NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE A JEJICH POZICE JAKO PROJEKTOVÝCH PARTNERŮ

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ekonomika a řízení nestátních neziskových organizací NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE A JEJICH POZICE JAKO PROJEKTOVÝCH PARTNERŮ Non-profit organizations and their position in the capacity of project partners Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. David PÓČ Autor: Tereza STEHLÍKOVÁ Brno, květen 2011

2

3 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: S T E H L Í K O V Á Tereza Ekonomika a řízení nestátních neziskových organizací NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE A JEJICH POZICE JAKO PROJEKTOVÝCH PARTNERŮ Non-profit organizations and their position in the capacity of project partners Zásady pro vypracování Problémová oblast: Nestátní neziskové organizace se v rostoucí míře podílejí na poskytování široké škály vzájemně i veřejně prospěšných aktivit. Pro zajištění činnosti a realizaci svých cílů nestátní neziskové organizace hledají a získávají finanční prostředky z různých zdrojů. Jednou z hlavních moţností zabezpečení financování je v současné době vyuţití potenciálu různých dotačních titulů, kde NNO mohou působit nejen jako příjemci, ale i v důleţité roli projektových partnerů. Jejich role jako projektových partnerů je ale limitována kupříkladu malým kapitálem ke spolufinancování, nedostatečnou organizační a manaţerskou kapacitou, nejednotností akreditačních a dotačních pravidel, případně nerovným postavením oproti veřejnému neziskovému sektoru. Cíl práce: Definovat roli nestátních neziskových organizací jako projektových partnerů včetně identifikace klíčových faktorů ovlivňujících rozhodování organizací o zapojení do projektů v této roli. Postup práce a použité metody: 1.Definování prostoru nestátních neziskových organizací v rámci národního hospodářství. 2.Rozbor terminologie s důrazem na vymezení problémových pojmů. 3.Charakteristika způsobů získávání finančních prostředků. 4.Řízené rozhovory s pracovníky nestátních neziskových organizací. 5.Deskripce vybraných projektů a jejich komparativní analýza. 6.Analýza nestátních neziskových organizací jako projektových partnerů. 7.Syntéza doporučení v oblasti práce soukromých nestátních neziskových organizací na projektech.

4 Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: Rektořík, Jaroslav. Ekonomika veřejného sektoru. 2. vydání. Brno : MU, s. ISBN Škarabelová, Simona. Komunikace a Public Relations. 1. vydání. Brno : MU, s. ISBN Rektořík, Jaroslav - Hyánek, Vladimír - Škarabelová, Simona - Lukášová, Růţena - Winkler, Jiří - Jurajdová, Hana - Fojtíková, Jarmila - Prouzová, Zuzana. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Třetí. Praha : Ekopress, s.r.o., K Mostu 124, Praha 4, s. Není uvedeno. ISBN Ronovská, Kateřina. Spolkové a nadační právo. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. edice učebnic č ISBN Vedoucí bakalářské práce: Mgr. David Póč Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

5 Jméno a příjmení autora: Tereza Stehlíková Název diplomové práce: Nestátní neziskové organizace a jejich pozice jako projektových partnerů Název práce v angličtině: Non-profit organizations and their position in the capacity of project partners Katedra: Hospodářská politika a správa Vedoucí diplomové práce: Mgr. David Póč Rok obhajoby: 2011 Anotace Nestátní neziskové organizace se v rostoucí míře podílejí na poskytování široké škály vzájemně i veřejně prospěšných aktivit. Pro zajištění činnosti a realizaci svých cílů nestátní neziskové organizace hledají a získávají finanční prostředky z různých zdrojů. Jednou z hlavních moţností zabezpečení financování je v současné době vyuţití potenciálu různých dotačních titulů, kde NNO mohou působit nejen jako příjemci, ale i v důleţité roli projektových partnerů. Jejich role jako projektových partnerů je ale limitována kupříkladu malým kapitálem ke spolufinancování, nedostatečnou organizační a manaţerskou kapacitou, nejednotností akreditačních a dotačních pravidel, případně nerovným postavením oproti veřejnému neziskovému sektoru. Cíl práce: Definovat roli nestátních neziskových organizací jako projektových partnerů včetně identifikace klíčových faktorů ovlivňujících rozhodování organizací o zapojení do projektů v této roli. Annotation Non-profit organizations are increasingly involved in providing both a wide range of mutually and public beneficial activities. To ensure implementation of its activities and objectives NPOs seek and receive funding from various sources. One of the main possibilities for securing funding at the present time is the potential of various subsidies, where NPOs can act not only as beneficiaries but also in the important role of project partners. Their role as project partners is limited, for example, by little capital for financing, lack of organizational and managerial capacity, the inconsistency between accreditation and subsidy rules or unequal position compared with the non-profit public sector. Objective: To define the role of NPOs as project partners, including identification of key factors influencing the decisions of the organizations whether to involve in projects in this role. Klíčová slova Nestátní neziskové organizace, nestátní neziskový sektor, financování NNO, partnerství, projektový partner, veřejná prospěšnost, dárcovství Keywords Non-profit organizations, non-profit sector, financing of NPO, partnership, project partner, public beneficial, donation

6 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Nestátní neziskové organizace a jejich pozice jako projektových partnerů vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Davida Póče a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16.května 2011 vlastnoruční podpis autora

7 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Davidu Póčovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování mé bakalářské práce.

8 Obsah Úvod Nestátní neziskové organizace, jejich význam, vývoj a pouţívaná terminologie Terminologie a význam jednotlivých pojmů Důvody pro vznik nestátních neziskových organizací Vývoj nestátního neziskového sektoru v ČR po roce 1990 a jeho právní zakotvení Financování nestátních neziskových organizací Veřejné zdroje Rozpočty institucí veřejné správy Ostatní veřejné zdroje Nepřímé veřejné zdroje Neveřejné zdroje Individuální dárcovství Firemní dárcovství Vlastní příjmy Partnerství a partneři nestátních neziskových organizací Partnerství Partneři z veřejného sektoru Partneři ze soukromého sektoru Pozice nestátních neziskových organizací jako projektových partnerů Současný stav NNO jako projektových partnerů Vlastní projektová činnost Společné projekty Dlouhodobé projekty Lidské zdroje NNO Vymezení pozic NNO jako projektových partnerů NNO v pozici příjemce podpory NNO v pozici poskytovatele podpory Zhodnocení současného stavu NNO pomocí SWOT analýzy Deskripce a komparativní analýza vybraných projektů z hlediska partnerství Deskripce vybraných projektů Komparativní analýza vybraných projektů Projektoví partneři Cíle projektů

9 5.2.3 Náklady na projekty Celkové zhodnocení projektů Doporučení pracovního postupu NNO na projektech Závěr Seznam pouţitých zdrojů Seznam tabulek, obrázků a grafů

10 Úvod Téma této bakalářské práce souvisí s mojí aktivitou a angaţovaností v jedné nestátní neziskové organizaci, na jejímţ vzniku a následně i na jejím řízení se podílím. Projektové partnerství je těsně spjato s financováním těchto organizací, a je tak jedním ze zásadních prvků, bez kterého by nebylo moţné nestátní neziskový sektor a organizace v něm fungující udrţet a rozvíjet. Hlavním rysem a silnou stránkou organizací působících v soukromém neziskovém sektoru je různorodost poskytovaných sluţeb a aktivit spojených s pozitivním přínosem pro společnost. Nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) přispívají ke zkvalitňování občanské společnosti a významně pomáhají i při seberealizaci kaţdého občana. Jsou všude tam, kde se lidé chtějí soukromě angaţovat a nahradit tak neexistující nebo nedostatečně fungující státní instituce. Vyskytují se snad ve všech oblastech lidské činnosti: sociální sluţby, zdravotnictví, školství, ochrana lidských práv, ochrana ţivotního prostředí, odstraňování škod způsobených pohromami, poţární ochrana, sport, kultura, ochrana kulturních památek, volnočasové aktivity dětí a mládeţe, rozvoj komunitního ţivota, ekonomický rozvoj, výzkum a vývoj. Cílem mé práce je identifikovat a popsat pozice nestátních neziskových organizací, ve kterých se jako projektoví partneři nacházejí, okolnosti, které vedou k vytváření projektového partnerství a problémy, se kterými se při své činnosti nestátní neziskové organizace potýkají. Odborná literatura řadí k nestátním neziskovým organizacím mnoho různých subjektů. Ve své práci se omezím na zkoumání čtyř právních forem, které jsou všeobecně povaţovány za jejich základ: občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V první, teoretické části, jsou vysvětleny důleţité pojmy, které se k dané problematice váţí, důvody, proč nestátní neziskové organizace vznikají, kde je jejich prostor v rámci národního hospodářství a jak jsou zakotveny v právním řádu ČR. Dále jsou zevrubně charakterizovány moţnosti financování a označení obvyklých partnerů nestátních neziskových organizací. Druhá, praktická část, je věnována roli nestátních neziskových organizací a vymezení jejich pozic jako projektových partnerů. Následuje komparativní analýza dvou realizovaných projektů, kde je fakticky ukázán obsah práce NNO, smysl jejich činnosti, tvorba a význam partnerství. Závěr praktické části tvoří doporučené pracovní postupy práce NNO na projektech. Pro vypracování této bakalářské práce jsem zvolila následující postupy a metody. V teoretické části vycházím především z prací uznávaných expertů na neziskový sektor: Ing. Vladimíra Hyánka, Ph.D., Mgr. Simony Škarabelové, Ph.D., doc. Ing. Jaroslava Rektoříka CSc. a JUDr. Kateřiny Ronovské, Ph.D. Pro praktickou část zjištění aktuálního stavu vyuţívám internetové stránky veřejných institucí a organizací podporujících činnost NNO. Zdrojem poznatků pro praktickou část práce bude vlastní šetření v terénu pomocí řízených rozhovorů s manaţery a řediteli jednotlivých zkoumaných forem nestátních neziskových organizací doplněný vlastními zkušenostmi z práce v této oblasti a samozřejmě také teoretickou přípravou. 10

11 1 Nestátní neziskové organizace, jejich význam, vývoj a používaná terminologie 1.1 Terminologie a význam jednotlivých pojmů Nestátní neziskové organizace (NNO) tvoří základ občanské společnosti. Zabývají se veřejně prospěšnou činností a jejich zřizovatelem jsou soukromé fyzické nebo právnické osoby. Tyto organizace fungují na základě zakládací smlouvy nebo zřizovací listiny, mají vlastní organizační strukturu se stanovením řídících a kontrolních kompetencí a uplatňují zvláštní způsob financování včetně určitých daňových výhod. Mají dobrovolný charakter, svobodný výběr svých cílů i forem jejich naplňování a jsou autonomní vůči státu. Cílem jejich činnosti není ekonomický zisk a jeho rozdělení mezi vlastníky, ale uskutečňování poslání, za jejichţ účelem jsou zřízeny. Zisk sice tvoří, ale opět jej musí vloţit zpět k rozvoji organizace a k plnění jejích cílů. Běţným prvkem je také účast dobrovolníků cíle těchto organizací jsou často naplňovány právě za pomoci dobrovolnické práce. Intenzita tohoto prvku se u jednotlivých organizací liší. Obecně lze říci, ţe pro většinu pojmů běţně pouţívaných v neziskovém sektoru platí, ţe jsou obtíţně definovatelné a nejsou přesně právně specifikované. NNO nestátní neziskové organizace případně také nevládní, soukromé nebo občanské je všeobecně pouţívaný pojem, který však není nikde v našem právním řádu definovaný. Definice se v ČR v současné době odvozuje od právní formy jednotlivých organizací. Tomu odpovídá např. i vyjádření Ministerstva financí ČR: Do skupiny nestátních neziskových organizací zahrnujeme především občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy. 1 Samotnou definicí pojmu se ale nezabývá. Podobným způsobem, tedy výčtem jednotlivých právních subjektů, se k tomuto staví i další veřejné instituce. Podle Škarabelové NNO vychází z principu sebeřízení společnosti, což představuje schopnost určitého společenství lidí žijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Jde o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých typů nestátních neziskových organizací. Jejich základní právní formy představují v České republice občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti. 2 Mezinárodně uznávaná strukturálně-operacionální definice profesorů Salamona a Anheiera 3 povaţuje za NNO takové organizace, které splňují následujících 5 základních znaků: a) jsou institucializované mají vlastní organizační strukturu a náplň činnosti b) jsou soukromé jsou odděleny od státní správy i samosprávy c) jsou neziskové případně zisk je znovu pouţit výhradně na cíle dané posláním organizace d) jsou samosprávné jsou schopny se sami řídit, mají vlastní postupy i kontrolu svých činností e) jsou dobrovolné pro svoji činnost vyuţívají dobrovolné práce, dary apod. 1 Ministerstvo financí České republiky: Financování neziskových organizací [online], [1] 2 Škarabelová, S.: Centrum pro výzkum neziskového sektoru: Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace [online] [2] 3 SALAMON, L. M. a ANHEIER, H. K.: Definiting the nonprofit sector: A Cross-National Analysis [3] 11

12 Tuto definici vyuţívají, případně z ní vychází prakticky všichni od odborníků zabývajícími se NNO a neziskovým sektorem přes instituce veřejné správy aţ po samotné NNO. Velmi podobná je i situace v Evropské unii; Vajdová říká: Přestože existují obecná kritéria neziskového sektoru, neznamená to, že je v Evropě jednoznačná shoda, které typy organizací do neziskového sektoru patří a které ne. Právní systémy jednotlivých zemí se liší a stejně tak jejich politické a společenské tradice, z nichž neziskový sektor vychází. Jinými slovy, neziskový sektor je v každé zemi trochu jiný a odráží její historii, tradice i současnost. 4 Hlavním problémem právního vymezení pojmu NNO jsou, dle mého názoru, definiční kritéria, která jsou stanovena proto tak obecně a nepříliš detailně, aby umoţnila mezinárodní srovnávání. Tím pádem jsou ale pro běţného uţivatele nepřesná a kaţdá organizace a instituce má potřebu si je upřesnit a vymýšlí svoji podrobnější definici i kritéria, podle kterých pak např. uděluje dotace, finanční podpory, vytváří statistiky apod. Občanská sdružení sdruţení fyzických a právnických osob, která vznikají za účelem realizace společného zájmu. Typickým znakem je členská základna. Registrují se na Ministerstvu vnitra ČR na základě předloţení dvou stejnopisů stanov a návrhu na registraci, podepsaného nejméně třemi členy tzv. přípravného výboru (fyzické osoby). Zakládacím i organizačním dokumentem jsou stanovy. Nejvyšším orgánem je obvykle valná hromada, výkonným pak výbor v čele s předsedou. Nemají povinnost minimálního vkladu. Účelem sdruţení nesmí být sdruţování k výkonu výdělečné činnosti. Existují různé pohledy na problematiku podnikání však nesmí být hlavní činností sdruţení, nejvýše činností doplňkovou. Pokud aktivita naplňuje podmínky ţivnostenského zákona, je nutné získání ţivnostenské oprávnění. Řídí se zákonem č. 83/1990 Sb. o sdruţování občanů. 5 Obecně prospěšně společnosti organizace poskytující obecně prospěšné sluţby všem za stejných podmínek. Zisk nesmí být rozdělován mezi zakladatele nebo zaměstnance, pouţívá se na financování dalších aktivit společnosti. Registrují se na Krajském soudě dle sídla organizace v rejstříku obecně prospěšných společností na základě návrhu na zápis s povinnými přílohami dle zákona. Zakládacím dokumentem je zakládací smlouva/listina, organizačním dokumentem je statut. Statutárním orgánem je správní rada, kontrolním orgánem dozorčí rada a výkonným ředitel. Nemají povinnost minimálního vkladu. Mohou realizovat pouze doplňkovou podnikatelskou činnost, kterou je dosaţeno účinnějšího vyuţití majetku a není přitom ohroţena hlavní činnost poskytování obecně prospěšných sluţeb. Pokud čistý obrat přesáhne 10 mil. Kč nebo pokud získají příspěvky z veřejných rozpočtů minimálně 1. mil. Kč, mají povinnost provádět audit. Výroční zprávu musí vydat vţdy nejpozději k následujícího roku. Řídí se zákonem č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. 6 Nadační fondy účelová sdruţení majetku zřízená za účelem dosahování obecně prospěšných cílů, kterým se rozumí zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělávání, tělovýchovy a sportu. Nezřizují nadační jmění a pro dosaţení účelu smí pouţít veškerý svůj majetek. Registrují se na Krajském soudě dle sídla organizace v rejstříku nadací a nadačních fondů na základě návrhu na zápis s povinnými přílohami dle zákona. Zakládacím dokumentem je nadační/zřizovací listina, organizačním dokumentem je statut. Statutárním orgánem je správní rada, kontrolním orgánem dozorčí rada nebo revizor, fakultativně můţe být 4 Vajdová, T. Pardubický kraj: Zpráva o neziskovém sektoru v České republice [online] [4] 5 Neziskovky.cz: Fakta - Statistika počtu NNO [5] a Zákon č. 83/1990 Sb. o sdruţování občanů 6 Tamtéţ [5] a Zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech 12

13 jmenován ředitel. Mají povinnost sloţit vklad, výše však není stanovena. Podnikatelská činnost je vyloučena kromě specifických případů vyjmenovaných v zákoně. Audit je povinný, pokud majetek nebo úhrn nákladů nebo úhrn výnosů překročí výši 3 mil. Kč. Výroční zprávu musí vydat vţdy nejpozději k následujícího roku. Řídí se zákonem č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. 7 Nadace stejně jako nadační fond jsou i nadace účelovými sdruţeními majetku zřízené za účelem dosahování obecně prospěšných cílů. Liší se tím, ţe mají povinnost sloţit vklad v minimální výši 500 tisíc Kč. (nadační jmění), nadační příspěvky poskytují z výnosů nadačního jmění a z ostatního majetku nadace. V zákoně omezeném rozsahu je jim umoţněn podíl na podnikání akciových společností, ostatní podnikatelská činnost je vyloučena kromě specifických případů vyjmenovaných v zákoně. Audit je povinný vţdy. Řídí se zákonem č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. 8 Hovoříme-li o nestátních neziskových organizacích, nevyhneme se ani pojmům, které jsou s nimi úzce spjaté. Nestátní neziskový sektor můţeme chápat jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům. 9 Výše jsme si jej vymezili jako prostor, v němţ se NNO nacházejí a působí. V médiích, učebnicích a na přednáškách se často mluví o tzv. třetím sektoru, občanském sektoru či občanské společnosti. Všechny tyto pojmy slouţí víceméně jako synonyma pro nestátní neziskový sektor. V uţším slova smyslu se někdy občanská společnost (případně občanský sektor) pouţívá pro vyjádření té části neziskového prostoru, v němţ působí korporace tedy organizace zaloţené na personálním základu, zejména občanská sdruţení, zájmové a profesní organizace. V souvislosti s touto problematikou jsou nejednou skloňovány také pojmy jako veřejný prostor a veřejný zájem. Veřejný prostor je podle Štogra 10 vyhrazený všemu, co se týká veřejnosti. Patří sem vše, co není čistě soukromou věcí nebo chráněným státním tajemstvím. Dostatečná velikost a vyváţenost tohoto prostoru znamená, ţe člověk je chráněn ve svém soukromí a současně se stát příliš nerozpíná a nechává otevřený prostor pro aktivity občanů, spolků neziskového sektoru. Je to důleţité pro zajištění podmínek stability a rozvoje NNO i rovnocenné spolupráce státu, samosprávy a neziskového sektoru. Říci jednoduše, co je veřejný zájem, je značně problematické. Jedna z moţných definic ze sborníku Problémy definování a prosazování veřejného zájmu říká, ţe Veřejný zájem je takovým druhem zájmu, který má nadindividuální charakter. 11 Jsou to společensky uznané cíle a potřeby vzniklé na základě zájmu jednotlivců či skupiny lidí. Veřejné zájmy nemají univerzální platnost. Snad proto je tak obtíţné najít objektivní definici. Jsou poplatné nejen času a místu, závisí také na úhlu pohledu na konkrétní řešený problém: co je zájmem jednoho, jedné skupiny, či části společnosti, nemusí být zájmem všech existuje někdo, určitá část společnosti, pro kterou zvolený veřejný zájem je kolektivním nátlakem. S veřejným zájmem úzce souvisí dva pojmy charakteristické právě pro soukromý neziskový sektor: veřejná prospěšnost a vzájemná prospěšnost. Veřejná a vzájemná prospěšnost se hodnotí podle aktivit organizace. Veřejná prospěšnost je aktivita, z níž mají užitek a prospěch 7 Neziskovky.cz: Fakta - Statistika počtu NNO [5] a Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech 8 Tamtéţ [5] a Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech 9 Škarabelová, S.: Centrum pro výzkum neziskového sektoru: Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace [online] [2] 10 ŠTOGR, Josef: Partnerství a participace, veřejný prostor [6] 11 Kolektiv autorů: Problémy definování a prosazování veřejného zájmu [7] 13

14 občané dané komunity nebo regionu či státu, činnost, která je v souladu s veřejným zájmem, přičemž hledisko výnosnosti je druhořadé. 12. Vzájemně prospěšné organizace tvoří občané se společnými zájmy a soustředí se na uspokojování potřeb svých členů. Tabulka č. 1: Konkrétní příklady veřejné a vzájemné prospěšnosti Sledovaný zájem Typ aktivit Servisní aktivity (poskytování služeb) Advokační aktivity (ovlivňování veřejného mínění) Veřejná prospěšnost Sociální a zdravotní péče Vzdělání Humanitární pomoc, charita Ochrana životního prostředí Ochrana lidských práv Ochrana občanských práv (práva spotřebitelů, apod.) Vzájemná prospěšnost Sport Rekreace Komunitní rozvoj Zájmové spolky Pramen: Frič, P.: Občanský sektor. Praha, CESES 2005, 9 s., upraveno autorkou [9] Odbory Zaměstnavatelské svazy Profesní organizace (svazy) U některých organizací však není hranice mezi vzájemnou a veřejnou prospěšností jednoznačná. Snad i proto není v ČR dosud ustálena definice veřejné a vzájemné prospěšnosti. Tato otázka je řadu let předmětem zájmu a diskuze neziskových organizací a odborníků zabývajících se problematikou neziskového sektoru. Jak uvádí Hyánek 13, jedním z hlavních důvodů, proč neziskové organizace usilují o zákonné ukotvení pojmu veřejné prospěšnosti, je přístup k veřejným prostředkům. Lze si poměrně dobře představit situaci, kdy státem oficiálně uznané veřejně prospěšné organizace mohou mít nejen vyšší společenskou prestiţ, ale především výhodnější dotační podmínky a daňové úlevy neţ organizace pouze vzájemně prospěšné. V současné době se problematikou veřejné prospěšnosti vláda zabývá, jak píše ECONNECT, informační servis pro NNO: 24. května 2010 vláda schválila věcný záměr zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Cílem je zajištění nové kvality soukromých právnických osob, které poskytují veřejně prospěšné sluţby a vykonávají veřejně prospěšné činnosti. Návrh věcného záměru zákona o statusu veřejné prospěšnosti dbá na zvýšenou ochranu finančních prostředků ze státního rozpočtu, které jsou formou dotací na veřejně prospěšné aktivity poskytovány. Právnická osoba získá statut veřejné prospěšnosti po zápise do veřejného rejstříku, který povedou příslušné rejstříkové soudy. Paragrafované znění zákona o statusu veřejné prospěšnosti má být vládě předloţeno do 31. prosince Důvody pro vznik nestátních neziskových organizací Historie nestátního neziskového sektoru je velmi dlouhá a velmi různorodá. Počátky lze spatřovat ve vzniku řemeslnických cechů ve středověku, další vývoj pak v období obrozeneckého hnutí, kdy vznikaly různé vlastenecké spolky, přes rozkvět občanské společnosti za první republiky aţ po útlum během 2. světové války a následného totalitního období. Dnes je neziskový sektor celosvětově uznávanou a dynamicky se rozvíjející oblastí. V ČR došlo k jeho rozmachu po pádu totality v roce Je tedy jiţ více neţ 20 let nedílnou součástí českého národního hospodářství a podle statistických údajů je stále na vzestupu. Zvyšující se počet NNO představuje nejen větší společenský vliv, ale i nezanedbatelnou ekonomickou sílu. 12 MALINA, Josef a DOHNALOVÁ, Marie: Slovník antropologie občanské společnosti [8] 13 HYÁNEK, Vladimír: Ekonomika neziskových organizací [10] 14 ECONNECT: informační servis pro NNO Právní servis [online], Zkráceno a upraveno autorkou [11] 14

15 Obrázek 1: Členění národního hospodářství Národní hospodářství Ziskový (tržní) sektor Neziskový (netržní) sektor Veřejný sektor Nestátní sektor Sektor domácností Pramen: Hyánek, V., Ekonomika neziskových organizací, 2004, kapitola 1, [10] Dle Hyánka 15 mezi jednotlivými oblastmi národního hospodářství existují četné vazby a finanční toky. NNO navíc vytvářejí jak vztahy mezi lidmi navzájem, tak i mezi lidmi a institucemi. Pro vymezení prostoru NNO v národním hospodářství a současně pro pochopení sloţitosti a bohatosti vzájemných vztahů mezi veřejností, NNO a ostatními segmenty národního hospodářství slouţí jako názorná pomůcka tzv. Pestoffův trojúhelník. Jedná se o ucelené členění, které zohledňuje způsob uspořádání (formální nebo neformální), cíl organizace (zisk nebo jiný cíl neţ zisk) a způsob vlastnictví (veřejný nebo soukromý), jak uvádí Rektořik 16. Obrázek 2: Tříparametrové členění organizací národního hospodářství (Pestoffův trojúhelník) Pramen: Rektořík, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, 2007, s. 24 [12] 15 HYÁNEK, Vladimír: Ekonomika neziskových organizací [10] 16 REKTOŘÍK, J. a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru [12] 15

16 K vymezení sektoru nestátních neziskových organizací můţeme přistoupit z několika různých pohledů. Odborná literatura, např. jiţ zmiňovaný Hyánek 17 a shodně i internetové zdroje jako např. Institut komunitního rozvoje 18, zmiňují následující: a) Podle oblasti působení Systémů klasifikace podle předmětu či oblasti působení je celá řada. Pro představu zde uvádím Mezinárodní klasifikaci neziskových organizací ICNPO: 1. Kultura, sport a volný čas 2. Vzdělávání a výzkum 3. Zdravotnictví 4. Sociální sluţby 5. Ţivotní prostředí 6. Komunitní rozvoj a bydlení 7. Občanskoprávní osvěta a politická organizace 8. Dobročinnost 9. Mezinárodní aktivity 10. Náboţenství a církve 11. Odbory a profesní spolky 12. Ostatní, nespecifikované b) Podle globálního charakteru poslání 1. Organizace vzájemně prospěšné typicky se jedná o členské organizace, uspokojují potřeby, zájmy a prospěch svých členů, např. vyvíjením politické, náboţenské, kulturní nebo sportovní činnosti. 2. Organizace veřejně prospěšné zaměřují se na uţitek osob vně organizace, jsou zaloţené za účelem plnění poslání vedoucí k uspokojení potřeb veřejnosti. V praxi je přesné odlišení vzájemné a veřejné prospěšnosti značně obtíţné, protoţe oba typy se v realitě prolínají, a to i v rámci jedné organizace. Uţ jen samotný pojem veřejné prospěšnosti je často velmi diskutovaným problémem, jak bylo jiţ výše řečeno. c) Podle právní normy Rozhodujícími právními formami, které tvoří základ nestátního neziskového sektoru, jsou: 1. Občanská sdruţení jsou zřizována a řídí se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů 2. Nadace a nadační fondy jsou zřizovány a řídí se zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech 3. Obecně prospěšné společnosti jsou zřizovány a řídí se zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech 4. Církve a náboţenské společnosti jsou zřizovány církvemi a náboţenskými společnostmi podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboţenských společnostech Vzhledem k tomu, ţe je toto vymezení dáno zákonem, je nejjednoznačnější, a proto budu dále ve své práci, v případě potřeby, pouţívat převáţně toto členění. Nadále se zaměřím na občanská sdruţení, nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti, jejichţ 17 HYÁNEK, Vladimír: Ekonomika neziskových organizací [10] 18 Institut komunitního rozvoje: Neziskové organizace [online] [13] 16

17 fungování a financování je podobné a srovnatelné na rozdíl od církví a náboţenských společností, jejichţ zapracování by přesáhlo rozsah této práce. Právnické osoby neziskového sektoru, jak píše Ronovská 19, se vyznačují především tím, ţe mají buď personální, nebo majetkový základ. V případě, kdy dochází ke spojení více osob za společným cílem a tyto osoby se stávají členy organizace, jedná se o tzv. korporaci, jejímţ hlavním znakem je osobní personální základ. Vývojově mladší neţ korporace je nadace. Nadace je účelové zřízení majetku a její podstatu tvoří určitý majetkový základ, který je zřizovatelem určen k obecně prospěšnému cíli. Obrázek 3: Schematický přehled právnických osob neziskového sektoru Nadace Fondy (státní, veřejnoprávní) Ústavy (příspěvkové organizace, apod.) Veřejný sektor Územní samosprávné celky (kraje, obce) Korporace Zájmové organizace (Profesní komory, apod.) Právnické osoby neziskového sektoru Ostatní organizace (Veřejné vysoké školy, apod.) Soukromý sektor Nadace Korporace Nadace, nadační fondy Ústavy obecně prospěšné společnosti Občanskoprávní (sdružení, církve, politické strany) Obchodněprávní (v.o.s., a.s., k.s., s.r.o., družstvo) Pramen:Ronovská, K.: Spolkové a nadační právo, 2009, kapitola 1.3, [14] Pro úplnost je třeba dodat, ţe uvedený výčet není zdaleka konečný a ţe jakoukoliv neziskovou organizaci můţeme zařadit a popsat pomocí všech uvedených přístupů. Nejčastějšími a nejvýznamnějšími důvody zaloţení NNO jsou sociální, politické a ekonomické změny v prostředí kolem nás. NNO vnímají nové, neuspokojené potřeby obyvatelstva a snaţí se na ně reagovat dříve, neţ je objeví neziskový veřejný sektor, respektive instituce veřejné správy. Ekonomové vnímají třetí sektor jako institucionální odpověď na nedostatky státu a trhu. Když hovoří o státu, poukazují na jeho oslabenou schopnost uspokojit požadavky různých menšin na 19 RONOVSKÁ, Kateřina: Spolkové a nadační právo [14] 17

18 poskytování veřejných statků. Když mají na mysli trh, poukazují na informační asymetrii mezi producentem a konzumentem, ve které neziskový sektor působí jako důvěryhodnější partner, protože jeho cílem není dosáhnout zisk. Politologové zase zdůrazňují zprostředkovatelskou roli třetího sektoru působícího v prostoru mezi státem a trhem. Nekorporativistické teorie vnímají třetí sektor jako nárazníkovou zónu mezi státem a společností, která zmírňuje sociální napětí a politické konflikty. 20 K nejdůleţitějším funkcím NNO patří: 1. Participativní funkce neziskové organizace jako ochránce, obhájce jednotlivců či skupin a jejich zájmů. Lidé se sdruţují na základě svých zájmů do organizací a jejich prostřednictvím se pak snaţí prosazovat svoje představy, poţadavky, potřeby, případně řešit společné problémy. 2. Servisní funkce neziskové organizace poskytují sluţby těm skupinám obyvatel, které své potřeby a zájmy nemohou uskutečnit jinde. Jedná se zejména o zachování a rozvoj různorodosti kulturní a etnické identity obyvatelstva; poskytování sluţeb a veřejných statků, které nejsou zabezpečovány státem (nejsou poskytované hromadně, ve velkém, celoplošně) ani trhem (nejsou ziskové). Jde především o sluţby humanitární, sociální, ale často i vzdělávací, informační, právnické; společenskou integraci, kdy se jednotlivci nebo skupiny jednotlivců prostřednictvím neziskových organizací začleňují do společenského ţivota; prevenci a řešení konfliktů - zejména konfliktů týkajících se etnických a rasových skupin. Díky uţšímu kontaktu, vlastnímu vnitřnímu přesvědčení a menší míře omezení dané přesnými pravidly a normami, poţívají pracovníci NNO často větší důvěry neţ státní zaměstnanci a tím zaznamenávají i více úspěchů. 3. Rozmnoţování společenského bohatství vzhledem k aktivní a dobrovolné účasti samotných občanů v NNO, mohou tyto organizace lépe a rychleji reagovat na aktuální potřeby a problémy. Vznikají nové strategie a nové koncepce řešení komplikovaných situací. Neopomenutelným přínosem jsou hodnoty, které se díky dobrovolnické a aktivní práci v NNO kultivují: solidarita, dobročinnost, altruismus, obětavost a zodpovědnost. 4. Kontrolní funkce NNO dohlíţejí na dodrţování demokratických pravidel, poskytují ochranu před mocenskou represí a obhajobu lidských práv. 1.3 Vývoj nestátního neziskového sektoru v ČR po roce 1990 a jeho právní zakotvení Zatímco před rokem 1989 občanský neziskový sektor v podstatě neexistoval, po roce 1990 dochází v souvislosti se změnami ve společnosti k jeho bouřlivému vývoji. Dle Ronovské 21 se na začátku 90. let projevil veliký zájem o vytvoření fungujícího třetího sektoru a v naší zemi začaly spontánně vznikat různé neziskové organizace. Bylo třeba tuto nepřehlednou situaci okamţitě řešit a vytvořit těmto organizacím právní rámec. V důsledku absence jakékoliv právní úpravy, která by zaručovala právo na svobodu sdruţování, byl v roce 1990 prozatímně přijat zákon 83/1990 Sb. o sdruţování občanů a umoţnil tak vznik soukromoprávních korporací (spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a občanská sdruţení). Přestoţe byl a je tento zákon povaţován za provizorium, je v platnosti dodnes. Přechodně byl také přijat zákon č. 103/1990 Sb., který navrátil do našeho právního řádu institut nadace jako účelového majetkového fondu. Ke 20 Institut komunitního rozvoje: Neziskové organizace [online] [13] 21 RONOVSKÁ, Kateřina: Spolkové a nadační právo [14] 18

19 stabilizaci nadačního práva došlo aţ v roce 1997 schválením zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, který zakotvuje dva specifické typy zaloţené na majetkovém substrátu nadace jako silná fondová právní forma vyznačující se dlouhodobou, trvalou existencí a nadační fond, který má spotřebitelskou povahu a je povaţovaný na slabou fondovou právní formu. Obecně prospěšné společnosti měly původně nahradit příspěvkové organizace, a v českém právním řádu se objevily v roce 1995 na základě zákona č. 248/1995 Sb. V současnosti však oproti prvotnímu záměru existují jako alternativa k příspěvkovým organizacím, coţ přináší jisté nerovnosti v postavení těchto subjektů. V platném právním řádu ČR v současnosti není a v dohledné době ani nebude zákonná norma, která by zastřešovala NNO jako celek. Jediným funkčním orgánem na celostátní úrovni, který se zabývá vytvářením vhodného prostředí pro NNO, je Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO) - je stálý poradní, iniciativní a koordinační orgán vlády České republiky. Byla zřízena roku 1992 jako Rada pro nadace a v roce 1998 byla transformována do současné podoby. 22 Vývoj nestátního neziskového sektoru v ČR v letech ilustrují grafy č. 1 aţ 3. Graf 1: Vývoj počtu NNO v letech Vývoj počtu NNO Občanská sdružení Nadační fondy Nadace Obecně prospěšné společnosti Pramen: Neziskovky.cz: Fakta - Statistika počtu NNO [5] 22 Vláda České republiky: Nestátní neziskové organizace [online] [15] 19

20 Graf 2: Vývoj počtu NNO v letech bez občanských sdružení Vývoj počtu NNO bez občanských sdružení Nadace Nadační fondy Obecně prospěšné společnosti Pramen: Neziskovky.cz: Fakta - Statistika počtu NNO [5] Z výše uvedených grafů je jasně patrný zvyšující se počet NNO během sledovaného období, a to zejména občanských sdruţení, která jsou jednoznačně nejpouţívanější formou pro NNO v ČR. Primárním účelem občanských sdruţení by měla být především zájmová a vzájemně prospěšná činnost - tedy sdruţování se a naplňování společných cílů a hodnot. Praxe ukazuje, ţe díky jednoduchosti vzniku i následné správě a financování tohoto typu organizace, je tato forma oblíbená a vyuţívána i pro účely obecně a veřejně prospěšné, kde by se mělo vyuţívat jiných forem organizací (o.p.s., nadační fond) a nezřídka se objevují i případy zneuţití pro účely čistě ziskové. Hlavním důvodem je především současná platná úprava právního postavení občanských sdruţení (Zákon č. 83/1990 Sb.), která je oproti evropským standardům velmi měkká aţ nedostatečná. Tomuto zákonu je zejména vytýkáno, ţe díky negativnímu vymezení působnosti je značně obecný a má tak široké spektrum aktivit, nezakazuje ani nijak významně neomezuje podnikání pro získání prostředků na činnost o. s., má neveřejný rejstřík vedený Ministerstvem vnitra ČR a zcela chybí zajištění ochrany práv třetích osob, jak konstatuje Ronovská 23. Spolu s porevolučním rozmachem občanských sdruţení dochází i k rozšíření nadací. Původní nesystematické a nevyhovující zařazení nadací do hospodářského zákoníku a především kusost a přílišný liberalismus této právní úpravy mělo pro nadace značné negativní důsledky - časté zneuţívání nadačního institutu vedlo ke ztrátě důvěry veřejnosti v poctivost těchto subjektů. Určitou nápravu přinesl zákon č. 227/1997 Sb., který poměrně přísně omezuje pouţití majetku nadačních subjektů a jasně stanovuje dvě základní funkce: akumulační - shromaţďování a rozmnoţování majetku a distributivní - v souladu s naplňováním obecně prospěšných cílů daného subjektu, rozdělování třetím osobám. Nadace a nadační fondy jsou podle tohoto zákona účelová sdruţení majetku vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů 24. Graf č. 2 vykresluje právě popsanou skutečnost, kdy díky zákonu č. 227/1997 Sb. došlo k zamezení zneuţívání nadační formy: v roce 1997 bylo registrováno 5238 nadací a koncem roku 1998 to bylo pouhých RONOVSKÁ, Kateřina: Spolkové a nadační právo [14] 24 Tamtéţ [14] 20

21 Nadace měly moţnost se do konce roku 1998 přeregistrovat, pokud však nesplnily podmínky zákona, zanikly. Jak bylo výše řečeno, obecně prospěšné společnosti měly nahradit příspěvkové organizace, k čemuţ nedošlo a nyní fungují oba typy organizací vedle sebe a do značné míry si konkurují, protoţe obojí poskytují obecně prospěšné sluţby a sledují dosaţení obecného blaha. Na rozdíl od příspěvkových organizací, jejichţ zřizovatelem je stát, kraj nebo obec, jsou obecně prospěšné společnosti soukromoprávním subjektem s majetkovým základem. Popsanému vývoji v neziskovém sektoru po roce 1990 odpovídá i současná situace, kterou dokresluje graf. č. 3 Graf 3: Rozložení dle jednotlivých forem NNO v roce 2010 Rozložení dle jednotlivých forem NNO v roce %2% 2% 95% Občanská sdružení Nadace Nadační fondy Obecně prospěšné společnosti Pramen: Neziskovky.cz: Fakta - Statistika počtu NNO [5] 21

22 2 Financování nestátních neziskových organizací Rozsah i kvalitu poskytovaných sluţeb nestátních neziskových organizací ovlivňují finanční zdroje. Pro NNO je velice důleţité udrţení vlastní nezávislosti na ostatních skupinách. To je jeden z nevýznamnějších důvodů, proč NNO zajišťují financování svých projektů napříč širokým spektrem moţných zdrojů. Tomuto systému se říká vícezdrojové financování a většina NNO jej vyuţívá. Vícezdrojové financování současně umoţňuje organizacím dlouhodobé fungování, diverzifikovat riziko, pomáhá překonávat krizové situace spojené například s výpadkem některého partnera a v současné době jiţ je v obecném povědomí NNO. Podle původu finančního zdroje, můţeme moţnosti financování NNO rozdělit na veřejné, neveřejné zdroje a vlastní příjmy. 2.1 Veřejné zdroje K veřejným zdrojům, kterými je moţné při splnění určitých, předem stanovených podmínek poskytnout finanční prostředky nestátním neziskovým organizacím, patří: - Rozpočty institucí veřejné správy - Státní fondy ČR - Grantová agentura ČR - Fondy EU - Nadační investiční fond Rozpočty institucí veřejné správy Jedná se zde o státní rozpočet a rozpočty územní samosprávy krajů a obcí. Rozdělování zdrojů ze státního rozpočtu se řídí zásadami pro poskytování dotací ze státního rozpočtu NNO. Kraje a obce mají vlastní akreditační pravidla, kterými řídí distribuování financí do NNO. Všechny instituce veřejné správy však pro tyto účely mohou vyuţít těchto nástrojů: a) Dotace z rozpočtů institucí veřejné správy Bezesporu objemově největším veřejným finančním zdrojem NNO z rozpočtů institucí veřejné správy (státní správy a samosprávy) jsou dotace. Dotace udělují ministerstva, krajské a obecní úřady a fondy ustavené institucemi veřejné správy. Mechanismus dotační politiky na státní úrovni je nejednotný a neprovázaný s financováním z veřejných zdrojů na krajské a místní úrovni, jak vyplývá ze zprávy Zhodnocení koncepce podpory rozvoje neziskového sektoru Státní dotační politika se uskutečňuje prostřednictvím tzv. veřejných výdajových programů, které vyhlašují a jsou za ně odpovědná jednotlivá ministerstva (poskytovatel dotace). Kaţdoročně jsou vyhlašovány Hlavní oblasti dotační politiky vůči NNO, na které je moţné ţádat o poskytnutí dotace. Stát v rámci těchto oblastí podporuje především ty NNO, jejichţ činnost je pro něj potřebná a výhodná (např. v oblasti školství, sociální nebo péče o zdravotně postiţené). Dotace jsou udělovány na základě výběrového řízení, jsou poskytovány konkrétní organizaci na konkrétní projekt výhradně na jeden kalendářní rok a není na ně právní nárok. Dotace se poskytují podle 7 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech: - Občanským sdruţením - Obecně prospěšným společnostem 25 Vláda České republiky: Zhodnocení koncepce podpory rozvoje neziskového sektoru [online] [16] 22

23 - Církevním právnickým osobám - Dalším právnickým osobám, zaloţeným nebo zřízeným k poskytování zdravotních, vzdělávacích a sociálních sluţeb Od roku 1999 nejsou státní dotace poskytovány nadacím a nadačním fondům. Dotační tituly, dotační programy, granty apod. vyhlašují kaţdoročně i kraje a obce. Kaţdý subjekt přistupuje k financování NNO rozdílným způsobem, stanovuje různé podmínky, systém není jednotně organizovaný. Z krajských a obecních dotačních titulů nejsou na rozdíl od státních dotací vyloučeny nadace a nadační fondy. Informace o vyhlašovaných moţnostech poskytnutí dotace se hledají obtíţně a pro běţného uţivatele je dost náročné se v těchto podmínkách zorientovat. b) Veřejné zakázky Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách upravuje druhy a postupy při zadávání veřejných zakázek; druhy zadávacích řízení (otevřené, uţší, jednací s a bez uveřejnění); soutěţ o návrh; dohled nad dodrţováním tohoto zákona a dále téţ podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů. Při splnění vypsaných podmínek se NNO mohou této soutěţe zúčastnit spolu s ostatními typy organizací. c) Smlouvy o poskytování sluţeb (kontrakt, licence) Instituce veřejné správy vypisují výběrová řízení, s jejichţ pomocí hledají správné partnery pro poskytování sluţeb většinou se jedná o sluţby v oblasti sociální, zdravotní, vzdělávací. Podobně jako u dotací nebo veřejných zakázek musí NNO splnit předem stanovené podmínky. d) Na základě zákona (církve, soukromé školy, politické strany) Některé činnosti jsou dotovány na základě zákona. V našem případě se jedná o soukromé školy. Při splnění určitých zákonem stanovených podmínek existuje pro některé typy NNO nárok na prostředky ze státního rozpočtu ve výši 50 80% tabulkových nákladů Ostatní veřejné zdroje a) Fondy EU Velmi významnými finančními partnery jsou, zvláště od vstupu ČR do EU, strukturální fondy EU. Česká republika má sjednáno 26 operačních programů, přes které se dostávají tyto zdroje k NNO. Vzhledem k tomu, ţe kaţdý program má vlastní dotační podmínky včetně termínů, kdy přijímá ţádosti od NNO, je značně obtíţné se v tom orientovat. Dotace mohou v některých případech dosahovat aţ 100% nákladů na projekt. Podmínky pro poskytnutí dotací z těchto fondů jsou však velmi přísné a samotná realizace je administrativně náročná. O určitých komplikacích v tomto směru se zmiňuje i Vajdová: Vstup do EU otevřel prostor pro uplatňování principu partnerství a pro zapojení NNO do plánování a rozhodování. Partnerství však není bez nákladů. Zástupci NNO v procesu naplňování operačních programů musí být financováni svou domovskou organizací a jejich činnost v pracovních skupinách tak je plně závislá na finanční situaci jejich organizace Vajdová, T. Pardubický kraj: Zpráva o neziskovém sektoru v České republice [online] [4] 23

24 b) Státní fondy ČR Státní fondy ČR jsou právnickými osobami, které sdruţují majetek z určitého zdroje ke konkrétnímu uţití. Následně jsou tyto peníze přerozdělovány podle toho, za jakým účelem byl státní fond zřízen. K významnějším poskytovatelům finanční podpory NNO patří Státní fond ţivotního prostředí ČR, Státní fond rozvoje bydlení ČR a Státní fond kultury ČR. Finanční podpory jsou vesměs poskytovány formou dotace, půjčky nebo příspěvku na úhradu úroků. c) Grantová agentura ČR Grantová agentura ČR 27 byla stanovena zákonem za účelem financování základního vědeckého výzkumu v pěti oborech: technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy, společenské vědy a zemědělské vědy, a to prostřednictvím peněţitých grantů v trvání 1 aţ 5 let. Kaţdoročně je vyhlašována soutěţ, témata projektů si volí sami navrhovatelé. Řešitel projektu je povinen kaţdý rok podávat dílčí zprávu o průběhu grantu a po ukončení závěrečnou zprávu. d) Nadační investiční fond Zvláštní zdrojem finanční podpory NNO je Nadační investiční fond (NIF), který byl zřízen 1991 zákonem za účelem podpory nadací. Vláda pro tento fond vyčlenila 1% akcií z druhé vlny kupónové privatizace a ve 2 etapách v letech 1999 a 2001 jej rozdělila na základě výběrového řízení celkem 73 nadacím. Tyto finanční příspěvky mohly nadace pouţít pouze na navýšení svého nadačního jmění a mají povinnost z těchto výnosů kaţdoročního grantování ostatních NNO v dané oblasti Nepřímé veřejné zdroje Vedle těchto výše zmíněných zdrojů, které povaţujeme za zdroje přímé tedy takové, ze kterých mají neziskové organizace přímý uţitek, je třeba se zmínit i zdroje nepřímé, které také slouţí jako podpora NNO. K těmto nepřímým zdrojům řadíme: a) daňové úlevy na základě darovací smlouvy si můţe dárce odečíst hodnotu daru ze svého daňového základu. Fyzické osoby postupují podle 15 odst. 1, zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu a hodnota daru musí přesáhnout 2% základu daně nebo dosáhnout minimálně 1.000,-Kč a maximálně lze uplatnit 10% daňového základu. Právnické osoby postupují podle 20, odst. 8 téhoţ zákona a hodnota daru musí dosáhnout minimálně 2.000,-Kč a maximálně 5% ze základu daně. b) osvobození od poplatků - dle zákona 634/2004 Sb. o správních poplatcích je většina neziskových organizací osvobozena od poplatku za ověřování kopií a podpisů a dále za zápis a změny v rejstřících, výpisy z rejstříků a katastrů. 2.2 Neveřejné zdroje Za neveřejné zdroje financování NNO se povaţují všechny dary, finanční podpory, granty ostatní pomoci od všech subjektů ze soukromého sektoru jak ziskového, tak i neziskového. I tyto neveřejné zdroje lze blíţe specifikovat a rozdělit. 27 Grantová agentura České republiky: Obecné info o GA ČR [online] [17] 24

25 2.2.1 Individuální dárcovství Historie individuálního dárcovství u nás je od dob první republiky poměrně silně zakořeněná, kdy dárcovství bylo i pro střední vrstvy dobrým zvykem a společenským bontonem. Na tuto tradici navázala po čtyřicetileté přetrţce způsobené komunistickou érou nová občanská společnost po roce Z řady sledování a výzkumů z posledních let říká Jiří Jeţek je patrný silný nárůst individuálního filantropického chování. Můžeme zaznamenat zejména neobyčejný nárůst drobných dárců, přispívajících příležitostně (přírodní katastrofy a humanitární tragédie) - zásadní roli zde sehrávají masmédia. Také další veřejné sbírky dlouhodobějšího charakteru umožňují nejširší veřejnosti podpořit svým finančním darem potřebné (nejčastěji děti, lidi nemocné a s handicapem). Jejich společným jmenovatelem je nárazové zprostředkování konkrétního problému, často ve spojení s emotivními prvky. Na oba výše zmíněné případy reaguje dárce většinou bezprostředně, jednoduše a přímo. 28 Kromě přímých finančních či materiálních darů jednotlivci konkrétním nestátním neziskovým organizacím, formou individuálního dárcovství jsou: a) Veřejné sbírky jsou jednou z moţností individuálního dárcovství NNO. Nejčastěji se tak přispívá na konkrétní projekt dané neziskové organizace. Veřejnou sbírkou podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Sbírku je oprávněna konat pouze právnická osoba. Sbírku lze realizovat několika způsoby shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu, sběracími listinami, pokladničkami, prodejem předmětů, prodejem vstupenek, či pronájmem telefonní linky. 29 b) Vedle veřejných sbírek přispívají k nárůstu individuálního dárcovství také dárcovské SMS (DMS), které si získali u občanů oblibu zejména díky jednoduchosti, rychlosti, cílenosti a průhlednosti Firemní dárcovství Nejčastěji firmy podporují významné projekty v místě, kde působí: prestiţní sportovní nebo kulturní akce, případně aktivity, které souvisí s jejich činností. Firmy se rády prezentují na projektech, které jim mohou přinést publicitu a kladné reakce veřejnosti. Ţivnostníci, malé a střední firmy raději a častěji poskytují podporu, jsou-li o ni poţádány osobně a vědí-li, jak mají být jejich peníze vyuţity. Pozitivně působí, a pro dlouhodobější spolupráci je to i ţádané, mají-li firmy zpětnou vazbu. Z různých výzkumů můţeme vidět, ţe firmy nejvíce podporují oblastí sociální, zdravotní, kulturu a vzdělávání. Nejméně podporovanou oblastí je naopak ţivotní prostředí. Z cílových skupin se největší přízni těší děti a handicapovaní lidé, následovaní sportovci. Nejméně firmy podporují bezdomovce a etnické menšiny. 28 Jeţek, J. Neziskovky.cz: Nesnesitelná lehkost daru [online] [18] 29 Neziskovky.cz: Fakta - dárcovství [online] [19] 25