ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR: VEŘEJNÁ SPRÁVA A REGIONÁLNÍ ROZVOJ Teze k diplomové práci na téma: Statistického hodnocení průměrných měsíčních mezd v jednotlivých okresech daného regionu Vypracovala: Bc. Kateřina Stýblová Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Bohumil Kába, CSc. 2003

2 Mzda či plat je obvykle definován jako peněžní plnění, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci za práci, kde výraz za práci je podstatný. 1 V období od roku došlo v České republice k zásadním historickým, ekonomickým, politickým a sociálním změnám. Tyto transformace ve velkém rozsahu vnesly i podstatné změny do mzdové politiky, která je nedílnou součástí trhu práce. Dynamicky se proto začala vytvářet nová legislativní úprava mezd, podstatně se změnil i systém odměňování zaměstnanců. Svou neméně významnou úlohu v transformačním období sehrál i přechod na novou daňovou soustavu v roce Hlavním cílem této diplomové práce je sledování vývoje hrubých měsíčních mezd v jednotlivých okresech zkoumaného regionu v časovém horizontu let v porovnání s celkovými ukazateli průměrných měsíčních mezd v České republice. Dále se práce zabývá vývojem průměrných měsíčních mezd ve zkoumaném regionu v závislosti na typu odvětví. Průměrné měsíční mzdy byly sledovány za období let v jednotlivých okresech a dle typu odvětví, tato data představují 10-ti letou časovou řadu. Dílčím cílem této diplomové práce je sledování časového vývoje minimální mzdy v ČR jako nejnižšího peněžitého plnění, které je povinen podle zákona poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci za práci. Práce se dále zabývá vývojem inflace a reálné hodnoty mzdy ve zkoumaném regionu v letech Zkoumaným regionem je region Ústecký, který vznikl přijetím ústavního zákona č. 347/1997 Sb. zákonů České republiky, o zřízení vyšších samosprávných celků ze dne Nově vymezený Ústecký kraj je tvořen 7 okresy bývalého Severočeského kraje. Jedná se o okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Louny a Litoměřice. Analýza vztahující se k těmto okresům v období je v této diplomové práci orientována na zkoumání průměrné měsíční mzdy respektive odvozené ukazatele. V úvodní části se tato diplomová práce zaměřuje především na základní funkci mezd v ekonomice, následně pak z právního hlediska rozebírá mzdu v podnikatelské a současně i v rozpočtové sféře. Práce se zabývá též otázkou vývoje úrovně mezd, vlivu odborů na mzdy a problémem minimální mzdy. 1 ŽÁK, M. a kol.: Velká ekonomická encyklopedie, Linde Praha, a.s., Praha,

3 V kapitole čtvrté je charakterizován zkoumaný region (Ústecký) a jeho okresy z hlediska geografického, ovšem rozebírány jsou také ekonomické ukazatele, např. vysoká nezaměstnanost v tomto regionu. Výše uvedený nástin zpracování práce je převážně teoretický, proto se šestá kapitola diplomové práce věnuje analýze mzdového vývoje v Ústeckém regionu v letech Podkladem pro vypracování této části se stal hlavně statistický pramen statistické ročenky a statistické bulletiny, z kterých byly čerpány potřebné údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách. Nejprve byla na základě těchto dat sledována míra variability mezd, jak z časového hlediska, tak i v závislosti na typu odvětví. Pozornost byla věnována též vybraným ekonomickým vazbám vzhledem k vývoji mezd v ekonomice. A za pomoci dalších ekonomických ukazatelů, např. inflace byl sledován vývoj průměrných reálných mezd, ukazatel produktivity práce byl poměřován s tempem růstu nominálních průměrných mezd. V časové analýze průměrných hrubých měsíčních mezd v jednotlivých okresech zkoumaného regionu v letech je uplatňována statistická metoda časových řad. Tato diplomová práce sleduje elementární charakteristiky časových řad, mezi něž patří např. diference, tempa růstu apod., a pomocí vybraných modelů časové řady předvídá vývoj zkoumaných charakteristik do budoucna. K zjištění variability mezd je použito variačního rozpětí, které je rozdílem dvou extrémních hodnot ve sledovaném souboru dat. Jde o jednu z nejjednodušších charakteristik variability, kterou je však nutno pokládat pouze za orientační, protože závisí pouze na krajních hodnotách a nebere ohled na variabilitu dat uvnitř souboru těchto extrémních hodnot. Proto jsou výsledky dále zkoumány pomocí výstižnějších a efektivnějších charakteristik variability. Jednalo se především o užití rozptylu a pro hodnotovou srovnatelnost byla zjištěna směrodatná odchylka, která pomohla k zjištění míry diferencovanosti mezd v čase a v závislosti na typu odvětví. Tyto míry variability jsou tzv. míry absolutní variability, pomocí nichž nelze srovnávat variabilitu statistického znaku u dvou nebo více souborů, které se výrazně liší úrovní znaku, ani variabilitu několika statistických znaků, vyjádřených dokonce v různých měrových jednotkách. Z těchto důvodů byl v práci použit tzv. variační koeficient, který je neznámější mírou relativní variability a který vliv úrovně nebo vliv měrové - 2 -

4 jednotky vylučuje tím, že charakteristiky absolutní variability dává do poměru k průměru nebo k mediánu. 2 Nástroji k dosažení vytyčeného cíle jsou zejména analýza podkladových materiálů Českého statistického úřadu (statistické ročenky ČR, statistické přehledy) a doporučená literatura. Nemalou roli ve zkoumání jednotlivých ukazatelů hrají internetové stránky Českého statistického úřadu. Cílem této diplomové práce bylo sledování vývoje průměrných nominálních, ale také reálných průměrných měsíčních mezd v Ústeckém regionu v letech Ekonomická reforma, která v tomto období probíhala, vyvolala složité a komplementární hospodářsko politické změny, které se úzce dotkly i oblasti mezd a zaměstnanosti. K bezproblémovému fungování tržní ekonomiky bylo zapotřebí tvorby pevného právního a institucionálního rámce pro správné stanovení mezd a platů. Při zpracování mzdové problematiky byly nejprve popsány právní souvislosti vztahující se ke mzdám v rozlišení na podnikatelskou a rozpočtovou sféru. Částečná pozornost byla věnována též vývoji zákonných znění z hlediska výše minimálních mzdových tarifů. Mzdová statistika poskytuje pro národohospodářské analýzy týkající se funkce a účinnosti mzdové politiky jen částečné a hrubé podklady. Z tohoto důvodu byla problematiku mzdové politiky sledována v delším časovém intervalu. Z provedené analýzy mzdového vývoje v Ústeckém regionu v letech lze odvodit určité závěry a tendence i pro další vývoj. Ve sledovaném období spatřujeme pozvolný tlak na zvyšování mezd ve všech odvětvích národního hospodářství. V tomto období zaznamenáváme nejvyšší růst nominální průměrné mzdy u odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, naopak nejnižší růst mezd vykazují odvětví jako jsou např. sociální služby, zdravotnictví, pohostinství. Přechodem na tržní ekonomiku Česká republika zaznamenala tendenci směřující k zvyšujícímu se rozptylu mezd v důsledku pokračujícího tlaku na denivelizaci. Rovněž tak rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími výdělky v jednotlivých letech v závislosti na typu odvětví se neustále zvyšují. Vzájemný poměr a výše mezd a platů pro jednotlivá odvětví se v tržním hospodářství tvoří v podstatě svobodným působením nabídky a poptávky po práci 2 SEGER J., HINDLS R.: Statistické metody v tržním hospodářství, Victoria Publishing, Praha

5 určitého druhu. Na základě průměrných mezd lze však sledovat rozdílnou preferovanost jednotlivých odvětví. Nižší mzdová ocenění a tím i nižší prestiž v Ústeckém kraji zaujímá odvětví pohostinství, zemědělství, zdravotnictví, sociálních služeb a školství, což následně způsobuje odchod nejschopnějších odborníků a mladých lidí do jiných odvětví a regionů (nejpreferovanější je hlavní město Praha), kde mají možnost dosahovat vyšších příjmů. Na druhou stranu lze sledovat v Ústeckém kraji i v odvětví s vysokou prestiží z hlediska průměrné mzdy. Tímto odvětvím zůstává již po několik let peněžnictví a pojišťovnictví. Z hlediska zkoumání průměrných nominálních mezd v jednotlivých okresech Ústeckého regionu v letech zaujímá první místo okres Most a to i přes nejvyšší procento nezaměstnanosti v České republice. Lze se domnívat, že na tento stav má největší vliv politika odměňování takových podniků jako jsou např. Chemopetrol Litvínov, a.s. a Česká rafinérská, a.s., naopak nejnižší mzdy lze sledovat v okresu Louny. Tento okres se nachází v blízkosti Prahy, a tak obyvatelé tohoto okresu raději dojíždějí za prací do hlavního města, kde jsou platy v jednotlivých odvětvích až o 30% vyšší. Z vývoje minimálních mezd v České republice lze usuzovat, že částky minimálních mezd se od roku 1991 do roku 1998 zvyšovaly v zásadě v delších časových intervalech. Ovšem od ledna 1999 se výše minimální mzdy zvyšovala až 2x do roka. Minimální mzda od ledna 2003 vzrostla na 6200,- Kč. V závěru je nutno zdůraznit, že mzdová reforma přinesla především volnost pro utváření mzdového systému a prostor pro účinnou kombinaci mzdových forem při odměňování zaměstnanců v podnikatelské sféře. Do jisté míry uvolnila i odměňování v rozpočtové sféře. Mzdových nástrojů lze použít jak pro motivaci zaměstnanců k dosahování dobrých pracovních výsledků, tak i pro jejich stabilizaci v podniku. Z makroekonomického hlediska je nutno zvolit takovou hospodářskou politiku, která bude směřovat k podpoře rychlého a rovnovážného růstu ekonomiky a produktivity práce. Tento postup by mohl umožnit rychlejší mzdové vyrovnání se zeměmi Evropské unie