Analýza potenciálu zavedení programu EMAS ve veřejném a neziskovém sektoru v ČR

Transkript

1 1 Analýza potenciálu zavedení programu EMAS ve veřejném a neziskovém sektoru v ČR Březen 2011 Tato publikace byla vytvořena za finanční podpory SFŽP ČR a MŽP. Publikace je výstupem projektu Manažer EMAS ve veřejné správě a neziskovém sektoru.

2 2

3 3 ABSTRAKT, ZPRACOVATEL ANALÝZY Abstrakt Tato analýza se zaměřila na identifikaci specifik veřejného a neziskového sektoru s ohledem na zavedení systému EMAS a identifikaci překážek, které brání většímu prosazení EMAS ve veřejném a neziskovém sektoru v ČR. Analýza byla zpracována v rámci projektu Manažer EMAS ve veřejné správě a neziskovém sektoru. Projekt je realizován Centrem inovací a rozvoje. Obecným cílem projektu je zvýšit informovanost a prosazování programu EMAS ve veřejném a neziskovém sektoru a usnadnit tak zavádění environmentálního systému řízení dle požadavků programu EMAS. Program EMAS je účinným a univerzálním dobrovolným nástrojem ochrany životního prostředí využitelným v různých typech organizací, přesto povědomí o EMAS není v současné době příliš veliké a žádná studie či analýza na téma povědomí o EMAS a jeho využití ve veřejné správě a neziskovém sektoru ČR není dostupná. Zpracovatel analýzy Centrum inovací a rozvoje (CIR) bylo založeno v březnu 1995, ale svou činnost započalo již před založením. Naše hlavní aktivity směřují do oblastí, jakou jsou ochrana životního prostředí, prevence znečišťování, ekologie, ekologie odpadového hospodářství, environmentální technologie, inovace výrobků a služeb, environmentální vzdělávání a systémy řízení. Společným cílem všech projektů a činností realizovaných Centrem inovací a rozvoje je přispět k šíření a rozvíjení možností dosažení udržitelného rozvoje, jehož součástí je kromě ochrany životního prostředí také ekonomická prosperita a sociální odpovědnost. CIR není konzultační společností nabízející hotové poradenské produkty v praxi. Pro potřeby našich partnerů vyvíjíme nové nástroje a strategie v oblasti environmentálního managementu, firemního vzdělávání i environmentálně šetrných technologií. Nabízíme přístup k inovacím, které jsou hybnou silou dynamického vývoje z hlediska ekonomického i společenského. Projekt Manažer EMAS, v rámci něhož byla tato analýza zpracována, se zaměřuje na vytvoření a otestování metodiky zavádění EMAS pro oblasti s významnými nepřímými environmentálními dopady: na sektor veřejné správy (např. samosprávy obcí, správy národních parků) a neziskový sektor (neziskové organizace aktivní v oblasti ochrany životního prostředí ale i např. některá sociální či zdravotnická zařízení). Více informací o projektu

4 4 OBSAH OBSAH 1. ÚVOD FORMULACE A HLAVNÍ CÍLE SWOT ANALÝZY SWOT ANALÝZA VSTUPY RÁMCOVÉ POLITIKY A STRATEGIE VE VZTAHU K EMAS PRÁVNÍ RÁMEC A KOMPETENCE V OBLASTI EMAS ORGANIZACE VE VEŘEJNÉM A NEZISKOVÉM SEKTORU A JEJICH POTENCIÁL ZAVEDENÍ EMAS INFORMAČNÍ PODPORA PROGRAMU EMAS V ČESKÉ REPUBLICE POROVNÁNÍ EMAS A ISO SPECIFICKÉ ENVIRONMENTÁLNÍ DOPADY A ENVIRONMENTÁLNÍ NÁKLADY ORGANIZACÍ VE VEŘEJNÉM A NEZISKOVÉM SEKTORU EMAS VE VZTAHU K DALŠÍM METODÁM ŘÍZENÍ ORGANIZACE, KOMPATIBILITA EMAS S JINÝMI SYSTÉMY MANAGEMENTU NÁKLADY NA ZAVÁDĚNÍ EMAS A AKTUÁLNÍ FINANČNÍ PODPORA ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ZAVEDENÍ EMAS PRO VEŘEJNÝ A NEZISKOVÝ SEKTOR VAZBA EMAS NA PRÁVNÍ PŘEDPISY A DALŠÍ DOKUMENTY SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU VE VEŘEJNÉM A NEZISKOVÉM SEKTORU OPROTI PODNIKATELSKÉMU SEKTORU MATICE SWOT ANALÝZY - VÝSTUPY ZÁVĚR...25

5 5 SEZNAM POJMŮ A ZKRATEK Seznam pojmů a zkratek Balanced Scorecard CAF CENIA ČIA EFQM EMAS EMS Environmentální aspekt Environmentální dopad EVVO Metoda řízení organizace, která vytváří vazbu mezi strategií a operativními činnostmi s důrazem na měření výkonnosti Common Assessment Framework - nástroj řízení kvality, speciálně vytvořený pro podmínky organizací veřejného sektoru Česká informační agentura životního prostředí Český institut pro akreditaci Model excelence EFQM je praktickým nástrojem zejména pro sebehodnocení organizace ve všech oblastech její činnosti Eco--management and audit scheme environmentální řízení podniků a audit Environmental management systems - systémy environmentálního managementu Prvek činností, výrobků nebo služeb organizace, který má nebo může mít dopad na životní prostředí Jakákoli změna životního prostředí jak negativní, tak pozitivní, zcela nebo částečně vyplývající z činností, výrobků nebo služeb organizace Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta MA21 Místní agenda 21 MŽP SFŽP Ministerstvo životního prostředí ( Státní fond životního prostředí (

6 6

7 7 ÚVOD, FORMULACE, 1. Úvod Program EMAS byl v České republice uveden formou Usnesení vlády České republiky č. 466/1998 o schválení Národního programu zavedení systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí. Druhým dokumentem zavedeným usnesením vlády byla Pravidla k zavedení EMAS. V současné době jsou v platnosti aktualizované verze zmíněných dokumentů. Ty byly vytvořeny na základě Usnesení vlády České republiky č. 651/2002 o aktualizaci Národního programu zavedení systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (Aktualizovaný program EMAS). Aktuální podoba požadavků na systém řízení dle EMAS vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (tzv. EMAS III). 2. Formulace a hlavní cíle SWOT analýzy Cílem této analýzy je zajistit posouzení a využití výstupů dosavadních projektů a aktivit v oblasti zavádění EMAS, jejich aktuálnost, využitelnost k řízení nepřímých environmentálních aspektů (zejména ve veřejném sektoru mají významnější environmentální dopady než aspekty přímé) a plnění právních požadavků ve veřejné správě a neziskovém sektoru. Pro účely zpracování analýzy byla formou rešerší využívána běžně a veřejně dostupná data a informace včetně materiálů již dříve vytvořených realizátorem projektu. Při zpracování analýzy byly využity rešerše informačních, vzdělávacích a dalších materiálů k EMAS a na téma EMAS ve veřejném a neziskovém sektoru. Významným vstupem pro analýzu byla externí studie, která byla zpracována nezávislým expertem a zaměřila se na dosavadní zkušenosti environmentálních ověřovatelů při ověřováním EMAS v organizacích veřejného sektoru. Před zpracováním této studie bylo rovněž provedeno rozsáhlé informativní šetření mezi zástupci různého typu organizací zejména z veřejného sektoru. Účelem šetření bylo zjistit obecné povědomí, znalosti a zkušenosti s EMAS, případně další názory, priority a další informace v této oblasti. Informace byly zjišťovány formou řízených pohovorů a dotazníkového šetření. Kontaktováno bylo více než 430 organizací - všechna ministerstva, organizace zřizované ministerstvy (nemocnice, veřejné vysoké školy, výzkumné ústavy a zařízení, úřady typu správy ad.), krajské úřady a jimi zřizované organizace (střední školy zřizované kraji, nemocnice), magistráty statutárních měst, městské úřady obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí a organizace zřizované městskými úřady (např. technické služby, školy). Pro potřeby analýzy byly získány informace od přibližně 10% organizací z celkového počtu. V těchto, ale i v dalších oslovených organizacích, se díky šetření přinejmenším kompetentní pracovníci dozvěděli základní informace o EMAS, pokud jim již nebyly dříve známy. Nejpočetnější skupinou organizací, která se účastnila šetření, byly městské úřady a úřady městských částí (téměř ½ z celkového počtu). Při formulování závěrů a doporučení bylo využito metodiky SWOT analýzy. Závěry a doporučení z této analýzy budou základem pro vytvoření vhodné a kvalitní metodiky zavádění EMAS ve veřejném a neziskovém sektoru, která je dalším výstupem projektu Manažer EMAS. 3. SWOT analýza - vstupy 3.1 Rámcové politiky a strategie ve vztahu k EMAS V České republice je EMAS zmíněn jako důležitý nástroj ochrany životního prostředí v několika zásadních dokumentech. Problémem zůstává, že tyto politiky nejsou v praxi dostatečně naplňovány, a to neplatí jen pro EMAS. Níže je uveden výčet základních dokumentů. - Státní politika životního prostředí (SPŽP) na roky (v současné době je připravována SPŽP na roky ) - Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (SP EVVO ČR) - Rozvojový program environmentálního poradenství v České republice (RPEP ČR) pro období Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky na roky

8 Právní rámec a kompetence v oblasti EMAS Program EMAS je v České republice ustanoven na základě těchto právních dokumentů: - Usnesení vlády ČR č. 466/1998 o schválení Národního programu zavedení systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí - Usnesení vlády ČR č. 651/2002 o aktualizaci Národního programu zavedení systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí. Na základě výše uvedených usnesení vlády byly zpracovány rámcové dokumenty, které určují rámec pro Program EMAS v České republice: - Národní program zavedení systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí - Pravidla k zavedení systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (aktualizovaná pravidla). Vzhledem k plné aplikovatelnosti a platnosti evropských nařízení, jimiž je Program EMAS upraven na úrovni EU, se český program řídí od 1. května 2004 primárně příslušným nařízením EU. V současnosti je to nařízení ES č. 1221/2009 (tzv. EMAS III). Z výše uvedených aktualizovaných pravidel EMAS zůstávají v platnosti ta ustanovení, ve kterých ponechává nařízení členským státům volnost k individuální úpravě. Z výše uvedených dokumentů vyplývají základní povinnosti konkrétních orgánů v oblasti EMAS včetně informační podpory pro podnikatelský, veřejný a neziskový sektor. Stát podporuje účast organizací v programu EMAS mimo jiné usnadněním přístupu k informacím, podpůrným fondům, veřejným institucím a veřejným zakázkám, aniž jsou dotčena pravidla o zadávání veřejných zakázek. Kompetentními orgány jsou zejména následující subjekty. Ministerstvo životního prostředí MŽP je zřizovatelem Rady Programu EMAS a Agentury EMAS. MŽP předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu návrh na pověření a odejmutí pověření akreditačního orgánu pro Program EMAS. Rada Programu EMAS. Na MŽP působí v rámci Odboru nástrojů politiky životního prostředí samostatné oddělení Dobrovolných nástrojů. Rada Programu EMAS (Rada dobrovolných nástrojů) Rada Programu EMAS je stálý koncepční, řídící a kontrolní orgán Programu EMAS v ČR, pracující v souladu s činností obdobných orgánů v jednotlivých členských zemích EU dle nařízení. Jedná se o odborný poradní orgán ministra životního prostředí. Agentura EMAS Agentura EMAS působí v rámci České informační agentury životního prostředí (CENIA). Agentura EMAS je výkonným orgánem programu EMAS v České republice a je odpovědná za: - zabezpečení manažerských a odborných činností spojených s programem EMAS v ČR - registraci organizací se zavedeným systémem EMAS do Národního registru EMAS - vedení a zveřejňování informací o registrovaných organizacích - vedení a zveřejňování seznamu environmentálních ověřovatelů - poskytování informací a odborná podpora pro organizace propagační a osvětová činnost (např. organizování seminářů) Organizace ve veřejném a neziskovém sektoru a jejich potenciál zavedení EMAS V současné době mají v České republice zaveden EMAS tři organizace z veřejného a neziskového sektoru. Jedná se o Ministerstvo životního prostředí, Město Chrudim a Českou informační agenturu životního prostředí (CENIA). CENIA v současné době od prodloužení registrace ustoupila a není v registru EMAS, přestože má EMAS zaveden. U MŽP a CENIA se jedná kromě neoddiskutovatelných environmentálních přínosů pro

9 9 samotnou organizaci zároveň o správný příklad pro další subjekty z veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru. Město Chrudim je registrováno v Programu EMAS od roku 2009, přičemž systém EMAS se mu podařilo zavést jako nakonec jedinému českému městu (o zavádění se pokoušela ještě severomoravská města Vsetín a Kopřivnice) v rámci mezinárodního projektu EMAS KOMPAS + financovaného Evropskou komisí. V tabulce níže jsou uvedeny statistiky organizací se zavedeným EMAS ve vybraných státek EU. Jako kritérium výběru státu byl použit údaj o počtu obyvatel. Z tohoto hlediska byla porovnávána data z registru EMAS pro Českou republiku, Belgii a Maďarsko. Vzhledem k tomu, že v tzv. starých členských státech EU je určitý náskok v oblasti využívání dobrovolných environmentálních nástrojů, je přirozené, že údaje o počtu registrovaných organizací jsou výrazně vyšší než v tzv. nových členských státech. I proto je vhodné provést srovnání dat pro Českou republiku i s Maďarskem, které vstoupilo do EU ve stejném roce. Tab. č.1 Počet organizací z veřejného sektoru se zavedeným EMAS (k ) Statistika organizací se zavedeným EMAS EU 1 ČR 2 velký stát EU (z původní Srovnatelně EU 15) 3 Srovnatelně velký stát EU (z nových členských států) 4 Organizace se zavedeným EMAS 4514 (7739 lokalit) 26 (52 lokalit) 60 (445 lokalit) 21 (24 lokalit) Organizace se zavedeným EMAS - veřejný sektor Cca Neziskové organizace Jak vyplynulo ze šetření CIR ve veřejném sektoru, množství potenciálních zájemců o EMAS je významné. Při šetření bylo získáno cca 10% vyplněných dotazníků z oslovených přes 430 organizací, což zahrnuje převážnou část organizací ve veřejném sektoru až na úroveň obcí s rozšířenou působností. Řadě úřadů jsou navíc podřízeny další organizace s významnými činnostmi a také environmentálními dopady. Např. některá ministerstva mají několik desítek jimi zřizovaných organizací, krajské úřady uvádějí cca 90 až 250 příspěvkových nebo přímo řízených organizací a u místních samospráv (magistráty, městské úřady, městské části, obce s rozšířenou působností) se počet pohybuje od cca 5 do 40 organizací v závislosti na velikosti správního obvodu a počtu obyvatel. Přehled organizací ve veřejném sektoru je uveden v tabulce níže. 1 Zdroj: Registr EMAS EU 2 Zdroj: Agentura EMAS - Registr EMAS v ČR C12571B20041E945.nsf/$pid/CENMSFKV2WL1 3 Belgie - zdroj: Registr EMAS EU 4 Maďarsko - zdroj: Registr EMAS EU 5 Není přesná statistika vedená registrem EMAS veřejný sektor má sice samostatný NACE kód (Všeobecné činnosti veřejné správy), ovšem pod tímto kódem nejsou zahrnuty další organizace veřejného sektoru, např. školy, technické služby a další příspěvkové organizace, zdravotnická zařízení, sdružení municipalit v oblasti nakládání s vodami a odpady ad. 6 Podobně neexistuje přesná statistika u neziskových organizací. Pod NACE kódem (Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů) je 17 organizací.

10 10 Tab. č. 2 Organizace veřejného sektoru s potenciálem v oblasti zavádění EMAS Typy organizací Ministerstva Organizace zřizované státem a podřízené Ministerstvům: organizační složky státu, které jsou orgány státní správy organizační složky státu, které nejsou orgány státní správy státní příspěvková organizace státní fondy veřejné výzkumné ústavy Výše uvedené kategorie zahrnují velké množství různě zaměřených veřejných institucí např. Celní správa ČR, Česká daňová správa, Finanční úřady, Česká národní banka, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Státní rostlinolékařská správa, Zemědělská vodohospodářská správa, Státní veterinární ústav, Národní institut dalšího vzdělávání, Národní technická knihovna, Státní zemědělský a intervenční fond, Výzkumný ústav živočišné výroby, Ředitelství silnic a dálnic, Státní fond dopravní infrastruktury, Hasičský záchranný sbor ČR, Česká obchodní inspekce, Česká inspekce životního prostředí, Český báňský úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní galerie, Národní technické muzeum, Výzkumný ústav vodohospodářský, Správy národních parků, Státní fond životního prostředí, Úřad na ochranu osobních údajů, Pozemkový fond, Státní zdravotní ústav, Český telekomunikační úřad atd. Krajské úřady (včetně Hlavního města Prahy) Organizace zřizované krajem nebo podřízené krajskému úřadu Např. krajská správa a údržba silnic, střední školy, krajské nemocnice a další zdravotnická zařízení. Obce s rozšířenou působností (zahrnující i statutární města nad 100 tis. obyvatel) 7 Obce především městské úřady Organizace zřizované obcemi s rozšířenou působností a obcemi příspěvkové organizace a další organizace přímo řízené obcí organizační složky města Patří sem různé subjekty typu sociálních služeb, technické služby, teplárenské podniky, lesní správy, základní školy, mateřské školky, zdravotnická zařízení ad. K bylo v ČR registrováno více než nestátních neziskových organizací, z toho nejvíce občanských sdružení (71 164) 8. Tato statistika nerozlišuje, které jsou činné a jaká je jejich velikost vzhledem k počtu zaměstnanců. Z hlediska zájmu o zavedení EMAS mají samozřejmě potenciál zejména větší a zavedené neziskové organizace, zejména neziskové organizace zaměřené na oblast ochrany životního prostředí a environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. 7 EMAS je možné zavést i v organizaci menšího rozsahu (základním kritériem je počet zaměstnanců), pro účely analýzy jsou zvažovány organizace s vyšším potenciálem zavedení EMAS. 8 Český statistický úřad

11 11 Tab. č. 3 Organizace neziskového sektoru s potenciálem v oblasti zavádění EMAS Typy organizací Nestátní neziskové organizace mohou být těchto typů: občanská sdružení obecně prospěšné společnosti nadace aj. jiné právnické osoby V rámci informativního šetření bylo zjišťováno, zda organizace o EMAS uvažují (případně zavádějí EMAS) a pokud ano, z jakých důvodů. Byly zjišťovány i negativní důvody k zavádění EMAS. EMAS zavádí nebo uvažuje o zavedení pouze 28% dotázaných. Nejčastějším důvodem k tomuto je potřeba systematického řízení požadavků na ochranu životního prostředí v organizaci a také upřednostnění EMAS před ISO Kromě definovaných kolonek uvedli respondenti např. důvod být příkladem jiným organizacím. U negativních odpovědí stojí především za zmínku, že 22% se domnívá, že EMAS není pro jejich organizací vhodný. Z jiných důvodů (24% uvedlo alespoň jeden další důvod) uvádějí organizace například: - Malá využitelnost pro naši organizaci - Ke splnění požadavků EMAS nám stačí mít zaveden jiný systém (např. CAF či ISO) - Organizace provádí řadu dobrovolných aktivit ke snižování dopadů na ŽP, aniž by potřebovala EMAS - Již je zaveden systém řízení ISO Nedostatek informací o EMAS - Organizační náročnost. Graf výsledků ze šetření k výše uvedenému je uveden na následující straně.

12 12 Graf č. 1 Uvažujete o zavádění EMAS ve vaší organizaci, případně jej již zavádíte?

13 Informační podpora programu EMAS v České republice Základní informační podporu pro EMAS zajišťuje v České republice Agentura EMAS 9. Od roku 1998, kdy začal program EMAS v ČR fungovat, vydalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s CENIA množství metodických příruček a informačních materiálů. Jednalo se o materiály zaměřené na jednotlivé cílové skupiny (např. malé a střední podniky) a materiály zabývající se vztahem mezi EMAS a dalšími dobrovolnými nástroji ochrany životního prostředí. Mimo jiné: - Dobrovolné environmentální aktivity: orientační příručka pro podniky, EMAS systém environmentálního řízení a auditu: Příručka k programu EMAS, Jednotlivé kroky pro zavedení systému EMAS, CENIA 12. Kromě těchto materiálů je veřejně dostupná informační brožura EMAS jednoduše!, která byla vytvořena v několika evropských jazycích a klade si za cíl informovat o inovované verzi EMAS (EMAS II). Český překlad z originálu EMAS Easy!, doplněný o česká specifika programu EMAS, zpracovalo Centrum inovací a rozvoje 13. Příručka je primárně zaměřena na zavádění EMAS v malých a středních podnicích. V roce 2008 se rozběhl nový mezinárodní projekt pod názvem Budování kapacit pro EMAS Easy v severní Evropě podpořený Evropskou komisí, jehož hlavním výstupem je zpracování nové verze EMAS Easy ve 20 jazycích včetně češtiny 14. Žádný z těchto materiálů se ovšem podrobně nezabývá specifiky zavádění EMAS ve veřejném a neziskovém sektoru. I přes výše uvedené skutečnosti se dosud nepodařilo dostat EMAS do povědomí, ať už podnikatelské sféry nebo široké veřejnosti. EMAS zůstává povětšinou odborným tématem seminářů a konferencí zaměřených především na odbornou veřejnost. Výsledky v oblasti ochrany životního prostředí, kterých dosahují organizace se zavedeným EMAS, zůstávají široké zpravidla veřejnosti skryty. A to i přesto, že každá registrovaná organizace vydává ověřené environmentální prohlášení. Je také nepopiratelným faktem, že spotřebitelské preference jsou v České republice stále nejvíce určovány jinými faktory, jako jsou cena výrobku nebo služby, reklama apod. Ochrana životního prostředí není při nákupu výrobku nebo užití služby na rozdíl od západní Evropy tolik preferována. Zajištění plné informovanosti o EMAS není dostačující. Je třeba zajistit zpracování a vydávání informačních materiálů pro různé zájmové skupiny včetně státní správy, samosprávy a nevládních organizací. Informační materiály pro tyto zainteresované skupiny by měly mít informační a praktickou část. Praktická část by měla zahrnovat postup pro zavádění EMAS v organizaci včetně využití dalších dobrovolných nástrojů v rámci EMAS (např. čistší produkce, ekodesign atd.). V rámci informativního šetření byla zahrnuta i oblast dostupnosti informací a informačních materiálů pro EMAS. Více než polovina respondentů uvedla, že množství informací o EMAS je dostatečné. Shodou okolností byl stejný podíl odpovědí i v největší skupině respondentů šetření městských úřadů a úřadů městských částí. Graf výsledků ze šetření je uveden na následující straně

14 14 Graf č. 2 Myslíte si, že máte o EMAS dostatek informací? Jak vyplynulo z informativního šetření, více než čtvrtina dotázaných subjektů z veřejného a neziskového sektoru postrádá metodiku pro zavádění, ale i další vzdělávací aktivity typu seminářů nebo workshopů. Graf. 3 Jaký typ informačních materiálů o EMAS Vám chybí? Možné příčiny nedostatečné informační podpory pro veřejný a neziskový sektor: - Omezené množství finančních prostředků poskytovaných státní správou na propagaci EMAS - Organizace registrované v EMAS minimálně využívají logo EMAS na svých výrobcích nebo při realizaci služeb - Malá propagace EMAS v médiích ze strany státní správy (tištěná média s největším nákladem, veřejnoprávní televize a rozhlas) - Nedůvěra velké části firem a občanů k aktivitám Evropské unie. O systémech řízení je zažité obecné povědomí jako o nutném zlu a zbytečnosti, kterou chce fi rma z různých důvodů mít zavedenu. To vyplývá především z toho, že jsou systémy řízení zavedeny špatně už od počátku, a výhody, které by zavedení systému řízení kvality nebo životního prostředí (a to nejen EMAS) mělo přinést, tak nejsou patrné, a to jak pro vedení firmy, tak pro zaměstnance Porovnání EMAS a ISO Nejpodstatnější rozdíly mezi EMS zavedeným podle požadavků EMAS a ISO jsou uvedeny v následující tabulce.

15 15 Tab. č. 4 Porovnání EMAS a ISO Požadavek EMAS ISO Zavedení systému Úvodní environmentální přezkum Environmentální prohlášení Environmentální politika Ukončení procesu zavádění Identifikace a hodnocení environmentální aspekty Registrace organizace Pro část organizace, pro celý areál v ověřované lokalitě. Požadavek EMAS. Ano, požadavek zpracovat a zveřejnit. Ano, požadavek nařízení. Ověření systému, ověření environmentálního prohlášení provádí akreditovaný environmentální ověřovatel. Přímé a nepřímé aspekty. Ano, v Národním registru EMAS a v Evropském registru EMAS. Možné i pro část organizace. Nepovinné, ovšem doporučené ISO pro fázi plánování a v praxi nutné pro zavedení, udržování i zlepšování systému. Není povinné. Ano, požadavek normy. Certifikace systému certifikačním orgánem. Aspekty činností, výrobků a služeb, které organizace řídí nebo na které může mít určitý vliv. Ne, pouze v seznamu certifikačního orgánu. Logo EMAS má jednotné logo pro celou EU. Loga jednotlivých certifikačních orgánů, společné logo není. Zapojení zaměstnanců Na zapojení zaměstnanců je kladen zvláštní důraz. Zapojením se rozumí jak účast, tak i poskytování informací jednotlivým zaměstnancům a jejich zástupcům. Na všech úrovních organizace by měl být stanoven program účasti zaměstnanců, zdůrazňována nutnost zpětné vazby pro zaměstnance ze strany vedení. Povinnost zajistit, aby osoby pracující pro organizaci nebo jejím jménem a jejichž práce může mít významný dopad na životní prostředí, měly dostatečné vzdělání, výcvik nebo zkušenosti. Určit potřeby výcviku těchto osob a zajistit, aby měly povědomí o dodržování politiky, o významných environmentálních aspektech. Dodržování právních předpisů Organizace, které se chtějí zaregistrovat v systému EMAS, musí být navíc schopny prokázat, že dbají na dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí včetně povolení a povolených hodnot. Před registrací v Programu si registrační orgán musí vyžádat stanovisko kontrolního orgánu v oblasti ochrany životního prostředí (v případě ČR České inspekce životního prostředí), který zpravidla organizaci navštíví a kontroluje plnění požadavků. Bez kladného stanoviska kontrolního orgánu nemůže být organizace registrována. Stanovit závazek v politice: plnit požadavky právních předpisů a jiné požadavky. Povinnost vytvořit, zavést a udržovat postup pro určení a zpřístupnění požadavků právních předpisů a jiných požadavků souvisejících s environmentálními aspekty organizace. Vytvoření postupu pro hodnocení souladu s požadavky a provádění tohoto hodnocení. Externí komunikace Externí komunikace povinným požadavkem otevřené, transparentní pravidelné informování o chování organizace z hlediska životního prostředí se všemi zainteresovanými stranami. Zpracování a zveřejnění environmentálního prohlášení. Rozhodnutí o tom, zda organizace bude externě komunikovat o svých významných environmentálních aspektech. Vytvoření postupu pro externí komunikaci.

16 Specifické environmentální dopady a environmentální náklady organizací ve veřejném a neziskovém sektoru Veřejný sektor Veřejná správa nakládá s veřejnými prostředky. Nakládá tak s prostředky všech daňových poplatníků. Proto je ve veřejném zájmu, aby se organizace veřejné správy chovaly odpovědně nejen ekonomicky, ale zároveň usilovaly zefektivnění svého fungování a zlepšení environmentálního profi lu. Stejně tak neziskové organizace většinou fi nancují svůj provoz z grantů, dotací a příspěvků ze státního rozpočtu nebo z Evropských fondů, a tudíž je nakládání s těmito prostředky veřejným zájmem. Veřejný a neziskový sektor je typický tím, že může svými aktivitami nepřímo ovlivnit stav životního prostředí. V důsledku rozhodování konkrétních organizací může dojít ke zlepšování nebo zhoršování dopadů činností jiných organizací na životní prostředí. Typickými organizacemi jsou Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady (odbory ochrany životního prostředí), obecní úřady s rozšířenou působností (odbory ochrany životního prostředí), ale v konečném důsledku i neziskové organizace zabývající se tématy ochrany životního prostředí. Nepřímé aspekty jsou aspekty, na které může mít organizace určitý vliv. To znamená, že například rozhodnutí krajského úřadu o povolení výstavby spalovny má vliv na životní prostředí, ačkoliv krajský úřad tuto spalovnu nebude provozovat. Dopady na životní prostředí má výstavba spalovny a později její provoz. Po celou dobu mají kontrolní orgány kraje možnost snižovat dopady spalovny na životní prostředí v důsledku svých rozhodnutí. Rozhodnutí krajského úřadu postavit spalovnu nemůže mít samo osobně jen negativní dopady. Pokud má spalovna omezit ukládání odpadů na skládky a využít jejich energetický potenciál, může snížit dopady na životní prostředí v kraji (samozřejmě při splnění požadavků právních předpisů a jiných požadavků, které se její výstavby a provozu týkají). Spalovna bude navíc vyrábět teplo, které lze dodávat do tepelných sítí a může nahradit teplárny a kotelny na fosilní paliva. Všechna rozhodnutí je třeba zvažovat právě z pohledu jejich možných nepřímých dopadů na životní prostředí. EMAS nabízí systémový přístup k identifikaci a hodnocení významnosti aspektů spojených s těmito rozhodnutími. Kromě výše uvedených organizací ještě existuje velký počet příspěvkových organizací zřizovaných státem, krajským úřadem, obcí apod. Specifickým typem subjektů, které mají poněkud odlišnější náplň činnosti na rozdíl od většiny ostatních organizací ve veřejném sektoru, jsou různé organizace poskytující tzv. komunální služby. Pojem komunální služby zahrnuje široké spektrum činností od nakládání s komunálními odpady přes údržbu veřejné zeleně, městských sportovišť, správu nemovitostí až po pohřební služby. Tyto činnosti mohou mít rozhodně významnější dopady na životní prostředí než činnosti samotného úřadu. Komunální služby byly v posledních deseti letech často privatizovány a přeměněny na klasické obchodní společnosti, které jsou obvykle v majoritním vlastnictví měst. Tyto obchodní společnosti nebyly předmětem analýzy. V řadě měst ještě nedošlo k privatizaci podniků komunálních služeb a tyto příspěvkové organizace jsou oblastí, kde má EMAS velký potenciál.

17 17 Tabulka č. 5 Typické přímé environmentální dopady činností orgánů státní správy a samosprávy Environmentální dopad Spotřeba papíru pro tisk a kopírování Spotřeba elektrické energie Vznik odpadu - elektrozařízení po skončení životnosti Spotřeba tepla a chladu Komentář Pro činnost úřadů je stále i přes rozkvět informačních technologií typické generovat mnoho tištěných dokumentů. Úřady by tedy měly řešit aspekty související s používáním papírových výrobků. Pro oblast veřejného sektoru je charakteristické používání elektrospotřebičů (počítače, kopírky, tiskárny). Významné dopady na spotřebu energie má také osvětlení veřejných budov. Nesmí se také opomenout používání klimatizačních systémů. Pro oblast veřejného sektoru je charakteristické používání informačních technologií (počítače, kopírky, tiskárny). Je nutné řešit aspekty spojené s nákupem a používáním elektrozařízení a nakládání s nimi po skončení životnosti. Pro vytvoření přiměřených pracovních podmínek zaměstnanců (včetně jednání s veřejností) je především v zimních měsících nutné vytápět veřejné budovy. Spotřeba tepla a provoz klimatizací je významným environmentálním aspektem. Neziskový sektor Velkou skupinu neziskových organizací tvoří různé environmentálně zaměřené organizace. Šíře jejich činností je pestrá, většinou se zaměřuje na ochranu životního prostředí v konkrétních projektech, environmentální vzdělávání a v neposlední řadě na aktivity při zastupování veřejnosti ve správních řízeních v oblasti životního prostředí (mimo jiné velké dopravní stavby). Činnost těchto organizací má často v těchto řízeních podobný vliv jako u organizací ve veřejném sektoru. Neziskové organizace se také často podílejí formou připomínkování na tvorbě právních předpisů nejen v oblasti životního prostředí, přičemž výsledná podoba zákonů může ovlivnit životní prostředí na dlouhé roky dopředu. Velký počet neziskových organizací se zabývá sociální tématikou a sociálními službami. I v této oblasti existují činnosti se specifickými a nemalými dopady na ochranu životního prostředí. Zavedení EMAS ve většině neziskových organizací nemá většinou smysl 99% neziskových organizací vlastní minimum majetku a nemá žádné stálé zaměstnance. EMAS má potenciál pouze u větších a zavedených organizací. Informativní šetření se zaměřilo i na sebehodnocení oslovených organizací, co se týče nejvýznamnějších - jak pozitivních tak negativních - dopadů jejich činností, resp. zavedených opatření, na životní prostředí. Jako pozitivní jsou nejčastěji uváděny tyto oblasti (je třeba odhlédnout, že odpovědi nejsou zcela v souladu s definicemi environmentálních aspektů a dopadů): - Zavedení systém separovaného sběru odpadů na území města - Vybudování/rekonstrukce splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod pro město - Environmentální osvěta pro veřejnost a návštěvníky města/regionu - Realizace opatření pro zadržení vody v krajině. Informativní šetření se rovněž zaměřilo i na zjištění toho, jaké dopady samy organizace považují za významné a kterými environmentálními dopady a problémy se nejvíce zabývají. Na dotaz, zda organizace realizovala nebo realizuje projekty nebo jednotlivá opatření ke snižování dopadů vaší organizace na životní prostředí, pouze 4 % procenta uvedla zápornou odpověď. U pozitivních odpovědí je oblastí s nejvyšší prioritou nakládání s odpady (37 % uvedlo, že realizovalo nebo realizuje opatření či projekty). Mezi % odpovědí se objevuje ochrana vod (11 %), ochrana ovzduší (12 %), spotřeba energií a vody (15 %) a organizační opatření (15%).

18 18 Zbývajících 7% zahrnuje jiná opatření, kde respondenti uváděli mimo jiné: - Výsadba zeleně - Zavedení pravidel environmentálního chování zaměstnanců - Používání recyklovatelných tonerů do tiskáren - Plánování služebních jízd - Uplatnění kritérií pro zelené nakupování EMAS ve vztahu k dalším metodám řízení organizace, kompatibilita EMAS s jinými systémy managementu Ve veřejném sektoru se v posledním desetiletí prudce rozvíjí využití moderních nástrojů procesního řízení, které se již běžně využívají v soukromém sektoru. Ve veřejném sektoru se tyto metody na základě tlaku změn začaly ve větší míře používat před rokem Mezi nejvyužívanější metody patří systémy řízení kvality dle požadavků normy ISO 9001, dále metodiky CAF, benchmarkingu, EFQM či Balanced Scorecard a v poslední době se široce prosazující systém bezpečnosti informací podle požadavků normy ISO Všechny tyto nástroje slouží ke zvyšování kvality a výkonnosti jednotlivých veřejných služeb a procesů (činností), kvality procesu strategického plánování, zvyšování kvality života občanů a podobně. Kvalita ve veřejné správě je míra naplňování dvou základních oprávněných požadavků: - Zákazníků na poskytovanou veřejnou službu nebo - Občanů na kvalitu života v dané obci, regionu či kraji. Cílem veřejné správy je tedy: - Zvyšovat kvalitu života občanů při respektování zásad udržitelného rozvoje a současně - Zvyšovat výkonnost a kvalitu úřadem poskytovaných veřejných služeb 15. I prosazení využívání výše uvedených metod pro řízení úřadů není stále vůbec snadné. Bez osvícených zastupitelů, schopného vedení úřadu, kvalifi kovaných a vstřícných úředníků to není možné. Obecně platí, že lidé se změny obávají. Zastupitelé kritizují, že to bude stát peníze, vadí jim cizí názvy metod a nevěří, že to, co běžně funguje ve firmách, bude pomáhat i ve veřejné správě. Starosta či tajemník úřadu se obávají, že budou muset měnit styl řízení. Úředníci se obávají, že budou muset více pracovat a být vstřícnější k občanům. Jak vyplynulo z informativního šetření v rámci projektu, motivace k zavedení různých systémů řízení je různá a liší se i podle typu organizace, např.: - Zavedením systému EMAS bychom chtěli deklarovat, že v rámci své činnosti dbáme na ochranu životního prostředí a že při poskytování služeb či realizaci dalších aktivit jsou zvažovány také jejich dopady na životní prostředí. - Neustálé zlepšování systému řízení na základě zákaznického přístupu a zkvalitňování poskytovaných služeb. - Trvale zlepšovat kvalitu poskytovaných nebo zajišťovaných veřejných služeb. - Primárně příklad ostatním organizacím ( vodu nejen kázat, ale i pít ), environmentální přínosy. - Systém řízení kvality nastavujeme z důvodu určení pravidel a pořádku v našich procesech. Zároveň má být základem pro zavádění dalších systémů řízení ochrana ŽP, BOZP ( Bezpečný podnik ), ISMS. - Zavedením a ověřením každého systémového přístupu řízení chceme vyjádřit skutečnost, že v těchto oblastech splňujeme nejen požadavky dané zákonem, ale že je plníme nad rámec zákonných požadavků. - Lepší řízení a lepší jméno instituce. 15 Řízení procesů výkonu státní správy (případová studie Vsetín), kolektiv autorů,

19 19 V podobném postavení jako kdysi metody pro zvyšování kvality se v současnosti nacházejí systémy environmentálního managementu (ISO nebo EMAS). Tyto systémy by měly rozhodně podpořit respektování zásad udržitelného rozvoje. Zatímco počet organizací se zavedeným ISO 9001 nebo rámcem CAF průběžně roste, systémy environmentálního managementu se prosazují pouze ojediněle. V České republice je počet organizací se zavedeným ISO nebo EMAS v řádu několika desítek. Nejčastěji se jedná o nemocnice, několik městských úřadů a několik příspěvkových organizací. Řada organizací z oblasti samosprávy je členy asociace Národní sítě Zdravých měst (NSZM). V současné době je členy této iniciativy 91 členů (měst, městských částí, krajských úřadů či mikroregionů). Tato asociace je certifikována ze strany Světové zdravotní organizace (WHO) jako kvalitní realizační platforma Projektu Zdravé město WHO v ČR. Síťová spolupráce umožňuje členům NSZM sdílet zkušenosti a dobrou praxi v nejrůznějších oblastech jejich rozvoje. Členové asociace uplatňují principy místní Agendy 21. MA21 je mezinárodní program zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni, cílem je rozvoj procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen současných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Udržitelný rozvoj je jedním z cílů EU a OSN. Mezi hodnotící kritéria MA21 patří i zavedení a certifikace systémů řízení kvality nebo životního prostředí. 16 Organizace, která splňuje požadavky EMAS, splňuje zároveň i požadavky ISO EMAS je naopak v mnoha požadavcích přísnější (viz porovnání v kapitole 3.5) a jde nad rámec požadavků ISO Norma ISO 9001 neobsahuje explicitně jmenované požadavky, které jsou vlastní environmentálnímu managementu, managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, finančnímu managementu nebo managementu rizik. Nicméně tato mezinárodní norma umožňuje organizaci sladit svůj vlastní systém managementu kvality s dalšími požadavky systémů managementu nebo do něj tyto požadavky integrovat. Organizace může přizpůsobit svůj stávající systém managementu tak, aby vytvořila systém managementu kvality, který vyhovuje požadavkům této mezinárodní normy. Struktura a požadavky EMAS se výrazně neliší od požadavků normy ISO 9001 a integrace těchto systémů není obtížná Náklady na zavádění EMAS a aktuální finanční podpora ze státního rozpočtu na zavedení EMAS pro veřejný a neziskový sektor Finanční podpora pro zavádění EMAS (případně obecně systémů environmentálního managementu) ze strany státu je zaštiťována především Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí. V roce 2010 bylo možné získat podporu pro zavádění EMAS z Revolvingového fondu MŽP 17. Byly vypsány celkem tři výzvy a na začátku roku 2011 byla vypsána ještě jedna výzva. Všechny výzvy byly zaměřeny na žadatele z veřejného a neziskového sektoru. Předkladatelé projektových žádostí o finanční podporu mohli směřovat své návrhy do dvou prioritních oblastí: - projekty na podporu a zavádění EMAS - školicí a vzdělávací aktivity k systému EMAS. Žadatelé o podporu mohli dle konkrétní výzvy získat až 90% uznatelných nákladů projektu. Státní fond životního prostředí poskytuje podporu pro EMAS v rámci tzv. Národních programů. Jedním z nich je Program podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství, který umožňuje získat dotaci v rámci programu č. 3 Neinvestiční podpora projektů zaměřených na aktuální témata z oblasti ŽP. Jednou z prioritních oblastí je Poradenství při zavádění systémů environmentálního řízení v neziskovém a veřejném sektoru. V listopadu 2009 byla vypsána zatím poslední výzva zahrnující tuto prioritní oblast, kde bylo celkově alokováno pro všechny čtyři prioritní oblasti 10 mil. Kč, přičemž žadatel mohl nárokovat až 90% uznatelných nákladů. Na rok 2011 není plánována v rámci Národních programů žádná výzva. V následujících letech je ovšem státní podpora zavádění a vzdělávání v oblasti EMAS nejistá, především z důvodu chystaných reforem a rozpočtových škrtů. 16 Řízení procesů výkonu státní správy (případová studie Vsetín), kolektiv autorů,

20 20 Jak vyplývá z výsledků informativního šetření provedeného v rámci projektu, více než polovina dotázaných organizací by zaváděla EMAS jen v případě, pokud by zde existovala 100% dotační podpora. Třetina organizací by si dokázala představit spolufinancování z vlastního rozpočtu a zároveň využití dotační podpory. Graf výsledků ze šetření je uveden níže. Graf č. 4 Z jakých zdrojů by mělo být financováno zavádění EMAS? Pokud by přece jen organizace měly vyhradit finanční prostředky na zavádění EMAS, byly by nejčastěji ochotny uvolnit maximálně Kč ze svého rozpočtu, což je vzhledem k reálným nákladům na zavádění a ověření nedostatečná částka, pokud by organizace nezískala dotační podporu. Graf č. 5 Jaké náklady byste byli ochotni maximálně vyhradit z rozpočtu organizace na zavedení a ověření EMAS? Podstatný vliv na výši nákladů pro zavádění EMAS má zapojení zaměstnanců do procesu zavádění. V tomto ohledu přichází v úvahu tři nejobvyklejší varianty. Organizace si může najmout externí poradenskou organizaci a nechat si zavést EMAS tzv. na klíč. Rizikem je, že systém bude sice zaveden, ovšem bez další podpory poradenské organizace jej nebude schopna organizace udržovat a zlepšovat. Zapojení poradenské organizace při údržbě systému přinese další finanční náklady nehledě na skutečnost, že takový systém často příliš nefunguje a přínosy pro organizaci nejsou optimální. Jinou mezní variantou je zavedení EMAS pouze vlastními zaměstnanci. Zpravidla bývá zavedením pověřeno pouze několik zaměstnanců, u menších organizací jen jeden. Nejen organizace ve veřejném sektoru se často

21 21 potýkají s personální nouzí. Zaměstnanec odpovědný za zavádění se ovšem nemůže věnovat zavádění na plný úvazek a nejčastěji je mu odpovědnost za zavádění přidána k jeho stávající pracovní náplni. Takový zaměstnanec má často minimální zkušenosti s EMAS a pokud nemá trvalou podporu vedení organizace, je zavádění obtížné, a často velmi zdlouhavé a mnohdy skončí neúspěchem, např. po změně priorit nového vedení organizace (např. vedení radnice). Kompromisní a z hlediska finančních nákladů a pozitivních přínosů je zavádění EMAS s pomocí vlastních zaměstnanců za podpory externích konzultantů. Zaměstnanci organizace využijí při zavádění dobré znalosti fungování vlastní organizace, externí poradce přináší zkušenosti a poznatky odjinud a především zkušenosti se zaváděním v jiných organizacích. Z informativního šetření vyplývá, že 90% dotázaných by zavádělo EMAS vlastními zaměstnanci (s jednorázovou poradenskou podporou) nebo pomocí externích poradců, což potvrzuje výše uvedená tvrzení. Graf č. 6 Pokud byste se rozhodli zavést EMAS, realizovali byste jej: Celkové náklady na EMAS navyšuje také proces ověření systému akreditovaným ověřovatelem. Mezi hlavní kritéria ovlivňující proces ověřování a cenu ověřování systému EMAS patří: - Motivace a odhodlání organizace pro zavedení EMAS - Kvalita poradenské firmy podílející se na zavádění EMAS - Cena ověřování je určena mj. velikostí organizace, předmětem její činnosti, je dána do značné míry mezinárodně platnými kritérii (IAF) pro určení počtu auditodnů - Nelze doporučit snižování ceny cestou nekreditovaného ověřování či jiných forem posouzení Vazba EMAS na právní předpisy a další dokumenty Nařízení EMAS je jako nařízení EU obecně závazným právním předpisem s přímou působností pro všechny členské země EU, stanoví povinnost státu vytvořit podmínky pro zavádění EMAS, ovšem účast v programu je pro jednotlivé organizace dobrovolná. V právním systému České republiky je přesto několik právních předpisů, které na EMAS odkazují. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách 50 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. určuje rozsah kvalifikace. Kvalifikaci pro veřejnou zakázku splní dodavatel, který prokáže splnění mj. technických kvalifikačních předpokladů podle 56. V 56 odst. 5 je stanoveno, že je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může veřejný zadavatel v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadovat předložení dokladu o registraci v systému EMAS nebo certifikátu ISO Zavedený EMS je často důležitým hodnotícím kritériem ve výběrových řízeních na veřejné zakázky, zejména u větších investičních akcí jako jsou stavby či rekonstrukce.

22 22 Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů Dle 14 odst. 1 zákona č. 178/2008 Sb., je provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona. Výjimka je stanovena mj. pro provozovatele, který prokáže na základě hodnocení rizik, že provozní činností může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady vyšší než 20 milionů Kč a provozovatel je současně registrován v Programu EMAS nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování do tohoto programu, případně má certifikovaný systém environmentálního řízení dle normy ČSN EN ISO nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné k získání této certifikace. Tento požadavek nabývá účinnosti 1. ledna Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění Neopominutelná je i využitelnost EMAS při zpracování žádosti o integrované povolení. Tento požadavek se sice v převážné míře vztahuje na podnikatelské subjekty (a pouze na malou část), přesto může ulehčit práci i úředníkům krajských úřadů, kteří žádosti posuzují a vydávají integrovaná povolení. Zavedený a fungující EMS/EMAS může vystupovat jako výrazná informační podpora pro podnik spadající pod režim IPPC, neboť významným způsobem ulehčuje získávání informací potřebných pro formulaci žádosti o vydání integrovaného povolení. Příloha nařízení č. 554/2002 Sb. obsahuje vzor žádosti o vydání integrovaného povolení a rozsah a způsob vyplnění žádosti. V žádosti se uvádí i popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru. Jedním z takových opatření je i informace, zda má organizace zaveden systém environmentálního řízení (certifikace podle ISO , registrace podle EMAS, systém environmentálního řízení bez certifikace) 18. V lednu 2011 vstoupila v účinnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Dokument sjednocuje požadavky několika stávajících směrnic a stanovuje pravidla pro regulaci znečištění z velkých průmyslových zdrojů, zejména těch s integrovaným povolením. Členské státy mají za povinnost zajistit systém provádění inspekcí zaměřených na dopady jednotlivých zdrojů na životní prostředí. Pro zařízení má být stanoven plán inspekcí na celostátní, regionální a místní úrovni. Periodicita provádění inspekcí u dotyčných zařízení bude stanovena na základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí provedeným příslušným kontrolním orgánem (ČIŽP). Při systematickém posuzování rizik v oblasti životního prostředí je dle článku 23 jedním z kritérií posouzení účast provozovatele v systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009. Nařízení Rady ES, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy odpad přestává být odpadem Jedná se o připravovaná nařízení Rady, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy odpad přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (KOM (2010) 576 v konečném znění. Nařízení Rady vyplývá ze směrnice o odpadech (ES) č. 98/2008 zejména čl. 6 odst. 2 a tedy i českého zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. zejména 3 odst. 6. Příloha č. 1 návrhu nařízení z 22. října 2010 obsahuje seznam kriterií, za kterých železný a ocelový šrot přestává být odpadem. Jedním z požadavků na subjekty povinné plnit požadavky nařízení (výrobci oceli, zpracovatelé kovových odpadů a šrotu) je, aby vždy jednou za tři roky bylo provedeno ověření systému řízení kvality a EMS a jeho akreditovaným certifikačním orgánem nebo environmentálním ověřovatelem dle nařízení (ES) č. 1221/2009 EMAS. V oblasti odpadového hospodářství se chystají podobná další nařízení zaměřená na šrot hliníku, mědi, zinku, skla, sběrového papíru, plastů, stavebního odpadu. 18 Využití EMS/EMAS v rámci IPPC, Agentura EMAS, Český ekologický ústav, září 2003

23 Specifické odlišnosti zavádění systému environmentálního managementu ve veřejném a neziskovém sektoru oproti podnikatelskému sektoru Systémy řízení jsou v podnikatelském sektoru hojně a úspěšně využívány již po delší dobu. K masovému rozšíření zavádění systémů řízení, které v současné době vede k jisté devalvaci renomé certifikačních značky, došlo celosvětově zejména v 90. letech. Po vlně zavádění zejména systémů řízení kvality přišla v novém tisíciletí další vlna, kdy si firmy začaly zavádět další systémy řízení. Je vysoce pravděpodobné, že hlavními motivacemi podnikatelských subjektů byly především požadavky obchodních partnerů v rámci dodavatelských vztahů, certifikace systému kvality a environmentálního managementu jako kritéria ve výběrových řízeních na veřejné zakázky a v neposlední řadě snaha o vylepšení image firmy. Osvícené firmy samozřejmě považovaly a považují za plus systémů řízení například obecné zlepšení fungování firmy, systematické řízení dokumentace a skutečné snížení dopadů jejich činností na životní prostředí. Veřejný a neziskový sektor má oproti podnikatelské sféře řadu specifik, které jsou podstatné pro další potenciál nejen EMAS v této oblasti. Mezi hlavní odlišnosti patří: - Odlišné motivace pro zavedení EMAS, veřejný sektor obvykle z motivace zlepšení fungování organizace, podnikatelský sektor obvykle na základě požadavku zákazníka či vlastníka - Pro veřejnou správu jsou mnohem významnější nepřímé environmentální aspekty - EMS ve veřejném sektoru je blízké EMS v některých podnicích poskytujících služby, významně se může lišit od EMS ve výrobním podniku - Orgány veřejné správy vytvářejí environmentální právní a jiné požadavky, tím se výrazně liší od podnikatelského sektoru, který jen identifikuje a hodnotí soulad s právními a jinými požadavky; vytváření a využívání pověření vytvářet environmentální právní a jiné požadavky jsou činnosti orgánu veřejné správy, k nimž by měly být stanoveny nejen (přímé i nepřímé) environmentální aspekty, ale i cíle a programy. Z hlediska přístupu zaměstnanců při ověřování systému EMAS v organizacích (zaměstnanci zapojení do zavádění, zapojení zaměstnanců) je zapojení zaměstnanců ve veřejném sektoru a v podnikatelském sektoru srovnatelné. Pro zapojení zaměstnanců je výhodou, pokud do odborné náplně činnosti organizace patří ochrana životního prostředí, ať už se jedná organizaci z veřejného, neziskového nebo podnikatelského sektoru. Co se týče environmentálního reportingu, konkrétně povinnosti organizace zpracovat environmentální prohlášení, lze srovnávat jednotlivá prohlášení z hlediska rozsahu, kvality informací, environmentálních indikátorů, nepřímých aspektů, počtu lokalit a dalších kritérií. Rozsah environmentálních prohlášení ve veřejném sektoru je srovnatelný či mírně obsáhlejší než v podnikatelském. Organizace se někdy zaměřují na nepřímé aspekty, které mohou jen těžko ovlivnit a nemohou ani správně odhadnout jejich dopad. Dokumentace EMS organizací z veřejného a neziskového sektoru může být stručná (stejně jako v podnikatelském sektoru). Organizace veřejné správy mívají dobře zpracovánu spisovou službu s ohledem na požadavky právních předpisů. V organizacích veřejného sektoru lze předpokládat větší důraz na řízení (i aspektů) formou interní dokumentace; dokumentace tak často hraje větší roli než ve výrobních organizacích.