Balada o kornetovi a dívce

Transkript

1 Anděl C Ami C 7 1. Z rozmlácenýho kostela v krabici s kusem mýdla C Ami C 7 C přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla, C Ami C 7 díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu trému, C Ami C 7 C tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému. C Ami C 7 A proto, prosím, věř mi, chtěl jsem ho žádat, C Ami C 7 aby mi mezi dveřmi pomohl hádat, C Ami 7 C Ami 7(F) () C co mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine. 2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky, debatujíce o Bohu a hraní na vojáky, do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat, to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat. 3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice, já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice, a tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi, však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

2 Balada o kornetovi a dívce Emi D Ami Emi 1. Ve svitu loučí stín se stínu leká, D Emi nad hradní dvůr mrak tiše vplul, D Ami Emi když dívky pláčou, muže válka čeká, Ami H Emi noci zbývá jen půl. 2. Za chvíli svítá a tam v jedné z věží Kornet se loučí s dívkou svou, znaveni láskou v loži bílém leží, nežná slůvka zní tmou. Emi A R. Tady to jsou tvé vlásky plavé, Emi D tady to tvá je něžná tvář, Emi A tady to jsou tvé dlaně hravé C D ani nedýcháš (proč už nedýcháš). Dmi A Tak tady spí tvé tělo krásné, Emi D dívenka pláče potají, Emi A hej kornete vztávej, ráno časné, C D Emi kde se oči tvé toulají. 3. Bitva už končí, pouze Kornet chybí, zmámený láskou tvrdě spal, nad hrobem zběhů, tam se smrti líbí, povel dává - pal! R.

3 Buráky C 1. Když Sever válčí s Jihem a zem jde do války, A7 D7 na polích místo bavlny teď rostou buráky. C A v dáli u silnice vidím z Jihu vojáky, D7 jak flákaj' se tam s kvérem a louskaj buráky. C Hej hou, hej hou nač chodit do války, A7 D7 je lepší seděl doma a louskat buráky. C Hej hou, hej hou nač chodit do války, D7 je lepší sedět doma a louskat buráky. 2. Plukovník je v sedle a volá Yankyové jdou, však mužstvo v trávě leží, že dál už nemohou. Plukovník se v sedle otočí a koukne do dálky a vidí slavnou armádu, jak louská buráky. 3. Až tahle válka skončí a my zas budem žít, svý milenky a ženy pak půjdem políbit. Až se tě doma zeptaj':"hrdino, cos dělal za války?" No flákal jsem se s kvérem a louskal buráky.

4 Červená řeka D D7 1. Pod tou skálou, kde proud řeky syčí D E7 A7 a kde ční červený kamení, D D7 žije ten, co mi jen srdce ničí, D A7 D koho já ráda mám k zbláznění. 2. Vím, že lásku jak trám lehce slíbí, já ho znám, srdce má děravý, ale já ho chci mít, mně se líbí, bez něj žít už mě dál nebaví. 3. Často k nám jezdívá s kytkou růží, nejhezčí z kovbojů v okolí, věstu má ušitou z hadích kůží, bitej pás, na něm pár pistolí. 4. Hned se ptá, jak se mám, jak se daří, kdy mu prý už to svý srdce dám, ale já odpovím, že čas maří, srdce blíž Červený řeky mám. 5. Když je tma a jdu spát, noc je černá, hlavu mám bolavou závratí, ale já přesto dál budu věrná, dokud sám se zas k nám nevrátí.

5 Dokud se zpívá, ještě se neumřelo C Em Dm7 F C Em Dm Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, C Em Dm7 F C Em Dm7 včera jsem nespal a ani dnes nespočinu, F C Am svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, F F C Em Dm7 7 C E Dm7 7 ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, 2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčinky, srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky, ze školy dobře vím, co by se dělat mělo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 3. Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze, i kdyby supi se slítli na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, zvedl jsem telefon a ptám se: Lidi jste tam? A z veliké dálky do uší mi zaznělo, že dokud se zpívá, ještě se neumřelo, že dokud se zpívá, ještě se neumřelo.

6 Divoké koně Ami Dmi Ami C Dmi Ami 1. [: Já viděl divoké koně, běželi soumrakem, :] Dmi Ami Dmi Ami Ddim F vzduch těžký byl a divně voněl tabákem, Dmi Ami Dmi Ami E7 Ami vzduch těžký byl a divně voněl tabákem. 2.[:Běželi,běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor,:] [:sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :] 3.[:Snad vesmír nad vesmírem,snad lístek na věčnost,:] [:naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :] 4.[:V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera,:] [:milování je divoká píseň večera. :] 5.[:Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :] [:král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :] 6.[:Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :] [:s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :] Já viděl divoké koně...

7 Dej mi víc své lásky Em 1. Vymyslel jsem spoustu nápadů aú, Em D H7 co podporujou hloupou náladu aú, Em hodit klíče do kanálu, A Am sjet po zadku holou skálu, Em H7 Em D7 v noci chodit strašit do hradu. H7 Má drahá dej mi víc, má drahá dej mi víc, Em C D7 má drahá dej mi víc své lásky aú, H7 já nechci skoro nic, já nechci skoro nic, Em C H7 já chci jen pohladit tvé vlásky aú. 2. Dám si dvoje housle pod bradu, aú, v bílé plachtě chodím pozadu, aú, úplně melancholicky s citem pro věc, jako vždycky, vyrábím tu hradní záhadu. 3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aú, mi dokonale zvednul náladu, aú, natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západů, aú, aú, aú, aú.

8 Dál, dál, dál A C#mi D E7 1. Za horama zlato hoří v žilách Černejch skal, A C#mi D E7 horečkou tě nohy povedou, A C#mi D E7 nepřemejšlej, chvilku nato ruksak rychle sbal, D H7 E7 zanech doma holku zklamanou. 2. Nezapomeň s sebou bibli, nezbyde ti víc, nežli v těžký chvíli modlení, Eskymáci prej tam bydlej, neroste tam nic, prokleješ to zlatý kamení. A D A Dál, dál, dál, co řeka pramení, H7 E7 tam, kde břeh ukrývá drahý kamení, A D A dál, dál, dál tou řekou mámení, E7 A tam, kde na tě kývá zlatý znamení. 3. Snad se vrátíš jako tulák nebo jako pán, nebo zůstaneš v tý zemi spát, nekoupíš si ani burák, až se vrátíš k nám, jak se budeš vo ty prachy bát. 4. Holka se ti dávno vdala, spadlo stavení, na tebe už každej zapomněl, máma, co se na tě smála, už je pod zemí, a pro ni jsi valoun zlata chtěl.

9 Dajána C Ami F 1. Tam, kde leží věčný sníh, tam uslyšíš dívčí smích, C Ami F tam, kde můžeš jenom snít, věrnou lásku těžko mít. C Ami F přece ta zem dívku má, je smutná a je sama, C Ami F C Ami F krásné jméno má Dajána. 2. Lidé o ní říkají, že je v lásce nevěrná, ona zatím potají jediného v mysli má, na toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál, krásná, bláhová Dajána. 3. Ten, kdo jí klid navždy vzal, odešel si bůhvíkam, Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám, předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných, krásná,bláhová Dajána. 4. Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout, sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout, navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid, krásná, bláhová Dajána.

10 Elektrický valčík Ami E7 1. Jednoho letního večera na návsi pod starou lípou Ami hostinský Antonín Kučera vyvalil soudeček s pípou, F Ami nebylo to posvícení, nebyla to neděle, F E7 v naší obci mezi kopci plnily se korbele. A E7 Edim E7 Byl to ten slavný den,kdy k nám byl zaveden elektrický proud, A Adim A byl to ten slavný den,kdy k nám byl zaveden elektrický proud, A7 D E C#mi F#mi Hmi E7 A střídavý, střídavý, silný elektrický proud, A7 D E C#mi F#mi Hmi E7 A střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud. Rec: A nyní, kdo tu všechno byl: okresní a krajský inspektor, hasičský a recitační sbor, poblíže obecní váhy, tříčlenná delegace z Prahy, zástupci nedaleké posádky pod vedením poručíka Vosátky, početná družina montérů, jeden z nich pomýšlel na dceru sedláka Krušiny, dále krojované družiny, alegorické vozy, italský zmrzlinář Antonio Cosi na motocyklu Indián, a svatý Jan, z kamene vytesán. 2. Na stránkách obecní kroniky ozdobným písmem je psáno: tento den pro zdejší rolníky znamenal po noci ráno, budeme žít jako v Praze, všude samé vedení, jedna fáze, druhá fáze, třetí pěkně vedle ní. Rec: Z projevu inženýra Maliny,zástupce Elektrických podniků: vážení občané, vzácní hosté, s elektřinou je to prosté: od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty, odtud proud se přelévá do stodoly, do chléva, při krátkém spojení dvou drátů dochází k takzvanému zkratu, kdo má pojistky námi předepsané, tomu se při zkratu nic nestane, kdo si tam nastrká hřebíky, vyhoří a začne od píky. Do každé rodiny elektrické hodiny!

11 Morituri te salutant Em D Ami Emi 1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína Ami D7 a šedé šmouhy kreslí do valsů Ami D H [: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná, Emi D Emi D Emi D(-) a pírka touhy z křídel Pegasů. :] 2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce štítky, v pase staniol, [: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma dvě křehké snítky rudých gladiol. :] D Seržante, písek je bílý jak paže Daniely, Emi počkejte chvíli! Mé oči uviděly D7 tu strašně dávnou vteřinu zapomnění, Emi D7 seržante! Mávnou, a budem zasvědceni! Emi D Emi D Emi H7(-) Morituri te salutant, morituri te salutant! 3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víří křídlo holubí, [: a marš mi hrál, zvuk děl, co uklidnění skýtá a zvedá chmýří, které zahubí. :] 4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka, [: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína a děsně velká bílá oblaka. :]

12 Milenci v texaskách C Ami F Ami 1. Chodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let C Ami F C Bb C a do té lásky bez nadsázky se vešel celý širý svět, F Emi Dmi D7 F F# ten svět v nich ale viděl pásky, a jak by mohl nevidět, C Ami F Ami vždyť horovali pro texasky a sedmnáct jim bylo let. 2. A v jedné zvláště slabé chvíli za noci silných úkladů ti dva se spolu oženili bez požehnání úřadů, ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád, odpusťte dívce provinilé, jestli vám o to bude stát. 3. Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád, a bylo by moc pošetilé pro život hledat jízdní řád, tak jeden mladík s jednou slečnou se spolu octli na trati, kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí, F Ami F Ami kéž na trati se neztratí, kéž na trati se neztratí...

13 Marnivá sestřenice A E 1. Měla vlasy samou loknu, jé, jeje, A ráno přistoupila k oknu, jé jeje, A A7 D Dmi vlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela A F# H E7 A a na nic víc nemyslela, jé, jé, je. 2. Nutno ještě podotknouti, jé, jeje, že si vlasy kulmou kroutí, jé, jeje, nesuší si vlasy fénem nýbrž jen tak nad plamenem, nýbrž jen tak nad plamenem jé Jednou vlasy sežehla si jé, jeje, tím pádem je konec krásy jé, jeje, když přistoupí ráno k oknu nemá vlasy samou loknu, nemá vlasy samou loknu jé O vlasy už nestará se jé, jeje, a diví se světa kráse jé, jeje, vidí plno jinejch věcí a to za to stojí přeci a to za to stojí přeci jé...

14 Kladivo Hmi C D Hmi C D Hmi C D Hmi C D Hmi 1. Bylo by to krásný, bejt bleskem nebo bouří, C D Hmi C D bejt vodou nebo trávou, bejt větrem, co vál, Emi bejt kladivem v pěsti, bejt jiskřičkou v kouři C C a kovadlinou bejt a znít a ocelově zvonit, C D Hmi C D Hmi C D ó, to bych si tak přál. 2. Bylo by to krásný, bejt v melodii tónem, tím tónem, kterej hladí jak hedvábnej šál, tím tónem, co ladí a zní pod balkónem, bejt v melodii tón a znít a ocelově zvonit, ó, to bych si tak přál. 3. Bylo by to krásný, bejt zvonem, kterej zpívá a do nebe se dívá, a nebo i dál, a zvoní, že svítá, a nebo, že se stmívá, bejt obyčejnej zvon a znít a ocelově zvonit, ó, to bych si tak přál. 4. Bylo by to krásný, bejt větrem nebo bouří a kladivem i tónem a bůhvíčím dál [: a zpívat, že svítá, a nebo, že se stmívá, bejt obyčejnej zvon a znít a zpívat dobrým lidem, ( Ami ) ó, to bych si tak přál. :]

15 Když mě brali za vojáka Ami C C 1. Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola, Dmi Ami vypadal jsem jako blbec, E F C jak i všichni dokola, -la, -la, -la, Ami E Ami jak i všichni dokola. 2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti, jak mám správný voják býti a svou zemi chrániti, -ti, -ti, -ti, a svou zemi chrániti. 3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil, vzpomněl jsem si na svou milou, krásně jsem si zabulil, -lil, -lil, -lil, krásně jsem si zabulil. 4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic, po chodbě furt někdo chodil, tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic, tak nebylo z toho nic. 5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla, protože mladá holka lásku potřebuje, tak si k lásce pomohla, -hla, -hla, -hla, tak si k lásce pomohla. 6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala, řek' jí, že má zrovna volnej kvartýr, tak se sbalit nechala, -la, -la, -la, tak se sbalit nechala. 7. Co je komu do vojáčka, když ho holka zradila, nashledanou, pane Fráňo Šrámku, písnička už skončila, -la, -la, -la, jakpak se vám líbila, -la, -la, -la? No nic moc extra nebyla.

16 Jdem zpátky do lesů Ami7 D C 1. Sedím na kolejích, které nikam nevedou, Ami7 D C koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou, Ami7 D Emi mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu, Ami7 D D jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu? Emi Z ráje, my vyhnaní z ráje, Ami7 C7 D kde není už místa, prej něco se chystá, Emi z ráje nablýskanejch plesů Ami7 C7 jdem zpátky do lesů za nějakej čas. 2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe, málo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe, šel jsi vlastní cestou, a to se zrovna nenosí, i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí. 3. Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou, a jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou, zabalíme všechny, co si dávaj' rande za branou, v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou.

17 Honolulu A D E D 1. Letecká linka do ráje A D E k ostrovům slunné Havaje A D E nabrala kurs vlastní osy, D E A tam holky plavky nenosí. 2. Na pláži Beach Boys čekají, banány z palem padají, na runway Boeing dosedá a slunce pálí, to se má. E D A Honolulu, ukululu, tohle mám rád, E D A whisku na ex, mulatek sex si můžu přát, E D A reagge, reagge, reagge, Honolulu, ukululu. 3. Mulatka záda natřela, paprsky pustím do těla, žraloci lidi nežerou, hlídaj' je skrytou kamerou. 4. Černoch, co dělá zmrzlinu, zdarma ji dává každýmu, vše už je v ceně letenky, co neplatí pro manželky. 5. Všichni tu tančí reagge styl, ani jsem kolu nedopil, tři holky plavky stáhly mi, třely mě ňadry velkými. 6. Tu náhle signál budíku, vytáh' mě z pláže rovníku, městskou dopravou za kačku jedu vorazit štípačku.

18 Holubí dům Ami Fmaj7 Emi7 Ami 1. Zpívám ptákům a zvlášť holubům, Fmaj7 Emi7 Ami stával v údolí mém starý dům. C C C Ptáků houf zalétal ke krovům, Ami Fmaj7 Emi7 Ami měl jsem rád holubích křídel šum. 2. Vlídná dívka jim házela hrách, mávání perutí víří prach. Ptáci krouží a neznají strach, měl jsem rád starý dům, jeho práh. Ami A7 Dmi C Ami Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví, Dmi C míval stáj vroubenou, bílý štít. A7 Dmi C Ami Kde je dům holubí a ta dívka kde spí, Dmi Emi Ami vždyť to ví, že jsem chtěl jen pro ni žít. 3. Sdílný déšť vypráví okapům, bláhový, kdo hledá tenhle dům. Odrůstáš chlapeckým střevícům, neslyšíš holubích křídel šum. 4. Nabízej úplatou cokoli, nepojíš cukrových homolí. Můžeš mít třeba zrak sokolí, nespatříš ztracené údolí. Zpívám ptákům a zvlášť holubům, stával v údolí mém starý dům...

19 rónská písnička D Emi A7 D 1. Daleko na severu je rónská zem, D Emi A7 D žije tam Eskymačka s Eskymákem, Emi D [: my bychom umrzli, jim není zima, Emi A7 D snídají nanuky a eskima. :] 2. Mají se bezvadně, vyspí se moc, půl roku trvá tam polární noc, [: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven, půl roku trvá tam polární den. :] 3. Když sněhu napadne nad kotníky, hrávají s medvědy na četníky, [: medvědi těžko jsou k poražení, neboť medvědy ve sněhu vidět není. :] 4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě zaklepe na na íglů hlavní medvěd: [: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu? Nesu vám trochu ryb na svačinu." :] 5. V kotlíku bublá čaj, kamna hřejí, psi venku hlídají před zloději, [: smíchem se otřásá celé íglů, neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :] 6. Tak žijou vesele na severu, srandu si dělají z teploměrů, [: my bychom umrzli, jim není zima, neboť jsou doma a mezi svýma. :]

20 Franky dlouhán C F C 1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou 7 F C lidem nad hlavou, smutnou dálavou, F C já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, 7 F C za čas odletěl, každej zapomněl. C 7 Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán, F C po Státech toulal se jen sám, F C a že byl veselej, tak každej měl ho rád. F C Ami on ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál, F a každý, kdo s ním chvilku byl, F 7 C ten dlouho se pak smál. 2. Tam, kde byl pláč, tam Frenky hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát, a když pak večer ranče tiše usínaj', Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. 3. Tak jednou Frenkyho vám našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše smutně spí, bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl.

21 Růže z Texasu C C 7 F C 1. Jedu vám takhle stezkou dát koňům k řece pít, A mi D 7 7 v tom potkám holku hezkou, až jsem vám z koně slít, C C 7 F C má kytku žlutejch květů, snad růží, co já vím, A mi D 7 7 C C 7 znám plno hezkejch holek k světu, ale tahle hraje prim. F C Nač si kazit smysl pro krásu, ať s tou a nebo s tou, A mi D 7 7 dej si říct, že kromě Texasu tyhle růže nerostou, C C 7 F C ať máš třeba kolťák u pasu, ať si třeba zloděj stád, A mi D 7 7 C 7 tyhle žlutý růže z Texasu budeš pořád mít už rád. 2. Řekla, že tu žije v ranči, je sama s tátou svým, a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým, tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád, a že se dám i zabít, když si to bude přát. Nač si kazit smysl Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl, dole teklo Rio rande, po něm měsíc plul, když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát, ona byla milá, štíhlá, rovná, zkrátka akorát. Nač si kazit smysl Od těch dob svý stáda koní sem vodím k řece pít, a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít, když večer banjo ladím a zpívám si tu svou, tak vždycky v duchu hladím tu růži voňavou. Nač si kazit smysl...

22 Růže z papíru Dmi E mi 1. Do tvých očí jsem se zbláznil a teď nemám, nemám klid, Ami Dmi hlava třeští, asi tě mám rád. Stále někdo říká, vzbuď se, věčně trhá nit studenou sprchu měl bych si dát. D7 mi Na pouti jsem ti vystřelil růži z papíru, C7 F A7 dala sis ji do vlasů kde hladívám tě já, Dmi mi v tomhle smutným světe jsi má naděj na víru, Ami Dmi že nebe modrý ještě smysl má. 2. Přines jsem ti kytku, no co koukáš, to se má, tak jsem asi jinej, teď to víš. Možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať, třeba z ní mou lásku vytušíš.

23 Růže kvetou dál C 1. Ty, kdo bloudíš sám a sám dlažbou cest a jejich špínou, C F D smutkem dní a nudou línou, já tě znám, C ty,kdo ztratils' přízeň dam, kdo jsi lásce ustlal v hrobě, C F D škodíš tím jenom sám sobě, že jsi sám. Ami D Hmi E7 [: Podívej, kvete růže, podívej, kvete růže, Ami D podívej, kvete růže, ta tvá. :] 2. Ty, kdo nevíš kudy kam samou bídou koncem týdne, nemáš mládí právě klidné, já tě znám, kdo se topíš jako prám v naší rozbouřené době, v téhle chvíli právě tobě povídám. 3. Ty, kdo znáš se k dětským hrám, co tě bosé nohy zebou, počkej na mě, půjdu s tebou, já tě znám, slunce zamklo zlatý chrám, noc, ta dáma v černé róbě, volá hvězdu a jdou obě přímo k vám.

24 Rovnou 7 1. Tak už jsem ti teda fouk', C prsten si dej za klobouk, C nechci tě znát a neměl jsem tě rád, D7 to ti říkám rovnou. Rovnou, jo, tady rovnou, rovnou, jo, tady rovnou, prostě těpic a nehledej mě víc, to ti říkám rovnou. 2. Z Kentucky do Tennesee přes hory a přes lesy, z potoků vodou já smejval stopu svou, to ti říkám rovnou.

25 Rodné údolí C 1. Cesta má přede mnou v dáli mizí, D každý krok v srdci mém zabolí, C zakrátko bude mi všechno cizí, D nespatřím své rodné údolí. C Já volám: nashledanou, nashledanou, D nashledanou, rodné údolí, C já volám: nashledanou, nashledanou, D při vzpomínce srdce zabolí. 2. Oči mé nevidí, jak se stmívá, nevidí, co jsem měl tolik rád, jediné, co mi teď ještě zbývá: rodnému údolí sbohem dát. 3. Proč se den za každou nocí vrací, proč se čas na chvíli nezastaví, nemusel bych ti své sbohem dáti, kdyby dnešní den navěky byl.

26 Řekni, kde ty kytky jsou C Ami F 1. Řekni, kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát, C Ami Dmi řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být, C Ami D7 dívky je tu během dne otrhaly do jedné, F C Dmi C kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 2. Řekni, kde ty dívky jsou, co se s nima mohlo stát, řekni, kde ty dívky jsou, kde mohou být, muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 3. Řekni, kde ti muži jsou, co se s nima mohlo stát, řekni, kde ti muži jsou, kde mohou být, muži v plné polní jdou, do války je zase zvou, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 4. A kde jsou ti vojáci, co se s nima mohlo stát, a kde jsou ti vojáci, kde mohou být, řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 5.=1.

27 Píseň o ženách F C F C F C F C Svobodná, provdaná, ovdovělá, rozvedená, F C F C F C F C černovlasá, hnědovlasá, prostovlasá, prostě žena, Dmi A Dmi A Dmi A Dmi A Pokorná, Novotná, Michnová, Nováková mi C F C F C F C ráda má, ráda má, ráda má, ráda má tahleta mužova slova: F C F C F C F C 1. Miluju tě, miluju tě, miluju tě, rád tě mám F C F C F C F C a necháš-li mě, necháš-li mě, tak si něco udělám, Dmi Ami Dmi Ami Dmi Ami Dmi A já nebudu žít, nebudu žít, fakt, nebudu žít mi C F C F C F C a vezmu si, vezmu si, vezmu si, vezmu si, vezmu si kyanid. 2.Nakoupím ti, navařím ti, vysaju ti, vyperu ti, sám od sebe, jak mi srdce velí, jak mě láska nutí, čti si nebo na televizi se dívej, ty moje malá,utahaná,unavená,uvláčená,lehni si a odpočívej. 3. Dva tisíce, tři tisíce, dva tisíce, tři tisíce, na zálohu bylo málo, na výplatu bude více, tož kup si něco na sebe, Marto, kup si něco na sebe, já vydělávám, vydělávám, vydělávám, vydělávám, vydělávám jen na tebe.

28 Panenka C C 1. Co skrýváš za víčky a plameny svíčky, D snad houf bílých holubic nebo jen žal, C C tak odplul ten prvý den smáčený krví, D ani pouťovou panenku nezanechal. C D C D Otevři oči, ty uspěchaná dámo uplakaná, C C D otevři oči, ta hloupá noc končí a mír je mezi náma. 2. Už si oblékni šaty i řetízek zlatý a umyj se, půjdeme na karneval, a na bílou kůži ti napíšu tuší, že dámou jsi byla a zůstáváš dál.

29 Otázky C F 1. Kolik mám ještě dní, než přijde poslední F C jak dlouho budu zpívat a hrát kolik je na zemi cest, kterou mám dát se vést nebo už myslet mám na návrat C7 F R1: Posečkej lásko má okamžik,: D7 vždyť svět je veliký otazník C F C pořád se jenom ptáš a odpovědi tý se nedočkáš E Ami R2: Já jen vím v zimě strom nekvete, F E v lete sníh nepadá, v noci je tma Ami rád tě mám, F C jen - neptej se proč, nevím sám 2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích kolik jen váží bolest člověčí proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov proč chce každý být největší. R1: R2:Já jen vím řeky proud musí dál, v žilách krev penivá,kdo jí tam dal rád tě mám, jen neptej se proč, nevím sám 3. Kolik je slunci let,milión nebo pět, myslíš, že zítra ráno vyjde zas kolik je ulic,měst, proč umí kytky kvést, proč nikdo neslyší můj hlas

30 Obluda Ami 1. Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny C E a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny, F C E a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz, Ami C křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás': C F C F Já tady nebudu, já vidím vobludu, C F C já vocaď pryč pudu, jímá mě strach, C F C F chyťte tu vobludu, sežere palubu, C F C E Ami tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach. 2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár a rozčileně mrká svým vokem jediným, a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. 3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. 4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, zalehl u zábradlí a házel flaškama, když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. 5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, pak démon alkoholu ji srazil v oceán, my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. Ami + ach, ich, och, ach...

31 Nezacházej, slunce Ami 1. Nezacházej, slunce, nezacházej ještě, D C D já mám potěšení na dalekej cestě, Hmi Emi Ami D já mám potěšení na dalekej cestě. 2. Já má potěšení mezi hory-doly, [: žádnej neuvěří, co je mezi námi. :] 3. Mezi náma dvouma láska nejstálejší, [: a ta musí trvat do smrti nejdelší. :] 4. Trvej, lásko, trvej, nepřestávaj trvat, [: až budou skřivánci o půlnoci zpívat. :] 5. Skřivánci zpívali, můj milej nepřišel, [: on se na mě hněvá, nebo za jinou šel. :]

32 Nevidomá dívka C Dm C Dm 1. V zahradě za cihlovou zídkou C Dm C Dm popsanou v slavných výročích C Dm E Am sedává na podzim na trávě před besídkou F E děvčátko s páskou na očích. Pohádku o mluvícím ptáku nechá si přečíst z notesu, pak pošle polibek po chmýří na bodláku na vymyšlenou adresu. Am Dm Prosím vás, nechte ji, ach, nechte ji, Am 7 Dm 7 E7 tu nevidomou dívku, prosím vás, nechte ji si hrát, Dm Am vždyť možná hraje si na slunce s nebesy, F E jež nikdy neuvidí, ač ji bude hřát. 2. Pohádku o mluvícím ptáku a o třech zlatých jabloních a taky o lásce, již v černých květech máku přivezou jezdci na koních. Pohádku o kouzelném slůvku, jež vzbudí všechny zakleté, pohádku o duze, jež spává na ostrůvku, na kterém poklad najdete. R. 3. rec > V zahradě za cihlovou zídkou > popsanou v slavných výročích > sedává na podzim na trávě před besídkou > děvčátko s páskou na očích. R. Rukama dotýká se květů a neruší ji motýli, jen trochu hraje si s řetízkem amuletu, jen na chvíli.

33 Není nutno A Hmi 1. Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, E7 A E(-) hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo. 2. Chceš-li, trap se, že ti v kapse zlaté mince nechřestí, nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí. F#mi A F#mi A *: Nemít prachy - nevadí, nemít srdce - vadí, F#mi A F#mi D E zažít krachy - nevadí, zažít nudu - to vadí. 3.=1. 4.=1.

34 Náměšť C Ami Dmi 1. [: Krásný je vzduch, krásnější je moře, :] C A7 F [: co je nejkrásnější, co je nejkrásnější - C C - usměvavé tváře. :] 2. [: Pevný je stůl, pevnější je hora, :] [: co je nejpevnější, co je nejpevnější - - ta člověčí víra. :] 3. [: Pustá je poušť i nebeské dálky, :] [: co je nejpustější, co je nejpustější - - žít život bez lásky. :] 4. [: Mocná je zbraň, mocnější je právo, :] [: co je nejmocnější, co je nejmocnější - - pravdomluvné slovo. :] 5. [: Velká je Zem, šplouchá na ní voda, :] [: co je však největší, co je však největší - - ta lidská svoboda. :]

35 Zítra ráno v pět Emi 1. Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví, C D7 E7 ještě si naposled dám vodku na zdraví, Ami D7 /F# Emi z očí pásku strhnu si, to abych viděl na nebe, Ami H7 Emi E7 Ami D /F# Emi a pak vzpomenu si, má lásko, na tebe, Ami H7 Emi a pak vzpomenu si na tebe. 2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz, řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes, že žil jsem, jak jsem žil, stejně tak i dožiju a co jsem si nadrobil, to si i vypiju, a co jsem si nadrobil, si vypiju. 3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"pal!", škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, ještě slunci zamávám, a pak líto přijde mi, že tě, lásko, nechávám, samotnou na zemi, že tě, lásko, nechávám, na zemi. 4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet, já u zdi budu stát, tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj, prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij, prosím nezapomeň a žij...

36 Zatanči Emi D Emi 1. Zatanči, má milá, zatanči pro mé oči, D Emi zatanči a vetkni nůž do mých zad, D Emi ať tvůj šat, má milá, ať tvůj šat na zemi skončí, D Emi ať tvůj šat, má milá, rázem je sňat. Emi D Emi Zatanči, jako se okolo ohně tančí, D Emi zatanči jako na vodě loď, D Emi zatanči jako to slunce mezi pomeranči, D Emi zatanči, a pak ke mně pojď. 2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa, polož dlaň nestoudně na moji hruď, obejmi, má milá, obejmi moje bedra, obejmi je pevně a mojí buď. 3. Nový den než začne, má milá, nežli začne, nový den než začne, nasyť můj hlad, zatanči, má milá, pro moje oči lačné, zatanči a já budu ti hrát.

37 Vlajka Ami E7 1. Vše tone v snách a život kolem ztich', Ami jen dole v tmách kol ohně slyšet smích, A7 Dmi tam srdce všem jen spokojeně zabuší, Ami E7 Ami z písniček známých vše jistě vytuší. A D E7 A Vlajka vzhůru letí k radosti svých dětí, C# D hned se s mráčky snoubí, A E7 vlád bude zas, až mládí čas A E7 opustí nás. 2. Po létech sám až zabloudíš v ten kraj a staneš tam, kde býval kdys' tvůj ráj, vzpomeneš chvil těch, kterés' míval tolik rád, tak jako kdysi ozvěnou slyšíš hrát.

38 Vítr to ví (míle) C Emi 1. Míle a míle jsou cest, které znám, C D jdou trávou i úbočím skal, jsou cesty zpátky a jsou cesty tam, a já na všech s vámi stál, proč ale blátem nás kázali vést a špínou třísnili šat? C D Emi Ref: To ví snad jen déšť a vítr kolem nás, C D ten vítr, co začal právě vát. 2. Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou, kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou, Bůh ví, co růží, jenž dál mohly kvést, spí v hlíně těch práchnivých cest? Ref: 3. Dejte mi stéblo a já budu rád, i stéblo je záchranný pás, dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás, proč jen se úděl tak rád mění v bič a proč že se má člověk bát. Ref:

39 Veličenstvo kat Dmi C Dmi A7 Dmi C Dmi 1. V ponůrém osvětlení gotického sálu F mi A kupčíci vyděšení hledí do misálů Dmi B C Dmi C a houfec mordýřů si žádá požehnání mi Dmi A7 Dmi vždyť prvním z rytířů je veličenstvo Kat mi Dmi A7 Dmi vždyť prvním z rytířů je veličenstvo Kat Kněz - Ďábel co mší slouží z oprátkym má štólu pod fialovou komží láhev vitriolu pach síry z hmoždířů se válí k rudé kápi prvního z rytířů hle - veličenstvo Kat F C B C Na korouhvi státu je emblém s gilotinou F c B C7 z ostnatýho drátu páchne to shnilotinou mi Dmi mi A7 v kraji sídlí hejno krkavčí lidu vládne Mistr Popravčí 2. Král klečí pře Satanem na žezlo se těší a lůza pod platanem Radu Moudrých věší a zástup kacířů se raduje a jásá vždyť prvním z rytířů je veličenstvo Kat Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou děti mají rády kornouty se zmrzlinou soudcové se na ně zlobili zmrzlináře dětem zabili 3. Byl hrozný tento stát když musel jsi se dívat jak zakázali psát a zakázali zpívat a bylo jim to málo poručili dětem modlit se jak si přálo veličenstvo Kat S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl syn otce nenáviděl bratr bratru škodil jen motýl Smrtihlav se nad tou zemí vznáší kde v kruhu tupých hlav dlí - veličensto Kat

40 Veď mě dál, cesto má Emi 1. Někde v dálce cesty končí, D C každá prý však cíl svůj skrývá, Emi někde v dálce každá má svůj cíl, D C ať je pár mil dlouhá, nebo tisíc mil. D Emi C Veď mě dál, cesto má, veď mě dál, vždyť i já D C tam, kde končíš, chtěl bych dojít, veď mě dál, cesto má. 2. Chodím dlouho po všech cestách, všechny znám je, jen ta má mi zbývá, je jak dívky, co jsem měl tak rád, plná žáru bývá, hned zas samý chlad. Emi D *: Pak na patník poslední napíšu křídou C D jméno své, a pod něj, že jsem žil hrozně rád, Emi F písně své, co mi v kapsách zbydou, C D D7 dám si bandou cvrčků hrát a půjdu spát, půjdu spát. D + [: veď mě dál, cesto má... :]

41 Tři kříže Dmi C Ami Dmi C Dmi 1.Dávám sbohem břehům proklatejm,který v drápech má ďábel sám C Ami Dmi C Dmi Bílou přídí šalupa "My grave" míří k útesům, který znám. F C Ami Dmi C Dmi Jen tři kříže z bílýho kamení někdo do písku poskládal. F C Ami Dmi C Dmi Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník, co sám do něj psal. 2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačka jen. Chřestot nožů, při kterým přejde smích, srdce kámen a jméno Stan 3. Já, Bob reen, mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál. Druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty král. 4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Katty Rodgers těm dvou život vzal. Svědomí měl, vedle nich si klek: Rec. Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský. Ať mi tedy Bůh odpustí.

42 Tisíc mil E mi 1. V nohách mám už tisíc mil, Am C stopy déšť a vítr smyl, Am D7 a můj kůň a já jsme cestou znavení. Em R1: Těch tisíc mil, těch tisíc mil Am C má jeden směr a jeden cíl, Am D7 bílej dům, to malý bílý stave-ní. 2. Je tam stráň a příkrej sráz, modrá tůň a bobří hráz, táta s mámou, který věřej dětskejm snům. R2: Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, ten starej známej bílej dům. 3. V nohách mám už tisíc mil, teď mi zbejvá jen pár chvil, cestu znám a ta se tam k nám nemění. R1: 4. Kousek dál a já to vím, uvidím už stoupat dým, šikmej štít nad střechy čnít k nebesům. R2: + jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

43 Tak už mi má holka mává Emi D C Emi 1. Posledních pár minut zbejvá jen, D A Emi máš teplou dlaň, už se stmívá, D C Emi těžký je říct, že se končí den, D A C E vlak poslední vagón mívá. F D Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy pálivý, Emi C A7 D7 život jde dál, to se stává, já to vím, F D tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou dává, Emi tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 2. Koleje jsou cejchem loučení, holkám se ve vočích střádá, smutek je šátek osamění, co mužskejm na cestu mává. 3. Za zády zůstal mi pláč a smích můj vlak se do tmy teď řítí zmizela holka jak loňskej sníh a světla měst v dálce svítí.

44 Stánky D 1. U stánků na levnou krásu D m postávaj' a smějou se času, D A7 D s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít. 2. Skleniček pár a pár tahů z trávy, uteče den jak večerní zprávy, neuměj' žít a bouřej' se a neposlouchaj'. A7 Jen zahlídli svět, maj' na duši vrásky, D mi tak málo je, málo je lásky, D A7 D ztracená víra hrozny z vinic neposbírá. 3. U stánků na levnou krásu postávaj', a ze slov a hlasů poznávám, jak málo jsme jim stačili dát.

45 Slavíci z Madridu Dmi Ami E Ami Dmi Ami E Ami Ami E Ami 1. Nebe je modrý a zlatý, bílá sluneční záře, E Ami horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře, E Ami vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná, E Ami kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína. Dmi Ami Žízeň je veliká, život mi utíká, E Ami nechte mě příjemně snít, Dmi Ami ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, E Ami zpívat si s nima a pít. 2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla, oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla, dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína, někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína. 3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný, mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny, zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná, kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

46 Sbohem, galánečko Emi Ami D7 A7 1. Sbohem, galánečko, já už musím jíti, D Hmi Emi A7 D sbohem, galánečko, já už musím jíti, Ami D Ami D7 Ami D7 kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas' mi k pití, Ami D C D7 Emi Ami D7 kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas' mi k pití. 2. [: Ač bylo kyselé, přecaj sem sa opil, :] [: [: eště včil sa stydím, :] co sem všecko tropil. :] 3. [: Ale sa něhněvám, žes' mňa ošidila, :] [: [: to ta moja žízeň, :] ta to zavinila. :] 4. [: Sbohem, galánečko, rozlučme sa v pánu, :] [: [: kyselé vínečko :] podalas' mi v džbánu. :]

47 David a oliáš C Ami F 7 C Ami F 7 Lidi na lidi jsou jako saně, člověk na člověka jako kat. C A Dmi 7 C H7 Podívejte se na ně, musíte naříkat. Emi A H7 Emi A H7 Obr do pidimužíka mydlí, domnívaje se, že vyhraje. Emi Ami D7 7 Klidně seďme na židli, čtěme bibli, tam to všechno je. C Dmi 7 C Dmi 7 Samuelova kniha nám povídá, jak na žida přišla veliká bída, C Ami F Fmi jak ti bídní Filištíni válku vést nebyli líní. C A#7 7 C Dmi 7 Až potkali Davida. David šel do války volky, nevolky, C Dmi 7 z velké dálky nesl bratrům homolky. C Ami V pochodu se cvičil v hodu, F Fmi C 7 C dal si pro strýčka Příhodu tři šutry do tobolky. A# C D7 Hej, hej, kam se valej, vždyť jsou malej! 7 E7 Dmi7 7 Takhle oliáš ho provokuje, David slušně salutuje. C Dmi Když mu ale obr plivnul do očí, C Dmi 7 David se otočí, prakem zatočí. C Ami F Fmi Když začínáš, no tak tu máš, byl jsi velkej já měl kuráž. C D7 7 C A jakej byl o - li - áš.

48 Boty proti lásce F7 1.Zas mi říkal, že má něco pro mne, a to něco, to prý láska je. Bb7 Já však nechci žádnou lásku v domě, F7 přináší jen žal a výdaje. Ab F Ab F Mám proti lásce boty, ty chrání paní svou, Ab ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou. 2.Žiju sama díky těmto botám, žiju sama zásluhou těch bot, často sice klukům hlavy motám, botám ale city nejsou vhod. V těch botách ráda šlapu, zvlášť po lásce nás dvou, ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou. 3.Tyhle boty nosím někde v duši, někde v duši, ne však na nohou. Jsou tam dole, kde mi srdce buší, od bušení mu však pomohou. V těch botách ráda šlapu a to se mi prý mstí, prý v těchto botách jdu a tak si šlapu po štěstí. Rec.: Pozor, boty! Pochodem vchod!

49 Když jde malý bobr spát C F 1. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát C F C tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád. C F Postaví se na zadní, na zadní, na zadní, C F C jenom bobře nespadni, jenom nespadni. R. Prosím Vás buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři. C C Raději hned po dobrém následujte za bobrem. 2. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát dobrá jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád. Pije mléko glo, glo, glo, glo, glo, glo, glo, glo, glo, aby mu to pomohlo, dělá glo, glo, glo. R. Prosím Vás Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát tak si uši myje rád, myje rád, myje rád. Vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy dup a už spinká jako dub, spinká jako dub. R. Prosím Vás buďte tak hodní, dělejte to jak bobři vodní. Stejně Jarda, jako Jan, pochodujte do hajan. 4. = 1. R.

50 Batalion Emi D Emi D Emi Hmi Emi Víno máš a markytánku, dlouhá noc se prohýří, D Emi D Emi Hmi Emi víno máš a chvilku spánku, díky, díky, verbíři. Emi Ami Emi Hmi 1. Dříve, než se rozední, kapitán k osedlání rozkaz dává, Emi D Emi Hmi Emi ostruhami do slabin koně pohání, Ami Emi Hmi tam na straně polední čekají ženy, zlaťáky a sláva, Emi D Emi Hmi Emi do výstřelů z karabin zvon už vyzvání. Emi D Emi *: Víno na kuráž a pomilovat markytánku, D Emi Hmi Emi zítra do Burgund batalion zamíří, D Emi víno na kuráž a k ránu dvě hodiny spánku, D Emi Hmi Emi díky, díky vám, královští verbíři. 2. Rozprášen je batalion, poslední vojáci se k zemi hroutí, na polštáři z kopretin budou věčně spát, neplač, sladká Marion, verbíři nové chlapce přivedou ti, za královský hermelín padne každý rád. *:

51 Vyhnání z ráje Ami D 1. Sedím na kolejích, které nikam nevedou, Ami D koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou. Ami D Emi Marky vzaly zase slunce pod svou ochranu, Ami D D7 jen ty milá nejdeš, kdypak já tě dostanu. Emi R. Z ráje, my vyhnáni z ráje, Ami C D7 kde není už místa, prej něco se chystá. Emi Z ráje, z nablejskanejch plesů, Ami D7 jdem zpátky do lesů, za nějakej čas. 2. Vlak nám včera ujel ze stanice "Do nebe", málo jsi se snažil, málo jsi šel do sebe. Šel jsi vlastní cestou a to se dneska nesluší, i pes, který chce přízeň, napřed svýho pána poprosí. R. Z ráje, Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou, jestli nám to bude stačit, zatleskám na druhou. Zabalíme všechny, co si dáváj rande za branou, v ráji není místo, možná v pekle se nás zastanou. R. Z ráje,...

52 To ta Heĺpa Dmi Dmi 1. To ta Heĺpa, to ta Heĺpa, Dmi A7 Dmi to je pekné mesto. Dmi Dmi A v tej Heĺpe a v tej Heĺpe Dmi A7 Dmi švarných chlapcov je sto. Bb C7 F R. [: Koho je sto, toho je sto, C F A7 nie po mojej voli. Dmi Dmi Len za jednym len za jednym, Dmi A7 Dmi srdiečko ma boli. :] 2. Za Janíčkom, za Palíčkom, krok by něspravila. Za Ďuríčkom, za Mišičkom Dunaj preskočila. R. [: Dunaj, Dunaj, Dunaj, Dunaj, aj to širé pole. Ľen za jedním, ĺen za jedním, počešenie moje. :]

53 Hlídač krav C 1. Když jsem byl malý, říkali mi naši, dobře se uč a jez vtipnou kaši, F 7 C až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv. Takovej doktor si sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu, ja jim na to ale řek, chci být hlídačem krav. 7 C R. Já chci: Mít čapku s bambulí nahoře, jíst kaštany a mýt se v lavoře, F 7 C od rána po celý den zpívat si jen. 7 (C,F,7,C) Zpívat si: pam pam pam K vánocům mi kupovali hromadu knih, co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet jsem z nich, nikde jsem se nedověděl, jak se hlídají krávy. Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, každý na mě hleděl jako na pytel blech, každý se mě opatrně tázal na moje zdraví. R. Já chci Dnes už jsem starší, vím co vím, mnohé věci nemůžu a mnohé smím, a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy. S nohama křížem, a rukama za hlavou, koukám nahoru, na oblohu modravou, kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy. R. Já chci... (D,,A7,D) (E,A,H7,E) pam pam pam

54 Okoř 1. Na Okoř je cesta jako žádná ze sta, D7 vroubená je stromama, když jdu po ní v létě, samoten na světě, D7 7 sotva pletu nohama, C A7 D7 na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad, tam zapadli trampi, hladoví a sešlí, D7 začli sobě notovat. D7 Na hradě Okoři světla už nehoří, D7 bílá paní šla už dávno spát, D7 ta měla ve zvyku podle svého budíku D7 7 o půlnoci chodit strašívat, C od těch dob, co jsou tam trampové, A7 D7 nesmí z hradu pryč, D7 a tak dole v podhradí se šerifem dovádí, D7 on jí sebral od komůrky klíč. 2. Jednoho dne zrána roznesla se správa, že byl Okoř vykraden. nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes', nikdo nebyl dopaden, šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici, místo aby hlídal, vášnivě jí líbal, dostal z toho zimnici.

55 Rosa na kolejích C F6 F#6 6 C 1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub, F6 F#6 6 C tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál, F6 6 Ami Cdim přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží F6 F#6 6 C podivnej pták, pták nebo mrak. F6 6 F6 C Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, F6 6 F6 C vzít do dlaně dálku zase jednou zkus, F6 6 F6 C telegrafní dráty hrajou ti už léta F6 F#6 6 F#6 F6 C to nekonečně dlouhý monotónní blues, F6 F#6 6 F6 F#6 C je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích. 2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj', co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál, po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum. C F6 F#6 6 F6 F#6 C + nohama stíráš rosu na kolejích...

56 Mám jednu ruku dlouhou E C#mi #mi F#mi Najdem si místo kde se dobře kouří E C#mi #mi F#mi kde horké slunce do nápojů nepíchá H H7 E A kde vítr snáší žmolky ptačích hovínek H A H okolo nás a říká E C#mi #mi F#mi Můžeme zkoušet co nám nejlíp zachutná E C#mi #mi F#mi a klidně se dívat jestli někdo nejde H H7 E A někdo kdo ví, že už tady sedíme H A H7 a řekne nazdar kluci E C#mi A E [: Mám jednu ruku dlouhou :] A F#mi C#mi Hmi Posaď se k nám, necháme tě vymluvit A F#mi C#mi Hmi a vzpomenout si na ty naše úkoly E Hmi A D E tu ruku nám dej a odpočívej v pokoji A F#mi C#mi Hmi tam na tom místě, kde se dobře není A F#mi D A [: Na nananana ná ná :] 6x Ami D A na nananana na nananana na nananana ná ná A F#mi D A [: Mám jednu ruku dlouhou :] 8x

57 Strč prst skrz krk "Strč prst skrz krk" zřetelně nám přeříkej, D "strč prst skrz krk" zřetelně nám přeříkej, "strč prst skrz krk" zřetelně nám přeříkej, D bude z tebe zpěvák velikej, Pájo. 1. Na cvičišti čtyři svišti piští, D na cvičišti čtyři svišti piští, na cvičišti čtyři svišti piští, D těším se na lekci příští, ach jo. 2. Dalajláma v lomu láme slámu, dalajláma v lomu láme slámu, dalajláma v lomu láme slámu, já si na tom jazyk zlámu, ach jo. 3. Jak Julie olejuje koleje, jak Julie olejuje koleje, jak Julie olejuje koleje, smrtelný pot ze mě leje, votři mě. 4. Teď už umím "kaplan plakal v kapli", teď už umím "kaplan plakal v kapli", teď už umím "kaplan plakal v kapli", hlasivky se mi už naply, ach jo.

58 Strom Ami 1. Polní cestou kráčeli šumaři do vísky hrát, Ami svatby, pohřby tahle cesta poznala mnohokrát, F Ami po jedné svatbě se chudým lidem synek narodil F E a táta mu u prašný cesty života strom zasadil. A A on tam stál, a on tam stál, F#mi a koukal do polí, a koukal do polí, D E a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí, A F#mi D Dmi korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata, A E A a jeho pokladem byla tráva střapatá. 2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl, a z vísky bylo město a to město začlo chtít asfaltový koberec až na náměstí mít. 3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl, ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil, tak naposled se do nebe náš strom pak podíval a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal. 4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál, a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál. Dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával a přítel vítr si na strništích z nouze o něm píseň hrál.

59 Montgomery D 1. Déšť ti, holka, slepil vlasy, A D z tvejch očí zbyl prázdnej kruh, kde je zbytek z tvojí krásy, A D to ví dneska jenom Bůh. Z celé jižní eskadrony nezbyl ani jeden muž, v Montgomery bijou zvony, déšť ti smejvá ze rtů rúž. 2. Na kopečku v prachu cesty leží i tvůj generál, v ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál. 3. Tvář má zšedivělou strachem, zbylo v ní pár dětskejch chvil, proužek krve stéká prachem, déšť slepil vlasy jak jíl. 4. Déšť ti šeptá jeho jméno, šeptá ho i listoví, Lásku měl rád, víc než život, to ti nikdy nepoví.

60 Den je krásný C7 F7 Bb C7 F7 Bb Den je krásný, den je krásný, den je krásný s tebou. D7 Emi Ami D7 Když dva se rádi mají i v lednu je jak v máji Ami D7 i v lednu je jak v máji s tebou, Emi Cmi7 F7 s tebou, s tebou, s tebou. Noc je krásná, noc je krásná, noc je krásná s tebou. Když dva jsou jako jeden, tu v máj se změní v leden, tu v máj se změní leden s tebou, s tebou, s tebou, s tebou. Svět je krásný, svět je krásný, svět je krásný s tebou. D7 Emi Ami D7 Když dva se rádi mají i v lednu je jak v máji Ami D7 i v lednu je jak v máji s tebou, Emi Cmi7 F7 s tebou, s tebou, s tebou. Svět je krásný, svět je krásný, svět je krásný s tebou.

61 Slzy tvý mámy Ami Emi Ami Ami Emi Ami Ami Dmi 1. Chvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let, C na kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu hned, Ami A7 Dmi z cigaret je modrej dým, hraje magneťák, Ami Ami Ami holka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak, nevíš jak. 2. Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let, dnes už možná nevíš sám, proč tě tenkrát pálil svět, chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás, když jsi v noci vyšel ven, snad ses [: trochu třás'. :] A Když tě našel noční hlídač, F C byl by to jen příběh bláznivýho kluka, F C nebejt nože ve tvejch dětskejch rukách, F C Emi Ami E7 nebejt strachu, mohlo to bejt všechno jináč. Ami Emi Ami *: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář, F C kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář, Ami Dmi nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal, Ami Emi jen pro tvý touhy zborcený, léta ztracený Ami ty oči pláčou dál. 3. Když jsi vyšel ven ze žalářních vrat, možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat poctivejma rukama jako správnej chlap, snad se někdo ušklíb' jen, že jsi [: křivě šláp'. :] I když byl někdo k tobě krutej, proč jsi znovu začal mezi svejma, tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá,

62 když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch. *: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář, kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář, nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal, vrať jí ty touhy zborcený, ať pro léta ztracený nemusí plakat dál...

63 Spatřil jsem kometu Ami 1. Spatřil jsem kometu, oblohou letěla, chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, Dmi 7 zmizela jako laň u lesa v remízku, C E7 v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků. 2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, až příště přiletí, my už tu nebudem, my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá, spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat. Ami Dmi O vodě, o trávě, o lese, 7 C o smrti, se kterou smířit nejde se, Ami Dmi o lásce, o zradě, o světě E E7 Ami a o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě. 3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny, pan Kepler rozepsal nebeské zákony, hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství, která teď neseme na bedrech. 4. Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí, že kořen s větvemi ve strom se spojuje a krev našich nadějí vesmírem putuje. Na na na Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou umělce, který už nežije, šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha. 6. Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru, až příště přiletí, ach, pýcho marnivá, já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá. O vodě, o trávě, o lese, o smrti, se kterou smířit nejde se,

64 o lásce, o zradě, o světě, bude to písnička o nás a kometě...

65 Pijte vodu C [: Pijte vodu, pijte pitnou vodu, C pijte vodu a nepijte rum! :] C 1. Jeden smutný ajznboňák C pil na pátém nástupišti ajrkoňak, C huba se mu slepila C a diesellokomotiva ho zabila. 2. V rodině u Becherů pijou becherovku přímo ze džberů, proto všichni Plíhali a Becheři mají trable s játrama a páteří. 3. Pil som vodku značky orbačov a potom povedal som všeličo a voľačo, vyfásol som za to tri roky, teraz pijem chlórované patoky. 4. Jestes my chlopci z Warszawy, chodime pociagem za robotou do Ostravy, štery litry vodky i mnužstvo piv, bardzo fajny kolektiv. 5. Jedna paní v Americe ztrapnila se převelice, vypila na ex rum, poblila jim Bílý dům.

66 Hráz maj7/f# Emi 1. Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl, Ami pár kůží a krb, co dřevo z něj voní, D7 s jarem, když máj rozdá barvy svý, D7 tu sosna krásná nad chajdou se skloní, maj7/f# Emi a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem, E svý ahoj jí dáš a zas je tu den, C Emi zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá, D7 D7 svět s ním, svět s ním. 2. Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš a koruny stromů tě uvítaj' rosou, víš, že času je dost, to znáš, a možná potkáš někde dívku bosou, po slůvkách, který se říkaj', po dnech něžných stisků vás uvítá chajda a zas je tu den, zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá, svět s ním, svět s ním. 3. Však náhle volání táhlé ti přeruší snění a oznámí všem: je poslední den, voda zaplaví údolí, sosnu, chajdu, pohled zabolí, ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den, co nosil tě v náručí romantickém, zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá, svět s ním, svět s ní...

67 Lilie Dmi A Dmi 1. Než zavřel bránu, oděl se do oceli a zhasil svíci, A Dmi bylo už k ránu, políbil na posteli svou ženu spící, F C [: spala jak víla, jen vlasy halily ji, Dmi Bb A jak zlatá žíla, jak jitra v Kastilii, Dmi Bb A Dmi něžná a bílá jak rosa na lilii, jak luna bdící. :] 2. Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí, lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí, [: polnice břeskné vojácká melodie, potoky teskné - to koně zkalili je, a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :] 3. Dozrály trnky, zvony zní na neděli a čas se vleče, rezavé skvrnky zůstaly na čepeli na jílci meče, [: s rukama v týle jdou vdovy alejemi, a z dlouhé chvíle zdobí se liliemi, lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :]