ANAL" ZA ZP% ÍSTUP$ OVÁNÍ PO% AD& DIVÁK& M SE SLUCHOV " M POSTI! NA LICEN # NÍCH TELEVIZÍCH TV NOVA A TV PRIMA

Transkript

1 ANAL" ZA ZP% ÍSTUP$ OVÁNÍ PO% AD& DIVÁK& M SE SLUCHOV " M POSTI! ENÍM NA LICEN # NÍCH TELEVIZÍCH TV NOVA A TV PRIMA V minul$ch letech bylo sledováno pln(ní u %T1 a %T2. V$sledky byly adekvátní oficiáln( uvád(n$m dat,m, li!ily se pouze v dodate&n$ch zm(nách program, z hlediska mno#ství (70 %) v!ak!lo o rozdíly zanedbatelné. Proto bylo sledováno hlavn( pln(ní ze strany celoplo!n$ch licen&ních televizí, a to TV Prima a TV Nova. PROCENTO VYSÍLAN"CH PO(AD) V sou&asné právní úprav( není v$slovn( ur&eno, z &eho se povinné procento vypo&ítává. Mezi %T a organizacemi sdru#ujícími osoby s posti#ením sluchu proto vznikaly spory, jak se povinné procento vlastn( po&ítá. Pro spln(ní ú&elu zákona je #ádoucí tento údaj v zákon( p*esn( definovat. Metody v#po%tu Jsou dva mo#né zp,soby v$po&tu procentního podílu: a) procentní podíl z po&tu po*ad, b) procentní podíl pln(ní z &asového rozsahu vysílan$ch po*ad,. Ka#dá z t(chto metod m(*ení dává jiná &ísla o mí*e pln(ní zákonné povinnosti opat*ovat dané procento vysílan$ch po*ad, skryt$mi titulky. Procentní podíl z po%tu vysílan#ch po'ad( Po&tem vysílan$ch po*ad, máme na mysli po&et hlavních vysílan$ch po*ad,, tj. po ode&tení krátk$ch celk,, které nemají statut vlastního po*adu, nap*íklad self-promotion!ot,, jingl,, dopl)kového vysílání v&. upoutávek, úvod,, sponzorsk$ch vzkaz,, reklamních blok, a dal!ích. Z tohoto tzv. netto základu pak po&ítáme pom(r po&etního rozsahu vysílan$ch po*ad, opat*en$ch skryt$mi titulky ku po*ad,m ostatním. Procentní podíl pln&ní z %asového rozsahu vysílan#ch po'ad( Termín celkov$ &asov$ rozsah vysílan$ch po*ad, není toto#n$ s pojmem vysílací doba. Za 100 % z &asového rozsahu vysílan$ch po*ad, je pova#ován sou&et skute&né stopá#e ve!ker$ch odvysílan$ch po*ad, v daném období, ze kterého jsou odstran(ny formáty, nemající statut samostatn$ch po*ad, z celkové vysílací doby. Z celkové denní vysílací plochy se tedy ode&te vysílání teleshoppingu, reklamy a self promotion, to znamená v!eho vysílání, které nemá status televizního po*adu a po tomto ode&tení p*edstavuje celková vysílací plocha 100%, z &eho# je po&ítán pom(r &asového rozsahu vysílan$ch po*ad, opat*en$ch skryt$mi titulky ku po*ad,m ostatním. 1

2 V#hody a nev#hody obou metod v#po%tu Ob( metody m(*ení pln(ní zákonné povinnosti (jak z hlediska po&tu, tak i z hlediska &asového objemu) mají své klady i nedostatky, jak se v praxi prokázalo. Co je v$hodné nap*íklad pro %eskou televizi, je nev$hodné pro licen&ní televize a naopak proto si ka#d$ povinn$ subjekt vybírá metodu pro sebe nejv$hodn(j!í, p*i&em# odkazuje na danou nejasnost v zákon(. Tím dochází ke zna&né disproporci z hlediska nominálního a skute&ného zp*ístupn(ní vysílání divák,m se sluchov$m posti#ením. Z hlediska samotného v$po&tu je snadn(j!í v$po&et procentního podílu z po&tu vysílan$ch po*ad,. V$hodné je to v!ak jen pro poskytovatele, kter$ &asto vysílá krátké po*ady. P*i tomto zp,sobu v$po&tu by m(ly stejnou hodnotu po*ady krátké i dlouhé. Nap*íklad dva krátké po*ady, Po&así (cca 4 minuty) a Ve&erní&ek (cca 10 minut), by m(ly dvojnásobnou hodnotu ne# jeden celove&erní film, nap*íklad Amadeus (170 minut). Takové po&ty jsou z hlediska u#ivatel, skryt$ch titulk, velmi nev$hodné. V roce 1997 do!lo k uzákon(ní podílu titulkovan$ch po*ad, ve ve*ejnoprávní televizi na 25 %. P*i tomto pom(rn( nízkém podílu titulkovan$ch po*ad, se projevila nev$hoda toho, #e nikde nebylo ur&eno, z &eho se vlastn( dané procento vypo&ítává. Ze strany %eské televize bylo procento po&ítáno z po&tu po*ad,. Po&etn( tak byl procentní podíl pln(n (&asto i nad stanoven$ limit), av!ak &asov$ podíl vysílání po*ad, se skryt$mi titulky nikoliv. Organizace sdru#ující ob&any s posti#ením sluchu to ozna&ovaly za obcházení smyslu zákona, p*i&em# jeho litera byla pln(na. Od roku 2001 byl povinn$ podíl titulkovan$ch po*ad, zv$!en na 70 %. P*i tomto vysokém podílu jsou opat*ovány skryt$mi titulky tém(* v!echny p*edto&ené po*ady v&etn( film,, tak#e rozdíl procenta &asového objemu vysílání a procenta z po&tu po*ad, ji# není tak v$razn$, v$sledky jsou p*i obou metodách vyrovnan(j!í. Hlavní nev$hodou metody v$po&tu z &asového rozsahu vysílan$ch po*ad, jsou vlivy, které nejsou zahrnuty v dostupn$ch datech. P*edev!ím se doba trvání po*adu po&ítá dle uvedeného za&átku a konce po*adu, jen#e rozdíl obou &as, neb$vá &ist$ &as. Nap*íklad po*ad v %T, v programu avizovan$ jako 30minutov$ ve skute&nosti trvá jen 28 minut &istého &asu a podobn(. U licen&ních televizí jsou pak po*ady p*eru!ovány r,zn( dlouho trvajícími reklamními bloky. Sou&ástí ka#dé metodiky je i práce s chybou. Nep*esnost je v!ak men!í ne# p(tiprocentní. To se ukázalo p*i porovnání v$sledk, s pracovníky odd(lení anal$zy TV Nova v roce 2006, kdy na!e i jejich v$sledky byly shodné s odchylkou necelé desetiny procenta. Zp(sob 'e!ení Proto#e není ur&eno, z &eho se má povinné procento vypo&ítávat, provád(li jsme v$po&ty ob(ma metodami, tedy jak z hlediska po&tu, tak i &asového rozsahu vysílan$ch po*ad,. Doporu%ení Vzhledem k tomu, #e z ustanovení zákona není z*ejmé, k jakému principu se kter$ provozovatel televizního vysílání p*ikloní, doporu&ujeme jeho up*esn(ní, &ím# se eliminují sou&asné spory p*i v$kladu zákona. 2

3 SLEDOVANÉ OBDOBÍ Problémy, které bylo nutno vy'e!it Chybí ur&ení &asového úseku, v jeho# rámci má b$t dané procento pln(ní vypo&ítáváno. Toto &asové ur&ení v pln(ní je nutné, nemá-li docházet k &ast$m skluz,m v pln(ní a má-li b$t umo#n(na kontrola v pr,b(hu roku. Je nutno ur&it p*im(*enou &asovou m(rnou jednotku, která by vyhov(la jak podmínkám tvorby programové skladby, tak i mo#nosti kontroly pln(ní v pr,b(hu roku. Sledované období by m(lo b$t del!í ne# jeden den. Pokud by byl zvolen t$den, m(lo by b$t zvlá!+ p*ihlédnuto i k mno#ství otitulkovan$ch po*ad, v sobotu a v ned(li. Anal$zy je mo#no provád(t i s m(sí&ní periodicitou. Pro poskytovatele vysílání se v!ak jeví b$t optimální dobou &asov$ úsek ka#dé 3 m(síce, tedy ka#dé &tvrtletí. Toto období vyhovuje zvyklostem p*ípravy programov$ch plán,. %tvrtletí se té# jeví jako dostate&ná doba i k vyrovnání p*ípadn$ch programov$ch nepravidelností v období v$znamn$ch mezinárodních sportovních &i jin$ch událostí. Del!í období ne# &tvrtletí by v!ak ji# bylo na úkor jak mo#nosti kontroly pln(ní, tak i rovnom(rného rozlo#ení titulkovan$ch po*ad, pro ob&any se sluchov$m posti#ením, proto#e v sou&tu m,#e tento faktor vést (zejména u licen&ních televizí) k velk$m odchylkám. Zp(sob 'e!ení Roky 2004 a# 2008 byly zpracovány za tato období:! za rok! za jednotlivá &tvrtletí! za jednotlivé m(síce! za jednotlivé t$dny! za jednotlivé dny Ka#dé toto období bylo zpracováno s p*ihlédnutím k t(mto aspekt,m:! k rozlo#ení v jednotliv$ch dnech do 8 &asov$ch pásem! k víkend,m! ke svátk,m! zda se jednalo o nov( vyrobené skryté titulky &i reprízované (z archivu) 3

4 TV Nova leden 2009 Leden 2009 TV Nova %as &ist$ %as sled. %as rozd. $as % Po&et celk. Po&et sled. Po&et rozd. Po%et % %t , , Pá , , So , , Ne , ,39 Pr)m&r T , , Po , , Út , , St , , %t , , Pá , , So , , Ne , ,77 Pr)m&r T , , Po , , Út , , St , , %t , , Pá , , So , , Ne , ,11 Pr)m&r T , , Po , , Út , , St , , %t , , Pá , , So , , Ne , ,86 Pr)m&r T , , Po , , Út , , St , , %t , , Pá , , So , ,00 Pr)m&r T , ,39 Leden 2009 Nova , ,38 Tabulka 1 Anal#za pln&ní titulkování za m&síc leden TV Nova 4

5 TV Prima leden 2009 Leden 2009 %as %as %as $as % Po&et Po&et Po&et Po%et % TV Prima &ist$ sled. rozd. celk. sled. rozd %t , , Pá , , So , , Ne , ,50 Pr)m&r T , , Po , , Út , , St , , %t , , Pá , , So , , Ne , ,04 Pr)m&r T , , Po , , Út , , St , , %t , , Pá , , So , , Ne , ,00 Pr)m&r T , , Po , , Út , , St , , %t , , Pá , , So , , Ne , ,04 Pr)m&r T , , Po , , Út , , St , , %t , , Pá , , So , ,52 Pr)m&r T , ,76 Leden 2009 Prima , ,89 Tabulka 2 Anal#za pln&ní titulkování za m&síc leden TV Prima 5

6 VYSÍLACÍ $ASOVÁ PÁSMA V PR)B&HU DNE D,vodem sledování rozlo#ení vysílání otitulkovan$ch po*ad, v pr,b(hu dne byly &asté stí#nosti divák,, #e jedna z licen&ních televizí nevysílá skryté titulky v divácky atraktivních &asech. Na druhé stran( by nebylo #ádoucí ani odstranit vysílání po*ad, se ST v dopoledních hodinách, proto#e je rádi vyu#ívají nap*. d,chodci, matky na mate*ské dovolené, lidé, kte*í jsou doma v pracovní neschopnosti a zejména spoluob&ané, pracující ve sm(nn$ch provozech. Optimální by bylo vyvá#ené vysílání v pr,b(hu denní doby s d,razem na divácky atraktivní &asy. Zákon v!ak ukládá poskytovatel,m vysílání pouze procento, které je t*eba pokr$t titulky. Rozlo#ení titulkování je zcela v kompetenci poskytovatele. Jak je vysílání otitulkovan$ch po*ad, rozlo#eno v pr,b(hu dne, jsme se pokusili zjistit u TV Nova a TV Prima. Vysílací %asová pásma v pr(b&hu dne Z hlediska vysílání se den d(lí na 8 &asov$ch pásem: 00:00-05:00 10:00-14:00 14:00-18:00 18:00-20:00 20:00-22:00 20:00-22:00 22:00-00:00 05:00-10:00 Problémy, které bylo nutno vy'e!it Aby bylo mo#no pou#ít p*ed(l 00:00, bylo by nutno nejprve vy*e!it n(které nále#itosti, které by tento zp,sob vyhodnocení komplikovaly. 5:00 je &as, kter$ v!echny televize pova#ují za zahájení vysílání. Jestli#e ud(láme jako p*ed(l p,lnoc, pak jak po&ítat po*ady, které za&ínají ve 23:30 a kon&í v 01:00, kdy program vlastn( za&ne v jeden den a skon&í v jin$ den? Kterého dne se tedy bude statistika t$kat? A pokud se bude vyhodnocovat striktn( od p,lnoci do p,lnoci, tak potom v uvedeném p*íkladu bude dejme tomu v pond(lí 30 minut a v úter$ 60 minut tého# po*adu. M,#e b$t titulkován. Bude ov!em figurovat jako po*ady dva. Tak#e se objeví v po&tu titulkovan$ch po*ad, 2x. Pokud takovouto zále#itost pomineme, a prohlásíme, #e se po*ad t$ká p*edchozího dne, potom se m,#e stát, #e ten p*edchozí den bude mít odvysíláno 25 hodin. Zp(sob 'e!ení P*i p*ebírání dat je spolehliv( zaru&en p*ed(l v 5:00. P*es 5. hodinu ranní nep*echází #ádn$ po*ad v #ádné televizi. Nastupuje nová sm(na atd. Pokud se t$ká ro&ního vyhodnocení, tak v na!ích v$sledcích se projeví odchylka zp,sobená pouze rozdílem ve vysílání na Nov$ rok od p,lnoci do 5. hodiny na za&átku a na 6

7 konci roku. Tento rozdíl je zanedbateln$ a nebude se v následujících letech li!it, tak#e se odchylky vzájemn( eliminují. Z tohoto d,vodu jsme volili jako první vysílací pásmo v pr,b(hu dne dobu 05:00-10:00. Graf 10 Porovnání pr(m&rného mno"ství vysílání skryt#ch titulk( v pr(b&hu dne v roce TV Nova a TV Prima 7

8 VYSÍLÁNÍ PO(AD) SE SKRYT"MI TITULKY O SVÁTCÍCH V dob( svátk, n(kdy dochází k v$razné zm(n( mno#ství poskytovan$ch po*ad, se skryt$mi titulky. Proto#e jde o období, kdy lidé zpravidla nechodí do zam(stnání, a mají tedy mo#nost televizní vysílání více sledovat, bylo by vhodné v tyto dny poskytnout jim vy!!í po&et po*ad, se skryt$mi titulky, ne# je pr,m(r. V roce 2008 bylo v období svátk, odvysíláno v komer&ních televizích toto mno#ství po*ad, se skryt$mi titulky: Graf 11 Porovnání mno"ství vysílan#ch skryt#ch titulk( ve dny svátk( v roce 2008 TV Nova a TV Prima z hlediska %asu vysílan#ch po'ad( Graf 12 Porovnání mno"ství vysílan#ch skryt#ch titulk( ve dny svátk( v roce 2008 TV Nova a TV Prima z hlediska po%tu vysílan#ch po'ad( 8

9 SLEDOVÁNÍ PO$TU NOV& TITULKOVAN"CH PO(AD) U celoplo!n$ch licen&ních televizí je p*íli! nízké procento povinnosti opat*ovat po*ady skryt$mi titulky. Proto by m(lo b$t dodr#eno povinné procento otitulkování 15 % - ve smyslu opat*ovat po*ady nov( vyroben$mi skryt$mi titulky. Pokud by slovo opat*ovat takto nemohlo b$t interpretováno, jinou cestou by bylo zv$!ení na 25 % s tím, #e minimáln( polovina z nich budou nov( titulkované po*ady. Podklady pro zpracování dat byly p*evzaty z - v elektronické podob(, dále jsme pou#ili údaje z &asopisu Televizní t$deník. Dostupnost dat k v#po%t(m Pro sledování po*ad,, vysílan$ch se skryt$mi titulky poprvé, by bylo ideální mít data za celé období, tedy od doby, kdy se s vysíláním ST v dané televizi za&alo. Údaje o po*adech v!ak byly k dispozici a# z období od , kde jsou uvedeny po*ady bez ohledu na to, kolikrát byly ji# vysílány. Sledovan$m ukazatelem byly titulky, které byly od vysílány poprvé. V úvahu jsou brány p*ípady, kdy sice nejde o premiéru, ale po*ad je titulkován poprvé. V tom p*ípad( není ozna&en jako repríza proto#e sledovány jsou pouze reprízované titulky u tého# po*adu. P*íklad: Po*ad, kter$ byl vysílán poprvé v roce 2003 bez skryt$ch titulk, a v roce 2005 je tent$# ji# reprízován, ale je poprvé vysílán se skryt$mi titulky, je brán, #e není reprízou skryt$ch titulk, u tého# po*adu. Reprízou bude a# ka#dé dal!í uvedení skryt$ch titulk, v dal!ích vysíláních tého# po*adu. P'edpoklad chyby a práce s chybou Je velmi pravd(podobné, #e n(které po*ady byly titulkovány a vysílány ji# p*ed Údaje o nich nemáme, proto je ve v$po&tech mo#ná chyba, vedoucí k uvád(ní vy!!í hodnoty &ísel nov( titulkovan$ch po*ad, (které ve skute&nosti ji# byly otitulkovány a vysílány p*ed ). Odstran(ní této chyby by bylo mo#né pouze prov(*ením vysílan$ch po*ad, od roku 2000 a# do Jistotu, #e jde skute&n( o nové titulky, tedy máme jen u t(ch po*ad,, které byly v dané televizi vysílány jako premiéra. Tyto po*ady byly v programech ozna&eny symbolem (Pr). Proto#e nemáme data p*ed , pak p*ípadná chyba bude ve prosp(ch vy!!ího po&tu nov( otitulkovan$ch po*ad,, tedy #e bude vy!!í procento skryt$ch titulk, ozna&en$ch jako nové, ne# jich bylo ve skute&nosti. Problémy, které se vyskytly b&hem zpracování podklad( Prvním krokem k dosa#ení p*esnosti v$sledk, je p*esnost vstupních údaj,. Bylo proto provedeno srovnávání z více zdroj,. Na následujícím obrázku je p*íklad vyhledávání repríz porovnáváním z více zdroj, ( nejasné po*ady se ozna&ily a vyhledávaly v jiném zdroji, porovnávaly se a opravovaly). Pro strojové zpracování bylo tedy nutno p*edem ru&n( p*ipravit materiál p,vodní text obsahoval nepravidelnosti r,zné symboly pro seriály (Se) se n(kde vyskytovaly a jinde chyb(ly, n(které byly ozna&eny symbolem (*) a p*i dal!ím vysílání ne, toté# se symbolem (&b) apod., po&íta& pak program bral jako poprvé vysílan$ se skryt$mi titulky. 9

10 Obrázek 1 Ukázka ru%ní p'ípravy materiálu p'ed strojov#m zpracováním Symbol (Pr) pro premiéru byl zpo&átku brán jako signál, #e po*ad byl nov( otitulkován, av!ak pozd(ji se ukázalo, #e ozna&ení po*adu symbolem (Pr) nebylo v#dy p*esné. Bylo nap*íklad n(kolikrát nalezeno i u po*ad,, které v minulosti ji# byly vysílány, a tedy o premiéry ne!lo. Konkrétní p*íklady jsou na následujícím obrázku: ST Pá Beze stopy (0005)- srov Pá (Pr) (Pr) 08 ST Pá Beze stopy (0005) srov Pá (Pr) (Pr) ST Pá Beze stopy III (0013) -srov St (Pr) (Pr) ST St Beze stopy III (0013) - srov Pá (Pr) (Pr) ST Pá Milagros (0201) -srov Pá (Pr) (Pr) 09 ST Po Milagros (0201) srov Pá (Pr) (Pr) ST Po Perníkov# d'dek srov Pá (Pr) (Pr) ST Pá Perníkov" d$dek srov Po (Pr) (Pr) ST Po Sklen'n# d*m -srov Po (Pr) (Pr) ST Po Sklen$n" d%m - srov Po (Pr) (Pr) 12 ST Út Zlo%in z vá!n'- srov So (Pr) (Pr) 06 ST So Zlo#in z vá!n$- srov Út (Pr) (Pr) 10

11 Obrázek 2 Ukázka chybn& ozna%en#ch po'ad( jako premiéry Zp(sob 'e!ení V p*ípadech, kdy je tent$# po*ad, vysílan$ vícekrát, ozna&en jako premiéra, tj. symbolem (Pr), a ve v!ech t(chto p*ípadech ozna&en symbolem ST, ponechali jsme statut nov( titulkovaného po*adu pouze v p*ípad( prvního vysílání. Druhé a dal!í vysílání bylo pova#ováno za reprízu a ozna&eno symbolem R. Tím se dosáhlo v(t!í p*esnosti podkladov$ch dat. Doporu%ení Poskytovatelé vysílání s licencí by m(li uvád(t ve sv$ch ro&ních p*ehledech, kolik po*ad, se ten rok nov( otitulkovalo (nemusí b$t nutn( nové po*ady, ale po*ady nov( otitulkované). Aby bylo usnadn(no sledování pln(ní ve smyslu poskytování dostate&ného mno#ství nov( titulkovan$ch po*ad,, v posledním titulku je pot*eba dát letopo&et titulkování daného po*adu. %T u# to má zavedeno od roku 2003, Nova od roku V TV Nova a v %T dávají jména titulká*,. Prima toto ozna&ování dosud nemá zavedeno, a& o to byla n(kolikrát ze strany ASNEP #ádána. Obrázek 3 P'íklad uvedení jména titulká'e a letopo%tu v $T od 2003 Proto#e máme data z p*edchozích let, m,#eme zjistit v$voj podílu nov$ch a star$ch titulk,. V p*ehledu za léta 2004 a# 2008 nás u TV Prima zarazil stále klesající podíl nov( vysílan$ch skryt$ch titulk, oproti titulk,m reprízovan$m. Porovnáme-li nap*íklad rok 2004 s rokem 2008, zjistíme, #e v roce 2004 TV Prima opat*ila nov$mi skryt$mi titulky 16,35 % &asového objemu vysílan$ch po*ad, a jen 3,24 bylo reprízovan$ch, zatímco v roce 2008 to bylo pouze 8,72 % nov$ch a 16,35 % reprízovan$ch. TV Prima porovnání 2004 a 2008 %asov$ objem vysílan$ch po*ad, Po&et vysílan$ch po*ad, Nové ST Staré ST Celkem ST Nové ST Staré ST Celkem ST ,35 % 3,24 % 19,59 % 10,67 % 1,35 % 12,02 % ,72 % 16,35 % 25,07 % 6,27 % 12,31 % 18,58 % Tabulka 3 Porovnání mno"ství nov#ch a reprízovan#ch vysílan#ch skryt#ch titulk( v letech 2004 a 2008 TV Prima 11

12 TV Nova ve stejn$ch letech opat*ila v roce 2004 nov$mi skryt$mi titulky 22,01 % po*ad, a v roce 2008 to bylo 24,1 % nov$ch po*ad,. TV Nova porovnání 2004 a 2008 %asov$ objem vysílan$ch po*ad, Po&et vysílan$ch po*ad, Nové ST Staré ST Celkem ST Nové ST Staré ST Celkem ST ,01 % 3,52 % 19,11 % 2,20 % 12,02 % ,10 % 8,19 % 19,41 % 5,02 % 18,58 % Tabulka 4 Porovnání mno"ství nov#ch a reprízovan#ch vysílan#ch skryt#ch titulk( v letech 2004 a 2008 TV Nova Na následujících grafech je zobrazen pom(r nov$ch a reprízovan$ch skryt$ch titulk, Vysílan$ch v pr,b(hu roku 2008 Graf 13 Pom&r star#ch a nov#ch ST TV Prima v roce 2008 z hlediska po%tu Graf 14 Pom&r star#ch a nov#ch ST TV Prima v roce 2008 z hlediska %asu Graf 15 Pom&r star#ch a nov#ch ST TV Nova v roce 2008 z hlediska po%tu Graf 16 Pom&r star#ch a nov#ch ST TV Nova v roce 2008 z hlediska %asu ZP(ÍSTUPN&NÍ VLASTNÍ DRAMATICKÉ TVORBY Zp*ístupnit vlastní natá&ené seriály tedy originální &eskou tvorbu v!echnu. 12

13 Po#adavek ASNEP na zp*ístupn(ní vlastní dramatické tvorby divák,m se sluchov$m posti#ením je televizí NOVA ji# od roku 2004 pln(n na 100 %. Se skryt$mi titulky byly v TV Nova vysílány seriály:! Poji!(ovna!t&stí - od 19. zá*í 2004 do 12. prosince 2004 (jen 1.díl netitulkován, ostatní v!echny)! Ordinace v r)"ové zahrad& - Od 6. zá*í 2005 pokra&uje dosud! Redakce I. od 16. zá*í 2004 do 9. prosince 2004! Redakce II. od 6. ledna 2005 do 30. &ervna! Ulice od 2. zá'í 2005 pokra&uje dosud! Comeback pokra&uje dosud Prima dosud nezp*ístupnila ani jeden vlastní po*ad ( ). Doporu%ení V!echny licen&ní televize by m(ly zp*ístupnit divák,m té# vlastní dramatickou tvorbu. 13

14 NEPRAVIDELN& TITULKOVANÉ VÍCE(ADOVÉ SERIÁLY Jako vedlej!í produkt anal$zy byly také sledovány více*adové seriály, a to s ohledem na to, které *ady byly a které nebyly titulkovány. U TV Prima se velmi &asto projevuje nepravidelné titulkování seriál,, kdy je tent$# seriál v r,zn$ch &ástech titutlkován a v jin$ch ne. Tím se zt(#uje divákovi, kter$ seriál sleduje, d(jová návaznost. Konkrétní p*íklad z let (TV Prima) Seriál %arod(jky ( ) Od do I.*ada 1-22 se ST Od do II.*ada 1-22 se ST Od do III.*ada 1-22 se ST Od do IV.*ada 1-22 se ST Od do V.*ada 1-23 netitulkováno Od do VI.*ada 1-23 netitulkováno Od do repríza III.*ada 1-22 se ST Od do repríza IV.*ada 1-22 se ST Od do repríza V. *ada 1-23 netitulkováno Od do repríza VI. *ada 1-23 netitulkováno A&koliv byly n(které *ady reprízovány, a byla tedy!ance chybu napravit, nebyly ty to díly opat*eny titulky ani b(hem repríz. Podobná situace (nepravidelné titulkování) byla i u seriál,! Doktor Stefan Frank ( ),! Cury!ské sejfy (2004),! Danielle Steelová, Halifaxová, soudní psychiatr ( ),! Hercule Poirot ( ),! Komisa* Rex ( ),! Pohotovost ( ),! Zákon a po*ádek ( ),! "ena zákona ( )! Navarro (2005) Doporu%ení Doporu&ujeme, aby byly opat*ovány skryt$mi titulky systematicky, tj. ucelené *ady seriál,, pokud jsou vysílány. Ne tedy na p*eská&ku, kdy je jedna *ada tého# seriálu otitulkována a dal!í ne, dal!í zase ano a tak dále. P*i reprízách doporu&ujeme postupn( titulkovat díly, kde skryté titulky chyb(jí. 14

15 JAK BY M&LY SKRYTÉ TITULKY VYPADAT? P*edev!ím by m(ly b$t obsahov& správné bez ohledu na mluvenou verbální kvalitu dabingu. Ten je n(kdy poplatn$ dob( svého vzniku a tudí# pon(kud pokulhává za profesionálním p*ekladem a dialogovou úpravou. Zachování charakteru promluvy je d,le#ité pro vykreslení atmosféry a charakteristiky postav. N(kte*í titulká*i m(li ve zvyku m(nit &i vynechávat neslu!ná slova. Necenzurujeme. Titulky by m(ly b$t psány gramaticky správn&. Tu a tam se toti# objevují i hrubé gramatické chyby, které p,sobí velmi ru!iv(. Vhodn# zp)sob psaní %íslovek je také d,le#it$. Musí b$t v#dy citliv( posouzena vhodnost jejich u#ití. N(kdy se toti# do&teme, #e 1 musí 2. pomáhat místo Jeden musí druhému pomáhat. Ve filmech, kde se vyskytují rychlé dialogy &i kde jsou mluv&í mimo obraz, by m(lo b$t barevné rozli!ování dialog). Pou#íváme #lutou, bílou, sv(tlemodrou a zelenou barvu na &erném podkladu. Nedostatky v barevném rozli!ování dialog, b$vají zp,sobeny bu' zastaralou technikou, která byla k titulkování pou#ita, anebo nezku!eností konkrétního titulká*e, kter$ nedovede vhodn( vyu#ít nabídky barev. Tuto slo#ku v!ak nelze podce)ovat, stejn( jako nelze nap*íklad dabovat cel$ film jedním hlasem. Správná indikace zvuk) usnad)uje pochopení probíhajícího d(je a jeho pointy. Zásadn( neoznamujeme zvuky tam, kde je jejich zdroj viditeln$ v obraze. D,le#ité je té# p'im&'ené setrvání titulk) na obrazovce. Titulek musí b$t na obrazovce tak dlouho, aby bylo mo#no jej p*e&íst. Krátk$ titulek na jednom *ádku cca 2-3 vte*iny, del!í dvou*ádkov$ titulek cca 3-6 vte*in dle mo#ností. N(kdy je dodr#ení t(chto po#adavk, nesnadné, nap*íklad p*i rychlé prudké hádce. Zde pomohou tzv. slo#ené titulky, kdy jsou na jednom *ádku t*eba i t*i krátké promluvy. Zde je ov!em barevné rozli!ení promluv nutností. Na konci filmu by m(lo b$t v#dy uvedeno jméno autora skryt#ch titulk). Nesta&í pouze název firmy, proto#e ve firm( pracuje n(kolik titulká*,, jejich# kvalita práce se od sebe v$razn( odli!uje. P'i v#padku vysílání skryt#ch titulk) by m&lo b#t na obrazovce uvedeno oznámení o technické závad&, aby diváci v(d(li, #e porucha není v jejich p*ijíma&ích a #e na odstran(ní závady se pracuje. (Podobn( jako b$vá oznámení formou omluvy v p*ípad( sní#ené kvality zvuku.) 15