â Á S T I Pohledávka

Transkript

1 âást I Pohledávka

2

3 POHLEDÁVKA A JEJÍ P ÍSLU ENSTVÍ DÍL I Pohledávka a její pfiíslu enství OBSAH KAPITOLA 1 Pohledávka pojem... 3 KAPITOLA 2 Pfiíslu enství pohledávky Smluvené úroky Úroky z prodlení Poplatek z prodlení Náklady spojené s uplatnûním pohledávky KAPITOLA 1 Pohledávka pojem Podle právních pfiedpisû: zákon ã. 40/1964 Sb., obãansk zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû zákon ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Pohledávka pfiedstavuje právo vûfiitele poïadovat po dluïníkovi urãité plnûní. Se splatností (dospûlostí) pohledávky vzniká vûfiiteli nárok, tj. právo vymáhat dluhované plnûní u pfiíslu ného státního orgánu. DluÏníkovi souãasnû vzniká tomu odpovídající povinnost dluhované plnûní uskuteãnit. 100 Pohledávky vznikají nejãastûji ze smluv, napfi. z kupní smlouvy, ze smlouvy o dílo, ze smlouvy o úvûru, ze smlouvy o pûjãce, z darovací smlouvy apod. Pohledávky v ak mohou vzniknout téï z jin ch právních skuteãností, napfi. z odpovûdnosti za kodu, z bezdûvodného obohacení, z odpovûdnosti za vady, z odpovûdnosti za prodlení dluïníka nebo vûfiitele. Pohledávky mohou téï vzniknout na základû zákona ãi jiného obecnû závazného právního pfiedpisu, napfi. daàové pohledávky, pohledávky z titulu poplatkû ãi obdobn ch finanãních plnûní. UPOZORNùNÍ Právo a nárok není totéï, pfiestoïe v bûïném chápání se tyto pojmy ãasto zamûàují. Právo je oprávnûní urãitého subjektu na plnûní od jiného subjektu. Nárok je oprávnûní urãitého subjektu domáhat se daného plnûní u pfiíslu ného státního orgánu. Pohledávka má své pfiíslu enství, jímï jsou: smluvené úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s uplatnûním pohledávky

4 âást I / POHLEDÁVKA UPOZORNùNÍ Pfiíslu enstvím pohledávky není smluvní pokuta Pohledávka pfiedstavuje právo vûfiitele poïadovat po dluïníkovi urãité plnûní. Ve vztahu k dluïníkovi je toto plnûní oznaãováno jako dluh nebo závazek (obãansk zákoník uïívá oba termíny, obchodní zákoník uïívá termín závazek). Plnûní mûïe b t penûïité i nepenûïité. PenûÏité plnûní, pfiíp. plnûní, které mûïe dluïník uspokojit poskytnutím urãité penûïité ãástky, je v praxi nejãastûj í. NepenûÏité (naturální) plnûní mûïe spoãívat nejenom v poskytnutí vûci individuálnû urãené nebo vûci urãené druhovû, ale i v urãité ãinnosti. V takovém pfiípadû mûïe b t obsah plnûní buì pozitivní (povinnost nûco vykonat), nebo negativní (povinnost zdrïet se urãitého konání nebo povinnost nûco sná et). Pfiedpokladem vzniku pohledávky je zejména v pfiípadû pohledávky vzniklé na smluvním základû právní vztah zaloïen platn m právním úkonem. Právní úkon je projev vûle smûfiující ke vzniku, zmûnû nebo zániku práv, která jsou s dan m právním úkonem podle právních pfiedpisû spojena. Aby byl právní úkon platn, musí b t uãinûn svobodnû a váïnû, urãitû a srozumitelnû, jeho plnûní nemûïe b t nemoïné, musí b t uãinûn subjektem majícím zpûsobilost k právním úkonûm a nejednajícím v du evní poru e, která by jej ãinila k danému právnímu úkonu neschopn m, nesmí sv m obsahem nebo úãelem odporovat zákonu nebo jej obcházet anebo se pfiíãit dobr m mravûm, a pokud je zákonem nebo dohodou urãena forma právního úkonu, musí b t uãinûn v pfiedepsané formû. Pokud by stanovené podmínky právní úkon nesplàoval, jednalo by se o právní úkon absolutnû neplatn. Absolutní neplatnost právního úkonu nastává ze zákona (ex lege), pûsobí od poãátku (ex tunc), bez ohledu na to, zda se nûkdo této neplatnosti dovolal, a k absolutní neplatnosti soud ãi jin státní orgán pfiihlíïí i bez návrhu a z moci úfiední (ex officio). Na absolutnû neplatn úkon se hledí, jako kdyby vûbec nebyl uãinûn. Absolutní neplatnost nemûïe b t zhojena ani dodateãn m schválením (ratihabicí), nemûïe konvalidovat ani dodateãn m odpadnutím dûvodu neplatnosti. Absolutní neplatnosti právního úkonu se mûïe dovolat kdokoli. Absolutní neplatnost právního úkonu se nepromlãuje. Na základû absolutnû neplatného právního úkonu tedy nemûïe mj. vzniknout ani pohledávka. Právní úkon v ak mûïe b t téï právním úkonem relativnû neplatn m. Relativní neplatnost právního úkonu nenastává ze zákona (ex lege). Relativnû neplatn právní úkon pûsobí právní následky aï do doby, kdy je státním orgánem pravomocnû neplatnost právního úkonu prohlá ena. Relativní neplatnost právního úkonu nastává téï v dûsledku jednostranného uplatnûní úãastníkem, kter neplatnost nezavinil, je neplatností dotãen a neplatnosti se dovolává, jestliïe druh úãastník neplatnost právního úkonu uzná. K relativní neplatnosti nepfiihlíïí soud ãi jin státní orgán z moci úfiední (ex officio), ale jen na návrh oprávnûného subjektu. JestliÏe se oprávnûn subjekt neplatnosti právního úkonu odûvodnûnû dovolal, pak je právní úkon rovnûï neplatn od poãátku (ex tunc). Relativní neplatnost právního úkonu pomine: jestliïe byl právní úkon úãastníkem, kter byl neplatností dotãen, dodateãnû schválen (ratihabice); jestliïe dûvod neplatnosti právního úkonu dodateãnû odpadl; - jestliïe se ho oprávnûn nedovolal (konvalidace). 4

5 POHLEDÁVKA A JEJÍ P ÍSLU ENSTVÍ Relativní neplatnosti se mûïe dovolat ten, kdo byl dan m právním úkonem dotãen, pfiíp. kdo byl dan m právním úkonem zkrácen, relativní neplatnosti se v ak nemûïe s úspûchem dovolávat ten, kdo ji sám, byè nezavinûnû, zpûsobil. Relativnû neplatn m mûïe b t napfi. právní úkon t kající se spoleãného jmûní manïelû uãinûn jedním z manïelû, jestliïe dan právní úkon nelze povaïovat za obvyklou správu majetku náleïejícího do spoleãného jmûní manïelû. DÛvod neplatnosti se mûïe vztahovat i jen na ãást právního úkonu. V takovém pfiípadû je pak neplatná jen tato ãást, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichï k nûmu do lo, nevypl vá, Ïe tuto ãást nelze oddûlit od ostatního obsahu. Neoddûlitelnost neplatné ãásti právního úkonu je pfiitom tfieba chápat jako neoddûlitelnost obsahovou, nikoli neoddûlitelnost reálnou. Právo dovolat se relativní neplatnosti se promlãuje ve tfiech letech, pfiiãemï tfiíletá promlãecí lhûta podle judikatury zaãíná bûïet ode dne uskuteãnûného vûcného plnûní. Pokud vznikne na základû právního úkonu, kter by byl zpûsobil k dovolání se relativní neplatnosti, pohledávka, a osoba oprávnûná dovolat se relativní neplatnosti tohoto svého oprávnûní v tfiíleté promlãecí lhûtû nevyuïije, pak existenci pohledávky nelze zpochybnit. ( 34 aï 42a, 46, 49, 49a, 145 odst. 2 obã. zák.) Obecnou právní úpravu problematiky právních úkonû obsaïenou v obãanském zákoníku doplàuje obchodní zákoník nûkter mi ustanoveními o právních úkonech, jimiï stanoví pro obchodní závazkové vztahy speciální pravidla t kající se projevu vûle, neplatnosti právních úkonû a odpovûdnosti za neplatnost právního úkonu. ( 266 aï 268 obchod. zák.) Jak na stranû vûfiitele pohledávky, tak na stranû dluïníka, pfiíp. na obou stranách mûïe vystupovat buì jedna osoba, nebo více osob. V pfiípadû plurality vûfiitelû ãi dluïníkû je zpûsob splnûní dluhu urãen na základû dohody úãastníkû, pfiíp. na základû zákona nebo rozhodnutí soudu, nebo v závislosti na povaze plnûní. 1. V pfiípadû plurality vûfiitelû (aktivní solidarita) mûïe u dûlitelného plnûní kaïd z vûfiitelû poïadovat jen svûj díl a není-li jiné dohody, je dluïník oprávnûn uspokojit kaïdého z vûfiitelû rovn m dílem. U nedûlitelného plnûní, nejsou-li vûfiitelé oprávnûni spoleãnû a nerozdílnû (solidárnû) a není-li jiné dohody, mûïe dluïník plnit kterémukoliv z vûfiitelû, a tím se zprostit svého závazku ve vztahu ke v em vûfiitelûm, neboè splnûním jednomu z vûfiitelû dluh zanikne. Pokud se spoluvûfiitelé nedohodnou, mûïe dluïník splnit dluh tím, Ïe sloïí to, co je dluïen, do soudní úschovy. Jsouli vûfiitelé oprávnûni spoleãnû a nerozdílnû (solidárnû), mûïe kter koli z vûfiitelû Ïádat celé plnûní a dluïník je povinen plnit tomu z vûfiitelû, kter poïádá první; ostatní vûfiitelé pak jiï od nûho nemohou nic Ïádat. 2. V pfiípadû plurality dluïníkû (pasivní solidarita), ktefií jsou na základû dohody, soudního rozhodnutí nebo právního pfiedpisu povinni poskytnout plnûní jednomu vûfiiteli spoleãnû a nerozdílnû (solidárnû), se mûïe vûfiitel domáhat celého plnûní na kterémkoliv z takto zavázan ch dluïníkû. Jsouli dluïníci zavázáni pouze urãit m dílem, je vûfiitel oprávnûn domáhat se na urãitém dluïníkovi pouze na nûho pfiipadajícího dílu plnûní. ( 511 aï 515 obã. zák.) Není-li pohledávka uhrazena fiádnû nebo vãas, pfiíp. vûbec, dostává se dluïník do prodlení. K prodlení dochází uplynutím doby splatnosti. Splatnost pohledávky urãuje vût inou smlouva, pfiíp. soudní ãi jiné rozhodnutí nebo právní pfiedpis. Nebyla-li splatnost pohledávky takto urãena, nastává prvního dne poté, co byl dluïník vyzván vûfiitelem k plnûní, a ode dne následujícího zaãíná prodlení dluïníka. V dûsledku prodlení dochází ke zmûnû práv vûfiitele

6 145 âást I / POHLEDÁVKA a povinností dluïníka, neboè dluïníkovi pfiib vají nové povinnosti vyvolané prodlením, a to bez ohledu na to, zda k prodlení do lo v dûsledku zavinûní dluïníka, a bez ohledu na to, zda prodlením do lo k majetkové újmû vûfiitele. ( 517 aï 521 obã. zák., 522 a 523 obã. zák., 365 aï 369a obchod. zák., 370 aï 372 obchod. zák.) UPOZORNùNÍ Prodlení dluïníka nenastává, pokud je v prodlení vûfiitel, tj. nepfiijme-li vûfiitel fiádnû nabídnuté plnûní závazku dluïníka nebo neposkytne-li souãinnost potfiebnou ke splnûní závazku. Viz Vzor ã. 1 JUDIKATURA Sborník stanovisek, zpráv o rozhodování soudû a soudních rozhodnutí Nejvy - ích soudû âssr, âsr a SSR s. 459: Neplatnost právního úkonu vyjádfiená v 37 o. z. je neplatností absolutní od poãátku, bez ohledu na to, zda se nûkdo dûvodu neplatnosti dovolal, a je nerozhodné, zda do lo k vydání soudního rozhodnutí urãujícího, Ïe právní úkon je neplatn. Právní rozhledy ã. 7/1998: Nejvy í soud âeské republiky: Právní úkon je neurãit ( 37 odst. 2 obã. zák.) tehdy, jestliïe srozumitelnû vyjádfien obsah má takové vûcné nedostatky, Ïe je nelze pfieklenout ani v kladem ( 35 odst. 2 obãan. zák.). Soudní judikatura ã. 4/1999: Nejvy í soud âeské republiky: Právní úkon je neurãit tehdy, jestliïe srozumitelnû vyjádfien obsah má takové vûcné nedostatky, Ïe je nelze pfieklenout ani s pouïitím interpretaãních pravidel. Soudní rozhledy ã. 2/2000 Nejvy í soud âeské republiky: Platné právo neumoïàuje zpûtné zhojení vad právních úkonû absolutnû neplatn ch (konvalidaci). Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 3 C 266: Absolutní neplatnost právního úkonu jako dûsledek skuteãnosti, Ïe právní úkon je v rozporu se zákonem, nemûïe b t odvrácena ani za pouïití 3 odst. 1 obã. zák. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 8 C 643: O poãáteãní právní nemoïnost plnûní jde v pfiípadû, kdy pfiedmût plnûní je neuskuteãniteln v dûsledku právní pfiekáïky existující v dobû, kdy je právní úkon uãinûn. Právní rozhledy ã. 9/2002 Nejvy í soud âeské republiky: Uvede-li obchodní spoleãnost nebo jin podnikatel v písemném právním úkonu své obchodní jméno (nyní svou obchodní firmu) nepfiesnû nebo neúplnû, nelze z toho dûvodnû dovozovat, Ïe by právní úkon uãinil nûkdo jin (od nûj odli ná osoba). Jde o vadu projevu vûle, která zpûsobuje, nelze-li ji odstranit pomocí v kladu, absolutní neplatnost právního úkonu. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 26 C 2068: Neplatnost podle 37 odst. 2 obã. zák. pfiedpokládá, Ïe jde o poãáteãní, objektivní a trvalou nemoïnost plnûní, a to buì právní, nebo fyzickou; jestliïe je plnûní fakticky i právnû moïné, jiná neï smluvená vlastnost ãi stav pfiedmûtu plnûní nemá sama o sobû za následek absolutní neplatnost právního úkonu. 6

7 Právní rozhledy ã. 19/2004 Nejvy í soud âeské republiky: Na existenci váïné vûle k právnímu úkonu lze usoudit z objektivních skuteãností, za nichï byl uãinûn, zejména byl-li uãinûn zpûsobem a za okolností, které nevzbuzují pochybnosti, Ïe subjekt projevující vûli zam lel pfiivodit právní úãinky, které zákon s takov m projevem vûle spojuje. Pokud vzniknou pochybnosti o váïnosti vûle, je tfieba posuzovat konkrétní okolnosti pfiípadu; na jejich podkladu a z hlediska jejich vzájemn ch souvislostí je pak tfieba uãinit pfiíslu n závûr. Sbírka nálezû a usnesení Ústavního soudu âeské republiky Nález ã. 53 (svazek 8): NáleÏitostí vûle jednající osoby je svoboda a váïnost pfii jejím projevu pfii zachování absence omylu a tísnû. V obãanském právu tyto dvû stránky vûle nelze zkoumat oddûlenû, protoïe aã jsou z teoretického hlediska oba atributy vûle rovnocenné, pro moïnost posouzení náleïitostí právního úkonu je rozhodující svoboda projevu vûle. POHLEDÁVKA A JEJÍ P ÍSLU ENSTVÍ 145 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek vydávaná Nejvy ím soudem âsfr, Nejvy ím soudem âr a a Nejvy ím soudem SR R 33/1975: Pokud je smlouva od poãátku absolutnû neplatná, není rozhodné, zda úãastníci smlouvy o dûvodu její neplatnosti vûdûli. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek vydávaná Nejvy ím soudem âsfr, Nejvy ím soudem âr a a Nejvy ím soudem SR R 35/1975: Smlouva, která sv m obsahem nebo úãelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se pfiíãí zájmûm spoleãnosti ( 39 o. z., roz. od dobr m mravûm ), je od poãátku absolutnû neplatná: není rozhodné, zda úãastníci smlouvy o dûvodu její neplatnosti vûdûli. Soudní judikatura ã. 62/1997 Nejvy í soud âeské republiky: Dobr mi mravy se rozumí souhrn spoleãensk ch, kulturních a mravních norem, jeï v historickém v voji osvûdãují jistou nemûnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující ãástí spoleãnosti a mají povahu norem základních. Soudní judikatura ã. 12/1999 Nejvy í soud âeské republiky: Právními úkony, jimiï se zákon obchází, jsou na rozdíl od úkonû zákonu odporujících právní úkony, které sice neodporují v slovnému zákazu zákona, které v ak sv mi dûsledky smûfiují k v sledku zákonu odporujícímu. Soudní rozhledy ã. 5/2000 Vrchní soud v Praze: Usnesení valné hromady spoleãnosti s ruãením omezen m je v rozporu s dobr mi mravy tehdy, jestliïe vût inov spoleãník proti vûli men inového spoleãníka rozhodne vahou sv ch hlasû tak, Ïe men inového spoleãníka zbaví urãit ch práv, které mu byly garantovány spoleãenskou smlouvou, a naopak sám na úkor men inového vlastníka získá vût í práva. Právní rozhledy ã. 11/2000 Nejvy í soud âeské republiky: Dohoda o vypofiádání bezpodílového spoluvlastnictví manïelû (nyní: spoleãného jmûní manïelû), kterou jeden z úãastníkû nabude podstatnû men í podíl, pfiípadnû se mu nedostane niãeho, není neplatná pro rozpor s 150 obã. zák. Právní rozhledy ã. 11/2000 Nejvy í soud âeské republiky: Pokud dva ze tfií spoleãníkû vefiejné obchodní spoleãnosti bez souhlasu tfietího úãastníka prodají nemovitost, která je ve vlastnictví této spoleãnosti, jiné spoleãnosti, jejímiï spoleãníky jsou, a to za cenu podstatnû niï í, neï za jakou by ji bylo moïno v daném ãase a místû prodat, a tak objektivnû zmen í majetek spoleãnosti, jakoï i podíl tfietího spoleãníka na likvidaãním zûstatku, jde o jednání, které je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, odporuje dobr m mravûm, a kupní smlouva je proto neplatná. 7

8 145 âást I / POHLEDÁVKA Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 2 C 87: Kupní smlouva, která byla uzavfiena za tím úãelem, aby pohledávka kupujícího zástavního vûfiitele byla uspokojena tím, Ïe na nûj pfiejde vlastnictví prodávajícího zástavního dluïníka, popfiípadû majitele zástavy, k zástavû (tzv. propadná zástava), je neplatná podle 39 obã. zák. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 3 C 266: Platnost právního úkonu je nutno posuzovat podle obecnû závazn ch právních pfiedpisû, jaké existovaly v dobû, kdy byl právní úkon uãinûn. Okolnost, Ïe pozdûji do lo ke zru ení ãi zmûnû obecnû závazného právního pfiedpisu, s nímï byl právní úkon v rozporu, nemûïe vést k odstranûní následkû stanoven ch v 39 obã. zák. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 22 C 1595: Kupní smlouva, kterou prodávající poru il zákaz pfievodu vûci (nemovitosti) uloïen mu vykonateln m pfiedbûïn m opatfiením, je absolutnû neplatná. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 25 C 1829: Lichevní smlouvy jsou takové smlouvy, které smluvní strana uzavfie zneuïívajíc nûãí nezku enosti, tísnû nebo rozumové slabosti nebo nûãího rozru ení, pfiiãemï dá sobû nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnûní, jehoï hodnota je k hodnotû vzájemného plnûní v hrubém nepomûru. O lichevní smlouvu jde v pfiípadû, kdy jednající z okolností vûci vûdûl anebo musel vûdût, Ïe druhá strana je postiïena okolnostmi uveden mi shora, a tuto okolnost vyuïil; nevyïaduje se, aby jeho jednání bylo souãasnû v trestním fiízení oznaãeno za trestn ãin. Lichevní smlouvy jsou absolutnû neplatné. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 24 C 1772: Smlouva, která neodporuje v slovnému zákazu zákona, av ak sv mi dûsledky smûfiuje k v sledku zákonu odporujícímu, je absolutnû neplatná pro obcházení zákona; není rozhodné, zda úãastníci smlouvy o dûvodu její neplatnosti vûdûli. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 27 C 2112: Dobré mravy jsou mûfiítkem hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecnû uznávan m pravidlûm slu nosti v souladu s obecn mi morálními zásadami demokratické spoleãnosti; mají pfieváïnû funkci interpretaãní. Sbírka nálezû a usnesení Ústavního soudu âeské republiky Nález ã. 14 (svazek 10): Dobré mravy jsou souhrnem etick ch, obecnû zachovávan ch a uznávan ch zásad, jejichï dodrïování je mnohdy zaji Èováno i právními normami tak, aby kaïdé jednání bylo v souladu s obecn mi morálními zásadami demokratické spoleãnosti. Tento obecn horizont, kter v vojem spoleãnosti rozvíjí i svûj morální obsah v prostoru a ãase, musí b t posuzován z hlediska konkrétního pfiípadu také právû v daném ãase, na daném místû a ve vzájemném jednání úãastníkû právního vztahu. Takovéto hodnocení pfiíslu í v hradnû obecn m soudûm, není ani v moïnostech Ústavního soudu vnikat do onûch subtilních vztahû jednotlivcû, pokud jejich jednání nesignalizuje poru ení základních práv a svobod. Soudní judikatura ã. 8/1998 Nejvy í soud âeské republiky: Písemná forma právního úkonu je dodrïena i tehdy, nepfiipojí-li jednající osoby ke svému podpisu oznaãení funkce, tfiebaïe je takov poïadavek uveden v obchodním rejstfiíku. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 1 C 25: Není-li návrh na zmûnu písemnû uzavfiené kupní smlouvy opatfien podpisem jednajícího, nesplàuje poïadavek písemné formy. 8 Sborník stanovisek, zpráv o rozhodování soudû a soudních rozhodnutí Nejvy ích soudû âssr, âsr a SSR s. 425: JestliÏe se oprávnûn s úspûchem dovolal neplatnosti, je právní úkon neplatn od samého poãátku. Právo dovolat se neplatnosti podléhá promlãení; promlãecí doba je tfiíletá a bûïí ode dne, kdy právo mohlo b t vykonáno poprvé ( 101 o. z.).

9 Soudní rozhledy ã. 6/1996 Krajsk soud v Hradci Králové: 1. Relativní neplatnosti právního úkonu vymezené v ust. 40a obã. zák. není zapotfiebí dovolávat se v samostatném soudním sporu. Postaãí, kdyï ten, kdo je takov m právním úkonem dotãen a kdo ji pfiitom nezpûsobil, se relativní neplatnosti dovolal mimosoudnû projevem adresovan m úãastníkûm právního úkonu. 2. Otázku relativní neplatnosti právního úkonu lze fie it v soudním fiízení jako otázku pfiedbûïnou. Právní rozhledy ã. 4/1998 Nejvy í soud âeské republiky: Právní úãinky dovolání se relativní neplatnosti ( 40a obã. zák.) nastávají dojitím tohoto projevu vûle v em subjektûm relativnû neplatného právního úkonu. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 4 C 363: Relativní neplatnosti právního úkonu se dotãená osoba dovolá i mimosoudním oznámením; vïdy se v ak musí jednat o v slovn projev, z nûhoï vypl vá vûle dovolat se neplatnosti úkonu. Právní rozhledy ã. 4/2002 Nejvy í soud âeské republiky: Pokud jen jeden z manïelû bez souhlasu druhého vyzval obdarovaného, aby vrátil nemovitosti darované mu obûma manïely z jejich bezpodílového spoluvlastnictví (nyní: spoleãného jmûní manïelû), protoïe se k nûmu obdarovan choval tak, Ïe tím hrubû poru il dobré mravy, je taková v zva k vrácení daru relativnû neplatn m právním úkonem. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 24 C 1738: Akceptace poïadavku pronajímatele na placení nájemného, jeï je v rozporu s cenov mi pfiedpisy, nebrání nájemci dovolat se relativní neplatnosti smlouvy o nájmu. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 25 C 1844: Právo dovolat se relativní neplatnosti kupní smlouvy z dûvodu poru ení zákonného pfiedkupního práva podílového spoluvlastníka se promlãuje v obecné tfiíleté lhûtû. Promlãecí doba poãíná bûïet dnem, kdy do lo k uskuteãnûní právního úkonu, jímï nebylo pfiedkupní právo respektováno, a to i v pfiípadû, kdy by k tomuto právnímu úkonu bylo je tû tfieba úfiedního rozhodnutí. Právní rozhledy ã. 13/2004 Nejvy í soud âeské republiky: Dovolání se relativní neplatnosti je právním úkonem. Projev vûle, kter m se úãastník relativní neplatnosti dovolává, musí vyjadfiovat jak skuteãnost, Ïe jde o uplatnûní relativní neplatnosti, tak i vadu právního úkonu, která v dané vûci jeho relativní neplatnost zpûsobila. Nepostaãí, pokud úãastník na tuto neplatnost v soudním fiízení pouze upozorní; to je tû neznamená, Ïe se relativní neplatnosti dovolává. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek vydávaná Nejvy ím soudem âsfr, Nejvy ím soudem âr a a Nejvy ím soudem SR R 3/1981: Pro úvahu o tom, zda jde o ãást právního úkonu, kterou nelze oddûlit od ostatního obsahu úkonu ( 41), je nerozhodné, Ïe se právní úkon t ká vûci (napfi. pozemku), kterou lze oddûlit, n brï rozhodné je, zda jde o ãást právního úkonu obsahovû oddûlitelnou. Soubor rozhodnutí Nejvy ího soudu ã. 3 C 245: Pokud jeden z manïelû (Ïalovaná) nesplàoval v echny pfiedpoklady pro pfievod bytu do spoleãného jmûní manïelû podle zákona ã. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytû, je smlouva o pfievodu druïstevního bytu neplatná nejen v té ãásti, která se t ká Ïalované, ale je neplatná celá. POHLEDÁVKA A JEJÍ P ÍSLU ENSTVÍ 145 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek vydávaná Nejvy ím soudem âsfr, Nejvy ím soudem âr a a Nejvy ím soudem SR R 56/1995: Je-li vykonávan m soudním rozhodnutím stanovena platební povinnost nûkolika povinn m (napfi. dluïníku a ruãiteli) k zaplacení celého dluhu s tím, Ïe plnûním 9

10 145 âást I / POHLEDÁVKA jednoho z tûchto povinn ch zaniká v rozsahu tohoto plnûní povinnost ostatních, lze nafiídit soudní v kon rozhodnutí proti jednomu z nich pro celou pohledávku. Sborník stanovisek, zpráv o rozhodování soudû a soudních rozhodnutí Nejvy ích soudû âssr, âsr a SSR s. 558: Odpovûdnost nûkterého ze spoleãnû zavázan ch dluïníkû nelze vylouãit ujednáním mezi tûmito dluïníky bez souãinnosti s vûfiitelem. Sborník stanovisek, zpráv o rozhodování soudû a soudních rozhodnutí Nejvy ích soudû âssr, âsr a SSR s. 495: ManÏelé, ktefií za trvání bezpodílového spoluvlastnictví manïelû (nyní: spoleãného jmûní manïelû) uzavfieli smlouvu o pûjãce jako dluïníci, odpovídají vûfiiteli (stejnû jako jiní dluïníci) spoleãnû a nerozdílnû jen v pfiípadû, Ïe to bylo dohodnuto nebo stanoveno právním pfiedpisem. Sborník smûrnic, usnesení, rozborû a zhodnocení soudní praxe plén a presidia Nejvy ího soudu ) s. 531: DluÏník nedluhuje ze solidárního závazku celé plnûní dluhu, n brï vûfiitel je toliko oprávnûn poïadovat na kterémkoli ze solidárnû zavázan ch dluïníkû plnûní. V dûsledku úmrtí spoludluïníka nezaniká pasivní solidarita, ale dochází k její modifikaci v tom smyslu, Ïe dûdic ruãí za závazek rovnûï solidárnû, av ak jen do v e nabytého dûdictví. LITERATURA JEHLIâKA, O., VESTKA, J., KÁROVÁ, M. a kol. Obãansk zákoník. Komentáfi. 9. vydání. Praha : C. H. Beck, TENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M., a kol. Obchodní zákoník. Komentáfi. 8. vydání. Praha : C.H. BECK, KNAPPOVÁ M., VESTKA J., DVO ÁK J. a kol. Obãanské právo hmotné. 4., aktualizované a doplnûné vydání. Praha : ASPI,

11 ÎALOBA NA URâENÍ NEPLATNOSTI KUPNÍ SMLOUVY 150 Vzor ã ÎALOBA NA URâENÍ NEPLATNOSTI KUPNÍ SMLOUVY (RELATIVNÍ NEPLATNOST PRÁVNÍHO ÚKONU) Okresní soud ve Strakonicích Smetanova 455 Strakonice Îalobce: Jaroslav Benda, Bavorov, Dlouhá luka 17, okr. Strakonice Îalovaná: RÛÏena Závorková, Bavorov, Kostelní 45, okr. Strakonice V Bavorovû dne Îaloba o urãení neplatnosti kupní smlouvy dvojmo Soudní poplatek ve v i Kã uhrazen vylepením kolku na originálu návrhu. I. Îalobce nabyl na základû darovací smlouvy ze dne od sv ch rodiãû Jana Bendy a Marie Bendové, bytem Strakonice, PraÏská 34, nemovitosti v katastrálním území Bavorov, obec Bavorov, okres Strakonice, a to budovu ã. p. 6 (objekt bydlení) na stavební parcele ã. 56/1 (zastavûná plocha) a stavební parcelu ã. 56/1 (zastavûná plocha) o v mûfie 200 m2. Uvedené nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úfiadem pro Jihoãesk kraj, Katastrálním pracovi tûm Strakonice na LV ã. 700 pro obec a katastrální území Bavorov, okres Strakonice. Vklad vlastnického práva Ïalobce do katastru nemovitostí byl na základû v e uvedené darovací smlouvy ze dne povolen dne rozhodnutím ã. j. V-3212/2005 s právními úãinky vkladu ke dni Îalobce prodal shora uvedené nemovitosti Ïalované kupní smlouvou ze dne , dle které byl vklad vlastnického práva Ïalované do katastru nemovitostí povolen dne rozhodnutím ã. j. V-332/2010 s právními úãinky vkladu ke dni DÛkaz: v slech úãastníkû darovací smlouva ze dne v pis z katastru nemovitostí LV ã. 700 k. ú. Bavorov ze dne prokazující vlastnictví Ïalobce kupní smlouva ze dne v pis z katastru nemovitostí LV ã. 700 k. ú. Bavorov ze dne prokazující vlastnictví Ïalované 11

12 150 ÎALOBA NA URâENÍ NEPLATNOSTI KUPNÍ SMLOUVY II. V mûsících lednu a únoru 2010 se Ïalobce léãil pro závaïnou du evní chorobu, která jej ãinila neschopn m k takovému právnímu úkonu, jak m je podpis kupní smlouvy o prodeji nemovitosti, coï vypl vá mimo jiné i z kupní ceny Kã, za kterou Ïalobce Ïalované nemovitosti prodal, aãkoliv trïní cena pfiedmûtn ch nemovitostí byla stanovena znaleck m posudkem vypracovan m soudním znalcem Ing. Antonínem Mike em, bytem Bavorov, Hlavní námûstí 23, ze dne pod ã. 10/01-B ãástkou Kã. Údaje o charakteru své du evní choroby Ïalobce dokládá písemn m vyjádfiením o etfiující lékafiky MUDr. Jarmily Ka parové, primáfiky psychiatrického oddûlení Okresní nemocnice ve Strakonicích, ze dne Souãasnû Ïalobce dává souhlas k vyïádání si lékafiské dokumentace Ïalobce od shora uvedeného zdravotnického zafiízení. DÛkaz: znaleck posudek soudního znalce Ing. Antonína Mike e ze dne lékafiská zpráva o etfiující lékafiky MUDr. Jamily Ka parové ze dne III. Kupní smlouva ze dne uzavfiená mezi Ïalobcem a Ïalovanou je dle ustanovení 38 odst. 2 obãanského zákoníku neplatná, neboè Ïalobce pfii jejím uzavfiení jednal v du evní poru e, která jej ãinila k tomuto právnímu úkonu neschopn m. Îalobce se proto domáhá urãení neplatnosti kupní smlouvy ze dne s tím, Ïe naléhav právní zájem spoãívá mimo jiné téï v nutnosti vyznaãit zmûnu v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úfiadem pro Jihoãesk kraj, Katastrálním pracovi - tûm Strakonice na LV ã. 700 pro obec a katastrální území Bavorov, okres Strakonice, a to vyznaãení Ïalobce jako vlastníka shora uveden ch nemovitostí namísto Ïalované. IV. S odkazem na shora uvedené Ïalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek: Urãuje se, Ïe kupní smlouva ze dne uzavfiená mezi Ïalobcem a Ïalovanou o koupi nemovitostí v katastrálním území Bavorov, obec Bavorov, okres Strakonice, a to budovy ã. p. 6 (objekt bydlení) na stavební parcele ã. 56/1 (zastavûná plocha) a stavební parcely ã. 56/1 (zastavûná plocha) o v mûfie 200 m2, zapsan ch v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úfiadem pro Jihoãesk kraj, Katastrálním pracovi tûm Strakonice na LV ã. 700 pro obec a katastrální území Bavorov, okres Strakonice, dle které byl povolen vklad vlastnického práva Ïalované do katastru nemovitostí dne rozhodnutím ã. j. V-332/2010 s právními úãinky vkladu ke dni , je neplatná. Îádn z úãastníkû nemá právo na náhradu nákladû fiízení.... Jaroslav Benda (podpis) 12