti vzdělání vdobě vzdělanostní expanze v České republice
Stává se vzdělání poziční výhodou? Proměna ekonomické návratnosti vzdělání vdobě vzdělanostní expanze v České republice Tomáš Katrňák, Tomáš Doseděl Fakulta sociální studií Masarykova univerzita Brno O-E-D
VíceStruktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl
Struktura a obory sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie - struktura sociologie Úvod do sociologie - základní disciplíny Obecná sociologie Vymezuje předmět zkoumání.
Víceps Kvóty: 1/[20] Jilská 1, Praha 1 Tel.:
ps1607 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +40 86 840 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech
VícePsychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce
ABSTRAKT příspěvku (sdělení) Název příspěvku: Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce Autor: Evžen Řehulka Východiska: Referát čerpá z rozsáhlého
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VíceTest pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -
1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) Personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců. b) Personální
VíceMožnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu
Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Arnošt Svoboda Univerzita Palackého v Olomouci Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy, FF UK v Olomouci, 21.10.2016 Subkultury a sport Subkultury
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceŽivot a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom
Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí 21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VíceVýznam periodika AUC Philosophica et Historica Studia Sociologica v dějinách české sociologie
Význam periodika AUC Philosophica et Historica Studia Sociologica v dějinách české sociologie Konference Sociologické Kateřina Holubová, Adéla Javůrková, rozhledy, rozvahy, rozpravy Renáta Topinková, Praha,
Více6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
VíceSOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací
SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter
VíceMaxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna
Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna Osnova: 1) Život a vzdělání 2) Kariéra 3) Sociologie Maxe Webera 4) Weberova chápající sociologie 5) Cíl sociologického
VíceSociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti II. VY_32_INOVACE_ZSV3r0116 Mgr. Jaroslav Knesl
Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti II. VY_32_INOVACE_ZSV3r0116 Mgr. Jaroslav Knesl Typy stratifikačních systémů Vrstvy stratifikační teorie ( Stratum vrstva) pod vlivem am.
VíceMINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.
Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.
VíceSubkultury mládeže Kultura specifický lidský způsob organizace, uskutečňování a rozvoj činnosti, který je zpředmětněný (objektivizovaný) v materiálních i nemateriálních výsledcích
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VíceEKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ
VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky
VíceRole MŠMT při prosazování genderové rovnosti ve výzkumu a vývoji
Role MŠMT při prosazování genderové rovnosti ve výzkumu a vývoji 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, Malá Strana, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
Víceor11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka
or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých
VíceVyužití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů
Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Cyklus přednášek: Podněty pro pedagogický výzkum PdF MUNI v Brně, 13. 5. 2008 David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
VíceJsou sociální třídy na úsvitu jednadvacátého století definitivně pohřbené? Třídní versus anti-třídní teorie a analýza. 1.
Jsou sociální třídy na úsvitu jednadvacátého století definitivně pohřbené? Třídní versus anti-třídní teorie a analýza. 1 Tomáš Katrňák Are social classes truly dead at the beginning of 21 st century? Class
VíceOrganizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování
Organizační chování Rozvoj poznání v organizačním chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceNastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy
Nastolování agendy- souvislosti a procesy Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Vývoj problematiky Schopnost médií nastolovat důležité problémy
VíceVÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva
VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ Analytická zpráva Analytická zpráva byla vytvořena ve spolupráci Centra občanského vzdělávání Masarykovy univerzity
VíceStudijní obor doktorského studia Politologie (P0312D20548)
Studijní obor doktorského studia Politologie (P0312D20548) Doktorský studijní program politologie je nový studijní program UK, který slučuje dosavadní studijní doktorské programy akreditované na FSV UK
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceKAM SE ZTRATILI VOLIČI?
KAM SE ZTRATILI VOLIČI? Vysvětlení vývoje volební účasti v České republice v letech 1990-2010 LUKÁŠ LINEK CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY OBSAH PODĚKOVÁNÍ 5 1. ÚVOD: VOLEBNÍ ÚČAST, JEJÍ POKLES
VíceBakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám. Sociologie
Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám Sociologie 1. Plurality I Sociální rozměr lidské existence. Podoby sociálních seskupení. Sociální kategorie. Sociální agregáty náhodné, shluky,
VíceVysoká škola finanční a správní,o.p.s. KMK ML Sociologie
Sociologie (B_Soc) Vysoká škola finanční a správní,o.p.s. Bakalářské studium Garant předmětu:. doc. Dr. Z. Cecava, CSc. Vyučující:.. doc. Dr. Z. Cecava, CSc. Mgr. O. Roubal prof. Ing. F. Zich, DrSc. PhDr.
VíceMetody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.
3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum
VíceSociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti I. VY_32_INOVACE_ZSV3r0115 Mgr. Jaroslav Knesl
Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti I. VY_32_INOVACE_ZSV3r0115 Mgr. Jaroslav Knesl Základní pojmy Sociální distance - vzdálenost mezi jednotlivými pozicemi í v rámci společenské
Více1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.
1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;
VíceFungují venkovské periferie jako mechanismy sociální exkluze?
Fungují venkovské periferie jako mechanismy sociální exkluze? Jak se žije v Díře u Hanušovic Josef Bernard Martin Šimon Cíle prezentace Empiricky prověřit tezi, že periferie jsou mechanismem sociální exkluze
VíceANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie
VícePostoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie
Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,
VíceGEN104 Koncipování empirického výzkumu
GEN104 Koncipování empirického výzkumu Hypotézy Proměnné Konceptualizace Operacionalizace Měření Indikátory Využity podklady Mgr. K. Nedbálkové, Ph.D. etapy výzkumu I Formulace problému (čtu, co se ví,
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VíceLucia Pastirčíková 1
Kopeček, Lubomír: Politické strany na Slovensku 1989 až 2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007, 628 stran, ISBN 978-80-7325-113-0. Lucia Pastirčíková 1 Docent Lubomír Kopeček, působící
VíceRozdělení rolí v rodině
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: +420 286 840 129, 30 E-mail: chludilo@soc.cas.cz Rozdělení rolí v rodině Technické parametry
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceOdmítnutíuniverzálního subjektu
Odmítnutíuniverzálního subjektu Odlišnosti v sociálním prostoru Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky FF UP v Olomouci Osnova příspěvku 1. Diskuse odmítnutí univerzálního subjektu a předpokladukonstruovánísvěta
VícePříloha 2: České pedagogické odborné časopisy (stav k červenci 2011) 1
150 Příloha 2: České pedagogické odborné časopisy (stav k červenci 2011) 1 Vydavatel Rok založení Periodicita Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci fakulta UK v Praze Česká pedagogická společnost,
VícePodzimní škola MPSV v Táboře
Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních
VíceMezigenerační mobilita determinanty socioekonomického statusu před rokem 1989 a během minulých dvaceti let
Česká společnost 25 let po listopadu 1989 4. olomoucká sociologická podzimní konference, Olomouc, 23. a 24. 10. 2014 Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity
Vícegrad,e"d,,~ sociol!ogie argo , I
(! grade"d~ sociol!ogie I argo I Obsah 1 Co je sociologie? "'"'''''''''''' '''''''''''''' '''''''' Čím se sociologie zabývá? Nekolik pfíkladu Jak dospet k sociologickému pfístupu Počátky sociologie Pozdejší
VíceTerminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Terminologie ve výzkumu Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metoda = návod, způsob, cesta, jak něco poznat, něčeho docílit Kroky vedoucí k určitému cíli musí být zdůvodnitelné Objektivně přiměřené
VícePsychologie a sociologie 2
Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce
VíceSystémová podpora profesionálního výkonu sociální práce
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína
VícePsychologie a sociologie 2
Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí
VíceMetodologie Helena Vaďurová,
Metodologie 1 25. 9. 2015 Helena Vaďurová, e-mail: vadurova@ped.muni.cz Organizační informace materiály v Isu literatura e-mail z ISu Požadavky k ukončení předmětu test Věda x zdravý rozum Každodenní znalosti
VíceZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD
ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 SOCIOLOGIE z latinského socius= společník nebo societas = společnost a řeckého
Více1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice
Shrnutí a interpretace výstupů z analýzy oborově didaktického kurikula v pregraduální přípravě učitelů občanské nauky / občanské výchovy / výchovy k občanství / základů společenských věd / psychologie
VíceČINNOST VEŘEJNÝCH KNIHOVEN V PROCESECH INTEGRACE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB (S OHLEDEM NA PREVENCI KONFLIKTŮ) Petr Čáp, Olomouc 7. 9.
ČINNOST VEŘEJNÝCH KNIHOVEN V PROCESECH INTEGRACE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB (S OHLEDEM NA PREVENCI KONFLIKTŮ) Petr Čáp, Olomouc 7. 9. 2016 BEZPEČÍ TVRDÁ OPATŘENÍ REAKCE NA AKTUÁLNÍ SITUACI BEZPEČÍ PREVENCE
VíceMožnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.
Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním
VíceINKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A SOCIÁLNÍ PODPORA V PŘEKONÁVÁNÍ NEROVNOSTÍ VE SPOLEČNOSTI (ISOTIS)
INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A SOCIÁLNÍ PODPORA V PŘEKONÁVÁNÍ NEROVNOSTÍ VE SPOLEČNOSTI (ISOTIS) MGR. JANA OBROVSKÁ, PH.D. INSTITUT VÝZKUMU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, PEDAGOGICKÁ FAKULTA, MASARYKOVA UNIVERZITA
VíceSelf-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality?
Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality? Jan Tomášek seminář IKSP, 6. listopadu 2014 Význam self-reportů pro kriminologii Vznik oboru v 19. století poznatky vázané na první oficiální
VíceLidský potenciál české společnosti a veřejná politika
a veřejná politika Slavnostní a pracovní zasedání Vědecké rady Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 9.10. 2006 Martin Potůček, Karlova Univerzita v Praze a veřejná politika
VíceŠkola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)
Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor
VíceChudí lidé v chudých krajích
Chudí lidé v chudých krajích Sociální nerovnosti jako manifestace lokální struktury příležitostí Josef Bernard Cíle prezentace Analýza prostorových determinant příjmu a vzdělání Do jaké míry závisí sociální
VíceJsou třídy na úsvitu jednadvacátého století definitivně pohřbené? Třídní versus anti-třídní teorie a analýza *
52 P O L I T O L O G I C K Ý Č A S O P I S 1 / 2 0 0 4 Jsou třídy na úsvitu jednadvacátého století definitivně pohřbené? Třídní versus anti-třídní teorie a analýza * TOMÁŠ KATRŇÁK ** Abstract: Are Social
VíceTest pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -
1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový
VíceRŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky
Více1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )
Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným
VíceVýsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Výsledky a prezentace české vědy z pohledu
VícePOSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno studenta Branný Jan Název práce Jméno vedoucího práce Jméno oponenta práce Realizace modulárního CMS pro digitální agentury Ing. David Hartman Ph.D. Ing. Lukáš
VíceVarianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor Dvě cesty k poznání. Technické kroky ve výzkumu. Zdroje zkreslení výzkumu. Jak vytvořit výběrový soubor. Varianty výzkumu-kvalitativní a kvantitativní Kvalitativní
VíceVenkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti
Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.
VícePROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ
VíceVzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VícePŘEDMLUVA SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP KE STUDIU MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ... 22
O b sa h I 3 6 3 OBSAH PŘEDMLUVA... 5 Pavel Pšeja 1. MEZINÁRODNÍ VZTAHY JAKO VĚDNÍ OBOR: POVAHA A VÝVOJ... 7 1.1 Předmět výzkumu... 8 1.2 Historie a současnost... 10 1.3 Vývoj oboru, témata a subobory...,
VíceNázory na důvody vstupu do politických stran
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran
VíceBIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ
BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ Petr Lesný 1, Kryštof Slabý 1, Tomáš Holeček 2, Jan Vejvalka 1 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha
VíceGender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace
VíceSTEM Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3 SBÍRKA POMOZTE DĚTEM! Informace ze sociologického výzkumu
STEM Středisko empirických výzkumů, Sabinova, 1 Praha SBÍRKA POMOZTE DĚTEM! Informace ze sociologického výzkumu Červen 6 Údaje o výzkumu: Typ výzkumu: kvantitativní reprezentativní výzkum Výběrový soubor:
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Úvod do sociologie
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma Ročník 1. CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Datum tvorby 20.2.2013 Anotace Základy společenských věd Úvod do
VíceB-IIa Studijní plán pro magisterský studijní program
B-IIa Studijní plán pro magisterský studijní program Označení studijního plánu Číslo Název předmětu 1. Studijní plán pro prezenční formu studia Andragogika a management rozsah Povinné předměty Úvod do
VíceProgram OMEGA a KREATIVNÍ EKONOMIKA. 17.1. 2014 od 13:00 hod
Program OMEGA a KREATIVNÍ EKONOMIKA 17.1. 2014 od 13:00 hod Systém podpory VaVaI v ČR Organizační struktura Předsedkyně Výzkumná rada Předsednictvo Kontrolní rada Kancelář Oddělení strategií a analýz Oddělení
VíceGraf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura
VíceInnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude
VíceINVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ
INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,
VíceKapitola 1 Sňatek a reprodukce sociálních nerovností Po dlouhou dobu sociální vědci považovali sňatek z lásky a sňatek z rozumu za neslučitelné a
Kapitola 1 Sňatek a reprodukce sociálních nerovností Po dlouhou dobu sociální vědci považovali sňatek z lásky a sňatek z rozumu za neslučitelné a kontradiktorní. Na sklonku první poloviny 20. století se
VíceTřídní analýza v současných kapitalistických společnostech
1 Třídní analýza v současných kapitalistických společnostech Třídní analýza je výzkumný program, jehož cílem je empiricky mapovat třídní strukturu a ustavování sociální tříd. Na rozdíl od oficiálních schémat
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Společenskovědní modul Sofie Doškářová Vliv vzdělání a zkušenosti se studijním pobytem v rámci programu Erasmus ve Finsku na sociálně mobilitní šance
VíceOCEŇOVÁNÍ NEHMOTNÝCH AKTIV. Pavel Svačina
OCEŇOVÁNÍ NEHMOTNÝCH AKTIV Pavel Svačina Kniha Oceňování nehmotných aktiv byla zpracována jako jeden z výstupů projektu Výzkumného záměru Rozvoj účetní a finanční teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního
Více