Bakalářská práce JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Transkript

1 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA A VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI Bakalářská práce 2013 Kamila Šuchmanová

2 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA A VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI Manželství s cizincem jako brána do Evropské unie A mixed marriage: Gate to the European Union Autor: Kamila Šuchmanová Vedoucí práce: doc. JUDr. Jan Hejda, Ph.D. Studijní program: Sociální pedagogika, specializace v pedagogice Datum odevzdání:

3 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Manželství s cizincem jako brána do Evropské unie jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě, Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce, záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Jindřichově Hradci, dne 6. března podpis

4 Anotace Bakalářská práce se zabývá integrací cizinců na území České republiky, zejména po vstupu České republiky do Evropské unie, a to na základě sloučení rodiny občana třetího státu se státním příslušníkem ČR. Tato smíšená manželství mají význam jako brána do Evropské unie. V první části jsou zmíněny základní pojmy a legislativní předpisy, které se této problematiky dotýkají. Jsou zde vysvětleny podmínky, které musí cizinec splnit pro získání pobytu. Dále jsou podrobně popsány různé úrovně pobytových oprávnění, které může cizinec získat z důvodu sloučení s občanem ČR/EU, a následné získání státního občanství ČR. Závěrem práce jsou rozebrány způsoby, kterými cizinci zneužívají institut sloučení rodiny k zajištění vstupu a legálního pobytu na území ČR. Některé případy zneužití institutu sloučení rodiny obcházením zákona s cílem získat na území ČR pobyt jsou v práci jako modelové příklady uvedeny. Cílem této práce je blíže popsat situaci spojenou s příchody státních příslušníků třetích zemí na území České republiky za účelem sloučení rodiny a podat ucelený přehled o problematice zneužívání tohoto účelu k získání pobytového oprávnění a nastínění možných řešení této situace. Klíčová slova: cizinec, účelové manželství, určení otcovství, pobytové oprávnění

5 Summary The subject of present B.A. thesis is integration of foreigners in the Czech Republic after joining European Union and specifically integration based on family reunification of third country citizen and Czech national. These mixed marriages are understood as a gate of European Union.Basic terms, legislative framework and preconditions to be met by a foreign nationals are explained in the first part of this thesis. Following chapters describe in detail different levels of residence permits a foreigner could obtain on the base of reunification with a Czech / EU national as well as subsequent Czech citizenship. The paper finally treats various ways of misusing reunification of family category in order to obtain entry permit and legal residence permit in the Czech Republic. Some cases of misuse of reunification of family are mentioned in the paper as model cases (circumvention of the requirement of the law in order to get a residence permit). The basic aim of the thesis is the description of situation when third country nationals arrive to the Czech Republic to reunify with the family and presentation of complete overview concerning the misuse of this category in order to obtain the residence permit as well as outline options to solve thi situation. Key words: foreigner, marriage of purpose, establishment of parentage, residence permit

6 Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomáhali při psaní této bakalářské práce, své rodině, a zejména panu doc. JUDr. Janu Hejdovi, Ph.D. za rady a inspiraci.

7 Obsah Úvod Vymezení pojmů Cizinec Občané Evropské unie Integrace cizinců Migrace Příslušnost správních orgánů Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Policie České republiky Legislativní úprava Manželství Manželství státního občana České republiky s cizincem Doklady Uzavření manželství státního občana České republiky v cizině Tlumočník Zvláštní matrika v Brně Přechodný pobyt Náležitosti žádosti o povolení k přechodnému pobytu Rozhodování o žádosti o povolení k přechodnému pobytu Pobytová karta rodinného příslušníka občana EU Trvalý pobyt Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu Rozhodování o žádosti o povolení k trvalému pobytu Průkaz o povolení k trvalému pobytu Státní občanství Pojem Možnosti získání státního občanství v České republice Udělení státního občanství České republiky Náležitosti pro podání žádosti o udělení státního občanství České republiky Prominutí podmínek pro udělení státního občanství Cíl, hypotézy a metodika práce Cíl práce Pracovní hypotézy Metodika práce Praktická analýza Nejčastěji se vyskytující formy účelových pobytových oprávnění Účelové sňatky Účelové určení otcovství Přihlášení občana ČR jako otce dítěte cizinky... 41

8 7.1.4 Opatření k omezení zneužívání Závěr Seznam literatury... 50

9 Úvod Ve své práci se zabývám integrací cizinců na území České republiky, zejména po vstupu České republiky do Evropské unie, a to na základě sloučení rodiny se státním příslušníkem České republiky. Sloučení rodiny je v posledních letech jeden z nejčastějších účelů pobytu, na základě kterého cizinec získá právo pobývat na území České republiky i Evropské unie. Zejména smíšená manželství uzavřená mezi občanem ČR a občanem třetího státu mají význam jako brána do Evropské unie. Pojem integrace lze obecně nazvat jako proces, při kterém se nově příchozí cizinci začleňují do platných vazeb a struktur společnosti. Jelikož v oblasti povolování pobytů cizincům působím od roku 1995, vybrala jsem si jako téma bakalářské práce Manželství s cizincem jako brána do Evropské unie, protože se jedná o často diskutovaný problém a toto téma je mi blízké a velmi dobře známé. Vzhledem k tématu jsem byla nucena čerpat převážně ze zákonů, z mých zkušeností a zkušeností mých kolegů. Institut sloučení rodiny je mimořádný v tom, že právo na společný rodinný život zajišťují mezinárodní právní předpisy a mezinárodní úmluvy, které je nutné respektovat. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky řeší pobytový režim cizinců, kteří vstupují na území České republiky a chtějí zde pobývat na základě krátkodobého víza, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu nebo trvalého pobytu. Tento zákon prošel od vstupu České republiky do Evropské unie velkými legislativními změnami. Další změny jsou do tohoto zákona postupně zapracovávány. Jednou ze zásadních změn byla novelizace zákona o pobytu cizinců na konci roku 2007, kdy byly zpřísněny podmínky pro udělení trvalého pobytu za účelem sloučení rodiny, a to tak, že rodinný příslušník občana ČR může požádat o trvalý pobyt až po 2 letech přechodného pobytu na území ČR, přičemž alespoň 1 rok musí být rodinným příslušníkem občana ČR. Zejména cizinci z východní Evropy si vybírají Českou republiku jako cílovou zemi pro svůj život. Důvodem je možnost podnikání, pracovní příležitosti, studium, ale i trvalé přesídlování cizinců na naše území. Především cizinci se podílí na růstu populace v České republice a tímto se zastavil proces jejího stárnutí. Aby bylo možné správně pochopit podmínky, za kterých mohou cizinci získat povolení k přechodnému pobytu, dále povolení k trvalému pobytu a popřípadě i státní občanství České republiky jsou v první kapitole vysvětleny některé důležité pojmy 9

10 a legislativní úprava, která se zabývá problematikou slučování rodin a vytváří obecný právní rámec. Ve druhé kapitole jsem se zabývala otázkou uzavření manželství s cizincem, a to jak na území České republiky, tak i jestliže dojde k uzavření manželství občana ČR v cizině. Třetí a čtvrtá kapitola je věnována právům a povinnostem cizince třetího státu, který uzavřel manželství s občanem České republiky nebo s občanem jiného členského státu Evropské unie, který pobývá na území ČR, a hodlá na území České republiky pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce. Pátá kapitola vysvětluje pojem státního občanství České republiky, možnosti jeho získání a podrobněji rozebírá možnost získání občanství udělením, což se týká občanů třetích zemí. Poslední kapitola rozebírá způsoby, které cizinci ve snaze zajistit si vstup a legální pobyt na území ČR na základě institutu sloučení rodiny využívají, a to ve formě účelového sňatku nebo účelového prohlášení o určení otcovství. Cílem bakalářské práce je poskytnout přehled platné legislativy týkající se vstupu a pobytu cizinců na území České republiky za účelem sloučení rodiny. Ve své práci se zabývám problematikou tzv. smíšených manželství a jejich využívání k získání pobytového oprávnění na území České republiky se zaměřením na státní příslušníky třetích zemí. Na základě vlastních zkušeností a znalostí dané problematiky předkládám k šetření toto základní východisko. Získání možnosti vstupu a pobytu na území České republiky je pro cizince z třetích zemí velmi aktuální a díky stávající platné legislativě i v mnoha případech zneužitelné. Analýzou dat cílových skupin cizinců třetích zemí, kvalitativními rozhovory s cizinci i kolegy a studiem spisových materiálů cizinců vyhodnocuji problematiku uzavírání manželství občana ČR s cizincem a předkládám možnosti opatření k zamezení zneužití. Současně jsem se snažila svojí prací vytvořit ucelený pohled na problematiku vstupu a následné získání různých forem pobytových oprávnění cizinců třetích zemí přicházejících na území České republiky a následně i zemí Evropské unie za účelem sloučení rodiny. V této práci jsem čerpala z informací získaných z odborné literatury, ze zákonů souvisejících s touto problematikou a z webových stránek České republiky. Dále jsem čerpala ze svých dlouholetých zkušeností a poznatků, ale i z poznatků svých kolegů a z velkého množství případů, se kterými jsem se přímo při své práci setkala. Některé možné případy zneužití institutu sloučení rodiny obcházením zákona s cílem získat na území ČR pobyt jsem ve své práci pro příklad uvedla. 10

11 1 Vymezení pojmů 1.1 Cizinec Na samém počátku je nutné vysvětlit pojem cizinec, aby bylo možné správně pochopit jednotlivé souvislosti v povolovacím procesu. Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR, včetně občana Evropské unie Občané Evropské unie Občané Evropské unie nemají povinnost podle současné právní úpravy žádat o povolení k pobytu na území České republiky, pokud zde hodlají pobývat přechodně. Mohou ale tak učinit, pokud se rozhodnou a splní zákonné podmínky. V případě občanů Evropské unie se postupuje tak, aby výklad příslušných ustanovení zákona o pobytu cizinců byl konformní se směrnicí 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a rovněž se Sdělením Komise Evropskému Parlamentu a Radě o pokynech pro lepší provádění a uplatňování směrnice 2004/38 ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Členskými státy EU jsou Belgie (Belgické království), Bulharsko (Bulharská republika), Česká republika, Dánsko (Dánské království), Estonsko (Estonská republika), Finsko (Finská republika), Francie (Francouzská republika), Irsko, Itálie (Italská republika), Kypr (Kyperská republika), Litva (Litevská republika), Lotyšsko (Lotyšská republika), Lucembursko (Lucemburské velkovévodství), Maďarsko (Maďarská republika), Malta (Maltská republika), Německo (Spolková republika Německo), Nizozemsko (Nizozemské království), Portugalsko (Portugalská republika), Polsko (Polská republika), Rakousko (Rakouská republika), Rumunsko, Řecko (Řecká republika), Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska), Slovensko (Slovenská republika), Slovinsko (Slovinská republika), Španělsko (Španělské království) a Švédsko (Švédské království). Státy, které jsou vázány Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, se vedle členských států Evropské unie rozumí i Island (Islandská republika), Lichtenštejnsko (Knížectví Lichtenštejnsko) a Norsko (Norské království). Státem, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím, je v současné době pouze Švýcarsko (Švýcarská konfederace). 1 Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, 1. 11

12 1.2 Integrace cizinců Pojem integrace lze obecně vymezit jako proces, při kterém se nově příchozí (v tomto případě cizinci) postupně začleňují do platných vazeb a struktur společnosti. Komplexně se dá o integraci hovořit jako o jevu, jenž má své podmínky i aspekty, a to jak ekonomické, sociální, kulturní, právní, tak i politické. Integrace je žádoucím jevem, je přirozeným důsledkem migrace a z hlediska základních principů demokratických společností, mezi něž patří především princip rovnosti a participace, je důležitá pro jejich trvalé udržení a obnovování. Integrace cizinců na území České republiky, zejména po vstupu České republiky do Evropské unie, má své klady a zápory při procesu usídlování cizinců na území. Proces začleňování do života v naší republice je velice složitý a sounáležitosti s ním spojené jsou velmi obsáhlé a v současné době mají obrovské množství proměnných. Legislativní úpravy jsou v neustálém vývoji tak, jak to vyžadují jednotlivé procesy při aplikaci práva Evropské unie do legislativy jednotlivých členských států, Českou republiku z toho nevyjímaje. Změny, kterými prošla Česká republika po vstupu do Evropské unie, přispěly k tomu, že se stala jednou z nejvyhledávanějších zemí Evropy, kterou si cizinci vybírají jako cílovou zemi pro svůj život. Zejména migrace cizinců z východní Evropy, jejich integrace a společně s tím i přesun kapitálu a zboží jako součást budování otevřeného Evropského hospodářského trhu, ekonomický růst, možnost podnikání, pracovní příležitosti, studium, provozování různých činností jsou důvodem k migraci a k trvalému usídlování cizinců na našem území. 1.3 Migrace Migrace (z latinského migratio = přestěhování) nebo také mobilita prostorová je pohyb osob, skupin nebo větších celků obyvatel v geografickém a sociálním prostoru spojený s přechodnou nebo trvalou změnou místa pobytu. Dále můžeme migraci definovat jako proces přesouvání lidí mezi určenými státními hranicemi. 2 Migraci můžeme rozdělit na migraci dobrovolnou a vynucenou, i když hranice mezi těmito hledisky se často prolínají. Do dobrovolné migrace řadíme situace, kdy cizinci odcházejí ze své vlasti z důvodu studia, sloučení rodiny, zaměstnání nebo z jiných osobních důvodů. Vynucená migrace je hledání ochrany před pronásledováním nebo 2 MAŘÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. (za kolektiv). Velký sociologický slovník, 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1996, s

13 hrozící újmou, důvodné obavy z návratu do rodné vlasti, přírodní katastrofy, které ohrožují život a svobodu člověka. Kladem migrace je poznání jiné národnosti, kultury a jazyka. 1.4 Příslušnost správních orgánů Působnost správních orgánů na úseku vnitřní správy řeší zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů a dále zákon číslo 325/1999 Sb., o azylu, který řeší žadatele mezinárodní ochrany, ale tato práce se problematikou mezinárodní ochrany nezabývá Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu, o prodloužení platnosti těchto oprávnění k pobytu, udělení dlouhodobého víza, o prodloužení doby pobytu a platnosti dlouhodobého víza a o povolení k trvalému pobytu. Dále toto ministerstvo rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu cizince, který má povolen trvalý pobyt, řeší přestupky nebo správní delikty podle tohoto zákona a zřizuje a zajišťuje zařízení pro zajištění cizinců. 3 Současně je ministerstvo oprávněným orgánem ve věci rušení výše uvedených pobytových oprávnění Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců, kteří požívají výsadu a imunitu podle mezinárodního práva a ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu Policie České republiky Správní orgány vykonávající činnost podle tohoto zákona v rámci policie jsou ředitelství služby cizinecké policie a odbory cizinecké policie. Ředitelství služby cizinecké policie plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, metodicky řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké policie, provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců, vydává rozhodnutí o správním vyhoštění cizinců, rozhoduje o označení a zařazení osoby do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence, provádí pobytové kontroly cizinců. 3 Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 13

14 Výčet činností správních orgánů podle zákona o pobytu cizinců není úplný, pouze pro představu jsou uvedeny ty nejběžnější. 1.5 Legislativní úprava Problematikou slučování rodin se zabývá řada mezinárodních úmluv, které zakotvují právo jedince na společný rodinný život, které je nutno respektovat. Jedná se zejména o Úmluvu o právech dítěte 4 (mluví o rodině jako základní jednotce společnosti, o zásadě neoddělitelnosti dítěte od rodičů), Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod 5 (vyhlašuje právo na respektování soukromého a rodinného života), Všeobecnou deklaraci lidských práv 6 (určuje právo na vstup do manželství a založení rodiny bez omezení a právo rodiny na ochranu ze strany státu), Mezinárodní pakt o občanských a politických právech 7 (určuje právo na zákonnou ochranu proti svévolným zásahům do rodiny, stanoví rodinu jako přirozenou a základní jednotku s nárokem na ochranu ze strany společnosti a státu) a Evropskou úmluvu o lidských právech 8. V rámci EU jsou podmínky sloučení rodiny upraveny dvěma základními právními akty. Směrnice Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny stanovuje podmínky pro uplatňování práva na sloučení rodiny se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států. Podmínky pro uplatňování práva na volný pohyb a pobyt občanů EU a jejich rodinných příslušníků na území členských států EU a trvalý pobyt těchto osob na území členských států EU jsou stanoveny Směrnicí Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat na území členských států. Tyto směrnice dávají členským státům možnost přijímat a zachovávat příznivější ustanovení vnitrostátních předpisů. Základním dokumentem v České republice, který zaručuje právo na ochranu rodiny a chrání před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života, je Listina základních práv a svobod. Problematiku sloučení rodin v České republice upravuje zákon o pobytu cizinců, ve kterém jsou zakomponovány výše uvedené směrnice EU. 4 Úmluva vstoupila v platnost , pro ČSFR Úmluva sjednána v Římě dne , ČSFR podepsala Usnesení Valného shromáždění OSN z Mezinárodní pakt otevřen k podpisu , ČSSR podepsala Podepsána v Římě

15 2 Manželství Definici manželství najdeme v zákoně o rodině, hlava první. Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem. Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí. 9 Dále se můžeme v zákoně o rodině dočíst, že snoubenci, kteří chtějí uzavřít manželství, musí jeden druhého poznat a znát svůj zdravotní stav, aby manželství mohlo plnit svůj účel. Agendu o uzavření manželství vede matriční úřad správního obvodu, ve kterém k uzavření manželství došlo. Do knihy manželství se zapisují a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc a rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, b) den, měsíc, rok i místo uzavření manželství, c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, d) dohoda o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, e) jména, příjmení a rodná čísla svědků: jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, f) datum zápisu a podpis matrikáře. 10 Na základě tohoto zápisu se manželům vystaví oddací list. Oddací list obsahuje den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení manželů a jejich rodná čísla, den, měsíc, rok a místo narození manželů, osobní stav manželů. Jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení rodičů manželů, dohodu manželů o příjmení a dohodu o příjmení jejich společných dětí, jestliže si manželé ponechali dosavadní příjmení, a to v mužském a ženském tvaru. Datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu, který doklad vydává Manželství státního občana České republiky s cizincem České zákony hovoří o tom, že subjekty manželství jsou muž a žena a není stanoveno, že manželství musí uzavírat pouze občané České republiky. V rámci českého práva může být uzavřeno manželství nejen mezi českými státními příslušníky, ale také mezi českým státním občanem a cizincem. Způsobilost snoubenců k uzavření manželství je posuzována dle práva státu, jehož je občanem. 9 Zákon číslo 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů,

16 2.1.1 Doklady Rozsah dokladů potřebných k uzavření manželství na území České republiky je stanoven zákonem o matrikách. Předepsaný tiskopis k uzavření manželství vyplní oba snoubenci a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bude manželství uzavřeno, spolu s potřebnými doklady. Snoubenec, který je občanem a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu doložit: a) rodný list, b) doklad o státním občanství, c) výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel o místě trvalého pobytu, d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu, e) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela. 12 Občan nemusí doklady uvedené pod písmeny b) až e) předložit v případě, že si matriční úřad skutečnosti v nich uvedené ověří ze základního registru obyvatel, nebo pokud je občan prokáže občanským průkazem. Snoubenec, který je cizincem, k předepsanému tiskopisu doloží: a) rodný list, b) doklad o státním občanství, c) doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, který nesmí být v době uzavření manželství starší 6 měsíců, d) potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno, e) úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; doklad není potřeba předkládat, pokud tuto skutečnost obsahuje doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li cizinec, který chce uzavřít manželství, rozvedený, g) potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě uznáno za platné, je-li uzavíráno zástupcem, 12 Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů,

17 h) pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera, pokud se jedná o cizince, který žil v partnerství, i) doklad, kterým je možné prokázat totožnost. 13 Státní občanství lze také prokázat cestovním dokladem a údaje uvedené pod písmeny b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu. Dalším dokladem, který cizinec musí předložit před uzavřením manželství matričnímu úřadu, je potvrzení o oprávněnosti pobytu na území České republiky. Toto potvrzení vydává Policie České republiky a nesmí být ke dni uzavření manželství starší 7 pracovních dnů. 14 Požadované potvrzení má za účel předcházet situacím, kdy by uzavřením manželství mohlo dojít k legalizaci nelegálního pobytu na území České republiky. Potvrzením se právě legalita pobytu snoubence, cizince na území České republiky, prokazuje. Krátká doba platnosti potvrzení je rovněž dána záměrně, aby cizinec, který právě obdrží výjezdní příkaz, nemohl svou situaci řešit účelovým manželstvím se státním občanem České republiky Uzavření manželství státního občana České republiky v cizině Ke sňatku mimo území České republiky zpravidla dochází na území třetího státu, jehož je cizinec občanem, ale může k němu dojít i na území jiného státu. Občan České republiky, který má na území povolen trvalý pobyt, může uzavřít manželství v cizině před příslušným orgánem cizího státu nebo před zastupitelským úřadem České republiky v cizině. Způsobilost osoby uzavřít manželství a podmínky jeho platnosti se řídí právem státu, jehož je osoba příslušníkem. Forma uzavření manželství se řídí právem místa, kde se manželství uzavírá. Orgány cizích států požadují nejčastěji na snoubencích cizincích k uzavření manželství matriční doklady a vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství. Tyto doklady musí být většinou přeloženy do úředního jazyka země, kde bude manželství uzavřeno. Doklad Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství se vydává na matričním úřadu podle místa trvalého bydliště, popřípadě posledního trvalého pobytu na území České republiky před odchodem do ciziny. K vydání tohoto dokladu je potřeba 13 Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, 35, odst GRONWALDTOVÁ WAGNEROVÁ, P., MORÁVKOVÁ, J. Statusové věci občanů. 5. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009 s

18 podat písemnou žádost, která nemá stanoven předepsaný formulář, a předložit požadované doklady: a) občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince, b) rodný list, c) výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu; pokud není uvedeno v občanském průkazu, d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu, pokud není uvedeno v občanském průkazu, e) úřední doklad o bydlišti a o osobním stavu vydaný orgánem cizího státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině, f) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, g) úřední doklad o správné podobě užívaného příjmení, není-li tato skutečnost patrna z předložených matričních dokladů. 16 Z důvodu, že vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství obsahuje i osobní údaje muže či ženy, se kterým má být manželství uzavřeno, je třeba matričnímu úřadu sdělit jeho jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození a místo trvalého pobytu. 2.3 Tlumočník Ke sňatku s cizím státním příslušníkem je ještě nutná informace o přítomnosti tlumočníka při obřadu, což vyžaduje naše právní úprava zákona o matrikách. Účast tlumočníka zajišťuje jeden ze snoubenců na vlastní náklady a bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení učinit. 17 Zákon neurčuje, kdo má být tlumočníkem, proto to může být kdokoliv, kdo ovládá jazyk, jímž jeden ze snoubenců mluví. Pokud není tlumočník jmenován ministrem spravedlnosti, nebo předsedou krajského soudu, musí složit slib tlumočníka u matričního úřadu, u kterého se bude sňatek konat. Tlumočení při uzavírání manželství může tedy provést i osoba, která není tlumočníkem svojí profesí. Nabízí se tedy otázka, kdo z přítomných svatebnímu obřadu může funkci tlumočníka zastat, resp. zda jsou 16 Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, 46 odst Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů,

19 někteří účastníci svatebního obřadu z tlumočení vyloučeni. Zákon o matrikách z tlumočení nikoho nevylučuje, z logiky věci však vyplývá, že tlumočit nemohou osoby, které by se ocitly ve střetu zájmů 18 Osoby, které mohou být zařazeny v tzv. střetu zájmů jsou například druhý snoubenec, matrikář, oddávající a otázka nastává, jestli může být tlumočníkem jeden ze svědků. Je-li při uzavírání manželství nutné tlumočení, podepisuje protokol o uzavření manželství i tlumočník. Tímto svým podpisem stvrzuje, že snoubence seznámil s probíhajícím obřadem. 19 Svědek by byl postaven do dvou různých rolí a podepisoval by protokol dvakrát. 2.4 Zvláštní matrika v Brně Matriční události, které nastaly na území cizího státu a týkají se českých státních občanů, se vedou v matričních knihách u jediného úřadu v naší republice. Tato zvláštní matrika je Matriční úřad v Brně, který zahájil činnost 1. ledna Zápisy do zvláštní matriky se provádějí z úřední povinnosti na základě mezinárodních smluv nebo na žádost občanů. Matriční události se v matričních knihách evidují v jiném pořadí než matriční události, které nastaly na našem území. Zápisy matričních událostí do zvláštní matriky se provádějí v časovém pořadí došlých podkladů. Zápisy se označují pořadovými čísly v každém kalendářním roce samostatně. 20 Proto mohou být zaregistrovány hned za sebou např. zápisy narození, mezi kterými jsou i odstupy několik let. Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského úřadu České republiky nebo u kteréhokoliv matričního úřadu. 18 GRONWALDTOVÁ WAGNEROVÁ, P., MORÁVKOVÁ, J. Statusové věci občanů. 5. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009 s GRONWALDTOVÁ WAGNEROVÁ, P., MORÁVKOVÁ, J. Statusové věci občan ů. 5. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009 s Vyhláška 207/2001 Sb., Ministerstva vnitra ze dne 8. června 2001, kterou se provádí zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. 19

20 Tabulka č. 1 Sňatky a rozvody cizinců, 1999, 2001, Sňatky Muž cizinec žena ČR Žena cizinec muž ČR Rozvody Muž cizinec žena ČR Žena cizinec muž ČR Zdroj: Český statistický úřad 3 Přechodný pobyt Rodinní příslušníci občanů ČR/EU, kteří podléhají vízové povinnosti, potřebují ke vstupu a pobytu na území ČR vízum. Toto vízum se uděluje bezplatně na zastupitelském úřadu a cizinec musí předložit cestovní doklad, doklad o příbuzenském vztahu s občanem ČR a fotografie. Pokud cizinec třetího státu, který uzavřel manželství s občanem České republiky nebo s občanem jiného členského státu Evropské unie, který pobývá na území ČR, a hodlá na území České republiky pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce, je povinen požádat ministerstvo do 3 měsíců ode dne svého vstupu na území ČR o povolení k přechodnému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Žádost se zpravidla podává na náběrčím pracovišti oddělení pobytu cizinců, odboru azylové a migrační politiky podle místa pobytu nebo podle adresy pobytu doložené k žádosti na tiskopisu Žádost pro občany EU a jejich rodinné příslušníky. Je-li při podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, který sám není občanem EU a který pobývá na území ČR společně s občanem EU, zřejmé, že o ní nebude rozhodnuto do konce platnosti dosavadního oprávněného pobytu, vyznačí se žadateli do cestovního dokladu štítek Akt osvědčení o žádosti. Akt o osvědčení žádosti nenahrazuje pobytové oprávnění nebo vízum ve smyslu možnosti pohybu mimo území ČR. Jedná se pouze o potvrzení legálnosti pobytu jeho držitele na území ČR. Tento štítek se používá jako osvědčení o žádosti, kdy rodinný příslušník třetího státu podá žádost o povolení k přechodnému či trvalému pobytu a je oprávněn pobývat na území ČR do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti. Lhůta pro vyřízení žádosti je 60 dnů ode dne podání. Povolením přechodného pobytu dochází k legalizaci dlouhodobého pobytu cizince na území s možností získat v budoucnu trvalý pobyt. 20

21 3.1 Náležitosti žádosti o povolení k přechodnému pobytu Žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, který sám není občanem EU, bude doložena: vyplněnou žádostí se všemi požadovanými údaji, cestovním dokladem, dokladem potvrzujícím, že je rodinným příslušníkem občana EU, 2 fotografiemi, dokladem o zdravotním pojištění, dokladem o zajištění ubytování. 3.2 Rozhodování o žádosti o povolení k přechodnému pobytu Rozhodování v řízení je prováděno v souladu se zákonem číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) s minimálním množstvím výjimek, které jsou definovány v zákoně číslo 326/1999 Sb. Při rozhodování se uplatňuje tzv. pravidlo rotace spisů, kdy o žádosti rozhoduje zpravidla rozhodovací pracoviště oddělení pobytu cizinců, do jehož obvodu spadá náběrčí pracoviště oddělení pobytu cizinců, u něhož byla žádost podána. Rozhodčí pracovník ověří údaje poskytnuté žadatelem pro účely řízení, posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro vydání povolení a zda není dán důvod k zamítnutí žádosti, a rozhodne. V případě potřeby provede výslech účastníka řízení i manžela účastníka řízení, který je v praxi nezbytný především při prokazování účelového jednání cizinců, ale také ke zjišťování dopadu rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. Není-li žádost řádně vyplněna a doložena požadovanými doklady, pracovník, který rozhoduje o žádosti, vyzve žadatele k odstranění vad a řízení usnesením přeruší. V případě, že je rozhodnuto kladně, pořídí se do spisu záznam o vydání povolení k přechodnému pobytu, který podléhá schválení ředitele odboru, kde současně odůvodní splnění podmínek pro jeho vydání. Rozhodne-li záporně (zamítne žádost), vydá správní rozhodnutí v písemném vyhotovení a doručí je žadateli. Podá-li žadatel proti zamítavému rozhodnutí odvolání, posoudí pracovník, zda jsou dány důvody pro změnu a tedy zrušení rozhodnutí v rámci autoremedury. Pokud k takovému rozhodnutí nedospěje, zašle odvolání se spisovým materiálem Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k dalšímu posouzení. Důvodem pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu může být například i obcházení zákona s cílem získat toto povolení 21

22 na území, zejména pokud účelově uzavře manželství nebo účelově učiní souhlas k určení otcovství nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu, odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti. 21 Nejběžnější je souběh obcházení zákona a uvádění nepravdivých skutečností u výslechu. 3.3 Pobytová karta rodinného příslušníka občana EU Poté, co je vydání povolení na záznamu schváleno, vystaví oddělení pobytovou kartu rodinného příslušníka občana EU a předá ji žadateli. Pobytová karta se vydává na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však na 5 let a lze i opakovaně prodloužit. Do cestovního dokladu žadatele se vyznačí úřední záznam Přechodný pobyt od a dále záznam RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK OBČANA EVROPSKÉ UNIE/FAMILY OF EU CITIZEN. Pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky není žádný z úkonů v povolovacím procesu zpoplatněn. 22 V roce 2011 si o udělení povolení k přechodnému pobytu požádalo rodinných příslušníků občanů EU. Povolení k přechodnému pobytu bylo uděleno žadatelům třetích zemí rodinným příslušníků občanů EU a 174 žádostí o povolení k přechodnému pobytu bylo zamítnuto nebo zastaveno. Nejvíce žádostí podali státní příslušníci Ukrajiny (859), Spojených států amerických (239) a Ruska (289). V roce 2012 si o povolení k přechodnému pobytu podalo žádost rodinných příslušníků občanů EU. Toto povolení bylo uděleno žadatelům a 416 žádostí o povolení k přechodnému pobytu bylo zamítnuto nebo zastaveno. 21 Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 22 Zákon číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 22

23 Graf číslo 1 Žádost o přechodný pobyt rod. přísl. občana EU za rok 2011 Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR Graf číslo 2 Žádost o přechodný pobyt rod. přísl. občana EU za rok 2012 Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR 23

24 4 Trvalý pobyt Nejvyšším pobytovým statusem občana třetího státu, který uzavře manželství s občanem ČR/EU, může být udělení trvalého pobytu, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem. Podmínkou povolení k trvalému pobytu rodinnému příslušníkovi občana ČR/EU jsou dva roky nepřetržitého přechodného pobytu na území a žadatel musí být nejméně jeden rok rodinným příslušníkem státního občana ČR přihlášeného na území k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území. 23 Pobytovým statusem, tj. povolením k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, mají občané třetích zemí možnost získat výhody, které mají občané ze států EU. Například: pracovat bez pracovního povolení, volný pohyb do států Evropské unie bez víza, mít různé sociální výhody. 4.1 Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu Cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, je povinen předložit: vyplněnou žádost se všemi požadovanými údaji, cestovní doklad, fotografie, doklad o zajištění ubytování, doklad potvrzující splnění podmínky dvou let nepřetržitého přechodného pobytu a jeden rok rodinný příslušník státního občana ČR. 4.2 Rozhodování o žádosti o povolení k trvalému pobytu Při rozhodování se opět uplatňuje tzv. pravidlo rotace spisů, kdy o žádosti rozhoduje zpravidla rozhodovací pracoviště oddělení pobytu cizinců, odboru azylové a migrační politiky, do jehož obvodu spadá náběrčí pracoviště oddělení pobytu cizinců, u něhož byla žádost podána. Rozhodčí pracovník na základě shromážděných podkladů posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro vydání povolení a zda není dán důvod k zamítnutí žádosti, a rozhodne. V případě potřeby provede výslech účastníka řízení a jeho manžela, který je v praxi nezbytný především při prokazování účelového jednání cizinců, 23 Zákon číslo 326/199 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 24

25 ale také ke zjišťování dopadu rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. Pokud je o žádosti rozhodnuto kladně, pracovník pořídí záznam o vydání povolení k trvalému pobytu a předloží ho ke schválení vedoucímu rozhodovacího pracoviště. Poté zašle spis s povoleným trvalým pobytem na příslušné náběrní pracoviště, které cizince vyzve k převzetí potvrzení o povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu. V případě zamítnutí žádosti je rozhodovacím pracovištěm vyhotoveno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, které schvaluje ředitel odboru. Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti je možné se odvolat ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. 4.3 Průkaz o povolení k trvalému pobytu Po kladném rozhodnutí o žádosti o povolení k trvalému pobytu je cizinec vyzván oddělením pobytu cizinců k převzetí potvrzení o povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu, který je vydáván s dobou platnosti na 10 let s možností dalšího prodloužení. Dále do cestovního dokladu cizince potvrdí povolení trvalého pobytu formou razítka Trvalý pobyt v ČR od /Permanent residence valid from a razítka Rodinný příslušník občana Evropské unie/family member of EU citizen. Graf číslo 1 znázorňuje nárůst počtu všech cizinců s povoleným pobytem v České republice za období roku 1993 až Udělené dlouhodobé (přechodné) pobyty převládají nad trvalými pobyty. Pro účel statistiky se za dlouhodobý pobyt považuje pobyt na vízum nad 90 dnů, pobyt na povolení k dlouhodobému pobytu, pobyt osob, kterým bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu a pobyt na povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, který není občanem EU. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že v roce 1993, tedy v době, kdy vznikla Česká republika, žilo na území ČR kolem 80 tisíc cizinců s povoleným pobytem a každý rok docházelo k nárůstu celkového počtu cizinců, kteří měli zájem žít, pracovat a plně se integrovat do naší společnosti. Až v roce 2009 byla zaznamenána změna trendu, kdy začalo docházek k poklesu, a i v této oblasti se začala projevovat hospodářská krize a legislativní změny v oblasti povolování pobytu. Na tento jev mělo i vliv omezení nabírání žádostí o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání, podnikání a účasti v právnické osobě na určitých zastupitelských úřadech. Ve statistikách povolených pobytů na území ČR je již řadu let neměnné pořadí státních příslušností. K 31. prosinci 2011 největší skupinu cizinců 25

26 s povoleným pobytem představovali státní příslušníci Ukrajiny ( ), Slovenska (81 245), Vietnamu (55 006), Ruska (26 708) a Polska (19 053). 24 Graf číslo 3 Cizinci s povoleným pobytem na území ČR v letech Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR 24 Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců v České republice za roky Ministerstvo vnitra. [online] [cit. 23. ledna 2013]. Dostupné z: -roky aspx. 26

27 5 Státní občanství 5.1 Pojem Význam státního občanství jakožto vztahu určité fyzické osoby k určitému státu je dán především jeho obsahem, tj. konkrétními právy a povinnostmi občana. Obecně k výsadním právům plynoucím ze státního občanství patří zejména: právo pobytu na území státu a s ním související zákaz vyhoštění; právo účasti na správě veřejných záležitostí (a z toho plynoucí i přístup k některým povoláním a funkcím); právo na diplomatickou ochranu. 25 Dalšími právy, která jsou v plné míře přiznána jen občanům, je např. přístup k bezplatnému studiu, přístup k některým funkcím či k výkonu povolání ve státní správě, služebnímu poměru apod. Mezi povinnosti v návaznosti na občanství patří především věrnost státu, jeho obrana a dodržování jeho právních předpisů Možnosti získání státního občanství v České republice Touto otázkou se zabývá Zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Možnosti nabytí státního občanství České republiky: narozením, osvojením, určením otcovství, nalezením na území České republiky, prohlášením, udělením. První tři důvody nabytí státního občanství se týkají jen nezletilých osob. Nejčastějším způsobem nabytí státního občanství České republiky je původ, kdy dítě získá 25 VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s

28 občanství rodičů. Pokud se dítě narodí na území kteréhokoliv státu a je-li alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky, dítě nabývá občanství narozením. Pokud je alespoň jeden z osvojitelů dítěte občanem České republiky, dítě získává státní občanství České republiky dnem právní moci rozsudku o osvojení. Nabytí státního občanství nemanželského dítěte je poněkud zvláštní případ. Pokud je matka dítěte cizí státní občankou nebo bezdomovkyní a otec dítěte je státním občanem České republiky, občanství vznikne dnem určení otcovství, a to souhlasným prohlášením rodičů, nebo dnem nabytí právní moci rozsudku o určení otcovství. Nalezená fyzická osoba na území České republiky je jejím občanem, pokud se neprokáže nabytí občanství jiného státu. Dříve se tento způsob nabytí státního občanství vztahoval pouze na osoby mladší 15 let, ale podle stanoviska Ministerstva vnitra ČR se pod pojmem nalezená fyzická osoba rozumí osoba nezjištěné totožnosti, která nemůže sama aktivně ovlivnit skutečnost, že se ztratila nebo byla opuštěna. 27 Nabytí občanství prohlášením se týká pouze státních občanů České a Slovenské Federativní republiky, kteří neměli státní občanství ani České republiky, ani Slovenské republiky. Tito občané si mohou zvolit státní občanství České republiky prohlášením. 5.3 Udělení státního občanství České republiky Státní občanství České republiky může být podle zákona o nabývání a pozbývání občanství České republiky uděleno fyzické osobě, která současně splní následující zákonné podmínky: jestliže se na území České republiky převážně zdržuje v rámci trvalého pobytu, po dobu nejméně pěti let v době podání žádosti; musí prokázat, že pokud nabude státní občanství České republiky, pozbude, nebo pozbyla dosavadní státní občanství; pokud je prokázáno, že nebyla v posledních pěti letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin; musí prokázat znalost českého jazyka; 27 VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s

29 jestliže plní povinnosti v rámci vstupu a pobytu cizinců na území České republiky (podle zvláštního právního předpisu) 28 a splňuje povinnost platit zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, důchodové pojištění, daně, odvody a poplatky. 29 Děti mladší 15 let mohou být zahrnuty do žádosti rodičů nebo jim jako zákonní zástupci mohou žádat o udělení občanství pro ně samostatně. I manželé si mohou podávat společnou žádost o udělení státního občanství České republiky Náležitosti pro podání žádosti o udělení státního občanství České republiky Žadatel podá vlastní žádost psanou volnou formou a je potřeba, aby z ní bylo jasné, kdo ji podává, čeho se týká, kterému orgánu je předkládána. Dále musí být vlastnoručně podepsána a opatřena datem vystavení. K této žádosti je žadatel povinen připojit: rodný list, oddací list (v případě uzavření manželství), případně doklad o rozvodu, nebo úmrtní list manžela (manželky), doklad o pozbytí dosavadního státního občanství ke dni nabytí státního občanství České republiky (doklad o pozbytí dosavadního státního občanství obstarává žadatel a ž po obdržení příslibu udělení státního občanství České republiky, který vydává Ministerstvo vnitra ČR), výpis z rejstříku trestů u osoby starší 15 let, který nesmí být starší šesti měsíců, životopis, jehož formální podoba ani náležitosti nejsou blíže určeny Prominutí podmínek pro udělení státního občanství Prominout splnění podmínky povoleného pětiletého pobytu v České republice (je možné prominout délku trvalého pobytu v rozsahu nejméně pěti let a povinnost převážně 28 Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 29 VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s

30 se zdržovat po tuto dobu na území ČR) lze tehdy, má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt a narodil-li se na území České republiky, nebo žije na území České republiky nepřetržitě nejméně 10 let, nebo měl v minulosti státní občanství České republiky, případně státní občanství České a Slovenské Federativní republiky, nebo byl osvojen státním občanem České republiky, nebo je jeho manžel (manželka) státním občanem České republiky, nebo alespoň jeden z rodičů žadatele je státním občanem České republiky, nebo přesídlil do České republiky do na základě pozvání vlády, nebo je bezdomovcem (osobou bez státního občanství), nebo má na území České republiky přiznáno postavení uprchlíka. 32 Odpustit splnění podmínky prokázání pozbytí dosavadního státního občanství je možné, pokud má žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt, oprávněně se zdržuje na území České republiky po dobu pěti let, má skutečný vztah k České republice a pokud právní předpisy státu, jehož je žadatel státním občanem, neumožňují propuštění ze státního svazku, dále pokud tento stát odmítá vydat doklad o propuštění žadatele ze svazku, nebo když je spojeno propuštění žadatele ze svazku s nepřiměřenými správními poplatky nebo jinými v demokratickém státě nepřijatelnými podmínkami, nebo by mohl žadatel podáním žádosti o propuštění ze svazku vystavit sebe nebo osoby blízké pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení, nebo pokud by bylo udělení státního občanství České republiky významným přínosem pro Českou republiku zejména z hlediska vědeckého, společenského, sportovního či kulturního, 32 VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývá ní státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s

31 nebo pokud žadatel pozbyl v minulosti státní občanství České republiky nebo Československé socialistické federativní republiky, pokud to není občan Slovenské republiky. 33 Od této podmínky může být také upuštěno, pokud má žadatel v České republice povolen trvalý pobyt po dobu nejméně 5 let, oprávněně pobývá na území po dobu nejméně 20 let a má k České republice skutečný vztah. Při splnění všech zákonem stanovených podmínek se nabývá státní občanství České republiky v den složení státoobčanského slibu, který se skládá před tajemníkem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v cizině před vedoucím zastupitelského úřadu České republiky. Žadateli je předána Listina o udělení státního občanství České republiky. 34 Níže uvedený graf souhrnně nastiňuje počet nabytých státních občanství ČR v období let Z grafu jednoznačně vyplývá pokles proti roku 2001 a v posledních sledovaných letech i zjevné ustálení počtu přiznaných statutů státního občanství ČR. V tomto případě je možno s určitostí poukázat na dopady novely zákona o státním občanství a jeho naplnění v rozhodování o konkrétních žádostech. Jeden z rozhodujících faktorů, přímo ovlivňující klesající a dnes již ustálený stav v počtu přiznaných státních občanství ČR, je požadavek prokázání znalosti českého jazyka, a to zejména již při udělení trvalého pobytu cizince na území jako nezbytného předpokladu pro samotnou možnost po pěti letech ode dne přiznání trvalého pobytu požádat o udělení státního občanství ČR. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky je dnes po mnohých novelách v otázce udělení trvalého pobytu přísnější a koncipuje statut trvalého pobytu cizince na území České republiky jako nejvyšší statut, který dává cizincům v mnohých případech stejná práva jako občanům České republiky. Mnohým cizincům s již přiznaným povolením k trvalému pobytu na území tento stav vyhovuje více, než kdyby usilovali o přiznání státního občanství ČR a kvůli například neexistenci platných dohod o dvojím občanství se museli zároveň vzdát svého předchozího státního občanství. Na 33 VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s

32 poklesu počtu nabytých státních občanství ČR se rozhodně projevilo i důsledné prověřování vlastních žádostí a všech nutných náležitostí k žádosti. Jako příklad je možno uvést prověřování až desetiletého období zpětně v problematice přiznání a platby daní, odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a to i v případě OSVČ či statutárních zástupců právnických osob podnikajících na území ČR, a negativní vliv zjištěných nedostatků při rozhodování o žádosti o udělení státního občanství ČR. Rozhodně je možno říci, že celý proces udělování státního občanství ČR a zároveň i přiznání trvalých pobytů cizinců na území České republiky prošel v posledním období mnohými legislativními změnami, umožňujícími všem zainteresovaným státním orgánům naplňovat oprávněné požadavky státu v této oblasti. Graf č. 4 Státní občanství ČR nabytá během let Zdroj: Český statistický úřad 32

33 Z následujícího grafu vyplývá, že na počtu cizinců, kteří v roce 2010 získali státní občanství ČR, se nejvyšším počtem podílejí státní příslušníci Ukrajiny a Slovenska. Tyto údaje vycházejí z procentuálního počtu držitelů trvalých pobytů státních příslušníků obou států a zejména skutečnosti, že občané těchto zemí se do České republiky chtějí opravdu přestěhovat a plnohodnotně zařadit do společnosti, byť prvotní úmysly vstupu na území byly čistě ekonomické. U občanů Slovenska se jako velice pozitivní jeví i skutečnost neexistence jazykové bariéry. Nízký podíl na počtu získaných státních občanství ČR u početně silně zastoupené skupiny občanů Vietnamu možno vysvětlit silnou jazykovou bariérou, uzavřenou často ve vlastní komunitě, a neexistencí platné dohody o dvojím občanství mezi naším státem a Vietnamem. Mnoho občanů Vietnamu pobývajících na území ČR usiluje o získání trvalého pobytu na území, avšak získání státního občanství ČR pro ně není rozhodující. Graf č. 5 Státní občanství ČR nabytá během roku 2010 podle předchozího státního občanství Zdroj: Český statistický úřad 33