Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí"

Transkript

1 Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí

2 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál OSH 1. GRVITČNÍ KNLIZE VŠEOENÉ ÚJE strana 3 2. ÚJE K PROJEKTOVÁNÍ KNLIZČNÍH POTRUÍ strana 8 3. SKLOVÁNÍ, KONTROLY, SPOJOVÁNÍ strana POKLÁÁNÍ TRUEK O ZEMĚ strana LŠÍ SPEKTY POKLÁKY strana RMTURY PROTI ZPĚTNÉMU VZUTÍ (ZPĚTNÉ KLPKY)...strana KONTROLY, ZKOUŠK VOOTĚSNOSTI...strana TLKOVÉ ČIŠTĚNÍ TRUEK....strana TLKOVÁ POTLKOVÁ KNLIZE...strana HEMIKÁ OOLNOST...strana 23 Plasty jsu v sučasné dbě pvažvány za nejvýhdnější materiál pr kanalizační ptrubí. Při pužití jsu na ně kladeny jak vyské nárky mechanické, tak i chemické, přitm musí minimálně zatěžvat živtní prstředí. Nezávislá evrpská studie SMP * ptvrzuje, že chvání pružných trub je velmi vhdné pr jejich pužití v zemi jak z phledu vlastnstí, tak dpadu na eklgii, a že díky tmu plasty v praxi výrazně překnávají kdysi blíbené materiály tuhé a křehké. Plastvé ptrubní systémy PIPELIFE pr kanalizaci jsu mderní, technicky vyspělé a eklgické výrbky. K jejich výrbě Pipelife pužívá kvalitní surviny a prces výrby je trvale kntrlván. Při správně prvedené mntáži splňují beze zbytku všechny eklgické pžadavky a jsu záruku splehlivé funkce p dbu minimálně let (viz příslušné výrbkvé nrmy). * Stein a kl., Eurpean study f the perfrmance f varius pipe systems, respectively pipe materials fr municipal sewage systems under special cnsideratin f the eclgical range f effects during the service life, S & P nsult GmbH, KnradZuseStr. 6, chum, Německ, Finální zpráva chum, září Viz například na tázky\24 strana 2

3 Infra systém Věnujte, prsím, pzrnst následujícím infrmacím, abyste mhli plastvá ptrubí vyprjektvat, skladvat neb instalvat způsbem, který zaručí jejich dluhdbý bezprblémvý prvz. ž na specifika, ppsaná v dkumentu příslušnéh trubníh systému, jsu platné pr všechny kanalizační trubky srtimentu. Pd pjmem trubky se v tmt prspektu může rzumět i celý systém včetně těsnicích prvků, tvarvek a šachet. Pdrbnsti jedntlivých systémech najdete v příslušných prduktvých katalzích. 1. Gravitační kanalizace všebecné údaje 1.1. Některé mechanické vlastnsti Plastvé trubky jsu přirzeně pružné, přitm dstatečně pevné i při malé hmtnsti. íky tmu jsu schpny dlávat krátkdbým přetížením i dynamickému zatěžvání pdstatně lépe než trubky tuhé. Nepraskají ani při dluhdbé defrmaci 30 %. Trubky i celý trubní řetězec mají vysku dlnst prti vlivům sedání zeminy a technické seismicity. Jsu zařazeny ve třídě dlnsti pdle ČSN (trubky z kameniny jsu zařazeny třídu níže). Tyt vlastnsti předurčují zvláště plnstěnná plastvá ptrubí pr blasti s pklesy p čerpání pdzemní vdy, d pddlvaných území apd. Osvědčily se i při zemětřeseních menší intenzity. Odlnst jedntlivých systémů prti sedání terénu je dána pružnstí trubek i jejich hrdel a pužitím pružnéh těsnění, případně těsnění s výztuží. Základní dlnst vůči nárazům a pádům nářadí d výkpu se labratrně zkuší nárazy zkušebníh tluku na trubku při bdu mrazu pdle ČSN EN 744, vyskzátěžvé trubky jsu vystavvány pdstatně přísnějším testům. Trubka PV p % defrmaci, Obr. 1 (= p dtyku prtilehlých stěn) Plasty mají dále zanedbatelnu nasákavst vdy, stěna trubky nemůže být prt pškzena mrazem Těsnst spjů Hrdlvé spje kanalizačních řadů musí být těsné, a t i při dvlené defrmaci trubky v blasti hrdla, rvněž při vyúhlvání spje. Odpvídající zkušky pdle ČSN EN 1277 jsu sučástí certifikace kanalizačních systémů. Nárčnu a prt důležitu zkušku vdtěsnsti a plyntěsnsti kanalizačních systémů je pdle EN 1277 test spjených trubek tlakem vdy 0,5 baru a také pdtlakem vzduchu hdntě 0,3 baru při defrmaci hrdla 5 % a sučasné defrmaci dříku 10 %. Materiál všech těsnění pr kanalizaci, pužívaných splečnstí Pipelife, dpvídá ČSN EN 681 1, cž zaručuje dluhdbě vysku těsnst. íky nízké hmtnsti trub nejsu těsnění ve spdní části spje vystavena zatížení, jakému musí čelit pružné elementy v trubách z kameniny, prt se jejich těsnicí schpnst časem nemění. Praxe ukázala, že spje plastvých ptrubí nepřestávají těsnit ani při dluhdbých defrmacích přes 20 %. Zkuška těsnsti spje (PP Master) Obr. 2 Prvzní tlak systémů gravitační kanalizace z hlediska těsnsti je běžně 0,05 MPa (5 m vdníh slupce tlakvá dlnst trubek jak takvých je značně vyšší). Při tmt tlaku je s dstatečnu rezervu zaručena plyntěsnst spjů a jejich těsnst vůči exfiltraci, infiltraci i prrůstání křenů. Špičkvé systémy (PP Master, PV Quantum) pskytují hdnty těsnsti až desetkrát vyšší. Trubky ani jejich spje neprpuští radn. Plastvá ptrubí je mžn čistit za pmci tlakvých čisticích vzů (viz dále). strana 3

4 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 1.3. braze Plasty mají všebecně velmi dbru dlnst prti abrazi ve vdním prstředí. V grafu jsu uvedeny hdnty získané na TH armstadt dle EN 2953 (IN ). Je t nrma platná pr kameninu, která se zkuší pr 000 cyklů, pr plasty se zkušky prvádí pr cyklů. Úbytek tlušťky stěny je u plastů nepatrný. Údaje v grafu: 3R Internatinal 2/3 97, pr PV PP MSTER psuzení ÖKI čísl pdle IN /1. střední úbytek stěny [mm] 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 betn skllaminát kamenina PV PEH PP (PP Master d Pipelife) Zkuška abraze v Labratři vdhspdářskéh výzkumu Stavební fakulty VUT rn. (Srvnání jedntlivých trub pr gravitační kanalizaci, s pužitím průtkvéh pstupu, blízkéh skutečným pměrům kanalizaci. Měření byla prvedena na sestavě dle brázku 4. Hdncené trubky N 250 byly spjeny za sebu a všemi prtékala stejná abrazní směs (vda s křemičitým pískem), k jejímuž transprtu byl pužit ejektr. Pdélný skln byl 1,3 %, trasa bsahvala truby: PV hladký kanál, PP hladký kanál (PP Master), PP krugvaná a žebrvaná ptrubí, dstředivě litý skllaminát, kamenina. ba trvání zkušky byla 1 rk. brazivum: strhranný křemičitý písek se zrny d 5 mm, byl jedenkrát týdně vyměněn. Průtk 1,4 t abraziva denně, cž vystihuje reálný stav v kanalizačních trubách při extrémním zatížení stkvých sítí, zejména na jaře při sněhvém tání. elkvé mnžství přepravenéh abraziva: 870 t za 1 rk, cž dle údajů rněnských vdvdů a kanalizací (čistička Mdřice) dpvídá jedné pětině až čtvrtině rční tnáže písku za celé měst rn (plcha 230 km2), při zkušce však pršl v jediné trubce průměru 250 mm!! Přestže pdmínky byly prti praxi zpřísněny týdenní výměnu abraziva, nedšl u žádné z měřených trubek k měřitelnému úbytku stěny v trase phybu písku. Stěna plastvé truby je tedy extrémně dlná pškzení materiálem, splaveným d kanalizace psypem, škváru a pdbně. Platí t pr trubky kmpaktní, s pěnvým jádrem i krugvané. Obr. 3 Obr Tepltní limity kanalizačních ptrubí Rzmezí teplt média u PP a PV trub Rzmezí mntážních teplt Plyprpylen PV 0 d 95 max 60 d N 200 max 40 d N 250 PP PV QUNTUM PP PV QUNTUM PV PV trubky trubky Obr. 5 Obr. 6 strana 4

5 Infra systém 1.5. hemická dlnst Plasty se v širké míře pužívají k zušlechťvání a zvyšvání dlnsti pvrchů četných materiálů. Ptrubí z nich vyrbená jsu vhdná k transprtu všech látek, které se mhu běžně vyskytvat v kanalizaci a které jsu čističky dpadních vd schpny zpracvat. pravvané médium může mít ph v rzmezí 2 až 13, t znamená, že vdy mhu vykazvati silně kyselu neb silně zásaditu reakci (snáší např. půsbení kyselých kndenzátů z kndenzačních ktlů). Plasty dlávají rvněž půsbení běžných slžek půdy včetně slžek umělých hnjiv. luhdbé půsbení některých kncentrvaných rpných prduktů sice může vlivnit pevnstní parametry trubní stěny, bčasný průtk dpadních vd s jejich nízkým bsahem, následvaný průtkem dpadní vdy nrmálníh slžení, však nemá na živtnst pdstatný vliv. Velké výhdy skýtají plasty v suvislsti s nynější rstucí agresivitu splašků. Trubky se hemická dlnst, Obr. 7 a 8 svědčily při dpravě dpadních vd v různých průmyslvých dvětvích. Pr stanvení chemické dlnsti celéh systému je čast rzhdující dlnst těsnicích kružků. Odlnsti plastů a pryžvých kmpnentů jsu uvedeny m. j. v ISO TR a ISO TR 7620, tabulky v tmt manuálu jsu puze jejich malým výtahem. Pr vlbu vhdných trubních materiálů lze rvněž pužít prgram na Živtnst Přednstí plastvých ptrubí je dluhá živtnst let a více v předpkládaných prvzních pdmínkách. Občasná námitka samvlné degradaci (štěpení mlekul materiálu) je za běžných pdmínek naprst nesmyslná plasty se samvlně nerzkládají a neuvlňují d klí žádné prdukty rzkladu, tím méně škdliviny. Jejich živt neknčí rzpadem! Pkud vylučíme přímé půsbení agresivních chemikálií neb velmi vyských teplt, cž se v běžném prvzu nepředpkládá, stárnu plasty velmi pmalu, a t puze tehdy, když na ně půsbí dstatečně velké mechanické zatížení. Prjevem stárnutí je změna plhy mlekulárních řetězců a při velkém zatížení, půsbícím trvale p velmi dluhu dbu (desítky až stvky let) až jejich pstupnému zkracvání. U kanalizačních ptrubí však dchází k zatěžvání puze během pkládky a v bdbí cca 1 5 let p pkládce d dby než djde k definitivní knslidaci zeminy v klí trub. Pak klesne jejich zatížení zeminu, při běžném krytí i zatížení prvzem, na minimum. Prt plastvé gravitační ptrubí ulžené v zemi prakticky stárne jen v dbě knslidace zeminy, neb pkud djde k dalším změnám v účinné vrstvě z důvdů gelgických, případně kvůli zemním pracím v klí trub. Při výpčtech se pužívají hdnty pr trvalé dluhdbé zatížení, prt jsu zaručeny ptřebné pevnstní hdnty i v bdbí teretickéh knce živtnsti, cž je dle dsavadních nrem let. T znamená, že p tét dbě je ptrubí v běžných pdmínkách stále funkční, i když lze čekávat pstupné snižvání úrvně bezpečnsti. Živtnst byla věřena mnha na sbě nezávislými labratrními metdami, dnes je dalek přesvědčivěji ptvrzvána praktickými zkušenstmi a následnými zkuškami na dluhdbě pužívaných ptrubích. Mezi dbrníky se prt dnes mluví prvzuschpnsti plastvých kanálů až ve stvkách let. Sučástí kanalizačních systémů jsu těsnicí prvky na bázi plymerních materiálů, pr které t platí rvněž. Vzhledem k dluhé živtnsti trub je vhdné, aby d celé stavby byly pužity prvky se stejnu živtnstí. Znamená t vyvarvat se slabých článků v pdbě betnvých šachet apd. strana 5

6 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 1.7. Eklgie, balvý materiál Trubní materiály lze eklgicky vyrbit a díky téměř nemezené mžnsti recyklace také eklgicky pužívat. Plasty jsu v sučasné dbě pvažvány za eklgicky velmi výhdný materiál pr trubky většiny inženýrských sítí. Trubky Pipelife z plyprpylénu mhu pužívat ekznačku Eklgicky šetrný výrbek. Kmentář k eklgii je sučástí ppisu jedntlivých systémů. Všechny materiály pužité pr balení výrbků Pipelife zech, s.r.. jsu zařazeny d kategrie O statní dpady. Ekznačka výrbku PP 1.8. Eknmické aspekty pužití Pužití plastvých trubek Pipelife zech s.r.. přináší uživateli celu řadu výhd při srvnání s kameninvým, litinvým neb betnvým ptrubím. Ty pčínají vysku chemicku dlnstí, dluhu živtnstí, velku dlnstí zatížení i dynamickým rázům a vůči abrazi. Pkračují pdstatně nižší hmtnstí, která dvluje mezit pužití těžké mechanizace při pkládce a dvluje rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady na dpravu a skladvání. Malý příklad: Hmtnst kameninvé truby N 200 FN 32 kn/m je 37 kg/m, u KG N 200 SN 4 je 3,7 kg/m. ále se plasty vyznačují výhdnými stavebními délkami (nižším pčtem spjů), které značně urychlují pkládku, mezují negativní vliv lidskéh faktru, zvyšují těsnst a snižují prvzní drsnst systému. Pkud je na stavbě nutn truby zkracvat, je pužití plastů velkým přínsem (cena a délka trvání jednh řezu). Nízká pruchvst minimalizuje náklady na pravy a je důvdem velmi nízkých celkvých prvzních nákladů na metr ptrubí (d nákupu přes instalaci až p sknčení živta). 3,7 kg PV N200 kamenina N kg Nízké přizvací náklady Nízké instalační náklady, bezúdržbvý prvz, živtnst let Nízké prvzní náklady 1.9. Pžárně technické charakteristiky materiálů a balů Veličina Jedntka Materiál ptrubí Pmcný materiál PE PP PV Papírvé baly Smrkvé dřev (palety) Teplta vzplanutí º Teplta vznícení º Výhřevnst MJ/kg ,3 20,7 10,3 16,2 17,8 Hustta kg/m³ Vhdné hasiv vda, pěna prášek vda, pěna prášek tříštěná vda pěny vda se smáčedlem střední, lehká pěna vda, vd. mlha střední, lehká pěna strana 6

7 Infra systém ruhy kanalizačních trubek Sučasný stav techniky dvluje výrbu různých druhů plastvých trub. Nejstarším druhem jsu jednvrstvé trubky s plnu stěnu (dnes se pužívá název kmpaktní trubky). Tyt trubky jsu vyráběny pdle různých evrpských nrem, rzlišujících druh pužitéh materiálu. yly vyvinuty i dknalejší druhy s vícevrstvu kmpaktní stěnu (tzv. multilayer /ML/, příkladem je PP Master neb PV Quantum). Kmpaktní trubky Kextrudvané trubky PV ČSN EN 1401 ČSN EN alším druhem jsu trubky, které mají stěnu s různě vytvřenu strukturu. ílem jejich vývje byla především úspra materiálu (nízká cena) při zachvání kruhvé tuhsti. Pr všechny druhy takvých trub platí, nezávisle na druhu stěny a materiálu, třídílná ČSN EN V Německu platí bsahem a pžadavky bdbná IN (pdle pravidel EU pdřízená EN ). Obr. 9 Typické příklady knstrukce stěn typu dle ČSN EN ČSN EN specifikuje trubky typu, u nichž je struktura uvnitř stěny. Trubky mají více vrstev a jsu zevnitř i zvenčí hladké. Nejčastější frmu struktury je pěnvá střední vrstva, mhu t být ale i pdélné, příčné neb spirálvé dutiny. Všechny tyt trubky se vyrábí kextruzí (vytlačváním, většinu na více extrudérech). V prvedení s pěnvým středem se běžně značují jak kextrudvané, někdy zkráceně kex, viz br. 9. Obr. 10 ČSN EN platí pr trubky typu, jejichž vnitřní stěna je hladká a vnější strukturu tvří různé druhy sustředných neb spirálvitých prfilů (většinu plná neb dutá žebra různéh tvaru a veliksti viz br. 10). Pr druh s dutými žebry se pužívá název trubky krugvané. Pžadavky nrmy na trubky s plným žebrem a s dutým žebrem jsu stejné Rzměry kanalizačních trubek Nepřesnější a jednznačnu rzměrvu infrmací trubce je udání vnějšíh neb vnitřníh průměru a tlušťky stěny. Skutečná světlst trubky se vypčte dečtením dvjí tlušťky stěny d vnějšíh průměru trubky. Pměrně čast se pužívá bezrzměrný parametr jmenvitá světlst (dle ČSN EN ISO 6708 značený N), který přibližně charakterizuje jejich vnitřní průměr. N je rzměr, který nelze na trubce naměřit. Značení N/I a N/O N služí puze jak systém značvání a číselná hdnta N se nemá pužívat ve výpčtech, pkud t příslušná nrma výslvně neuvádí. Obr. 11 ČSN EN ISO 6708 dpručuje pužívat přesnější značení N/O pr trubky charakterizvané vnějším průměrem, a N/I pr trubky charakterizvané vnitřním průměrem. ůležité je t zvláště pr kanalizační trubky se strukturvanu stěnu, kde se vyskytují výrazné rzdíly průtčnéh prfilu. Údaje N/I a N/O jsu v milimetrech. Hladké trubky všech známých systémů (Pipelife KG SN 4, SN 8, PP Master SN 10, SN 12, PV Quantum) lze značit jak N/O. Všechny tyt trubky jsu plně kmpatibilní. Nrma ČSN /2012 nedělá rzdíly v pužití N/O a N/I trubek a vlbu systému pdle skutečné hydraulické kapacity pnechává na prjektantvi. Především pr hladké plnstěnné trubky a také pr tvarvky se udává standardní rzměrvý pměr SR je stejný pr celu rzměrvu řadu. SR = ( je vnější průměr, t je tlušťka stěny trubky) t Trubky neb tvarvky lze charakterizvat rvněž pdle tzv. sére (S). Vztah série a SR je následující: S = SR 1 2 = t 2 t strana 7

8 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 2. ÚJE K PROJEKTOVÁNÍ KNLIZČNÍH POTRUÍ Pr navrhvání platí ČSN EN /2012 Stkvé sítě a kanalizační přípjky a ČSN EN 752:2008. Odvdňvací systémy vně budv. Validvané hdnty parametrů pr návrh sítí uvádí ČSN EN/TS , pdmínky pr klasifikaci ptrubních systémů řeší ČSN EN ůležitu nrmu pr pkládku a zkušení kanálů všebecně je ČSN EN 1610 Prvádění stk a kanalizačních přípjek a jejich zkušení. ále platí (v revizi, zatím nepřevzata jak ČSN), ČSN P ENV Plastvé ptrubní systémy pr beztlaké kanalizační přípjky a stkvé sítě ulžené v zemi Neměkčený PV část 3 Návd pr instalaci (nrma je převzata v angličtině a dá se pužít i pr jiné systémy). Lze využít i další nrmy v nich citvané Trasa ptrubí dpručený skln ptrubí je pr dešťvu vdu 1% pr znečištěnu vdu platí spád d N 2% d N % d N : N (%) (ČSN udává pr kanalizační přípjky min. skln 1 % pr trubky N 200 a 2% pr N 150). Nejsuli pužita spadiště, dpručuje se při velkém spádu kanálu (nad cca 15 %, dle vlastnstí zeminy) zajistit hrdla prti vytažení vlivem rázů kapaliny. Pužívají se pjistky prti psuvu neb vhdné betnvání hrdel, viz brázek 12. Pkud je t mžné, vyhněte se změnám spádu. Obsypy trubek by neměly půsbit jak dluhá drenáž. Pkud t hrzí, je ptřeba tk vdy přerušit příčnu překážku (např. betnvým blkem). Spády a směry uvedené v prjektu musí být ddrženy, ke změně směru je nutn pužít příslušné tvarvky. Pr úhly menší než 15 se pužívá především flexibilní hrdl, které umžní vychýlení ± 7,5 ve všech směrech. vlené vyskřípnutí spjů pdle pren Průměr trubek d N 300 Maximální úhel 2 N 300 N nad N 630 Pružnsti hladkých trubek d N 200 se dá při tepltě nad 20 využít pr tvrbu maléh bluku R, kde R je minimálně 300 x vnější průměr trubky O (například pr trubku 200 mm je R = 60m). Pr trubky N >200 mm je R minimálně 500 x O. U žebrvaných trubek lze dle průměru využít hdnt 200 x O a 400 x O. Příliš velkému vychýlení trubek v hrdlech je nutn zamezit, například pužitím betnvých blků v blasti hrdel a cca v plvině trubky, viz br. 13. Obr betn Ktvení trubek při tvrbě bluku, Obr. 13 strana 8

9 Infra systém 2.2. Hydraulika Plastvá ptrubí mají velmi hladké, chemicky značně resistentní stěny, na kterých může djít k inkrustaci jen velmi vzácně (Karlvy Vary apd). Jejich velmi dbré hydraulické vlastnsti jsu prt trvalé. Minimální rychlst dpravvanéh média by neměla klesnut pd 0,6 m/s, jinak mhu v ptrubí ve větší míře sedimentvat tuhé částice. Nrma dpručuje prjektvat kanalizační sítě pr rychlsti d 5 m/s. Nad tut hdntu se musí pčítat s vyššími půsbícími silami a s případnými prblémy, přest lze v důvdněných případech využít i vyšších hdnt. vlená maximální rychlst média v běžných trubkách z plastů je d 10 m/s (viz ČSN /2012), u systémů PV Quantum a PP Master až 15 m/s. Hydraulické tabulky Pipelife umžňují stanvit průtčnu kapacitu ptrubí danéh průměru a spádu pr plný průtk i pr částečné plnění. Lze je v mezích přesnsti výpčtů a praktickéh měření pužít pr hladké trubky SN 4, SN 8, PP Master, Quantum i PragmaI 10. Pr velký rzsah nejsu sučástí tht technickéh manuálu rádi Vám je na pžádání zašleme, jsu také na našich webvých stránkách. Najdete tam i prgram pr hydrauliku trubek hvání trubek, statika hvání trubek v zemi Plastvé trubky se chvají jak pddajné, a na zatížení reagují defrmací úměrnu veliksti síly. Tent prces je v širkých mezích vratný a nedchází ke zničení trubky. Pdstatně se tím liší d trub tuhých, které zachvávají tvar až d překrčení tzv. vrchlvé pevnsti, kdy dchází k nevratné destrukci se všemi negativními důsledky na funkci a eklgii. P ulžení tvří trubky s klní zeminu systém, jehž kmpnenty se vzájemně vlivňují. Mál únsná např. mál hutněná zemina se při zatížení slehne a její phyb nutně následuje plastvá trubka, méně tuhá než zemina. Velikst defrmace je určena celkvým zatížením, vlastnstmi trubky a vlastnstmi zeminy. Pr nižší tuhst zeminy (při nižším stupni zhutnění) musí být vlena vyšší tuhst truby a napak. Tuhé trubky přenáší zatížení pd sebe, prt vyžadují důkladnu přípravu lže, přest většinu vykazují větší pklesy při hutnění než pružné trubky. Únsnst tuhých trub (vrchlvá pevnst) se stanvuje zatěžváním až k destrukci. U běžných plastů, pužívaných pr výrbu trub, se plynulým zatěžváním za nrmálních teplt destrukce nedsáhne. Pr plyetylénvé vdvdy a plynvdy je dknce jednu z perativních metd, pužívanu při pravách, stprcentní stlačení trubky. Pr srvnání dlnsti pružných trubek prti defrmaci musel být zvlen pmcný parametr. Je jím KRUHOVÁ TUHOST, značvaná jak SN neb SN (někdy také SR). Udává se v kn/m2. truby pružné truby tuhé Průběh zatížení trubek, Obr. 14 truby pružné truby tuhé Reakce trubek na zatížení, Obr. 15 Kruhvá tuhst udává sílu při smluvní hdntě defrmace. Nelze ji tedy v žádném případě prvnávat s hdntu vrchlvé pevnsti tuhých trub. Je velmi vhdným měřítkem pr prvnání a statické zatřídění plastvých trub Stanvení kruhvé tuhsti Vychází ze simulace chvání trubek a tvarvek v zemi. Trubka se při zkušce defrmuje praxi blízká 3 % a měří se síla k tmu ptřebná, viz br. 16. Na rzdíl d praxe však trubka není pdepřena zeminu. V naší republice se kruhvá tuhst trubek běžně zkuší pdle ČSN EN ISO 9969, jediněle jsu však pužívány i hdnty (SR) pdle IN (IN udává čísl zhruba 8x větší, při srvnávání hdnt je tedy velmi důležité vědět, pdle které nrmy je tuhst uvedena). Pr stanvení kruhvé tuhsti tvarvek platí ČSN EN ISO (převzata bez překladu). Nrma bere v úvahu známu skutečnst, že tvarvky vykazují pdstatně vyšší tuhst než trubky stejném SR, a že spje nejsu z phledu pužitelnsti slabým místem. Napak, právě v blasti tvarvek dchází k lkálnímu zvýšení kruhvé tuhsti celéh systému. V ČSN EN ISO je t zdůvdněn malu vlnu délku tvarvek (kmbinuje se tuhst hrdla a dříku na začátku i na knci tvarvky) a jejich gemetrií. Měření kruhvé tuhsti, Obr. 16 strana 9

10 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Reálné hdnty kruhvé tuhsti PV tvarvek SR 41 (běžné KG tvarvky vyrbené dle ČSN EN ISO 1401) bývají většinu přes 12 kn/m 2. Lze je tedy bez bav pužít i pr vyskzátěžvé systémy (SN 10 a více), přestže Pipelife ddává k těmt systémům i systémvé tvarvky SR34, tedy prdukty s větší tlušťku stěny a ještě vyšší kruhvu tuhstí. Pužití tvarvek SR 34 samzřejmě přináší větší bezpečnst, prt závisí plně na rzhdnutí prjektanta neb investra, jaku variantu zvlí efrmace trubek efrmace (stlačení trubky) : = * ( min ) / Vzrec pr výpčet defrmace ptrubí bsahuje ČSN P EN/TS Plastvé ptrubní systémy Validvané návrhvé parametry: max. min POZOR defrmace je v praxi čast zaměňvána za valitu Θ: Θ = * (max min)/. (max a min jsu maximální a minimální na ptrubí naměřený průměr, je vnější průměr nedefrmvanéh ptrubí). Obr Statické výpčty Prjektant by měl vlbu trubek a dpručenéh způsbu pkládky dkládat statickými výpčty, vycházejícími z evrpských nrem (ČSN P ENV až 3). V tuzemsku lze pužít výpčtvé metdy dle TNV , k dispzici jsu i jiné uznávané metdy, např. německá TV 127). Návrh ptrubí má kntrlvat napjatst a hybvý mment v ptrubí, nesmí připustit ztrátu stability (kntrla bulení). Při vlbě ptrubí má prjektant brát v úvahu, že gelgické pměry v účinné vrstvě se zvláště u delší trasy mhu průběžně lišit d hdnt zjištěných gelgickým průzkumem. Měl by zvážit i vlivy závislé na čase a v mezích znalstí i vlivy případných pzdějších stavebních zásahů. Hdntí se také výsledná defrmace trubky. Nrmy uvádí, že dluhdbá vertikální defrmace PV trubky s kruhvu tuhstí 4 kn/m 2 a více, ulžené v zemi, s plánvanu živtnstí let, smí být těsně p pkládce d 8 %, dluhdbě d 10 %. Jsu přípustné lkální hdnty defrmace d 15 %, vzniklé v dùsledku nervnměrných vlastnstí zeminy. Rvněž pr ptrubí se strukturvanu stěnu uvádí nrma ČSN EN hdnty 12 % a lkálně až 15 %. Uvedené hdnty jsu pdepřeny zkuškami TEPPF i praktickými zkušenstmi a dkazují vysku splehlivst plastvých trub*. pručená a v tuzemsku i zahraničí všebecně akceptvaná hdnta hdnta defrmace trubek je d 6 %. Stejná hdnta je uvedena v české dvětvvé nrmě TNV * POZOR: Nrmy nepředpkládají navrhvání neb běžnu pkládku s těmit vyskými hdntami defrmace, puze knstatují, že nejde nebezpečný stav!!! Nižší dsažená hdnta defrmace znamená, že trubka má větší rezervu pr neplánvaná zatížení, např. při gelgických prblémech v jejím klí. Rzhdující veličiny pr statické výpčty: druh zeminy přítmnst pdzemní vdy druh dpravníh případně jinéh zatížení způsb ulžení (rýha neb násyp) šířka výkpu a skln jeh stěny výška krytí úhel ulžení intenzita hutnění úhel ulžení tlušťka pažení způsb vytahvání pažení Velmi důležitým parametrem je úrveň hutnění zeminy v klí trubky. Pr běžnu pkládku lze uvažvat s hutněním cca % Prctr Standard. Infrmace vztahu hutnění a metd jeh prvádění je bsahem tabulky v přílze nrmy ČSN EN niž by byl ptřeba prvádět statický výpčet, lze trubky PIPELIFE kruhvé tuhsti 4 kn/m 2 pkládat d většiny běžných zemin a při běžném zatížení (bez přítmnsti pdzemní vdy) s krytím dle následující tabulky: Orientační pdmínky pr trubky SN4 min. krytí max. krytí na vlných plchách bez prvzu neb s bčasným lehkým prvzem 0,8 m 4 m pd kmunikacemi zatíženými běžným prvzem 1 m 3,5 m strana 10

11 Infra systém Hdnty v tabulce jsu puze rientační. Platí pr výše uvedenu defrmaci d 6 %. Pr jiné kruhvé tuhsti a pdmínky je vhdné prvést statický výpčet, případně pužít tabulku 1 a 2 z nrmy P ENV Viz i graf závislsti defrmace trubek na hutnění a kruhvé tuhsti v br. 18, který je uveden jak příklad empirickéh výpčtu statiky v ČSN P EN/TS Nebere v úvahu výšku krytí, zatížení dpravu ani přítmnst pdzemní vdy. Pr knečnu defrmaci se pužívají přídavné keficienty pdle druhu zeminy. EFORME % Závislst defrmace trubek na kruhvé tuhsti a stupni hutnění: Stav těsně p pkládce bez hutnění špatné hutnění dbré hutnění Pramen: studie TEPPF 03/1999 Prkáželi statický výpčet, že příčná neb pdélná defrmace trubek by v knkrétním případě přesáhla dvlenu neb smluvu stanvenu mez, a nelzeli zlepšit pdmínky pkládky, je nutn pužít trubky s vyšší kruhvu tuhstí, případně s jinu knstrukcí stěny (plnstěnné trubky, viz dále). říve praktikvané betnvání trubek nedpručujeme širká nabídka trubek Pipelife různé kruhvé tuhsti přináší lepší řešení, než tat nepříliš splehlivá metda. Je také dalek výhdnější zhtvit nad trubku železbetnvu rznášecí desku s dstatečným bčním přesahem trubky. Ve výpčtech je nutn d zatížení trubky zahrnut i zátěž násypem na půvdním terénu, zatížení stavbu neb skladvaným materiálem (viz též ČSN EN 14801). Pr zemědělsky bdělávané plchy se dpručuje výška krytí trubek nejméně cm, aby nedšl k jejich prušení při hlubké rbě. Pžadujeli uživatel knkrétní maximální hdntu defrmace, musí ji předem stanvit ve smluvě neb zadání stavby. Jinak se pvažuje za směrdatnu hdnta dle nrmy platné pr příslušný systém. Na základě vašich údajů může Pipelife prvést statické psuzení ptrubí. Příklady ulžení ptrubí v pdf. i dwg. jsu na Obr Pdélná tuhst trub Ptrubí nestačí psuzvat puze z phledu příčné defrmace. Je t prstrvý útvar a musí se přihlížet i k pdélnému průhybu a s tím spjenému namáhání materiálu (rzdílné prtažení prtilehlých stěn). Příčinu velké příčné defrmace i pdélných průhybů je špatná pkládka neb gelgické vlivy. Pr průhyby platí následující: Srvnámeli trubky stejnéh typu (stavby trubní stěny), pak se všebecně lépe chvají trubky vyšší kruhvé tuhsti. Při stejné kruhvé tuhsti jsu plnstěnné trubky dalek dlnější než trubky s žebrem neb vnitřní strukturu. Nezávislá měření prkazují lepší chvání trub krugvaných, než trub se vzdálenými plnými žebry. Ptrubí s hladku vnitřní i vnější stěnu a vnitřní pěnvu strukturu /kextrudvané trubky/ je při stejné kruhvé tuhsti pdstatně dlnější k průhybu, než ptrubí se žebry dutými neb plnými. Labratrní zkuška průhybu, Obr. 19 Při vlbě levnějšíh typu trub (se strukturvanu stěnu) by prjektant měl prkázat, zda a v jaké míře se může v pdlží trub vyskytnut sedání zemin neb pkles půdy v důsledku lidské činnsti. Obr. 20 strana 11

12 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 2.4. Pužití trubek jak prpustků Prpustky mají většinu pměrně malé krytí, prt je dpručena minimální kruhvá tuhst SN 8, ale dle pdmínek a dpravníh zatížení je čast vhdná vlba vyššíh SN. Pipelife nabízí i ptrubí třídy SN 10, SN 12, případně SN 16. Pr živtnst prpustku je velmi důležitá správná funkce bsypu a zásypu. pručuje se pužít kvalitní, mrazuvzdrný, dbře hutnitelný materiál, zhutněný na cca Pr 98%, (v těsném klí trub minimálně 95%!). 3. Skladvání, kntrly, spjvání 3.1. prava, skladvání a manipulace s trubkami a tvarvkami (viz též přílha ČSN EN , ČSN P ENV a ČSN EN 1610) Trubky musí při dpravě a skladvání ležet na rvném pdkladu celu svu délku, aby nedcházel k jejich průhybům a hybu na hranách neb hrdlech. Vhdným patřením je prstřídání směru trubek v paletě a pvytažení hrdel pdle brázku 22 Jedntlivé trubky přesahující lžnu plchu vzidla více jak 1 m je nutn pdepřít, br. 21. Lžná plcha vzidel nesmí mít stré výstupky (šruby, hřebíky). Na skladvací plše nesmí být velké kameny. Pdlžné trámky trubek by neměly být užší než 50 mm. Trubkami se při jakékliv manipulaci nesmí házet, nesmí se sunut p strém štěrku a jiných strých předmětech. Vyskzdvižné vzíky musí pužívat plché, případně chráněné vidlice. Jsuli trubky neb palety s trubkami přepravvány jeřábem, pužívají se ppruhy neb nekvvá lana. Nelze pužít lana celvá, řetězy či nechráněné kvvé háky. Při skladvání palet ve více vrstvách musí trámky palet ležet na sbě (br. 22) Při kaminvé dpravě, kdy hrzí sesunutí trub, dpručujeme dlišný pstup: hrní palety se ulží dřevem na trubky ve spdní paletě (POZOR, je t jen krátkdbé patření). Maximální skladvací výška trubek vybalených z palet je 1,5 m. ční pěry hranice vybalených trubek by neměly být vzdáleny přes 3 m d sebe. Neskladujte palety s trubkami v blízksti tevřených výkpů. Kratší trubky lze skladvat i svisle. Trubky a tvarvky lze skladvat na vlném prstranství. pručuje se zabránit přímému dpadu slunečních paprsků. Skladvací dba takt ulžených výrbků nemá přesáhnut 2 rky. Trubky mají být ze skladu vydávány pdle přadí příchdu na sklad. Obr. 21 Obr. 22 Pznámka: Skladvání PV na přímém slunečním světle může způsbit změnu barvy trubek a nepatrně snížit jejich dlnst prti nárazu. Jde však změny minimální, které nemají vliv na prvzuschpnst systému. Při velmi dluhém skladvání se snižuje kvalita těsnicích kružků, v tmt případě je lépe skladvat kružky zvlášť v chladnu, v prstrách bez slunečníh světla. Plastvé trubky lze skladvat i v zimě mim vytápěné bjekty. U PV nezapmeňte, že jeh dlnst prti prudkým nárazům se s klesající tepltu zmenšuje (zvláště kl 0 a při tepltách nižších). S výjimku trubek PV Quantum prvádíte jejich pkládku pd 0 na vlastní rizik. Zvýšenu pzrnst dávejte za mrazu také při řezání a vrtání PV. Výrbky je nutn chránit před stykem s rzpuštědly. Neskladujte je blízk zdrjů tepla, viz br. 23. Tvarvky jsu někdy ddávány v krabicích. Pkud v nich hdláte skladvat PV tvarvky na venkvních prstranstvích, nepřikrývejte je tmavými fóliemi, nebť na přímém slunci by mhl djít k vzestupu teplty i na 80, cž je teplta, která může způsbit defrmace výrbků. Ze stejnéh důvdu PV výrbky neskladujte v jiných tmavých balech bez dvětrání, br. 24. zdrj tepla Obr. 23 Obr. 24 strana 12

13 Infra systém Pznámka: Na stavbách se bčas vyskytne tzv. lukvitst trub. Pkud není způsbena špatným skladváním, může t být způsben větším prtažením prhřáté (sluněné) strany truby. Tyt případy jsu četnější zvláště v přechdvých bdbích se střídáním teplt p rvnměrném prhřátí/chlazení truby se ztratí. Prevencí může být vhdná vlba skladvacíh místa neb zakrytí světlu fólií Kntrly před pkládku Prvěřte správnst ddaných trubek (druh, značení, dpvídající kruhvá tuhst dle prjektu). Zkntrlujte, zda trubky a tvarvky jsu čisté a zvenčí i zevnitř nepškzené (těsnicí kružky ani hrdla nesmí být znečištěny pískem či bahnem, na trubkách nesmí být rýhy ani praskliny, zvláště zvenčí v blasti dříku /u krugvaných v hrdle/ kde by způsbily netěsnst spje). Zkntrlujte vzhled a správnu plhu těsnění (překrucení, plha výztuže, u nesymetrických rientace) 3.3. Spjvání Trubky se běžně pkládají tak, aby vda prtékala směrem d hrdla k dříku. Je přípustná i pačná plha (hrdl a těsnění je prti směru tku, např. při pužití přesuvek, flexibilních hrdel apd.). Těsnicí kružek se d drážky hrdla hladkých trubek (KG SN 4, SN8, PV Quantum SN 12, SN 16, PP MSTER SN 10, SN 12) vkládá tak, že jazýček/jazýčky kružku tvří náběh pr zasuvanu trubku a p jejím zasunutí půsbí prti vytažení (br. 25). Vlžení těsnicíh kružku, Obr.25 UPOZORNĚNÍ: JE NEPŘÍPUSTNÉ pužívat ptrubí bez těsnicích kružků (dstraňvat těsnicí kružky z hrdel). Nedpručuje se vytvarvání hladkéh knce PV trubky jak hrdla. Nedpručuje se také pužívat jiné tvary těsnicích kružků, než pr které je knstruván hrdl neb drážka krugvané trubky (zvláště z trubek jiných výrbců). PV se sice dá lepit, knstrukce hrdla však neumžní nalepení hladkéh knce trubky d hrdla p vytažení kružků! Pstup mntáže Hrdl, dřík i těsnění ptřete mazadlem Pipelife (br. 26). Je zakázán pužití všech tuků a lejů. Za sněžení, deště a zvláště za mrazu nesmí být pužit mazadl, které váže vdu. Namazaný dřík nepkládejte na zem a chraňte jej před nalepením nečistt na maziv. Orientační sptřeba mazadla na jeden spj N sptřeba Knec trubky zasuňte d hrdla na draz, hlubku zasunutí si předem značte např. fixem (br. 27). Trubky se zasuvají suse, v rvině ptrubí, je mžné vypmci si malými kývavými phyby. Pužití větších trubek/tvarvek vyžaduje větší síly, a někdy je ptřeba pužít pmůcky páku neb mntážní přípravek (br. 28). Nesmí přitm djít k psunutí statních trubek. Pškzení trubek zabráníte pdlžením páky dřevěným trámkem. Není dvlen psuvat tvarvky údery těžkéh předmětu. Pkud těsnění nejsu patřena výztužnými (fixačními) kružky, je nutn dbát, aby nedšl k vytlačení těsnicích elementů mim drážku hrdla. Při tepltách kl 10 se výrazně snižuje elasticita těsnicích kružků, cž může způsbit prblém při mntáži a nedstatky v prvzu. strana 13

14 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28 Hladku trubku pvytáhněte zhruba 3 mm na každý metr délky trubky (nejméně 10 mm u 5 m trubky. Je t patření umžňující trubkám ve spjích phyb při změnách teplty, není bezpmínenčně nutné u jedntlivých krátkých tvarvek. Není nutné ani u trubek se žebry. Při zkracvání pužijte byčejnu jemnzubu pilu neb řezač trubek; řez musí být prveden klm (viz br. 29), třepy se dstraní škrabku neb pilníkem. V případě řezání kružní pilu se pr PV dpručují pilvé ktuče s rztečí zubů 4 mm, hřbet zubu s pdbrušením d rviny řezu cca 5 10, náběh čela zubu klmý na rvinu řezu, řezná rychlst asi m/s. Pr PP je řezná rychlst zhruba plviční, rzteč zubů může být větší, asi 6 mm, hřbet pdbrušen cca 25, čel zubu má d svislice dchylku asi 8. Prblémy může způsbit pužití řezných ktučů materiál se na řezné plše může spékat. Při jakékliv úpravě tvarvek neb těsnicích prvků systému nepřebírá výrbce zdpvědnst za kvalitu spjů. Zkrácený knec se u hladkých trubek patří úksem pd úhlem 15 (viz br. 30 a 31). Orientační délku zksení např. za pmci pilníku uvádí následující tabulka (správné prvedení pnechává asi plvinu tlušťky stěny (min 1/3, na knci trubky nesmí vzniknut špička). N délka zksení (mm) S 15 x min. 1/3 S Zksení knce trubky Obr. 29 Obr. 30 Obr. 31 Při zastavení stavby se knce ptrubí musí uzavřít (pužití hrdlvých neb čepvých zátek KGM neb KGK) strana 14

15 Infra systém 4. pkládání trubek d země 4.1. Výkp Schéma ulžení ptrubí ve výkpu: = šířka výkpu α = úhel ulžení ptrubí b = výska dpvídá úhlu ulžení = směr zhutnění zeminy β = skln stěny výkpu HZ = hrní zásyp KO = krycí bsyp O = bční zásyp UV = účinná vrstva L = lže trubky Obr. 32 Šířku výkpu se rzumí šířka měřená ve výšce vrchlu ptrubí. Má umžnit phdlnu a bezpečnu manipulaci s trubku a dvlit správné zhutnění jejíh bsypu. Na druhé straně nemá příliš snížit kladný vliv rstlé zeminy (pkud je vhdná) na kvalitu ulžení trubek. Má brát v úvahu vlastnsti (šířku a pracvní prstr) pužité hutnicí techniky. Minimální šířka výkpu pr jednu trubku pdle ČSN EN 1610 (viz br. 32) je uvedena v tabulkách č. 1 a 2, platí vždy větší hdnta. Výjimky jsu mžné jen pkud nebude vstupván d výkpu neb při prstrvém mezení stavby. Jsuli trubky plženy paralelně, musí mezi nimi být prstr pr hutnění zeminy, minimálně 150 mm širší než hutnicí nástrj. Pdle hlubky výkpu a kvality zeminy je nutn zvážit pužití pažení. Vytěžená zemina se ukládá d vzdálensti alespň 0,5 m d kraje výkpu. V sudržných zeminách může rzšíření výkpu, tj. zvětšení blasti s lepší zeminu v účinné vrstvě, pdstatně zvýšit kvalitu ulžení. Tabulka č. 1 Minimální šířka výkpu v závislsti na průměru ptrubí N výkp s pažením minimální šířka výkpu O x β > 60 výkp nepažený 225 O 0,40 O 0,40 β 60 > 225 až 350 O 0,50 O 0,50 O 0,40 > 350 až 700 O 0,70 O 0,70 O 0,40 > 700 až 1200 O 0,85 O 0,85 O 0,40 Tabulka č. 2 Minimální šířka výkpu v závislsti na hlubce výkpu hlubka rýhy m minimální šířka m > 1,00 není předepsána 1,00 až 1,75 0,80 > 1,75 až 4,00 0,90 > 4,00 1,00 O vnější průměr trubky v m β úhel nepažené stěny výkpu nejmenší pracvní vzdálenst mezi stěnu trubky a stěnu výkpu (pažením) je x/ Účinná vrstva Vhdná a dbře zhutněná zemina pmáhá rznášet síly, půsbící na trubky a tvarvky. hrání tak trubky před vznikem nadměrné defrmace s negativním vlivem na prvz neb živtnst systému. Pr funkci trubky je nejdůležitější takzvaná účinná vrstva, cž je zemina pd trubku, vedle ní a dále v minimální tlušťce 15 cm nad hrním krajem trubky (ve zhutněném stavu min. 10 cm nad spjem). Stavební dzr by měl kvalitu zeminy i práce v účinné vrstvě bzvláště pečlivě kntrlvat. strana 15

16 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál V celé účinné vrstvě, tj. ve vrstvách L, O, KO pdle brázku, je dle ČSN EN 1610 nutn pužít puze zeminu pdle následující specifikace. hutnitelnu zeminu neagresivní vůči materiálu trubky, zeminu bez strhranných částic (velmi stré kameny) Nrma ČSN EN 1610 pvluje pr pužití v účinné vrstvě tyt materiály: Stejnzrnný štěrk Zrnitý materiál s dstupňvanu zrnitstí Písek Netřiděný zrnitý materiál rcené stavební materiály V účinné vrstvě nelze pužít materiály jež mhu během dby měnit bjem neb knzistenci zeminu bsahující kusy dřeva, kameny, led prmčenu sudržnu zeminu, rganické či rzpustné materiály zeminu smíchanu se sněhem neb kusy zmrzlé zeminy zeminu citlivu na mráz Pvlená zrnitst Zrnitst bsypu dle průměru trubky d N 200 pr hladké trubky d N 200 zrnitsti max. 22 mm (nejlépe 0 22 mm), d N 250 max. 40 mm (zrnění 0 40 mm). nad N 600 max. 63 mm max. 22 mm Při stejnzrnném slžení dpručujeme maximální velikst pněkud snížit. Hutnění je usnadněn přítmnstí jemnějších frakcí. Vyskzátěžvé systémy Pipelife dvlují specifikvat i jiné pdmínky (zrnitst), pdrbnsti najdete v příslušných prspektech. Zvláště pečlivě je třeba vybírat materiál účinné vrstvy v kmunikacích, kde jsu trubky vystaveny nejen zvýšenému statickému zatížení, ale i přensu dynamickéh půsbení vzidel. Zemina se v účinné vrstvě sype z přiměřené výšky a tak, aby nedšl k pškzení neb psuvu ptrubí. V klí trubek nesmí vzniknut dutiny. U trubek s prfilvanu vnější stěnu má zemina vyplňvat i mezery mezi vlnami. d N 250 d N 600 max. 40 mm Obr. 33 Zvláště v místech s klísající hladinu pdzemní vdy jsu nevhdné zeminy s jemnými částicemi, které mhu být vdu vymyty (štěrkpísky dá se zvážit například balení celé vrstvy zeminy getextilií min. 200 g/m 2 ). Účinná vrstva může někdy fungvat jak nechtěná drenáž. Při vlbě druhu a zrnitsti zeminy se dpručuje k tmu přihlédnut a učinit vhdná prtipatření Pdlží trubek Trubky se ukládají d výkpu na pdsyp (lže, viz L ve schématu ulžení) minimální tlušťka 10 cm v kamenitém pdlží a na skále min. 15 cm (šířku viz výše) V nesudržných zeminách a při vhdné zrnitsti lze pkládku prvést i přím. Zeminu není nutn intenzivně hutnit, nesmí však být příliš nakypřená. Nedpručuje se pkládat ptrubí na jíly, rašelinný pdklad a pdbně. Pdlží nesmí být zmrzlé! Úhel ulžení α má být větší než 90 (v EN 1610 je uveden jak parametr b; hdnta b pdle prjektu musí být ddržena). strana 16

17 Infra systém Trubky musí být rvnměrně pdepřeny v celé své délce (viz br.34). Musí se zabránit bdvému ulžení, např. na výčnělcích hrniny neb na hrdlech prt se v klí spjů vyhlubí mntážní jamky. Obr. 34 Pkládka na betnvé prahy neb desky je zakázána. Vyžadujeli situace pužití pdlžní betnvé desky, je nutn patřit desku výše ppsaným lžem. Úprava spádu trubek pdlžením kameny neb lkálním násypem zeminy není dvlena. Při silně se měnících vlastnstech zeminy (rzdílná únsnst pdlží) je mžn na kritických místech pužít dstatečně dluhu přechdvu zónu z písku a/neb getextilií, případně jiných materiálů. Výkp musí být při pkládce zbaven vdy, a t ze statických důvdů i prt, aby d trub nevnikaly nečistty a byla mžná kntrla čistty spjů. Krmě lkálníh čerpání vdy lze dvdnění prvést drenážní trubku, případně štěrkvu drenážní vrstvu (frakce v nezbytné tlušťce pd lžem trubky). P dknčení prací je nutn funkci drenáží zrušit. Rzmezí mntážních teplt viz ve všebecné části Zásyp ptrubí v účinné vrstvě Násyp a hutnění se prvádí p vrstvách cca cm (dle účinnsti pužité techniky), vždy p bu stranách trubky. Hutní se ručně, nžním dusáním neb lehkými strjními dusadly, nad vrchlem trubky až d výšky 30 cm se nehutní (v naléhavém případě smí být pužita lehká technika, nejlépe ruční hutnění). Zvláště pečlivě se má hutnit zemina p bcích trubky d výšky alespň jedné třetiny jejíh průměru (pr nárčné instalace s ručním hutněním v klíncích pd trubku). Při hutnění je nutn kntrlvat jedntlivé trubky, zda se směrvě nepsunuly. Hutnicí nástrje nesmí narážet na stěnu ptrubí!! Ležíli připjvací hrdl dbčky výše než průběžná část, nezapmeňte i na jeh důkladné pdepření zeminu (viz br. 39). Stupeň hutnění předepisuje prjekt, pmůcku pr praxi viz např. v přílze nrmy ČSN EN (pčet průchdů zvlenéh mechanismu pr dsažené hutnění). Neníli výkpek pr účinnu vrstvu vhdný, musí prjekt vhdnu zeminu předepsat. Pkud při prvádění výkpu v sudržné zemině dvlí prjekt její pužití v účinné vrstvě, je dbré chránit ji před navlhnutím a zmrznutím. Způsb vytahvání pažení může výrazně vlivnit statiku ptrubí a měl by být uveden v prjektu. Jeli pažení vytahván až p zhutnění příslušné vrstvy, zemina se většinu uvlní a trubka ztrácí pdpru, prt je nejlépe vytahvat pažení p částech vždy jen výšku vrstvy, která se následně bude hutnit. U štětvých stěn t musí být šetřen v prjektu, případně až vlbu vyšší SN ptrubí. Zabraňte zbytečnému zatěžvání trubek na stavbě, například pjížděním nedstatečně zasypanéh ptrubí vzidly. Obr Zasypání výkpu nad účinnu vrstvu (hlavní zásyp ptrubí) Na materiál tét vrstvy nejsu kladeny nárky jak v účinné vrstvě, zvláště pkud pvrch nebude zatěžván dpravu. Velikst částic (kamenů) je zde d 150 mm. Nad 30 cm d vrchlu trubky se hutní i zemina nad trubku, těžku hutnicí techniku lze pužít až d 1 metru nad trubku. Pdle ČSN (8/2003) by stky a kanalizační přípjky měly být značeny výstražnu fólií v barvě šedivé. strana 17

18 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 4.6. Přesnst pkládky Trubky je dle ČSN nutn pkládat, bsypávat a hutnit tak, aby hrizntální dchylky trubníh řadu d skutečné sy přímé stky nebyly větší než 50 mm na každu stranu, u světlstí nad 500 mm max. 80 mm, vertikální dchylky d kóty dna určené prjektvu dkumentací nemají přesahvat následující hdnty: d sklnu ptrubí 1%... ± 10 mm při sklnu nad 1 %... ± 30 mm V niveletě dna nesmí vzniknut prtispád, nesmí být překrčeny dvlené úhly trub ve spjích (viz Trasa ptrubí). ěhem hutnění se trubky mhu psunut dpručuje se průběžná kntrla plhy, případně pužití vzpěr neb přisypání zeminu. Pznámka: Špatné skladvání neb nervnměrné zahřátí trub může způsbit jejich prhnutí lukvitst. Prhnuté truby se nemají pužívat a dlží se k relaxaci tvaru. Tepelná defrmace se upraví p vyrvnání teplt, mechanické prhnutí až p delší dbě a čast nezmizí úplně. Majíli se trubky pkládat i v tmt stavu, dpručujeme plžit je na bk, aby se průhyb neprjevil v niveletě ptrubí. V bčním směru je lze s pmcí zeminy pněkud vyrvnat Ptrubí ulžená pd hladinu pdzemní vdy Prjektant zváží pdle výsledků gelgickéh průzkumu, zda pdzemní vda v klí trubky nemůže během prvzu narušit její stabilitu. Při pkládce se musí vda dčerpávat, jak je uveden výše. P návratu vdy d rýhy mhu vztlakvé síly nabýt značných hdnt. Plastvá ptrubí velmi splehlivě těsní a jsu lehká, prt by se mhla místy zvlnit až vyplavat. pručuje se s tímt efektem pčítat a nepnechávat trubky zbytečně bez zhutněnéh zásypu (vrstva alespň 50 cm). Ptrubí lze přitížit např. betnvými blky, pytli s pískem neb suvislým ktvením za pmci getextilie, případně p dhtvení úseku naplněním vdu. 5. alší aspekty pkládky 5.1. Ulžení trubek ve vlném prstru a v chráničkách Při mntáži pd strpy, pdél stěn, v klektrech neb na mstech se trubky zavěšují na bjímky dstatečné nsnsti a veliksti styčné plchy. Vzdálenst ktvení (hrdla, bjímky) nemá být větší než cca desetinásbek vnějšíh průměru trubky, aby nedšl k nadměrnému průhybu. Trubky lze ulžit i suvisle, například na krýtkách v blasti hrdel se krýtka přeruší. Při nadzemní mntáži je ptřeba zhlednit vyšší tepltní rzdíly, kterým většinu budu takt pužité trubky vystaveny v prvzu (důsledné pvytažení ve spji, pužití kluzných bjímek mim pdpry hrdel aj.) V chráničkách se pr ulžení a vystředění trubek a k chraně prti phybům způsbeným klísáním pdzemní vdy pužívají například kluzné středicí prvky (takzvané ježky), ale i jiné vhdné pdlžky. Jeli ptrubí zavěšen, má prjekt udávat pčet a nsnst ktvicích prvků, cž závisí na hmtnsti média, ptrubí a bjímek, případné izlace a také na parametrech nsné knstrukce (zdiva neb strpů). Na pdpěrách Max 10 x N Při zavěšení Ulžení v chráničce Min 5 cm Max 10 x N Obr. 36 Obr. 37 strana 18

19 Infra systém 5.2. Vstup d betnvých šachet, průchd základy Průchd ptrubí pd základy budv a pdbně vyžaduje minimální krytí 15 cm nad trubku. Pr přímý prstup je nutn pužít chranné trubky. le vyhl. 268/2008 Sb. musí být všechny prstupy vedení technickéh vybavení d staveb neb jejich částí, umístěné pd úrvní terénu, plyntěsné. Těsný prstup základem neb stěnu šachty lze realizvat např. pužitím pískvanéh hrdla KGMS (hladký kanál), šachtvé zděře neb jinéh vhdnéh prduktu. Kvůli rzdílné rztažnsti plastů a betnu není vhdné puhé zabetnvání běžnéh hrdla neb jiné tvarvky s hladkým pvrchem. Splehlivé není ani vyplnění prstupu maltu či betnem. Existuje však i řada řešení s pmcí expanzních prvků. Obr. 38 Vliv nestejnéh sedání ptrubí a šachty neb základů se eliminuje pužitím krátkých kusů trubek (dřezky 0,5 až 1 m), zaústěných d průchdky. Spj blízk průchdu se při sedání chvá jak klub, který zabrání nadměrnému namáhání trubek (br. 38). Neumísťujte spj přím d průchdu základy. Půdrys OŘE tk splašků tvarvka (dbčka) Půdrys ŠPTNĚ tk splašků 5.3. Vstup shra d ležatéh ptrubí Phled zepředu Phled zbku V praxi je někdy ptřeba zaústit připjvací ptrubí d níže ležícíh průběžnéh kanálu připjením shra, s pmcí 45 dbčky (např. KGE.../45) a klena 45. Pak je nutn dklnit dbčku asi 30 d rviny klmé na směr ptrubí; cž umžní hutnění zeminy pd dbčujícím hrdlem (viz br.39). nutné dbré hutnění pd tvarvku přibližně 30 nelze hutnit tk splašků nebezpečí pškzení zemní tlak 5.4. Přechd svisléh dpadu d kanalizace Obr. 39 Pr přechd ze svislé větve na ležatu se dpručuje pužití dvu 45 klen. Lepším řešením je zklidňvací kus asi 25 cm dluhý, vlžený mezi tat dvě klena. Jeh pužití se dpručuje zvláště u vyšších budv. Je vhdné tent přechdvý útvar staticky zajistit (např. pdkladní betnvu desku patřenu lžem z vhdné zeminy, pečlivým bsypem apd.). Obr. 40 strana 19

20 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 5.5. Vysazení ddatečné dbčky na stávajícím kanalizačním ptrubí Ptrubí nelze v ulžení vychýlit: Pužijí se dvě přesuvky (např. u PV systému KGU) a běžná dbčka (KGE). Ze stávajícíh vedení se vyřízne kus dpvídající délce tvarvky plus asi dvěma průměrům trubky. Knce hladkých trubek se zksí. Hrdl dbčky se nasune na trubku, dřezaný kus trubky se zkrátí na ptřebnu délku (=cca 2 Ø trubky, hladké se zksí na bu kncích). Jedna přesuvka se nasune na knec půvdní trubky, zárveň s jeh kncem, druhá se nasune na knec zkrácenéh kusu, pět zárveň s jeh kncem. Zkrácený kus se vlží mezi dbčku a půvdní trubku a bě přesuvky se přesunu zpět asi plvinu jejich délky. Při spjvání se nesmí zapmenut na čisttu a pužití maziva. Pr správný dhad délky přesunutí je vhdné pznačit si fixem plhu přesuvek ve zcela nasunutém stavu. 2x vyřezat 2x přesunut bě KGU KGU vlžit KGU 2x KGU Obr. 41 Pzr: V praxi se i v tmt případě někdy pužívá i pstup s jedinu přesuvku je t nesprávné a nezaručuje správnu funkci ptrubí!! Pstup s jedinu přesuvku je pužitelný puze v následujícím případě: Ptrubí lze vychýlit Z ptrubí se vyřízne část stavební délce dbčky zhruba plvině hlubky hrdla. Na knec jednh ptrubí (vychýlenéh) se nasune přesuvka, a na druhý (nevychýlený) hrdl dbčky. Vychýlené ptrubí se vrátí d správnéh směru a psunutím přesuvky asi plvinu délky se spjí knec trubky a tvarvky. Při spjvání se nesmí zapmenut na čisttu a pužití maziva. Pr správný dhad délky přesunutí je vhdné pznačit si fixem plhu přesuvky na trubce ve zcela nasunutém stavu Mechanicku sedlvu dbčku (klmé napjení) Lze pužít u hladkých i krugvaných trubek. Mechanická dbčka se ddává ve dvu prvedeních pr hladké trubky a pr krugvané trubky (PragmaI 10). Odbčky pr různé systémy nelze zaměnit!!! Pstup napjení: Vyvrtat tvr krunvým vrtákem příslušnéh průměru Odstranit třepy z řezu (při mntáži dbejte na dknalu čisttu kntaktních míst dbčky a tvru) Nasadit mechanicku dbčku a dbře ji zajistit utažením matice za pmci speciálníh klíče, dbčku pr krugvané trubky dtáhnut, až je nad maticí vidět jeden závit. P namazání hrdla i těsnění mazadlem připjit d hrdla dbčky namazaný dřík hladké trubky. Obr. 42 Obr. 43 Obr. 44 strana 20

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál VÝhY PLSTVÝh PTrubÍ luhá živtnst Vyská dlnst abrazi Nízká hmtnst Pružnst a nerzbitnst Vyská bilgická a krzní dlnst Výbrné a stálé

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření 1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst

Více

KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál

KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Ochrana živtníh prstředí je věcí nás všech. Vda, tedy i pdzemní vda je naším velkým bhatstvím a živtdárnu tekutinu. Její čisttu musíme prt chránit. Jedním ze zdrjů znečištění

Více

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC POUnÍ SYSTÉMY PRO OPRVU PITnÉ UŽITKOVÉ VOY Pitná vda je bezespru naše nejušlechtilejší survina přináší a udržuje živt

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky MONTÁŽNÍ TECHNIKA MONTÁŽNÍ TECHNIKA pr všechny druhy ftvltalických systémů Srtiment 4/014 4 prfily nabízející širké využití Praktické nerezvé držáky Zkušensti z více jak desetileté praxe HLINÍKOVÉ PROFILY

Více

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V jádru krásná kupelna Stavební veletrh BVV Brn 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V rámci expzice Vám přestavíme : Mderní kmpaktní materiály Technistne a SlidStne, jejich využití v interieru. - reknstrukce

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

4.Silniční motorová vozidla

4.Silniční motorová vozidla 4.Silniční mtrvá vzidla Silniční mtrvá vzidla jsu strje určené pr dpravu sb a nákladů p silničních kmunikacích. V širším smyslu d tét skupiny strjů patří také vzidla určená k dpravě p cestách a v terénu.

Více

Průmyslová vrata sekční rolovací

Průmyslová vrata sekční rolovací Průmyslvá vrata sekční rlvací Sekční vrata MakrPr a MakrPr Alu představují mderní řešení pr průmyslvé bjekty, skladvé haly, dílny a hspdářské prstry. Splehlivá, trvanlivá a teplá vrata: Nsná knstrukce

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek alety Paleta na knsle r snadnu manipulaci a uskladnění můžeme pužít speciálně zknstruvané palety. K nakládání je mžn pužít jak jeřáb, ak vyskzdvižný vzík. Pvrchvá úprava palety je žárvý zinek. D palety

Více

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358 OBLASTI POUŽITÍ FUNKCE ZPŮSOB PROVOZOVÁNÍ DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 je vysce induktivní, se čtvercvu neb kruhvu čelní masku s integrvanými štěrbinvými prfily s excentrickými válečky z

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán Zdeněk Kndler Zlín Státní energetická inspekce 28. 3. 2014 Státní energetická inspekce jak dtčený rgán v rámci plitiky územníh rzvje a územníh plánvání stanviska k plitice územníh rzvje a územně plánvací

Více

Zákonná omezení v chráněných územích

Zákonná omezení v chráněných územích Záknná mezení v chráněných územích Mgr. Libr Opluštil Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy Závěrečná prezentace výsledků prjektu Vliv chráněných území na rzvj bcí zkušensti českých a rakuských municipalit

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Tile systém v Marushka Designu

Tile systém v Marushka Designu 0 Tile systém v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Efektivní řešení pro elektřinu a teplo Kogenerační jednotky Bosch

Efektivní řešení pro elektřinu a teplo Kogenerační jednotky Bosch Efektivní řešení pr elektřinu a tepl Kgenerační jedntky Bsch 2 Efektivní řešení pr elektřinu a tepl - Kgenerační jedntky Bsch Vítejte u splečnsti Bsch Již více než st let je jmén Bsch synnymem pr prvtřídní

Více

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI.

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Na Slvance 2 182 21 Praha 8 eli-cz@fzu.cz www.eli-beams.eu Ppis Stavby: akce: Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pr předmntáž a uskladnění technlgie ELI. Na vyznačeném

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii.

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii. 5. Glb{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich ppis, princip, využití v gedézii. Zpracval: Tmáš Kbližek, 2014 Obecný princip Glbální navigační družicvé systémy (GNSS) umžňují určení prstrvé plhy

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

Městský úřad Holýšov stavební odbor náměstí 5. května 32, 345 62 Holýšov

Městský úřad Holýšov stavební odbor náměstí 5. května 32, 345 62 Holýšov Městský úřad Hlýšv stavební dbr náměstí 5. května 32, 345 62 Hlýšv Spis. zn.: StO/180/2012/Va Č.j.: StO/964/2012 Vyřizuje: Naděžda Valešvá Tel.: 379 412 613 Fax: 379 412 650 E-mail: valesva@mesthlysv.cz

Více

Nové nátěrové systémy pro oblast infrastruktury. Osvědčená technologie Nové výhody

Nové nátěrové systémy pro oblast infrastruktury. Osvědčená technologie Nové výhody Nvé nátěrvé systémy pr blast infrastruktury HEMADUR MASTIC 4588W/HEMADUR 47960 HEMATHANE HS 55610 Osvědčená technlgie Nvé výhdy 1 Testvání Špičkvá kvalita a splehlivst nátěrvých systémů HEMEL je garantvána

Více

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz

Více

v mechanice Využití mikrofonu k

v mechanice Využití mikrofonu k Využití mikrfnu k měřením v mechanice Vladimír Vícha Antace Mikrfn pfipjený zvukvu kartu pčítače ve spjení s jednduchým sftware (pf. AUDACITY) může služit k pměrně pfesnému měření krátkých časů. Pčítač

Více

Zkrácený skript D. Stavební hmoty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vodním stavitelství

Zkrácený skript D. Stavební hmoty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vodním stavitelství Zkrácený skript D Stavební hmty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vdním stavitelství 1. Úvd Stavební hmty, stavební díly a materiály, pužívané při výstavbě skládek pr izlace pdlží neb

Více

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem.

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád upravuje pravidla pr využívání infrmačních technlgií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád určuje základní práva a pvinnsti každéh uživatele infrmačních technlgií pčítačvé

Více

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU?

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? . s. a t k e j r p r d y H c e w S kalu í n á v ň zply a Sušení dklad p í n v Prac 1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? Kal je materiál, který vzniká na všech kmunálních čistírnách dpadních vd, prt je nevyhnutelným

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

Cycle Transport Improvements

Cycle Transport Improvements Cycle Transprt Imprvements 4. dubna 2011 MANUÁL K CYKLOWEBU Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 16 Cycle Transprt Imprvements Obsah 1 Úvd... 4 2 Ppis webvé aplikace

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Vkládání dat do databázové aplikace

Vkládání dat do databázové aplikace Vkládání dat d databázvé aplikace prjektu Vytváření místníh partnerství benchmarking sciálních služeb Králvéhradeckéh kraje 1 Obsah I. Úvd... 3 II. Jak se přihlásit d aplikace... 3 III. Ppis funkcí Hlavníh

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

TISKÁRNY. Canon ix 4000

TISKÁRNY. Canon ix 4000 TISKÁRNY Tiskárna je zařízení, které dstává data z pčítače a tiskne je na papír. Tiskárna je výstupní zařízení, které služí k přensu dat ulžených v elektrnické pdbě na papír neb jiné médium (ftpapír, kmpaktní

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ČAPPO a SAPPO seminář - Praha, 6.11.2013 Téma: Bezpečnst na čerpacích stanicích --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy 4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka maléh rzsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 18 dst. 5 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Eknmika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ = jakékliv zhdncení nemvitsti změnu jejíh využívání změna funkčníh využití území nezastavěné zastavěné méně eknmicky výhdná funkce eknmicky výhdnější

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Nahrávání hovorů pro IP telefonii a kontaktní centra

Nahrávání hovorů pro IP telefonii a kontaktní centra IP Slutins, pure and simple. Nahrávání hvrů pr IP telefnii a kntaktní centra ZOOM CallREC je rbustní řešení pr nahrávání hvrů v prstředí IP telefnie. Je určen pr splečnsti všech velikstí, d něklika uživatelů

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ

LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ Fakulta ptravinářské a bichemické technlgie Ústav analýzy ptravin a výživy LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ Stanvení vitaminů, kfeinu, antixidantů a knzervačních látek (metda: kapalinvá

Více

Bezpečnostní list podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 231/2004 Sb.

Bezpečnostní list podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 231/2004 Sb. Strana 1/8 Bezpečnstní list pdle vyhlášky Ministerstva průmyslu a bchdu č. 231/2004 Sb. Datum vydání:03.05. 2004 Datum revize: I. vydání Vydal: VYDO-CZ, s.r.. Brn Pčet stran: 8 Část 1 Identifikace přípravku,

Více

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC. MS Power Point

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC. MS Power Point Šklení bsluhy PC stručný manuál bsluhy pr pužívání PC MS Pwer Pint 1 Úvd - PwerPint K čemu se prgram PwerPint pužívá? Při prezentaci, kdy přednášející pr psílení účinku svých slv prmítá snímky, které si

Více

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvkvá rganizace K r a v í h r a 2, 6 1 6 0 0 B r n, +(4 2 0 ) 5 4 1 3 2 1 2 8 7, w w w. h v e z d a r n a. c z, e - m a i l @ h v e z d a r n a. c z Výzva k pdání nabídky

Více

Návod pro uživatele městského kola

Návod pro uživatele městského kola Návd pr uživatele městskéh kla Tent manuál bsahuje důležité bezpečnstní a mntážní infrmace a infrmace udržvání. Před pužitím si tent návd pečlivě nastudujte. Uchvejte tent návd k dalšímu pužití. Obsah

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

HELIOS Fenix. Evidence daně z přidané hodnoty. Asseco Solutions, a.s. verze 7.00

HELIOS Fenix. Evidence daně z přidané hodnoty. Asseco Solutions, a.s. verze 7.00 HELIOS Fenix Evidence daně z přidané hdnty verze 7.00 Assec Slutins, a.s. 2012 HELIOS Fenix, subsystém eknmických infrmací Evidence DPH 2/34 Obsah: 1 Účetnictví... 4 1.1 Majitel... 4 1.2 Číselník DPH...

Více

Reklamační řád. 1. Všeobecná ustanovení

Reklamační řád. 1. Všeobecná ustanovení Reklamační řád Tent reklamační řád je platný d 1. 1. 2013 a ruší platnst předchzích reklamačních řádů. Tent reklamační řád je k dispzici na prdejně prdávajícíh neb jak dkument na www.prvyt.cz. 1. Všebecná

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB ISTQB PARTNER PROGRAM VERZE CZ-1.0 (30.05.2013) Czech and Slvak Testing Bard Internatinal Sftware Testing Qualificatin Bard www.castb.rg PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB OSNOVA 1. SHRNUTÍ

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Proč a jak zavést progresivní požadavky na energetickou náročnost budov pro bydlení

Proč a jak zavést progresivní požadavky na energetickou náročnost budov pro bydlení Prč a jak zavést prgresivní pžadavky na energeticku nárčnst budv pr bydlení Listpad 2010 Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY předkládá p důkladné dbrné diskusi tat dpručení pr dluhdbé buducí nastavení pžadavků

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Příloha č. 1 zadávacích podmínek. Laserová, bezdrátová 3D geometrie. Technické parametry (minimální):

Příloha č. 1 zadávacích podmínek. Laserová, bezdrátová 3D geometrie. Technické parametry (minimální): Přílha č. 1 zadávacích pdmínek Laservá, bezdrátvá 3D gemetrie Technické parametry (minimální): kamervá 3D gemetrie kmunikace prstřednictvím Bluetth 4 kusy 3-bdvých držáků 3D terčů s rychlupínáním, uchycení

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Sportujeme s ENERVITEM

Sportujeme s ENERVITEM Sprtujeme s ENERVITEM 1. Stravvání u vytrvalstních výknů Během jakéhkliv vytrvalstníh výknu čerpají svaly energii především ze tří zdrjů: - glykgen (především svalvý glykgen), - endgenní (vnitřní) tuky

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více