TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i."

Kristýna Havlíčková
před 7 lety
Počet zobrazení:

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.

1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: jan.cervenka@soc.cas.cz Sympatie české veřejnosti k některým zemím leden 15 Technické parametry Výzkum: Naše společnost, v15-01 Realizátor: CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Termín terénního šetření: Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Počet dotázaných: 10 Počet tazatelů: 2 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem kombinace dotazování PAPI a CAPI Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: PM.3 Zveřejněno dne:. února 15 Zpracoval: Jan Červenka V rámci lednového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami velmi sympatická a velmi nesympatická. 1 Výsledky šetření, jež zachycuje tabulka 1, ukázaly, že relativně nejvřelejší vztah ze zkoumaných zemí mají čeští občané ke Slovensku, a to s poměrně velkým náskokem oproti jiným, když u Slovenska jako jediné země více než polovinu odpovědí tvořila krajní varianta 1, tj. velmi sympatická. Vedle něj se v odpovědích respondentů jednoznačně převažující sympatie objevovaly rovněž v případě Francie, Švédska, Rakouska, Velké Británie, Itálie, Německa, Maďarska, Spojených států, Řecka, Japonska či Polska. Menší, ale stále ještě statisticky významný převis sympatií (varianty 1 + 2) nad antipatiemi (varianty 4 + 5) při 1 Znění otázky: Řekněte mi, prosím, podle této karty, nakolik jsou Vám sympatické následující země. 1 znamená velmi sympatická, 5 naopak velmi nesympatická. a) Čína, b) Francie, c) Izrael, d) Japonsko, f) Maďarsko, g) Německo, h) Polsko, i) Rakousko, j) Rusko, k) Slovensko, l) Spojené státy americké, m) Ukrajina, o) Velká Británie, p) Indie, q) Afghánistán, r) Řecko, s) Palestina, t) Litva, u) Turecko, v) Srbsko, w) Švédsko, x) Irák, y) Itálie, z) Írán, aa) Sýrie. V letech 1991 až 10 byla otázka pokládána v poněkud odlišném znění: Řekněte mi, prosím, podle této karty, nakolik jsou Vám sympatické následující země a jejich občané. 1 znamená velmi sympatická, 5 naopak velmi nesympatická. Z tohoto důvodu nemusí být odpovědi z výzkumů realizovaných od roku 12 plně srovnatelné s předchozími měřeními. 1/[5]

2 vyšším podílu neutrální středové možnosti (varianta 3) šetření ukazuje rovněž v případě Litvy a Srbska. Víceméně vyrovnané podíly sympatií a antipatií s relativně nejvyšším zastoupením neutrální středové varianty 3 šetření ukázalo v případě Turecka a Indie. Již zřetelně převažující antipatie nad sympatiemi při relativně vysokém podílu neutrálního postoje byly zaznamenány v případě Ukrajiny, Číny, Izraele a Ruska kde se ovšem podíly součtu variant 4 a 5 stále ještě pohybovaly pod hranicí jedné poloviny. Nízký podíl vyjadřovaných sympatií a naopak absolutně většinový podíl opačného postoje výzkum zaznamenal u Palestiny, Sýrie, Iráku, Afghánistánu a Íránu. Tabulka 1: Sympatie k různým zemím v roce 15 (%) 1=velmi =velmi neví průměr sympatická nesympatická Slovensko ,58 Francie ,84 Švédsko ,88 Rakousko ,90 Velká Británie ,91 Itálie ,94 Německo ,27 Maďarsko ,30 USA ,32 Řecko ,34 Japonsko ,38 Polsko ,45 Litva ,85 Srbsko ,93 Turecko ,99 Indie ,05 Ukrajina , Čína , Izrael ,33 Rusko ,34 Palestina ,83 Sýrie ,03 Irák ,08 Afghánistán ,11 Írán ,11 Pozn.: Země jsou v tabulce řazeny podle průměru. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost , 10 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor. Z časového srovnání, které nabízejí tabulka 2 a graf 1, vyplývá, že v porovnání s prosincem, kdy se srovnatelný výzkum uskutečnil naposledy, se statisticky významně zvýšil podíl vyjadřovaných sympatií v případě Německa (o 9 procentních bodů v součtu variant 1 + 2), Rakouska (+7 p. b.), Číny (+7 p. b.), Litvy (+6 p. b.), Maďarska (+5 p. b.), Japonska (+5 p. b.) a Velké Británie (+4 p. b.). V dlouhodobém vývoji vztahu české veřejnosti k vybraným zemím, jež v některých případech sahají až do počátku 90. let minulého století, se objevují výrazné rozdíly. U některých států stále převažují jednoznačné, byť v čase oscilující sympatie, což je zejména případ Velké Británie, Francie, přes značné výkyvy i Rakouska, na poněkud nižší, ale v čase převážně rostoucí úrovni sympatií rovněž Německa a v rámci kratších časových řad také Japonska, 2/[5]

3 Švédska či Itálie. Platí to i v případě Spojených států, kde je ale postoj české veřejnosti od druhé poloviny 90. let zřetelně chladnější, než v jejich první polovině. Sympatie ke Slovensku, jež rovněž vždy výrazně převažovaly nad antipatiemi, jako u již výše zmiňovaných zemí, a také k Polsku či Maďarsku v průběhu času do roku 01 výrazně rostly. Slovensku bezprostředně po rozdělení společné federace vyjadřovala sympatie polovina českých občanů, v roce 01 už to byly více než čtyři pětiny, což následně potvrdily i všechny pozdější výzkumy včetně aktuálního, v němž byl zachycen doposud nejvyšší podíl sympatizujících, byť statisticky nikoli odlišný od výsledku z roku. V případě Polska a Maďarska se pak vyjadřované sympatie na počátku 90. let minulého století pohybovaly na úrovni srovnatelné se Sovětským svazem a posléze Ruskem nebo Ukrajinou s podílem okolo jedné pětiny, avšak do roku 01 vzrostly na úroveň okolo dvou třetin. Do současnosti ovšem u obou těchto zemí na rozdíl od Slovenska podíl sympatizantů oproti roku 01 poněkud poklesl. Aktuální výsledek v případě Maďarska je přitom podstatně lepší než v roce 10, kdy podíl vyjadřovaných sympatií u této země propadl zpět pod úroveň jedné poloviny, kde se obvykle pohyboval od poloviny do konce 90. let. Tabulka 2: Sympatie k vybraným zemím časové srovnání (%) Slovensko Francie Švédsko Rakousko Velká Británie Itálie Německo Maďarsko USA Řecko Japonsko Polsko Litva Srbsko Turecko Indie Ukrajina Čína Izrael Rusko Palestina Sýrie Irák Afghánistán Írán Pozn.: Součet odpovědí 1 a 2, údaj za Rusko z roku 1991 se týká tehdejšího Sovětského svazu. Země jsou v tabulce řazeny podle průměru v aktuálním šetření. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost. 3/[5]

4 Graf 1: Sympatie k vybraným zemím časové srovnání (%) Slovensko Rakousko USA Německo Polsko Rusko Francie Velká Británie Maďarsko Ukrajina Čína Pozn.: Součet odpovědí 1 a 2, údaj za Rusko z roku 1991 se týká tehdejšího Sovětského svazu. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost. 4/[5]

5 Ke skupině západních států (s výjimkou Německa), tj. Francii, Velké Británii, USA a Rakousku, vyjadřovala česká veřejnost zřetelně nejvyšší sympatie v roce 1995, kdy tyto země převyšovaly v žebříčku oblíbenosti velmi výrazně nejen Polsko či Maďarsko, ale také dnes jednoznačně nejpreferovanější Slovensko. Méně vřelé postoje české veřejnosti k Německu v porovnání s jinými západními zeměmi byly zejména v 90. letech ovlivněny problémy a napětím v souvislosti s tzv. Benešovými dekrety a poválečným odsunem sudetských Němců z českého pohraničí. Určité zklidnění situace v tomto ohledu je zřejmě jedním z důvodů, proč jsou dnes sympatie k Německu relativně vyšší, než bývaly v průběhu 90. let a zejména v období okolo podpisu tzv. česko-německé deklarace v roce Podrobnější analýza postojů ukázala některé sociodemografické rozdíly v postojích k jednotlivým zemím. K Izraeli, Japonsku, Maďarsku, Indii, Afghánistánu, Palestině, Litvě a Turecku se relativně příznivěji staví absolventi vysokých škol. Z hlediska věku projevovala nejmladší generace větší sympatie vůči Spojeným státům. Ve skupině dotázaných od let výše byl zaznamenán zvýšený podíl sympatií ve vztahu k Rusku. Lidé ve věku od do 29 let se stavějí relativně kladněji k Řecku. S výjimkou Ruska, Slovenska a Řecka sympatie rostou se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně. Ti, kteří se na pravolevé škále politické orientace sami řadí k pravici, vyjadřují vyšší sympatie k Izraeli, Japonsku, Německu, Spojeným státům, Velké Británii a Itálii. Lidé řadící se k levici se relativně příznivěji staví k Rusku. 5/[5]

Podobné dokumenty

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Sympatie české veřejnosti k některým zemím