Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)"

Transkript

1 Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Únor 2010

2 Obsah 1 Manažerský souhrn Základní vymezení tohoto dokumentu a projektu NIPEZ Účel dokumentu Cíl NIPEZ Východiska pro návrh NIPEZ Co je NIPEZ Analýza trhu veřejných zakázek v ČR a strategických dokumentů ČR a EU Ekonomická analýza trhu veřejných zakázek Analýza strategického rámce v oblasti elektronizace zadávání VZ Analýza strategického rámce v oblasti obecného egovernmentu v ČR Procesní ohraničení NIPEZ jaké procesy životního cyklu veřejné zakázky bude NIPEZ informačně podporovat Vymezení životního cyklu VZ pro účely NIPEZ Rámcový procesní model zadávacích procesů Podporované zadávací postupy Podporované rozsahy elektronizace Hlavní funkční požadavky na NIPEZ Vstupy pro návrh a vyhodnocení variant Vymezení vstupů pro řešení NIPEZ Míra závaznosti Standardizace komodit v NIPEZ Variantní zpracování naplnění cílů NIPEZ prostřednictvím hlavních komponent z architektury řešení Shrnutí variant Míra závaznosti jednotlivých variant Varianta Varianta Varianta Varianta Varianta Zhodnocení variant Kritéria kvalitativního hodnocení variant Socio-ekonomická analýza variant (kvantitativní zhodnocení) Doporučení nejvhodnější varianty Detailní popis vybrané varianty Koncepční architektura Funkční architektura Datová architektura

3 8.4 Technická architektura Rozhraní Návrh obchodního modelu pro vybranou variantu Účastníci obchodního modelu NIPEZ Parametry obchodního modelu pro zvolenou variantu NIPEZ Přílohy Příloha č. 1 Slovníček zkratek a pojmů Příloha č. 2 Seznam tabulek a grafů Příloha č. 3 Navážení kvalitativních kritérií Příloha č. 4 Matice s kvalitativním hodnocením Příloha č. 5 Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role Příloha č. 6 Data pro výpočet přínosů

4 1 Manažerský souhrn Elektronické zadávání veřejných zakázek je jednou z hlavních priorit vlády ČR v oblasti zavádění služeb egovernmentu. Hlavní strategické cíle a opatření související se zaváděním moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání VZ schválila vláda ČR v Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let (dále jen Národní plán ). 1 Projekt Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek" je realizován v souvislosti s opatřením J.9 Národního plánu 2. Hlavním výstupem tohoto projektu je návrh Národní infrastruktury pro elektronické zakázky (NIPEZ). Projekt NIPEZ se zaměřuje primárně na rozvoj elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek (soutěž), který začíná uveřejněním oznámení/odesláním výzvy a končí podepsání smlouvy s vybraným uchazečem, který tvoří pouze část celkového investičního procesu v ČR. V jeho zájmu však stojí i procesy, které soutěži předchází i následují. Takto široký proces bývá označován jako Public eprocurement (dále též eprocurement ) a pokrývá jak fáze plánování a přípravy VZ, tak i fáze následující po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem - tj. elektronické objednávání eordering a elektronické zúčtování a platby - einvoicing, na které se projekt NIPEZ zaměří v dalších fázích rozvoje. Cílem realizace NIPEZ je dosažení finančních úspor elektronizací zadávání veřejných zakázek v ČR, zároveň zjednodušení systému jejich zadávání a zvýšení transparentnosti při jejich zadávání. Návrh NIPEZ je Objednateli předložen v této studii a jeho proveditelnost je zhodnocena ve studii proveditelnosti včetně zpracování cost-benefit analýzy, která je Objednateli předávána souběžně s touto studií. Struktura studie proveditelnosti vyplývá z nároků IOP, a to z důvodu zvažované možnosti podání žádosti o financování prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj EU. Následující tabulka shrnuje hlavní kapitoly, ve kterých se oba dokumenty odlišují: Tato závěrečná zpráva Případová studie k určení výčtu komoditní povinnosti v CPV kategorii Funkční požadavky spojené s prováděním jednotlivých úkonů v elektronické podobě Příloha s určením vah hodnotících kritérií Příloha s provedeným kvalitativním hodnocením Příloha s detailním výčtem úkonů v zadávacích řízeních ve vazbě na jednotlivé role Studie proveditelnosti Popis průřezového projektu a jeho etap Management průřezového projektu a projektový tým Harmonogram realizace průřezového projektu Provedení citlivostní analýzy a propočet kriteriálních ukazatelů Zhodnocení rizik a vlivu projektu na životní prostředí a rovné příležitosti Klíčovým úkolem Zhotovitele podmiňujícím úspěšný návrh NIPEZ bylo důkladná analýza trhu veřejných zakázek v ČR a strategického rámce v oblasti zadávání veřejných zakázek v ČR a EU. Zhotovitel navrhl řešení NIPEZ v pěti variantách, ze kterých na základě kvalitativních a kvantitativních parametrů vybral variantu nejvhodnější pro počáteční realizaci řešení NIPEZ. Vybraná varianta je založena na koexistenci národního elektronického nástroje a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů, kteří z nejrůznějších důvodů nebudou mít zájem o používání národního řešení. Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o VZ Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM) Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní elektronický nástroj). 1 Viz usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až Viz usnesení vlády České republiky ze dne 4. května 2009 č. 574 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok

5 Technická specifikace zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek) NIPEZ nabídne v cílovém stavu ucelenou informační podporu pro celý životní cyklus VZ. Dosažení cílové funkcionality pro celý životní cyklus bude rozděleno do několika fází. Předmětem této závěrečné zprávy a návazné studie proveditelnosti je NIPEZ v rozsahu funkcionality od zahájení přípravy VZ až do okamžiku uzavření smlouvy. V dalších fázích budou řešeny funkcionality pro: objednávání komodit na základě uzavřených smluv, platební a zúčtovací styk. Protože si Zhotovitel uvědomuje politickou, legislativní, ale i praktickou náročnost jednorázového zavedení povinného používání NIPEZ všemi kategoriemi zadavatelů, navrhuje proto pro první fázi NIPEZ stanovení závaznosti pouze pro ústřední orgány státní správy, příp. rovněž pro vybrané podřízené organizace ÚOSS, kterým lze stanovit povinnost řídicím aktem vlády ČR (např. nařízením vlády). Po vyhodnocení první fáze provozu NIPEZ provede MMR hodnocení dosažených přínosů a navrhne další postup v používání NIPEZ (např. rozšíření používání NIPEZ i na ostatní kategorie zadavatelů formou stanovení povinnosti v ZVZ). Národní elektronický nástroj (NEN) jako klíčový prvek celé infrastruktury NIPEZ je v této studii podrobně rozpracováván, a to formou koncepční, funkční a datové architektury. Na základě analýzy cílené funkcionality Národního elektronického nástroje a okolních informačních systémů byly identifikovány jeho rozhraní, se kterými by z věcného a obsahového hlediska měla integrace význam. Na základě stanovených kritérií pro vyhodnocení jejich účelnosti (např. legislativní požadavek, stávající dostupnost informačních systémů, objem vyměňovaných dat, komplexita vyměňovaných datových struktur atd.) byly určeny priority jednotlivých rozhraní pro fáze budování NIPEZ. Klíčovým předpokladem pro masivnější zavedení elektronického zadávání VZ je provedení podrobné kategorizace a standardizace komodit, jež tvoří předměty VZ zadávaných v ČR. Je totiž nutno určit komodity, které jsou vhodné pro různé rozsahy elektronického zadávání (vč. plně elektronických zadávacích řízení využívajících automatickou metodu hodnocení). Z těchto důvodů hraje standardizace komodit v návrhu NIPEZ klíčovou úlohu. Až na drobné výjimky uvažuje Zhotovitel pro standardizované komodity používání plně elektronických zadávacích postupů, a to vč. e-aukce. Pro udržitelnost infrastruktury NIPEZ byl navrhnut obchodní model, který respektuje legislativní a další aspekty trhu veřejných zakázek v ČR. Obchodní model přirozeně navazuje na současný stav používání elektronických nástrojů v ČR a zajišťuje kontinuitu používaných elektronických nástrojů a strategií elektronizaci jednotlivých zadavatelů/resortů. Zároveň však navržený obchodní model přináší zcela novou kvalitu služby elektronického zadávání VZ. Závěrem je nutné konstatovat, že Objednateli je tímto předkládán model (rámec) fungování NIPEZ a posouzení proveditelnosti implementace tohoto rámce formou studie proveditelnosti včetně costbenefit analýzy. Výsledkem je prokázání proveditelnosti realizace NIPEZ a doporučení pro sestavení žádosti do Integrovaného operačního programu (IOP) pro financování vybudování Národního elektronického nástroje (NEN). Analyzovanou variantu doporučujeme realizovat také z hlediska značné celkové socio-ekonomické výhodnosti měřené následujícími kriteriálními ukazateli: 5

6 Finanční ukazatele Vybraná varianta 3 Význam ukazatele Komentář Kumulativní čistá současná socio-ekonomická hodnota (ENPV) za prvních pět let provozu v Mld. Kč. 17,03 Vnitřní výnosové procento (EIRR) 554% Čistá současná společenská hodnota je kumulována hodnota diskontovaných socioekonomických hotovostních toků v příslušném období. Diskontováním diskontní sazbou (5,5%) dojde k výpočtu reálné hodnoty budoucího hotovostního toku. Vnitřní výnosové procento je míra výnosnosti investice, vypočítaná iterací, tj. hledáním takové úrokové míry, pro kterou čistá současná společenská hodnota investiční varianty je rovna nule. NIPEZ je socio-ekonomicky velmi výhodný, přičemž velkou část v rámci přínosu (přes 60%) tvoří přímé finanční úspory (snížení nákupních cen). NIPEZ je velmi výhodný v porovnání s alternativními investicemi. Index ENPV/I Doba návratnosti 1918% 2,29 roku Index rentability ENPV/I uvádí poměr čisté současné společenské hodnoty a investičních nákladů investiční varianty, udává vlastně socioekonomickou rentabilitu investice. Jako investiční náklady byly v tomto případě počítány všechny náklady projektu. Doba návratnosti je čas, za který se investice splatí z generovaného hotovostního toku. Počítá se od počátku realizace investice do jejího splacení. NIPEZ má vysokou rentabilitu tj. přínosy výrazně převyšují náklady. V letech se bude infrastruktura investovat s tím, že E-tržiště naběhnou již v roce Výrazné benefity se tak začnou relaizovat od roku Tomu odpovídá doba návratnosti, která je v podstatě shodná se spuštěním NEN. B/C 24,24 Poměr přínosů a nákladů poměřuje sumaci dosažených nediskontovaných přínosů k sumaci nediskontovaných celkových nákladů varianty projektu. Společensko-ekonomické přínosy projektu NIPEZ výrazně převyšují jeho náklady. Tabulka 1: Kriteriální ukazatele vybrané varianty NIPEZ 6

7 2 Základní vymezení tohoto dokumentu a projektu NIPEZ 2.1 Účel dokumentu Účelem tohoto dokumentu je: Definovat předmět, rozsah a cíle projektu NIPEZ, Formulovat východiska projektu NIPEZ ve vztahu k aktuální situaci trhu veřejných zakázek a ve vztahu k aktuálnímu stavu elektronizace zadávání veřejných zakázek, Prezentovat výstupy z ekonomické a strategické analýzy procesů zadávání veřejných zakázek v ČR a EU, Ohraničit funkcionalitu NIPEZ z pohledu podporovaných zadávacích postupů a dalších institutů zadávacího práva, Definovat varianty vytvoření a provozování jednotlivých modulů/komponent NIPEZ, a to zejména z pohledu, centralizace či decentralizace vytvoření a provozování infrastruktury, míry závaznosti v používání funkcionality NIPEZ pro jednotlivé kategorie zadavatelů, míry zachování konkurenčního prostředí mezi provozovateli elektronických nástrojů, možnosti zachování a provozování stávajících řešení elektronických nástrojů, potřeby novelizovat legislativu upravující zadávání veřejných zakázek. Vyhodnotit jednotlivé varianty formou cost-benefit analýzy, tj. z pohledu ekonomických (kvantitativních) a neekonomických (kvalitativních) kritérií, a doporučit variantu, která bude podrobně rozpracována ve studii proveditelnosti, Navrhnout detailní model trvale udržitelného fungování NIPEZ pro zvolenou variantu z technologického a obchodně-provozního hlediska, Navrhnout další postup projektu, a to zejména ve vazbě na předpokládané podání žádosti do Integrovaného operační programu. Tento dokument svým obsahem představuje Úvodní studii, přičemž výstupem projektu je popsaný model (rámec) NIPEZ a posouzení proveditelnosti implementace tohoto rámce (formou studie proveditelnosti, jež zahrnuje rovněž cost-benefit analýzu a která tvoří přílohu k této závěrečné zprávě). Závěry obsažené v této závěrečné zprávě a jejich přílohách budou využity jako podklady pro následující účely: Manažerské rozhodování vedení MMR o obsahu a podobě projektu NIPEZ pokračování projektu NIPEZ směrem k IOP je podmíněno schválením projektového záměru NIPEZ ze strany vedení MMR. Vhodně strukturované podklady pro rozhodování vedení MMR budou jedním z výstupů plnění této VZ, Jednání s klíčovými partnery (stakeholdery) v rámci meziresortní definice projektu a vymezení vazeb mezi věcně příslušnými ústředními orgány státní správy, Sestavení žádosti do Integrovaného operačního programu (IOP) MMR plánuje pro projekt NIPEZ (v případě prokázání jeho proveditelnosti) podat žádost o finanční podporu do IOP. Vytvoření NIPEZ je součástí rámcového projektu č. 36 Podpora a rozvoj procesů zadávání veřejných zakázek, který je uveden v Seznamu záměrů strategických projektů pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU v rámci Smart Administration (Příloha č. 3 Usnesení vlády ČR ze dne 14. května 2008 č. 536). 2.2 Cíl NIPEZ Hlavní cíl projektu NIPEZ: Dosáhnout finančních úspor elektronizací zadávání veřejných zakázek v ČR, a to Snížením cen nakupovaných komodit, 7

8 Snížením transakčních nákladů spojených s procesy zadávání VZ na straně zadavatelů i dodavatelů. Dílčí cíle projektu NIPEZ: Nabídnout všem kategoriím zadavatelů elektronický nástroj s ucelenou funkcionalitou pro podporou procesu zadávání VZ, Dosáhnout naplnění cílů stanovených ve strategických dokumentech (EU i národních) upravujících zavádění moderních informačních a komunikačních technologií (dále též ICT ) do procesů zadávání VZ, Významně podpořit transparentnost zadávání VZ, Zrychlit komunikaci v rámci životního cyklu VZ, Zvýšit konkurenční prostředí mezi dodavateli za současného udržení standardů spolehlivosti a kvality dodávek, Zavést ucelenější evidenci VZ za účelem analytických a statistických vyhodnocení (např. výdajové analýzy), Zlepšit přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám. 2.3 Východiska pro návrh NIPEZ Projekt Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek" je realizován v souvislosti s opatřením J.9 usnesení vlády České republiky ze dne 4. května 2009 č. 574 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok Potřebnost projektu NIPEZ je dána zejména těmito faktory: Velké zatížení úřadů veřejné správy agendou zadávání VZ. Zefektivnění této agendy je plně v souladu se Strategií realizace Smart Administration v období , zejména pak s jejím strategickým cílem Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy, Pomalý postup ČR v elektronizaci zadávání VZ. Tento stav potvrdily závěry z Šetření o stavu elektronizace v ČR v roce 2008 realizovaného MMR, Potřeba naplnit strategii vlády ČR v oblasti zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání VZ cíle stanovené v Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let (dále jen Národní plán ), nejsou plněny, protože zadavatelům není k dispozici adekvátní infrastruktura pro elektronické zadávání VZ. Tento stav potvrdily rovněž následující závěry z Šetření o stavu elektronizace v ČR v roce 2008 realizovaného MMR: Veřejní zadavatelé a zadavatelé s malým objemem VZ téměř nepokročili se zaváděním elektronického zadávání veřejných zakázek, Došlo k minimálnímu nárůstu počtu zadavatelů, kteří mají zpracovanou strategii zavádění elektronických nástrojů, Zadavatelé nevyužívají elektronické nástroje pro realizaci všech úkonů v zadávacím řízení, ale využívají je zejména pro realizaci dílčích úkonů (např. pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách). Záměrem úzce souvisejícím s projektem NIPEZ je zefektivnění činnosti úřadů veřejné správy, výrazné snížení finančních výdajů spojených s administrativní činností veřejné správy a zajištění transparentního a pružného výkonu veřejné správy. Projekt tak významně přispěje (v případě jeho realizace) k naplnění specifických cílů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), ze kterého je plnění této veřejné zakázky spolufinancováno, mezi které patří zejména: Zlepšení kvality řízení a managementu ve správních úřadech Zvýšení transparentnosti a otevřenosti správních úřadů Projekt NIPEZ bude vytvářen v několika fázích, které budou (spolu)financovány z různých finančních zdrojů. Struktura projektu NIPEZ z pohledu zdrojů jeho financování je znázorněna na následujícím schématu. 8

9 Úvodní studie NIPEZ 4.1 OP LZZ Zpracování technické specifikace NIPEZ, vývoj NEN a realizace souvisejících činností 1.1 IOP Školení uživatelů NIPEZ 4.1 OP LZZ Provoz celého NIPEZ státní rozpočet Graf 1: Projekt NIPEZ z hlediska financování Zadání projektu NIPEZ uvedené v tomto dokumentu směřuje primárně na ústřední orgány státní správy (dále též ÚOSS ), jejich podřízené organizace, nicméně uchazeč bude zpracovávat návrh modelu NIPEZ a jeho posouzení v souvislostech i dalších kategorií zadavatelů (např. možnost používání infrastruktury NIPEZ územně samosprávnými celky). 2.4 Co je NIPEZ Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) je modulárně členěná soustava informačních systémů podporujících procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek. NIPEZ zahrnuje: Moduly pro plnění zákonné povinnosti, zadavatelů v oblasti uveřejňování informací o veřejných zakázkách (viz ustanovení 146 ZVZ), MMR v oblastech, vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů (viz ustanovení 125 a násl. ZVZ), vedení black listu (po novelizaci ZVZ), vedení seznamu systémů certifikovaných dodavatelů (viz ustanovení 135 odst. 5 ZVZ), zajištění statistických výstupů o veřejných zakázkách (zejména dle ustanovení zadávacích směrnic ES) Elektronické nástroje (národní a individuální), 3 prostřednictvím nichž zadavatelé a dodavatelé provádějí úkony v zadávacím řízení v elektronické podobě, Další moduly, popř. informační systémy zajišťující definované funkce v rámci podpory životního cyklu VZ (zejména modul E-tržišť či výhledově objednávkový modul), 4 Rozhraní na jiné interní a externí informační systémy, za účelem zajištění vazby na procesy, které předchází či následují po VZ a za účelem sdílení dat. 3 Tj. elektronické nástroje ve smyslu ustanovení 149 odst. 2 ZVZ. 4 Tyto další moduly/informační systémy již svou funkcionalitou neodpovídají definici elektronického nástroje, neboť zadavatelé ani dodavatelé prostřednictvím nich neprovádějí úkony v zadávacím řízení (zadávací řízení z pohledu ZVZ končí uzavřením smlouvy či zrušením zadávacího řízení). 9

10 Graf 2: Základní architektura projektu NIPEZ 10

11 3 Analýza trhu veřejných zakázek v ČR a strategických dokumentů ČR a EU 3.1 Ekonomická analýza trhu veřejných zakázek Pro úspěšný návrh modelu NIPEZ je třeba rozumět základní struktuře a trendům na trhu veřejných zakázek. Mezi základní charakteristiky trhu VZ patří následující skutečnosti: 1. Trh veřejných zakázek představuje přibližně 17,5 % HDP 5, 2. Trh veřejných zakázek je velmi koncentrovaný poměrně malý počet zadavatelů zadává většinu VZ (co se týká počtu i finančního objemu VZ), 3. Velkou část trhu VZ tvoří veřejné zakázky malého rozsahu, které nejsou statisticky sledovány a vyhodnocovány na národní úrovni, 4. Většina veřejných zakázek je zadávána postupy pro veřejné zadavatele, 5. Na národní úrovni doposud není používána informační podpora procesů zadávání VZ (s výjimkou E- tržišť pro veřejnou správu GEM, které však pokrývají pouze zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na informační a komunikační technologie ze strany správců rozpočtových kapitol). Jednotlivé aspekty trhu veřejných zakázek jsou popsány v následujících grafech a tabulkách Koncentrovanost trhu veřejných zakázek Pro základní charakteristiku trhu veřejných zakázek jsme zvolili datový soubor, který zahrnuje zadavatele podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek uveřejněných v roce 2008 v IS ZVZ US. Seřadímeli zadavatele z tohoto souboru podle počtu zadaných veřejných zakázek a dle finančního objemu, ukáže se, že více než 90 % z celkového objemu veřejných zakázek (a více než 80 % z celkového počtu veřejných zakázek) je vytvářeno pouze skupinou 401 zadavatelů z celkového počtu 1605 (tedy jednou čtvrtinou, v grafu označenou jako Kvartil I). Všechny další velké skupiny zadavatelů pak již mají poměrně vyrovnaný podíl na celkovém počtu veřejných zakázek a klesající podíl na finančních objemech. Toto nerovnoměrné rozložení v rámci daného souboru zadavatelů znamená, že přibližně 75 % všech zadavatelů (kvartily II až IV) zadává pouze malý počet veřejných zakázek, které jsou navíc ve velmi malých finančních objemech vzhledem ke zbývajícím 25 % zadavatelů. Situace je znázorněna v následujícím grafu. 5 Odhad MMR vycházející z dokumentu Odhad velikosti trhu veřejných zakázek v České republice v roce 2006, J. Pavel, F. Ochrana, Vysoká škola ekonomická v Praze,

12 Kvartil I 83% 91% Kvartil II Kvartil III Kvartil IV 7% 8% 2% 5% 1% 5% 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 Objem VZ (v %) Počet VZ (v %) Graf 3: Rozložení souboru zadavatelů Z předchozího zjištění vyplývá, že základní charakteristiky trhu veřejných zakázek jsou dány zejména největšími zadavateli, a to co do počtu a finančního objemu veřejných zakázek. Výčet největších zadavatelů za rok 2008 uvádíme v následující tabulce. Pořadí Název zadavatele IČ Objem VZ % z celku 1 Ředitelství silnic a dálnic ČR ,8% 2 OKD, a.s ,1% 3 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace ,3% 4 Lesy České republiky, s.p ,7% 5 České dráhy, a.s ,1% 6 Česká republika Ministerstvo obrany ,4% 7 ČEZ, a. s ,4% 8 Ministerstvo financí ,0% 9 Středočeský kraj ,8% 10 Česká republika Ministerstvo vnitra ,4% 11 Hlavní město Praha, odbor městského investora ,3% 12 Fakultní nemocnice v Motole ,2% 13 DIAMO, státní podnik ,9% 14 Česká republika Ministerstvo zemědělství ,9% 15 ČEPS, a.s ,8% 16 Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost ,8% 17 ČD Cargo, a.s ,7% 18 ČEZ Distribuce, a. s ,7% 19 Ústecký kraj ,7% 20 Statutární město Brno ,6% CELKEM prvních 20 zadavatelů ,7% CELKEM všichni zadavatelé za rok ,0% Tabulka 2: 20 největších zadavatelů veřejných zakázek dle objemu VZ (za rok 2008)6 6 Zdroj MMR 12

13 3.1.2 Podíl VZMR na trhu veřejných zakázek Pro účely této charakteristiky bylo nutné rozšířit soubor zadavatelů rovněž o veřejné zakázky malého rozsahu. Postup rozšíření datového souboru byl následující: 1) Výchozí parametr byl následující: Trh veřejných zakázek představuje přibližně 17,5 % HDP 7. Celkový objem HDP činil za rok mld. Kč včetně DPH 8. Z toho připadá na celkový objem veřejných zakázek 646 mld. Kč včetně DPH, 2) Tento objem lze dále rozčlenit na: objem pod/nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US dle IS VZ US pro rok 2008: 350 mld. Kč včetně DPH (pro výpočet údaje s DPH byla použita sazba 15 % 9 ), objem nákupů na základě výjimek, který činí 20 % 10 z rozdílu celkového objemu VZ a objemu pod/nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US 59 mld. Kč včetně DPH, objem veřejných zakázek malého rozsahu, který činí 80 % 11 z rozdílu celkového objemu VZ a objemu pod/nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US 236 mld. Kč včetně DPH. Konečná struktura trhu veřejných zakázek je znázorněna na následujícím grafu. 236 mld. Kč 37% 350 mld. Kč 54% 59 mld. Kč 9% Celkový objem pod/nadlimitních VZ zadaných v roce 2008 uveřejněných v IS VZ US (s DPH) Celkový objem nákupů na základě výjimek Celkový objem VZ malého rozsahu zadaných v roce 2008 Graf 4: Struktura trhu veřejných zakázek Z grafu vyplývá, že více než třetina zakázek spadá do kategorie veřejné zakázky malého rozsahu a nelze ji statisticky sledovat (zakázky nejsou evidovány v IS VZ US) Postupy pro veřejné a sektorové zadavatele V souvislosti s implementací projektu NIPEZ je důležitou charakteristikou trhu rovněž kategorie zadavatele. Za předpokladu stejného rozložení kategorií zadavatelů jak u pod/nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US tak u VZMR byly dopočteny charakteristiky dle následujících kategorií (ve smyslu ustanovení 2 ZVZ, o veřejných zakázkách dělí na): Veřejné zadavatele, mezi které patří, 7 Odhad MMR vycházející z dokumentu Odhad velikosti trhu veřejných zakázek v České republice v roce 2006, J. Pavel, F. Ochrana, Vysoká škola ekonomická v Praze, Zdroj: ČSÚ 9 V souladu s metodikou uvedenou v Příloze č. 5 Hodnocení dopadů regulace pro novelu ZVZ, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 10 V souladu s metodikou uvedenou v Příloze č. 5 Hodnocení dopadů regulace pro novelu ZVZ, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 11 V souladu s metodikou uvedenou v Příloze č. 5 Hodnocení dopadů regulace pro novelu ZVZ, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 13

14 Česká republika ( 2 odst. 2 písm. a)), státní příspěvková organizace ( 2 odst. 2 písm. b)), územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek ( 2 odst. 2 písm. c)), jiná právnická osoba ( 2 odst. 2 písm. d)), Sektorový zadavatel. Podíl výše uvedených kategorií na celkovém objemu VZ je znázorněn na následujícím grafu. 75 mld. Kč 13% 29 mld. Kč 5% 60 mld. Kč 10% ČR Jiné právnické osoby 108 mld. Kč 19% 139 mld. Kč 24% Státní příspěvkové organizace Územní samosprávné celky Sektoroví zadavatelé 174 mld. Kč 29% Veřejní zadavatelé vykonávající relevantní činnost Graf 5: Podíl jednotlivých kategorií zadavatelů na celkovém objemu VZ (2008) Z výše uvedeného grafu vyplývá, že státní příspěvkové organizace a ČR (tj. kategorie zadavatelů, které budou primárně dotčeny projektem NIPEZ) zadávají 39% veřejných zakázek. V menší míře budou projektem NIPEZ dotčeny i jiné právnické osoby (viz míra závaznosti popsaná v kapitole 5.2). Výše uvedené kategorie zadávají dle dvou rozdílných postupů daných ZVZ: Postupy pro veřejné zadavatele, Postupy pro sektorové zadavatele. Vazba mezi postupy a kategoriemi je uvedena v následující tabulce. Postupy pro veřejné zadavatele Postupy pro sektorové zadavatele ČR Územní samosprávné celky Sektoroví zadavatelé Ministerstva Ostatní ÚOSS Ostatní OSS Jiné právnické osoby Státní příspěvkové organizace Kraje + Praha Statutární města Ostatní Veřejní zadavatelé vykonávající relevantní činnost Tabulka 3: Vazba mezi postupy a kategoriemi zadavatelů 14

15 Z níže uvedeného grafu vyplývá, že převažují veřejné zakázky, které byly zadány postupem pro veřejné zadavatele. 104 mld. Kč 18% 481 mld. Kč 82% Postupy pro veřejné zadavatele Postupy pro sektorové zadavatele : Graf 6: Podíl na celkovém objemu VZ dle druhu postupu (2008) Míra používání informační podpory procesů zadávání VZ Tato charakteristika trhu vychází ze sekundárních dat získaných v rámci pravidelných šetření mezi zadavateli veřejných zakázek. Tato šetření byla realizována na základě úkolu, jehož splnění uložila vláda ČR Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v Národním plánu. Výsledky těchto šetření jsou uveřejňovány na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích. Aktuální výběrový soubor obsahoval 1334 zadavatelů, kteří v roce 2008 zadali alespoň jednu nadlimitní či podlimitní VZ. Z výsledků šetření vplývá, že v současnosti využívá elektronickou podporu zadávacího řízení 18 % zadavatelů. Z této skupiny respondentů počítá 16 % zadavatelů s dalším rozvojem elektronizace. Plán využívat elektronické nástroje v budoucnu uvedlo celkem 33 % zadavatelů. Používání elektronických nástrojů naopak vůbec nezvažuje 50 % zadavatelů (viz následující graf). Již jsme implementovali a počítáme s dalším rozvojem 16% Již jsme implementovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítáme 2% Plánujeme implementovat do 12 měsíců 8% Plánujeme implementovat do 3 let 17% Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme 50% Plánujeme implementovat za více než 3 roky 7% N=329 Graf 7: Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (2009) Nejvíce zadavatelů, kteří uvedli, že v zadávacím řízení používají elektronické nástroje, je používá 1 3 roky (15 % zadavatelů). Delší dobu než 3 roky používá elektronické nástroje 9 % zadavatelů. 15

16 Méně než 1 rok 8% Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme 50% 1 3 roky 15% 3 5 let 7% Více než 5 let 2% Nepoužíváme 18% N=329 Graf 8: Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci dílčích nebo všech úkonů v zadávacím řízení (2009) Nejvíce zadavatelů, kteří již elektronické nástroje implementovali či to plánují, používá či plánuje používat webový portál pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách malého rozsahu (75 % zadavatelů). Další nejpoužívanější elektronickou podporou jsou systémy pro dokumentaci jednotlivých úkonů v zadávacím řízení (používá či plánuje používat 63 % zadavatelů) a elektronická tržiště (používá či plánuje používat 59 % zadavatelů). Elektronická tržiště 3% 17% 8% 16% 15% 41% Aukční systémy 7% 8% 14% 12% 58% Systémy pro dokumentaci jednotlivých úkonů v zadávacím řízení 4% 6% 8% 26% 19% 37% Webový portál pro uveřejňování informací o VZ malého rozsahu 25% 12% 12% 18% 10% 25% Jiné 3% 12% 6% 3% 10% 67% Používáme vlastní systém Plánujeme používat do 12 měsíců Plánujeme používat za více než 3 roky Používáme systém externího provozovatele Plánujeme používat do 3 let N=155 Nepoužíváme a neplánujeme používat Graf 9: Používání elektronických nástrojů u VZ malého rozsahu 3.2 Analýza strategického rámce v oblasti elektronizace zadávání VZ Strategický rámec elektronického zadávání v ČR vyplývá zejména z následujících strategických dokumentů, které jsou členěny dle úrovní, na kterých byly schváleny/vydány: Úroveň EU, Sdělení Evropské komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů č. SEK (2004) 1639 Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek (dále též Akční plán EU ), Prohlášení ministrů přijaté jednomyslně dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru ve Velké Británii při příležitosti ministerské konference o e-governmentu "Transformace veřejných služeb". Úroveň vlády ČR, Usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010, 16

17 Zprávy o plnění Národního plánu. Usnesení vlády České republiky ze dne 4. května 2009 č. 574 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008 Usnesení vlády České republiky ze dne 16. dubna 2008 č. 412 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2007 Usnesení vlády České republiky ze dne 11. dubna 2007 č. 357 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2006 Úroveň ústředních orgánů státní správy zejména tzv. individuální strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek, které zpracovaly jednotlivé ústřední orgány státní správy na základě opatření J.2.2 Národního plánu. Podrobná analýza strategického rámce elektronizace zadávání VZ je uvedena v následujících kapitolách Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v EU Akční plán EU Komplexní rámec elektronického zadávání je upraven v evropských směrnicích 2004/17/ES 12 a 2004/18/ES 13 (dále též zadávací směrnice ES ). Pro implementaci elektronického zadávání veřejných zakázek vydala Evropská komise sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů č. SEK (2004) 1639 Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek. Evropská komise vychází v Akčním plánu EU z úsilí o modernizaci a větší otevřenost evropských trhů s veřejnými zakázkami, posílení konkurenčního prostředí, přičemž navrhuje opatření soustředěná do následujících oblastí: Zajistit fungující vnitřní trh EU při elektronickém zadávání veřejných zakázek, Zvýšit efektivitu zadávání veřejných zakázek a zlepšit veřejnou správu, Směřovat k mezinárodnímu rámci pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Zadávací směrnice byly transponovány vč. všech ustanovení upravujících elektronizaci zadávání VZ do ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. a prováděcích právních předpisů k těmto zákonům. Model NIPEZ je v plném souladu s Akčním plánem EU a navazuje na strategické cíle a opatření uvedené v Akčním plánu EU (viz následující tabulka). Cíle, opatření či deklarace Akčního plánu EU Vazba NIPEZ na Akční plán EU Kapitola NIPEZ bude vyvíjen a provozován jako národní řešení Pro zajištění hladkého fungování vnitřního trhu v rámci ČR s tím, že bude kladen důraz na otevřenost se jako vhodný jeví evropský systém založený celého řešení směrem k jeho možné integraci na jiné na vnitrostátních systémech a tyto systémy informační systémy zadavatelů i dodavatelů (tuzemských i integrující komunikační prostředky a nástroje zahraničních). používané v systémech elektronického Používání elektronických zadávacích řízení prostřednictvím zadávání veřejných zakázek nesmí být NIPEZ (zahrnujících např. elektronické poskytování diskriminační, musí být všeobecně dostupné a zadávací dokumentace a elektronické podávání nabídek) interoperabilní a v žádném případě nesmí významně sníží transakční náklady zahraničních dodavatelů omezovat přístup hospodářských subjektů při účasti v zadávacích řízeních v ČR. k nabídkovému řízení. Absence široce rozšířených a interoperabilních elektronických objednávkových a fakturačních nástrojů na vnitřním trhu rovněž vytváří překážky rovným podmínkám účasti dodavatelů v přeshraničních nabídkových řízeních. 12 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (dále jen směrnice 2004/17/ES). 13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen směrnice 2004/18/ES). 17

18 Kapitola Vlády jednotlivých členských států by měly věnovat zejména pozornost potenciální nadměrné či protiprávní centralizaci nákupu, neadekvátnímu používání elektronických dražeb a upřednostňování uzavřených nákupních systémů (např. rámcových dohod) před otevřenými systémy. Takové jednání by mohlo vyrušit přínos daný vyšší efektivitou. NIPEZ bude kombinovat jak postupy zaměřené na centralizaci zadávání VZ (tam, kde existují významné úspory z rozsahu), ale zároveň i postupy pro operativní nákupy standardizovatelných komodit dle aktuálních potřeb zadavatelů (tam, kde je přínos z konkurenčního boje velkého počtu dodavatelů). Zvolená varianta NIPEZ viz kapitola 7 v sobě integruje jak prvky centralizace, tak prvky decentralizace, a to i z důvodu zachování přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám. Kapitola V první fázi NIPEZ bude kladen důraz na funkce spojené Vyšší efektivita závisí též na automatizaci s fází etenderingu. Nicméně už v této fázi budou okrajově některých druhů transakcí, jako jsou fakturace, podpořeny postupy vystavování objednávek u vybraných vystavování objednávek a provádění plateb. zadávacích postupů (pouze v případě zadávání VZ na Tento vývoj se v současné době nachází základě rámcových smluv). v rané fázi, nicméně je pravděpodobné, že V cílovém stavu bude NIPEZ podporovat i fáze eorderingu dojde k jeho urychlení v důsledku normalizace a einvoicingu, a to při zohlednění výstupů ze a automatizace finančních a rozpočtových standardizačních iniciativ v rámci projektů IDABC a systémů. Na základě pověření Komise CEN/ISSS. vyhodnotil CEN/ISSS požadavky na normalizaci a dokončuje podrobné pokyny k provádění směrnice 115/ES/2001 o elektronických fakturách. Kromě toho probíhá v rámci IDA projekt zaměřený na vývoj schémat XML pro elektronické zadávání zakázek, včetně elektronické fakturace a objednávek. Práce probíhající v této oblasti by měla pokračovat za účelem nalezení interoperabilních řešení. Kapitola Další významnou otázkou je používání elektronických katalogů. Jejich zavedení je důležité zejména pro zapojení malých a středních podniků do procesu zadávání veřejných zakázek. Tabulka 4: Vazba NIPEZ na akční plán EU Elektronické katalogy budou významnou součástí infrastruktury NIPEZ a budou využívány v řadě zadávacích postupů (např. e-aukce, DNS, VZ zadávané na základě rámcové smlouvy, VZ zadávané na e-tržištích). Cílem MMR je standardizovat obsahové náležitosti (položky) a technologické varianty e-katalogu používaného v rámci NIPEZ tak, aby se dodavatelé nemuseli přizpůsobovat různým strukturám a technologiím e-katalogů v případě, že se účastní VZ zadávaných různými zadavateli prostřednictvím NIPEZ. Standardizace bude probíhat převzetím již používaných a spravovaných číselníků pro ty předměty VZ, pro které použitelné číselníky existují (např. číselník SÚKL pro léčiva, číselníky ÚRS pro stavební práce) či bude rozhodnuto o způsobu jejich vytvoření. Pro zjištění konkrétního obsahu jednotlivých opatření a cílů bude technická specifikace NIPEZ vycházet z výstupů ze standardizačních iniciativ zastřešených Evropskou komisí v rámci: Projektu IDABC 14 (Interoperable Delivery of European egovernment Services to Public Administrations, Businesses and Citizens) a jeho pokračování Projektu ISA 15 (Interoperability solutions for European public administrations), CEN/ISSS 16 (Centre Européen de Normalisation/pracovní skupina Information Society Standardisation Systems). 14 Evropský parlament a Rada dne 21. dubna 2004 formálně přijaly rozhodnutí 2004/387/ES, kterým se zřizuje nový program IDABC. Tento program vychází z výsledků předcházejícího programu IDA a jeho cílem je počínaje rokem 2005 identifikovat, podporovat a propagovat rozvoj interoperabilních celoevropských služeb elektronické veřejné správy. 15 Evropská komise dne 29. Srpna 2008 předala odsouhlasený návrh na nový program ISA pro období , který nahradí dosavadní program IDABAC a IDA (Interchange of data between administrations). Evropský parlament a Rada dne 16. září 2009 formálně přijaly rozhodnutí 922/2009/ES o novém programu ISA. 16 CEN/ISSS byl založen roku 1961 standardizačními orgány členských zemí ES a EFTA. CEN/ISSS vydává technické standardy, které jsou svou povahou doporučením (tj. nejde o povinné standardy) a jejich smyslem je podpora volného obchodu, 18

19 Prohlášení ministrů přijaté jednomyslně dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru ve Velké Británii při příležitosti ministerské konference o e-governmentu "Transformace veřejných služeb" (dále jen ministerské prohlášení) NIPEZ svou funkcionalitou přispěje k dosažení cílů uvedených ministerském prohlášení (viz následující tabulka). Cíle prohlášení ministerské konference o e-governmentu Do roku 2010 budou všechny orgány veřejné správy v Evropě schopny zadávat 100 % veřejných zakázek elektronicky, pokud to bude právně přípustné, čímž se vytvoří rovnější a průhlednější podmínky jednotného trhu pro všechny společnosti bez ohledu na jejich velikost nebo umístění. Do roku 2010 bude alespoň 50 % veřejných zakázek přesahujících limit pro veřejné zakázky EU vypořádáno elektronicky. Vazba NIPEZ na cíle NIPEZ nabídne komplexní funkcionalitu pro elektronické zadávání VZ pro všechny kategorie zadavatelů. Všechny kategorie zadavatelů budou moci NIPEZ využívat, čímž dojde k naplnění tohoto cíle obsaženého v ministerském prohlášení. Za stávající situace na trhu veřejných zakázek v ČR nelze tohoto cíle bez implementace robustního řešení na národní úrovni dosáhnout. NIPEZ v sobě bude kombinovat funkcionalitu pro elektronické zadávání VZ s povinností pro vybrané kategorie zadavatelů NIPEZ používat za účelem dosažení tohoto cíle obsaženého v ministerském prohlášení v ČR. Tabulka 5: Prohlášení z ministerské konference o e-governmentu a vazba na NIPEZ Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v ČR Národní plán V Akčním plánu EU vyzývá Evropská komise členské státy ke zpracování národních plánů zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek, které budou obsahovat strategii a měřitelné cíle zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesu zadávání veřejných zakázek a které se stanou podkladem pro sestavení individuálních plánů významných zadavatelů. ČR zpracovala strategický dokument pro elektronizaci zadávání VZ a vláda ČR schválila tuto strategii usnesením vlády ČR ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až Cíl obsažený v Národním plánu Aktuální stav naplnění cíle Jak přispěje NIPEZ k naplnění cíle Kapitola 2.1 zadavatelé budou schopni elektronicky zadávat 100 % svých veřejných zakázek tam, kde je to legislativně umožněno Kapitola % veřejných zakázek nadlimitních, podlimitních i malého rozsahu včetně nákupů činěných dle výjimek ze ZVZ bude zadáváno elektronicky I přesto, že existují atestované elektronické nástroje, které podporují elektronické zadávání v rámci životního cyklu VZ, lze tento cíl považovat za nenaplněný. Žádný z dostupných nástrojů neobsahuje komplexní funkcionalitu pokrývající potřeby všech kategorií zadavatelů (viz příslušné kapitoly této závěrečné zprávy) Tento cíl není dle dostupných informací naplněn Viz výše ministerská deklarace přijatá dne v Manchesteru Viz výše ministerská deklarace přijatá dne v Manchesteru bezpečnosti práce, interoperability sítí, ochrana životního prostředí, využití výsledků výzkumných a vývojových programů a podpora procesu zadávání veřejných zakázek. 19

20 Cíl obsažený v Národním plánu Aktuální stav naplnění cíle Jak přispěje NIPEZ k naplnění cíle Kapitola % zadavatelů bude zadávat zakázky elektronicky (tj. cca 500 zadavatelů) Kapitola bod I. (elektronická podpora uveřejňování informací o veřejných zakázkách) do roku 2007: Přechod na převážně elektronický způsob předávání informací o veřejných zakázkách k uveřejnění na národní úrovni (listinné formuláře budou výjimečné). Přechod na plně elektronický způsob předávání informací o veřejných zakázkách k uveřejnění v Úředním věstníku EU Kapitola bod I. (elektronické podávání objednávek) do roku % objednávek z uzavřených smluv o veřejných zakázkách bude předáváno elektronicky Kapitola bod II. (elektronická výměna účetních dokladů) do roku % faktur za předměty veřejných zakázek bude předáváno elektronicky Kapitola bod III. (elektronické platby) do roku 2010 Navázat elektronické platby na proces elektronického zúčtování v rámci informačních systémů zadavatelů Kapitola 5.2 (individuální plány zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek významných zadavatelů) Ministerstvo pro místní rozvoj sestaví seznam nejvýznamnějších zadavatelů v ČR, u nichž finanční objem zadaných veřejných zakázek v roce 2005 přesáhl 100 mil. Kč. Cílem je, aby do konce roku 2007 mělo 80 % nejvýznamnějších zadavatelů zpracováno individuální plány, tedy strategie pro implementace elektronizace pro své organizace Tento cíl není dle dostupných informací naplněn Tento cíl je naplněn. Elektronický způsob předávání podkladů k uveřejnění je legislativně i poplatkově zvýhodněn Tento cíl není naplněn Tento cíl není naplněn Tento cíl není naplněn Individuální strategie elektronizace zpracovala na základě opatření J.2.2 většina ústředních orgánů státní správy (19 z 25 ÚOSS). NIPEZ bude jako nástroj s komplexní funkcionalitou pro elektronické zadávání VZ přístupný všem kategoriím zadavatelů. Právě snadná dostupnost NIPEZ přispěje k dosažení cíle počtu zadavatelů zadávajících elektronicky NIPEZ bude mít vytvořeno plnohodnotné rozhraní na IS VZ US, tj. bude obsahovat funkcionalitu pro předávání vyhlášení provozovateli v IS VZ US v plně elektronické podobě Vystavování objednávek prostřednictvím NIPEZ je součástí výhledové funkcionality Vystavování elektronických faktur prostřednictvím NIPEZ je součástí výhledové funkcionality Elektronické platby jsou součástí výhledové funkcionality NIPEZ vyvolá významný tlak na zadavatele, aby strategicky přemýšleli o způsobu implementace informační podpory zadávacích postupů a aby svá strategická rozhodnutí formalizovali do strategických dokumentů. Tím se významně zvýší počet zadavatelů, kteří budou mít individuální plány zpracované. NIPEZ bude nutno zakomponovat do existujících strategických dokumentů zadavatelů (i těch zpracovaných na základě opatření J.2.2 Národního plánu) Tabulka 6: Vazba NIPEZ na Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek 20

21 3.2.3 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ významných zadavatelů Strategické dokumenty významných zadavatelů v ČR (zejména ústředních orgánů státní správy) jsou zpracovány v podobě tzv. individuálních strategií elektronizace, které v roce 2008 zpracovali ústřední orgány státní správy (a někteří další významní zadavatelé) na základě opatření J.2.2 Národního plánu. Individuální strategie obsahují zejména: Cíle ústředních orgánů státní správy (dále též ÚOSS ) s ohledem na elektronizaci zadávacích procesů, Stávající a plánovanou informační podporu procesů zadávání VZ v organizacích ÚOSS (vč. časového aspektu implementace informační podpory) a integraci této informační podpory na jiné IS zadavatelů, Přístupy k zavádění informační podpory v rámci resortu, tj. zda je zájmem ÚOSS používat informační podporu napříč resortem příslušného ÚOSS. Pro rozbor individuálních strategií elektronizace byly podpůrně použity výsledky šetření elektronizace zadávání VZ, které MMR realizuje v pravidelných ročních cyklech a které vypovídají o stavu elektronizace zadávání VZ v ČR v jednotlivých letech. 17 Hlavní závěry z vyhodnocení individuálních strategií elektronizace jsou uvedeny v následujícím přehledu: Informační systémy pro podporu zadávacích postupů vznikají na resortním základě a dle specifik jednotlivých resortů žádný z ÚOSS nesdílí s jiným ÚOSS informační podporu procesů zadávání VZ a ani neexistuje obecně používaný IS pro podporu zadávání VZ, který by ÚOSS implementovali a upravili pro své potřeby, Situace a přístup jednotlivých ÚOSS při zavádění informační podpory zadávacích postupů se významně liší, a to zejména z následujících pohledů: cílového konceptu informační podpory zadávacích postupů, stavu implementace informační podpory některé ÚOSS mají informační podporu v rutinním provozu, některé ÚOSS jsou ve stavu pilotu a některé ÚOSS jsou ve fázi analýz či pouze plánů. Z pohledu komplexnosti jednotlivých informačních systému pro podporu elektronizace zadávání VZ lze ÚOSS rozdělit do 3 základních kategorií: ÚOSS, které zavádějí komplexní informační podporu zadávacích postupů jde zejména o informační podporu s funkcionalitou pro procesní podporu uživatelů, provádění více úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě (nad rámec uveřejňování informací o VZ) atd., ÚOSS, které zavádějí jen dílčí nástroje za účelem zefektivnění procesů zadávání VZ jde zejména o použití tabulkových procesorů pro evidenci VZ či o používání jednoduchých profilů zadavatele, ÚOSS, které informační podporu zadávacích postupů nezavádějí. Ucelenou informační podporu zadávacích postupů zavádí 6 ÚOSS. Jde o: Ministerstvo obrany SEPO, Ministerstvo financí ISeVZ, Ministerstvo zemědělství eříz, Ministerstvo dopravy ISEVZ, Ministerstvo pro místní rozvoj E-ZAK, Úřad vlády ČR modul veřejné zakázky. Tři ÚOSS, které zadaly největší objem veřejných zakázek (viz kapitola 2), tzn. Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství, zavádí či již mají zavedenou (Ministerstvo obrany) ucelenou informační podporu zadávacích postupů. Žádný z používaných či plánovaných informačních systémů svojí komplexností neodpovídá cílovému stavu NIPEZ, tj. NIPEZ může ÚOSS nabídnout zcela novou kvalitu služeb spojených s elektronickým zadáváním VZ. Výše uvedené výstupy z analýzy strategického rámce v oblasti elektronizace zadávání VZ byly při návrhu modelu NIPEZ využity zejména pro následující účely: 17 Viz opatření Národního plánu Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik. 21

22 Popis rámce, do kterého byl celkový model NIPEZ zasazen. To se týká zejména strategických dokumentů vlády ČR, neboť NIPEZ je navrhován pro národní úroveň. Strategie ústředních orgánů státní správy byly vzaty v úvahu, pokud nebyly v rozporu s národní strategií či hlavními cíli, proč má být NIPEZ budován, Rozhodnutí, jak postupovat v případě, kdy některé ÚOSS mají již k dispozici ucelenou či dílčí informační podporu zadávání VZ (tj. používají či připravují elektronický nástroj). 3.3 Analýza strategického rámce v oblasti obecného egovernmentu v ČR Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb projektu NIPEZ na Strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Strategie realizace Smart Administration v období , dále též strategie SA schválená dne usnesením vlády č. 757/2007). Cíle strategie SA Charakteristika vazby projektu NIPEZ Intenzita vazby Racionalizace administrativní procedury s cílem zajistit větší efektivitu a transparentnost Minimalizace byrokratických prvků uvnitř veřejné správy Zavedení systému strategického plánování ve státní správě a zajištění jeho provázanosti na finanční řízení Vytvoření jednoduššího prostředí pro podnikatele Hlavním cílem projektu NIPEZ je zefektivnit proces zadávání veřejných zakázek a dosáhnout tak finančních úspor. V rámci projektu bude vytvořen funkční informační systém, který v cílovém stavu umožní: uveřejňování informací o širším okruhu VZ, než je tomu v současném stavu, provádění úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě, procesní podporu zadávacích řízení veřejných zakázek, přístup k registrům dodavatelů, komodit atd., přístup ke garantovaným informačním zdrojům IS VZ klasifikace a číselníky, SKD, rejstřík dodavatelů se zákazem plnění VZ (black list), přístup k základním referenčním registrům veřejné správy (výhledová funkcionalita), podávat závazné objednávky v elektronické podobě (výhledová funkcionalita), provádět elektronické zúčtování a platby (výhledová funkcionalita). Projekt NIPEZ umožní: výrazné urychlení komunikace v průběhu zadávacích řízení, optimalizaci jednotlivých úkonů zadávacího řízení tak, aby je bylo možno činit plně elektronicky s podstatně nižšími transakčními náklady na straně veřejné správy i dodavatelů, customizovatelnost zadávacích workflow (úprava zadávacích postupů dle potřeb zadavatele v mezích ZVZ). V rámci projektu NIPEZ bude: vytvořena ucelená evidence zadávacích řízení v organizaci/resortu zadavatele pro účely řízení, monitoringu, statistických rozborů, analýz o skladbě prováděných nákupů, poskytnutí informační podpory zadavatelům při víceúrovňovém plánování veřejných zakázek a skupin veřejných zakázek (tj. plánování za resort, organizaci, jednotlivé útvary organizace). V rámci projektu NIPEZ bude: rozšířena funkcionalita jednotného uveřejňovacího systému (IS VZ US), ve kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o VZ, u řady VZ budou podstatně sníženy formální požadavky na komunikaci a provádění dílčích úkonů v zadávacím řízení (např. možnost podávat nabídku v podobě elektronického katalogu), což povede ke snížení transakčních nákladů dodavatele souvisejících s jeho účastí v zadávacím řízení. 90 % 80 % 70 % 80 % Realizace Projekt NIPEZ přispěje v boji s korupcí následujícími aktivitami: 100 % 22

23 preventivních opatření v boji s korupcí rozšíření funkcionality jednotného uveřejňovacího systému na jednom místě bude uveřejňován širší okruh informací o VZ dle požadavků ZVZ, v rámci IS VZ bude veden rejstřík dodavatelů se zákazem plnění VZ (tzv. black list), správně nastavené elektronické zadávací postupy jsou podstatně transparentnější, větší objem VZ bude zadáván v plně elektronických zadávacích řízeních, tj. s využitím automatické metody hodnocení, což významně sníží prostor pro manipulaci s výsledkem hodnocení. Tabulka 7: Vazba NIPEZ na Strategii realizace Smart Administration v období V souvislosti se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby uvádíme rovněž charakteristiku vazeb projektu NIPEZ na hexagon veřejné správy. Projekt NIPEZ ovlivní následující aspekty fungování veřejné správy (vrcholy hexagonu): Technologie díky využití elektronických nástrojů se odstraní nadbytečné papírování a ulehčí se styk občana (podnikatele) s veřejnou správou a také komunikace uvnitř veřejné správy, Občan veřejná správa se stane průhlednější. V rámci projektu NIPEZ bude vytvořen jednotný uveřejňovací systém (jedno uveřejňovací místo), kde občané získají přehledné informace o zadávacích řízeních, Úředník plánované elektronické nástroje v zadávacím řízení výrazně usnadní práci úředníků. Dojde k omezení chybovosti a zvýšení efektivity jejich pracovní činnosti. Projektem budou dotčení zejména úředníci, kteří participují na procesu zadávání veřejných zakázek, Organizace dojde k přiblížení výkonu veřejné správy občanovi (resp. podnikatelům). V rámci projektu NIPEZ bude vytvořen jednotný uveřejňovací systém (jedno uveřejňovací místo), čímž se pro podnikatele (dodavatele) usnadní styk s úřady (zadavateli VZ), sledování výkonnosti a efektivnosti, subjektům profitujícím z šedé ekonomiky bude ztížena situace, Finance svým řešením projekt NIPEZ přispěje ke zvýšení nákladové efektivnosti a lepší alokaci zdrojů, což povede k nižšímu zatížení rozpočtů, Legislativa nový zákon o ZVZ upravující elektronizaci je jednodušší a srozumitelnější, aplikací ZVZ projekt NIPEZ přispěje ke zvýšení míry podpory a důvěry ve veřejné instituce, Na strategii SA navazují následující strategické dokumenty, na které má projekt NIPEZ relevantní vazby: Strategie rozvoje služeb pro informační společnost, Strategie implementace egovernmentu v území. Základním cílem Strategie rozvoje služeb pro informační společnost schválené Radou vlády pro informační společnost dne je transformovat postupy používané ve veřejné správě tak, aby využívaly moderních ICT, což zásadním způsobem zjednoduší komunikaci firem a občanů s veřejnou správou i mezi subjekty veřejné správy navzájem. Současně se tím zvýší efektivita výkonu veřejné správy. Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb projektu NIPEZ na cíle Strategie rozvoje služeb pro informační společnost. Cíle Strategie rozvoje služeb pro informační společnost Vybudování robustní, bezpečné a efektivní infrastruktury, schopné zprostředkovat přístup k datovým zdrojům s potenciálem dalšího rozvoje Charakteristika vazby projektu NIPEZ V rámci projektu NIPEZ bude: zvýšen zásadně přístup zadavatelů a dodavatelů k robustní, bezpečné a efektivní infrastruktuře s komplexní funkcionalitou pro zadávání VZ, kterou mohou ihned (tj. minimálními vyvolanými náklady) používat, tuto infrastrukturu bude možno dále integrovat na jiné informační systémy zadavatelů a dodavatelů (prostřednictvím vytvořených rozhraní) s cílem sdílení dat a ucelené elektronizace a automatizace vedení agend. Intenzita vazby % 80 % 23

24 Cíle Strategie rozvoje služeb pro informační společnost Vytvoření aplikací usnadňujících řešení podnikání a komunikaci se státní administrativou Snížení administrativních nákladů spojených s chodem veřejné správy v souvislosti se zaváděním egovernmentu o 20% do roku 2013 Charakteristika vazby projektu NIPEZ Stát (a obecněji veřejná správa) je největším zákazníkem v ČR. Funkcionalita NIPEZ bude navržena a vyvinuta tak, aby se/si dodavatelé: snadno dostali k informacím o zahajovaných zadávacích řízeních (vč. jednoduchého získání zadávací dokumentace), mohli účastnit zadávacích řízení s nízkými transakčními náklady (souvisí zejména s elektronickou komunikací, vč. komunikace prostřednictvím datových schránek a elektronickým prováděním úkonů) mohli na NIPEZ navázat svými informačními systémy (zejména ERP) a zautomatizovali řadu činností souvisejících s přípravou nabídky mohli řídit účast ve velkém počtu VZ týká se velkých dodavatelů, u kterých se v každém okamžiku účastní velký počet organizačních útvarů/ složek řady zadávacích řízení Vzhledem k vysokému objemu a počtu VZ zadávaných v ČR (VZ tvoří 17,5 % HDP 18 ) dosahují administrativní náklady spojené s prováděním zadávacích řízení řádu miliard Kč ročně. Ucelenou elektronizací zadávacích agend dojde k významnému poklesu administrativních (transakčních) nákladů (konkrétní propočty viz kap. 7) Tabulka 8: Vazba NIPEZ na Strategii rozvoje služeb pro informační společnost Intenzita vazby % 80% 100 % Strategie rozvoje služeb pro informační společnost bude implementována prostřednictvím řady vzájemně provázaných projektů; tyto projekty jsou rozděleny do pěti programových oblastí. Jednou z programových oblastí je i Správa majetkových hodnot státu a samospráv (zejména evidence majetku, rozpočtování, státní pokladna, nakládání s majetkem a penězi, veřejné zakázky, dotace). Strategie implementace egovernmentu v území má následující cíle: vytvořit na úrovni krajů a obcí technologické a personální zázemí pro fungování egovernmentu administrovat a propagovat egovernment a SA na úrovni krajů a obcí, vytvořit na úrovni krajů a obcí systém vzdělávání v oblasti egovernmentu. Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb projektu NIPEZ na jednotlivé části egovernmentu (součástí egona symbolu egovernmentu je Czech POINT, Komunikační infrastruktura veřejné správy, Zákon o egovernmentu a Základní registry veřejné správy). Části egovernmentu Charakteristika vazby projektu NIPEZ Intenzita vazby % Czech POINT Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) V rámci projektu NIPEZ se předpokládá využití 40 % asistovaného místa výkonu veřejné správy v situacích, které nastanou v průběhu zadávacího řízení a které vyžadují autorizovanou konverzi (převod z listinné do elektronické podoby a naopak) V rámci projektu NIPEZ bude vytvořena infrastruktura pro elektronické zadávání VZ, která 30 % 18 Jedná se o odhad Ministerstva pro místní rozvoj založený na dokumentu Odhad velikosti trhu veřejných zakázek v České republice v roce 2006, J. Pavel, F. Ochrana, Vysoká škola ekonomická v Praze,

25 Zákon o egovernmentu (ega) Základní registry veřejné správy (ROB, ROS, RUIAN a RPP) může za definovaných podmínek rozšířit aplikační část technologických center na úrovni krajů a obcí V rámci NIPEZ budou plně využívány následující instituty zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů: datové schránky, autorizovaná konverze dokumentů. 90 % V rámci projektu se předpokládá navázání 70 % evidencí, které budou součástí NIPEZ (např. SKD či tzv. black list) na základní registry veřejné správy. Zároveň je v současnosti zkoumána možnost využití registrů při prokazování splnění kvalifikace v rámci zadávacích řízení (zadavatel by si některé údaje, které je povinen dle zákona o VZ a požadavků zadavatele předložit, opatřil ze základních registrů). Realizace této alternativy by zřejmě vyžadovala zásah do platné legislativy, a to jak pokud jde o zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, tak ZVZ, příp. i další předpisy. Proto možnost ověřování z registrů při prokazování kvalifikace uvádíme pouze jako výhledovou funkcionalitu / (rozhraní závisející na podobě základních registrů a právních omezeních) Tabulka 9: Vazba NIPEZ na Strategii implementace egovernmentu v území 25

26 4 Procesní ohraničení NIPEZ jaké procesy životního cyklu veřejné zakázky bude NIPEZ informačně podporovat 4.1 Vymezení životního cyklu VZ pro účely NIPEZ NIPEZ bude obsahovat komplexní funkcionalitu pro fáze životního cyklu VZ od plánování po uzavření smlouvy, tj. pokrývá zejména rozsah upravený ZVZ. Z hlediska rozvoje NIPEZ se, vzhledem k legislativním a technickým omezením, počítá s funkcionalitami pro: Objednávání komodit na základě uzavřených smluv, Platební a zúčtovací styk. Určitou výjimkou z výše uvedeného rozsahu je zadávání VZ na základě rámcové smlouvy. Funkcionalita NIPEZ pro rámcové smlouvy bude obsahovat i funkce pro objednávání na základě zadaných rámcových smluv (viz např. ustanovení 92 odst. 1 písm. a) ZVZ) či další postupy zadávání VZ na základě rámcových smluv. Struktura životního cyklu veřejné zakázky používaná pro účely návrhu modelu NIPEZ s výhledovou funkcionalitou je znázorněna na následujícím schématu. Chyba! Objekty nemohou být vytvořeny úpravami kódů polí. Graf 10: Životní cyklus veřejné zakázky v případě veřejného zadavatele19 19 V případě sektorového zadavatele existují v životním cyklu dílčí odlišnosti (sektorový zadavatel zadává v režimu ZVZ pouze nadlimitní VZ, jejichž předmět souvisí s výkonem relevantní činnosti, sektorový zadavatel nemůže postupovat ve vybraných zadávacích řízeních ZPŘ, SD, ale na druhou stranu má větší rozhodovací volnost atd.). Na této makroúrovni je však životní cyklus veřejné zakázky v případě sektorového zadavatele totožný. 26

27 Interpretace životního cyklu VZ je následující: Plánování veřejné zakázky fáze, ve které zadavatelé připravují plán VZ, které hodlají zadat v následujícím období (zpravidla v příslušném kalendářním roce, ale i v delším časovém výhledu). VZ mohou být např. plánovány ve vazbě na investiční akci, přičemž zadavatel plánuje, jaké VZ bude v budoucnu v souvislosti s příslušnou investiční akcí zadávat či ve vazbě na přípravu rozpočtu na následující rozpočtovací období. V případě plánování je z pohledu dalších fází důležité, zda bude uveřejněno předběžné oznámení (např. pro možnost využít zkrácení lhůt v zadávacím řízení). Plánované VZ mohou být přesunuty do další fáze či mohou zůstat ve stavu plánu (zadavatel nemá povinnost zahájit zadávací řízení u plánované VZ, a to ani v případě, že bylo uveřejněno předběžné oznámení), Příprava veřejné zakázky, specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek v této fázi specifikuje zadavatel veřejnou zakázku a připraví dokumenty požadované ze strany ZVZ či vnitřního předpisu, které budou sloužit jako zadávací podmínky či jako dokumenty potřebné pro schválení VZ před zahájením zadávacího řízení. Specifikace VZ a příprava VZ je v organizacích zadavatelů nejčastěji rozdělena pro režim veřejných zakázek malého rozsahu a pro režim podlimitních a nadlimitních VZ. Připravené zadávací podmínky a související dokumenty směřují dále do schvalovacího procesu ze strany vedoucích pracovníků zadavatele (a ve specifických případech ze strany vlády ČR), schválení zadávacích podmínek a VZ tato fáze předchází samotnému zahájení zadávacího řízení. Postup schválení zadávacích podmínek, popř. VZ, je upraven ve vnitřních předpisech zadavatelů. To, že bude VZ zahájena, musí být ve vazbě na výši předpokládané hodnoty VZ schváleno vedoucím pracovníkem s příslušným oprávněním. Nejčastěji jsou v této fázi schvalovány formálně právní náležitosti a obchodní podmínky a rovněž je ustanovována hodnotící komise (pokud je to pro příslušnou VZ relevantní), a to ze strany příslušného vedoucího pracovníka zadavatele (dle rozsahu jeho oprávnění) či ze strany vlády ČR (pokud to ZVZ požaduje). Zadání veřejné zakázky 20, zadávací řízení v této fázi je zahájeno příslušné zadávací řízení (určené ve fázi specifikace VZ a přípravy zadávacích podmínek), a to postupem požadovaným ze strany ZVZ či vnitřního předpisu. Zadávací řízení jsou rozdělena pro režim veřejných zakázek malého rozsahu a pro režim podlimitních a nadlimitních VZ. Výsledkem zadávacího řízení je výběr nejvhodnější nabídky či zrušení zadávacího řízení (v případě splnění stanovených podmínek), zaplacení ceny postup schválení smlouvy před jejím podpisem ze strany vedoucího pracovníka zadavatele, který má ve vazbě na příslušný finanční limit oprávnění jménem zadavatele smlouvu podepsat, je upraveno ve vnitřních předpisech zadavatele. ZVZ stanoví požadavky na lhůtu, do kdy má být smlouva uzavřena, a na požadovanou součinnost dodavatele. Plnění smlouvy v této fázi probíhá plnění jednotlivých smluv uzavřených na základě zadaných veřejných zakázek. V rámci plnění smluv může vzniknout požadavek na zahájení nové VZ (např. při využití opčního práva, při potřebě víceprací či při zadávání jednotlivých VZ na základě rámcové smlouvy). dodání předmětu VZ podávání závazných objednávkových dokladů u komodit, které jsou předmětem veřejných zakázek, a to v souladu s uzavřenou smlouvou, potvrzení objednávky a následné plnění předmětu objednávky, zaplacení ceny předmětu VZ fáze vystavení faktury a zaplacení ceny za plnění předmětu veřejné zakázky. Z výše uvedených fází životního cyklu pokrývá ZVZ svou úpravou pouze fázi zadávacího řízení a částečně fázi plánování (uveřejnění předběžného oznámení), schválení a podpisu smlouvy. Ostatní fáze jsou upraveny v organizacích zadavatelů ve vnitřních předpisech (tj. v řídicí dokumentaci). 20 Zadáváním VZ se v souladu s ustanovením 17 písm. m) ZVZ myslí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení. 27

28 4.2 Rámcový procesní model zadávacích procesů I. Dodavatelé Fáze rozvoje NIPEZ V rámci současného návrhu NIPEZ Ext. + interní syst./aplikace NEN -Zadavatelé Plánování investic a dlouhodobé spotřeby (min. půl roční poptávka) Plánování operativní spotřeby (min. měsíční poptávka) Příprava rozpočtu Bude poptávka agregovanárůzní zadav. ANO NE Smlouva o centr. zadávání Specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek Majoritně: Uveřejnění oznámení o zakázce v IS VZ US Alternativně: Odeslání výzvy k podání nabídky (ZPŘ) Odeslání výzvy k jednání (JŘBU) Ext. + interní syst./apliakce Státní pokladna (výhledově) IS zadavatele -ERPfunkcionalita (EKIS) Evidence smluv IS VZ US E-tržiště, Elektronické nástroje dle ZVZ Spisová služba, datové schránky 28

29 Dodavatelé Majoritně: Příprava nabídky Alternativně: Příprava a odeslání žádosti o účast Jednání se zadavatelem Odeslání nabídky II. Ext. + interní syst./aplikace IS dodavatele -ERP funkcionalita (EKIS) E-tržiště Elektronické nástroje dle ZVZ NEN - Zadavatelé Příjem žádostí o účast (JŘSU, SD, UŘ) Otevření žádostí o účast (JŘSU, SD, UŘ) Posouzení kvalifikace (JŘSU, SD, UŘ) Omezení počtu zájemců (SD, UŘ) Jednání se zájemci (JŘBU, SD) Odeslání výzvy k podání nabídky (UŘ, JŘSU, SD) Příjem a evidence nabídek, příp. poskytování zadávací dokumentace, poskytování dodatečných informací, prohlídka místa plnění Otevírání obálek s nabídkami Posouzení kvalifikace Posouzení nabídek Majoritně: Hodnocení nabídek, příp. využití eaukce Alternativně: Jednání o nabídkách (JŘSU) Ext. + interní syst./apliakce Spisová služba, datové schránky E-tržiště, Elektronické nástroje dle ZVZ SKD/SCD Blacklist Základní registry (výhledově) 29

30 V rámci současného návrhu NIPEZ Fáze rozvoje NIPEZ III.. Dodavatelé Příp. podání námitek Podpis smlouvy Obdrží objednávku Dodávka Vystavení elektronické faktury Ext. + interní syst./aplikace Spisová služba, datové schránky IS dodavatele -ERP funkcionalita Spisová služba, datové schránky NOT OK Spisová služba, datové schránky IS dodavatele -ERP funkcionalita NEN - Zadavatelé Ext. + interní syst./aplikace Výběr nejvhodnější nabídky Příp. příjem námitek E-tržiště Elektronické nástroje dle ZVZ Podpis smlouvy Uveřejnění oznámení o zadání zakázky v IS VZ US IS VZ US Vystavení objednávky Spisová služba, datové schránky Příjemka zboží (automatická) IS zadavatele -ERP funkcionalita (EKIS) Příjem elektronické faktury (automatické) Ověření správnosti (automatické, příp. manuální) NOT OK Státní pokladna (výhledově) 30

31 Dodavatelé IV.. NEN - Zadavatelé Ext. + interní syst./aplikace Předání k proplacení OK NOT OK Ověření správnosti OK Proplacení Ext. + interní syst./aplikace Státní pokladna (výhledově) IS zadavatele -ERP funkcionalita (EKIS) Graf 11: Rámcový procesní model zadávacích postupů 31

32 4.3 Podporované zadávací postupy V této kapitole je uvedeno ohraničení zadávacích postupů (až na úroveň dílčích úkonů), které bude NIPEZ svou funkcionalitou podporovat. ZADÁVACÍ POSTUPY DLE CHARAKTERU ZADAVATELE Z hlediska charakteru zadavatele bude NIPEZ podporovat: Postupy veřejného zadavatele, Postupy sektorového zadavatele. Pozn.: Dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejných zakázek v souladu s ustanovením 2 odst. 5 ZVZ podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. Dotovaný zadavatel tak bude moci používat NIPEZ jako jakýkoliv jiný veřejný zadavatel. Případná specifika pro postup dotovaných zadavatelů bude možné jednoduše v NIPEZ nakonfigurovat. Z konkrétních postupů v ZVZ a KZ bude NIPEZ obsahovat funkcionalitu pro: Veřejné zakázky komplexní funkcionalita pro zadávání veřejných zakázek, Soutěže o návrh funkcionalita pro evidenci základních informací o soutěži o návrh, 21 Koncesní řízení funkcionalita pro evidenci základních informací o soutěži o návrh. 22 ZADÁVACÍ POSTUPY DLE VÝŠE PŘEDPOKLÁDANÉ HODNOTY Z hlediska výše předpokládané hodnoty NIPEZ bude obsahovat funkcionalitu pro následující kategorie VZ: Veřejné zakázky malého rozsahu, Zadávací řízení VZMR dle finančních limitů (např Kč bez DPH, Kč bez DPH atd.), VZMR s využitím e-tržiště, VZMR zadávané na základě výjimky. Podlimitní VZ/nadlimitní VZ, Otevřené řízení, Užší řízení, Jednací řízení s uveřejněním, Jednací řízení bez uveřejnění, Soutěžní dialog, Zjednodušené podlimitní řízení, Podlimitní/nadlimitní VZ zadávané na základě výjimky. Zvláštní postupy v zadávacím řízení využité dle výše předpokládané hodnoty v režimu pro VZMR nebo v režimu pro podlimitní/nadlimitní VZ. VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s 1 uchazečem, ve které jsou veškeré podmínky vymezeny, VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s 1 uchazečem, ve které nejsou veškeré podmínky vymezeny, VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s více uchazeči (tzv. minitendr), VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s více uchazeči výjimka dle 92 odst. 2 ZVZ, VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy v JŘBU (u sektorového zadavatele), Elektronická aukce, VZ zadávaná v dynamickém nákupním systému. ZADÁVACÍ POSTUPY Z POHLEDU KONKRÉTNÍCH ÚKONŮ V ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍCH (ČI JINÝCH ZÁKONEM UPRAVENÝCH POSTUPŮ) 21 Vzhledem k nízkému počtu soutěží o návrh (v roce 2008 bylo uskutečněno 62 soutěží o návrh) nebude v NIPEZ vytvářena komplexní funkcionalita pro administraci soutěží o návrh. Komplexní funkcionalita může být předmětem rozvoje NIPEZ. 22 Vzhledem k nízkému počtu koncesních řízení (v roce 2008 bylo zahájeno 23 koncesních řízení) nebude v NIPEZ vytvářena komplexní funkcionalita pro administraci soutěží o návrh. Komplexní funkcionalita může být předmětem rozvoje NIPEZ. 32

33 Jednotlivé úkony podporované v rámci funkcionality NIPEZ jsou vymezeny v příloze č. 4 Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role. Výčet úkonů je zpracován pro: Veřejné zakázky podlimitní a nadlimitní, a to ve vazbě na jednotlivé druhy zadávacích řízení upravené v ZVZ (vč. soutěže o návrh, zadávání VZ na základě rámcové smlouvy a zadávání VZ v dynamickém nákupním systému), Veřejné zakázky malého rozsahu ve vazbě na obvyklé způsoby zadávání VZMR, kterými jsou, přímá objednávka plnění, uzavřená výzva k podání nabídky jednomu dodavateli, uzavřená výzva k podání nabídky více dodavatelům výzva k podání nabídek je odeslána stanovenému počtu dodavatelů a informace o příslušné VZ nejsou uveřejněny (tj. nabídku mohou podat pouze vyzvaní dodavatelé), otevřená výzva k podání nabídky více dodavatelům výzva k podání nabídek je odeslána stanovenému počtu dodavatelů a zároveň jsou informace o příslušné VZ uveřejněny (tj. nabídku mohou podat rovněž dodavatelé, kteří nebyli vyzváni). Výčet úkonů v zadávacích řízeních byl zpracován pro následující role: Zadavatel, 23 Dodavatel, Provozovatel uveřejňovacího subsystému informačního systému o veřejných zakázkách dle ustanovení 146 odst. 4 ZVZ (dále též provozovatel IS VZ US ), Provozovatel Úředního věstníku EU nebude řešeno v rámci funkcionality NIPEZ, 24 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rámci výkonu dohledové činnosti nebude řešeno v rámci funkcionality NIPEZ, Elektronický nástroj při automatizovaném provádění úkonů v zadávacím řízení. Předmětem výčtu úkonů jsou následující kategorie úkonů: Úkony prováděné v elektronické podobě v rámci organizace zadavatele, Úkony prováděné v elektronické podobě mezi rolemi zadavatel dodavatel, Úkony na straně zadavatele, Úkony na straně dodavatele. Úkony prováděné v elektronické podobě mezi rolemi zadavatel provozovatel IS VZ US, a to pouze úkony na straně zadavatele (tj. úkony na straně provozovatele IS VZ US nejsou předmětem technické specifikace), Automatizované úkony prováděné elektronickými nástroji. 4.4 Podporované rozsahy elektronizace Z pohledu trhu VZ jako celku nelze předpokládat plnou elektronizaci všech VZ, a to z důvodu, že specifika předmětu VZ často plnou elektronizaci neumožňují (např. hodnocení kvalitativních hodnotících kritérií nelze algoritmizovat). Vzhledem k této skutečnosti, bude mít zadávání VZ nejčastěji kombinovanou podobu, tj. část úkonů bude uskutečňována v elektronické a část v listinné podobě. NIPEZ bude svou funkcionalitou podporovat následující rozsahy elektronizace: Evidenční nástroj, ve kterém budou zadavatelé evidovat jednotlivé úkony učiněné v zadávacím řízení a k jednotlivým úkonům budou uloženy související dokumenty (vyplývající ze ZVZ či vnitřních předpisů zadavatelů). Evidenční nástroje neumožňují provádění úkonů v zadávacím řízení. Úkony v zadávacím řízení jsou prováděny klasicky, tj. s využitím listinných dokumentů a v informačním systému jsou evidovány informace/dokumenty související s jednotlivými úkony. Evidenční nástroje NIPEZ bude mít dále následující funkcionalitu: 23 Mezi role, které se účastní zadávacího řízení lze zařadit rovněž členy komisí, neboť dle ustanovení ZVZ komise jedná nezávisle na zadavateli. Jednání komise ve vztahu k dodavatelům je však nutno považovat za jednání zadavatele (např. dle ustanovení 74 odst. 1 platí, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony, činí tyto úkony jménem zadavatele). Z tohoto důvodu byly úkony komisí přiřazeny k roli zadavatel a pro členy komisí nebyla vytvořena samostatná role. 24 Jednou ze základních služeb provozovatele IS VZ US je, že provozovatel IS VZ US odesílá vyhlášení k uveřejnění v Úředním věstníku EU za zadavatele, pokud zadavatel uvede tento požadavek v objednávce. Zadavatel však může odeslat vyhlášení provozovateli Úředního věstníku EU samostatně (přímo), tj. nikoliv prostřednictvím provozovatele IS VZ US. 33

34 Procesní podpora řízení VZ v rámci jejich životního cyklu (tj. Podpora zadávacího i schvalovacího workflow), Plánování VZ, Generování dokumentů do přednastavených šablon atd. Provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě zadavatel vytipuje jeden či více úkonů v zadávacím řízení, 25 které chce provádět v elektronické podobě, tj. prostřednictvím NIPEZ (např. za účelem zkrácení lhůt v zadávacím řízení). Všechny ostatní úkony v zadávacím řízení provádí zadavatel klasicky, tj. za využití dokumentů v listinné podobě, Plně elektronická zadávací řízení všechny veřejné zakázky, u nichž je to vhodné, jsou zadávány plně elektronicky prostřednictvím NIPEZ, který svou funkcionalitou pokrývá přípravu a administraci zadávacích řízení, online komunikaci s dodavateli, zabezpečené odesílání dokumentů a zabezpečenou realizaci jednotlivých úkonů zadávacího řízení v elektronické podobě. Pouze úkony, které nelze provádět elektronicky, jsou prováděny mimo systém. Mezi plně elektronické zadávací postupy lze počítat zejména, Elektronické zadávání VZ na základě rámcové smlouvy (např. elektronické minitendry), Zadávání VZMR formou elektronické aukce, Zadávání VZ v dynamickém nákupním systému (dále též DNS), Plně elektronizované druhy zadávacích řízení pro VZMR a pro podlimitní/nadlimitní VZ definované v ustanovení 21 odst. 1 ZVZ. Integrace s jinými informačními systémy zadavatele systém pro elektronické zadávání je propojen s ekonomickým informačním systémem a dalšími systémy používanými v organizaci zadavatele (např. logistické systémy, systémy rozpočtování, personální systémy, elektronická podatelna atd.). Více uvedené rozsahy elektronizace se budou nejčastěji v organizacích zadavatelů vyskytovat současně, a to dle specifik předmětů jednotlivých VZ. 4.5 Hlavní funkční požadavky na NIPEZ Obecné legislativní požadavky spojené s prováděním úkonů v elektronické podobě Obecné legislativní požadavky na elektronické nástroje NEN a e-tržiště je z pohledu ustanovení 149 odst. 2 ZVZ nutno považovat za elektronický nástroj, který bude atestován v souladu se ZVZ. Použití elektronických nástrojů zadavatelem je přípustné pouze za předpokladu, že: Použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace, a Tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Technologické platformy, na kterých bude řešení NEN a e-tržišť musí proto naplňovat výše uvedené požadavky. Obecné legislativní požadavky na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem Zadavatel poskytne dodavatelům, kteří mohou mít zájem účastnit se zadávacího řízení či soutěže o návrh, k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro komunikaci elektronickými prostředky, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast. Zadavatel je povinen zajistit, aby u elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je realizována elektronická komunikace byly zaručeny požadavky uvedené v následující kapitole tohoto dokumentu (u příjmu nabídek, žádostí o účast, plánů a projektů) a rovněž aby byla pro elektronické nástroje zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy. Obecné legislativní požadavky na archivaci dokumentace Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o elektronických úkonech podle 149 po dobu 5 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zákon 25 Např. uveřejnění oznámení/odeslání výzvy, zaslání výzvy dodavatelům, poskytnutí zadávací dokumentace, poskytování dodatečných informací, posuzování a hodnocení nabídek 34

35 č. 499/2004 Sb. 26 jinak. NIPEZ musí zadavateli umožňovat splnit požadavky na uchování dokumentace, a to jak z pohledu požadované doby uchování dokumentace, ale i z pohledu zachování právní validity dlouhodobě ukládaných elektronických dokumentů Funkční požadavky spojené s prováděním jednotlivých úkonů v elektronické podobě V této kapitole jsou uvedeny hlavní funkční požadavky na moduly Administrace VZ (tj. národní elektronický nástroj) a modul E-tržiště. Funkční požadavky vycházejí zejména z legislativních požadavků na provádění úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě, a to u podlimitních a nadlimitních VZ. Tyto funkční požadavky představují určité minimum, které musí být při návrhu a vývoji jednotlivých modulů/komponent NIPEZ dodrženo, aby zadavatel měl právní jistotu, že používáním NIPEZ neporuší jednotlivá legislativní ustanovení. Pro VZMR jsou funkční požadavky analogické tak, aby NIPEZ poskytoval stejnou úroveň bezpečnosti a komplexnosti funkcionality pro všechny VZ zadávané prostřednictvím jednotlivých modulů NIPEZ. Funkční požadavky k jednotlivým úkonům jsou uvedeny v následující tabulce. Úkony jsou členěny dle rolí, které příslušné úkony provádějí. Nejde o úplný výčet všech funkčních požadavků, ale výčet těch zásadních funkčních požadavků, podle kterých byl navžen model NIPEZ a dimenzováno celkové řešení. 26 Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 35

36 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením Odesílání dokumentů v rámci organizace zadavatele Např.: Oznámení o jmenování členem komise /poroty a pozvání na první/další jednání Pověření pracovníka zadavatele k provedení vybraného úkonu v zadávacím řízení (např. k posouzení kvalifikace, novému posouzení a hodnocení nabídek atd.) Pozvání na další jednání komise Jednání komisí/poroty u soutěže o návrh Jednání zvláštní komise pro posouzení kvalifikace Jednání komise pro otevírání obálek s nabídkami/nabídek Jednání hodnotící komise Jednání poroty u soutěže o návrh Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Možnost přiložení naskenované podoby dokumentu Podpora vygenerování dokumentů vznikajících v souvislosti s jednáním komise dle přednastavených šablon Evidence informací o jednání komise, vč. přiložení souvisejících dokumentů (např. evidence vyřazených nabídek, evidence pořadí hodnocených nabídek atd.) Evidence informací o odeslání a doručení dokumentů, které jsou odesílány dodavatelům v souvislosti s jednáním komise Možnost přiložení naskenované podoby dokumentů Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Opatření písemného právního úkonu platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen zaručený elektronický podpis ) Odeslání dokumentu v elektronické podobě (zejména vypravení do systému spisové služby za účelem dalšího zpracování) Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu ZVZ ani prováděcí právní předpisy nestanoví legislativní požadavky na formu jednání. Je tak možné provést jednání i bez fyzické přítomnosti jednotlivých účastníků, a to prostřednictvím elektronických prostředků (např. formou videokonference, chatu atd.). 27 Jednotlivé úkony požadované legislativou (např. podpis prohlášení o nepodjatosti člena hodnotící komise) budou v tomto případě provádět členové komise/poroty v elektronické podobě. K takovému jednání komise/poroty musí být zadavatel schopen přidělit individuální přístupové oprávnění i pro jiné osoby (např. uchazeče, přizvané experty či jiné osoby zadavatele). Funkcionalita NIPEZ musí zajistit, aby: veškeré úkony členů komise/poroty měly podobu písemného právního úkonu, písemné právní úkony byly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem členů komise/poroty, kteří příslušné úkony provedli, docházelo k zaznamenání (logování) vzájemné komunikace mezi členy komise/poroty (např. zaznamenání průběhu 27 Takto nemůže zadavatel postupovat ve všech situacích. Pokud například jsou zadavateli podány nabídky jak v listinné podobě, tak nabídky podané elektronickými prostředky, nemůže zadavatel využít možnost stanovenou v 72 odst. 4 a musí provést veřejné otevírání obálek s nabídkami. 36

37 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě chatu). Otevírání nabídek/ žádostí o účast/ předběžných nabídek/ aukčních hodnot/ návrhů Otevírání nabídek (či částí kombinovaných nabídek 28) Otevírání předběžné nabídky Otevírání žádostí o účast Otevírání nových aukčních hodnot Otevírání návrhů v soutěži o návrh (plánů a projektů) Evidence informací o jednotlivých úkonech v souvislosti otevíráním obálek s nabídkami/ žádostí o účast/ návrhů Podpora vygenerování dokumentů vznikajících v souvislosti s otevíráním obálek s nabídkami/ žádostí o účast/ návrhů Možnost přiložení naskenované podoby dokumentů Přípustná je i varianta kombinovaného provádění úkonů v listinné a elektronické podobě, kdy jednání komise bude probíhat klasicky, tj. za fyzické přítomnosti jednotlivých členů komise/poroty a některé úkony komise/porota provede v elektronické podobě (např. zápis z jednání komise bude pořízen v elektronické podobě a podepsán všemi členy komise s využitím zaručeného elektronického podpisu) Zadavatel nebo osoby oprávněné k otevírání nabídek zajistí odtajnění obsahu nabídek s využitím soukromého klíče. Soukromý klíč určený k odtajnění nabídek musí zadavatel zajistit proti ztrátě a neoprávněnému přístupu po celou dobu platnosti odpovídajícího certifikátu veřejného klíče. NIPEZ musí obsahovat funkcionalitu pro zajištění, aby odtajnění nabídek s využitím soukromého klíče prováděly oprávněné osoby tak, aby: odtajnění nabídek mohly provést vždy dvě nebo více oprávněných osob z jejich celkového počtu, nebylo možné použít soukromý klíč k odtajnění nabídek jiným způsobem, než součinností oprávněných osob. NIPEZ musí obsahovat funkcionalitu pro zajištění, aby: nebylo možné za vynaložení přiměřených prostředků soukromý klíč padělat, soukromý klíč byl chráněn proti neoprávněnému přístupu NIPEZ musí obsahovat funkcionalitu pro zajištění, aby elektronický nástroj neumožnil odtajnění nabídky před lhůtou stanovenou k jejímu otevření. Čas odtajnění nabídky je NIPEZ povinen zaznamenat. Elektronická nabídka, po jejím otevření, přečtení, posouzení nebo hodnocení, musí zůstat uložena u zadavatele jen v její zašifrované podobě 28 Kombinovanou nabídkou je nabídka, která se skládá jak z listinných dokumentů doručených zadavateli jinak než elektronickými prostředky, tak i elektronických dokumentů doručených zadavateli elektronickými prostředky. 37

38 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením Vyřazení nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu, vyloučení zájemce/uchazeče Vyřazení nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu Vyloučení zájemce/uchazeče Omezení počtu zájemců v užším řízení (UŘ), jednacím řízení s uveřejněním (JŘSU) či soutěžním dialogu (SD), uchazečů v JŘSU, řešení v SD Omezení počtu zájemců v UŘ, JŘSU či SD Postupné omezování počtu uchazečů v JŘSU Snížení počtu řešení v SD Posouzení kvalifikace, předběžných nabídek, nabídek Posouzení kvalifikace Posouzení předběžných nabídek Posouzení nabídek Hodnocení nabídek/návrhů v soutěži o návrh Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě Podpora vygenerování dokumentu v souvislosti s vyřazením nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu a vyloučením zájemce/uchazeče dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Možnost přiložení naskenované podoby dokumentu Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Možnost přiložení neskenované podoby dokumentu Zaznamenání výsledku posouzení kvalifikace, předběžných nabídek, nabídek Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě NIPEZ bude obsahovat checklisty pro kontroly prováděné při otevírání nabídek Podpora vygenerování dokumentu v souvislosti s vyřazením nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu a vyloučením zájemce/uchazeče dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Opatření písemného právního úkonu platným zaručeným elektronickým podpisem Odeslání dokumentu v elektronické podobě (zejména vypravení do systému spisové služby za účelem dalšího zpracování) Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Opatření písemného právního úkonu platným zaručeným elektronickým podpisem Odeslání dokumentu v elektronické podobě (zejména vypravení do systému spisové služby za účelem dalšího zpracování) Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Zaznamenání výsledku hodnocení Automatická metoda hodnocení nabídek ve smyslu 74 odst. 2 ZVZ Úkony prováděné v elektronické podobě mezi rolemi zadavatel dodavatel Úkony na straně zadavatele Odesílání datových zpráv zadavatelem Např.: Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony 38

39 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením Odeslání výzvy k jednání Odeslání výzvy k podání nabídky v zadávacím řízení Odeslání oznámení o ukončení jednání v soutěžním dialogu a vyzvání k podání nabídek Odeslání výzvy k účasti v soutěžím dialogu Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Možnost přiložení naskenované podoby dokumentu Poskytování zadávací dokumentace Evidence informací o žádostech o poskytnutí zadávací dokumentace Evidence o poskytnutí zadávací dokumentace (vč. uhrazení poplatku, pokud je zadavatelem požadován) Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Opatření písemného právního úkonu platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen zaručený elektronický podpis ) povinnost vyplývá z 149 odst. 4 ZVZ nebo 3 odst. 2 vyhlášky č. 329/2006 Sb. Odeslání dokumentu v elektronické podobě (zejména vypravení do systému spisové služby za účelem dalšího zpracování) Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Poskytování zadávací dokumentace dálkovým přístupem bez předchozí žádosti Je-li zadávací dokumentace poskytována dálkovým přístupem bez předchozí žádosti, zadavatel musí zajistit, aby: se mohl každý ujistit o identitě zadavatele, případně o identitě provozovatele internetové adresy zadavatele, formou certifikátu veřejného klíče zadavatele vydaného k internetové adrese zadavatele, prostřednictvím které poskytuje zadávací dokumentaci, zadávací dokumentace byla chráněna proti neoprávněné změně, zadávací dokumentace byla ve stanovené lhůtě přístupná na internetové adrese zadavatele nepřetržitě. Poskytování zadávací dokumentace na základě písemné žádosti dodavatele Je-li zadávací dokumentace poskytována na základě písemné žádosti dodavatele, zadavatel musí zajistit, aby zadávací dokumentace byla: poskytnuta jen na základě platně doručené žádosti dodavatele, jejíž zaručený elektronický podpis byl úspěšně ověřen, chráněna proti neoprávněné změně, opatřená zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby zadavatele nebo elektronickou značkou. 39

40 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě Zadavatel poskytne zadávací dokumentaci formou: odeslání na požadovanou elektronickou adresu dodavatele nebo formou individuálního zpřístupnění zadávací dokumentace prostřednictvím internetové adresy zadavatele. Zadavatel musí zajistit, aby došlo k zaznamenání času poskytnutí zadávací dokumentace Poskytování dodatečných informací Viz postup u poskytování zadávací dokumentace Viz postup u poskytování zadávací dokumentace Poskytování certifikátu veřejného klíče N/A Jednání se zájemci/uchazeči Jednání s uchazeči o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním Jednání se zájemci v jednacím řízení bez uveřejnění Jednání se zájemci v soutěžním dialogu Úkony na straně dodavatele Odesílání dokumentů (datových zpráv) dodavatelem Např.: Podání (odeslání) námitek proti úkonům zadavatele Odeslání dodatečných informací či Příprava dokumentů pro jednání jejich generováním do připravených šablon (např. prezenční listiny, protokoly z jednání atd.) Zaznamenání informací o jednání, vč. dokumentových příloh N/A Zadavatel je povinen dle ustanovení 6 odst. 3 vyhlášky č. 329/2006 Sb. poskytnout dodavatelům prostřednictvím internetové adresy zadavatele nebo zasláním na základě vyžádání certifikát veřejného klíče, a to za účelem šifrování obsahu nabídky 29 ZVZ ani prováděcí právní předpisy nestanoví legislativní požadavky na formu jednání se zájemci/uchazeči. Je tak možné vést jednání se zájemci/uchazeči i bez fyzické přítomnosti jednotlivých účastníků jednání, a to prostřednictvím elektronických prostředků (např. formou videokonference, chatu atd.). V takovém případě budou účastníci jednání provádět jednotlivé úkony požadované legislativou v elektronické podobě (např. podpis protokolu z jednání o nabídkách zadavatelem a uchazeči, kteří se jednání o nabídkách účastnili). K jednání může zadavatel přidělit individuální přístupové oprávnění i pro jiné osoby, které k tomu zadavatel oprávnil (např. přizvaní experti či jiné osoby zadavatele) ZVZ či prováděcí předpisy k ZVZ požadují po dodavateli, aby opatřil datové zprávy vyjmenované v 149 odst. 4 ZVZ zaručeným elektronickým podpisem. Zadavatel může však v souladu s ustanovením 149 odst. 4 ZVZ požadovat, aby dodavatel opatřil některé či všechny výše uvedené datové zprávy elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou 29 Nabídkou se pro účely tohoto legislativního požadavku myslí nabídka, předběžná nabídka, žádost o účast, aukční hodnota, návrh v soutěži o návrh. 40

41 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace Odeslání písemného vysvětlení nabídky/varianty nabídky od uchazeče Odeslání písemného zdůvodnění výše nabídkové ceny od uchazeče Podávání nabídek Podání nabídky (či částí kombinovaných nabídek) Podání předběžné nabídky Podání žádosti o účast Podání nových aukčních hodnot Podání návrhu v soutěži o návrh (plánů a projektů) Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě N/A Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě NIPEZ musí obsahovat funkcionalitu, aby dodavatel mohl splnit své povinnosti: opatřit nabídku či její část podávanou elektronickými prostředky platným zaručeným elektronickým podpisem, podat nabídku či její část podávanou elektronickými prostředky na elektronickou adresu, kterou zadavatel uveřejnil v souladu s 6 vyhlášky č. 329/2006 Sb. ve vyhlášení, případně ve výzvě, chránit podanou nabídku či její část podávanou elektronickými prostředky před neoprávněným čtením formou šifrování jejich obsahu, a to certifikátem veřejného klíče, který je povinen poskytnout dodavatelům zadavatel. 30 NIPEZ bude obsahovat funkcionalitu, aby dodavatel mohl předložit zadavateli údaje nezbytné pro hodnocení nabídky též ve formě elektronického katalogu 31 Prokazování splnění kvalifikace N/A V souladu s ustanovením 51 odst. 8 ZVZ může zadavatel stanovit, že dodavatelé budou prokazovat splnění kvalifikačních předpokladů pomocí elektronických prostředků podle 149 ZVZ, ale pouze pokud je to vzhledem k povaze příslušných kvalifikačních předpokladů možné. Podle ustanovení 57 ZVZ předkládá dodavatel doklady prokazující splnění kvalifikace v originále či v úředně ověřené kopii, pokud zadavatel nestanovil jinak (zadavatel může např. 30 Certifikát veřejného klíče zadavatel poskytuje prostřednictvím internetové adresy zadavatele nebo zasláním na základě vyžádání. 31 Elektronickým katalogem se rozumí soubor informací obsahující ceny odpovídající jednotlivým položkám předmětu veřejné zakázky, popis takových položek, případně další údaje s imi související. Elektronický katalog musí splňovat veškeré požadavky stanovené pro elektronické nástroje používané pro komunikaci elektronickými prostředky podle 149 ZVZ. 41

42 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě Úkony prováděné v elektronické podobě mezi rolemi zadavatel provozovatel IS VZ US Odeslání vyhlášení k uveřejnění, odeslání požadavku na úpravu uveřejněného vyhlášení provozovateli IS VZ US k uveřejnění elektronickými prostředky Příjem potvrzení od provozovatele IS VZ US Příjem potvrzení o odeslání vyhlášení k uveřejnění (tj. potvrzení objednávky) Příjem potvrzení o uveřejnění Příjem vyrozumění, že vyhlášení nebude pro vady uveřejněno Podpora vygenerování uveřejňovacího formuláře do příslušného vzoru z dat o VZ uložených v databázi (zejména možnost exportu dat v podobě XML dávky do 602 XML Filler) Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě stanovit, že část dokladů předloží dodavatelé v originále či úředně ověřené kopii a některé doklady předloží v prosté kopii) NIPEZ bude obsahovat funkcionalitu, aby zadavatel odeslat vyhlášení nebo požadavky na úpravu vyhlášení zasílané provozovateli IS VZ US elektronickými prostředky, přičemž vyhlášení musí být doručena: podepsaná platným zaručeným elektronickým podpisem, a to prostřednictvím elektronické pošty, nebo prostřednictvím dálkového přístupu s přímým vyplněním vyhlášení v informačním systému; výstupem po vyplnění vyhlášení jsou data podepsaná platným zaručeným elektronickým podpisem Evidence potvrzení od provozovatele IS VZ US Automatizované zpracování ových potvrzení od provozovatele IS VZ US Automatizované úkony prováděné elektronickými nástroji (tj. NEN či e-tržiště) Příjem datových zpráv Příjem nabídek/ žádostí o účast/ předběžných nabídek/ aukčních hodnot/ návrhů podaných elektronickými prostředky legislativní požadavky jsou popsány v samostatné části této kapitoly Příjem potvrzení výzvy k poskytnutí plnění Příjem žádosti o zadávací dokumentaci/soutěžní podmínky N/A Pokud byla datová zpráva opatřena zaručeným elektronickým podpisem, ověří zadavatel platnost zaručeného elektronického podpisu a výsledek ověření zaznamená k doručené datové zprávě. Se záznamem o ověření platnosti zaručeného elektronického podpisu se dále zachází jako s identifikátorem elektronické podatelny podle vyhlášky č. 496/2004 Sb., vyhláška o elektronických podatelnách Příjem nabídek/ žádostí o účast/ N/A Při komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem nesmí být 42

43 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením předběžných nabídek/ aukčních hodnot/ návrhů podaných elektronickými prostředky Příjem nabídky (či částí kombinovaných nabídek) Příjem předběžné nabídky Příjem žádosti o účast Příjem nových aukčních hodnot Příjem návrhu v soutěži o návrh (plánů a projektů) Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. NIPEZ bude obsahovat funkcionalitu, aby zadavateli nebyl umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání. NIPEZ bude dále obsahovat funkcionalitu, aby: byly splněny požadavky na elektronické podpisy vztahující se k nabídkám, žádostem o účast a k předávání plánů a projektů, uvedené v zákoně č. 227/2000 Sb., mohl být přesně určen čas a datum doručení nabídek, žádostí o účast a předložení plánů a projektů, bylo možné přiměřeně zajistit, že před stanovenými lhůtami nikdo nemůže mít přístup k údajům zaslaným v souladu s těmito požadavky, v případě porušení zákazu přístupu podle předchozího bodu mohlo být přiměřeně zajištěno, že porušení bude spolehlivě zjistitelné, pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů, během různých fází zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob, rozhodnutí oprávněných osob podle předchozího bodu mohlo umožnit přístup k předaným údajům až po předem stanoveném datu, údaje doručené a zpřístupněné v souladu s těmito požadavky mohly zůstat přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat, byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob. Dle vyhlášky č. 329/2006 Sb. je zadavatel v souvislosti s podáváním nabídek dále povinen: uveřejnit ve vyhlášení, případně ve výzvě, elektronickou adresu pro podávání nabídky, poskytnout dodavatelům certifikát veřejného klíče, zaznamenat čas podání nabídky. 43

44 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením Pořizování záznamů o elektronických úkonech Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě N/A Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě Po podání nabídky zadavatel ověří platnost zaručeného elektronického podpisu dodavatele a výsledek ověření zaznamená k doručené nabídce. Se záznamem o ověření platnosti zaručeného elektronického podpisu se dále zachází obdobně jako s identifikátorem elektronické podatelny. Stanovil-li zadavatel v souladu se ZVZ lhůtu pro podání nabídky, zajistí, aby nabídka podaná na elektronickou adresu stanovenou zadavatelem byla: před uplynutím stanovené lhůty dále zpracována v souladu s vyhláškou č. 329/2006 Sb. a uložena v nezměněné podobě do doby jejího otevření. Zadavatel zároveň odešle dodavateli na jeho elektronickou adresu oznámení o jejím doručení a po uplynutí stanovené lhůty označena jako nepřijatelná. Zadavatel v takovém případě odešle dodavateli na jeho elektronickou adresu oznámení o této skutečnosti NIPEZ bude automatizovaně vytvářet záznamy o provedených elektronických úkonech a veškerých dalších činnostech elektronického nástroje. Součástí těchto záznamů musí být alespoň: určení elektronického úkonu nebo další činnosti nástroje, čas provedení úkonu nebo činnosti, identifikace osoby, která elektronický úkon provedla nebo činnost nástroje zahájila, záznam o případném nestandardním výsledku úkonu nebo další činnosti nástroje. Kromě výše uvedených záznamů musí zadavatel zaznamenávat i informace o systémovém stavu elektronického nástroje a synchronizaci času (viz následující část). Veškeré zaznamenané údaje musí být chráněny proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení. Z těchto záznamů o elektronických úkonech musí být možno naplnit povinnosti zadavatele uvedené v ustanovení 148 odst. 3 ZVZ, podle kterého je zadavatel povinen vést v souvislosti se 44

45 Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě zadávacím řízením písemnou evidenci všech úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli, zadavatelem vůči dodavatelům, ÚOHS či Evropské komisi Zaznamenávání času N/A Vyžaduje-li vyhláška č. 329/2006 Sb. nebo ZVZ zaznamenání času elektronického úkonu (dále též "časová informace"), musí NIPEZ použít jako zdroj časové informace: měřidlo času, které je kalibrované podle zákona č. 505/1990 Sb. 32 nebo musí být časová informace poskytovaná operačním systémem NIPEZ navázána na zdroj reprodukující světový koordinovaný čas UTC, například na státní etalon času a frekvence nebo pomocí přijímače Global Positioning System (GPS). Správce NIPEZ je povinen synchronizovat měřidlo času nebo čas měřený operačním systémem s koordinovaným světovým časem alespoň jedenkrát za 24 hodin v průběhu zadávacího řízení. Synchronizace musí být zadavatelem zajištěna i v případě výskytu přestupné sekundy. Měřidlo času musí být správcem NIPEZ chráněno proti neoprávněným zásahům, které by mohly změnit jeho technické nebo metrologické vlastnosti zajišťované kalibrací. Tabulka 10: Funkční požadavky k jednotlivým úkonům Správce NIPEZ bude dokládat splnění výše uvedených požadavků kalibračním listem či dokumentem dokládajícím nejistotu, s níž je časová informace navázána na čas UTC, a to spolu s technickou dokumentací dokládající způsob tohoto navázání 32 Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii. 45

46 5 Vstupy pro návrh a vyhodnocení variant Funkčně má infrastruktura NIPEZ pokrýt celý životní cyklus veřejné zakázky do podpisu smlouvy 33 (podrobné vymezení životního cyklu VZ viz kapitola 4.1), tj. postupy pro: Plánování a přípravu všech VZ, Realizaci zadávacích řízení až do okamžiku uzavření smlouvy, Objednávání komodit na základě uzavřených smluv (výhledová funkcionalita pro fázi rozvoje NIPEZ), Platební a zúčtovací styk (výhledová funkcionalita pro fázi rozvoje NIPEZ). Hlavním cílem spojeným s vytvářením NIPEZ je nabídnout zadavatelům komplexní funkcionalitu pro podporu procesů zadávání veřejných zakázek a dosáhnout tak nárůstu počtu a finančního objemu VZ zadávaných elektronicky (kombinovaně či plně elektronicky dle specifik předmětu VZ) u všech kategorií zadavatelů. Infrastrukturu pokrývající celý životní cyklus veřejné zakázky lze v podmínkách ČR realizovat ve více variantách. Všechny varianty však musí zajistit zadavatelů obsahově stejnou funkcionalitu. Funkcionalita NIPEZ je z tohoto důvodu ve všech variantách shodná s tím, že jednotlivé varianty se liší v následujících parametrech: Centralizace či decentralizace vytvoření a provozování infrastruktury pro elektronické zadávání VZ, Míra zachování konkurenčního prostředí mezi provozovateli elektronických nástrojů, Možnost zachování a provozování stávajících řešení elektronických nástrojů v rámci elektronizace VZ v ČR již byly zrealizovány investice do elektronické infrastruktury, např. e-tržiště pro veřejnou správu (GEM), existující elektronické nástroje (atestované i neatestované) atd. Cílem je proto při návrhu variant NIPEZ vycházet z tohoto stavu a uvážení celkové ekonomické efektivity, Potřeba novelizovat legislativu upravující zadávání veřejných zakázek atd. V této kapitole jsou vymezeny základní stavební kameny (tj. komponenty/ moduly NIPEZ), ze kterých jsou jednotlivé varianty sestaveny. Základní varianty zajištění příslušné infrastruktury jsou uvedeny v kapitole 6 této závěrečné zprávy. Zhodnocení variant z pohledu kvantitativních a kvalitativních kritérií je uvedeno v kapitole 7 této závěrečné zprávy. 33 Elektronizace se v praxi týká širšího procesu, než je samotný proces zadávání veřejných zakázek, který začíná uveřejněním oznámení/odesláním výzvy a končí podepsání smlouvy s vybraným uchazečem. Dochází například k širšímu využívání elektronických objednávkových systémů či elektronických zúčtovacích a platebních systémů. Takto široký proces bývá označován jako Public eprocurement (dále též eprocurement ) a pokrývá jak fáze plánování a přípravy VZ, tak i fáze následující po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem (tj. elektronické objednávání, elektronické zúčtování a platby). Obvyklé fáze eprocurementu jsou následující: Plánování veřejné zakázky, Příprava veřejné zakázky, Enotification uveřejňování zákonem stanovených informací o veřejné zakázce, Etendering sestavení nabídek uchazeči a jejich podání zadavateli, Eawarding fáze začínající sestavením komise pro otevírání obálek a následným otevřením obálek s nabídkami. Otevírání nabídek může být rovněž automatizováno. Je ukončeno výběrem nejvhodnější nabídky, Econtracting uzavření smlouvy o veřejné zakázce s vybraným dodavatelem s využitím zaručeného elektronického podpisu, Eordering fáze vystavování objednávek zadavatelem dle podmínek stanovených ve smlouvě. Dodávky mohou být jednorázové či dílčí. Objednávkové systémy budou využívány zejména v případě rámcové smlouvy, ale jsou využitelné i v případě jednorázových zakázek, Einvoicing fakturace ceny za dodávku předmětu veřejné zakázky dodavatelem. 46

47 5.1 Vymezení vstupů pro řešení NIPEZ V této kapitole jsou vymezeny základní prvky NIPEZ, prostřednictvím nichž jsou obsahově definovány jednotlivé varianty vymezené v kapitole 6. Mezi tyto základní prvky NIPEZ patří: Technická specifikace NIPEZ, Elektronické nástroje národní, individuální, E-tržiště pro veřejnou správu, Informační systém o veřejných zakázkách (IS VZ) ve smyslu ustanovení 157 ZVZ, Míra závaznosti používání NIPEZ, Vymezení rámcového přístupu ke standardizaci komodit. Základní prvky NIPEZ jsou věcně vymezeny v následujících podkapitolách Technická specifikace Technickou specifikací NIPEZ je myšlen dokument, který bude obsahovat detailní požadavky na: Funkčnost modulů/komponent NIPEZ ke každému z modulů budou zpracovány požadavky na funkčnost modulů, které budou odvinuty zejména od: Podporovaných režimů zadávacích řízení do rozsahu funkcionality budou zařazena zadávací řízení upravená v ZVZ i zadávací řízení, která jsou mimo režim ZVZ (tj. půjde o zadávací řízení typicky používaná v organizacích zadavatelů upravená v jejich vnitřních předpisech), Podporovaných rozsahů elektronizace na škále evidence s procesní podporou, provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě až po plně elektronická zadávací řízení a integraci s jinými informačními systémy, Vazby na jiné moduly rozsahy vyměňovaných dat, komunikace mezi moduly v průběhu životního cyklu VZ, Rozhraní na jiné IS (relevantní informační systémy pro egovernment v ČR, vnitřní systémy zadavatelů) rozsahy vyměňovaných dat, vztahy mezi všemi systémy atd., Shodu jednotlivých modulů/komponent NIPEZ s legislativními požadavky, příp. obecnými standardy pro životní cyklus informačních systémů Zajištění změnových řízení ve vazbě na změny legislativy vzhledem k častým změnám legislativy bude technická specifikace obsahovat požadavek na konfigurovatelnost NIPEZ. Technická specifikace bude zohledňovat legislativní rámec pro zadávání veřejných zakázek, jeho případné změny a různorodost zadavatelů veřejných zakázek. Specifikace bude zpracována jako technologicky neutrální, tzn. že bude umožňovat využití/nasazení různých technologických platforem, pokud budou splněny požadavky dané specifikací. Technická specifikace bude zpracována pro následující moduly/komponenty NIPEZ: Národní elektronický nástroj, IS VZ US, E-tržiště pro veřejnou správu, Individuální elektronické nástroje. Technická dokumentace musí být dostatečně obecná, aby jí bylo možné použít jako hlavní část zadávacích podmínek k vývoji a provozu jednotlivých modulů/komponent NIPEZ (nesmí předurčit, zdali půjde o implementaci balíkového SW nebo o vývoj na zakázku nebude-li rozhodnuto jinak). Technická specifikace (pro jakýkoli IS, viz výše) bude obsahovat výstupy z analýzy funkčních a technických požadavků v následující struktuře: Definice systému Systémové požadavky Softwarové požadavky. Část Definice systému bude strukturována následujícím způsobem: Záměry a cíle, 47

48 Předpoklady a omezení, Konceptuální modely: Kontext IS, Procesní model, Upřesnění a prohloubení popisu a klasifikace okolních systémů, Rozpracování rozhraní do většího detailu (např. identifikace atributů datových entit, které se budou rozhraním přenášet, upřesnění kdy a za jakých okolností se data budou přenášet, odhady objemu přenášených dat apod.). Detailní procesní model postihující aspekty všech typů VZ. Základní stavební části IS. Rozpracování a upřesnění funkcionalit. Konceptuální datový model. Popis a znázornění vztahů mezi jednotlivými datovými entitami. Část Systémové požadavky bude obsahovat požadavky kladené na IS jako na celek. Systémové požadavky budou členěny na: Požadavky na produkt seznam a popis požadavků na systém, jako celek, Požadavky na procesy omezení pro implementaci/vývoj (dána omezeními zadavatelů, uchazečů a třetích stran). Část Softwarové požadavky budou definovat uživatelské funkční a nefunkční požadavky. Softwarové požadavky budou zpracovány ve struktuře: Definice softwarových požadavků seznam a klasifikace funkčních a nefunkčních (tj. kvalitativní) požadavků (např. formát: ID požadavku, Název požadavku, kdo ho identifikoval, funkční oblast), Specifikace softwarových požadavků seznam a klasifikace funkčních a nefunkčních požadavků. Navíc obsahuje popis požadavku a označení jeho priority Elektronické nástroje národní či individuální Národní elektronický nástroj (modul Administrace VZ ) Informační systém obsahující komplexní funkcionalitu zejména pro: Plánování a přípravu všech VZ, vč. Procesní podpory zadavatele v průběhu přípravy a samotného zadávacího řízení, tj. Realizaci zadávacích řízení až do okamžiku uzavření smlouvy, Ucelenou evidenci zadávacích řízení v organizaci/resortu zadavatele pro účely řízení, monitoringu, statistický rozborů, analýz o skladbě prováděných nákupů, Možnost provádět vybrané či všechny úkony v zadávacím řízení v elektronické podobě, Další podpůrné funkce (např. Možnost generování výstupních dokumentů VZ do přednastavených šablon, podporu oběhu dokumentů atd.). Národní elektronický nástroj (NEN) vytvoří a bude provozovat MMR s tím, že NEN budou moci používat všechny kategorie zadavatelů. NEN budou používat především ti zadavatelé/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury nebo kteří nechtějí využívat elektronické nástroje komerčních provozovatelů. NEN bude podporovat všechny zadávací postupy a rozsahy elektronizace uvedené v kapitole 4.3 a 4.4. NEN bude vyvinut dle podrobných požadavků stanovených v technické specifikaci dle předchozí kapitoly. Individuální elektronické nástroje (modul Administrace VZ ) Informační systémy s více či méně ucelenou funkcionalitou pro zadávání veřejných zakázek, které si vytvářejí ti zadavatelé (resorty), kteří nechtějí používat národní elektronický nástroj. Všechny posuzované varianty s výjimkou varianty V5, počítají s koexistencí národního elektronického nástroje a individuálních elektronických nástrojů jednotlivých zadavatelů/resortů. Zadavatelé, kterým bude uložena povinnost používat ve stanoveném rozsahu elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek, budou povinni vytvořit své elektronické nástroje či upravit stávající elektronické nástroje dle požadavků technické specifikace NIPEZ (viz kapitola 5.1.1). 48

49 5.1.3 E-tržiště pro veřejnou správu Definice e-tržiště pro veřejnou správu v rámci NIPEZ E-tržištěm se rozumí webová aplikace provozovatele, umožňující elektronické zadání veřejné zakázky v některém ze stanovených zadávacích řízení. E-tržiště je plně elektronický systém, tj. všechny úkony v zadávacím řízení provádí zadavatel i dodavatel v elektronické podobě. Je důležité zdůraznit, že v rámci variant NIPEZ nejde o stávající model e-tržišť 34 pro veřejnou správu, která jsou provozována na základě usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. Jde o model e-tržišť, jehož základní parametry budou podrobně vymezeny v souladu s opatřením J.6 Národního plánu s názvem Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu. E-tržiště budou v rámci nové strategie obsahově vymezeny: Rozsahem komodit, které budou prostřednictvím e-tržiště zadávány (půjde o standardizovatelné komodity ve smyslu kapitoly 5.3), Konkrétními druhy zadávacích řízení, které budou e-tržiště podporovat, Dalšími funkcionalitami, které budou muset e-tržiště dle technické specifikace zajišťovat, Závaznými pravidly pro fungování E-tržišť stanovenými ze strany správce e-tržišť, tj. MMR. Funkcionalita tržišť představuje podmnožinu funkcionality národního elektronického nástroje. Rolí E-tržišť je nabídnout zadavatelům prostředí pro střet nabídky s poptávkou s minimálními transakčními náklady. Z tohoto důvodu budou E-tržiště podporovat pouze plně elektronická zadávací řízení. Zadavatelům, kterým bude stanovena povinnost používat E-tržiště pro konkrétní předměty VZ, nebudou tyto VZ zadávat prostřednictvím národního elektronického nástroje (viz dále). Prostřednictvím e-tržiště budou VZ zadávány výhradně elektronicky, tj. VZ u nichž je možno hodnotit nabídky automatickou metodou hodnocení (ve smyslu ustanovení 74 odst. 2 ZVZ). Půjde tedy o VZ, u nichž předmět umožňuje zejména: Podávat nabídky s využitím elektronického katalogu ve smyslu ustanovení 149 odst. 5 ZVZ, Využít elektronickou aukci. Neexistují-li doklady k prokázání kvalifikace v elektronické podobě a ani tyto doklady nelze převést do elektronické podoby autorizovanou konverzí ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., předloží dodavatel zadavateli tyto doklady v listinné podobě ve lhůtě pro podání nabídek. E-tržiště budou vyvinuta v souladu s požadavky technické specifikace NIPEZ (viz kapitola 5.1.1). Podporované zadávací postupy v rámci e-tržiště V rámci funkcionality e-tržišť budou vytvořeny funkcionality pro následující zadávací postupy: Veřejné zakázky malého rozsahu, Plně elektronické zadávací řízení s oslovením více dodavatelů, vč. možnosti využití e-aukce v těchto zadávacích řízeních více druhů zadávacího řízení dle výše limitů, Zadání VZ formou e-aukce, Elektronické zadávání VZ na základě rámcové smlouvy s více uchazeči (tj. minitendry) jde o analogii se specifickým postupem dle 92 ZVZ, i když se podle ZVZ nepostupuje. Veřejné zakázky podlimitní. Plně elektronické zjednodušené podlimitní řízení, Elektronické zadávání VZ na základě rámcové smlouvy s více uchazeči (tj. minitendry) jde o specifický postup dle 92 ZVZ. Funkcionalita e-tržiště bude zahrnovat pouze ty druhy zadávacích řízení, ve kterých dochází k soutěži mezi dodavateli. Přes e-tržiště nebudou zadávány VZ tzv. přímým zadáním (tj. při aplikaci výjimky dle ustanovení 18 ZVZ nebo analogicky výjimky v případě VZMR). 34 K datu zpracování této závěrečné zprávy fungují v ČR následující e-tržiště pro veřejnou správu: B2B Centrum, provozovatel B2B Centrum a.s., AllyGeM, provozovatel ECONOMY.CZ, s.r.o. 49

50 Vazby e-tržišť na národní elektronický nástroj či individuální elektronické nástroje Zadavatelům, kterým bude uložena povinnost používat e-tržiště pro zadávání VZ budou postupovat následujícím způsobem: Zadavatel VZ založí do modulu Administrace VZ (tj. do národního elektronického nástroje) nebo do individuálního elektronického nástroje, V daném místě workflow vybere zadavatel provozovatele e-tržiště, prostřednictvím nějž bude VZ elektronicky zadána, Modul Administrace VZ /individuální elektronický nástroj předá definovanou dávku dat do zvoleného e-tržiště prostřednictvím rozhraní, Po zadání VZ prostřednictvím e-tržiště, předá e-tržiště definovanou dávku dat do modulu Administrace VZ /individuálního elektronického nástroje, aby zadavatel mohl pokračovat v přednastaveném workflow dle kategorie konkrétní VZ. Zadavatelé, kteří budou chtít VZ zadávat prostřednictvím e-tržiště dobrovolně, budou postupovat rovněž výše uvedeným způsobem Informační systém o VZ Informační systém o veřejných zakázkách je v souladu s ustanovením 157 odst. 1 ZVZ informačním systémem veřejné správy. IS VZ obsahuje zejména funkcionalitu pro plnění zákonem stanovených povinností: zadavatelů v oblasti uveřejňování informací o veřejných zakázkách (viz ustanovení 146 ZVZ), a to prostřednictvím uveřejňovacího subsystému IS VZ (IS VZ US). MMR v oblastech. vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů (viz ustanovení 125 a násl. ZVZ), vedení black listu (po novelizaci ZVZ), vedení seznamu systémů certifikovaných dodavatelů (viz ustanovení 135 odst. 5 ZVZ), zajištění statistických výstupů o veřejných zakázkách (zejména dle ustanovení zadávacích směrnic ES). Z pohledu projektu NIPEZ je IS VZ US označováno jako Jednotný uveřejňovací systém, který je jednotným místem, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o VZ. Jednotný uveřejňovací systém bude v cílovém stavu projektu NIPEZ zajišťovat následující funkce: Uveřejňování informací dle požadavků ZVZ (nyní je zajišťováno uveřejňovacím subsystémem IS VZ ve smyslu ustanovení 146 odst. 4), Vedení seznamu profilů zadavatelů ve smyslu ustanovení 17 písm. G) ZVZ (vyžaduje novelizaci ZVZ), Vedení seznamu e-tržišť pro veřejnou správu s odkazem na seznam uveřejňovaných informací o VZ zadávaných na příslušném e-tržišti, Dobrovolné uveřejňování informací o VZ, u kterých ZVZ povinnost uveřejnění nestanoví (např. informace o VZMR). 5.2 Míra závaznosti Závazností se rozumí povinnost využívat infrastrukturu NIPEZ v definovaném rozsahu. Účelem závaznosti je rychlé rozšíření elektronických nástrojů do zadávací praxe a maximalizace přínosů vyplývajících z elektronizace. Pro podporu a rychlé rozšíření elektronických nástrojů do zadávací praxe je v jednotlivých variantách zváženo zavedení povinnosti používat informační a komunikační technologie při zadávání VZ pro vybrané či všechny kategorie zadavatelů. Kromě varianty plné centralizace (viz varianta V5 v kapitole 6) není povinné používání elektronických nástrojů vztaženo ke konkrétnímu nástroji (tedy ani národnímu elektronickému nástroji NIPEZ), ale bude stanoveno obecně, tj.: V technické specifikaci NIPEZ budou stanoveny minimální požadavky na funkcionalitu, kterou musí zadavatel, jemuž byla povinnost používat elektronický nástroj, zajistit (např.: kompletní evidence zadávaných VZ v organizaci zadavatele nad stanovenou bagatelní částku), 50

51 Zadavatel/resort si zajistí vývoj elektronického nástroje dle požadavků technické specifikace a vnitřních předpisů zadavatele či použije národní elektronický nástroj (pokud v příslušné variantě existuje) nebo elektronický nástroj komerčního provozovatele, který bude splňovat požadavky stanovené v technické specifikaci NIPEZ, Zadavatel může využít stávající elektronický nástroj, který používá s tím, že zajistí jeho případnou úpravu dle technické specifikace NIPEZ. Konkrétní nastavení míry závaznosti vzhledem k NIPEZ je uvedeno v následujících kapitolách. Pro stanovení závaznosti používání infrastruktury NIPEZ či jejích částí je klíčová možnost vlády ovlivňovat (řídit) chod jednotlivých kategorií zadavatelů. V zásadě vláda ČR může uložit povinnost svým podřízeným složkám zejména ústředním orgánům státní správy a nemůže zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, většiny dotovaných a sektorových zadavatelů NIPEZ je proto konstruován s následující mírou závaznosti (povinnosti): Povinnost může být stanovena ústředním orgánům státní správy a jejich vybraným podřízeným organizacím, a to na základě řídicího aktu vlády ČR (např. usnesením či nařízením vlády ČR). Pro ostatní zadavatele bude používání infrastruktury NIPEZ dobrovolné, tj. u těch úkonů, které lze elektronizovat, se budou moci rozhodnout, zda je budou provádět elektronicky, a to např. prostřednictvím národního elektronického nástroje (NEN). Komoditní požadavek ohledně používání e-katalogů, e-aukcí, DNS či jiných postupů se na tyto subjekty vztahovat nebude. Výhledově se pro další fázi projektu může uvažovat následující míra závaznosti (povinnosti): Povinnost může být stanovena vybraným či všem kategoriím zadavatelů přímo ze zákona 35. Zákonem lze zasahovat do působnosti všech kategorií zadavatelů. Konkrétní nastavení míry závaznosti používání NIPEZ je uvedeno v kapitole V platném znění ZVZ je například stanovena zákonná povinnost pro všechny kategorie zadavatelů uveřejňovat stanovené informace o veřejných zakázkách v IS VZ US (viz 146 ZVZ). 51

52 5.3 Standardizace komodit v NIPEZ Standardizace komodit v NIPEZ Kapitola Standardizace komodit v NIPEZ je rozdělena do dvou základních částí. V první (popisné a analytické) části je nastíněn současný stav v ČR. V druhé (návrhové) části je rámcově popsán přístup pro určení povinnosti vzhledem ke standardizovatelnosti komodit a vysvětlen postup, kterým bylo odvozeno % standardizovaných komodit pro účely návrhu NIPEZ. Pro první (popisnou a analytickou) část byl zvolen následující přístup: Popis a zhodnocení současného stavu standardizace v ČR Rekapitulace opatření z Národního plánu Popis a zhodnocení přístupů k taxonomii nákupu (národní a světová) vč. doporučení taxonomie pro stanovení výčtu povinných standardních komodit Pro druhou část (návrhovou) byl zvolen následující přístup: Návrh definice standardní komodity Popis přístupu pro určení výčtu povinných standardních komodit z vybrané taxonomie Závěrečné doporučení pro práci s identifikovanými standardními skupinami komodit Určení % standardních komodit v rámci finančního objemu veřejných zakázek malého rozsahu a podlimitních VZ na straně jedné a nadlimitních VZ na straně druhé Současný stav Veřejná správa má v nákupu povinnost používat klasifikaci vydanou Evropskou komisí, tzv. Common Procurment Vocabulary (CPV). 36 Limity jejího současného využití jsou následující: Standardizace komodit hraje v návrhu NIPEZ klíčovou úlohu, až na drobné výjimky jsou pro standardizované komodity předepsány plně elektronické zadávací postupy vč. e-aukce Cílem této kapitoly proto je: Navrhnout přístup ke stanovení výčtu povinných standardních komodit Určit % standardních komodit v rámci finančního objemu VZMR + podlimitu na straně jedné a nadlimitu na straně druhé. Řešitelé vycházeli z výsledků národních a světových taxonomií, vlastních znalostních databází a dat z IS VZ US. Přístup k řešení byl proveden ve dvou základních částech. Z provedené analýzy vyplývá následující: Taxonomie zavedená EU tzv. Common Procurement Vocabulary (CPV) je vhodná pro určení výčtu standardizovaných komodit 25-35% z celkového finančního objemu v kategorii VZMR + podlimit je referenční benchmark připadající u veřejného zadavatele na standardizované komodity % z celkového finančního objemu v kategorii nadlimit je referenční benchmark připadající u veřejného zadavatele na standardizované komodity. EK ukládá povinnost aplikovat CPV pouze pro nadlimitní VZ (zejména pro účely uveřejňování informací o VZ v TED). Český ZVZ rozšířil povinnost klasifikovat předmět VZ prostřednictvím klasifikace CPV i na podlimitní VZ, neexistuje centrální metodická kontrola, zdali byl zadán detailní kód(y), který nejlépe popisuje nákup a nikoli pouze agregovaná kategorie, např. stavební práce, CPV klasifikace neslouží svému hlavnímu účelu zvýšení přehledu jak pro dodavatele (jednoduší vyhledávání vhodných nákupních příležitostí), tak pro zadavatele (výdajová analýza, vhodný zadávací postup, resp. stanovení optimální nákupní strategie). Jistý náhled na výdaje státu, byť ve velmi agregované podobě, poskytuje tzv. druhová skladba výdajů státního rozpočtu (třída 5 Běžné výdaje). Informace z tohoto názvosloví jsou nicméně díky své nízké vypovídající hodnotě pro praktické porozumění výdajům velmi málo vypovídající. 36 Nařízení Evropské komise č. 213/

53 5.3.2 Opatření z Národního plánu Národní plán elektronického zadávání VZ pro období (dále jen Národní plán) uvádí kategorizaci komodit jako důležitý předpoklad pro dosažení úspor z elektronického zadávání. Konkrétně vyjmenovává potřebu následujícího: Nasadit elektronické nástroje na co nejširší spektrum komodit, pro které je elektronické zadávání vhodné, Ustavit jednoho či více centrálních zadavatelů, kteří centrálně nakupují komodity vhodné pro elektronický nákup, přičemž základním předpokladem je stanovení komodit a jejich typů vhodných k centralizaci a následně elektronickému nákupu. Na základě této potřeby vymezuje Národní plán následující opatření, která je nutno realizovat: Vymezit komodity vhodné pro elektronický nákup a poskytnout zadavatelům cílenou podporu k přechodu na elektronické zadávání veřejných zakázek u těchto komodit provedení kategorizace komodit a přiřazení vhodných elektronických postupů, Připravit pilotní projekt s centrálním zadavatelem zaměřený na elektronický nákup komodit v portfoliu centrálního zadavatele. Součástí pilotního projektu bude vznik metodiky standardizace komodit a agregace u vybraných komodit a návrh informačního systému pro agregaci poptávek zadavatelů. V souladu s opatřeními Národního plánu je proto nutné provést kategorizaci komodit a přiřazení vhodných elektronických postupů pro všechny komodity (viz kap. 4.4 ). U jasně kategorizovatelných (nekomplexních) komodit pak aplikovat plně elektronické zadávací postupy, tj. elektronické katalogy a e-aukce Zhodnocení světových a domácích přístupů ke standardizaci Taxonomie popisující komodity jde z hlediska míry detailu rozdělit do dvou hlavních kategorií: Taxonomie popisující komodity rámcově -> vhodné např. pro definici komoditní povinnosti nebo výdajovou analýzu, Taxonomie popisující komodity detailně (oborově specificky) -> určené pro přesný popis předmětu VZ, na jehož základě je nabízena cena. Následující tabulka shrnuje vybrané přístupy ke standardizaci, které svým rozsahem mohou obsáhnout popis výdajů státního rozpočtu a umožnit stanovení národního výčtu komoditní povinnosti (rámcový popis viz níže): 37 Národní plán elektronického zadávání veřejných zakázek pro období , kap. 3.3 Podpora aktivit, které povedou ke zvýšení úspor z elektronického zadávání 53

54 Č. Přístup Nadnárodní/národní/soukromý Klady Zápory Hodnocení 1 Druhová skladba státního rozpočtu (kap. 5 Běžné výdaje) Národní - ČR Zavedené v národním účetnictví Velmi obecné Nepostačuje analýze výdajů X 2 SKP Národní - ČR Přes 4500 položek v druhovém členění Vhodné pro veřejný sektor Pouze národní názvosloví Není aplikován v soukromé sféře Menší míra detailu a popisnosti Aktualizace s dlouhou periodou Není možné používat pro plnění informačních povinností vzhledem k EU X 3 CPV EU Vytvořen konzultací s privátní sférou s ohledem na státní výdaje Přes 9000 položek v druhovém Aktualizace s dlouhou periodou členění a 1000 doplňkových Není příliš aplikovaný v soukromé Povinné používání pro nadlimitní VZ sféře v celé EU (český ekvivalent) Předpokládaný další rozvoj 4 UNSPC Globální - Spojené národy provozuje GS1 a slučuje se s č. 5 Rozsáhlé detailní druhové členění v 55 kategoriích, přes položek Globální kód Pravidelně aktualizované Široce používané v soukromé sféře Neexistuje český ekvivalent Není možné používat pro plnění informačních povinností vzhledem k EU? 5 GS1 čárové kódy Globální 6 ecl@ss 7 Ariba Sourcing Taxonomy Národní iniciativa německého průmyslu (neziskové) Soukromý Tabulka 11: Přístupy ke standardizaci a popisu výdajů Členění v 36-ti segmentech v tzv. cihlové struktuře Globální kód - dominatní v maloobchodě, aplikace v soukromé sféře Pravidelně aktualizované Neexistuje český ekvivalent Není možné používat pro plnění informačních povinností vzhledem k EU Neexistuje český ekvivalent Hierarchické členění Není možné používat pro plnění Vhodné pro e-katalogy a e-business informačních povinností vzhledem k Pravidelně aktualizované a široce EU využívané Méně vhodné pro veřejné výdaje Hierarchické členění Vhodné pro analýzu u velkých společností a soukromých podniků Pravidelně aktualizované Neexistuje český ekvivalent Není možné používat pro plnění informačních povinností vzhledem k EU Méně vhodné pro veřejné výdaje X X X Jako nejvhodnější taxonomii pro určení národní komoditní povinnosti považujeme CPV kód s tím, že je možné zvážit využití UNSPC kategorizace. Oproti CPV totiž UNSPC kód nabízí možnost zpodrobnit popis téměř jakékoli komodity. Na základě definované povinnosti odvozené od CPV kódu by měl každý zadavatel samostatně definovat konkrétní předmět VZ. To lze zajistit vlastním popisem nebo použitím všeobecně uznávaných oborově specifických komoditních číselníků, které detailně popisují předmět VZ, v ČR jedná se o následující: Číselník SÚKL je používaný v oblasti léků a léčivých přípravků nebo číselník ÚRS. Číselník SÚKL je veden Státním ústavem pro kontrolu léčiv a je v něm uveden seznam léčivých přípravků registrovaných v ČR, léčivých přípravků, pro něž byl schválen specifický léčebný program, a potravin pro zvláštní lékařské účely, Pro oblast stavebních prací se používá tzv. cenová soustava ÚRS, která obsahuje zejména Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP), Rozpočtové ukazatele (RUSO) a Ceníkové položky (HSV, PSV, M). Umožňuje tak přesně stanovit předmět plnění VZ pro stavební práce, nebo sestavit přesný položkový stavební rozpočet. Oba tyto číselníky jsou všeobecně uznávané odbornou veřejností a zadavateli a budou součástí NIPEZ. 54

55 5.3.4 Přístup k určení výčtu komoditní povinnosti vymezení standardizovatelné komodity Jako první krok jsme vymezili standardizovatelnou komoditu viz níže 38 Standardizovatelná komodita je zboží nebo služba, kterou lze jednoduše dodat a téměř okamžitě v její dodávce substituovat dodavatele. Neexistuje u ní nutnost udržovat strategické nebo dlouhodobé partnerství s dodavatelem a v případě selhání dodavatele nehrozí pro odběratele škody nebo dopady závažnějšího či podstatného charakteru. Společným znakem těchto komodit je dále to, že k jejich nákupu postačí nekomplexní technické specifikace produktů, případně nákresy, které většinou vycházejí z všeobecně uznávaných standardů nebo norem, příp. k jejich pochopení není nutné odborné vzdělání. K spolehlivému nacenění těchto komodit není nutná inspekce na místě nebo např. osobní jednání. Opakem standardizovatelných komodit jsou komodity atypické. Atypické komodity nebudou předmětem standardizace NIPEZ. Z hlediska výkonu veřejné správy je takovou atypickou komoditou např. veřejná zakázka na územně-plánovací dokumentaci, nebo územně plánovací podklady Přístup k určení výčtu komoditní povinnosti práce s CPV kategoriemi Pro určení konkrétního výčtu komoditní povinnosti doporučujeme aplikovat na vybranou CPV nákupní taxonomii tzv. vylučující kritéria. V případě, že takové kritérium nabude negativní hodnoty, je komoditní skupina nebo komodita z celého souboru vyloučena. Mezi tato kritéria doporučujeme zařadit následující: Vhodnost výdaje pro veřejný sektor Posouzení, zda je kategorie vhodná z hlediska spotřeby veřejného sektoru. Vyloučeny byly např. čistě průmyslové kategorie, Soulad s definicí standardizovatelné komodity Posouzení, zda je kategorie rámcově vhodná z hlediska definice standardizace viz předchozí kapitola. Aplikaci těchto kritérií na CPV taxonomii lze shrnout do následujících kroků: 1. V rámci celého CPV souboru doporučujeme nejdříve identifikované hlavní komoditní kategorie (obsahují šest a více nul) a tyto kategorie rámcově posoudit tzv. vylučujícími kritérii. 2. U vhodných kategorií z bodu 1. (všechna vylučující kritéria kladná) posoudit vylučujícími kritérii dílčí podkategorie (obsahují čtyři a více nul) 3. U vhodných kategorií z bodu 2 (všechna vylučující kritéria kladná) posoudit vylučujícími kritérii dílčí podkategorie (obsahují tři a více nul) 4. V rámci kategorií z bodu 3 výčtově uvést povinné komoditní skupiny (obsahují dvě a více nul), a druhy produktů/služeb v rámci nich, které splňují všechny vylučující kritéria. Následující obrázek demonstruje výše popsanou aplikaci vylučovacích kritérií na CPV kódy. 38 Kritéria, která jsou v této slovní definici popsána jsou standardně ve výdajových analýzách exaktně kvantifikována, aby mohla být analyticky/maticově vyjádřena v korelaci s celým výdajem organizace a dalšími kritérii. Definice vychází jak z dostupné praxe, tak z analytického aparátu procurmentu např. tzv. Kraljic matice. 55

56 Krok č. 1 Hlavní komoditní CPV kategorie (6a více nul) Krok č. 2 identifikovanécpv podkategorie (čtyři a více nul) Krok č. 3 identifikované CPV podkategorie (tři a více nul) Krok č. 4 výsledné povinné CPV podkategorie ( základní položky - dvě a méně nul) Počet základních CPV položek se postupně snižuje Kategorie 1 Kategorie.. Kategorie.. Kategorie.. Kategorie.. Kategorie 1 Kategorie.. Kategorie.. Kategorie.. Kategorie.. Kategorie 1 Kategorie.. Kategorie.. Kategorie.. Kategorie 1 Kategorie n Kategorie n Kategorie n Kategorie n Míra detailu komodityse postupným vylučováním zpřesňuje od zastřešující kategorie (šest a více nul) na úroveňpo dílčí/základní položky (dvě a méně nul) Graf 12: Přístup k určení výčtu standardizovatelných komodit v rámci CPV klasifikace Případová studie z následující kapitoly tento postup konkrétně demonstruje na Hlavní komoditní CPV kategorii Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby mimo nábytek a balíky program Případová studie k určení výčtu komoditní povinnosti v CPV kategorii V rámci následujícího souboru všech hlavních komoditních CPV kategorií (šest a více nul) byla v prvním kroku identifikována kategorie Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby mimo nábytek a balíky program, která splňuje obě vylučující kritéria viz tabulka níže. 56

57 Č. CPV kód Popis kategorie Produkty zemědělství, hospodářské produkty, produkty akvakultury, lesnictví a související produkty Ropné produkty, paliva, elektrická energie a ostatní zdroje energie Produkty těžebního průmyslu, kovové suroviny a související produkty Potraviny, nápoje, tabák a související produkty Zemědělské stroje Oděvy, obuv, brašnářské výrobky a doplňky Usně a textilie, plastové a pryžové materiály Tiskařské výrobky a související produkty Chemické výrobky Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby mimo nábytek a balíky programů Vhodné pro veřejný sektor Neposuzováno v rámci případové studie Ano Odpovídá definici standardizovatelné komodity Neposuzováno v rámci případové studie Ano Elektrické strojní zařízení, přístroje, zařízení a spotřební materiál, osvětlení Rozhlas, televize, komunikace, telekomunikace a související zařízení Zdravotnické přístroje, farmaceutika a prostředky pro osobní péči Přepravní zařízení a pomocné výrobky pro přepravu Bezpečnostní, hasičské, policejní a ochranné vybavení Hudební nástroje, sportovní zboží, hry, hračky, materiál pro řemeslné a umělecké práce a příslušenství Laboratorní, optické a přesné přístroje a zařízení (mimo skel) Nábytek (včetně kancelářského), zařízení interiéru, domácí spotřebiče (mimo osvětlení) a čisticí prostředky Shromážděná a upravená voda Průmyslové stroje Stroje pro hlubinné a povrchové dobývání a stavební stroje Stavební konstrukce a materiály; pomocné výrobky pro konstrukce (mimo elektrické přístroje) Stavební práce Balíky programů a informační systémy Opravy a údržba Instalační a montážní služby (mimo programového vybavení) Pohostinství a ubytovací služby a maloobchodní služby Přepravní služby (mimo přepravu odpadů) Pomocné a doplňkové dopravní služby; provozování cestovních agentur Poštovní a telekomunikační služby Veřejné služby Finanční a pojišťovací služby Realitní služby Architektonické, stavební, technické a inspekční služby Informační technologie: poradenství, vývoj programového vybavení, internet a podpora Výzkum a vývoj a související služby Administrativa, ochrana a sociální zabezpečení Služby vztahující se k ropnému a plynárenskému průmyslu Zemědělské, lesnické, zahradnické služby a služby v oblasti akvakultury a včelařství Obchodní služby: právní, marketingové, poradenské služby, nábor zaměstnanců, tiskařské a bezpečnostní služby Vzdělávání a školení Zdravotní a sociální péče Kanalizace, odstraňování odpadu, čištění a ekologické služby Rekreační, kulturní a sportovní služby Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům Neposuzováno v rámci případové studie Tabulka 11: Případová studie - analýza hlavních komoditních CPV kategorií (šest a více nul) Neposuzováno v rámci případové studie V druhém kroku byly v rámci této kategorie identifikovány pod-kategorie se čtyřmi a více nulami a opět aplikována vylučující kritéria. Ta, která vyhovují oběma těmto kritériím, jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce. Kategorie s pěti nulami Kancelářské strojní zařízení a potřeby mimo počítače, tiskárny a nábytek není vybraná, neboť alespoň jedna její pod-kategorie nesplňuje obě vylučující kritéria. 57

58 Č. CPV kód Popis kategorie Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby mimo nábytek a balíky programů Vhodné pro veřejný sektor Odpovídá definici standardizovatelné komodity Kancelářské strojní zařízení a potřeby mimo počítače, tiskárny Ano Ano Stroje na zpracování textu Ano Ne Zařízení pro fotokopírování a ofsetové tiskařské zařízení Ano Ano Zařízení pro pošty Ano Ne Počítací a účtovací stroje Ano Ano Psací stroje Ano Ano Karty se zabudovaným magnetickým proužkem Ano Ne Štítkovací stroje Ano Ne Stroje na razítkování a vypisování šeků Ne Ne Různé kancelářské zařízení a potřeby Ano Ano Tabulka 12: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (čtyři a více nul) V rámci třetího kroku byla vybrána podkategorie Zařízení pro fotokopírování a ofsetové tiskařské zařízení a v té byla ve všech jejích podkategoriích (tři a více nul) identifikována shodnost obou kritérií (viz tabulka níže). Č. CPV kód Popis kategorie Vhodné pro veřejný sektor Odpovídá definici standardizovatelné komodity Zařízení pro fotokopírování a ofsetové tiskařské zařízení Zařízení fotokopírování a termokopírování Ano Ano Kancelářské ofsetové tiskařské stroje Ano Ano Kancelářské stroje Ano Ano Části a příslušenství kancelářských strojů Ano Ano Části a příslušenství fotokopírovacích strojů Ano Ano Tabulka 13: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (tři a více nul) V rámci čtvrtého kroku byla vybrána kategorie Zařízení fotokopírování a termokopírování a v té byly všechny základní položky vyhodnoceny jako vhodné pro standardizaci. Tyto položky by měly být zařazeny do kategorie standardizovatelných vč. všech dalších aspektů, které z toho vyplývají. Č. CPV kód Popis kategorie Vhodné pro veřejný sektor Odpovídá definici standardizovatelné komodity Zařízení fotokopírování a termokopírování Fotokopírovací stroje Ano Ano Zařízení pro fotokopírování Ano Ano Rozmnožovací zařízení Ano Ano Rozmnožovací stroje Ano Ano Faxová přepínací zařízení Ano Ano Digitální přístroje na odesílání Ano Ano Digitální rozmnožovací stroje Ano Ano Tabulka 14: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (dvě a více nul) Doporučení pro práci se standardizovanými komoditami Všeobecně platí, že náročnost kategorizace, resp. standardizace vzrůstá úměrně s velikostí analyzovaného objemu (počet, druhová různost). Dále platí, že každá kategorizace musí být pravidelně aktualizována. Proto v národním návrhu není možné usilovat o přesný taxativní výčet, ale o výběr hlavních kategorií a uvedení názorného výčtu dílčích komodit v těchto kategoriích. Jedná se o definici povinnosti, nikoli předmětu VZ. Takováto míra detailu by zajistila, aby žádná z výčtových komodit nebyla soutěžena mimo zvláštní elektronické zadávací postupy (zejména e-aukce) a zároveň, aby názorný výčet pomohl i k rozšíření těchto postupů i na nevyjmenované komodity. Z hlediska naplánování je vhodné realizovat několik vln povinné standardizace, přičemž v první vlně by měly být zařazeny ty komodity, u kterých je největší zastoupení standardizovaných položek v rámci celého vzorku, např. kancelářské potřeby, počítače, úklid atd. V dalších vlnách lze postupovat na základě náročnosti posouzení dílčích položek v hlavních kategoriích. Zavedení každé vlny z hlediska dodržování stanoveného postupu, např. e-aukce, by mělo být pečlivě monitorováno. 58

59 5.3.8 Určení % standardních komodit v rámci finančního objemu VZ malého rozsahu a podlimitních a nadlimitních VZ Při určování % standardizovaných kategorií bylo analyzováno následující: Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii dodávky vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (bez omezení), Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii služby vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (bez omezení), Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii dodávky vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (nadlimitní), Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii služby vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (nadlimitní), Agregované výsledky reprezentativního vzorku výdajových analýz zpracovaných pro soukromý sektor, Zastoupení standardizovatelných kategorií v rámci hlavních CPV kategorií (pět a více nul). V rámci každé kategorie byl sečten objem finančních prostředků a určeno % finančních prostředků na standardizovatelné a nestandardizovatelné komodity. U neveřejných výdajů bylo posouzeno, zdali splňují vhodnost pro veřejný sektor. U CPV kódů bylo posouzeno, zdali splňují či nesplňují definici standardizovatelnosti. Posuzovaným kategoriím byly přiřazeny váhy s tím, že nejvyšší prioritu dostaly VZ na dodávky, následované službami, CPV kódem a výdajovými analýzami pro soukromý sektor. Závěr hodnocení je vyjádřen v následujících intervalech: 25 35% z celkového finančního objemu v kategorii VZ malého rozsahu a podlimitních VZ je referenční benchmark připadající na standardizované komodity % z celkového finančního objemu v kategorii nadlimitních VZ je referenční benchmark připadající na standardizovatelné komodity. Tyto intervaly vyjadřují orientační hodnotu zastoupení standardizovatelných komodit na výdajích veřejných institucí. Intervaly vyjadřují rozmezí, v rámci kterého mají standardizovatelné komodity u veřejných institucí největší pravděpodobnost výskytu. Aktuální výše každého zadavatele závisí na celé řadě faktorů, jako např. charakter činnosti nebo sezónnost výdaje. 59

60 6 Variantní zpracování naplnění cílů NIPEZ prostřednictvím hlavních komponent z architektury řešení Kapitola zhodnocení je rozdělena do tří základních částí. Pro první část byl zvolen následující přístup: Shrnutí výsledných variant formou tabulky tak, aby bylo možné koncipovat navazující druhou část. Pro druhou část byl zvolen následující přístup: Definice parametrů, podle kterých byla závaznost určena, Konkrétní vymezení těchto parametrů formou tabulky. Pro třetí část byl zvolen následující přístup: Popis každé varianty v následující struktuře: Složení jednotlivých komponent / vstupů pro řešení NIPEZ, Definice závaznosti z hlediska zadavatele pro tyto komponenty, Hlavní rysy financování, Popis výčtu přínosů a záporů, Variantní zpracování NIPEZ Vstupy pro řešení NIPEZ z předchozí kapitoly jsou v rámci této kapitoly seskupeny do jednotlivých variant. Jedinou výjimkou je popis závaznosti, která byla v předchozí kapitole zmíněna obecně, a proto je zde popsaná detailně. Cílem této kapitoly je: Definovat závaznost NIPEZ Popsat varianty řešení Při definici závaznosti vycházeli řešitelé zejména z legislativních omezení a zkušeností s provozem současných E- tržišť. Při návrhu variant byl zohledněn současný stav a možné cesty k dosažení cílů NIPEZ. Z provedené analýzy vyplývá následující: Povinnost používat NEN (příp. individuální elektronické nástroje) a e-tržiště má všech 25 ústředních orgánů státní správy (ÚOSS). ÚOSS zajistí, aby 50% výdajů na veřejné zakázky, které zadávají podřízené organizace jednotlivých ÚOSS také podléhalo povinnému zadávání prostřednictvím NEN a e- tržiště Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje elektronicky alespoň evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH Nástrojem závaznosti bude řídicí akt vlády ČR (např. nařízení vlády ČR) 60

61 6.1 Shrnutí variant Následující tabulka shrnuje varianty detailně popsané v třetí části této kapitoly. # Název varianty Stručný popis varianty V1 Decentralizovaná Centralizace uveřejňovacích funkcí, výkon ostatních funkcí je decentralizován V2 Smíšená Současný provoz národní infrastruktury a infrastruktury jednotlivých zadavatelů/resortů Základní komponenty NIPEZ Jednotný uveřejňovací systém Zachování stávajícího ANO modelu uveřejňování Jednotné místo pro Obstarání (vývoj, nákup) uveřejňování informací o VZ elektronických nástrojů je na národní úrovni ČR. Bude na zadavatelích/ zachován stávající stav, tj. resortech (povinně či samostatný systém dobrovolně dle míry centralizovaně provozovaný závislosti) Současný model e-tržišť bude ukončen Zachování stávajícího modelu uveřejňování Vytvoření národního elektronického nástroje, pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury Ponechání možnosti provozovat elektronických nástrojů na úrovni zadavatel/resortů ANO Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný Národní elektronický nástroj (NEN) provozovaný centrálně NE ANO Centrálně provozovaná infrastruktura s komplexní funkcionalitou pro administraci VZ, nabídka pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury E-tržiště NE Stávající model e-tržišť není v souladu se stávající legislativou a bude výhledově ukončen. Funkcionalita e-tržišť bude součástí individuálních elektronických nástrojů zadavatelů (např. resortní tržiště ) NE Stávající model e-tržišť není v souladu se stávající legislativou a bude výhledově ukončen. Funkcionalita e-tržišť bude součástí národního elektronického nástroje, příp. elektronických nástrojů zadavatelů (např. resortní tržiště ) NEN provozovaný rezorty replikovaně NE NE Individuální elektronické nástroje zadavatelů ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje či vyvíjet nové (podle technické specifikace NIPEZ). Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření el. nástroje (až do výše 100 % způsobilých výdajů) ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje či vyvíjet nové 61

62 # Název varianty Stručný popis variant V3 V4 V5 Smíšená s novým Platí vše jako ve V2 modelem e-tržišť Dodatečně se dle nové Centralizace uveřejňovacích strategie Národního plánu a vybraných vytváří nový model etenderingových funkcí a provozu e-tržišť současný provoz individuální infrastruktury jednotlivých zadavatelů/resortů Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje Centralizace uveřejňovacích a vybraných etenderingových funkcí a současný provoz národní infrastruktury, a infrastruktury jednotlivých zadavatelů/resortů a provoz Národního elektronického nástroje jednotlivými rezorty Centralizovaná Centralizace provozu národní infrastruktury pro všechny kategorie zadavatelů Platí vše jako ve V3 Dodatečně bude umožněna replikace Národního elektronického nástroje do lokalit jednotlivých zadavatelů nebudou přistupovat do centrální aplikace V rámci této varianty bude celá infrastruktura řešena centrálně. Současné el. nástroje a e-tržiště budou nahrazeny Tabulka 15: Shrnutí variant proveditelnosti NIPEZ Základní komponenty NIPEZ Jednotný uveřejňovací systém ANO Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný ANO Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný ANO Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný Národní elektronický nástroj provozovaný centrálně E-tržiště ANO ANO Centrálně provozovaná infrastruktura s komplexní funkcionalitou pro administraci VZ, nabídka pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury ANO ANO Centrálně provozovaná infrastruktura s komplexní funkcionalitou pro administraci VZ, nabídka pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury ANO NE Centrálně provozovaná infrastruktura s komplexní funkcionalitou pro administraci VZ, nabídka pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury Bude navržen nový model e- tržišť v rámci opatření J.6 Národního plánu. Předpokládáno zachování konkurence mezi provozovateli e-tržišť. E-tržiště budou regulována ze strany MMR Bude navržen nový model e- tržišť v rámci opatření J.6 Národního plánu. Předpokládáno zachování konkurence mezi provozovateli e-tržišť. E-tržiště budou regulována ze strany MMR. Stávající model e-tržišť není v souladu se stávající legislativou a bude výhledově ukončen. Funkcionalita e-tržišť bude součástí národního elektronického nástroje NEN provozovaný rezorty replikovaně NE ANO Zadavatelé/resorty si mohou naimplementovat standardní (tj. krabicový ) nástroj odvozený od NEN pro vlastní potřebu. Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření el. nástroje (až do výše 100 % způsobilých výdajů). NE Elektronické nástroje zadavatelů ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje či vyvíjet nové ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření el. nástroje (až do výše 100 % způsobilých výdajů). NE Zadavatelé/resorty přestanou používat svá stávající řešení s výjimkou podpůrných IS (komplexní funkcionalita bude obsažena v národním elektronickém nástroji) 62

63 6.2 Míra závaznosti jednotlivých variant V této kapitole je uvedena konkrétní míra závaznosti používání elektronických nástrojů ze strany zadavatelů. Definice věcného rozsahu závaznosti je stejná pro varianty 1 5. Všechny zvažované varianty se v první fázi vztahují pouze na ústřední orgány státní správy, příp. rovněž na vybrané podřízené organizace ÚOSS. Po vyhodnocení rutinního provozu provede MMR hodnocení dosažených přínosů a navrhne další postup v používání NIPEZ (např. rozšíření používání NIPEZ i na ostatní kategorie zadavatelů formou stanovení povinnosti v ZVZ) Parametry pro nastavení míry závaznosti (povinnosti) Povinnost používat elektronické nástroje bude pro vybrané či všechny kategorie zadavatelů nastavena s využitím níže uvedených parametrů. Závaznost bude formulována s využitím kombinace jednotlivých parametrů tak, aby v ČR začaly být při zadávání VZ ve větší míře používány moderní informační a komunikační technologie a zároveň aby byla zachována účelná autonomnost jednotlivých zadavatelů/resortů při stanovení strategií a konkrétních nástrojů elektronického zadávání VZ. Parametry pro vymezení závaznosti (povinnosti) používání elektronických nástrojů v ČR: Kategorie zadavatele ve smyslu 2 ZVZ tento parametr definuje subjekty, kterým může být povinnost uložena, a to vzhledem ke kategoriím zadavatelů vymezeným v ZVZ. Možní příjemci povinnosti zahrnují následující kategorie zadavatelů. Veřejní zadavatelé. Česká republika, Státní příspěvková organizace, Územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, Jiná právnická osoba. Sektorový zadavatel, Dotovaný zadavatel. Rozsahy elektronizace tento parametr definuje možné rozsahy elektronizace, vzhledem ke kterým může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. Podrobné vymezení rozsahů elektronizace je uvedeno v kapitole č. 4.4, přičemž možné rozsahy elektronizace nabývají těchto základních hodnot. Evidence VZ s procesní podporou zadávacího řízení, Provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení, Plně elektronická zadávací řízení, Integrace s jinými informačními systémy zadavatele. Kategorie komodit 39 tento parametr definuje komodity, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena, přičemž z pohledu uložení povinnosti jsou komodity členěny na: Standardizovatelné komodity (viz vymezení uvedené v kapitole 5.3.4), Nestandardizovatelné komodity. Zadávací postupy dle ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. tento parametr definuje postupy, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena ZVZ a zákonem č. 139/2006 Sb. upravují následující postupy. Veřejné zakázky, Soutěže o návrh, Koncesní řízení. Kategorie VZ dle výše předpokládané hodnoty tento parametr definuje kategorie VZ v členění dle finančních limitů, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. Dle výše předpokládané hodnoty se VZ člení na: Veřejné zakázky malého rozsahu, 39 Parametr druh VZ (tj. dodávky, služby a stavební práce) nebyl použit z důvodu, že stejná stejná komodita může být například předmětem VZ na služby či stavební práce viz např. ustanovení 10 odst. 4 ZVZ. 63

64 Podlimitní VZ, Nadlimitní VZ (regulováno zadávacími směrnicemi ES). Druhy zadávacích řízení tento parametr definuje druhy zadávacích, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. Jde jak o druhy upravené v ZVZ (např. druhy upravené v ustanoveních 21 odst.1, 92 či 95 ZVZ), ale i neupravené v ZVZ (např. druhy zadávacích řízení pro VZMR), Objem zadávaných VZ tento parametr definuje objem rozpočtových prostředků, u kterých budou vyjmenované subjekty používat elektronické nástroje v požadovaném rozsahu elektronizace (jde o finanční prostředky aktuálního rozpočtového období/fiskálního roku). Pro nastavení míry závaznosti používání elektronických nástrojů byl rovněž zvažován parametr cenová hladina, a to jako referenční (benchmarková) hodnota stanovená na základě centralizovaného zadávání ve smyslu ustanovení 3 ZVZ. Při využití benchmarkových cen by zadavatel mohl nakoupit daný předmět VZ samostatně pouze v těch případech, kdy je schopen dosáhnout ceny nižší než je cena benchmarková. V ostatních případech by nakupoval za cenu benchmarkovou od dodavatele vybraného v rámci centralizovaného zadávání. 40 Zejména z důvodů neexistence instituce, která by V ČR centralizovaně zadávala VZ pro ostatní zadavatele a z důvodů obtížné specifikovatelnosti předmětu VZ, nebyl parametr benchmarkových cen pro účely nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR použit. Nicméně benchmarkové ceny, které budou vznikat v souvislosti s elektronickým zadáváním VZ (zejména v souvislosti s fungováním e-tržišť), budou zadavatelům sloužit pro rozhodování o aplikaci ustanovení ZVZ (zejména jako jeden ze způsobu průzkumu trhu pro účely stanovení předpokládané hodnoty VZ) Konkrétní nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR ve vztahu k jednotlivým variantám Nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR ve vztahu k jednotlivým variantám NIPEZ je uvedeno v následující tabulce. 40 Viz model CONSIP v Itálii Roli centrálního zadavatele plní v Itálii akciová společnost Consip (Concessionaria Servizi Informativi Pubblici Public Information Services Agency), ve které je výhradním akcionářem ministerstvo pro ekonomiku a finance. Organizace byla založena v roce Zadávání veřejných zakázek na základě rámcových smluv uzavřených Consipem je povinné pro ústřední orgány státní správy a dobrovolné pro ostatní instituce veřejného sektoru. Nákup bez využití Consipu je možný v případě, že poptávané dodávky nebo služby se liší svými parametry od dodávek či služeb, které jsou předmětem rámcových smluv. Orgány územní samosprávy nemají povinnost využívat služby Consipu, pokud nepřekročí cenové hranice dané Consipem, tj. pokud nakupují výhodněji. Pro zadavatele slouží rámcové smlouvy jako benchmark. V případě, že nezískají lepší cenu na trhu, než jsou ceny dosahované na základě rámcových smluv, jsou povinni využívat rámcových smluv, které uzavírá Consip. 64

65 Parametr pro vymezení závaznosti (povinnosti) 1. Kategorie zadavatele ve smyslu 2 ZVZ Varianta V1 V5 Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém) Ze zákona povinné pro všechny kategorie zadavatelů Modul administrace VZ, tj. národní elektronický nástroj nebo individuální elektronický nástroj Povinnost bude uložena všem 25-ti ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím NEN a e-tržiště, resp. individuálních elektronických nástrojů, bylo alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.) Elektronická tržiště (pouze u té varianty, ve které se vyskytuje, tj. V3) Povinnost bude uložena všem 25-ti ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím NEN a e-tržiště, resp. individuálních elektronických nástrojů, bylo alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby tohoto cíle bylo dosaženo během pěti let.) 2. Rozsahy elektronizace ve vazbě na kategorie komodit a objem zadaných VZ u zadavatelů vymezených v bodě Zadávací postupy dle ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. u zadavatelů vymezených v bodě 1. Nebude nařízen konkrétní způsob předávání vyhlášení k uveřejnění (elektronická podoba bude zvýhodněna z pohledu poplatků a lhůt) Povinně jsou uveřejňovány zákonem stanovené informace o veřejných zakázkách, soutěžích o návrh a koncesních řízeních Povinně budou uveřejněny odkazy na profily zadavatelů Povinně budou uveřejněny odkazy na všechny VZ v rámci e-tržišt Dobrovolně budou uveřejňovány informace o VZ U všech komodit: Povinná evidence u všech zadávaných VZ, soutěží o návrh a koncesních řízení nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH Povinné provádění vybraných elektronických úkonů u všech VZ nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH U standardizovatelných komodit, 41 které nebudou zadávány přes e-tržiště: Povinnost využívat plně elektronická zadávací řízení u alespoň 50 % objemu rozpočtových výdajů, a z těchto 50 % bude u 40 % povinnost použít e-aukci U ostatních standardizovatelných komodit bude povinná evidence a provádění vybraných elektronických úkonů (viz výše) Integrace na jiné IS zadavatele je dobrovolná Povinnost je stanovena pro: Veřejné zakázky Soutěže o návrh Koncesní řízení U standardizovatelných komodit: Povinnost používat plně elektronická zadávací řízení u alespoň 90 % objemu rozpočtových výdajů na standardizovatelné komodity 42 U 50 % z 90% uvedených v předchozím bodu bude povinnost použít e-aukci Povinnost je stanovena pro: Veřejné zakázky 41 Vymezení standardizovatelných komodit viz kapitola Pokud se zadavatel rozhodne, že nebude zadávat 100 % finančního objemu standardizovatelných komodit prostřednictvím e-tržiště, bude zbylé komodity zadávat prostřednictvím modulu administrace VZ nebo individuálního elektronického nástroje. 65

66 4. Kategorie VZ dle výše předpokládané hodnoty u zadavatelů vymezených v bodě 1. nespadajících výše (poslední 3 body vyžadují změnu vztahu s koncesionářem) Povinně jsou uveřejňovány zákonem stanovené informace o podlimitních a nadlimitních veřejných zakázkách a soutěžích o návrh či koncesních řízeních, u nichž příjem koncesionáře dosahuje 20 mil. Kč Dobrovolně budou uveřejňovány informace o VZ nespadajících výše (vyžaduje změnu vztahu s koncesionářem) Povinnost je stanovena pro: Veřejné zakázky malého rozsahu nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH Podlimitní VZ Nadlimitní VZ VZ splňující podmínky pro využití e-tržiště, budou povinně zadávány prostřednictvím e-tržiště a nikoliv prostřednictvím modulu administrace VZ (v tomto modulu však budou VZ založeny a následně administrovány po zadání přes e-tržiště) Povinnost je stanovena pro všechny: veřejné zakázky malého rozsahu nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH, podlimitní VZ, u nichž je předmětem standardizovatelná komodita. 5. Druhy zadávacích řízení a zvláštní postupy u zadavatelů vymezených v bodě 1. Povinně jsou uveřejňovány informace u zákonem stanovených zadávacích řízení Dobrovolně budou uveřejňovány informace o VZ nespadajících výše (vyžaduje změnu vztahu s koncesionářem) Tabulka 16:Nastavení závaznosti pro varianty NIPEZ Povinnost není stanovena ke konkrétním druhům zadávacích řízení. Výběr vhodného druhu zadávacího řízení závisí na zadavateli (vč. plně elektronických zadávacích řízení) Ze zvláštních postupů v zadávacím řízení se povinnost týká používání e-aukce dle 96 a násl. ZVZ či e-aukce v režimu VZMR E-tržiště budou podporovat vymezené druhy plně elektronických zadávacích řízení volba vhodného druhu zadávacího řízení bude na zadavateli 66

67 6.3 Varianta 1 Tato varianta předpokládá převážně decentralizovaný způsob vývoje a provozování infrastruktury pro elektronické zadávání Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky v kap. 6.1 zobrazuje následující schéma. egovernment/ Efektivní VS Datové schránky Národní infrastrukturapro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) V1 NIPEZ IS VZ EU Základní a další registry IS VZ US SKD a SCD, Black List Číselníky a statistiky OJEU-S (TED) IISSP ARES Národní elektronický nástroj (NEN) Individuální elektronické nástroje E-tržiště E-tržiště 1 ISzadavatele Rámcové smlouvy Nákupní objednávky Administrace VZ (od přípravy po smlouvu) SEPO E-ZAK eříz E-tržiště 2 E-tržiště 3 E-tržiště 4 Spisová služba Identity Manager Identity Manager DMS Další IS E-tržiště 5 Komoditní číselník Administrace systému Archivace Katalogy SÚKL, ÚRS Workflow Výkaznictví Nákupní objednávky Graf 13:Schéma komponent ve variantě 1 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, Technická specifikace zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek) Závaznost Závaznost byla obecně vymezena v kap. 5.2 a detailně v kap Jejím hlavním cílem je, prostřednictvím stanovení povinnosti vůči zadavatelům, dosažení maximalizace přínosů vyplývajících z elektronizace, tedy zejména cenové úspory a transakční efektivity. Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti varianty č. 1 jsou následující: Pro koho Od jaké částky V jakém rozsahu Způsob uložení povinnosti Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje alespoň elektronicky evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH. Platí pro všechny VZ, Usnesení/nařízení koncese a soutěže vlády ČR o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ 67

68 zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.) Tabulka 17: Závaznost pro Variantu 1 a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky: Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše. Je komodita standardizovatelná? VZdle předpokládané hodnoty? Ano Ne El. nástroje (individuální) standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US. Nadlimit Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč Alespoň 50% Nejvýše 50% Alespoň 90% Nejvýše 10% El. Nástroje (individuální) plně elektronická ZŘ El. nástroje (individuální) standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ El. nástroje (individuální)* El. nástroje (individuální) standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ Alespoň 40% Nejvýše 60% Alespoň 50% Nejvýše 50% E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ Uveřejnění informací ovz na IS VZ US Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné vrámci modulu E-tržišť vindivid. el. nástrojích. Na IS VZ US link na individ. El. nástroje/ jejich E-tržiště. Uveřejnění: podlimitních VZ na IS VZ US, nestandardizovaných VZMR je individuální. * Individuální elektronické nástroje obsahují funkcionalitu E-tržiště Graf 14: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě Financování Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření vlastních elektronických nástrojů projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). Prostředky budou rovnoměrně alokovány mezi zadavatele/resorty, které za projekty budou samostatně zodpovídat. MMR zažádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na technickou specifikaci projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů) Přínosy a zápory Přínosy varianty: Zadavatelé/resorty mají větší prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ, Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám (organizační struktuře, procesům, používaným technologiím atd.), Nedojde ke zmaření již realizovaných investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé. Zápory varianty: Bude docházet ke značné duplicitě a neefektivitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou, Zadavatelé/resorty, které nechtějí investovat do vlastních řešení, nebudou mít k dispozici žádnou alternativu (za předpokladu, že žádný z komerčních provozovatelů nenabídne elektronický nástroj s funkcionalitou odpovídající technické specifikaci pro elektronické nástroje), 68

69 Na základě dosavadních zkušeností s elektronizací zadávání VZ v ČR vede neexistence robustního řešení na národní úrovni k pomalému zavádění moderních ICT do procesů zadávání veřejných zakázek, Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu elektronických nástrojů, Resorty/zadavatelé nezajistí v odpovídajícím rozsahu čerpání z projektu č. 36 v rámci IOP, Dojde k přerušení kontinuity současných E-tržišť a zmaření investic, které do nich byly učiněny. 6.4 Varianta 2 Tato varianta předpokládá zachování decentralizovaného způsobu vývoje a provozování infrastruktury pro elektronické zadávání s tím, že současně bude vytvořen elektronický nástroj na národní úrovni (dále též národní řešení ), který budou moci používat ti zadavatelé/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury nebo kteří nechtějí využívat elektronické nástroje komerčních provozovatelů Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky v kap. 6.1 zobrazuje následující schéma. egovernment/ Efektivní VS Datové schránky Národní infrastrukturapro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) V2 NIPEZ IS VZ EU Základní a další registry IS VZ US SKD a SCD, Black List Číselníky a statistiky OJEU-S (TED) IISSP ARES Národní elektronický nástroj (NEN) Individuální elektronické nástroje E-tržiště E-tržiště 1 ISzadavatele Rámcové smlouvy Nákupní objednávky Administrace VZ (od přípravy po smlouvu) SEPO E-ZAK eříz E-tržiště 2 E-tržiště 3 E-tržiště 4 Spisová služba Identity Manager Identity Manager DMS Další IS E-tržiště 5 ISdodavatele Komoditní číselník Administrace systému Archivace Katalogy SÚKL, ÚRS Workflow Výkaznictví Nákupní objednávky Graf 15:Schéma komponent ve variantě 2 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, Elektronický nástroj pokrývající svou funkcionalitou celý životní cyklus VZ (tj. národní elektronický nástroj), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům, Technická specifikace zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek). 69

70 6.4.2 Závaznost Závaznost byla obecně vymezena v kap. 5.2 a detailně v kap Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 2 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Pro koho Od jaké částky V jakém rozsahu Způsob uložení povinnosti Povinnost bude uložena Bagatelní částka, od které všem 25 ústředním budou muset být výdaje orgánům státní správy alespoň elektronicky (ÚOSS) a jejich podřízeným evidovány, je 50 tis. Kč organizacím (zejména bez DPH. OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let) Tabulka 18: Závaznost pro Variantu 2 Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky: Platí pro všechny VZ, Usnesení/nařízení koncese a soutěže vlády ČR o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše. Je komodita standardizovatelná? VZdle předpokládané hodnoty? Ano Ne El. nástroje (národní, individuální) standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US. Nadlimit Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč Alespoň 50% El. Nástroje (národní, individuální) plně elektronická ZŘ El. nástroje (národní, individuální) standardní ZŘ Nejvýše dle ZVZ, minimálně evidence 50% VZ Alespoň 90% El. nástroje (národní, individuální)* Nejvýše 10% El. nástroje (národní, individuální) - standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ Alespoň 40% Nejvýše 60% Alespoň 50% Nejvýše 50% E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné vrámci modulu E-tržišť vel. nástrojích. Na IS VZ US link na El. nástroje/ jejich E-tržiště. Uveřejnění: podlimitních VZ na IS VZ US, nestandardizovaných VZMR je individuální. * Národní a individuální elektronické nástroje obsahují funkcionalitu E-tržiště Graf 16: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). 70

71 6.4.4 Přínosy a zápory Přínosy varianty: Zadavatelé/resorty mají přístup k robustnímu řešení na národní úrovni, u kterého MMR zajišťuje (garantuje) shodu funkcionality elektronického nástroje s legislativními požadavky a technickou specifikací, Zadavatelům/resortům je ponechán prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ, Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám, Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou stěžejního životního cyklu VZ (příprava, administrace), Nedojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé. Zápory varianty: Může docházet k duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou (na národní úrovni a na úrovni jednotlivých zadavatelů/resortů), Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu elektronických nástrojů (tj. národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů), Dojde k přerušení kontinuity současných E-tržišť a zmaření investic, které do nich byly učiněny. 6.5 Varianta 3 Tato varianta svým obsahem vychází z varianty popsané v kapitole 6.4 s tím, že na národní úroveň zavádí nový prvek, kterým jsou elektronická tržiště. I tato varianta je proto založena na koexistenci národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů, kteří z nejrůznějších důvodů nebudou mít zájem o používání národního řešení (tj. jde decentralizovanou variantu). 71

72 6.5.1 Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky 6.1 zobrazuje následující schéma. egovernment/ Efektivní VS Datové schránky Národní infrastrukturapro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) V3 NIPEZ IS VZ EU Základní a další registry IS VZ US SKD a SCD, Black List Číselníky a statistiky OJEU-S (TED) IISSP ARES Národní elektronický nástroj (NEN) Individuální elektronické nástroje E-tržiště E-tržiště 1 ISzadavatele Rámcové smlouvy Nákupní objednávky Administrace VZ (od přípravy po smlouvu) SEPO E-ZAK eříz E-tržiště 2 E-tržiště 3 E-tržiště 4 Spisová služba Identity Manager Identity Manager DMS Další IS E-tržiště 5 ISdodavatele Komoditní číselník Administrace systému Archivace Katalogy SÚKL, ÚRS Workflow Výkaznictví Nákupní objednávky Graf 17: Schéma komponent ve variantě 3 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM). 43, Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní elektronický nástroj), Technická specifikace zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek). 43 Pod pojmem elektronické tržiště je nutno rozumět e-tržiště pro veřejnou správu ve smyslu usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie, příp. jiného dokumentu, který v budoucnu toto usnesení vlády nahradí. 72

73 6.5.2 Závaznost Závaznost byla obecně vymezena v kap. 5.2 a detailně v kap Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 3 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Pro koho Od jaké částky V jakém rozsahu Způsob uložení povinnosti Povinnost bude uložena Bagatelní částka, od které všem 25 ústředním budou muset být výdaje orgánům státní správy alespoň elektronicky (ÚOSS) a jejich podřízeným evidovány, je 50 tis. Kč organizacím (zejména bez DPH. OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.) Tabulka 19: Závaznost pro Variantu 3 Platí pro všechny VZ, Usnesení/nařízení koncese a soutěže vlády ČR o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky: Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše. Je komodita standardizovatelná? VZdle předpokládané hodnoty? Ano Ne El. nástroje (národní, individuální,) standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US. Nadlimit Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč Alespoň 50% El. Nástroje (národní, individuální) plně elektronická ZŘ El. nástroje (národní, individuální) standardní ZŘ Nejvýše dle ZVZ, minimálně evidence 50% VZ Alespoň 90% Nejvýše 10% E-tržiště El. nástroje (národní, individuální) - standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ Graf 18: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 3 Alespoň 40% Nejvýše 60% Alespoň 50% Nejvýše 50% E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rámci E-tržišť. Na IS VZ US link na E-tržiště. Uveřejnění: podlimitních VZ na IS VZ US, nestandardizovaných VZMR je individuální Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). Provoz E-tržišť je hrazen ze státního rozpočtu Přínosy a zápory Přínosy varianty: Zadavatelé/resorty mají přístup k robustnímu řešení na národní úrovni, u kterého MMR zajišťuje (garantuje) shodu funkcionality elektronického nástroje s legislativními požadavky, 73

74 Zadavatelům/resortům je ponechán prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ, Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám, V české zadávací praxi zůstane zachován institut e-tržišť pro veřejnou správu, který je v současnosti nejvíce spojován s elektronizací zadávání VZ v ČR, E-tržiště pro veřejnou správu nabídne efektivní prostředí pro střetávání nabídky a poptávky po standardizovatelných komoditách (např. kancelářské potřeby, IT atd.) s možností podávat nabídky v podobě elektronického katalogu, Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou stěžejního životního cyklu VZ (příprava, administrace), Nedojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé. Zápory varianty: Může docházet k duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou (na národní úrovni a na úrovni jednotlivých zadavatelů/resortů), Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu elektronických nástrojů (tj. národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů), Mohou nastávat překryvy funkcionality e-tržišť s funkcionalitou národního nebo individuálních elektronických nástrojů. 6.6 Varianta 4 Tato varianta svým obsahem vychází z varianty 3 a je doplněna o možnost naimplementovat si replikované řešení NEN v rámci vlastní IT architektury (NEN), oproti jeho využívání formou služby. I tato varianta je proto založena na koexistenci národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů, kteří z nejrůznějších důvodů nebudou mít zájem o používání národního řešení (tj. jde decentralizovanou variantu). Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky 6.1 zobrazuje následující schéma. egovernment/ Efektivní VS Datové schránky Národní infrastrukturapro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) V4 NIPEZ IS VZ EU Základní a další registry IS VZ US SKD a SCD, Black List Číselníky a statistiky OJEU-S (TED) IISSP ARES Národní elektronický nástroj (NEN) Individuální elektronické nástroje E-tržiště E-tržiště 1 ISzadavatele Rámcové smlouvy Nákupní objednávky Administrace VZ (od přípravy po smlouvu) SEPO E-ZAK eříz E-tržiště 2 E-tržiště 3 E-tržiště 4 Spisová služba Identity Manager Identity Manager DMS Další IS E-tržiště 5 ISdodavatele Komoditní číselník Administrace systému Archivace Katalogy SÚKL, ÚRS Workflow Výkaznictví Nákupní objednávky Graf 19: Schéma komponent ve variantě 4 74

75 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM). 44, Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní řešení), Národní elektronický nástroj (NEN) replikovaný v rámci individuální IT architektury zadavatele (pokud bude tato možnost zadavateli poptávána), Technická specifikace zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek). V případě poptávky zadavatele vznikne replikovaný NEN provozovaný rezorty jako funkční odvozenina Národního elektronického nástroje s tím, že bude uzpůsobena prostředí, podmínkám a požadavkům individuálních zadavatelů. Toto řešení se bude dodávat jako celek složený z hardware, operačních systémů, databáze, middleware a aplikací pro podporu životního cyklu VZ. Zadavatel si pak toto řešení bude parametrizovat dle konkrétních podmínek (tzn. implementovat), vyvine si potřebná rozhraní na vlastní IS, specifické sestavy a rozšíření. Zadavatel bude mít možnost využít všechny moduly standardního lokalizovaného řešení nebo jen ty komponenty, které nemá k dispozici (např. může být výhodnější nevyužívat komponentu DMS dodávanou se standardním lokalizovaným řešením, protože má zadavatel naimplementován již vlastní DMS) Závaznost Závaznost byla obecně vymezena v kap. 5.2 a detailně v kap Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 4 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Pro koho Od jaké částky V jakém rozsahu Způsob uložení povinnosti Povinnost bude uložena Bagatelní částka, od které všem 25 ústředním budou muset být výdaje orgánům státní správy alespoň elektronicky (ÚOSS) a jejich podřízeným evidovány, je 50 tis. Kč organizacím (zejména bez DPH. OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.) Tabulka 20: Závaznost pro Variantu 4 Platí pro všechny VZ, Usnesení/nařízení koncese a soutěže o vlády ČR návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu 44 Pod pojmem elektronické tržiště je nutno rozumět e-tržiště pro veřejnou správu ve smyslu usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie, příp. jiného dokumentu, který v budoucnu toto usnesení vlády nahradí. 75

76 Následující schéma zobrazuje povinný postup zadavatele ve variantě č. 4: Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše. Je komodita standardizovatelná? VZdle předpokládané hodnoty? Ano Ne El. nástroje (národní, individuální, replikované) standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US. Nadlimit Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč Alespoň 50% El. Nástroje (národní, individuální, replikované) - plně elektronická ZŘ Nejvýše El. nástroje (národní, 50% replikované, individuální) - standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ Alespoň 90% Nejvýše 10% E-tržiště El. nástroje (národní, individuální, replikované národní) - standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ Graf 20: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 4 Alespoň 40% Nejvýše 60% Alespoň 50% Nejvýše 50% E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné vrámci E-tržišť. Na IS VZ US link na E-tržiště. Uveřejnění: podlimitních VZ na IS VZ US, nestandardizovaných VZMR je individuální Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). Provoz E-tržišť je hrazen ze státního rozpočtu. Náklady na replikaci nesou zadavatelé Přínosy a zápory Přínosy varianty: Zadavatelé/resorty mají přístup k robustnímu řešení na národní úrovni, u kterého MMR zajišťuje (garantuje) shodu funkcionality elektronického nástroje s legislativními požadavky, Zadavatelé/resorty mají větší prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ, Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám (organizační struktuře, procesům, používaným technologiím atd.), V české zadávací praxi zůstane zachován institut e-tržišť pro veřejnou správu, který je v současnosti nejvíce spojován s elektronizací zadávání VZ v ČR, E-tržiště pro veřejnou správu nabídne efektivní prostředí pro střetávání nabídky a poptávky po standardizovatelných komoditách (např. kancelářské potřeby, IT atd.) s možností podávat nabídky v podobě elektronického katalogu, Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou celého životního cyklu VZ, Nedojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé. Zápory varianty: Nutnost uzpůsobit a otestovat řešení NEN pro individuální zadavatele, Technologie použité v NEN mohou být v konfliktu s informační strategií rezortu, který se rozhodne pro implementaci tohoto řešení, Implementace NEN v rezortu předurčuje implementačního partnera (bude stejný jako na národní úrovni), Řešení s nejvyššími investičními a provozními náklady. Každá nová instance Národního elektronického nástroje provozovaného rezortem znamená pro každého zadavatele dodatečné náklady na: 76

77 Hardware, Licence na operační systémy, Licence na databáze, Licence na integrační platformu, Licence na aplikaci pro zadávání VZ, Implementaci. Odhaduje se, že investiční náklady na jeden replikovaný NEN mohou dosáhnout výše 15 až 20% z celkové ceny NEN na národní, tj. centrální úrovni, Časem nebude možné jednotné povyšování a aktualizace všech IS zadavatelů odvozených od centrálního NEN a standard de facto zanikne, Bude docházet ke značné duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou, Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu individuálních a replikovaných elektronických nástrojů (úpravu nebude možné realizovat centralizovaně vzhledem k předpokládaným customizacím jednotlivých rezortů. Jakékoli přizpůsobení systému legislativním požadavkům bude pak pravděpodobně vyžadovat programování a rozsáhlé testování změny uživateli z rezortu), Mohou nastávat překryvy funkcionality e-tržišť s funkcionalitou národního nebo individuálních elektronických nástrojů. 6.7 Varianta 5 Tato varianta předpokládá zavedení silné centralizace v oblasti elektronizace zadávání VZ. Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky 6.1 zobrazuje následující schéma. egovernment/ Efektivní VS NIPEZ Datové schránky IS VZ EU Základní a další registry IS VZ US SKD a SCD, Black List Číselníky a statistiky OJEU-S (TED) IISSP ARES Národní elektronický nástroj (NEN) Individuální elektronické nástroje E-tržiště E-tržiště 1 ISzadavatele Rámcové smlouvy Nákupní objednávky Administrace VZ (od přípravy po smlouvu) SEPO E-ZAK eříz E-tržiště 2 E-tržiště 3 E-tržiště 4 Spisová služba Identity Manager Identity Manager DMS Další IS E-tržiště 5 ISdodavatele Komoditní číselník Administrace systému Archivace Katalogy SÚKL, ÚRS Workflow Výkaznictví Nákupní objednávky Graf 21 :Schéma komponent ve variantě 5 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který budou závazně používat všichni vyjmenovaní zadavatelé, 77

78 Technická specifikace, která bude v této variantě zaměřena zejména na problematiku integrace NIPEZ na jiné informační systémy zadavatelů prostřednictvím rozhraní (v ostatních variantách tvoří popis rozhraní pouze část celkové technické specifikace), Vyjmenovaní zadavatelé budou (mohou) nad rámec národního řešení NIPEZ používat pomocné nástroje, prostřednictvím nichž dosáhnou lepší shody mezi vnitřními zadávacími a schvalovacími postupy zadavatele s funkcionalitou NIPEZ. Elektronické nástroje pro celý či část životního cyklu VZ, které doposud někteří ze zadavatelů/resortů používali, přestanou být dále používány a rozvíjeny Závaznost Závaznost byla obecně vymezena v kap. 5.2 a detailně v kap Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 5 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Pro koho Od jaké částky V jakém rozsahu Způsob uložení povinnosti Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let) Tabulka 21: Závaznost pro Variantu 5 Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje alespoň elektronicky evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH. Platí pro všechny VZ, koncese a soutěže o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu Následující schéma zobrazuje povinný postup zadavatele ve variantě č. 5: Usnesení/nařízení vlády ČR Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše. Je komodita standardizovatelná? VZdle předpokládané hodnoty? Ano Ne El. nástroje (národní) standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US. Nadlimit Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč Alespoň 50% Nejvýše 50% Alespoň 90% El. Nástroj (národní) - plně elektronická ZŘ El. nástroj (národní) - standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ El. nástroj (národní) * Nejvýše 10% El. nástroj (národní) - standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ Alespoň 40% Nejvýše 60% Alespoň 50% Nejvýše 50% E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rámci modulu E-tržišť v NEN. Na IS VZ US link na NEN, resp. modul E- tržiště. Uveřejnění: podlimitních VZ na IS VZ US, nestandardizovaných VZMR je individuální. * Národní elektronický nástroj obsahuje funkcionalitu e-tržiště Graf 22: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 5 78

79 6.7.2 Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů) Přínosy a zápory Přínosy varianty: Nedochází k duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou (na národní úrovni a na úrovni jednotlivých zadavatelů/resortů), Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou celého životního cyklu VZ, Dojde k rychlé penetraci moderních ICT technologií do zadávacích postupů, Dojde k rychlému splnění většiny cílů Národního plánu, Při změně legislativy bude nutno upravovat pouze národní řešení. Zápory varianty: Dojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé, Tato varianta vyžaduje značný zásah do ZVZ, přičemž takováto změna ZVZ bude mít dopad na široký okruh subjektů, Zadavatelům/resortům je ponechán velmi malý prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ, Zadavatelům/resortům je ponechán omezený prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám (přizpůsobení bude možno realizovat pouze v limitech, které umožní customizaci národního řešení), Nevyhnutelná monopolizace trhu s elektronickými nástroji může vést k omezení rozvoje řešení směrem k potřebám jednotlivých uživatelů, Dojde k přerušení kontinuity současných e-tržišť a zmaření investic, které do nich byly učiněny. 79

80 7 Zhodnocení variant Kapitola zhodnocení je rozdělena do dvou základních částí. Varianty jsou v první části zhodnoceny kvalitativně a v druhé kvantitativně. Pro první část byl zvolen následující přístup: Popis kritérií, Navážení kritérií, Provedení vyhodnocení. Pro druhou část byl zvolen následující přístup: Identifikace beneficientů, Identifikace socio-ekonomických toků v jednotlivých letech, Provedení socio-ekonomické analýzy. 7.1 Kritéria kvalitativního hodnocení variant Identifikovaná kritéria byla vybrána tak, aby postihla celou komplexitu posuzovaného problému. Záměrně byla vybrána i kritéria, která jsou vzájemně protichůdná (např. autonomnost zadavatelů vs. rychlost zavedení ucelené informační podpory), a to proto, aby dopady jednotlivých variant byly posouzeny z více relevantních pohledů Kvalitativní zhodnocení variant vytvoření a provozování NIPEZ bylo provedeno podle následujících kritérií: Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ posouzení, jak příslušná varianta přispěje k vytvoření ucelené informační podpory životního cyklu VZ. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího zavedení informační podpory pro celý životní cyklus VZ, Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ posouzení, jak příslušná varianta přispěje k naplnění cílů Národního plánu a v jakém čase. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího dosažení cílů Národního plánu, Zhodnocení variant Navržené varianty, které definují, jak je možné dosáhnout cíle NIPEZ z kap. 6, je nutné vyhodnotit z hlediska vybrání té nejlepší. Cílem této kapitoly proto je: provést kvalitativní hodnocení provést socio-ekonomické hodnocení (kvantitativní) V kvalitativním hodnocení použili řešitelé sadu definovaných kritérií, která byla prodiskutována s MMR. Při jejich vážení vycházeli z metody lineárního párového srovnání, tzv. Saatyho matice. V socioekonomickém hodnocení řešitelé použili metodiky EU, MMR, mezinárodní zkušeností ze soukromého i veřejného sektoru a vlastních zkušeností. Z provedené analýzy vyplývá následující: Kvalitativně je nejvýhodnější varianta č. 3 (smíšená s novým modelem e-tržišť) Kvantitativně se varianty liší pouze marginálně, neboť přínosová stránka je díky závaznosti pro všechny stejná Kvantitativně je nejlepší varianta č. 2 Váženým porovnáním kvality a socioekonomického efektu vyšla jako celkově nejvýhodnější varianta č. 3 Socio-ekonomická návratnost vybrané varianty je výrazně pozitivní. Kumulativní ENPV je během prvních pěti let provozu 16,99 mld. Kč Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy posouzení, jak bude v příslušné variantě operativní/proveditelné provádět změnová v řízení ve vazbě na změnu legislativy. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího dosažení shody mezi funkcionalitou informační podpory a legislativními požadavky, Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje praxe v oboru ICT technologií potvrdila, že konkurenční prostředí je přínosné pro rozvoj řešení tak, aby bylo reagováno na potřeby uživatelů. V rámci tohoto kritéria je proto posuzováno, jak příslušná varianta zachovává konkurenční prostředí mezi provozovateli elektronických nástrojů. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž zůstává zachován prvek konkurenčního prostředí, Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele posouzení, jaké bude mít zadavatel možnosti nastavit si postupy elektronizace zadávání VZ dle potřeb své organizace/resortu. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž má zadavatel větší možnost volby při nastavování informační podpory ve vazbě na existující procesy. 80

81 Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku posouzení, jaké dopady bude mít zvolení příslušné varianty na veřejné rozpočty. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž nedochází k duplicitnímu financování informační podpory se shodnou/obdobnou funkcionalitou ze strany více zadavatelů/resortů Financovatelnost z IOP posouzení, zda příslušná varianta je v souladu s podporovanými aktivitami IOP a zda vzniklé výdaje bude možné považovat za způsobilé. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž bude možno požádat o finanční podporu z IOP Dostupnost infrastruktury zadavatelům posouzení, jak bude infrastruktura zadavatelům dostupná z pohledu náročnosti činností, které musí zadavatel realizovat, aby pro svou organizaci zajistil informační podporu, která bude v souladu s technickou specifikací vytvořenou v rámci projektu NIPEZ. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž má zadavatel na výběr, zda použije národní infrastrukturu (a tato infrastruktura bude pro zadavatele bez významnějších investic okamžitě použitelná) či zda si příslušnou infrastrukturu nechá zadavatel vyvinout/upravit dle stanovené technické specifikace Potřeba novelizovat platnou legislativu posouzení, zda příslušná varianta bude ve svých důsledcích vyžadovat novelizaci platné legislativy a zda je změna legislativy dílčí či zásadní. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž lze NIPEZ implementovat bez změn v platné legislativě, neboť komplikovanost legislativního procesu bude oddalovat spuštění NIPEZ (či jeho částí) do ostrého provozu Vážení kritérií Váhy jednotlivých kritérií byly stanoveny pomocí metody lineárního párového srovnání, tzv. Saatyho matice. Postup vážení byl následující: 1. Byla sestavena matice kritérií 2. Byla definována následující hodnotící stupnice párového vážení: 0-1 čím blíže k 0 tím, je kritérium hodnocené v řádku méně důležité než kritérium ve sloupci 1.kritérium v řádku je stejně důležité jako kritérium ve sloupci 1-7..kritérium hodnocené v řádku je více důležité než kritérium ve sloupci 3. Každé kritérium bylo čtyřmi řešiteli samostatně ohodnoceno vůči ostatním kritériím dle stupnice 4. Data byla konsolidována 5. Automaticky byly normalizovány sloupce logikou Saatyho matice 6. Automaticky byly normalizovány řádky logikou Saatyho matice 7. Pro zbytková procenta byla provedena manuální normalizace (dopočtení do 100%) a vytvořeno pořadí kritérií Dosažené pořadí kritérií: Pořadí Název kritéria 1 Financovatelnost z IOP 20% 2 Dostupnost infrastruktury zadavatelům 18% 3 Potřeba novelizovat platnou legislativu 13% 4 Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ 11% 5 Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku 11% 6 Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje 7 Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele 8 Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy 9 Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ 3% Tabulka 22: Přidělení vah jednotlivým kvalitativním kritériím Konsolidovaná data Saatyho matice vytvořené v rámci lineárního párového srovnání jsou obsahem přílohy č. 2 Váha 9% 9% 5% 81

82 7.1.2 Vyhodnocení kvalitativně nejlepší varianty Vyhodnocení nejlepší varianty probíhalo následovně: 1. Každé variantě byla v rámci zvoleného kritéria přidělena hodnota od 1 do 9 2. Výběr nejlepší varianty v rámci daného kritéria byl zdůvodněn 3. Za každou variantu byly sečteny obdržené body vážené příslušnou hodnotou kritéria a sestaveno pořadí variant Dosažené pořadí variant: Pořadí Název varianty Počet bodů 1 V3 Smíšená s novým modelem e-tržišť V2 Smíšená V4 Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje V5 Centralizovaná V1 Decentralizovaná 397 Tabulka 23: Kvalitativní pořadí variant Varianta V1 byla v rámci kritéria Financovatelnost z IOP ohodnocena nulou. Varianta je postavena na samostatných žádostech zadavatelů o finanční podporu IOP. Tento koncept odporuje pravidlům aktuální výzvy pro projekty Smart administration v rámci IOP. Varianta V5 byla velmi negativně hodnocena v rámci kritéria Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje. Vzhledem k doporučením Evropské komise viz kap.3 tak tuto variantu nelze doporučit k dalšímu posuzování. Matice s kvalitativním hodnocením je obsahem přílohy č Socio-ekonomická analýza variant (kvantitativní zhodnocení) Socio-ekonomické (kvantitativní) posouzení bylo provedeno následujícím postupem: Identifikace beneficientů a kvantifikace jejich přínosů (přínosy, které nelze vyčíslit nebyly zahrnuty), Identifikace nositelů újem a jejich kvantifikace (újmy, které nelze vyčíslit nebyly zahrnuty), Identifikace investičních nákladů a provozních nákladů, Určení velikosti socio-ekonomických toků v korunách (přínosy náklady újmy), Diskontování socio-ekonomických toků v korunách v prvních pěti letech provozu diskontní sazbou podle metodiky EK, Sečtení diskontovaných socio-ekonomických toků, propočet čisté současné socio-ekonomické hodnoty za prvních pět let provozu a porovnání variant podle tohoto kritéria. 82

83 Níže popsané CBA variant shrnuje z hlediska kumulativní čisté současné socio-ekonomické hodnoty následující tabulka: V1 V2 V3 V4 V5 Kumulativní současná socioekonomická hodnota za prvních pět let provozu v Mld. Kč. 19,57 20,69 20,54 20,25 20,63 Kumulativní čistá současná socioekonomická hodnota (ENPV) za prvních pět let provozu v Mld. Kč. 16,24 17,16 17,03 16,77 17,09 Pořadí varianty podle ENPV V. I. III. IV. II. % rozdíl oproti předchozí variantě podle pořadí (např. rozdíl mezi I. a II.) 3,2% 0,3% 1,6% 0,4% Tabulka 24: Určení pořadí variant na základě ENPV Varianta V2 a V5 jsou téměř shodně výhodné. To vyplývá z faktu, že u V2 a V5 není placen provoz E- tržišť. Mírný rozdíl V2 oproti V5 je dán tím, že v této variantě neexistuje újma vyplývající ze zmařené investice do stávajících individuálních elektronických nástrojů, Varianta 1 je nejméně výhodná. To vyplývá z faktu, že u ní neexistuje přínos z bezplatného používání NEN, který převyšuje náklady na investice a provoz NEN, a proto zvýhodňuje V2-V5, které NEN mají, Varianty 3 4 se liší mírou intenzity nákladů podle zastoupení jednotlivých komponent, např. V4 je oproti V3 znevýhodněna dodatečnými náklady na replikaci NEN Identifikace beneficientů a určení jejich přínosů V rámci analýzy byly identifikovaná následující hlavní skupiny dotčené projektem: Beneficienti ti, kteří profitují z přínosu projektu, Nositelé újmy ti, kterých se projekt může nativně dotknout. Rozdělení do těchto skupin je v souladu s metodikami EK a MMR a má zajistit, aby byl analyzován celý kontext projektu včetně jeho externalit. Určení beneficientů Na základě rozboru beneficientů lze specifikovat společenské skupiny beneficientů, kteří jsou projektem přímo dotčeni. Jsou to: Zaměstnanci státní správy a samosprávy, Ekonomičtí analytici a novináři, Občané, Dohledový orgán ÚOHS, Malé a střední podniky, Velké podniky, Municipality, Orgány veřejné správy, Stát, Ministerstvo pro místní rozvoj, Dotovaní zadavatelé, Stávající provozovatelé infrastruktury pro elektronizaci zadávání VZ, Podle materiálů Integrovaného operačního programu 45 a Ministerstva pro místní rozvoj ČR a metodik jím vydaných 46 lze beneficienty obecně rozdělit na: 45 Instrukce ve výzvě k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu ze stránek MV ( 83

84 Obyvatele (domácnosti) občané České republiky, Podnikatele subjekty vykonávající činnosti s cílem dosahovat zisku, Municipality obce, samosprávy a jimi zřízené složky, Orgány státní správy exekutivní složky státní moci vláda, ministerstva a jimi řízené orgány, Stát Českou republiku jako právní subjekt, její zákonodárné a soudní moci, Kombinací prvních dvou skupin byla stanovena skupina základních beneficientů projektu takto: Zadavatelé VZ využívající NIPEZ (veřejní, dotovaní, sektoroví), Dodavatelé VZ pro zadavatele užívající NIPEZ, Gestor ZVZ MMR, Dohledový orgán ÚOHS, Veřejnost odborná a laická (občané). Určení nositelů újem Na základě dopadu NIPEZ byli určeni následující nositelé újem: Provozovatelé stávajících individuálních elektronických nástrojů, Dodavatelé Popis ocenitelných a neocenitelných přínosů Přínosy pro beneficienty jsou shrnuty v následující tabulce. U každého přínosu je zhodnoceno, zdali má kvantitativní (ocenitelný) nebo kvalitativní (neocenitelný) charakter. 46 Analýza nákladů a přínosů, SROP, metodický pokyn verze 1.4,

85 Beneficienti Přínosy Kvalitativní (Q) Dodatečný popis /Kvantitativní (CZK) Zadavatelé VZ využívající NIPEZ Úspora z nákupní ceny u standardizovaných komodit na úrovni 8% z historických cen vyplývající z aplikace zvláštních nákupních postupů, zejména e-aukcí. Úspora z nákupní ceny u nestandardizovatelných komodit na úrovni 2,5% z historických cen vyplývající z aplikace elektronických postupů. Úspora transakčních nákladů v rozsahu 2 % finančního objemu nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek a 1% finančního objemu veřejných zakázek malého rozsahu. Kvantitativní (CZK) Kvantitativní (CZK) Vládní úřad pro obchod (Office of Government Commerce IT Auction programme) v UK dosáhl průměrné úspory 41% u standardizovaných IT nákupů v celkové hodnotě 52mil. liber. Město Edinburgh dosáhlo prostřednictvím e-aukcí kumulativních úspor 13% (180 mil GBP) z celkového výdaje 1.4 mld. GBP. U efektivně nakupovaných standardizovaných komodit (aktivní řízení dodavatelů vč. zahraničních, kvalitní zadávací ZD atd.) se prostřednictvím el. aukce v privátním sektoru spoří běžně okolo 15%, přičemž výjimkou nejsou ani úspory nad 40% (velký objem, zahraniční tendr). V privátní sféře je tento instrument používán také pro sofistikované služby a komodity. Úspora konzervativně převzata z Akčního plánu EU pro Implemetaci právního rámce veřejných elektronických nákupů, který předpokládá úsporu ve výši 5% v důsledku elektronického zadávání. Kvantitativní (CZK) Transakční úspora z Národního plánu elektronizace VZ spočívá zejména v: Časových úsporách úředníků díky elektronickému zadávání (např. prostřednictvím DNS zcela odpadá nutnost usnesení hodnotící komise, opakované prokazování kvalifikace atd.) Rychlejším dohledání informací o VZ Elektronickém schvalovacím workflow Elektronickém skladování a předávání informací 85

86 Beneficienti Přínosy Kvalitativní (Q) Dodatečný popis /Kvantitativní (CZK) Přínos z bezplatného užívání národního elektronického nástroje 47 Kvantitativní (CZK) Jako báze pro výpočet byl použit náklad na implementaci elektronického nástroje a poptávka zadavatelské obce po elektronickém nástroji, pokud by byl bezplatný. Náklad na jednu implementaci el. nástroje byl odvozen od nástroje používaného MMR, a to na dolní nákladové hranici ve výši 5 mil. Kč. Poptávka byla vypočtena na základě dat z šetření elektronizace v roce 2009 (odpovědělo 329 zadavatelů). Zadavatelé byli rozděleni do kategorie pokrytých (již mají el. nástroj nebo jej v době průzkumu plánovali zavést do 12 měsíců), nepokrytých-jistá poptávka (plánují zavést el. nástroj do 3 let nebo více než 3 let) a nepokrytých-nejistá poptávka (neplánují zavést). U nejisté poptávky se kvalifikovaným odhadem vychází z toho, že třetina zadavatelů bude využívat bezplatný elektronický nástroj. Tyto kategorie pokrytí byly vyhodnoceny pro všechny zadavatele ve skupinách "lze nařídit usnesením vlády" (ministerstva ÚOSS atd) a "nelze nařídit usnesením vlády" (územní samosprávy atd.). Sektoroví zadavatelé byli pominuti a to díky jejich marginálnímu zastoupení ve zkoumaném vzorku a jejich speciální povaze. Celkem bylo v kvartilu č. 1 identifikováno 155 zadavatelů, kteří nemají el. nástroj a tvoří poptávku po bezplatném el. nástroji. Administrace zadávacího řízení úředníkem s podporou elektronického nástroje bez nutnosti najímat externího poradce/administrátora. Zjednodušené vyřizování námitek v rámci zadávacích řízení. Kvantitativní (CZK) Kvalitativní (Q) Jako báze pro výpočet byly použity celkové roční náklady na zadavatele a počet zadavatelů, kteří využívají externího konzultanta pro administraci VZ. Zjištění obou nákladů se opírá o data z šetření elektronizace v roce 2009 (odpovědělo 329 zadavatelů). V šetření byly zjištěny průměrné roční náklady zadavatelů v následujících intervalech: Do 500 tis. Kč, 500 tis. 1 mil. Kč, 1 mil. 10 mil. Kč, 10 mil. 30 mil. Kč, více než 30 mil. Kč. Za účelem získání konkrétní částky byly tyto intervaly fixně rozpůleny. Průměrné roční náklady kategorie zadavatele byly určeny jako vážený průměr (proměnné: počet institucí v intervalu a jeho půlená výše nákladového intervalu). Z dat šetření bylo dopočteno % zadavatelů, kteří využívají externího konzultanta a následně počet těchto zadavatelů, který se bude účastnit v NIPEZ. Výsledek byl určen součtem součinů průměrných ročních nákladů na administraci a počtem uživatelů NIPEZ využívajících externího administrátora. Dosavadní zkušenosti se zavedením elektronických zadávacích řízení (např. projekt SEPO na MO) ukazují, že elektronizace posílí angažovanost dodavatelů, kteří např. vznášejí více námitek. Tyto námitky jsou zároveň s využitím elektronických nástrojů jednodušeji vyřizovány. 47 V souladu s Návodem EK pro cost-benefit analýzu investičních projektů ze Strukturálních fondů, Kohezního fondu a před-přístupových instrumentů 86

87 Beneficienti Přínosy Kvalitativní (Q) Dodatečný popis /Kvantitativní (CZK) Lepší přehled o veřejných zakázkách v rámci úřadu, včetně možnosti lépe provádět výdajové analýzy a optimalizovat nákup. Kvalitativní (Q) Informace o veřejných zakázkách zadavatel budou na jednom místě. Uvedený přínos je menší měrou zahrnut v kvantitativním vyjádření transakční úspory (úspora fondu pracovní doby spojené s vyhledáváním informací a dat o VZ). Dodavatelé VZ pro zadavatele užívající NIPEZ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Procesní kontrola správnosti postupu při výběru dodavatelů v rámci projektů financovaných či spolufinancovaných z fondů EU a eliminace rizika vrácení prostředků z důvodů nedodržení těchto postupů. Zjednodušený přístup a získání informací k téměř všem zakázkám uživatelů NIPEZ (nad bagatelní částku, od které se zakázka bude evidovat v NIPEZ, např. 50 tis. Kč). Úspora na poplatku placenému provozovatelům stávajících e-tržišť za zadání zakázky (VZMR ICT pro ÚOSS). Větší transparentnost zadávání zejména u standardizovaných komodit povinně zadávaných elektronicky v rámci míry závaznosti. Zjednodušený přehled o nabídkách vůči veřejným institucím podaných vůči uživatelům NIPEZ Zjednodušený přístup k zrealizovaným tendrům v rámci provádění dohledové činnosti Kvalitativní (Q) Kvantitativní (CZK) Kvantitativní (CZK) Kvalitativní (Q) Kvalitativní (Q) Kvalitativní (Q) Systém prostřednictvím nastavení workflow přispěje k dodržení správných postupů v rámci administrace výdajů financovaných nebo spolufinancovaných EU. Průměrný počet dodavatelů byl na základě analýzy zadavatelských dat pro VZMR na hodnotu 3. Počet VZMR byl odvozen na základě předpokladu, že na finanční objem ve výši Kč připadají 3 VZMR. Průměrná doba úspory při vyhledávání informací o jedné VZ byla stanovena na 20 minut. Celkový absolutní počet vyhledávání je součin počtu VZMR v NIPEZ, který je dělen faktorem 4, jenž vyjadřuje úspory z rozsahu při hledání (opakovaně na jednom místě atd.). Průměrná hrubá mzda použitá pro výpočet nákladu byla převzata z ČSÚ ve výši Kč. Celkový fond pracovní doby v minutách je 9600 (4x5x8x60). Podle zdrojů MMR byl celkový finanční objem VZMR pro ICT komodity za rok 2008 v rámci tržišť na úrovni 1,754 mld. Kč a průměrná provize činí 1% z tohoto objemu. Dodavatelé budou zbaveni povinnosti nést tento náklad. U standardizovaných komodit zadávaných elektronickými postupy bude dominantním hodnotícím kritériem cena. V případě e-aukce bude mít dodavatel záruku informace o pozici jeho ceny vůči zbytku trhu. Umocní se jeho ochota k participaci a zároveň bude posílena transparentnost, resp. zadání dodávky ekonomicky nejlepší nabídce. Dodavatelé budou mít na jednom místě veškeré své nabídky vůči veřejné správě. Kritérium má kvantitativní povahu, kontroloři ÚOHS nebudou muset např. do úřadů dojíždět a dohledová činnost bude celkově snazší. Uvedený přínos je menší měrou zahrnut v kvantitativním vyjádření transakční úspory (úspora fondu pracovní doby) pro veřejné zadavatele. 87

88 Beneficienti Přínosy Kvalitativní (Q) Dodatečný popis /Kvantitativní (CZK) Ministerstvo pro místní rozvoj Veřejnost odborná a laická (občané) Efektivnější výkon agendy odboru veřejného investování Kvalitativní (Q) Zjednodušení: provádění statistik vyhodnocování elektronizace metodického řízení zadávání VZ Zlepšení informovanosti o zadávaných VZ Kvalitativní (Q) V rámci uveřejňovacího modulu bude k dispozici spektrum informací o VZ (objem, druh, zadavatel). Tabulka 25: Popis přínosů pro cílové skupiny 88

89 7.2.3 Výpočet hodnoty přínosů a újem Jako základ pro výpočet přínosů byla použita data získaná z IS VZ US pro podlimitní a nadlimitní VZ za rok Tato data byla doplněna o údaje pro VZMR, které byly propočteny podle následujícího postupu: 1. Určení celkové výše VZ na HDP v roce Odečtení dat z IS VZ US (nadlimitní, podlimitní VZ) 3. Odečtení celkového objem nákupů na základě výjimek 49 Tento základ je přílohou č. 5 viz kap a pro účely výpočtu přínosů byl dále redukován následujícím způsobem: 1. Zahrnutí pouze dodavatelů z Kvartilu I. Hlavním důvodem pro tuto redukci je zaměření na hlavní zadavatele, neboť ti zadávají 91 % finančního objemu VZ a 83 % počtu podlimitních a nadlimitních VZ (více viz také kapitola 3). 2. Vyjmutí sektorových zadavatelů. Hlavním důvodem pro tuto redukci byl charakter sektorových zadavatelů (speciální postup dle ZVZ) a obtížnost jejich začlenění do závaznosti. 3. Aplikace závaznosti NIPEZ výpočet finančního objemu v NIPEZ. Výpočet finančního objemu zahrnutého v NIPEZ: 90 % finančního objemu v kategorii ústřední orgány státní správy (ministerstva a ostatní ÚOSS) % finančního objemu v kategorii ostatní OSS, jiné právnické osoby, státní příspěvkové organizace a územně samosprávné celky. 4. Aplikace standardizovatelných komodit na objem zahrnutý do NIPEZ. Jako hodnota byla vybrána dolní hranice pro standardizované komodity z identifikovaného intervalu v rámci kap. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., tj. 13% pro nadmilitní a 25% pro podlimitní zakázky a VZMR. 5. Určení finančního objemu v elektronickém nástroji a e-tržištích finanční objem pro standardizované komodity v rámci elektronických nástrojů a e-tržišť byl určen a sečten. Výsledek toho postupu, resp. datová báze, se kterou se počítá v rámci CBA NIPEZ, je následující: Finanční objem Kvartil I vč. sektorových zadavatelů (v mld. Kč) Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ (v mld. Kč) Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ elektronické nástroje (v mld. Kč) Finanční objem Finanční objem zahrnutý v CBA zahrnutý v CBA NIPEZ E-tržiště NIPEZ plně (v mld. Kč) elektronicky obchodované - E-tržiště, El. nástroj (v mld. Kč) Finanční objem v CBA NIPEZ jinak než plně elektronicky - El. nástroj (v mld. Kč) Tabulka 26: Finanční objem v NIPEZ 48 Podle metodiky MMR ve výši 17,5% 49 Podle Hodnocení dopadu regulace (RIA) ve výši 20% 50 Vzhledem k bagatelní částce 50 tis. Kč, která nebude zahrnuta do závaznosti a zahrnutí rizika úniku některých nadlimitních a podlimitních VZ ÚOSS, bylo konzervativně počítáno s 90% finančního objemu ÚOSS (místo 100%) 89

90 Následující tabulka shrnuje kvantifikaci vyčíslitelných přínosů shodných pro varianty 2-5 Beneficient Parametr Hodnota v mld. Kč Zadavatelé VZ využívající NIPEZ Úspora z nákupní ceny u ne-standardizovatelných komodit na úrovni 2,5% z historických cen vyplývající z aplikace elektronických postupů (založeno na odhadu EK ve výši 5%, který byl redukován faktorem 2). Úspora transakčních nákladů v rozsahu 2 % finančního objemu nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek a 1% finančního objemu veřejných zakázek malého rozsahu. Úspora z nákupní ceny u standardizovaných komodit na úrovni 8% z historických cen vyplývající z aplikace zvláštních nákupních postupů, zejména e-aukcí. Přínos z bezplatného užívání národního elektronického nástroje (spotřebitelský/uživatelský přebytek) Administrace zadávacího řízení úředníkem s podporou elektronického nástroje bez nutnosti najímat externího poradce/administrátora. 5,025 3,784 2,870 0,775 0,098 Dodavatelé podávající nabídky do VZ zadávaných prostřednictvím NIPEZ Zjednodušený přístup a získání informací (úspora času) k téměř všem zakázkám uživatelů NIPEZ (nad 50 tis. Kč). Úspora na poplatku placenému provozovatelům stávajících e-tržišť za vysoutěžení zakázky (VZMR ICT pro ÚOSS). 0,005 0,018 Suma přínosů za rok 12,574 Tabulka 27: Kvantifikace přínosů S těmito přínosy se pojí následující předpoklady: Přínosy vyplývají ze závaznosti, která stanovuje povinnost zadávat VZ elektronicky pro ÚOSS a jejich podřízené organizace (tzv. autonomní poptávka). Vzhledem k bagatelní částce 50 tis. Kč, která nebude zahrnuta do závaznosti a zahrnutí rizika úniku některých nadlimitních a podlimitních VZ ÚOSS, bylo konzervativně počítáno s 90% finančního objemu ÚOSS (místo 100%). Pro územní samosprávy (nepokryté závazností) se počítá s jejich účastí ve výši 50% finančního objemu a počtu organizací (dobrovolná, neboli odvozená poptávka). Přínosy jsou generované v celé infrastruktuře NIPEZ tak, jak je popsaná v jednotlivých variantách (eaukce v NEN má stejný přínos jako e-aukce v individuálním elektronickém nástroji). Přínosy jsou shodné pro variantu 2-5, u varianty 1 není započten přínos z bezplatného užívání NEN, neboť v této variantě se NEN nevyskytuje. Vzhledem k tomu, že úspory jsou největší na výdajích, které se ještě nezadávaly plně elektronicky a výše úspor se s opakovanými elektronickými ZŘ snižuje, a dále vzhledem k tomu, že nástup elektronizace bude postupný, byl zvolen následující konzervativní náběh přínosů: v roce 2011 je realizována 1/20 z 8% úspory u standardizovaných komodit (neexistuje NEN); v roce 2012 je realizována 1/5 celkového přínosu; v roce 2013 je realizována 1/2 celkového přínosů; v roce 2014 je realizován celý přínos; V následujících letech (2015+) budou klesat přínosy vyplývající ze snížení nákupních cen a přínos bude konvergovat k transakčním úsporám vyplývajícím např. z úspory času nebo konverze papírových dokumentů do elektronické podoby. Pro monitorování a vyhodnocování úspor z nákupních cen bude v Technické specifikaci pro E-tržiště a elektronické nástroje vhodné stanovit závaznost zaznamenávání historických cen nakupovaných položek, a to alespoň u standardizovaných komodit. 90

91 Újmy v závislosti na variantách zobrazuje následující tabulka: Nositel újmy Parametr Hodnota V1 Hodnota V2 Hodnota V3 a V4 Hodnota V5 Předpoklady výpočtu Provozovatelé stávajících E- tržišť Provozovatelé stávajících individuálních elektronických nástrojů Dodavatelé Zmařená investice díky ukončení prorovozu e-tržiště Nutnost přizpůsobit vlastní individuální elektronické nástroje nové technické specifikaci. Odchod stávajících klientů v důsledku zavedení bezplatného národního elektronického nástroje (kanibalizace). Zmařená investice díky nemožnosti používat individuální nástroje Nutnost pořídit si elektronický podpis Pro stanovení újmy se vycházelo ze zisku 4 mil. Kč a návratnosti investice 10 let. Na základě zkušeností se současnými individuálními elektronickými nástroji pro administraci VZ se odhaduje, že pokrývají od cca 15% do 40% výhledové funkcionality NIPEZ, která bude upravena technickou specifikací. Aritmetický průměr je 28% pokrytí budoucí funkcionality. Újma pro dokončení této funkcionality byla určena jako 72% z nákladů na licence software a implementaci pro národní elektronický nástroj. Pro variantu 2 a 3 se počítá s upgradem poloviny existujících nástrojů. Ostatní nebudou upgradovány vzhledem k možnosti používat NEN. Na základě dat z šetření elektronizace v roce 2009 (odpovědělo 329 zadavatelů) bylo stanoveno % "pokrytých" elektronickými nástroji v kategoriích zadavatelů. Toto % bylo aplikováno na počty zadavatelů v kvartliu I. Na základě počtu pokrytých v kvartlilu 1 byla stanovena následující míra kanibalizace NEN Ministerstva, Ostatní ÚOSS (20%), Ostatní OSS, Státní příspěvkové organizace (10%), Jiné právnické osoby, Územní samosprávné celky (5%) a propočten počet zadavatelů, kteří budou kanibalizováni NEN. U druhého vstupu se vycházelo z toho samého nákladu jako při spotřebitelském užitku bezplatného užívání NEN - cena jedné implementace el. nástroje ve výši 5 mil. Kč, resp. 20% z ní jako ročního výnosu z poskytování nástroje. Pro stanovení velikosti újmy se na základě analýzy individuálních strategií elektronizace jednotlivých ústředních orgánů a pravidelných šetření mezi zadavvateli u pokrytých zadavatelů vycházelo ze zjištění, že rozdlění již učiněných investic mezi nástroje je následující: nástroje plně podporující elektronická zadávací řízení 15 mil. Kč/investice (10% všech současných el. nástrojů) -nástroje podporující některé úkony 3 mil. Kč/investice (25% všech současných el. nástrojů) -evidenční nástroje 2 mil. Kč/investice (65% všech současných el. nástrojů) Jako podklad byla použita cena "Certifikátu pro ověření elektronického podpisu zaměstnance" České pošty ve výši 190 Kč. Počet dodavatelů byl určen vydělením celkového počtu vyhledávání faktorem 15. Suma újem celkem Tabulka 28: Vyčíslení újem Odchod stávajících klientů je újmou na každoročních příjmech provozovatelů individuálních elektronických nástrojů, pokud bude zaveden NEN, Nutnost přizpůsobit el. nástroj je jednorázovou újmou a počítá se z cen licencí NEN, a proto je hodnota V2 oproti V3 a V4 větší, Nutnost přizpůsobit el. nástroj se ve variantě 1 týká o padesát procent více elektronických nástrojů než ve V2-V3, protože polovina elektronických nástrojů nebude dále upravována, V rámci V5 se počítá se zmařenou investicí, neboť bude nařízeno provozovat pouze NEN a individuální nástroje zaniknou, V rámci V1, V2 a V5 budou zrušena stávající E-tržiště a proto se počítá se zmařenou investicí stávajících provozovatelů E-tržišť Identifikace investičních nákladů NIPEZ Hlavní investiční náklady projektu NIPEZ jsou spojené s vytvořením systému NEN. Pro odvození těchto investičních nákladů byly použity následující vstupy týkající se parametrů NEN: Počet zadavatelů: 401, Počet uživatelů: 7778, Ročně zobchodovaný objem (VZ nadlimitní a podlimitní a VZMR): 208 mld. Kč, Roční počet VZ (VZ nadlimitní a podlimitní a VZMR): , Roční počet souborů dokumentace VZ: ks, Roční objem dokumentace VZ: MB. Tato čísla vycházejí z odhadu velikosti trhu/poptávky pro NEN z CBA a dat popisujících zadavatelskou obec v roce

92 Pro odvození výše investičních nákladů NEN byly dále použity následující vstupy: Zkušenosti z vývoje a implementace elektronických nákupních systémů u velkých klientů, Zkušenosti z vývoje a implementace jiných elektronických systémů ve veřejné správě, Zahraniční zkušenosti z implementace velkých nákupních systémů, např. ehandel (Norsko) nebo Consip (Itálie). Následující tabulka shrnuje investiční náklady u V3, které byly základem pro výpočet investičních nákladů pro další varianty. Varianta 3 Komentář: Smíšená s novým provozem e-tržišť 1) INVESTIČNÍ NÁKLADY VLASTNÍHO ŘEŠENÍ NEN Licence software NEN Implementační náklady NEN Hardware Celkem ) NÁKLADY NA ÚPRAVU PROCESŮ A METODICKÉ ŘÍZENÍ NIPEZ Technická specifikace (e-tržiště) Technická specifikace (el. nástroje, IS VZ US) Definice komoditní povinnosti I (E-tržiště) Definice komoditní povinnosti II (ostatní) Příprava legislativy E-tržiště Příprava legislativy NEN Příprava zadávací dokumentace E- tržiště Příprava zadávací dokumentace NEN a IS VZ US Dotační managment Externí audit Technický dozor NIPEZ Publicita Celkem ) Celkové INVESTIČNÍ NÁKLADY INVESTIČNÍ NÁKLADY VLASTNÍHO ŘEŠENÍ NÁKLDY NA ÚPRAVU PROCESŮ A METODICKÉ ŘÍZENÍ NIPEZ Celkem Tabulka 29: Investiční náklady varianty Identifikace provozních nákladů NIPEZ Provozní náklady se odvíjejí od komponent NIPEZ, které jsou v nich zastoupeny: Provoz NEN Na základě náběhu uživatelů byl vyčíslen nárůst počtu operátorů systému, byla stanovena provozní režie a rozpuštěny náklady, které provozovatel ponese s vybavením call centra a pořízením centrální aplikace service desku. Provoz IS VZ US Vychází z Výroční zprávy ČP (současných nákladů). Provoz Individuálních elektronických nástrojů Vycházelo se z nákladové báze provozu NEN, a přiměřeného zisku. Provoz E-tržišť Na základě dat z MMR lze odvodit, že současná výše tržeb jednoho operátora je ve výši cca 8 mil. Kč. Vzhledem k zvýšenému objemu ve standardizovaných komoditách (cca 17 krát vyšší 92

93 objem) by současný model placení provize ve výši 1% z finančního objemu byl neudržitelný a nevýhodný. Proto se v CBA počítá s postupným náběhem s tím, že cílový stav provize provozovatelům E-tržišť je cca 80 mil Kč. Následující tabulka shrnuje provozní náklady u V3, které byly základem pro výpočet provozních nákladů pro další varianty. Varianta 3 Komentář: 1) Provozní náklady NEN Shrnutí kapitálových výdajů (Provozní náklady) Cíl: Určit provozní výdaje modelu Smíšená s novým provozem e-tržišť Roční poplatky za SW licence Změnové požadavky Provoz NEN (centrální help desk/call centrum a monitoring provozu) Úpravy v HW řešení NEN Celkem ) Provozní náklady Individuální elektronické nástroje Provize za provoz individuálních el. nástrojů Provoz ind.nástroje (centrální help desk/call centrum a monitoring provozu) Celkem ) Provozní náklady E-tržiště Poplatky provozovatelům e-tržišť (transakce) Celkem ) Provozní náklady IS VZ US Náklady uveřejňování ) Školení Školení NEN, E-tržiště ) Provozní náklady Celkem Kdo hradí Provozní náklady NEN MMR Provozní náklady Individuální elektronické nástroje Zadavatelé Provozní náklady E-tržiště MMR/ Zadavatelé Provozní náklady IS VZ US MMR/ Zadavatelé Školení OPLZZ Celkem Tabulka 30: Provozní náklady varianty 3 93

94 7.3 Doporučení nejvhodnější varianty Syntéza kvalitativního a kvantitativního hodnocení je uvedena v následující tabulce. Varianty V1 a V5 jsou přeškrtnuté, neboť byly kvalitativně vyloučeny. Zároveň miliardy Kč v ENPV mohou být převedeny na body. Kvalitativní hodnocení (vážené bodové ohodnocení) Kvantitativní hodnocení (socio-ekonomické hodnocení) Pořadí Název varianty Počet bodů Pořadí Název varianty Počet bodů 1 V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť V2 - Smíšená 17,16 2 V2 - Smíšená V5 - Centralizovaná 17,09 3 V4 - Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť 4 V5 - Centralizovaná V4 - Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje 17,03 16,77 5 V1 - Decentralizovaná V1 - Decentralizovaná 16,24 Tabulka 31: Celkové porovnání variant 1 Po jejich vyloučení dostáváme následující tabulku: Kvalitativní hodnocení (vážené bodové ohodnocení) Pořadí Název varianty Počet bodů Rozdíl v pořadí % Kvantitativní hodnocení (socio-ekonomické hodnocení) Pořadí Název varianty Počet bodů Rozdíl v pořadí % 1 V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť V2 - Smíšená 17,11 2 V2 - Smíšená 621 5,3 % 2 V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť 3 V4 - Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje Tabulka 32: Celkové porovnání variant ,7 % 3 V4 - Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje 16,99 0,3% 16,76 1,6% Varianta V2 je v rámci kvalitativního hodnocení o 5,3 % horší než varianta V3. Varianta V3 je v rámci kvantitativního hodnocení o 0,6 % horší než varianta V2. V4 se umístila na posledním místě v obou posuzovaných hlavních kritériích (kvalita a socio-ekonomický přínos). V4 může být automaticky vyloučena, Pokud hodnotíme obě hlavní kritéria (kvalita i socio-ekonomcký přínos) stejně, přičemž kvalitativní hodnocení by v tomto případě mělo spíše převážit, je V3 vždy lepší volbou, a proto bude vybrána pro účely detailního hodnocení v rámci kap. 8 a 9. 94

95 8 Detailní popis vybrané varianty NIPEZ se ve vybrané variantě V3 skládá z následujících komponent: Informační systém o veřejných zakázkách, Národní elektronický nástroj, E-tržiště, Individuální elektronické nástroje. Informační systém o veřejných zakázkách uveřejňovací subsystém, Národní elektronický nástroj, E-tržiště a Individuální elektronické nástroje jsou vymezeny a popsány v kapitole 5 Vymezení komponent / modulů řešení v NIPEZ. Ve variantě 3 bude NEN tvořen jedinou aplikací, která bude poskytována centrálně všem zadavatelům VZ. Zadavatelé a dodavatelé budou do NEN přistupovat přes webové rozhraní a budou pracovat s NEN jen pomocí webového prohlížeče, tj. bez nutnosti instalace jakékoli klientské aplikace na koncovém zařízení uživatele. Obchodní model poskytování služeb NEN lze charakterizovat jako SAAS (Software-as-a-Service), za jehož využití uživatel (resp. zadavatel a dodavatel) nic neplatí. Dle varianty V3 bude existovat jediný centrální IS VZ US, který bude provozován jediným koncesionářem. Součástí varianty V3 je i existence několika konkurenčních E-tržišť, na kterých se budou obchodovat vybrané (standardizované) komodity. E-tržiště budou provozována na základě koncese. Ve variantě V3 budou mít stávající zadavatelé možnost ponechat si své stávající nástroje pro elektronické zadávání VZ a nadále je využívat. V okolí NIPEZ se vyskytují informační systémy, které si z různých důvodů budou s částmi NIPEZ vyměňovat data. Tyto okolní IS lze seskupit do několika skupina okolních informačních systémů, které jsou popsány v kapitole č. 8.5 Rozhraní. Následující kapitoly se věnují technickému popisu NIPEZ. Hlavní pozornost je věnována detailnímu popisu NEN, který je hlavním výstupem projektu spolufinancovaným z IOP. 95

96 Graf 23: NEN a jeho submoduly a funkční bloky 96

97 Národní elektronický nástroj se skládá ze 2 základních částí: Administrace VZ, Podpůrný submodul. Administrace VZ umožňuje správu a řízení celého životního cyklu veřejné zakázky. Administrace VZ se skládá z následujících submodulů: Příprava VZ, Zadávání VZ, Plnění smlouvy. Podpůrný submodul poskytuje funkcionalitu, kterou využívá jeden či více submodulů/funkčních bloků Administrace VZ a skládá se z následujících částí: Identity Manager, Workflow, Administrace systému, DMS, Archivace, Výkaznictví. V následujících částech se nejprve diskutují logické a posléze technické aspekty NIPEZ. V rámci logických aspektů je NIPEZ analyzován z různých úhlů pohledu, jako je: Koncepční, Funkční a Datový pohled. Technické aspekty NIPEZ jsou analyzovány z: Softwarového a následně, Hardwarového úhlu pohledu. Kapitola koncepční architektura ukazuje základní principy řešení NIPEZ. Koncepční architektura v sobě integruje procesní, funkční, datový a provozní pohled. Kapitoly funkční a datová architektura popisují základní funkcionality a základní datové entity Národního elektronického nástroje. Pro zjednodušení není ve funkčním a datovém modelu znázorněn podpůrný submodul. 8.1 Koncepční architektura Koncepční architektura podává zjednodušený, ale komplexní pohled na řešení NIPEZ, jeho vybrané stavební prvky (tj. moduly, submoduly, funkční bloky), uživatele, procesní kroky (tj. úkony/aktivity) a data, se kterými pracuje. Z důvodu zachování vysoké názornosti byla koncepční architektura rozdělena do dvou schémat: Schéma koncepční architektury pro VZMR a podlimitní VZ pro standardizované komodity, Schéma koncepční architektury pro nadlimitní VZ a ostatní VZ. 97

98 Graf 24: Koncepční architektura NIPEZ VZMR a podlimitní VZ pro standardizované komodity 98

99 Graf 25: Koncepční architektura NIPEZ nadlimitní VZ Pro jednoduchost jsou zvažováni jen 2 základní uživatelé NIPEZ zadavatel a dodavatel. Spojnice uživatele a funkčního bloku představují úkony (aktivity), které uživatel realizuje. Funkční blok, u kterého končí spojnice zakončená šipkou, je funkční blok, ve kterém je daný úkon aplikačně realizován. Funkční bloky obsahují vybraná data, která jsou nutná pro daný úkon nebo která daným úkonem vznikají. Zelené spojnice resp. funkční bloky se zeleným písmem představují úkony, resp. bloky funkcionalit, které bude možné v NIPEZ realizovat až po dokončení následující etapy implementace. Šedé funkční bloky nejsou v rámci životního cyklu daného typu VZ využívány. Pro jednoduchost nebyl v modelu použit podpůrný submodul a Individuální elektronické nástroje. Stavební prvky, ze kterých se skládá koncepční architektura, jsou popsány v následujících kapitolách. 8.2 Funkční architektura Tato kapitola podává základní přehled o funkcionalitách, které by měl NIPEZ poskytovat pro efektivní správu a řízení životního cyklu veřejné zakázky. 99

100 Graf 26: Model funkční architektury NIPEZ 100

101 Funkční model umožňuje dynamické zobrazení celého životního cyklu VZ od přípravy VZ až po její plnění skrze požadované aplikace a jejich funkcionality. Model pro popis funkční architektury vychází z jednotného rámce, který je tvořen na vertikální ose aplikacemi NIPEZ (NEN, IS VZ a E-tržiště) a na horizontální ose průběhem životního cyklu veřejné zakázky. Uprostřed modelu jsou obrazce znázorňující funkční bloky NEN. IS VZ a E-tržiště jsou znázorněny jen na úrovni modulu a nejsou dále členěny. V modelu funkční architektury jsou znázorněny moduly, submoduly, funkční bloky, funkcionality a základní data vyměňovaná mezi funkčními bloky NIPEZ. Spojnice mezi funkčními bloky představují toky dat, které jsou na jedné straně vstupy a na straně druhé výstupy z funkčních bloků. Funkční bloky obsahují seznam vybraných funkcionalit, které jsou nutné pro IT/IS podporu životního cyklu VZ. Zelené spojnice resp. funkční bloky se zeleným písmem představují úkony resp. bloky funkcionalit, které bude možné v NIPEZ realizovat až po dokončení následující etapy implementace. V modelu funkční architektury nejsou z důvodu zachování jednoduchosti modelu zobrazeny následující funkcionality, příp. moduly: Funkcionality podpůrného submodulu, Méně významné funkcionality, Individuální elektronické nástroje. Seznam submodulů, funkčních bloků NEN a jejich popis obsahuje následující tabulka. Submodul Funkční blok Popis Příprava VZ Příprava VZ V této doméně jsou seskupeny funkcionality pro efektivní přípravu VZ. Funkcionality umožní založení VZ v NEN, její úpravu, naplánování, nastavení a schválení k publikaci. Pro podporu efektivní správy VZ budou existovat funkcionality pro vyhledání VZ, filtrování v seznamech a agregaci VZ se stejným předmětem plnění. Zadávání VZ Plnění VZ Zahájení ZŘ a podání nabídky Jednání komisí Jednání s dodavateli Rozhodnutí o zadání VZ Opravné prostředky Ukončení ZŘ Plnění smlouvy Funkcionality v této oblasti podporují úkony jak zadavatelů, tak dodavatelů. Zadavatelé budou pomocí dostupných funkcionalit oznamovat úmysl zadat VZ a poskytovat informace o VZ (vč. např. zadávací dokumentace a dodatečných informací). Dodavatelům bude umožněno pomocí příslušných funkcionalit se zaregistrovat, spravovat svůj profil a podat žádost o účast či nabídku na vyhlášenou VZ.. Tato skupina funkcionalit umožní otevírání obálek (s žádostmi o účast či nabídkami) za využití principu 4 očí, případné vyloučení zájemců, posouzení a hodnocení nabídek. Dostupné budou rovněž funkcionality pro soutěžení komodit, jejichž pořizování nebude nařízeno přes E-tržiště. Funkcionality budou podporovat jednání se zájemci v soutěžním dialogu, v jednacím řízení bez uveřejnění a v jednání o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním. V tomto funkčním bloku umožní dostupné funkcionality vyloučení nevyhovujících dodavatelů, výběr nejvhodnější nabídky a uvolnění peněžní jistoty. Opravné prostředky zajistí podporu NEN pro podání a vyřízení námitek. Funkcionality budou podporovat na jedné straně zrušení ZŘ a na druhé straně uzavírací činnosti pro úspěšně ukončené ZŘ a zadání VZ, jako je uzavření smlouvy, její evidence a komunikace výsledků ZŘ. Funkcionality budou v budoucnu podporovat automatizované generování a komunikování objednávek a podporovat platební a zúčtovací transakce. Tyto funkce budou implementovány v další fázi rozvoje NIPEZ. 101

102 Identity management V podpůrném submodulu Identity management bude možné spravovat seznam uživatelů NEN na straně zadavatele a dodavatele, uživatelských rolí a odpovědností (tj. vložit, aktivovat, změnit a deaktivovat uživatelský účet, změnit heslo, přiřadit roli a oprávnění apod.). Identity management bude rovněž umožňovat správu dalších dat, jako např. kontaktní údaje uživatele, jeho pozici, jeho nadřízeného a podřízeného atd. Data o uživatelích zadavatelů a dodavatelů budou využívána zejména pro: Přidělování uživatelských oprávnění pracovníkům zadavatele a dodavatele, Adresování úkonů konkrétním pracovníkům v rámci workflow, Výběr pracovníků do komisí, příp. výběr pověřených pracovníků k provedení jednoho či více úkonů, Plnění osobních a kontaktních údajů o pracovnících do šablon výstupních dokumentů. Data a funkcionalita tohoto funkčního bloku se budou využívat ve všech submodulech NIPEZ, příp. dalších aplikacích, kde je potřeba zajistit přístup jen pro oprávněné uživatele. DMS Tento funkční blok umožňuje uložení, uchování, správu a zpřístupnění souborů dokumentů (resp. veškerého elektronického obsahu vč. ověření elektronickým podpisem a značkou) vztahujících se k VZ. Tento funkční blok umožní také zpřístupnění souborů dokumentů kancelářským aplikacím vč. transformace do požadovaného formátu. DMS bude splňovat přísné požadavky na bezpečnost, důvěrnost, evidenci přístupu k dokumentům atd. DMS se využije v těch submodulech NIPEZ, které pracují s jakoukoli "nestrukturovanou" dokumentací týkající se VZ (např. soubory ZD, naskenovaná korespondence, elektronické soubory korespondence, naskenované nabídky, smlouvy atd.). Podpůrný sumodul Archivace Administrace systému Workflow Tento funkční blok zajistí archivaci dokumentů, které již nejsou aktivně využívány, ale které z legislativních důvodů musí být po požadovanou dobu archivovány. Modul archivace bude splňovat přísné požadavky na bezpečnost, důvěrnost, evidenci přístupu k dokumentům atd. Funkcionalitu tohoto funkčního bloku využije podpůrný submodul DMS a příp. další moduly/aplikace, které budou zprostředkovávat přístup k archivovaným dokumentům. Tento funkční blok umožní nastavení globálních parametrů aplikace NEN a správu všech číselníků, které jsou využívány v dalších modulech NIPEZ, příp. submodulech NEN. Správou číselníků je míněno poskytnutí podpůrného submodulu, který umožní přidání, aktivaci, deaktivaci, změnu a vymazání číselníku jako celku a položky číselníku. Součástí funkcionality bude i zpřístupnění číselníků ostatním submodulům NIPEZ, vyhledávání v číselnících a zobrazování. Systém umožní vyexportování číselníku do formátu zpracovaného v běžných kancelářských aplikacích. Pro hromadné načtení položek číselníku bude systém poskytovat rozhraní. K datům spravovaným tímto podpůrným submodulem budou přistupovat všechny submoduly NEN. Tento podpůrný funkční blok zajišťuje funkcionalitu výkonu workflow a funkcionalitu pro nastavení uživatelských workflow. Workflow bude využitelné pro interakce "aplikace aplikace" (např. NEN IS VZ US pro uveřejnění oznámení o VZ v IS VZ US) a "uživatel aplikace" (např. schválení VZ schvalovatelem pro uveřejnění). Workflow (např. schvalování) může probíhat sériově (tj. po schválení jedním schvalovatelem schvaluje následující schvalovatel) a paralelně (tj. ke schválení je nutné schválení více schvalovateli současně). Součástí workflow bude i zasílání upozornění a možnost zpracovat workflow požadavky/úkony i mimo NIPEZ (např. schválení uveřejnění VZ z aplikace ového klienta). V případě neprovedení požadované akce v požadovaném termínu, workflow provede předdefinovanou akci automaticky. Účastník workflow (např. schvalovatel) může schválení delegovat na jiného schvalovatele. Výběr schvalovatele v daném workflow může být proveden automaticky systémem nebo manuálně administrátorem VZ, kdy kritériem pro výběr schvalovatele je druh zadávacího řízení, částka plnění VZ a pozice, organizační jednotka a finanční limit schvalovatele. Nástroj umožní definici vlastního postupu schvalování a definici průběhu celého životního cyklu (např. příprava a zadávání) vybraných kategorií VZ, např. VZMR. Každý zadavatel bude mít možnost vybrat si předdefinované workflow či podle svých potřeb si jednoduchým způsobem nadefinovat vlastní workflow v oblastech, které mohou v souladu se ZVZ být přizpůsobeny potřebám jednotlivých zadavatelů. Funkcionalitu tohoto podpůrného modulu bude využívat většina hlavních modulů/submodulů. Tabulka 33: Základní charakteristika submodulů a funkčních bloků NEN Seznam funkcionalit (včetně funkcionalit podpůrného submodulu) přiřazených k jednotlivým submodulům a funkčním blokům NEN obsahuje následující tabulka. 102

103 Submodul Funkční blok Funkcionalita Typ Uživatel Příprava VZ Vložení, editace a smazání VZ Vlastnost IS Zadavatel Plánování VZ Vlastnost IS Zadavatel Příprava VZ Specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek Úkon dle ZVZ Zadavatel Agregace podobných VZ Vlastnost IS Zadavatel Definice hodnotících kritérií Úkon dle ZVZ Zadavatel Ustanovení komisí, jmenování a pozvání členů Úkon dle ZVZ Zadavatel Schválení VZ Vlastnost IS Zadavatel Zahájení ZŘ Uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v IS VZ US Úkon dle ZVZ Zadavatel Zadávání VZ Jednání komisí Jednání s dodavateli Odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení Úkon dle ZVZ Zadavatel Poskytování zadávací dokumentace Úkon dle ZVZ Zadavatel Poskytování dodatečných informací Úkon dle ZVZ Zadavatel Prohlídka místa plnění Úkon dle ZVZ Zadavatel Podání žádosti o zadávací dokumentaci, dodatečné informace, prohlídku apod. Vlastnost IS Dodavatel Registrace účastníků a samoobslužná aktualizace jejich registračních dat Vlastnost IS Dodavatel Podání nabídek/žádostí o účast/návrhů/předběžných nabídek Vlastnost IS Dodavatel Příjem nabídek/žádostí o účast/návrhů/předběžných nabídek Úkon dle ZVZ Zadavatel Otevírání obálek s žádostmi o účast Úkon dle ZVZ Zadavatel Otevírání obálek s nabídkami Úkon dle ZVZ Zadavatel Posouzení kvalifikace Úkon dle ZVZ Zadavatel Omezení počtu zájemců Úkon dle ZVZ Zadavatel Posouzení nabídek Úkon dle ZVZ Zadavatel Hodnocení nabídek Úkon dle ZVZ Zadavatel Elektronická aukce Úkon dle ZVZ Dodavatel/Zadavatel Nahlížení do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek Úkon dle ZVZ Zadavatel Jednání se zájemci v soutěžním dialogu Úkon dle ZVZ Dodavatel/Zadavatel Jednání v jednacím řízení bez uveřejnění Úkon dle ZVZ Dodavatel/Zadavatel Jednání o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním Úkon dle ZVZ Dodavatel/Zadavatel Rozhodnutí o zadání VZ Vyloučení dodavatele Úkon dle ZVZ Zadavatel 103

104 Výběr nejvhodnější nabídky Úkon dle ZVZ Zadavatel Uvolnění peněžní jistoty Úkon dle ZVZ Zadavatel Opravné prostředky Podání a přezkoumání námitek Úkon dle ZVZ Dodavatel/Zadavatel Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ÚOHS Úkon dle ZVZ Zadavatel Ukončení ZŘ Uzavření smlouvy Úkon dle ZVZ Dodavatel/Zadavatel Plnění VZ Podpůrný submodul Plnění smlouvy Identity Manager Workflow Administrace systému DMS Evidence smlouvy Vlastnost IS Zadavatel Zrušení zadávacího řízení Úkon dle ZVZ Zadavatel Plnění smlouvy Úkon dle ZVZ Dodavatel Příjem faktury Úkon dle ZVZ Zadavatel Správa uživatelů zadavatelů a uživatelů (vč. kontaktů) Vlastnost IS Zadavatel Správa rolí a odpovědností Vlastnost IS Zadavatel Správa HR struktur Vlastnost IS Zadavatel Nastavení uživatelského workflow Vlastnost IS Zadavatel Sledování průběhu workflow Vlastnost IS Zadavatel Upozorňování na termíny VZ Vlastnost IS Zadavatel Automatické akce u VZ (např. změna stavu po uběhnutí definované doby apod.) Vlastnost IS Zadavatel Delegace Vlastnost IS Zadavatel Automatický výběr schvalovatele Vlastnost IS Zadavatel Nastavení globálních parametrů aplikace Vlastnost IS Zadavatel Přidání, aktivace, změna, deaktivace, odstranění číselníku Vlastnost IS Zadavatel Přidání, aktivace, změna, deaktivace, odstranění položky číselníku Vlastnost IS Zadavatel Dále obecné vlastnosti číselníků Vlastnost IS Zadavatel Uložení, uchování a zpřístupnění dokumentů Vlastnost IS Zadavatel Správa dokumentace Vlastnost IS Zadavatel Archivace Dlouhodobá archivace dokumentů Vlastnost IS Zadavatel Výkaznictví Vytvoření reportu Vlastnost IS Zadavatel Tabulka 34: Seznam vybraných funkcionalit NEN Spuštění, uložení a prohlédnutí reportu Vlastnost IS Zadavatel 104

105 Řada aplikačních stavebních prvků se bude v systému vyskytovat opakovaně v různých funkčních blocích a bude mít vždy podobné vlastnosti, např. NEN bude pracovat s aplikačním stavebním prvkem typu seznam. Seznam je výpis záznamů vyhovující vstupním kritériím, např. seznam všech VZ zadaných daným zadavatelem nebo seznam žádostí o účast v daném ZŘ. V obou případech bude NEN poskytovat stejné funkcionality pro práci se seznamem, jako je prosté zobrazení seznamu, vyhledání v seznamu, filtrování seznamu apod. Následující tabulka podává přehled obecných funkcionalit k základním aplikačním stavebním prvkům. Aplikační stavební prvek Seznam Záznam o úkonech a činnostech v rámci VZ Zpráva, oznámení, vyrozumění, výzva, vysvětlení, protokol, potvrzení, návrh, zdůvodnění, apod. Příklad užití Seznam VZ daného zadavatele, Seznam žádostí o účast, Seznam nabídek, seznam uživatelů, jakýkoli číselník apod. Otevírání obálek, Posouzení kvalifikace, apod. Výzva k jednání, Rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu, Vyrozumění dodavatelů o termínu otevírání obálek apod. Tabulka 35: Obecné funkcionality NEN Funkcionalita Prosté zobrazení seznamu Výběr zobrazovaných sloupců seznamu Vyhledávání Filtrování dle zadaných kritérií Evidence Zpřístupnění Vytvoření zprávy ve zvoleném formátu Odeslání nebo předání do IS pro odeslání 8.3 Datová architektura Tato kapitola podává základní přehled o vybraných datových entitách, které budou vlastněny a používány v NIPEZ. Datová entita je datová struktura se skupinou popisných atributů, např. v NEN je základní datovou entitou Veřejná zakázka, která je popsána řadou atributů, jako předmět plnění, předpokládaná cena plnění, datum konce lhůty pro podání nabídek apod. Následující schéma ukazuje, která vybraná data budou vlastněna jednotlivými částmi NIPEZ a vybraná data, která budou v daném modulu replikována z jiných modulů NIPEZ. 105

106 Graf 27:Datová architektura NIPEZ Následující datový model umožňuje dynamické zobrazení celého životního cyklu VZ od přípravy VZ až po její plnění skrze požadované aplikace a data, se kterými tyto aplikace pracují. Model pro popis datové architektury vychází z jednotného rámce, který je tvořen na vertikální ose aplikacemi NIPEZ (NEN, IS VZ a E-tržiště) a na horizontální ose průběhem životního cyklu veřejné zakázky. Uprostřed modelu jsou obrazce znázorňující funkční bloky NEN. IS VZ a E-tržiště jsou znázorněny jen na úrovni modulu a nejsou dále členěny. V datovém modelu jsou znázorněny moduly, submoduly, funkční bloky, datové entity a základní data vyměňovaná mezi funkčními bloky NIPEZ. Spojnice mezi funkčními bloky představují toky dat, které jsou na jedné straně vstupy a na straně druhé výstupy z funkčních bloků. Funkční bloky obsahují seznamy vybraných datových entit, které využívají funkcionality funkčních bloků. Zelené spojnice resp. funkční bloky se zeleným písmem představují úkony resp. bloky funkcionalit, které bude možné v NIPEZ realizovat až po dokončení následující etapy implementace. V datovém modelu nejsou z důvodu zachování jednoduchosti modelu zobrazeny datové entity používané v následujících funkčních blocích, příp. modulech: Podpůrný submodul, Individuální elektronické nástroje. Datový model znázorňuje jen datové entity, které lze považovat za základní. Méně významné datové entity byly z modelu vynechány. 106

107 Graf 28: Datový model NIPEZ 107

108 Seznam vybraných datových entit NIPEZ je obsažen v následující tabulce: Název Popis Vybrané atributy Veřejná zakázka Data o veřejné zakázce Název veřejné zakázky, druh výběrového řízení, předpokládaný objem plnění, data platnosti Zadávací dokumentace Data o zadávací dokumentaci Přiřazená VZ, typ dokumentu, autor Smluvní strana Zadavatel, dodavatel Název, IČO, DIČ, adresa, právní forma Kontakt Uživatel Nabídka Jednání komisí Smlouva Dodatečná informace Kontaktní informace o osobě zastupující zadavatele nebo dodavatele Fyzická osoba, které má přístup do aplikací NIPEZ Návrh, předběžná nabídka nebo nabídka podaná dodavatelem v zadávacím řízení Jméno, adresa, telefon, Login, heslo, role, e-podpis Přiřazená VZ, smluvní strana, nabídnutá cena Evidence události jednání o podaných nabídkách Přiřazená VZ, smluvní strana, kontakt, předmět, obsah Smlouva o plnění předmětu VZ nebo rámcová smlouva Otázky položené dodavatelem a odpovědi zadavatele v rámci poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám Hodnotící komise Hodnotící komise složená z kontaktů zadavatele Kontakt, role Přiřazená VZ, smluvní strana, předmět, cena, platnost, obsah Přiřazená VZ, smluvní strana, otázka, odpověď Žádost o účast Žádost o účast podaná zájemcem Přiřazená VZ, smluvní strana Písemná zpráva zadavatele Námitka Návrh Zpráva Písemná zpráva zadavatele o nadlimitní veřejné zakázce Námitka dodavatele podaná proti úkonu zadavatele Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele podaný dodavatelem Výzva k podání nabídky, předběžné oznámení, upozornění, oznámení apod. Přiřazená VZ, vybraná nabídka Přiřazená VZ, smluvní strana, obsah námitky Přiřazená VZ, smluvní strana, návrh Přiřazená VZ, smluvní strana, předmět, obsah Kvalifikace Kvalifikace dodavatele Přiřazená VZ, smluvní strana, vyhodnocení kvalifikace Hodnocení nabídky Hodnotící zpráva o nabídce Přiřazená VZ, smluvní strana, nabídnutá cena, hodnoty hodnotících kritérií Aukce Definice elektronické aukce Přiřazená VZ, typ aukce, smluvní strana, komodita, termíny Jednání s dodavateli Datová entita obsahující atributy jednání s uchazeči Přiřazená VZ, smluvní strana, kontakt, předmět, obsah Přezkum Přezkum námitky podané dodavatelem Přiřazená VZ, smluvní strana, obsah přezkumu Peněžní jistota Peněžní jistota složená dodavatelem Přiřazená VZ, smluvní strana, částka jistiny Faktura Faktura za dodané zboží, provedené služby či stavební práce v rámci plnění VZ Objednávka, smluvní strana, položka, množství, cena Objednávka Objednávka plnění předmětu VZ Smlouva, smluvní strana, položka, množství, cena Kritéria Kritéria definovaná pro hodnocení nabídek Přiřazená VZ, název kritéria, váha kritéria, rozsah hodnot Tabulka 36: Seznam a definice datových entit NIPEZ 8.4 Technická architektura Softwarová architektura Tato kapitola pojednává o technických aspektech softwarové architektury. Architektura NEN je navržena s využitím následujících základních principů: 3-vrstvá architektura (někdy také označovaná jako internetová architektura), 108

109 Servisně orientovaná architektura (dále také SOA). 3-vrstvá architektura (internetová architektura) je architekturou typu klient-server skládající se z následujících vrstev: Prezentační vrstva, Tj. vrstva pro prezentaci informací. Prostředím pro prezentaci informací bude webový prohlížeč uživatele aplikace. Aplikační vrstva, Aplikační vrstva poskytuje business logiku a zajišťuje zpracování dat. Datová vrstva. Datová vrstva je tvořena databázemi, které uskladňují a poskytují data. Následující obrázek znázorňuje princip 3-vrstvé architektury (internetové architektury): Graf 29: Internetová architektura 109

110 Rozhraní mezi NEN a okolními částmi NIPEZ/okolními IS budou postavena na principech servisně orientované architektury. Každý modul NEN bude poskytovat webové služby, které umožní propojení modulu jednak s jinými moduly NIPEZ, ale také i s informačními systémy zadavatelů, dodavatelů apod. Webové služby budou nabízeny pomocí standardu UDDI (platformě nezávislý XML registr pro publikaci a vyhledávání webových služeb přes Internet). Webové služby budou jednoznačně popsány pomocí standardu WSDL (jazyk pro popis webových služeb založený na XML). Pro komunikaci Žadatele o službu (tj. aplikace, která požaduje vzdáleně po NEN určitou operaci) s Poskytovatelem služby (tj. NEN) bude použit protokol SOAP (protokol pro výměnu strukturovaných informací webových služeb). Odchozí komunikace z NEN iniciovaná NEN bude realizována technickou součástí NEN komponentami middleware. Příchozí komunikace do NEN bude iniciována a realizována technickými prostředky vlastníka daného software. Graf 30: Servisně orientovaná architektura 110

111 Graf 31: Softwarová architektura NEN 111

112 Softwarová architektura představuje základní softwarové technologie použité pro návrh NEN vč. jeho rozhraní. Softwarová architektura obsahuje následující komponenty: BPM/middleware, Aplikační servery, Databáze, DMS. BPM/middleware je platforma, která bude použita pro workflow a pro integraci s okolními IS. Aplikační servery poskytují prostředí pro běh aplikací NEN. V obrázku jsou vyobrazeny základní aplikace (submoduly NIPEZ) pro přípravu, zadávání a plnění VZ. Databáze bude obsahovat veškerá data, které bude NEN využívat pro svou funkci. DMS (Document Management System) je nástroj, kam se budou ukládat soubory dokumentů, se kterými se bude v NEN pracovat. Byly identifikovány následující vybrané technické požadavky na NEN jako celek: Podpora elektronického podpisu, Audit-trailling, Time-stamping, Vícejazyčnost rozhraní NEN (vč. podpory regionálních nastavení, např. formátu dat a měn), Dostupnost vývojového, testovacího a produktivního prostředí, Možnost parametrizace, Přístupnost (tzv. Accessibility, tj. umožnění přístupu lidem s jakýmikoli schopnostmi či handicapy), Bezpečnost šifrování dat a zabezpečení aplikace proti útokům a zneužití (např. šifrované přenosy dat), Přístupová práva definovatelná na úrovni databázových záznamů, Využívání otevřených standardů, Využívání internetových standardů, Využití principů servisně orientované architektury. Technické požadavky vycházejí z následujících dokumentů: State Of The Art Report Case Studies On European Electronic Public Procurement Projects, IDABC, Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let , Vláda ČR, European Interoperability Framework For Pan-European egovernment Services, IDABC, Architecture Guidlines For Trans-European Telematics Network For Administrations, IDABC, Functional Requirements For Conducting Electronic Public Procurement Under The UE Framework, IDABC Hardwarová architektura Servery Pro provoz řešení NEN jsou požadovány výkonné servery, které umožní dosažení vysoké dostupnosti. Vysokou dostupnost lze dosáhnout redundancí, volbou vhodných monitorovacích a samoopravných mechanismů, možností servisu za provozu atd. Nástrojem pro dosažení vysoké dostupnosti NEN je také clusterové řešení, které umožní v případě potřeby přenášet provoz aplikací mezi servery, a to jednak v případě výpadku serveru a nějaké jeho služby, nebo v případě potřeby provést load-ballancing zátěže. Dalším ze způsobů, jak snadněji zajistit splnění výše uvedených požadavků, je využití virtualizace na úrovni operačních systémů. 112

113 Zajištění výše uvedených požadavků lze zabezpečit pomocí následujícího HW: 2ks fyzických serverů s 32 CPU taktovaných 3,66GHz a disponujících 256 GB RAM. Produkční data a dokumenty budou uloženy v datových polích o celkové kapacitě 600 TB. Archivovaná data a dokumenty budou uloženy v datových polích o celkové kapacitě 2500 TB. Součástí řešení by měla být i řešení pro zálohování a obnovu dat a aplikací Bezpečnostní infrastruktura Pro důkladné zabezpečení řešení NEN je nutno vybudovat kvalitní bezpečnostní infrastrukturu, vedoucí k minimalizaci možných rizik a ztrát, způsobených bezpečnostními incidenty. Jedná se zejména o nasazení standardních bezpečnostních systémů pro ochranu před vnějšími útočníky (např. firewally, IDS/IPS systémy apod.) Komunikační infrastruktura Řešení bude vyžadovat napojení, resp. propojení částí NEN na kvalitní a redundantní komunikační infrastruktury, která zabezpečí vysokou dostupnost řešení NEN. 8.5 Rozhraní Životní cyklus veřejné zakázky nelze omezit jen na činnosti a aktivity vykonávané v rámci Národního elektronického nástroje. Životní cyklus VZ začíná identifikací potřeby pro nákup materiálu, produktu či služby daleko před vytvořením elektronického obrazu VZ v NEN. VZ během své části životního cyklu, který bude realizován v NEN, na jedné straně potřebuje pro svůj průběh informace z okolních IS a na druhou stranu vytváří informace a dokumenty, které se dále musí zpracovat v okolních IS. Po provedení posledního úkonu VZ v NEN nastává její plnění, které je pak podporováno v IS mimo rámec NIPEZ. Z důvodu opakované výměny velkého množství dat a dokumentů mezi NEN a okolními systémy je účelné identifikovat integrační vazby, které tyto výměny dat a dokumentů zautomatizují. Okolí NEN pro elektronické zadávání veřejných zakázek je tvořeno velkým množstvím heterogenních aplikací. Tuto heterogenní množinu aplikací lze seskupit do následujících typizovaných podmnožin okolních aplikací: Informační systém o veřejných zakázkách, E-tržiště, Individuální elektronické nástroje. egovernment/efektivní Veřejná správa, Oborové komoditní číselníky, Informační systémy zadavatelů, Informační systémy dodavatelů. Vstupy pro řešení NIPEZ byly vymezeny v kap. 5. Za součást egovernmentu a Efektivní Veřejné správy jsou považovány zejména následující informační systémy: Informační systém datových schránek (dále také ISDS nebo Datové schránky), Základní registry, Další registry, Integrovaný Informační Systém Státní Pokladny (dále také IISSP), Administrativní registr ekonomických subjektů (dále také ARES). Datové schránky jsou informační systém fungující jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno k doručování elektronických dokumentů od orgánů veřejné moci, k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a dodávání dokumentů fyzických i právnických osob mezi sebou. Základní a další registry jsou informační systémy prostřednictvím kterých je zajišťováno 113

114 sdílení dat mezi jednotlivými základními registry a agendovými informačními systémy, jako jsou: Registr obyvatel (ROb), Registr osob (ROs), Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN), Registr práv a povinností (RPP). IISSP je informační systém pro efektivní a transparentní řízení veřejných financí. IISSP bude nabízet řešení pro účetní konsolidaci všech orgánů čerpajících ze státního rozpočtu (tzv. CSÚIS), dále nástroje pro přípravu (tzv. RISPR) a realizaci státního rozpočtu (tzv. RISRE). Výkaznictví na úrovni celých státních financí bude realizováno pomocí Manažerského informačního systému (tzv. MIS). ARES je informační systém, který umožňuje vyhledávání nad ekonomickými subjekty registrovanými v České republice. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých registrech státní správy, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry). ARES v koncepci NIPEZ nevystupuje jako referenční registr s ověřenými daty, ale jako podpůrný zdroj dat o dodavatelích, která jsou navržena pro zjednodušení registrace dodavatele v systému NEN a mají být vždy uživateli verifikována. Oborovými komoditními číselníky se rozumí informační systémy obsahující seznamy číselných identifikátorů používaných pro exaktní a podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky. Vedle CPV, který je výslovně zakotven v ZVZ a představuje komoditní číselník pro identifikaci plnění VZ, existují další, z hlediska úrovně obecnosti mnohem podrobnější komoditní číselníky identifikující komodity v jednotlivých oblastech lidské činnosti. Jako příklad lze uvést číselník SÚKL používaný v oblasti léků a léčivých přípravků nebo číselník ÚRS pro oblast stavebních prací. Číselník SÚKL je veden Státním ústavem pro kontrolu léčiv a je v něm uveden seznam léčivých přípravků registrovaných v ČR, léčivých přípravků, pro něž byl schválen specifický léčebný program, a potravin pro zvláštní lékařské účely. Tzv. cenová soustava ÚRS obsahuje zejména Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP), Rozpočtové ukazatele (RUSO) a Ceníkové položky (HSV, PSV, M). Umožňuje tak přesně stanovit předmět plnění VZ pro stavební práce, nebo sestavit přesný položkový stavební rozpočet. ÚRS PRAHA, a.s. je nástupnická organizace Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Informační systémy zadavatelů jsou informační systémy, které jsou typicky využívány pro podporu a zajištění nákupních činností subjektů, které jsou povinny postupovat při obstarání nákupů podle ZVZ. Typicky se jedná o podnikové informační systémy (tzv. ERP systémy), které automatizují a v rámci státní správy a samosprávy obvykle podporují agendu účetnictví, kontrolingu, přípravy a řízení projektů, nákupů a skladů. Dalším typickým informačním systémem využívaným ve státní správě a samosprávě jsou spisové služby pro zajištění příjmu, evidence, vypořádání a odeslání dokumentů. Dodavatelé (tj. subjekty zajišťující dodání materiálů, produktů a služeb, které jsou předmět jednotlivých realizovaných VZ) pro realizaci obchodních vztahů se svým okolím nejčastěji využívají podnikové informační systémy (tj. ERP), případně specializované objednávkové, zúčtovací a platební systémy. Tyto systémy podporují zpracování objednávek, skladové hospodářství, vystavené faktury a příchozí platby. Součástí bývají i aplikace pro přípravu, údržbu a publikaci katalogů nabízených materiálů, produktů a služeb. 114

115 Graf 32: NIPEZ a vybrané okolní informační systémy Identifikace všech rozhraní Na základě analýzy cílené funkcionality Národního elektronického nástroje a okolních informačních systémů byla identifikována rozhraní, se kterými by z věcného a obsahového hlediska měla integrace význam. Následující tabulka podává přehled o takovýchto rozhraních mezi NEN a okolními systémy a vybraných vyměňovaných datech. Sloupeček Data uvádí datové entity, které se v rozhraní budou vyměňovat mezi zdrojovým a cílovým informačním systémem. Sloupeček Směr udává směr toku dat uvedených ve sloupečku Data z pohledu NEN. Jedná se vždy pouze o tok dat hlavních datových entit, nikoli dalších dat nutných pro správnou transakční funkčnost rozhraní (např. potvrzení o přenosu dat, dotaz na zaslání dat apod.). 115

116 ID Název Popis Data Směr Ze systému Do systému 1 IS VZ US NEN bude disponovat vlastním uveřejňovacím subsystém. Kromě uveřejnění ve vlastním uveřejňovacím systému, zajistí NEN automatické uveřejnění vyhlášení VZ v IS VZ US, jehož provozovatelem je do roku 2011 Česká pošta, s.p Integraci s TED/PEPO bude zajišťovat provozovatel IS VZ US na základě žádosti zadavatele uvedené ve vyhlášení VZ. NEN bude schopen zajistit uveřejnění všech vyhlášení (oznámení), u kterých je dle ZVZ stanovena povinnost jejich uveřejnění. 2 E-tržiště NEN bude obsahovat informace o všech VZ a VZMR. Vzhledem k tomu, že některé VZ budou realizovány v dalších IS v individuálních elektronických nástrojích nebo E-tržištích, pak je nutné zabezpečit synchronizaci informací mezi těmito IS a NEN. Do této skupiny rozhraní patří 3 následující rozhraní: 2a Obousměrné rozhraní mezi NEN a každým E-tržištěm 2b Jednosměrné rozhraní mezi každým individuálním elektronickým nástrojem a NEN 2c Obousměrné rozhraní mezi každým individuálním elektronickým nástrojem a každým E-tržištěm Ad 2a: Tržním mechanismem, který se používá pro realizaci VZMR a podlimitních VZ pro standardizované komodity bude elektronické tržiště. Každá VZ a VZMR, která nebude realizována v individuálním elektronickém nástroji, bude připravena v administračním submodulu NEN. V případě, že tržním mechanismem pro realizaci výše uvedené VZ a VZMRje elektronické tržiště, pak toto rozhraní zajistí přenos parametrů podlimitní VZ nebo VZMR pro standardizované komodity z NEN do E-tržiště pro založení a nastavení tržního nástroje (např. aukce) v elektronickém tržišti. Součástí tohoto rozhraní je i synchronizace uživatelů a smluvních stran. Po ukončení a vyhodnocení aukce pak dojde k přenosu výsledků z E-tržiště zpět do NENu. Informace o KR, SON a VZ VZ, ZD, výsledek VZ, uživatel, smluvní strana Odchozí NEN IS VZ US Administrace Obousměrný Tržiště, NEN NEN Administrace, Administrace Tržiště 3 Datové schránky 4 Spisová služba 5 ARES dodavatelé Ad 2b: Toto rozhraní slouží pro přenos informací o VZ a VZMR, které budou realizovány v individuálním elektronickém nástroji. Informace o VZ a VZMR a jejich výsledcích, které budou realizovány v individuálním elektronickém nástroji, budou odeslány do NEN z důvodů možnosti agregace a pro konsolidované výkaznictví. Ad 2c: Organizace, které budou využívat individuální elektronické nástroje, budou mít povinnost obchodovat dané standardizované komodity využitím VZMR či podlimitních VZ pomocí E-tržišť. V takovémto případě si založí VZMR či podlimitní VZ ve vlastním individuálním elektronickém nástroji, který pak zabezpečí přenos jejich základních údajů do E-tržiště. Výsledek VZMR či podlimitní VZ bude následně přenesen z E-tržiště zpět do individuálního elektronického nástroje. Datové schránky lze využít pro většinu komunikace mezi zadavateli a dodavateli v rámci zadávání VZ s výjimkou datových zpráv obsahujících nabídku/žádost o účast v zadávacím řízení. NEN bude obsahovat funkcionalitu pro vytvoření obsahu datové zprávy a předání této zprávy ISDS k odeslání prostřednictvím datové schránky. NEN bude rovněž obsahovat funkcionalitu pro stažení obsahu datové zprávy z ISDS do NEN. Spisová služba zadavatele bude použita na oběh dokumentů, přidání spisového čísla, odeslání/příjem datové zprávy apod. NEN bude obsahovat funkcionalitu pro vytvoření elektronického obsahu (např. vložený soubor, datová zpráva apod.) a předání jeho obsahu spisové službě pro další zpracování (tj. evidenci, uložení, schválení a odeslání adresátovi apod.). Potřeba zpracování seznamů dodavatelů a informací z profilů dodavatelů nastává v několika fázích životního cyklu VZ. Úplný seznam dodavatelů se správnými údaji je nutný pro správný a efektivní průběh VZ (např. přiřazení dodavatele k VZ, komunikace s dodavateli, zaslání výzev apod.). Toto rozhraní zajistí synchronizaci dodavatelů s externím informačním systémem ARES. Datová zpráva Obousměrný NEN Datová Administrace schránka,, Datová NEN schránka Administrace Dokument, Obousměrné NEN/Spisov datová zpráva á služba a Spisová služba/nen Dodavatel Příchozí ERP NEN el. tržiště 116

117 6 EIS Katalogy 7 EIS rámcové smlouvy 8 Identity management ARES není referenční registr a proto bude sloužit jako podpůrný nástroj pro automatizaci při vyplňování dat o dodavatelích. Kvalita těchto dat v NEN bude záviset na kvalitě dat v ARES a proto bude nutné je v každém kroku verifikovat. V rámci aukce, DNS nebo rámcové smlouvy je obvyklým způsobem poskytnutí nabídky formou katalogu. Dodavatelský Dodavatel a katalog může obsahovat až stovky položek poskytujících data o nabízených produktech, jeho vlastnostech a cenách. položka Nejefektivnější cestou načtení katalogu do NEN je vytvoření automatizovaného rozhraní pro import dodavatelských nabídek (popis, formou katalogu. Rozhraní lze realizovat publikací požadavků na strukturu katalogu a jeho položek. Dle těchto požadavků množství a dodavatel vyexportuje ze svého ERP katalog a načte ho přes rozhraní do NEN cena) V případě, kdy rámcová smlouva dle 92 ZVZ je uzavřena s jedním dodavatelem a veškeré podmínky plnění jsou v ní konkrétně vymezeny, se čerpání rámcové smlouvy realizuje na základě výzvy k poskytnutí plnění. Z tohoto pohledu může být účelné přenést vysoutěženou rámcovou smlouvu z NEN do IS zadavatele pomocí automatizovaného rozhraní. Předpokladem této integrace je využívání rozhraní pro synchronizaci dodavatelů. Tato integrace zpřístupní uživatelské účty uložené v různých adresářových službách a HR systémech systému NEN. Zpřístupněním se rozumí poskytnutí přístupu k informacím o uživatelích zadavatele/dodavatele či jejich načtení a aktualizace do NEN. Rámcová smlouva Uživatel, pozice, nadřízený Příchozí ERP NEN el. tržiště Příchozí ERP NEN el. tržiště Příchozí HR NEN Administrace Data o uživatelích (např. uživatelské jméno, heslo, pozice, nadřízený/podřízený, kontaktní informace apod.) lze do NEN vložit ručně nebo pomocí automatizovaného rozhraní. 9 CPV Pomocí tohoto rozhraní se bude synchronizovat číselník v NIPEZ s číselníkem spravovaným v IS VZ. Číselník CPV Příchozí IS VZ NEN 10 Oborové komoditní číselníky SÚKL, ÚRS apod. 11 EIS nákupní objednávky Pomocí tohoto rozhraní se budou synchronizovat oborové číselníky (např. číselníky SÚKL a ÚRS) v NIPEZ s číselníky spravovaným externími správci oborových komoditních číselníků. Při využití nákupů na základě výběrů z katalogu či aukcí může být NEN vhodnou platformou pro automatické vygenerování objednávky a integrační platformou pro přenos nákupních objednávek, jak do ERP zadavatele, tak i do ERP dodavatele. V rámci např. VZMR si zadavatel vybere nejvhodnější nabídky poptávaných položek. Pro vlastní realizaci nákupu je nutné, aby pak zadavatel ve svém ERP vytvořil nákupní objednávku, kterou pak pošle dodavateli. Dodavatel pak musí ručně vytvořit prodejní objednávku na základě obdržené nákupní objednávky. Tento zdlouhavý a na chyby citlivý proces lze vyřešit integrací ERP systémů zadavatele a dodavatele přes NEN. NEN bude sloužit rovněž jako platforma pro zprostředkování elektronické komunikace týkající se objednávek, např. zaslání a obdržení elektronického potvrzení o dodání/plnění (avíza) objednávky, zaslání a obdržení změny či zrušení objednávky apod. Číselníky SÚKL a ÚRS Nákupní objednávka, výzva k plnění, avízo Příchozí IS externího správce komoditního číselníku NEN Odchozí NEN NEN el. tržiště 12 Základní a další registry 13 Státní pokladna Za nákupní objednávku je v duchu tohoto rozhraní považována i výzva k plnění (odvolávka na rámcovou smlouvu). Základní registry by mohly poskytovat možnost ověření údajů účastníků VZ. NEN se připojí do základních registrů pro Právnická/fyzi načtení dodatečných údajů k dodavatelům, příp. pro ověření údajů poskytnutých dodavateli. Realizace tohoto rozhraní bude cká osoba, vyžadovat provedení legislativních změn. status Interakce s IISSP a NEN se v rámci životního cyklu VZ může uskutečňovat následujícím způsobem: Příprava VZ V rámci zakládání VZ v NEN je možné automaticky ověřovat, zdali výdaj nepřesahuje odsouhlasenou alokaci v ISSP. Existuje potenciál pro předstihové agregování poptávky (v momentu uskutečnění alokace výdajů v rámci modulu ISSP RISRE) a to zejména pro tzv. standardizovatelné komodity. Jeho naplnění se odvíjí od harmonizace nové skladby Alokace, status alokace, zaplacená částka, číselník Obousměrné Registr/NEN NEN/Registr Obousměrné IISSP RISRE/NEN NEN/IISSP RISRE 117

118 14 Další registry např. SKD, SCD a Black List 15 Centrální registr smluv zadavatele 16 Schvalovací workflow 17 Synchronizac e dokumentů číselníků v ISSP a komoditní povinnosti v rámci NIPEZ, která bude postavená na bázi CPV klasifikace. Vyhodnocení a analýza VZ Existuje potenciál pro vzájemnou provázanost v provádění rozsáhlé a detailní výdajové analýzy po proplacení státních výdajů. Realizace tohoto potenciálu opět závisí na slazení výdajových číselníků v ISSP a NIPEZ. Pomocí tohoto rozhraní ověří NEN, že daný dodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění VZ. Pomocí tohoto rozhraní by bylo možné také ověřovat splnění kvalifikace využitím údajů z SKD nebo SCD. Realizace ověřování splnění kvalifikace přístupem do SKD a SCD by však vyžadovala provedení legislativních změn. Zadavatelé často disponují aplikací pro evidenci kupních smluv. V případě, že by NEN poskytoval funkcionalitu pro evidenci a vyjednání kupních smluv, pak by mohlo být účelné NEN s aplikacemi pro správu smluv integrovat. Pro případ, že nebude požadováno využití nativní workflow funkcionality NEN, bude NEN nabízet rozhraní, které umožní využití workflow funkcionality IS zadavatele. V takovémto případě NEN zpřístupní objekt ke schválení (vč. souvisejících dat nutných k realizaci workflow) pro externí workflow systém zadavatele. Vlastní workflow (např. schválení dokumentu) pak proběhne v IS zadavatele. Výsledky workflow budou předány zpět do NEN pro následující zpracování a evidenci. Proces přípravy VZ začíná dlouhou dobu před využitím NEN k evidenci VZ. Během této doby, ale také během přípravy VZ, bude zadavatel vytvářet velké množství dokumentace. Tuto dokumentaci si bude sám uchovávat, v lepším případě v některém z DMS/EMC systémů. Během přípravy VZ vznikne potřeba nahrát objemnou dokumentaci do NEN. V tomto případě by bylo možné využít automatizované rozhraní, které by umožnilo nakopírování dokumentace z DMS/EMC zadavatele do NEN a jejich následnou automatickou synchronizaci. Tabulka 37: Rozhraní NEN na okolní systémy Dodavatel a Dodavatel je/není na black listu, SKD a SCD Obousměrné NEN/IS VZ Smlouva Odchozí NEN ERP administrace Dokument, informace o VZ, informace pro workflow Dokument, metadata dokumentu Obousměrný NEN Administrace, BPM, Spisová služba Příchozí DMS zadavatele IS VZ/NEN NEN Administrace, BPM, Spisová služba NEN Administrace 118

119 8.5.2 Vyhodnocení rozhraní z hlediska legislativní a technické možnosti jejich implementace Na základě stanovení kritérií a diskuze s MMR byly určeny priority jednotlivých rozhraní. Následující tabulka obsahuje seznam rozhraní s určenou účelností a zdůvodněním určené účelnosti. ID Název Účelnost Zdůvodnění 1 IS VZ US Ano Využití ISVZUS je legislativně vyžadováno. 2 Informace o VZ Ano Toto rozhraní umožní značné administrativní úspory a umožní realizaci konsolidovaného reportingu nad všemi elektronicky realizovanými VZ a VZMR. 3 Datové schránky Ano Vzhledem k možnosti využití datových zpráv pro většinu komunikačních úkonů s dodavateli je účelné se dále zabývat integrací NEN a spisových služeb zadavatelů. 4 Spisová služba Ano Povinnost vykonávat spisovou službu je pro některé subjekty, které mají či mohou mít postavení zadavatele, dána zákonem č. 499/2004 Sb. Vzhledem k tomu, že v průběhu životního cyklu VZ vzniká celá řada dokumentů, se kterými musí být nakládáno v režimu spisové služby. 5 ARES dodavatelé Ano Integrace s externími číselníky umožní značné administrativní úspory a zvýší kvalitu dat v NEN. 6 EIS Katalogy Ano Rozhraní pro načtení a aktualizaci katalogu umožní značné administrativní úspory a zvýší kvalitu dat v NEN. 7 EIS rámcové smlouvy Ano Automatizované rozhraní v případě potřeby přenosu velkého počtu vysoutěžených rámcových smluv z NEN do IS zadavatelů zrychlí a zkvalitní přenos. 8 Identity management Ano Proveditelnost se určí během dalších fází projektu. 9 CPV Ano Povinnost používat pro klasifikaci předmětu veřejné zakázky CPV vyplývá ze ZVZ. 10 SÚKL, ÚRS Ano Oborové komoditní číselníky umožní výstižněji (exaktněji) vymezit předmět veřejné zakázky. 11 EIS nákupní objednávky Další fáze Integrace s externími objednávkovými systémy umožní značné administrativní úspory a zvýší kvalitu dat v NEN. 12 Základní a další registry Další fáze Předpokládá se navázání evidencí, které budou součástí NIPEZ (např. SKD či tzv. black list) na základní registry veřejné správy. Zároveň je v současnosti zkoumána možnost využití registrů při prokazování splnění kvalifikace v rámci zadávacích řízení (zadavatel by si některé údaje, které je povinen dle ZVZ a požadavků zadavatele předložit, opatřil ze základních registrů). Realizace této alternativy by zřejmě vyžadovala zásah do platné legislativy, a to jak pokud jde o zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, tak ZVZ, příp. i další předpisy. Proto možnost ověřování z registrů při prokazování kvalifikace uvádíme pouze jako výhledovou funkcionalitu. 13 Státní pokladna Další fáze Integrace umožní snížení administrativních nákladů. 14 SKD, SCD a Black List Další fáze V případě black listů by propojení s NEN neměl být problém. Podle zákona č. 417/2009 Sb., který novelizoval ZVZ, je rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek veřejně přístupný a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Otázkou spíše je, zda je rejstřík součástí IS VZ. Novela tuto otázku výslovně neřeší, resp. vůbec ji neupravuje, což je s ohledem na znění 157 odst. 2 diskutabilní. 15 Centrální registr smluv zadavatele Ne Ověřování kvalifikace z SKD a SCD by vyžadovalo zásah do legislativy (zejména změna ZVZ ). Vzhledem k tomu, že se smlouvy nebudou vytvářet v NEN, by toto rozhraní poskytovalo jen omezené využití. 16 Schvalovací workflow Ne Složitá proveditelnost, předpokládané omezené využití, doporučuje se dále nerozpracovávat. 17 Synchronizace dokumentů Ne Vzhledem k IT heterogenním prostředí zadavatelů, relativní nerozšířenosti DMS/EMC systémů v přípravě VZ a omezené možnosti využití se doporučuje dále toto rozhraní nerozpracovávat. Tabulka 38: Seznam rozhraní NEN a jejich účelnost 119

120 8.5.3 Prioritizace rozhraní z hlediska splnění cílů NIPEZ a posouzení rámcové účelnosti rozhraní Na základě níže uvedených kritérií a diskuze s MMR byly určeny priority jednotlivých rozhraní. Základní kritéria pro stanovení priorit jsou následující: Legislativní požadavek, Míra souladu se stávající legislativou, Stávající dostupnost informačních systémů, Objem vyměňovaných dat, Periodicita vyměňovaných dat, Komplexita vyměňovaných datových struktur, Nároky na zajištění vysoké kvality vyměňovaných dat. Vyšší prioritu získala rozhraní pro výměny dat, která jsou vyžadovaná platnou legislativou. Vyšší prioritu získala rozhraní, která lze ve výhledu roku 2010 vybudovat pro informační systémy, které jsou obsaženy v platné legislativě. Nejvyšší ohodnocení pro stanovení priority získaly informační systémy, které již fungují, nižší pak systémy, které se v roce 2009 implementovaly a nejnižší IS, jejichž implementace se připravovala nebo plánovala. Vyšší prioritu získala rozhraní, pomocí kterých se vyměňuje velké množství dat a dokumentů, rozhraní, která se používají častěji, a rozhraní, která zajišťují výměnu komplexních datových struktur. Vyšší prioritu obdržela také rozhraní, která zajišťují výměnu dat, u kterých je nutné zajistit vysokou kvalitu přenášených dat. ID Název Priorita 1 IS VZ US 1 2 Informace o VZ 2 3 Datové schránky 3 4 Spisová služba 4 5 ARES dodavatelé 5 8 Identity management 6 9 CPV 7 10 SÚKL, ÚRS 8 6 EIS Katalogy 9 7 EIS rámcové smlouvy EIS nákupní objednávky Základní a další registry Státní pokladna SKD, SCD a Black List 14 Tabulka 39: Seznam rozhraní NEN dle priority Konečné zařazení rozhraní do základní funkcionality NIPEZ a do fází dalšího rozvoje Tato kapitola obsahuje schéma ilustrující všechna účelná rozhraní vč. jejich priorit a fází jejich realizace. Schéma vzniklo syntézou výsledků analýz popsaných v předchozích odstavcích. 120

121 egovernment/ Efektivní VS 3 NIPEZ Datové schránky IS VZ EU Základní a další registry 12 IS VZ US SKD a SCD, Black List Číselníky a statistiky OJEU-S (TED) IISSP ARES 5 Národní elektronický nástroj (NEN) Individuální elektronické nástroje E-tržiště ISzadavatele SEPO E-tržiště 1 Rámcové smlouvy Nákupní objednávky 7 11 Administrace VZ (od přípravy po smlouvu) 2b E-ZAK eříz E-tržiště 2 E-tržiště 3 Spisová služba 4 Další IS E-tržiště 4 Identity Manager Komoditní číselník 8 Identity Manager Administrace systému DMS Archivace 2a 2c E-tržiště 5 6 ISdodavatele Katalogy SÚKL, ÚRS 10 Workflow Výkaznictví 11 Nákupní objednávky Rozhraní budou přenášet atributy následujících datových entit: Legenda: 1... Uveřejnění informací o SON a VZ 9... Číselník CPV 2... VZ, ZD, výsledek VZ, uživatel a smluvní strana Číselníky SÚKL a ÚRS 3... Datová zpráva Nákupní objednávka, výzva k plnění, avízo 4... Dokument, datová zpráva a Právnická/fyzická osoba, status 5... Dodavatel Alokace, status alokace, zaplacená částka, číselník 6... Dodavatel a položka(popis, množství a cena) Dodavatel a Dodavatel je/není na blacklistu, SKD a 7... Rámcová smlouva SCD 8... Uživatel, pozice, nadřízený Základní rozhraní NEN a dalších částí NIPEZ Volitelné rozhraní NEN a IS zadavatele/dodavatele Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z legislativních důvodů Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z technických důvodů Rozhraní na jinou část NIPEZ než NEN Graf 33: Schéma NIPEZ a účelných rozhraní NEN se stanovenými prioritami 121

122 Následující text podává doplňující informaci ke kategorizaci rozhraní: Základní rozhraní NEN a dalších částí NIPEZ budou rozhraní, která budou kompletně implementována v rámci realizace projektu NIPEZ. Volitelné rozhraní NEN a IS zadavatele/dodavatele jedná se o rozhraní, pro které bude NIPEZ poskytovat webovou službu. Bude zodpovědností zadavatele/dodavatele upravit svůj IS tak, aby dokázal komunikovat s webovou službou NIPEZ/NEN. Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z legislativních důvodů jsou rozhraní, která z legislativních důvodů nelze v roce 2009/2010 implementovat. Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z technických důvodů jsou rozhraní, která z technických důvodů nelze v roce 2009/2010 implementovat, např. z důvodu neexistence funkcionality NIPEZ, která by toto rozhraní využívala, v první etapě implementace. Rozhraní na jinou část NIPEZ než NEN jedná se o rozhraní aplikací třetích stran na jiné aplikace NIPEZ než je NEN, např. vazba individuálních elektronických nástrojů na IS VZ US. 122

123 9 Návrh obchodního modelu pro vybranou variantu V této kapitole je popsán obchodní model NIPEZ u vybrané varianty V3. Obchodní model byl navržen v souladu s: Závaznými postupy výběru dodavatelů stanovenými v ZVZ, o veřejných zakázkách a v zákoně č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), Obecnými principy výše uvedených zákonů, mezi které patří například, že každý účastník zadávacího řízení si nese vlastní náklady spojené s účastí v zadávacím řízení (má vliv na nastavený poplatkový model v rámci NIPEZ). 9.1 Účastníci obchodního modelu NIPEZ Účastníci obchodního modelu NIPEZ jsou uvedeni v následující tabulce: Účastník obchodního modelu NIPEZ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR správce jednotlivých modulů/komponent NIPEZ Vymezení role Pod pojmem správce se rozumí subjekt, který určuje v jakém rozsahu a s jakými pravidly se bude systém provozovat, jak se bude měnit či přizpůsobovat. Správce jednotlivé moduly/komponenty NIPEZ metodicky řídí. Dodavatel národního elektronického Dodavatel, který bude vybrán ve zvoleném zadávacím postupu. nástroje (NEN, tj. modul Administrace Tento dodavatel vytvoří NEN dle požadavků MMR stanovených VZ ) v technické specifikaci NIPEZ, která se stane základem zadávacích podmínek. Dodavatel NEN vytvoří takovou dokumentaci NEN, aby NEN mohl provozovat jiný provozovatel a za provoz převzít odpovědnost. Provozovatel NEN Provozovatelé e-tržišť pro veřejnou správu Provozovatel IS VZ US Provozovatel IS VZ Provozovatelé individuálních elektronických nástrojů Vlastníci jednotlivých modulů/komponent NIPEZ Dodavatel, který bude vybrán ve zvoleném zadávacím postupu. Tento dodavatel bude provozovat NEN dle požadavků MMR stanovených v SLA (Service Level Agreement). Provozovatel v rámci systému zajišťuje běžný provoz, např. správu uživatelů, help desk uživatelům, vybalancování zátěže systému atd. Provozovatelé, kteří budou vybráni ve zvoleném zadávacím postupu. Provozovatelé zajistí vytvoření e-tržiště dle požadavků MMR stanovených v technické specifikaci NIPEZ. Provozovatelé rovněž zajistí provoz e-tržiště dle požadavků MMR stanovených v SLA Provozovatel, který bude vybrán ve zvoleném zadávacím postupu po uplynutí doby, na kterou je uzavřena stávající koncesní smlouva (tj. rok 2011). Provozovatel zajistí vytvoření uveřejňovacího subsystému dle požadavků MMR. Provozovatel rovněž zajistí provoz uveřejňovacího subsystému dle požadavků MMR stanovených v SLA. Provozovatelem IS VZ je MMR. Zadavatelé nebo jiní provozovatelé (často komerční), kteří zajišťují provoz elektronického nástroje za účelem zadávání VZ. Individuální elektronické nástroje budou používat ti zadavatelé, kteří nebudou mít zájem používat NEN či e-tržiště v NIPEZ (v případě e-tržišť nebude u vyjmenovaných zadavatelů volba možná). Pod pojmem vlastník se rozumí subjekt, kterému patří modul či jinak definovaná součást NIPEZ. Předmět vlastnictví je jak nehmotný např. koncept návrhu řešení, jeho specifikace, zdrojový kód nebo grafické parametry řešení, tak hmotný např. serverové vybavení, 123

124 Účastník obchodního modelu NIPEZ Zadavatelé Dodavatelé Vymezení role Tabulka 40: Účastníci a role v obchodním modelu HW, síťové prvky atd. Vlastník zodpovídá za to, že řešení je provozuschopné a nemá právní vady (např. hradí licenční poplatky, zajišťuje upgrade řešení atd.). Zadavatelé používají jeden či více modulů/komponent NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonů v rámci životního cyklu veřejných zakázek (např. v souvislosti s plánováním VZ, uveřejňováním informací o VZ, zadáváním VZ prostřednictvím e-tržiště atd.). Dodavatelé zejména: Používají uveřejňované informace o VZ, soutěžích o návrh a koncesních řízeních za účelem rozhodování o účasti v zadávacím řízení (či jiných zadávacích postupech) Používají jeden či více modulů/komponent NIPEZ v souvislosti se svou účastí v zadávacím řízení či jiném zadávacím postupu (např. prostřednictvím NEN podávají nabídku, stahující si zadávací dokumentaci atd.) Vztahy mezi účastníky obchodního modelu NIPEZ, právní tituly pro vznik vztahů mezi účastníky a dílčí parametry/obchodní podmínky těchto vztahů jsou uvedeny v následující kapitole. 9.2 Parametry obchodního modelu pro zvolenou variantu NIPEZ Obchodní model NIPEZ je parametrizován z pohledu následujících kritérií: Kdo je správcem konkrétního modulu/komponenty NIPEZ, Kdo je vlastníkem konkrétního modulu/komponenty NIPEZ, Kdo je provozovatelem konkrétního modulu/komponenty NIPEZ a jak bude provozovatel vybrán, Jakým způsobem bude provoz konkrétního modulu/komponenty NIPEZ financován. Parametry obchodního modelu e-tržiště jsou ponechány variantně, a to z důvodu, že konkrétní parametry obchodního modelu budou stanoveny v rámci realizace opatření J.6 Národního plánu Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu. Výsledný obchodní model pro vybranou variantu V3 je schematicky znázorněn na následujícím obrázku a detailně popsán v navazující tabulce. 124

125 V Z MMR - správce ***** Dodavatelé Dodavatel řešení NEN NEN E tržiště ISVZUS NEN Provozovatel El. tržiště Provozovatel IS VZ US Provozovatel Vlastní Vlastní Mimo centr. infrastrukturu hradí zadavatelé Ind.E.nástr. Provozovatel Vlastní * závisí na SW řešení ** alespoň první rok provozu stejná firma Zadavatelé *** např. údržba HW, service desk, školení uživatelů **** výkonová platba příp. v kombinaci s paušálem. Platí buď zadavatel, nebo správce. ***** v závislosti na velikosti výzvy je pilotní provoz komponent hrazen MMR z prostř. IOP Vlastnictví Placené užívání Bezplatné užívání Koncese nebo VZ Vytváří Graf 34: Znázornění obchodního modelu 125

126 Modul či jinak definovaná součást NIPEZ Technická specifikace Modul administrace VZ, tj. národní elektronický nástroj Elektronická tržiště IS VZ Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém) Správce MMR MMR MMR MMR MMR Vlastník infrastruktury/součásti NIPEZ MMR MMR Koncesionář (v případě koncesního řízení) NEBO Dodavatel (v případě VZ) Vytvoření příslušné části NIPEZ Provozovatel Financování vytvoření z IOP Způsob výběru dodavatele, který příslušnou část infrastruktury vytvoří Způsob výběru provozovatele Doba, na kterou bude provozovatel vybrán ANO ANO NE (v případě koncesního řízení) NEBO ANO (v případě VZ závisí však na celkové výši alokace) Samostatná VZ na vytvoření technické specifikace Samostatná VZ na návrh a vývoj modulu dle technické specifikace - Samostatná VZ na provoz Koncesní řízení infrastrukturu každého jednotlivého e-tržiště vytvoří koncesionář, příp. koncesionář vybere dodavatele v samostatné VZ. Koncesionář bude e-tržiště po stanovenou dobu provozovat NEBO Veřejná zakázka infrastrukturu každého jednotlivého e-tržiště vytvoří dodavatel, který bude rovněž e-tržiště po stanovenou dobu provozovat Koncesionář NE Infrastrukturu vytvoří koncesionář, příp. koncesionář vybere dodavatele v samostatné VZ. Koncesionář bude uveřejňovací subsystém po stanovenou dobu provozovat - 5 let 10 let 10 let - Zbylé součásti IS VZ (statistiky, SKD, SSCD, black list atd.) MMR Již existující infrastruktura. Rozvoj nebude financován z IOP MMR má uzavřenu servisní smlouvu zahrnující rozvoj IS VZ Provozovatelem je MMR 126

127 Modul či jinak definovaná součást NIPEZ Financování provozu Provoz financován z IOP Technická Modul administrace VZ, tj. národní specifikace elektronický nástroj - NE NEBO ANO (pilotní provoz závisí však na celkové výši alokace) Elektronická tržiště NE (v případě koncesního řízení) NEBO ANO (v případě VZ. Financovatelný je pilotní provoz závisí však na celkové výši alokace). NE rutinní provoz Kdo hradí provoz - MMR Koncesionáři, kteří zadávají prostřednictvím e-tržiště (v případě koncesního řízení) NEBO MMR (v případě VZ) Kdo hradí poplatky za užití Komu jsou poplatky hrazeny Jak jsou poplatky vypočítány Základna pro výpočet poplatků Tabulka 41: Popis obchodního modelu MMR Zadavatelé nebo MMR (v případě koncesního řízení) NEBO MMR (v případě VZ) - Poplatky hradí MMR provozovateli Poplatky hradí zadavatelé nebo MMR koncesionáři (v případě koncesního řízení) NEBO Poplatky hradí MMR provozovateli (v případě VZ) - Kombinace paušální platby a výkonové platby za jednotlivá zadávací řízení/úkony, které zadavatelé provedou v NIPEZ - Paušální platba bude stanovena na základě zadávacího řízení a nebude jakkoliv závislá na počtu či objemu VZ zadaných v NIPEZ Výkonová platba bude závislá na počtu VZ zadaných v NIPEZ (tj. VZ, u kterých byla uzavřena smlouva). Cena za zadávací řízení/úkon bude stanovena a stupňována dle komplexnosti daného řízení/úkonu Výkonová platba za jednotlivá zadávací řízení/úkony, které zadavatelé provedou v NIPEZ (v případě koncesního řízení) NEBO Kombinace paušální platby a výkonové platby za jednotlivá zadávací řízení/úkony, které zadavatelé provedou v NIPEZ (v případě VZ) Paušální platba bude stanovena na základě zadávacího řízení a nebude jakkoliv závislá na počtu či objemu VZ zadaných v NIPEZ Výkonová platba bude závislá na počtu VZ zadaných v NIPEZ (tj. VZ, u kterých byla uzavřena smlouva). Cena za zadávací řízení/úkon bude stanovena a stupňována dle komplexnosti daného řízení/úkonu IS VZ Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém) NE Koncesionář - MMR Poplatky hradí MMR koncesionáři (zadavatelé uveřejňují bezplatně) Pevná cena uveřejnění. Cena bude stanovena za všechna vyhlášení k celému životnímu cyklu VZ Každý případ uveřejnění (cena může být členěna dle způsobů předání vyhlášení k uveřejnění) Zbylé součásti IS VZ (statistiky, SKD, SSCD, black list atd.) NE

128 10 Přílohy 10.1 Příloha č. 1 Slovníček zkratek a pojmů Pojem ARES CAPEX CBA CEN/ISSS CPV CSÚIS CZK ČR ČSÚ DMS DNS DPH ECM EIS EK ENPV ERDF ERP ES EU GBP HDP HW ICT IDABC IISSP IOP IS ISDS IS VZ IS VZ US IT JŘBU KIVS KR KZ MIS MMR MS MV NEN NIPEZ OPEX OP LZZ OSS PMO Vysvětlení Administrativní registr ekonomických subjektů Investiční výdaje Cost Benefit Analysis Centre Européen de Normalisation/pracovní skupina Information Society Standardisation Systems Common Procurement Vocabulary Centrálního systému účetních informací státu Česká koruna Česká republika Český statistický úřad Document Management System Dynamický nákupní systém Daň z přidané hodnoty Enterprise Content Management Ekonomický informační systém Evropská komise Kumulativní čistá současná socioekonomická hodnota Evropského fondu pro regionální rozvoj Podnikový informační systém Evropské společenství Evropská unie Britská libra Hrubý domácí produkt Hardware Informační a telekomunikační technologie Interoperable Delivery of European egovernment Services to Public Administrations, Businesses and Citizens Integrovaný informační systém státní pokladny Integrovaný operační program Informační systém Informační systém datových schránek Informační systém o veřejných zakázkách Informační systém o veřejných zakázkách uveřeňovací subsystém Informační technologie Jednací řízení bez uveřejnění Komunikační infrastruktura veřejné správy Koncesní řízení Koncesní zákon Manažerský informační systém Ministerstvo pro místní rozvoj Microsoft Ministerstvo vnitra Národní elektronický nástroj Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek Provozní výdaje Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Organizační složka státu Project Management Office 128

129 RISPR Rozpočtový informační systém příprava rozpočtu RISRE Rozpočtový informační systém realizace rozpočtu RKS Rejstřík koncesních smluv ROB Registr obyvatel ROS Registr osob RPP Registr práva a povinností RUIAN Registr územní identifikace a nemovitostí RUSO Rozpočtové ukazatele SA Smart Administration SCD Seznam schválených dodavatelů SKD Společná klasifikovaných dodavatelů SLA Service Level Agreement SOAP Simple Object Access Protocol SON Soutěž o návrh s.p.o. Státní příspěvková organizace SUKL Státní ústav pro kontrolu léčiv SW Software TCO Celkové náklady vlastnictví TSKP Třídník stavebních konstrukcí a prací TED Tenders Electronic Daily UDDI Universal Description, Discovery and Integration ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže UNSPC United Nations Standard Product and Services Classification ÚOSS ústřední orgány státní správy ÚRS Ústav racionalizace ve stavebnictví VZ Veřejná zakázka VZMR Veřejná zakázka malého rozsahu WF Workflow WSDL Web Services Description Language XML Extensible Markup Language ZD Zadávací dokumentace ZŘ Zadávací řízení ZVZ zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Tabulka 42: Zkratky 129

130 10.2 Příloha č. 2 Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Kriteriální ukazatele vybrané varianty NIPEZ...6 Graf 1: Projekt NIPEZ z hlediska financování...9 Graf 2: Základní architektura projektu NIPEZ...10 Graf 3: Rozložení souboru zadavatelů...12 Tabulka 2: 20 největších zadavatelů veřejných zakázek dle objemu VZ (za rok 2008)...12 Graf 4: Struktura trhu veřejných zakázek...13 Graf 5: Podíl jednotlivých kategorií zadavatelů na celkovém objemu VZ (2008)...14 Tabulka 3: Vazba mezi postupy a kategoriemi zadavatelů...14 Graf 6: Podíl na celkovém objemu VZ dle druhu postupu (2008)...15 Graf 7: Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (2009)...15 Graf 8: Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci dílčích nebo všech úkonů v zadávacím řízení (2009)...16 Graf 9: Používání elektronických nástrojů u VZ malého rozsahu...16 Tabulka 4: Vazba NIPEZ na akční plán EU...18 Tabulka 5: Prohlášení z ministerské konference o e-governmentu a vazba na NIPEZ...19 Tabulka 6: Vazba NIPEZ na Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek...20 Tabulka 7: Vazba NIPEZ na Strategii realizace Smart Administration v období Tabulka 8: Vazba NIPEZ na Strategii rozvoje služeb pro informační společnost...24 Tabulka 9: Vazba NIPEZ na Strategii implementace egovernmentu v území...25 Graf 10: Životní cyklus veřejné zakázky v případě veřejného zadavatele...26 Graf 11: Rámcový procesní model zadávacích postupů...31 Tabulka 10: Funkční požadavky k jednotlivým úkonům...45 Tabulka 11: Přístupy ke standardizaci a popisu výdajů...54 Graf 12: Přístup k určení výčtu standardizovatelných komodit v rámci CPV klasifikace...56 Tabulka 11: Případová studie - analýza hlavních komoditních CPV kategorií (šest a více nul)...57 Tabulka 12: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (čtyři a více nul)...58 Tabulka 13: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (tři a více nul)...58 Tabulka 14: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (dvě a více nul)...58 Tabulka 15: Shrnutí variant proveditelnosti NIPEZ...62 Tabulka 16:Nastavení závaznosti pro varianty NIPEZ...66 Graf 13:Schéma komponent ve variantě Tabulka 17: Závaznost pro Variantu Graf 14: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě Graf 15:Schéma komponent ve variantě Tabulka 18: Závaznost pro Variantu Graf 16: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě Graf 17: Schéma komponent ve variantě Tabulka 19: Závaznost pro Variantu Graf 18: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě

131 Graf 19: Schéma komponent ve variantě Tabulka 20: Závaznost pro Variantu Graf 20: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě Graf 21 :Schéma komponent ve variantě Tabulka 21: Závaznost pro Variantu Graf 22: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě Tabulka 22: Přidělení vah jednotlivým kvalitativním kritériím...81 Tabulka 23: Kvalitativní pořadí variant...82 Tabulka 24: Určení pořadí variant na základě ENPV...83 Tabulka 25: Popis přínosů pro cílové skupiny...88 Tabulka 26: Finanční objem v NIPEZ...89 Tabulka 27: Kvantifikace přínosů...90 Tabulka 28: Vyčíslení újem...91 Tabulka 29: Investiční náklady varianty Tabulka 30: Provozní náklady varianty Tabulka 31: Celkové porovnání variant Tabulka 32: Celkové porovnání variant Graf 23: NEN a jeho submoduly a funkční bloky...96 Graf 24: Koncepční architektura NIPEZ VZMR a podlimitní VZ pro standardizované komodity...98 Graf 25: Koncepční architektura NIPEZ nadlimitní VZ...99 Graf 26: Model funkční architektury NIPEZ Tabulka 33: Základní charakteristika submodulů a funkčních bloků NEN Tabulka 34: Seznam vybraných funkcionalit NEN Tabulka 35: Obecné funkcionality NEN Graf 27:Datová architektura NIPEZ Graf 28: Datový model NIPEZ Tabulka 36: Seznam a definice datových entit NIPEZ Graf 29: Internetová architektura Graf 30: Servisně orientovaná architektura Graf 31: Softwarová architektura NEN Graf 32: NIPEZ a vybrané okolní informační systémy Tabulka 37: Rozhraní NEN na okolní systémy Tabulka 38: Seznam rozhraní NEN a jejich účelnost Tabulka 39: Seznam rozhraní NEN dle priority Graf 33: Schéma NIPEZ a účelných rozhraní NEN se stanovenými prioritami Tabulka 40: Účastníci a role v obchodním modelu Graf 34: Znázornění obchodního modelu Tabulka 41: Popis obchodního modelu Tabulka 42: Zkratky Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role

132 10.3 Příloha č. 3 Navážení kvalitativních kritérií Zachování autonomnosti Efektivita Dosažení cílů Zajištění souladu Zachování zadavatele pro vynaložení Rychlost zavedení obsažených funkcionality konkurenčního prostředí nastavení efektivních veřejných ucelené ve strategii informační podpory provozovatelů postupů elektronizace prostředků informační vlády ČR s legislativními elektronických nástrojů zadávání VZ dle z pohledu podpory životního elektronizace požadavky při s cílem zajištění organizačních, veřejných cyklu VZ zadávání VZ změnách legislativy kontinuálního vývoje procesních, technickotechnologických potřeb celku rozpočtů jako zadavatele Dostupnost Financovatelnos Potřeba novelizovat infrastruktury t z IOP platnou legislativu zadavatelům Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ 1 0,5 2 0, ,25 0, , ,2 0,25 Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ , ,2 0,25 0, Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy 0,5 0, ,5 0,5 0,25 0,2 0, ,2 Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje ,5 1 0,5 1 1 Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele 4 0, ,5 1 0,5 Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku ,5 1 0,5 Financovatelnost z IOP ,25 1 Dostupnost infrastruktury zadavatelům Potřeba novelizovat platnou legislativu , ,5 17, , ,25 9, , , , Zachování autonomnosti Efektivita Zajištění souladu Dosažení cílů Zachování zadavatele pro vynaložení Rychlost zavedení funkcionality obsažených konkurenčního prostředí nastavení efektivních veřejných ucelené informační podpory ve strategii provozovatelů postupů elektronizace prostředků informační s legislativními vlády ČR elektronických nástrojů zadávání VZ dle z pohledu podpory životního požadavky při elektronizace s cílem zajištění organizačních, veřejných cyklu VZ - změnách legislativy zadávání VZ - kontinuálního vývoje procesních, technickotechnologických potřeb celku rozpočtů jako - zadavatele Dostupnost Financovatelnos Potřeba novelizovat infrastruktury t z IOP platnou legislativu zadavatelům Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ - 0,03 0,03 0,07 0,04 0,02 0,02 0,02 0,04 0,03 Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ - 0,06 0,06 0,11 0,05 0,20 0,11 0,02 0,05 0,04 Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy - 0,02 0,02 0,04 0,05 0,05 0,03 0,02 0,06 0,02 Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje 0,09 0,12 0,07 0,11 0,05 0,11 0,06 0,19 0,11 Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele 0,12 0,03 0,07 0,21 0,10 0,11 0,06 0,19 0,06 Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku 0,18 0,06 0,15 0,11 0,10 0,11 0,06 0,19 0,06 Financovatelnost z IOP 0,22 0,29 0,19 0,21 0,20 0,21 0,12 0,05 0,11 Dostupnost infrastruktury zadavatelům 0,15 0,23 0,11 0,11 0,10 0,11 0,50 0,19 0,46 Potřeba novelizovat platnou legislativu 0,12 0,17 0,19 0,11 0,20 0,21 0,12 0,05 0,11 0,11 Manuální normalizace Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ - 0, % Financovatelnost z IOP 20% Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ - 0, % 5% Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy - 0, % 2% Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje 0, % Dostupnost infrastruktury zadavatelům Potřeba novelizovat platnou legislativu Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ - 18% 13% 11% Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele 0, % Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku 0, % 1% Financovatelnost z IOP 0, % 4% Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technickotechnologických potřeb zadavatele Zajištění souladu funkcionality 11% 9% 9% informační podpory s legislativními Dostupnost infrastruktury požadavky při zadavatelům 0, % změnách legislativy - Rychlost zavedení ucelené informační Potřeba novelizovat platnou podpory životního legislativu 0, % cyklu VZ - 88% 12,00% 100% 5% 3% 132

133 10.4 Příloha č. 4 Matice s kvalitativním hodnocením Kritéria K1 K2 K3 K4 K5 Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technickotechnologických potřeb zadavatele Váha kritéria V1 V2 V3 V4 V5 Decentralizovaná Smíšená Smíšená s novým modelem e-tržišť Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje Centralizovaná Poznámka Při hodnocení záleželo na rychlosti zavedení informační podpory pro celý životní cyklus VZ. Nejlépe byla hodnocena V5, která nabízí centralizované řešení pokrývající celý životní cyklus VZ a lze tak předpokládat rychlé zavedení. V4 byla v tomto kritériu hodnocena hůře než V3 zejména z důvodů dvoufázového řešení implementace Hodnocena byla rychlost naplnění jednotlivých cílů Národního plánu. Naplnění cílů Národního plánu nejlépe garantuje V5. V4 byla hodnocena hůře než V3, protože klade vysoké nároky (finanční a časové) na implementaci řešení Hodnocena byla operabilita v provádění změnových řízení ve vazbě na změnu legislativy. Nerychlejšího dosažení shody mezi funkcionalitou informační podpory a legislativními požadavky umožňuje V5, neboť bude upravováno pouze jedno centrální řešení Hodnocena byla míra regulace konkurenčního prostředí v oblasti elektronických nástrojů. Konkurenční prostředí je plně zachováno jen u V1. U V2 a V4 je míra regulace vyšší vzhledem k zakomponování E-tržišť do NEN. U V5 jde o "monopolizaci" trhuprovozování elektronických nástrojů Hodnoceny byly lépe ty varianty, u nichž má zadavatel větší možnost volby při nastavování informační podpory ve vazbě na existující procesy. Největší možnost volby mají zadavatelé v případě V1. Druhou v pořadí je V4, kde mají zadavatelé možnost odvozovat vlastní řešení od NEN. 133

134 K6 Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku Při hodnocení byly posuzovány tyto faktory: 1) Zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty 2) Duplicita ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou První faktor je nejvíce uplatněn u V5, kdy zadavatelé musí přestat používat svá stávající řešení. U V5 je však zároveň minimální riziko duplicit vynakládání veřejných zdrojů. K7 Financovatelnost z IOP Hodnocena byla míra způsobilosti projektových výdajů a shoda projektu s podporovanými aktivitami IOP. V5 nabízí nejvíce způsobilé řešení z hlediska pravidel IOP.V rámci projektu budou vytvořeny dva prvky infrastruktury, jejichž používání bude povinné ze zákona a bude zdarma. Je tak jasně garantována udržitelnost provozní částí projektu. Varianta V1 je nejméně způsobilá jejím výstupem bude pouze jednotný uveřejňovací systém a technická specifikace NIPEZ. Pravidla IOP směřují spíše k vytvoření fungující infrastruktury (nikoliv jen technické specifikace). K8 K9 Dostupnost infrastruktury zadavatelům Potřeba novelizovat platnou legislativu Hodnocena byla rychlost a použitelnost nabízeného řešení pro zadavatele. Kromě varianty V1 budou pro zadavatele připravena hotová řešení, která již nemusí dále dovyvíjet Posuzovány lépe byly ty varianty, u nichž lze dané řešení implementovat bez změn v platné legislativě. Nejméně legislativních změn bude vyžadovat V1. Naopak největší zásahy do ZVZ bude vyžadovat V5. Výsledek Vážený výsledek max Pořadí variant

135 10.5 Příloha č. 5 Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role ID Úkon Vhodnost úkonu pro elektronizaci Související ustanovení ZVZ a prováděcích právních předpisů O Ř U Ř JŘ SU JŘ BU S D Z P Ř RS, 1 uch., podm ínky vyme zeny RS, 1 uch., podmí nky nevym ezeny RS, více uch. Zadá vání VZ v DNS So utě ž o náv rh 1. ÚKONY PROVÁDĚNÉ V RÁMCI ORGANIZACE ZADAVATELE 1.1 Oznámení o jmenování členem komise a pozvání na první/další jednání. U soutěže o návrh jde o člena poroty 75 odst. 1 pozvání na jednání hodnotící komise, u ostatních komisí není upraveno v ZVZ; 106 u soutěže o návrh 1.2 Pozvání na další jednání komise Není upraveno v ZVZ 1.3 Pověření pracovníka zadavatele k provedení vybraného úkonu v zadávacím řízení 1.4 Jednání komisí (zvláštní komise pro posouzení kvalifikace, komise pro otevírání obálek s nabídkami/nabídek, hodnotící komise, poroty u soutěže o návrh) 1.5 Otevírání nabídek/žádostí o účast/předběžných nabídek/aukčních hodnot/návrhů Výskyt napříč celým ZVZ Zejména 75, 106 u soutěže o návrh. U ostatních komisí analogicky 71 72, 7 vyhlášky č. 329/2006 Sb. 1.6 Posouzení kvalifikace 59, 149 odst. 5; 106 u soutěže o návrh x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 135

136 1.7 Posouzení předběžných nabídek 94 odst. 3 x x 1.8 Posouzení nabídek x x x x x x x x 1.9 Vyřazení nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu Výskyt napříč x x x celým ZVZ 1.10 Vyloučení zájemce/uchazeče Výskyt napříč x x x celým ZVZ 1.11 Hodnocení nabídek/návrhů v soutěži o návrh 79, 106 u x x x x x x x x x soutěže o návrh 1.12 Omezení počtu zájemců 61 (veřejný x x x x zadavatel) či 66 (sektorový zadavatel); 104 u soutěže o návrh 1.13 Postupné omezování počtu uchazečů v JŘSU 30 odst. 3 x 1.14 Snížení počtu řešení v soutěžním dialogu 36 odst. 6 x 2. ÚKONY PROVÁDĚNÉ MEZI ROLEMI ZADAVATEL DODAVATEL 2. a Úkony na straně zadavatele 2.a.1 Odeslání dokumentů (v případě datových zpráv ZVZ vyžaduje zaručený elektronický podpis) 2.a.2 Odeslání výzvy k jednání 34 odst. 1 x 2.a.3 Odeslání výzvy k podání nabídky v zadávacím řízení 28 odst. 2 x x x x x x x nebo 92 odst. 1 písm. b), 95 2.a.4 Odeslání oznámení o ukončení jednání v soutěžním dialogu a vyzvání k podání nabídek 37 odst. 1 x 2.a.5 Odeslání výzvy k účasti v soutěžním dialogu 35 odst. 3 x 2.a.6 Odeslání oznámení o způsobu vyřízení námitek 111 odst. 1 x x x x x x x x x x x 2.a.7 Odeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky 81 odst. 2 x x x x x x x x 2.a.8 Odeslání rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu 107 odst. 1 x 2.a.9 Poskytování ZD/soutěžním podmínek v soutěži o návrh 48 odst. 2, 4 vyhlášky č. 329/2006 x x x x x x x x x x 136

137 Sb.; 105 odst. 1 u soutěže o návrh 2.a.10 Poskytování dodatečných informací 49 odst. 2, 5 vyhlášky č. 329/2006 Sb. 2.a.11 Odeslání dokumentů (v případě datových zpráv zaručený elektronický podpis není vyžadován ZVZ, ale je vyžadován vyhláškou č. 329/2006 Sb.) x x x x x x x x x x 2.a.12 Odeslání vyrozumění o nesplnění požadavku pro poskytnutí ZD/soutěžních podmínek v soutěži o návrh 2.a.13 Odeslání vyrozumění o termínu losování 61 odst. 4 x x x 2.a.14 Odeslání vyrozumění o podání nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu po uplynutí lhůty 48 odst. 4 x x x x x x x x x x 71 odst. 6; 105 odst. 4 u soutěže o návrh 2.a.15 Odeslání vyrozumění o nepřípustném podání nabídky 48 odst. 2 x x x x x x x x x x x x x x x 2.a.16 Odeslání vyrozumění uchazečů o termínu otevírání obálek 71 odst. 5 x x x x x x x 2.a.17 Odeslání vyrozumění o tom, že se nebude otevírání obálek konat, protože byly doručeny pouze nabídky podané el. prostředky 72 odst. 4 x x x x x x x 2.a.18 Odeslání výzvy uchazečům k účasti v eaukci 97 odst. 2 x x x x x x 2.a.19 Odeslání žádosti o předložení dodatečných informací či předložení 59 odst. 4 x x x x x x x dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace 2.a.20 Odeslání žádosti o písemné vysvětlení nabídky/varianty nabídky 76 odst. 4 x x x x x x x x x 2.a.21 Odeslání žádosti o písemné zdůvodnění výše ceny uchazeči 77 odst. 1 x x x x x x x x x 2.a.22 Odeslání výzvy k účasti uchazeče na jednání HK/poroty u soutěže o návrh 77 odst. 3; 106 odst. 7 u soutěže o návrh x x x x x x x x 2.a.23 Odeslání oznámení o vyloučení uchazeče/zájemce 61 odst. 6, x x x x x x x x x 71 odst. 10, 76 odst. 6; 105 odst. 2 u soutěže o návrh 2.a.24 Odeslání výzvy k účasti na jednání (sektorový zadavatel) 33 odst. 1 x 137

138 2.a.25 Odeslání oznámení o předběžném výsledku hodnocení a pozvání na první jednání o nabídkách 30 odst. 1 x 2.a.26 Odeslání pozvání na další jednání o nabídkách 31 odst. 1 x 2.a.27 Odeslání protokolu o konečném výsledku hodnocení všem uchazečům, s nimiž bylo jednání uskutečněno 31 odst. 6 x 2.a.28 Odeslání všech protokolů z jednání a výzvy k úpravě návrhu smlouvy uchazeči na prvním místě, popř. na dalších místech 32 odst. 1, 32 odst. 5 x 2.a.29 Odeslání výzvy k upravení/doplnění upraveného návrhu smlouvy 32 odst. 4 x 2.a.30 Odeslání návrhu na uzavření smlouvy 82 odst. 2 x x x x x x x x x 2.a.31 Odeslání oznámení o uzavření smlouvy 82 odst. 5 x x x x x x x x 2.a.32 Odeslání výzvy k poskytnutí plnění 92 odst. 1 x písm. a) 2.a.33 Odeslání oznámení o zrušení ZŘ/ soutěže o návrh 84 odst. 8; x x x x x x x x x x x 108 u soutěže o návrh 2.a.34 Poskytování certifikátu veřejného klíče pro šifrování obsahu nabídky 6 odst. 3 x x x x x x x x x x vyhlášky č. 329/2006 Sb. 2.a.35 Příjem peněžní jistoty 67 odst. 2 x x x x 2.a.36 Jednání se zájemci/uchazeči 30 31, 34, 36 x x x 2.a.37 Uvolnění peněžní jistoty 67 odst. 2 x x x x 2.a.38 Podpis smlouvy 82 odst. 2 x x x x x x x x x 2.b Úkony na straně dodavatele 2.b.1 Odeslání dokumentů (v případě datových zpráv ZVZ vyžaduje zaručený elektronický podpis) 2.b.2 Podání nabídky 69 odst. 5, 6 vyhláška č. 329/2006 x x x x x x x x x 138

139 2.b.3 Podání předběžné nabídky 94 odst. 2 x x 2.b.4 Podání žádostí o účast 28 odst. 2, 29 odst. 2, 35 odst. 3; 104 u soutěže o návrh x x x x 2.b.5 Podání nových aukčních hodnot 97 odst. 2 x x x x x x 2.b.6 Podání návrhu v soutěži o návrh 104 odst. 2 x 2.b.7 Prokazování splnění kvalifikace 51, 149 odst. 5, 106 odst. 3 u soutěže o návrh 2.b.8 Podání námitek proti úkonům zadavatele 110 odst. 1, 2 Sb. x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 2.b.9 Odeslání žádosti o ZD/ soutěžních podmínek u soutěže o návrh 48 odst. 1; x x x x x x x 105 u soutěže o návrh 2.b.10 Odeslání žádosti o dodatečné informace 49 odst. 1 x x x x x x x x x x 2.b.11 Odeslání potvrzení výzvy k poskytnutí plnění 92 odst. 1 písm. a) x 2.b.12 Odeslání dokumentů (v případě datových zpráv ZVZ nevyžaduje zaručený elektronický podpis) 2.b.13 Odeslání žádosti o nahlédnutí do protokolu o postupu při omezení počtu zájemců 61 odst. 7; 105 odst. 3 u soutěže o návrh x x x x 2.b.14 Odeslání žádosti o prohlídku místa plnění 49 odst. 4 x x x x x x x x 2.b.15 Odeslání dodatečných informací či předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace 59 odst. 4; 106 odst. 3 u soutěže o návrh x x x x x x x x 2.b.16 Odeslání písemného vysvětlení nabídky/varianty nabídky od 76 odst. 3 x x x x x x x x x uchazeče 2.b.17 Odeslání písemného zdůvodnění výše nabídkové ceny od uchazeče 77 odst. 1 x x x x x x x x x 2.b.18 Odeslání žádosti o nahlédnutí do protokolu z jednání 31 odst. 4 x 2.b.19 Odeslání upraveného/doplněného upraveného návrhu smlouvy 32 odst. 4 x 139

140 2.b.20 Odeslání oznámení o vzdání se práva na podání námitek 110 odst. 7 x x x x x x x x x x x 2.b.21 Odeslání žádosti o nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek 80 odst. 3 x x x x x x x 2.b.22 Odeslání návrhu na uzavření smlouvy 82 odst. 2 x x x x x x x x x 2.b.23 Příjem dokumentů/datových zpráv 2.b.24 Příjem výzvy k jednání 34 odst. 1 x 2.b.25 Příjem výzvy k podání nabídky v zadávacím řízení 28 odst. 2, x x x x x x x 95 2.b.26 Příjem oznámení o ukončení jednání v soutěžním dialogu a vyzvání k podání nabídek 37 odst. 1 x 2.b.27 Příjem výzvy k poskytnutí plnění 92 odst. 1 písm. a) 2.b.28 Příjem vyrozumění o nesplnění požadavku pro poskytnutí ZD 48 odst. 4 x x x x x x 2.b.29 Příjem vyrozumění o termínu losování 61 odst. 4 x x x 2.b.30 Příjem výzvy k jednání v soutěžím dialogu 35 odst. 3 x x 2.b.31 Příjem vyrozumění o nepřípustném podání nabídky 48 odst. 2 x x x x x x 2.b.32 Příjem vyrozumění uchazečů o termínu otevírání obálek 71 odst. 5 x x x x x x x 2.b.33 Příjem vyrozumění o tom, že se nebude otevírání obálek konat, protože byly doručeny pouze nabídky podané el. prostředky 72 odst. 4 x x x x x x x 2.b.34 Příjem vyrozumění o podání nabídky po uplynutí lhůty 71 odst. 6 x x x x x x x x x 2.b.35 Příjem žádosti o předložení dodatečných informací či předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace 59 odst. 4 x x x x x x x x 2.b.36 Příjem žádosti o písemné vysvětlení nabídky/varianty nabídky 76 odst. 4 x x x x x x x x x 2.b.37 Příjem žádosti o písemné zdůvodnění výše ceny uchazeči 77 odst. 1 x x x x x x x x x 2.b.38 Příjem výzvy k účasti uchazeče na jednání HK 77 odst. 3 x x x x x x x 2.b.39 Příjem výzvy uchazečům k účasti v eaukci 97 odst. 2 x x x x x x 2.b.40 Příjem oznámení o vyloučení uchazeče/zájemce 61 odst. 6, x x x x x x x x x 71 odst. 10, 76 odst. 6; 105 odst. 2 u soutěže o návrh 2.b.41 Příjem výzvy k účasti na jednání (sektorový zadavatel) 33 odst. 1 x 2.b.42 Příjem oznámení o předběžném výsledku hodnocení a pozvání na první jednání o nabídkách 30 odst. 1 x 2.b.43 Příjem pozvání na další jednání o nabídkách 31 odst. 1 x 140

141 2.b.44 2.b.45 Příjem protokolu o konečném výsledku hodnocení všem uchazečům, s nimiž bylo jednání uskutečněno Příjem všech protokolů z jednání a výzvy k úpravě návrhu smlouvy uchazeči na prvním místě, popř. na dalších místech 31 odst. 6 x 32 odst. 1, 32 odst. 5 2.b.46 Příjem výzvy k upravení/doplnění upraveného návrhu smlouvy 32 odst. 4 x 2.b.47 Příjem oznámení o výběru nejvhodnější nabídky 81 odst. 2 x x x x x x x x 2.b.48 Příjem oznámení o způsobu vyřízení námitek 111 odst. 1 x x x x x x x x x x x 2.b.49 Příjem rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu 107 odst. 1 x 2.b.50 Příjem oznámení o zrušení ZŘ/soutěže o návrh 84 odst. 8; x x x x x x x x x x x 108 u soutěže o návrh 2.b.51 Složení peněžní jistoty 67 odst. 2 x x x x 2.b.52 Příjem uvolněné peněžní jistoty 67 odst. 2 x x x x x 2.b.53 Jednání se zadavatelem (v rámci jednání se zájemci/uchazeči) 30 31, 34, 36 x x x x 2.b.54 Podpis smlouvy 82 odst. 2 x x x x x x x x x 3. ÚKONY PROVÁDĚNÉ MEZI ROLEMI ZADAVATEL PROVOZOVATEL IS VZ US 3.a Úkony na straně zadavatele 3.a.1 Odeslání vyhlášení k uveřejnění 147 odst. x x x x x x x x 8, 7 vyhlášky č. 330/2006 Sb. 3.a.2 Odeslání požadavku na úpravu uveřejněného vyhlášení 146 a x x x x x x x x 147 ZVZ, 3 vyhlášky č. 330/2006 Sb. 3.a.3 Příjem potvrzení o odeslání vyhlášení k uveřejnění Není x x x x x x x x upraveno v ZVZ 3.a.4 Příjem potvrzení o uveřejnění 146 odst. 3 x x x x x x x x 3.a.5 Příjem vyrozumění, že vyhlášení nebude pro vady uveřejněno 6 vyhlášky č. 330/2006 x x x x x x x x 3.b Úkony na straně provozovatele IS VZ US 3.b.1 Příjem vyhlášení k uveřejnění 147 odst. 8, 7 vyhlášky č. x x x x x x x x 141

142 330/2006 b. 3.b.2 Příjem požadavku na úpravu uveřejněného vyhlášení 146 a x x x x x x x x 147 ZVZ, 3 vyhlášky č. 330/2006 Sb. 3.b.3 Odeslání potvrzení o odeslání vyhlášení k uveřejnění Není x x x x x x x x upraveno v ZVZ 3.b.4 Odeslání potvrzení o uveřejnění 146 odst. 3 x x x x x x x x 3.b.5 Odeslání vyrozumění, že vyhlášení nebude pro vady uveřejněno 6 vyhlášky č. 330/2006 x x x x x x x x 4. ÚKONY PROVÁDĚNÉ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ MEZI ROLEMI ZADAVATEL OFFICE FOR OFFICIAL PUBLICATIONS OF THE EUROPEAN COMMUNITIES (OPOCE) 5. Nebude řešeno v rámci funkcionality NIPEZ AUTOMATIZOVANÉ ÚKONY PROVÁDĚNÉ ELEKTRONICKÝMI NÁSTROJI 5.1 Příjem datových zpráv 5.2 Příjem žádostí o účast 28 odst. 2, 29 odst. 2, 35 odst. 3; 104 u soutěže o návrh 5.3 Příjem potvrzení výzvy k poskytnutí plnění 92 odst. 1 písm. a) x x x x x 5.4 Příjem žádosti o ZD, o soutěžní podmínky u soutěže o návrh 48 odst. 1; x x x x x x x 105 u soutěže o návrh 5.5 Příjem žádosti o nahlédnutí do protokolu o postupu při omezení počtu zájemců 61 odst. 7 x x x 5.6 Příjem žádosti o prohlídku místa plnění 49 odst. 4 x x x x x x x x 5.7 Příjem žádosti o dodatečné informace 49 odst. 2 x x x x x x x x x x 5.8 Příjem předběžných nabídek 94 odst. 2 x x 5.9 Příjem nabídek 69 odst. 6, 6 vyhlášky č. 329/2006 Sb. x x x x x x x x x 5.10 Příjem návrhu v soutěži o návrh 104 odst. 2 x 142

143 5.11 Příjem dokladů a informací prokazující splnění kvalifikačních předpokladů (tj. prokazování splnění kvalifikace elektronickými prostředky) 5.12 Příjem dodatečných informací či dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace 68 odst. 2, 149 odst. 5 x x x x x x x x 59 odst. 4 x x x x x x x 5.13 Příjem písemného vysvětlení nabídky/varianty nabídky od uchazeče 76 odst. 4 x x x x x x x x x 5.14 Příjem písemného zdůvodnění výše nabídkové ceny od uchazeče 77 odst. 1 x x x x x x x x x 5.15 Příjem nových aukčních hodnot 97 odst. 2 x x x x x x 5.16 Příjem žádosti o nahlédnutí do protokolu z jednání 31 odst. 4 x 5.17 Příjem upraveného/doplněného upraveného návrhu smlouvy 32 odst. 4 x 5.18 Příjem námitek proti úkonům zadavatele 110 odst. x x x x x x x x x x x 1, Příjem oznámení o vzdání se práva na podání námitek 110 odst. 7 x x x x x x x x x x x 5.20 Příjem žádosti o nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek 80 odst. 3 x x x x x x x 5.21 Příjem potvrzení o odeslání vyhlášení k uveřejnění Není x x x x x x x x upraveno v ZVZ 5.22 Příjem potvrzení o uveřejnění 146 odst. 3 x x x x x x x x 5.23 Příjem vyrozumění, že vyhlášení nebude pro vady uveřejněno 6 vyhlášky č. 330/2006 x x x x x x x x 5.24 Vytváření záznamů o provedených elektronických úkonech a veškerých dalších činnostech elektronického nástroje 8 odst. 2 vyhlášky č. 329/2006 Sb Záznam času provedení jednotlivých úkonů 9 vyhlášky č. 329/2006 Sb Automatizované generování výstupních dokumentů VZ do přednastavených šablon Výskyt napříč celým ZVZ 5.27 Archivace dokumentace 155, u soutěže o návrh navíc 109 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x ÚKONY PROVÁDĚNÉ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ MEZI ROLEMI DODAVATEL ÚOHS Nebude řešeno v rámci funkcionality NIPEZ ÚKONY PROVÁDĚNÉ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ MEZI ROLEMI ZADAVATEL ÚOHS Nebude řešeno v rámci funkcionality NIPEZ 143

144 Legenda k výčtu úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role Úkony, u kterých je jejich elektronizace možná a žádoucí z pohledu potenciálu úspor (časových i finančních) Úkony, u kterých je jejich elektronizace možná, ale přínosy elektronizace nejsou jednoznačné (tj. někteří zadavatelé nebudou chtít tyto úkony elektonizovat) Úkony, u kterých není jejich elektronizace možná Stávající rozsah zpracovaných úkonů: Úkony upravené v ZVZ u podlimitních a nadlimitních VZ (u všech druhů zadávacích řízení) a soutěže o návrh 144

145 10.6 Příloha č. 6 Data pro výpočet přínosů Veřejné zakázky malého rozsahu Podlimitní veřejné zakázky Nadlimitní veřejné zakázky Výjimky Celkem VZ Počet zadavatelů v 1. Určení Kategorie zadavatele/kategorie zadávacího postupu kvartilu Objem VZ zadaných % Celkový objem Počet VZ Celkem Počet VZ Objem VZ Určení objemu % Celkem Počet VZ Objem VZ Určení objemu % Celkem Počet VZ Objem VZ % Počet VZ Objem VZ celkového (401 největších v roce 2008 v Kč s Určení objemu standardiz standardizovanýc zadaných v roce standardizovaný zadaných v roce zadaných v roce zahruntého do standardizovatel standardizovaný zadaných v roce zadaných v roce zahruntého do standardizovateln standardizovaný zadaných v roce zadaných v roce standardizovatelných zadaných v roce zadaných v roce objemu zadavatelů) DPH (zaokrouhlený zahruntého do NIPEZ ovatelných komodit v NIPEZ v 2008 objem NIPEZ v Kč s DPH NIPEZ ných komodit objem NIPEZ v Kč s DPH NIPEZ ých komodit objem NIPEZ v Kč s DPH komodit v Kč s DPH zahruntého do na ) komodit Kč NIPEZ neuvažuje se z hlediska Ministerstva ,00% ,00% % standardizace neuvažuje se z hlediska Ostatní ÚOSS ,00% ,00% % ČR - lze nařídit standardizace usnesením neuvažuje se z hlediska Ostatní OSS ,00% ,00% % vlády standardizace neuvažuje se z hlediska Jiné právnické osoby ,00% ,00% % standardizace veřejní zadavatelé neuvažuje se z hlediska Státní příspěvkové organizace ,00% ,00% % standardizace Územní neuvažuje se z hlediska Kraje + Praha ,00% ,00% % samosprávné standardizace celky - nelze neuvažuje se z hlediska Statutární města ,00% ,00% % nařídit standardizace usnesením neuvažuje se z hlediska Ostatní ,00% ,00% % vlády standardizace Celkem za postupy pro veřejné zadavatele Postupy pro sektorové zadavatele Sektoroví zadavatelé Veřejní zadavatelé vykonávající relevantní činnost Celkem za postupy pro sektorové zadavatele Celkem neuvažuje se z důvodu charakteru zadavatele neuvažuje se z důvodu charakteru zadavatele neuvažuje se z důvodu charakteru zadavatele

146 Deloitte označuje jednu či více společností švýcarského sdružení ( Verein ) Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury sdružení Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem je uveden na adrese Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 140 zemích má Deloitte světové možnosti i hlubokou znalost místního prostředí, a může tak pomáhat svým klientům k úspěchu na všech místech jejich působnosti. Více než odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality. Member of Deloitte Touche Tohmatsu 2010 Deloitte Česká republika

Únor 2010. Akronym (zkratka projektu) ČR Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. 932/6, 110 15 Praha IČ: 66002222 DIČ: CZ66002222

Únor 2010. Akronym (zkratka projektu) ČR Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. 932/6, 110 15 Praha IČ: 66002222 DIČ: CZ66002222 Identifikace dokumentu Název projektu Akronym (zkratka projektu) Žadatel Kontaktní osoba projektu Variantní studie proveditelnosti, včetně varianty nulové, CBA a vymezení optimálního řešení. Studie byla

Více

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor veřejného investování, květen 2011 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Obsah prezentace 1. Základní vymezení NIPEZ... 3-6

Více

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Jiří Svoboda Odbor veřejného investování

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Jiří Svoboda Odbor veřejného investování Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Jiří Svoboda Odbor veřejného investování Veřejné zakázky finanční objem Výdaje veřejného sektoru

Více

Přítomnost a budoucnost NENu a elektronizace VZ v ČR

Přítomnost a budoucnost NENu a elektronizace VZ v ČR Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine Přítomnost a budoucnost NENu a elektronizace VZ v ČR Jiří Svoboda MMR ČR Fin. objem v mld. Kč vč. DPH Fin. objem v mld. Kč Makroekonomické

Více

NKÚ - Veřejné zakázky 2014 Hodnota za peníze NIPEZ / NEN

NKÚ - Veřejné zakázky 2014 Hodnota za peníze NIPEZ / NEN NKÚ - Veřejné zakázky 2014 Hodnota za peníze MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NIPEZ / NEN Praha 18. 9. 2014 Fin. objem v mld. Kč vč. DPH Fin. objem v mld. Kč 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500

Více

OTIDEA - Veřejné zakázky 2014/2015 NIPEZ / NEN

OTIDEA - Veřejné zakázky 2014/2015 NIPEZ / NEN OTIDEA - Veřejné zakázky 2014/2015 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NIPEZ / NEN Jiří Svoboda Praha 2. 10. 2014 Fin. objem v mld. Kč vč. DPH Fin. objem v mld. Kč 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500

Více

Národní elektronický nástroj (NEN)

Národní elektronický nástroj (NEN) ISSS Hradec Králové Národní elektronický nástroj (NEN) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OEVZK Praha, duben 2014 Fin. objem v mld. Kč vč. DPH Fin. objem v mld. Kč 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1

Více

Manažerské shrnutí. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod

Manažerské shrnutí. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Úvod Oblast zadávání veřejných zakázek upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Zadávání veřejných zakázek

Více

ebf 2014 Aktuální situace elektronizace VZ

ebf 2014 Aktuální situace elektronizace VZ ebf 2014 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Aktuální situace elektronizace VZ Jiří Svoboda Ostrava 6. listopadu 2014 Fin. objem v mld. Kč vč. DPH Fin. objem v mld. Kč 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000

Více

OTIDEA, říjen 2010 Elektronizace veřejných zakázek

OTIDEA, říjen 2010 Elektronizace veřejných zakázek OTIDEA, říjen 2010 Elektronizace veřejných zakázek RNDr. Jiří Svoboda MMR Odbor veřejného investování Obsah prezentace 1. Proč? 2. Projekt NIPEZ Současný stav E-Tržiště Národní elektronický nástroj 3.

Více

Aktuální stav projektu NIPEZ statistiky trhu VZ

Aktuální stav projektu NIPEZ statistiky trhu VZ Aktuální stav projektu NIPEZ statistiky trhu VZ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Jiří Svoboda, ředitel Odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí Konference VZ, Praha, prosinec 2013 Obsah

Více

ISSS Hradec Králové 2012 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek NIPEZ

ISSS Hradec Králové 2012 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek NIPEZ ISSS Hradec Králové 2012 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek NIPEZ RNDr. Jiří Svoboda MMR ČR Odbor veřejného investování Proč NIPEZ Zadávání veřejných zakázek (VZ) patří

Více

Opatření a projekty MMR v oblasti veřejných zakázek. Elektronická tržiště

Opatření a projekty MMR v oblasti veřejných zakázek. Elektronická tržiště OTIDEA Nejvýznamnější konference k VZ 2011 Opatření a projekty MMR v oblasti veřejných zakázek Elektronická tržiště RNDr. Jiří Svoboda MMR Odbor veřejného investování Obsah prezentace 1. Realizovaná opatření

Více

Vzájemné vztahy mezi elektronickými nástroji a jejich budoucí vývoj

Vzájemné vztahy mezi elektronickými nástroji a jejich budoucí vývoj Vzájemné vztahy mezi elektronickými nástroji a jejich budoucí vývoj KONFERENCE k e-tržištím a e-aukcím ve veřejných zakázkách Ing. Pavel Brož ředitel divize rozvojových projektů CS-PROJECT pbroz@cs-project.cz

Více

ISSS 2011 MMR veřejné zakázky Elektronizace veřejných zakázek Projekt NIPEZ

ISSS 2011 MMR veřejné zakázky Elektronizace veřejných zakázek Projekt NIPEZ ISSS 2011 MMR veřejné zakázky Elektronizace veřejných zakázek Projekt NIPEZ RNDr. Jiří Svoboda MMR Odbor veřejného investování Obsah prezentace 1. Veřejné zakázky ve stínu ekonomické recese 2. Rozsah a

Více

Přítomnost a budoucnost NENu a elektronizace VZ v ČR

Přítomnost a budoucnost NENu a elektronizace VZ v ČR Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine Přítomnost a budoucnost NENu a elektronizace VZ v ČR JUDr. Michaela Poremská, Ph.D., LLM Advokátní kancelář Achour & Hájek z Evropské unie

Více

Elektronická tržiště

Elektronická tržiště ISSS Hradec Králové 2012 Elektronická tržiště - nový systém zadávání veřejných zakázek Ing. Marek Grill Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování Vznik nového systému e-tržišť Realizace

Více

ANALÝZA MOŽNOSTÍ ZÁVAZKU VLÁDY A PODŘÍZENÝCH ORGANIZACÍ REALIZOVAT CENTRALIZOVANÉ ZADÁVÁNÍ NA VYBRANÉ KOMODITY VÝROBKŮ A SLUŽEB II.

ANALÝZA MOŽNOSTÍ ZÁVAZKU VLÁDY A PODŘÍZENÝCH ORGANIZACÍ REALIZOVAT CENTRALIZOVANÉ ZADÁVÁNÍ NA VYBRANÉ KOMODITY VÝROBKŮ A SLUŽEB II. ANALÝZA MOŽNOSTÍ ZÁVAZKU VLÁDY A PODŘÍZENÝCH ORGANIZACÍ NA VYBRANÉ KOMODITY VÝROBKŮ A SLUŽEB II. Zpracovatel: Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj Obor veřejného investování Březen 2011 Obsah

Více

Konference k veřejným zakázkám, Otidea a.s., dne 2. 10. 2014. Příspěvek - Nové evropské směrnice a nové možnosti elektronizace veřejných zakázek v ČR

Konference k veřejným zakázkám, Otidea a.s., dne 2. 10. 2014. Příspěvek - Nové evropské směrnice a nové možnosti elektronizace veřejných zakázek v ČR Konference k veřejným zakázkám, Otidea a.s., dne 2. 10. 2014 Příspěvek - Nové evropské směrnice a nové možnosti elektronizace veřejných zakázek v ČR Prezentující: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D., LLM, Of

Více

Využití evropských prostředků na projekty zefektivňující veřejnou správu Konference "Veřejné zakázky 2014 Hodnota za peníze" 18.

Využití evropských prostředků na projekty zefektivňující veřejnou správu Konference Veřejné zakázky 2014 Hodnota za peníze 18. Využití evropských prostředků na projekty zefektivňující veřejnou správu Konference "Veřejné zakázky 2014 Hodnota za peníze" 18. září 2014 Mgr. Jiří Zmatlík Náměstek ministra vnitra pro ekonomiku, strategie

Více

ISSS Hradec Králové 2012 Centralizované zadávání - národní strategie

ISSS Hradec Králové 2012 Centralizované zadávání - národní strategie ISSS Hradec Králové 2012 Centralizované zadávání - národní strategie Ing. Jan Novotný Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování Proč RSCZ Jeden z hlavních úkolů vlády Petra Nečase >

Více

Veřejné zakázky v roce 2012

Veřejné zakázky v roce 2012 Veřejné zakázky v roce 2012 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Jiří Svoboda Odbor veřejného investování Nákupní a investiční proces veřejné správy x Veřejné zakázky, koncese zajištění úkolů veřejné správy

Více

Elektronická tržiště

Elektronická tržiště Konference 25. 4. 2013 Elektronická tržiště Rok 2012 Ing. Marek Grill Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování Národní el. nástroj (NEN) Věstník veřejných zakázek a další části IS

Více

Veřejné zakázky - výzvy a úskalí elektronizace a centralizace zadávání. Vladimíra Kadlčíková

Veřejné zakázky - výzvy a úskalí elektronizace a centralizace zadávání. Vladimíra Kadlčíková Veřejné zakázky - výzvy a úskalí elektronizace a centralizace zadávání Vladimíra Kadlčíková Nejvýhodnější nabídka = 3E? VEŘEJNÉ VÝDAJE HOSPODÁRNOST EFEKTIVNOST ÚČELNOST VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 54 % kontrolních

Více

Strategický dokument se v současné době tvoří.

Strategický dokument se v současné době tvoří. Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra

Více

Centrální nákup státu

Centrální nákup státu od standardů k veřejným zakázkám PhDr. Tomáš Vyhnánek Ministerstvo financí České republiky Obsah 1. Organizace CNS Vymezení a pravidla Role MF Harmonogram standardizace Harmonogram nadresortních VZ Metodická

Více

Elektronická tržiště versus Národní elektronický nástroj

Elektronická tržiště versus Národní elektronický nástroj Elektronická tržiště versus Národní elektronický nástroj www.vortalgov.c z All rights are Legislativ a Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek

Více

Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů

Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů Ministerstvo vnitra Odbor strukturálních fondů Ing. Radka Soukupová 7.4.2009 Ministerstvo vnitra ČR tzv. zprostředkující subjekt pro Integrovaný operační

Více

III. Návrh komodit určených pro standardizaci a návrh pravidel centrálního nákupu státu I. Návrh seznamu komodit určených pro standardizaci

III. Návrh komodit určených pro standardizaci a návrh pravidel centrálního nákupu státu I. Návrh seznamu komodit určených pro standardizaci III. Návrh komodit určených pro standardizaci a návrh pravidel centrálního nákupu státu Pro komodity související s provozem ústředních orgánů státní správy a jejich podřízených organizací 1 stanoví ministerstvo

Více

Strana 1 z 5. Kompletní číselník NIPEZ je uveřejněn v aplikaci NIPEZ dostupné na http://ciselnik.nipez.cz/faces/login.xhtml.

Strana 1 z 5. Kompletní číselník NIPEZ je uveřejněn v aplikaci NIPEZ dostupné na http://ciselnik.nipez.cz/faces/login.xhtml. K UV č. 289 ze dne 22. dubna 2015 (č.j. 368/15) Návrh komodit určených pro standardizaci a návrh pravidel centrálního nákupu státu Pro komodity související s provozem ústředních orgánů státní správy a

Více

Elektronické zadávání veřejných zakázek. Projekty a opatření MMR

Elektronické zadávání veřejných zakázek. Projekty a opatření MMR Seminář v PS září 2011 Elektronické zadávání veřejných zakázek Projekty a opatření MMR RNDr. Jiří Svoboda MMR Odbor veřejného investování Obsah prezentace Realizovaná opatření a projekty MMR v oblasti

Více

Věcná charakteristika Národního elektronického nástroje (NEN)

Věcná charakteristika Národního elektronického nástroje (NEN) Příloha č. 2 Zadávací dokumentace Věcná charakteristika Národního elektronického nástroje (NEN) Příloha č. 2 Zadávací dokumentace Strana 1 z 17 Obsah 1 Účel dokumentu... 3 2 Definice NEN... 4 2.1 Záměry

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 9. Elektronizace podpůrných procesů Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí Správa

Více

II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA Vláda ČR svým usnesením č. 924 ze dne 12. listopadu 2014 uložila 1. místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí zahájit přípravu centrálního nákupu na úrovni státní správy

Více

Fórum Českého stavebnictví, březen 2010. Veřejná zakázka. Legislativa pro zadávání VZ, vývoj. RNDr. Jiří Svoboda MMR Odbor veřejného investování

Fórum Českého stavebnictví, březen 2010. Veřejná zakázka. Legislativa pro zadávání VZ, vývoj. RNDr. Jiří Svoboda MMR Odbor veřejného investování Fórum Českého stavebnictví, březen 2010 Veřejná zakázka Legislativa pro zadávání VZ, vývoj RNDr. Jiří Svoboda MMR Odbor veřejného investování Obsah prezentace 1. Rozsah trhu VZ 2. Legislativa pro zadávání

Více

Národní elektronický nástroj. Ing. Ondřej Ječný odbor veřejných zakázek a centrálních nákupů Ministerstvo vnitra

Národní elektronický nástroj. Ing. Ondřej Ječný odbor veřejných zakázek a centrálních nákupů Ministerstvo vnitra Národní elektronický nástroj Ing. Ondřej Ječný odbor veřejných zakázek a centrálních nákupů Ministerstvo vnitra NEN - komplexní elektronický nástroj pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí

Více

ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE V PRAXI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE V PRAXI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE V PRAXI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK KONFERENCE DNE 27. 9. 2011 Vítězslav Grygar PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ecentre, a. s. IMPLEMENTUJEME ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE DO NÁKUPNÍCH A KONTROLNÍCH PROCESŮ

Více

Garant karty projektového okruhu:

Garant karty projektového okruhu: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.5 Elektronizace odvětví: eeducation Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Elektronická tržiště

Elektronická tržiště ISSS Hradec Králové 2013 Elektronická tržiště - nový systém zadávání veřejných zakázek Ing. Marek Grill Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování IS dodavatele 2 TED Systémy egovernment

Více

Elektronizace zadávání veřejných zakázek v ČR

Elektronizace zadávání veřejných zakázek v ČR Elektronizace zadávání veřejných zakázek v ČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Základní informace Mikulov, září 2013 Jiří Svoboda ředitel OVI MMR ČR Veřejné zakázky - elektronizace zadávání MMR - gestor

Více

Elektronické nástroje pro zadávání VZ. Elektronické nástroje pro zadávání VZ. QCM, s.r.o. QCM, s.r.o. info@qcm.cz www.ezak.cz

Elektronické nástroje pro zadávání VZ. Elektronické nástroje pro zadávání VZ. QCM, s.r.o. QCM, s.r.o. info@qcm.cz www.ezak.cz Elektronické nástroje pro zadávání VZ QCM, s.r.o. QCM, s.r.o. info@qcm.cz Obsah O QCM, s.r.o. Legislativní základ Proč elektronické nástroje Certifikace Druhy elektronických nástrojů ü Profil zadavatele

Více

Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR

Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR Závěrečná zpráva o výsledcích dotazníkového šetření za rok 2014 Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR Česká republika - Ministerstvo

Více

Návrh nového systému elektronických tržišť veřejné správy. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Lukáš Papula Odbor veřejného investování

Návrh nového systému elektronických tržišť veřejné správy. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Lukáš Papula Odbor veřejného investování Návrh nového systému elektronických tržišť veřejné správy Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Lukáš Papula Odbor veřejného investování Implementační plán Etapa 1 povinnost bude uložena na základě usnesení

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 6.3 Sdílitelné služby technologické infrastruktury Ministerstvo vnitra, Ministerstvo

Více

Zpráva o výsledcích šetření za rok 2012. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování

Zpráva o výsledcích šetření za rok 2012. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik Objednatel: Ministerstvo

Více

Kategorizace a standardizace komodit ČÍSELNÍK NIPEZ

Kategorizace a standardizace komodit ČÍSELNÍK NIPEZ Kategorizace a standardizace komodit ČÍSELNÍK NIPEZ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Mgr. Martin Grill Konference e-government 20:10, Mikulov, 4. 9. 2013 Proč standardizace a kategorizace komodit? > standardizace

Více

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA)

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) verze 4.00 Tento metodický pokyn je zpracován v návaznosti na přílohu

Více

ELEKTRONICKÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

ELEKTRONICKÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PRÁVNÍ RUKOVĚŤ ELEKTRONICKÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Michaela Poremská Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Děkuji svým rodičům Aleně a Petru Poremským za soustavnou podporu a péči.

Více

III. Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2012

III. Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2012 III. Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2012 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor veřejného investování březen 2013 Obsah 1. ÚČEL DOKUMENTU...5 2. SHRNUTÍ ČINNOSTI MINISTERSTVA

Více

Obecný úvod k zadávání VZ povinnost řídit se ZVZ. Přednášející: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D. Kontakt: michaela@poremska.cz

Obecný úvod k zadávání VZ povinnost řídit se ZVZ. Přednášející: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D. Kontakt: michaela@poremska.cz Školení Novela zákona o veřejných zakázkách č. 55/2012 Sb. Obecný úvod k zadávání VZ povinnost řídit se ZVZ Přednášející: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D. Kontakt: michaela@poremska.cz Dne 28. 3. 2012 Inovace

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.1 Úplné elektronické podání Ministerstvo vnitra Správa základních registrů, OSS,

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. ledna 2015 č. 21 k Implementačním plánům Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020, změně Strategického

Více

Cíle a měřitelné parametry budování a provozu egc. Příloha č. 1 Souhrnné analytické zprávy

Cíle a měřitelné parametry budování a provozu egc. Příloha č. 1 Souhrnné analytické zprávy Cíle a měřitelné parametry budování a provozu egc Příloha č. 1 Souhrnné analytické zprávy Projekt Příprava vybudování egovernment cloudu Fáze: Úkol: Odpovědný subjekt: FÁZE I. (přípravná) Předložit Vládě

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Analýza zefektivnění čerpání strukturálních fondů v gesci OSF MV ČR. Závěrečná zpráva

Analýza zefektivnění čerpání strukturálních fondů v gesci OSF MV ČR. Závěrečná zpráva Analýza zefektivnění čerpání strukturálních fondů v gesci OSF MV ČR Závěrečná zpráva Září 2009 1. Výchozí situace a zdůvodnění zpracování analýzy Ministerstvo vnitra České republiky se v rámci Integrovaného

Více

Zvláštní postupy dle ZZVZ

Zvláštní postupy dle ZZVZ Zvláštní postupy dle ZZVZ 1 Obsah Právní předpisy, zdroje informací Zjednodušený režim Rámcová dohoda Dynamický nákupní systém Soutěž o návrh Elektronizace zadávání VZ 2 Právní předpisy, zdroje informací

Více

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA)

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) verze 4.03 Evidence změn Verze Platnost od Předmět změny Strany č. 4.01

Více

PAVEZA & EVEZA. software pro správu veřejných zakázek PAVEZA & EVEZA

PAVEZA & EVEZA. software pro správu veřejných zakázek PAVEZA & EVEZA software pro správu veřejných zakázek 1 PAVEZA, PAVEZA LIGHT Efektivní elektronický nástroj pro podporu nákupních procesů a snadnou přípravu a administraci veřejných zakázek Intranetová aplikace PAVEZA

Více

Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura II.

Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura II. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny ve 28. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu Specifické informační a komunikační systémy a

Více

SEMINÁŘ IROP ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH II" ZADÁVÁNÍ A KONTROLA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

SEMINÁŘ IROP ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH II ZADÁVÁNÍ A KONTROLA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK SEMINÁŘ IROP ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH II" ZADÁVÁNÍ A KONTROLA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Mgr. Lukáš Holub Mgr. Lenka Haraštová 24. 4. 2017 2 Zadávání veřejných zakázek Zadávání veřejných zakázek - předpisy

Více

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020 Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020 Konference e-government 20:10 Mikulov, 8. 9. 9. 2015 Mgr. Jiří Zmatlík náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských

Více

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011 Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011 Východiska projektu KSŘ SML Výzvy vedení města: Transparentnost Efektivita Profesionalita K naplnění těchto výzev bude muset

Více

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ RESORTNÍHO SEZNAMU NAKUPOVANÝCH POLOŽEK

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ RESORTNÍHO SEZNAMU NAKUPOVANÝCH POLOŽEK MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ Vydalo MMR v souladu s Minimálními požadavky na provoz resortních systémů centralizovaného zadávání veřejných zakázek ČR schválenými usnesením vlády ČR ze dne 18. ledna

Více

Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura II.

Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura II. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny ve 28. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu Specifické informační a komunikační systémy a

Více

Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti)

Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti) Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti) A) Stručný souhrn obsahu projektu 1) Identifikace žadatele 2) Název projektu, odborné zaměření a jeho stručný popis, vč. souhrnu výstupů projektu (uvést hodnoty

Více

Elektronické nástroje a NEN. Ing. Ondřej Ječný odbor veřejných zakázek a centrálních nákupů Ministerstvo vnitra

Elektronické nástroje a NEN. Ing. Ondřej Ječný odbor veřejných zakázek a centrálních nákupů Ministerstvo vnitra Elektronické nástroje a NEN Ing. Ondřej Ječný odbor veřejných zakázek a centrálních nákupů Ministerstvo vnitra Elektronizace veřejných zakázek Plně elektronický proces zadávání veřejné zakázky prostřednictvím

Více

Implementace GeoInfoStrategie

Implementace GeoInfoStrategie Implementace GeoInfoStrategie Eva Kubátová, odbor egovernmentu, MV 16. října 2015, seminář sdružení Nemoforum, Praha Obsah Úvod o Rámce GeoInfoStrategie GeoInfoStrategie o Základní informace o projektu

Více

OPATŘENÍ DĚKANA č. 2/2016 k zadávání veřejných zakázek. Část I Základní ustanovení

OPATŘENÍ DĚKANA č. 2/2016 k zadávání veřejných zakázek. Část I Základní ustanovení Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Albertov 6 128 43 PRAHA 2 OPATŘENÍ DĚKANA č. 2/2016 k zadávání veřejných zakázek Část I Základní ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Opatření

Více

Veřejné zakázky 2018 Jste připraveni na povinnou elektronickou komunikaci? Příprava na povinnou elektronizaci veřejných zakázek a NEN

Veřejné zakázky 2018 Jste připraveni na povinnou elektronickou komunikaci? Příprava na povinnou elektronizaci veřejných zakázek a NEN Veřejné zakázky 2018 Jste připraveni na povinnou elektronickou komunikaci? Příprava na povinnou elektronizaci veřejných zakázek a NEN Ing. Stanislav Bogdanov Ministerstvo pro místní rozvoj Obsah 1. Povinná

Více

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Tomáš Hrabík ICZ a.s. Konference Řízení informatiky v soukromém a veřejném sektoru 1 Otázky 1. Je egovernment o elektronizaci

Více

V. KONFERENCE O PRÁVU A ZÁKONNÝCH POVINNOSTECH OBCÍ A MĚST

V. KONFERENCE O PRÁVU A ZÁKONNÝCH POVINNOSTECH OBCÍ A MĚST V. KONFERENCE O PRÁVU A ZÁKONNÝCH POVINNOSTECH OBCÍ A MĚST Veřejné zakázky Regionservis s.r.o., dne 19. 2. 2015 JUDr. Michaela Poremská, Ph.D., LLM Kontakt: tel.: +420 774033702 e-mail: judr@poremska.cz

Více

Roční zpráva o stavu Smart Administration

Roční zpráva o stavu Smart Administration Roční zpráva o stavu Smart Administration Vyhodnocení naplnění cílů Strategie Smart Administration 1. Vyhodnocení naplnění cílů SA Vyhodnocení naplnění cílů Strategie Smart Administration vychází z šetření,

Více

Zadávání a kontrola veřejných zakázek. Mgr. Barbora Dedková

Zadávání a kontrola veřejných zakázek. Mgr. Barbora Dedková Zadávání a kontrola veřejných zakázek Mgr. Barbora Dedková 5. 4. 2017 2 Zadávání veřejných zakázek Zadávání veřejných zakázek - předpisy Pravidla zadávání veřejných zakázek jsou stanovena v: 1) Zákon č.

Více

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 III.

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 III. veřejných zakázek pro období III. OBSAH 1. ÚVOD...4 1.1 ÚČEL DOKUMENTU...4 1.2 OBLAST PŮSOBNOSTI DOKUMENTU...4 1.3 STRUKTURA DOKUMENTU...4 2. VÝCHODISKA STRATEGIE ELEKTRONIZACE...5 2.1 ANALÝZA AKTUÁLNÍHO

Více

Zákon versus dotační pravidla fondů EU při podávání nabídky. Lektor: Ing. Dagmar Lešnerová

Zákon versus dotační pravidla fondů EU při podávání nabídky. Lektor: Ing. Dagmar Lešnerová Zákon versus dotační pravidla fondů EU při podávání nabídky Lektor: Ing. Dagmar Lešnerová Čím se řídí VZ Zákon č. 137/2006 Sb. (dále jen ZVZ ) technická novela zákona 6.3.2015 zcela nový zákon od roku

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

Možnosti pro čerpání dotací z fondů EU v rámci programového období

Možnosti pro čerpání dotací z fondů EU v rámci programového období Možnosti pro čerpání dotací z fondů EU v rámci programového období 2014-2020 v souvislosti s dalším využitím výstupů tohoto projektu a možností pro oblast GIS WORKSHOP MAPY BUDOUCNOSTI 10-11. června 2015

Více

Problémová analýza Smart Administration. Ing. Martina Boháčová

Problémová analýza Smart Administration. Ing. Martina Boháčová Problémová analýza Smart Administration Ing. Martina Boháčová 16. dubna 2013 Informace o dokumentu Problémová analýza SA Dokument Problémová analýza Smart Administration byl zpracován: v roce 2012 (aktuální

Více

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA)

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) verze 2.00 Evidence změn 2.01 2.02 2.03 2.04 2.05 5.9.2007 2.00 2 9

Více

Časová náročnost realizace aktivity v měsících Svaz měst a obcí ÚSC

Časová náročnost realizace aktivity v měsících Svaz měst a obcí ÚSC Příloha 1 k Implementačnímu plánu pro strategický cíl : Revize a optimalizace výkonu veřejné v území (SC.1) Popis vstupů potřebných pro realizaci každé aktivity 1. Stanovení jasné gesce za realizaci harmonizace

Více

Problematika zveřejňování veřejných zakázek. JUDr. Daniel Weinhold, Ph.D.

Problematika zveřejňování veřejných zakázek. JUDr. Daniel Weinhold, Ph.D. Problematika zveřejňování veřejných zakázek JUDr. Daniel Weinhold, Ph.D. Obsah Uveřejňování a zveřejňování Veřejné zakázky malého rozsahu Aktualizace metody výběru vítězné nabídky Zveřejňování vlastnické

Více

Miroslav Kalous Miloš Vystrčil Dan Jiránek

Miroslav Kalous Miloš Vystrčil Dan Jiránek Výkon veřejné správy a její reformy Miroslav Kalous Miloš Vystrčil Dan Jiránek Koncepce reformy veřejné správy 90 léta min. stol. nultá fáze reformy VS Vytvoření krajů Ukončení okresních úřadů Obce s rozšířenou

Více

Aktuální stav a výhled v oblasti elektronizace veřejných zakázek z pohledu MMR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Ing. Stanislav Bogdanov

Aktuální stav a výhled v oblasti elektronizace veřejných zakázek z pohledu MMR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Ing. Stanislav Bogdanov Aktuální stav a výhled v oblasti elektronizace veřejných zakázek z pohledu MMR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Stanislav Bogdanov Zákaznický den Tender systems, září 2019 Agenda 1) Aktuální stav

Více

EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010

EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010 ROČNÍ EVALUAČNÍ PLÁN Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010 VYDÁNÍ Č. PLATNÉ OD ZPRACOVAL: ZREVIDOVAL:

Více

Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura II.

Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura II. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny ve 28. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu Specifické informační a komunikační systémy a

Více

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Eva Kubátová Nemoforum - seminář Digitální mapa veřejné správy Seminární hotel Akademie Naháč, Chocerady 20. říjen

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Strategické projekty Smart Administration 1. Identifikace výzvy Číslo

Více

TECHNOLOGICKÁ CENTRA A ELEKTRONICKÉ SPISOVÉ SLUŽBY V ÚZEMÍ Verze příručky 1.0

TECHNOLOGICKÁ CENTRA A ELEKTRONICKÉ SPISOVÉ SLUŽBY V ÚZEMÍ Verze příručky 1.0 Příručka pro žadatele a příjemce finanční podpory v rámci Integrovaného operačního programu pro prioritní osu 2, oblast intervence 2.1 Výzva číslo 04 kontinuální TECHNOLOGICKÁ CENTRA A ELEKTRONICKÉ SPISOVÉ

Více

Proces kontroly zakázek v projektech (zadávání a kontrola veřejných zakázek)

Proces kontroly zakázek v projektech (zadávání a kontrola veřejných zakázek) Proces kontroly zakázek v projektech (zadávání a kontrola veřejných zakázek) Ing. Kateřina Kouřimská Seminář IROP Administrace projektů ve fázi realizace Územní odbor IROP pro Kraj Vysočina Krajský úřad

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Seminář pro žadatele a příjemce Zadávání a kontrola veřejných zakázek

Seminář pro žadatele a příjemce Zadávání a kontrola veřejných zakázek Seminář pro žadatele a příjemce Zadávání a kontrola veřejných zakázek JUDr. Jan Kazda 15.3.2017 2 Zadávání veřejných zakázek Zadávání veřejných zakázek - předpisy Pravidla zadávání veřejných zakázek jsou

Více

PAVEZA &EVEZA PRODUKTOVÉ PORTFOLIO ELEKTRONICKÝCH NÁSTROJŮ PRO SPRÁVU VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

PAVEZA &EVEZA PRODUKTOVÉ PORTFOLIO ELEKTRONICKÝCH NÁSTROJŮ PRO SPRÁVU VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PAVEZA & PRODUKTOVÉ PORTFOLIO ELEKTRONICKÝCH NÁSTROJŮ PRO SPRÁVU VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PAVEZA / PAVEZA LIGHT Intranetová aplikace PAVEZA (a její odlehčenější verze PAVEZA LIGHT) jako velmi efektivní elektronický

Více

Zadávání a kontrola veřejných zakázek. Mgr. Barbora Dedková

Zadávání a kontrola veřejných zakázek. Mgr. Barbora Dedková Zadávání a kontrola veřejných zakázek Mgr. Barbora Dedková 6. 2. 2018 2 Zadávání veřejných zakázek Zadávání veřejných zakázek - předpisy Pravidla zadávání veřejných zakázek jsou stanovena v: 1) Zákon č.

Více

Výzva k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky

Výzva k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky Město Šumperk Městský úřad Šumperk nám. Míru 1, 787 01 Šumperk Naše čj.: MUSP 125946/2017 Naše sp. zn.: 125945/2017 TAJ/PAKO *MUSPX01TUVGN * Výzva k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu na

Více

Zadávání a kontrola veřejných zakázek Seminář pro žadatele k 79. a 80. výzvě IROP Sociální bydlení (pro sociálně vyloučené lokality) II.

Zadávání a kontrola veřejných zakázek Seminář pro žadatele k 79. a 80. výzvě IROP Sociální bydlení (pro sociálně vyloučené lokality) II. Zadávání a kontrola veřejných zakázek Seminář pro žadatele k 79. a 80. výzvě IROP Sociální bydlení (pro sociálně vyloučené lokality) II." Ing. Kateřina Kouřimská 25. 4. 2018 2 Zadávání veřejných zakázek

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA K PODKLADOVÝM DOKUMENTŮM

DŮVODOVÁ ZPRÁVA K PODKLADOVÝM DOKUMENTŮM DŮVODOVÁ ZPRÁVA K PODKLADOVÝM DOKUMENTŮM 1. zasedání Monitorovacího výboru Operačního programu Doprava 2014-2020 25. června 2015 Ministerstvo dopravy, Velké kolegium Statut a jednací řád Monitorovacího

Více

Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu. dle opatření J.6 Národního plánu

Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu. dle opatření J.6 Národního plánu III. Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj Obor veřejného investování Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1 OBSAH

Více