zuzana včeláková semestrální úkol zimní semestr 2014 A4 pro NG revitalizace pozemku a dostavba v komplexu Anežského kláštera

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "zuzana včeláková semestrální úkol zimní semestr 2014 A4 pro NG revitalizace pozemku a dostavba v komplexu Anežského kláštera"

Aneta Kučerová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 zuzana včeláková semestrální úkol zimní semestr 2014 A4 pro NG revitalizace pozemku a dostavba v komplexu Anežského kláštera

2 zadání semestrální úkol zimní semestr 2014 hlavní téma: A4 pro národní galerii podklady: katastrální mapa, historické mapy, vlastní průzkum lokalit. 3D model města, ortofotomapa, vlastní rešerše lokalita: Kinského palác, Klášter sv. Anežky, předprostor Veletržního paláce doporučené texty, literatura, filmy, konzultace...: -na-narodni-galerii-v-lepsim-pripade-si-vzpomene-na-narodni-muzeum co děláme: zabýváme se kvalitou stávajících historických objektů Národní galerie a zapojením jejích parterů do veřejného prostranství doprovodné programy přednášky: exkurze do stávajících objektu Národní galerii společně, individuelně. výlet do Berlína doporučené galerie a muzea J. Fajtem přednášky: Jiří Fajt generální ředitel Národní Galerie termíny: zadání jednotlivých témat prezentace a analýza vybraných lokalit a stávajících míst, předání finálního stavebního programu k nové budově NG, prezentace konceptu návrhu s externisty, model prezentace návrhu interní finální prezentace s externisty

3 Anežský revitalizece zahrady a rozšíření výstavních prostor v objektu kláštera sv. Anežky České v Praze klášter

historie Anežský klášter byl založen pravděposobně roku 1231 Anežkou Přemyslovnou, která se stala také jeho první abatyší. Měla podporu svého bratra Václava I.

5 historie Anežský klášter byl založen pravděposobně roku 1231 Anežkou Přemyslovnou, která se stala také jeho první abatyší. Měla podporu svého bratra Václava I. - ten jí daroval pozemek na břehu Vltavy. Dvojklášter sloužil ženskému řádu klasisek (doložena korespondence Anežky a sv. Kláry) a mužskému řádu menších bratří, který vznikl v druhé fázi výstavby. Anežka i Václav I. jsou pohřbeni v kostele sv. Františka. Za vlády Karla IV. došlo k rozsáhle přestavbě kláštera. Z důvodu náboženksých změn a ekonomicky nepříznivé situaci klášter chátral a byl rozprodáván, vzniká obytná čtvrť Na Františku, za Josefa II. je klášter zrušen a prodán a z kláštera se stávají chudnksé byty, dílny, skladiště. V II. pol. 19. století je založeno hnutí za obnovu kláštera, toho se dočká až na přelomu století, klášter se stává do středu zájmu architektů a stavitelů. Obnova probíhá až do roku Po asanaci Starého města probíhá od roku 1936 historicý stavební průzkum. V roce 1963 se majitelem stává Národní galerie a probíhá rozsáhlá rekonstrukce a dostavba kláštera podle návrhů architektů J. Hlavatého a K. Kunce. Předevsím se jedná o zastřešení kostela sv. Františka. V roce 1978 je klášter prohlášen za kulturní památku. V současnosti je v objektu umístěna expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropě.

analýza okolí + přístup k místu, klidná část centra, proplétání uličkami, genius locci - není přístup od Vltavy, uzavřená tvrz veřejný prostor + volnost pohybu, čistota, sakrálnost, meditativní

6 analýza okolí + přístup k místu, klidná část centra, proplétání uličkami, genius locci - není přístup od Vltavy, uzavřená tvrz veřejný prostor + volnost pohybu, čistota, sakrálnost, meditativní atmosféra, jednoduchost a krása, střídání malých prostor s velkolepými, průhledy do zahrady - uzavření zahrad, jedna z nich zcela zanedbaná, není přístup do všech částí objektu (dostavba kostela sv. Františka, ambit,..) výstava + soulad místa s expozicí

8 za kostelem sv. Salvátora zahrada

9 základy ambitu malých bratří kostel sv. Františka - dostavba

10 čím se zabývám Zanedbaná část zahrad ve východní části komplexu kláštera se stala úvodním tématem mé semestrální práce. Zkoumám zastavitelnost pozemků, hmoty, kladu si otázku jak má být zahrada využita a jakou má pozici vůdči zbytku objektu a okolí. 1 - kostel sv. Františka 2 - ambit 3 - zahrady bourání Červeně zvýrazněny jsou části, které měním, přestavuji, bourám. Jedná se hlavně o pozůstatek Klášterní ulice, která připomíná asanaci, nicméně v současném kontextu zahrady nemá již žádný význam, stává se pouze bariérou. U ambitu mladších bratří zůstala po vzniku a zániku přístavku zeď, která nemá smysl.

12 zahrada Vychází z konceptu kláštera, jako soběstačné jednotky, tedy i s vlastním zdrojem potravin - neupravený terén měním v sad. Je i zrcadlem zahradě v západní části, která má charakter čistě parčíkový. Terén plynule svažuji z ulice směrem ke klášterním budovám. Vchod z Klášterské ulice posouvám na osu nově vznikajícího vstupu do budovy - vyhnu se složitému obcházení komplexu. Vchod volně navazuje na projekt Markéty Tajtákové (II. ročník A4), která umisťuje do toho prostoru pokladnu. Přístup z náplavky, nejblíže místu autobusové zastávky, je bezbariérový, rampa je vedena podél obvodové zdi sadu, pro návštěvníky bez hendikepu jsou zde schody., jako zkratka.

14 přístavba Místo pro zástavbu jsem hledala nejprve v místě asanace jako návaznost na předchozí zástavbu, je viditelné z ulice, což o schovaném ambitu nelze rozhodně říci, zvlášť když ve výhledu brání pozůstatek jakési přístavby. Na ambit a jeho potenciál mne upozornil ředitel NG Jiří Fajt při jedné z konzultací. Ambit má oproti zahradě velkou výhodu v možnosti snadného navázání na současný komplex budov, nevýhoda je v okolní zástavně, která lícuje s obvodovou zdí. Celý objekt je postaven na čtyřech sloupech a nechávají pozůstatky ambitu přístupné veřejnosti, stejně jako prostory kláštera jsou v I.NP přístupné bez nutnosti placení vstupného. Schodiště se záchody (jeden pro vozíčkáře) stojí v místě zubu, kterou tvoří obvodová zeď - pouze ho doplňuji. Komunikace je prostorem uvnitř - vně, kdy místo pevných sten volím pláty z cortex oceli, které nesou střechu. Při průchodu tak vzniká efekt animace. Schodiště je s přístavbou spojeno lávkou. Budova výstavních prostor v II.NP zastřešuje prostor nad pozůstatky ambitu, přesně jej kopíruje, nesahá k obvodovým zdím, což by bylo nežádoucí z důvodu zmíněné okolní zástavby. Ze současných výstavních prostor se dostávám do přístavby po lávce vedené ve výšce okna v kostele sv. Františka, zde byl pro mne důležitý jiný zážitek z prostor kostela, které často vídáme pouze z perspektivy člověka na zemi. Lávka je úzká v kontrastu s velikostí přístavby. Následně vstupuji do snížené chodby bez oken, průchodem v dostavované zdi ze 70. let. Z tohoto stísněného prostoru vcházím do výstavní části. Mým cílem bylo především střídání velkých a malých prostor, o zážitek z pouhého příchodu k exponátům, s ohledem na kontext a principy v Anežském klášteru. Oproti tomu současnost dostavby je dána najevo moderním materiálem (beton, cotrex ocel).

16 řezy 1 3

24 CV Zuzana včeláková * 3. prosince 1992 Brno zuzavcel@gmail.com Brechtova 16 Brno Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Architektura nyní České vysoké učení technické v Praze Fakulta Architektury Střední škola umění a designu v Brně obor: Užitá malba atelier architektura

Podobné dokumenty

Markéta Tajtáková. semestrální úkol zimní semestr Narodní galerie v Praze

Markéta Tajtáková. semestrální úkol zimní semestr Narodní galerie v Praze Markéta Tajtáková semestrální úkol zimní semestr 2014 Narodní galerie v Praze zadání hlavní téma: A4 pro národní galerii lokalita: Kinského palác, Klášter sv. Anežky, předprostor Veletržního paláce, nové