Avifauna chráněného přírodního výtvoru Záplavy (okres Kladno)

Transkript

1 Bohemia centralis 18: , 1989 Avifauna chráněného přírodního výtvoru Záplavy (okres Kladno) Die Vögel des Naturschutzgebietes Záplavy (Kreis Kladno,Mittelböhmen) Věnováno památce dobrovolného strážce Záplav Václava Drvoty Jaroslav LORENC - Pavel PECINA Chráněný přírodní výtvor Záplavy byl vyhlášen obecně závazným nařízením Okresního národního výboru v Kladně, vydaným a schváleným plenárním zasedáním 15. ledna 1985; nařízení vstoupilo v platnost o měsíc později, Záměr ochrany území je však mnohem staršího data. Území Záplav má poměrně ojedinělou historii svého vzniku a stejně ojedinělá je i historie záměru a prosazování jeho územní ochrany. Jde totiž v podstatě o artefakt v krajině, vzniklý na místě bývalého Turyňského rybníka na Kačáku v důsledku poklesu terénu po hlubinném dolování uhlí. Pokleslý terén byl zalit vodou, čímž vznikly rozsáhlé plochy s různou hloubkou, zarůstající iniciálními stadii rostlinných společenstev břehů a mělkých vod. Na podmáčených okrajích přilehlých polních kultur vznikly dočasně plochy podobné břehům slaných jezer. Značná rozrůzněnost podmínek, velká vodní plocha a bohatá potravní nabídka vytvořily ze stále se rozšiřujících Záplav lokalitu s jedinečným ornitologickým významem, který byl ještě akcentován skutečností, že Kladensko je obecně velmi chudé na podobné vodní plochy, ale přitom přes ně vedou migrační trasy tažných ptáků včetně ptáků vodních a mokřadních. Význam hnízdiště i tahové zastávky pro ptactvo zde byl zjištěn velmi záhy po prvních projevech poklesů terénu a byl aktivem státní ochrany přírody okresu Kladno včas a správně oceněn. Dříve, než mohlo dojít k projednávání záměrů na likvidaci vznikajícího fenoménu, byl v roce 1972 předložen materiál pod názvem Návrh na komplexní využití území Velkých a Malých Záplav, který uvažoval 201

2 o mnohostranném využití vzniklé a stále se rozšiřující vodní plochy. Obsahoval návrhy na využití všeobecně ekologické, rekreační, rybářské, myslivecké a pro ochranu přírody. Návrh byl doporučen řadou odborných pracovišť a posléze prosazen v okresních orgánech. Byla to ve velké míře právě jeho komplexnost, která podmínila jeho kladné přijetí, i když při dnešním pohledu vznikají z množství dílčích zájmů o využití Záplav značné problémy - např. s rybářským a zčásti i s mysliveckým využíváním území. Návrh na další komplexní opatření v zájmovém území i jeho širším okolí byl podán v říjnu minulého roku (LORENC, 1987). Jde o vytvoření ekologického koridoru v úseku Doksy-Čelechovice, jehož jádro tvoří právě Záplavy. Souběžně s návrhem z r začalo Středočeské středisko státní památkové péče a ochrany přírody připravovat vyhlášení lokality za chráněné území. 28. února 1977 byl materiál k vyhlášení státní přírodní rezervace Záplavy předán prostřednictvím Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody ministerstvu kultury ČSR. Uvedený návrh však nebyl stále realizován a nakonec byl na žádost prvního z autorů této zprávy vrácen 21. listopadu 1983 středisku, aby mohl být předán okresu a vyhlášen v kategorii chráněného přírodního výtvoru bez dalších průtahů. Během doby, která uplynula od záměru územní ochrany Záplav (1972) do jejich vyhlášení za CHPV (1985), se pochopitelně projevovaly různé tlaky a negativní vlivy, kterým bylo nutno čelit. Jedním ze zásadních problémů bylo znečišťování vody z přítoků, které sporadicky dosahovalo značných koncentrací. Hlavním zdrojem znečištění byla mlékárna v Kačici a Tuchlovický potok, přinášející splašky z Tuchlovic a ze Stochova. Neúnosná situace byla řešena v součinnosti s MěNV Kladno (lázeňské a rekreační služby) za účelem zkvalitnění vody pro rekreaci. U začátku Velkých Záplav byla instalována pontonová lávka s několika aerátory, které fungují podle potřeby a čeřením vody napomáhají k samočištění; současně bylo hlavnímu znečišťovateli uloženo, aby zajistil dodržování platných norem. Pontonová lávka se neosvědčila a byla zakrátko odstraněna. Stávající aerátory jsou zakotveny do dna. Umístění aerátorů bylo povoleno rozhodnutím OVÚP ONV Kladno čj. 292/1982-VÚP/Mš z Vedle pozitivního vlivu na čistotu vody fungují aerátory v zimě jako zařízení, 202

3 které i za silných mrazů nedovolí v blízkém okolí zamrznutí hladiny usnadňuje tak zimování některým vodním ptákům. Uvedené řešení je vhodnější než původně uvažovaná čisticí stanice na území Záplav. Oba způsoby jsou však diskutabilní, uvážíme-li, že pouze suplují situaci, kterou považujeme za normální - totiž aby odpadní vody čistil sám znečišťovatel, a tudíž aby jak z Kačáku, tak z Tuchlovického potoka přitékala do Záplav voda bez znečištění. V současné době se zahajuje výstavba dvou biologických rybníků na Tuchlovickém potoce. Tím by se měl zkvalitnit přítok vody od Tuchlovic. Další komplikace vznikla s mysliveckým využíváním území. V roce 1979 a 1980 byly nalézány na území Záplav mrtvolky ptáků, a to i chráněných druhů. Jejich pitvou byl zjištěn průstřel. V té době bylo území Záplav co do působnosti mysliveckých sdružení rozděleno do dvou honiteb. Tím se zdvojovalo rušení při honech a další rizika spojená s lovem v chráněném území a velmi se komplikovalo vyšetřování výše uvedených zástřelů chráněných živočichů. Na žádost OK ONV a střediska došlo posléze k začlenění celého území do jediné honitby, obhospodařované mysliveckým sdružením Kačák v Kačicích. Toto myslivecké sdružení, kde působí řada aktivních ochránců přírody, respektuje ochranný režim a od uzavřelo se státní ochranou přírody dohodu, týkající se využívání Záplav. Jeho členy je řada ekologicky a ornitologicky vzdělaných osob, z nichž mnohé poskytly informace i k přehledu ptáků uvedenému v této práci. Kromě dvou až tří honů na kachny se v celém areálu chráněného území po celý rok nestřílí. Členové MS Kačák pravidelně brigádnicky pracují na údržbě rezervace a jejího vybavení (naučná stezka, stanice ochrany přírody atd.). Nicméně i za těchto optimálních podmínek existují určité problémy, které vyplynou z textu k jednotlivým druhům. Potíže s dodržováním ochranného režimu přináší především sportovní rybářské využívání Záplav. Pro sportovní rybolov je vyhrazen celý severovýchodní břeh Velkých Záplav a asi polovina jihozápadního břehu, přesto rybáři stále pronikají i na nepřístupný břeh a dokonce i do prostoru Malých Záplav, kde sešlapávají vegetaci, znečišťují břehy a ruší hnízdící ptactvo. Výjimkou nejsou ani úhyny ptáků, kteří pozřeli návnadu s háčkem a vlascem. Uvedená situace byla doložena řadou přistižených osob, z nichž některé neměly ani povolenku k rybolovu. Také se zde rozdělávají ohně. Na základě těchto zkušeností požádalo středisko Ústřední výbor Českého rybářského svazu o změnu v seznamu rybářských revírů v tom smyslu, 203

4 aby Záplavy sloužily k rybolovu jen pro členy místní základní organizace ČRS, a nikoliv kdekomu, kdo sem odkudkoli přijede rybařit. V případě místních rybářů, kteří jsou informovaní, ukáznění a lze s nimi udělat např. podobnou dohodu jako s MS Kačice, by jistě k podobným situacím nedocházelo. Bohužel žádost střediska narazila na naprostý nezájem o záležitosti ochrany přírody a celkové nepochopení, vyjádřené dopisem č. 1411/85 z , ze strany ÚV ČRS. Nadále zde mohou lovit ryby zájemci z celého Středočeského kraje, neboť mezitím byl revír Kačák 4 (tj. Záplavy) předán do trvalého užívání krajskému výboru ČRS Praha dekretem MZVž ČSR čj. 584/ z Uvedená situace zcela ignoruje existenci zájmů ochrany přírody v území; prozatím zbývá jen neustále upozorňovat a popřípadě postihovat viníky, nejlépe ve spolupráci s VB. Další střetovou situací bylo umístění deponie odpadků na severní břeh Velkých a Malých Záplav. Původně bylo okolí Malých Záplav určeno k zavezení inertním materiálem. Aktiv ochrany přírody však uplatnil svůj návrh, který byl později akceptován a v praxi se projevil jako účelný. V okolí obce Srby nejsou žádné vhodné prostory pro ukládání odpadu z domků a zahrádek. Ochránci přírody vytyčili v jedné z poškozených ploch prostor, který byl oddělen od rybníka sypanou hrází. Tak vznikla kotlina, kde mohou srbečtí občané minimálně 15 let ukládat domovní odpad. K této řízené miniskládce byla vybudována zpevněná cesta. O pořádek se tu stará člen aktivu ochrany přírody. Okolí skládky bylo ozeleněno. Vyřešily se tím dva problémy - v okolí rezervace a obce je zcela čisto a je kam ukládat odpad z přilehlých domků. Populaci ptáků tato řízená skládka nevadí. Po zavezení vymezeného prostoru bude rekultivována. Pokud jde o Velké Záplavy, zde již je navážka ukončena a rekultivována na veřejnou zeleň. V roce 1982 se objevil další z devastačních záměrů, a to požadavek umístění tzv. náhradní rekultivace do plochy návrhu, konkrétně Malých Záplav. I když šlo jako ve všech případech tzv. náhradních rekultivací, které jsou ve skutečnosti ekonomicky ztrátovými kultivacemi posledních refugií přirozených společenstev, o záležitost značně diskutabilní, bylo dohodnuto kompromisní řešení. Protože se záměr týkal zčásti podmáčeného pole, bylo zájmové území ochrany přírody zaměřeno podle vytyčení dobrovolných pracovníků aktivu okresu Kladno a část plochy bez významu pro ochranu Záplav byla poskytnuta k rekultivaci. 204

5 S odstupem šesti let je dnes možno konstatovat, že názory státní ochrany přírody na neefektivnost rekultivace se potvrdily. Došlo k dalším poklesům, a tak v současné době nabízí JZD další 2 hektary silně podmáčených a neodvodnitelných pozemků k přičlenění do plochy rezervace. Návrh bude realizován, čímž se plocha chráněného území Malých Záplav podstatně zvětší. CHPV Záplavy tvoří dvě oddělené a také poněkud rozdílné vodní nádrže, mezi nimiž prochází silnice z Tuchlovic do Srb na zvýšeném náspu. Území Malých Záplav, které leží západně od této silnice, tvoří mokřad kolem koryta Kačáku s mělkými vodními plochami, které jsou mozaikovitě zarostlé a při březích lemované rozlehlými porosty- vysokých ostřic a dalších rákosinových společenstev. Hojně se zde vyskytuje kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Celkově mají Malé Záplavy rozlohu necelých 8 ha. Tvoří je pozemkové parcely č. 666/10, 660/15, 1152/8, 1152/9, 1152/10, 1152/11, 1152/12 a 1190/1 na k.ú. Srby a ppkč. 1370/2 a 2043/9 na k. ú. Tuchlovice. Pokud bude pokračovat pokles terénu, rozšíří se zřejmě mokřad i na další parcely na k. ú. Tuchlovice. Směrem k Srbům funguje celá plocha rekultivované navážky a parcela 658/10 jako nevyhlášené, nicméně existující ochranné pásmo. Zde byla také v r zbudována terénní stanice a v roce 1979 vyhlídková věžička, sloužící k pozorování ptactva jako součást naučné stezky Povodí středního Kačáku - Drvotova stezka, která byla otevřena v roce Věžička tvoří zastávku č. 2 uvedené stezky, zbudované zaměstnanci závodu Poldi S0NP a okresním aktivem státní ochrany přírody. V blízkosti této zastávky u silnice ze Srb na Kačici má pomníček tragicky zemřelý člen aktivu, ornitolog a dobrovolný strážce území Václav Drvota. Malé Záplavy představují svou členitostí ostřicových a rákosinových porostů, mělčinami a při nízké vodě i obnaženými bahnitými plochami optimální prostředí pro vodní a bažinné ptactvo a na nich je také nejvyšší koncentrace hnízdících párů. Tyto plochy jsou vyhledávány také bahňáky v době tahu. Na vlastní území Malých Záplav navazují potom ještě západním směrem proti proudu Kačáku bohaté mezotrofní louky, které jsou rovněž, ornitologicky zajímavé. Za silnicí a nad obcí Srby se zvedá stráň, na vrcholu zarostlá lesem, křovinami a zčásti ovocnými sady s teplomilnými rostlinnými společenstvy. Velké Záplavy tvoří poněkud rozšířená plocha někdejšího Turyňského rybníka, protáhlá od severozápadu na jihovýchod a přijímajíc vedle Kačáku ještě znečištěnou 205

6 vodu Tuchlovického potoka a vodu dalšího přítoku asi v polovině své délky, rovněž od západu. V jihovýchodním cípu Velkých Záplav vytéká Kačák z nádrže a pokračuje k jihu. Vlastní chráněné území představuje přibližně čtvrtina vodní plochy (vymezená bójemi) sahající do poloviny délky nádrže při západním břehu, včetně rákosin a břehových porostů. Také zde se území stále rozšiřuje v důsledku poklesu terénu. Zbytek vodní plochy tvoří ochranné pásmo. Břeh obrácený k severovýchodu a zhruba polovina jihozápadního břehu v jižní části jsou v době, kdy to nevadí hnízdícímu ptactvu, k dispozici rybářům z ČRS. V jihovýchodní polovině vodní plochy je možno kromě toho provozovat vodní sporty. Velké Záplavy jsou chráněny na parcelách č. 636/1. část a 629 na k. ú. Kamenné Žehrovice a ppkč. 2219/2, 2233/2 a 2836 na k. ú. Tuchlovice o ploše asi 15 ha. Ochranné pásmo je tvořeno parcelami 636/1 část v k. ú. Kamenné Žehrovice a 636/33 v k. ú. Srby. Celková výměra ochranného pásma (vesměs vodní plocha) je 57 ha. V jihovýchodním konci nádrže je malý ostrůvek, který však pro ptactvo nemá příliš velký význam jako hnízdiště. Dlouhý jihozápadní břeh je, zejména v úseku chráněném jako CHPV, zarostlý rákosinami s břehovými porosty dřevin. Při západním okraji Velkých Záplav je topolový hájek, vyhledávaný některými ptačími druhy v době tahu (hřivnáč). Asi uprostřed délky tohoto břehu je malý remízek v přilehlém poli a mezi oběma hájky jsou u břehů ostrůvky vrbových porostů. Na části parcely 2309/1, k. ú. Tuchlovice, vzniklo na bývalém poli poklesem mělké jezírko. Okolí jezírka je bohatým ornitologickým nalezištěm, kde kromě běžného vodního ptactva hnízdí moudivláček a slavík. Souvislejší i rozptýlená dřevinná zeleň, zčásti i zcela nově vysazovaná, lemuje v podstatě celé území Velkých Záplav. V současné době nelze ještě považovat vegetaci CHPV Záplavy za stabilizovaná společenstva. Proto by zřejmě nemělo prozatím smysl zabývat se jejich botanickou inventarizací a v důsledku toho není dobře možné ani charakterizovat území způsobem obvyklým v botanických inventarizačních elaborátech. Prozatím zde probíhá poměrně rychlá sukcese od obnažených půd, ruderálů a vody téměř bez vyšší vegetace k typickým mokřadním, i když prozatím poněkud ochuzeným a zjednodušeným společenstvům, zejména v prostoru Malých Záplav. Svou roli v tom hrají jednak dlouhodobě formovaná rostlinná společenstva v nivě Kačáku nad Záplavami, jednak i zavlékání různých diaspor protahujícím ptactvem. Předpokládáme, že během 10 let dojde již k takové stabilizaci cenóz, že bude 206

7 na místě botanický inventarizační průzkum. V souvislosti s rostlinstvem území je třeba uvést, že v červnu 1979 bylo na Velké Záplavy vysazeno asi 15 trsů leknínu bělostného (Nymphaea candida). Introdukce byla zřejmě neúspěšná, leknín se zde nerozšířil. Níže uvedený seznam obsahuje výčet druhů ptáků, které zde byly registrovány jak při nahodilých příležitostných návštěvách, tak během návštěv v rámci inventarizačního průzkumu v roce 1987, zejména ale při ornitologickém sledování lokality v průběhu posledních zhruba 15 let. I když všechny tyto údaje nelze považovat za výsledek systematického sledování avifauny území, přece přinášejí množství informací a je možno na jejich základě zobecňovat poznatky např. o fenologii nebo vývoji místní populace u početnějších druhů. Údaje druhého z autorů jsou označeny iniciálami jména (PP), údaje zachycené J. Lorencem, kterých je převážná většina, jsou bez označení, s výjimkou závažných pozorování označených jmenovitě. Lorencova kniha ornitologických záznamů, která byla v tomto elaborátu vzata za základ údajů o avifauně Záplav, obsahuje totiž i mnoho dat poskytnutých dalšími informátory. Autoři jim na tomto místě děkují za cennou spolupráci a omlouvají se, že ne ve všech případech jsou u údajů uváděni. Jde o následující spolupracovníky: Jaroslav Calta, Václav Drvota, ing. Jaroslav Fiala, Miloslav Hlava, Ludvík Katona, Jaroslav Kerner, Zdeněk Ledvinka, Bohuslav Nedvěd, Jiří Procházka a Václav Štáfek. Uvedení pozorovatelé jsou v seznamu uváděni příjmením (při opakování zkráceným) v závorce za údajem. Kroužkovacích akcí na Záplavách se zúčastňovali tři ornitologové, a to Drvota, Katona a Lorenc. Celkem zde bylo okroužkováno 1169 ptáků. Dosud nedošlo ani jediné zpětné hlášení ze zahraničí, několikrát však byli kontrolováni kroužkovanci jak znovu na Záplavách, tak i na jiných místech Čech. Některé zajímavé konkrétní údaje budou uvedeny níže u jednotlivých druhů. V zájmu zkrácení textu používáme pro nejčastěji opakované údaje tyto zkratky: h - hojně, hojný výskyt vh - velmi hojně M - samec (masculinum, male) F - samice (feminimum, female) pull. - jedinec v prachovém šatě zp. - zpěv ex. - exempláře (s číslem) + - přibližný odhad početnosti Z. - Záplavy M.Z. - Malé Záplavy 207

8 juv. - juvenilní ak - jakákoliv akustická registrace ex. v šatě mládí V.Z. - Velké Záplavy S, J, V, Z, SZ atd. - světové strany Datum bez dalšího údaje značí registraci výskytu druhu bez odhadu početnosti a dalších podrobnosti. V případě sporného určení druhu je u údaje otazník. Druhy jsou průběžně číslovány. Písmena a čísla za názvem druhu uvádějí stupeň ochrany, kategorii v červeném seznamu (Sedláček, 1988) a charakter výskytu. Jejich význam je vysvětlen níže: CH - chráněný druh podle vyhlášky č. 80/19.65 Sb. CH - zvlášť chráněný druh (označený hvězdičkou) podle, téže vyhlášky + - druh je podle mysliveckých předpisů zvěří se stanovenou dobou hájení a lovu nebo je celoročně hájený. 1 - druh je v červeném seznamu zařazen v kategorii kriticky ohrožených 2 - druh je v červeném seznamu zařazen v kategorii ohrožených 3 - druh je v červeném seznamu zařazen v kategorii vzácných 4 - druh je v červeném seznamu zařazen v kategorii ohrožených migrantů 5 - druh je v červeném seznamu zařazen v kategorii vyžadujících zvláštní pozornost H - hnízdní výskyt v chráněném území nebo těsně na jeho hranicích (H) - pravděpodobný, ale neprokázaný hnízdní výskyt tamtéž T - výskyt za tahu, zálety z okolních hnízdišť, výskyt ptáků pravidelně hnízdících v širším okolí Záplav a zaletujících do území Z - zimování E - eratický výskyt 208

9 PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ PTÁKŮ PELECANIFORMES 1. Kormorán velký - Phalacrocorax carbo +, 1, T exemplář (Ledvinka, Kerner); nehnízdicí, nahodile protahující druh. 2. Pelikán bílý - Pelecanus onocrotalus -, -, E se poprvé objevil na V. Z.; se stále zdržuje, je velmi plachý a není kroužkován; byl vyplašen při kachním honu, odlétl a již se nevrátil. Eratický, nahodilý výskyt; nelze vyloučit, že šlo o ptáka z nějaké severněji ležící zoo, který přetahoval jižním směrem. COLYMBIFORMES 3. Potápka roháč - Podiceps cristatus +, -, H, T 1956: ex.; 1957: ex.; 1958: ex.; ex.; ex.; ; 1960: ex.; 1962: ex.; ex.; 1963: ex.; 1966: ex.; 1968: ex.; 1970: ex.; ex.; 1971: párů; ex.; h; 1972: ex. s pull.; ex.; 1973: ex.; 1974: ex.; 1975: ex.; ex.; ; 1976: párů; 9. 5.; ex.; 1977: ex.; ex.; párů s malými pull.; několik ex.; ; 1978: ex. (?první přílet); párů; párů; ex.; h; 1979: ; párů; ; h; párů s juv.; ojediněle s juv.; ex.; ex.; ex.; 1980: h; ex.; ex.; h; ex. s pulì.; párů; 1981: páry; ex.; h; párů; h; h; h; 6. 7.; h; V. Z. 1 ex.; 1982: páry na V. Z.; V. Z., několik ex.; 3. 4.; párů; ex. uškrcen vlascem; 8. 5.; na V. Z. 2 páry, 1 s pull.; páry; M. Z. 1 pár, V. Z. 3 páry; 1983: přílet 3 ex. na V. Z.; ex.; ; párů; 1984: pár u aerátorů; V. Z. 1 pár; 209

10 7. 4. M. Z. 1 pár; V. Z. 3 páry; M. Z. 1 ex.; V. Z. 1 ex.; pár na M. Z. sedí na hnízdě, V. Z. 3 páry na vodě (Ledvinka); ex. u aerátorů; málo, za poslední roky nejhorší hnízdění; ex.; 1985: V. Z. 9 ex.; (Ledvinka); V. Z. 1 ex.; V. Z. 1 pár; V. Z. 2 páry v toku; V. Z 2 ex. na hladině; ex., nalezený v Kladně na ulici, vypuštěn na V. Z.; 1986: pár na V. Z. v toku; V. Z. 3 páry (Ledvinka); ex.; (Ledvinka), 4-5 párů (Hlava); V. Z. 2 adult., 3 juv.; V. Z. 3 juv., drží se spolu a společně loví; ex. - 4 páry, 1 s 3 a 3 se 2 juv.; M. Z. 1 ex.; V. Z. několik ex.; V. Z. 9 ex.; 1987: ex. při J břehu Z. (PP); V. Z. 2 ex.; V. Z. 5 ex.; V. Z párů; V. Z. 1 ex.; V. Z. 1 pár s juv. (PP); V. Z. 1 ex. (PP); V. Z. 1 ad s žadonícím juv.; V. Z. 4 ex.; 1988: V. Z. 1 ex. (Ledvinka). Potápka roháč patří mezi charakteristické hnízdící ptáky Záplav, zároveň je pro tento druh území významná i v době tahu. Z výše uvedených záznamů lze vyvodit, že z původních víceméně ojedinělých ptáků či hnízdících párů, jejichž vyšší počet byl zaznamenávám spíše v období migrace (v letech ), se zde postupně vytvořila populace s více hnízdícími páry, která kulminovala počtem okolo 20 párů v letech Od té doby se projevuje opět pokles početnosti, který je v souladu s celkovým poklesem populace u nás v důsledku kontaminace prostředí a nepřirozených způsobů rybníkářského hospodaření. Na Záplavy se první ptáci dostavují v průměru v druhé dekádě března a zároveň probíhá tok. Stav se postupně doplňuje až do začátku května a je zpravidla až dvojnásobný oproti počtu hnízdících ptáků zastižených později, takže v této době zřejmě část roháčů pouze protahuje a využívá lokalitu jako tahovou zastávku. Líhnutí mláďat probíhá v červnu a červenci, první mláďata byla zaznamenána Často až do září jsou mladí ptáci závislí na rodičích. Odlet místních hnízdících roháčů a podzimní průtah splývají, takže lze obtížně hovořit o době, kdy místní ptáci opouštějí Záplavy. Stav kolem 10 jedinců zde bývá ještě počátkem listopadu. Později se roháči vytrácejí trvale, ojediněle bylo zjištěno zimování jednotlivého ptáka, zřejmě nějak hendikepovaného (1979/80, 1987/88). V prosinci 1985 byl na Záplavy vypuštěn hendikepovaný roháč z Kladna. 210

11 4. Potápka černokrká - Podiceps nigricollis CH, 5, T 1962: ex.; 1970: ex.; 1973: ex.; 1977: ex.; ex.; 1981: pár; 1983: duben 1 ex. (Katona); M. Z. 1 ex. mezi chocholačkami; ex.; 1984: M. Z. 2 ex.; zdržely se jen 1 den (Ledvinka); 1985: V. Z. 5 ex. (Ledvinka); V. Z. 1 ex. Sporadicky a nehojně protahující druh, zastižený častěji při jarním, méně často i při podzimním tahu. 5. Potápka malá - Podiceps ruficollis CH, -, T, /H/ 1958: ex.; ex.; ; 1963: ex.; 1968: několik párů; 1975: ex.; 1977: ex.; ex.; ex. v Z části V. Z. (PP); několik ex.; listopad, několik ex.; 1979: ; 1980: ex.; ex.; 1983: ex. na M. Z.; 1987: M. Z. 1 ex. Nehojně protahující druh, vzhledem k poměrně nenápadnému způsobu života je možno uvažovat o mnohem pravidelnějším výskytu v době tahu než u potápky černokrké. Výskyty zaznamenané na konci května a v červenci (1977, 1983) naznačují i možnost hnízděni. CICONIIFORMES 6. Čáp bílý - Ciconia ciconia CH, 5, T, /H/ 1972: ex.; 1975: ex.; 1977: ex.; 1978: pár v Tuchlovicích hledá místo k hnízdění; obsadil komín v Kačici; postaveno hnízdo, ale pár nevyhnízdil; ex. v okolí Z.; 1981: ex. u M. Z.; 1982: ex. přelet nad M. Z. JZ směrem (Kerner); 1983: ráno 4 ex. přelet přes Srby od J k S (Štáfek); 1984: ex. krouží v Srbech nad školou a táhnou k Z; pár krouží nad Srby a Z.; ex. na Kačáku nad M. Z. (Nedvěd); ex. krouží nízko nad Srby; ex. krouží dlouho nad Srby, zvláště nad školou (Kernerovi); 1985: 24. a instalace umělých hnízd na upravených stromech (olše, topol, provedli Ledvinka a Calta); březen - 2 ex. se potulují v okolí; 1986: ex. na Z., pronásledován racky (Ledvinka); dtto (Ledvinka); ex. mezi Kačicí a Srby (Štáfek); na lukách na M. Z. 4 ex. (Kerner); ex., krouží nad V. Z. (Calta); u Čelechovic v poli 10 ex. (Nedvěd); u Kačice 10 ex.; ex. nad Z. (Ledvinka); přelet 3 ex. nad Z. směrem na J; 1987: ex. nad Srby a M. Z.; ex. tamtéž; u Kačice při sekání píce 8 ex. na poli (Nedvěd); ex. nad Srby. 211

12 Čáp bílý patřil v sedmdesátých letech k nahodilým návštěvníkům Záplav, v osmdesátých letech, počínaje již rokem 1978, se v okolí Záplav vyskytují čápi zcela pravidelně. Jedná se jednak o mladé ne-hnízdící jedince v početnějších skupinách (4 až 10 kusů), jednak o pravděpodobně mladý pár, který hledal místo k postavení hnízda (komíny v Tuchlovicích a Kačici, škola v Srbech). Hnízdní podložky umístěné na stromy v roce 1986 nebyly přijaty; pokud jde o čápy imprintované na komíny, asi by lépe vyhovoval zadaptovaný betonový elektrický sloup na volném prostranství. Při umístění vhodné podložky pro hnízdo lze očekávat v budoucnu hnízdní výskyt čápů bílých. 7. Čáp černý - Ciconia nigra CH, 2, T 1978: ex.; 1981: M. Z. 1 ex. (Kerner); 1985: ex. přelet; 1987: ex. přelet u Čelechovic. Nahodile a jednotlivě zaletující druh, pravděpodobně z nedalekých křivoklátských hnízdišť. 8. Kolpík bílý - Platalea leucorodia CH, 3, E vyplašeny při honu na kachny 4 ex. z rákosí na V. Z. (Štáfek). Eratický, nahodilý výskyt, nejspíš potulujících se mladých jedinců. 9. Volavka stříbřitá - Egretta garzetta CH, 3, E ex. na Z., vzácný, nahodilý výskyt. 10. Volavka popelavá - Ardea cinerea +, 2, T, Z 1960: ex.; 1962: ex.; 1971: ex.; ex.; 1975: ex.; 1977: ex.; 1978: ex.; ex.; 1979: ex.; ex.; ex.; ex.; ex.; 1980: eex.; ex.; ex.; ex.; ex.; 1981: M. Z. 1 ex.; ex. v polích u Z.; ex.; ex.; 1982: ex.; ex.; ex.; ex. (Ledvinka); M. Z. 2 ex.; ex. pronásledován racky; V. Z. 1 ex. atakován racky; ex.; 1983: ex. na V. -Z.; M. Z. 5 ex. (Kerner); adult, 2 juv.; ex.; ex.; 1984: M. Z. 1 ex.; ex. u aerátorů; dtto; M. Z.l ex.; ex. přelet; dtto; ex. 212

13 (Ledvinka); M. Z. 1 ex. přelet; M. Z. 1 ex.; ex.; ex.; ex.; ex.; přeletuje 1 ex.; 1985: ex.; ex. (Kerner, Štáfek); ex. přelet k V; ex.; ex. (Ledvinka); ex. (Ledvinka); ex.; M. Z. 2 ex. (Ledvinka); ex. na ledě; u M. Z. 2 ex.; dtto; M. Z. 1 ex.; ex.; ex.; 1986: ex.; ex.; ex.; M. Z. 1 ex.; ex. M. Z. (Hlava); ex.; ex.; ex.; cca ve 20 hod. 4 ex. (Ledvinka); ex.; ex.; 1987: M. Z. 1 ex. (Ledvinka); ex.; M. Z. 1 ex. (Ledvinka); V. Z. 2 ex.; ex. zdržují se asi týden; ex.; M. Z. 3 ex.; ex.; ex.; ex.; ex. přelet; ex. přelet z M. Z. na V. Z.; ex.; M. Z. 1 ex.; ex.; ex.; ex., přelet při honu; V. Z. 1 ex.; ex.; M. Z. 1 ex.; V. Z. 2 ex.; ex. (Ledvinka); 1988: ex. (Kerner, Ledvinka); ex.; ex. Volavka popelavá byla na Záplavách v šedesátých a sedmdesátých letech spíše vzácným a nahodilým hostem (i když je možné, že četnost záznamů o výskytu je v této době podmíněna též nižší frekvencí návštěv území než v posledních letech). Po roce 1980 plynule stoupá počet pozorování jednotlivých volavek i skupin několika jedinců, takže v posledním desetiletí byl zde tento druh pozorován pravidelně v období tahu, za pohnízdních potulek a částečně i při zimování. Záznamy výskytu volavek se objevují v období od srpna do dubna, od května do července jsou pouze 3 pozorování ( , , ). 11. Bukač velký - Botaurus stellaris CH, 1, T V červnu ex. na M. Z. v rákosí (Štáfek); ex. vyplašen při honu na M. Z. Bukač velký žije velmi skrytě, hnízdní výskyt se však zpravidla vždy dá registrovat akusticky podle charakteristického volání samců v období rozmnožování. To zde ale nikdy nebylo zaznamenáno, takže uvedené dva záznamy považujeme za doklad nahodilého výskytu nehnízdících jedinců. 213

14 12. Bukáček malý - Ixobrychus minutu CH, 2, T ex. v rákosí; vyplašeny 2 ex. z rákosí na V. Z. I když nelze vyloučit hnízdění tohoto druhu, který má skrytý způsob života a není přitom zdaleka tak vzácný jako předešlý, je nutno považovat výše uvedená data spíše rovněž za zachycení výskytu migrantů. ANSERIFORMES 13. Labuť velká - Cygnus olor CH, 5, H, T 1962: ex.; 1963: ex.; 1968: ex.; 1970: ex.; 1973: ex.; ex.; 1976: ex.; ex.; 1977: ex.; ex.; ex.; 1978: ex.; ; 3 ex.; 1979: ex.; ex.; ex.; dva páry; dtto; ex.; ex.; 1980: ex.; ex. uhynulý v zimě, nález kadáveru; ex.; ex.; ex.; ex.; ex.; ex.; ex.; ex.; ex.; ex.; 1981: ex. (2 juv.); ex. ve dvojicích; ex.; ex. na V. Z., 2 ex. na M. Z.; páry začínají hnízdit; 2. a obě F sedí na hnízdech; ex. přeletuje přes V. Z., na M. Z. hnízdící pár; líhnutí u páru na M. Z.; M. Z. 1 pár se 7 pull; dtto; dtto; 1982: ex. na M. Z., oba ptáci kroužkovaní; M. Z. 2 ex.; V. Z. 3 ex.; pár na M. Z.; sedící F tamtéž; 1^4. dtto; 10. a na V. Z. 5 ex.; pár na M. Z. stále sedí, na V. Z. + 6 ex.; líhnutí na M. Z.; V. Z. 6 ex., M. Z. pár + 7 pull; dtto; dtto; 1983: adult a 6 juv. na V. Z.; ex. se honí na ledě, 7 ex. přeletuje; ex. na ledě, 6 přeletuje; průtah 8, 4 a 17 ex.; pár a 1 ex.; dtto; dva páry; hnízda se sedícími F na V. Z. (u ostrůvku a u racčí kolonie); V. Z. 1 pár se 4 pull. (asi týdenní); adult a 2 juv. u aerátorů; juv. u aerátorů; adult M posedává/před hospodou; dtto; 1984: M stále čeká na potravu před hospodou; ex. na ledě; M před hospodou; dtto, 2 ex. krouží a usedají; M opět před hospodou; ex. na ledě; pár na M. Z.; M. Z. 1 pár, V. Z. u ostrůvku 1 pár; 214

15 pár na M. Z.; dtto; pár z M. Z. staví hnízdo u čerpací stanice; pár na M. Z., 1 pár na V. Z.; páry; F na M. Z. sedí; pár z M. Z. přeletuje, 6 ex. na V. Z.; na M. Z. 1 pár, na V. Z. 2 páry; na louce za M. Z. 1 mrtvý ex. zabitý nárazem do drátů vedení zřejmě již během zimy, na V. Z. 2 nehnízdící páry; M. Z. 4 pull.; M. Z. pár a 2 pull.; 1985: ex. na V. Z. (Ledvinka); V. Z. 3 ex.; V. Z. 2 ex.; M. Z. 1 pár, V. Z. 3 ex.; ex. zabit narazen do drátů v poli u V.Z.; 4.5. na V. 2. sedí pár poblíž malého remízku; ex., hnízdící pár asi přišel o násadu; ex. nehnízdí; na V. Z. u remízku F znovu sedí (náhradní snůška?), 2 ex. na hladině; zde 5 pull, asi den starých; ad. + 5 pulì, na M. Z.; dtto; rodina znovu na V. Z.; V. Z. 2 ex., přelet; na M. Z. přilétl 1 ex.; ex. u aerátorů (z toho jen 2 adult); M. Z. 4 adult., 2 juv.; V. Z. 5 ex.; dtto; 1986: 3.1. V. Z. 4 ex.; ex.; V. Z. 8 ex.; zjištěn 1 M s kroužkem z NDR (Ledvinka); ex.; ex. u aerátorů; ex. tamtéž; V. Z. 6 ex.; V. Z. 1 pár v toku; nalezen v V. Z. v lese 1 mrtvý ex. (Štáfek); V. Z. 1 pár a 1 lichý ex.; u M. Z. 1 mrtvý ex. pod dráty; na V. Z. hnízdo, F sedí; ex. u ostrůvku na vodě; V. Z. pár + 7 pull, čerstvě vylíhlých; V. Z. pár + 7 pull.; dtto, všechna pull. tmavá; dovezena a vypuštěna 3 pull. z Velvar (Ledvinka); ex. z Velvar na M. Z ; juv. narazil do drátů vysokého napětí; V. Z. 8 ex.; 1987: vypuštěn 1 zraněný ex. z Dubí (Skoupý); V. Z. pár, obsazeno hnízdiště; pár staví hnízdo na mokřadu vpravo od vtoku Tuchlovického potoka do V. Z. (PP); pár přeletuje po V. Z.; pár na V. Z. u remízu; pár na V. Z. vodí 7 pull. asi 14 dní starých; V. Z. 2 adult. + 6 juv.; ex. na V. Z.; V. Z. rodina 2 + 6; 11. V. Z. 1 ex. přeletuje, u M. Z. 1 juv. zabitý o dráty a načatý liškami; 1988: ex. přilétají od Kačice na Z. Labuť patřila ve sledovaném období mezi roky 1962 a 1978 k výjimečně se vyskytujícím ptákům, kteří se zde objevovali většinou jednotlivě v mimohnízdní době. V roce 1979 a 1980 se zde pravidelně zdržují nehnízdící labutě v proměnlivém počtu celoročně, od roku 1981 na Záplavách pravidelně hnízdí v jednom až dvou párech. Doposud se však nestalo, aby vyhnízdily úspěšně oba páry labutí. Ze záznamů 215

16 vyplývá i zajímavá adaptace jednoho ptáka na získávání potravy v zimním období synantropně (zima 1983/84) a vysoká četnost kolizí labutí s dráty elektrovodů, na něž doplatilo životem 6 labutí v letech Husa velká - Anser anser +, 5, T 1982: ex. (Ledvinka, Štáfek); dtto; dtto (Štáfek); stále 3 ex. (Štáfek); ex. (Kerner); vypuštěn pár z chovu Správy KRNAP z Vrchlabí na M. Z.; 1983: ex. přelet nad M. Z. (Kerner): ex. přeletuje nad vodou; 1984: ex. v rákosině na V. Z.; ex. přeletují nad vodou a obcí; 1985: dovezeno z jižní Moravy 15 vajec, se vylíhla 4 pull., dalších 8, ptáci zatím v chovu, později mají být introdukováni; V. Z.; M. Z. 1 ex.; ex. z chovu v ohradě, 3 ex. se ztratily; jediný přeživší ex. vypuštěn; 1987: zbytky v zimě uhynulého ex. na Z břehu V. Z. (PP);? přelet 15 ex., k J;? ex. na poli u Čelechovic; ex. v polích u Kačice (Štáfek). Husy velké se v posledních pěti letech vyskytovaly na Záplavách v hnízdním období. Hnízdění zde však nebylo prokázáno. Spíše je možné předpokládat, že zde zjišťované husy využívají Záplavy pouze při přesunech mezi hnízdišti, letními shromaždišti, pelichaništi a zimovišti. Ani umělé posílení stavu výsadky z chovů nebo z jižní Moravy nepřivodilo prozatím vznik hnízdící populace na Záplavách. 15. Husa polní - Anser fabalis +, -, T 1970: ex.; 1972: ex.; 1979: ex.; 1982:? ex. přelet k J (Kerner); 1983: klín + 50 ex. nad Z.; ex. přeletuje nad M. Z.; 1984: přeletují nad Z. k J dva klíny + po 100 ex. (Štáfek); v poli za M. Z. několik set ex. (Štáfek); 1985: ex. přelétavá nad Z. ve dvou klínech; ex. přetahuje k J (Štáfek); ex. přelet k J (Ledvinka); 1986: přelet 56 ex. (Ledvinka);? přelet hejn (Ledvinka); 1987: Srby, pole, 24 ex. (Štáfek). Husa polní patří k protahujícím druhům, které v minulosti sporadicky, v posledních letech pravidelněji využívají Záplav; přes den se pasou v okolních polních kulturách, nocují pravděpodobně na vodě na Velkých Záplavách, častěji ale jen přetahují, aniž by se zde zdržovaly. 216

17 16. Husa běločelá - Anser albifrons +, -, T se zdržovalo na V. Z. 7 ex. (Štáfek). Nahodilý výskyt vzácně protahujícího druhu. 17. Husice liščí - Tadorna tadorna -, -, E , M na V. Z. (Ledvinka). Nahodilý, eratický výskyt. 18. Čirka obecná - Anas crecca +, 2, T, /H/ 1956: ex.; párů; ex.; 1962: ex.; 1968: několik párů; 1970: páry; 1971: páry; ex.; ex.; ex.; 1972: M; ex.; ex.; 1976: ex.; pár; ; 1978: párů; 1980: ex. ; 7. 4.; 1982: M (Ledvinka), ex. (Ledvinka); 1984: ex. střeleny na honu; 1985: M na V. Z. (Ledvinka); V. Z. 1 ex.; 1986: M na M. Z. (Ledvinka); 1987: ex. střeleny na honu; 1988: na V. Z. (Ledvinka). Dosti pravidelně se objevující druh, obvykle v nevelkém počtu jedinců a spíše v mimohnízdní době. Nelze však vyloučit ani občasné vyhnízdění. 19. Čírka modrá - Anas querquedula +, 2, T, IHI 1974: ex.; 1976: ; 1977: páry; M; 1978: páry; párů; M; 1979: páry; 1981: pár na M. Z.; M M; 1982: několik ex. (Ledvinka); M; M; 1983:? ex. na V. 2.; ;? několik ex. na M. 2.; ex. střeleno ha honě; 1984: páry na M. 2.; M. Z. několik párů; pár a 1 M na M. Z., pozorována kopulace (Ledvinka); páry a 1 M na V. Z. u kolonie racků; M. Z. 2 M (Ledvinka); dtto; M. Z. 2 ex.; M. Z. 5 ex. (Ledvinka); hon, 1 ex. střelen; 1985: pár na M. Z. (Štáfek, Ledvinka); V. Z. 2 ex. (Ledvinka): 1986: M. Z. 2 páry (Ledvinka); M. Z. 2 ex. (Ledvinka); 1987: ex. na V. Z. (PP). Poměrně pravidelně registrovaný druh, oproti předešlému se zde objevuje až od r. 1974, zato v 80. letech v relativně vyšším počtu. Také u čírky modré je možno předpokládat hnízdění. 217

18 20. Kopřivka obecná - Anas strepera CH, 5, T Jediné pozorování 1 kačera na V. Z. je z (Ledvinka). Vzácně a ojediněle se vyskytnuvší, protahující druh. 21. Kachna divoká - Anas platyrhynchos +, -, H, T, Z 1956: ex.; 1958: ex.; ex.; ex.; s 6 pull.; 1959: v párech; 1960: ex.; M; 1961: ex.; 1962: ex.; ex.; na honech v r střeleno 62 F (spíše ex. v prostém šatě a juv.) a 2 M; 1963: ex.; 1965: několik párů; 1970: ex.; párů; párů; páry; při honech střeleno 65 ex.; 1971: přelety hejn; ex.; párů; ex.; ; 1972: ex.; ex.; několik ex.; 1974: ex.; 1975: ex.; h; 1976: párů; ex.; ex.; h.; ex.; několik ex.; 6. 6.; ex.; 1977: ; několik set ex.; párů; rodina s pull.; h.; ex. v Z části V. Z. (PP); 1978: ex.; ex.; ex.; h.; h.; 1979: párů; párů; ; ex.; ex.; ex.; 1980: ex.; párů; h; h.; ex.; 1981: ex.; párů; párů; h.; h.; h.; ; ; ; rodina s 8 pull. na M. Z.; 1982: vh.; h.; h. F sedí; vh.; 10. a vh; 10. a vh; h; h; h; h, bez pull.; asi 3 F s pull.; 1983: V. Z ex.; křídlované ex. do voliéry; M a 4 F umístěny do voliéry; ex.; h; h, ex.; několik hnízd - úplné snůšky; ex. z chovu MS na M. Z.; vypuštěny - jsou krotké, atypicky zbarvené (světlé nebo naopak tmavé až černé); hon, střeleno 54 ex., z toho 36 kroužkovaných z chovu; ex.; ex. u aerátorů; F u aeráto-rů; F u aerátorů; ex. (hon); ex.; 1984: ex. u aerátorů a před loděnicí; M. Z. + 50, V. Z ex.; ex.; ex.; dtto; dtto; nehojně; vypuštěno 250 ex. z chovu; hon, střeleno 19 ex., ani jeden z chovu, protože nelétají; na V. Z ex.; 1985: přelety skupinek; přelétlo 9 a 11 ex; několik ex. (loňský odchov); ex.; ex. 218

19 v párech; stovky ex.; ; h; h; párů; v chovu 1 ex. s bílou hlavou; ex. u aerátorů; párů tamtéž; ex. tamtéž; ex. tamtéž; ex.; vysoko několik hejn; ex.; ± 100 ex.; hon, rozplašeno; ex. zimuje; 1986: ex. s mysl. kroužky; ex.; ex.; ex. sedí na ledě; V. Z ex. v párech; ; desítky párů; na M. Z. hnízdo s 8 vejci; vyvádějí pull.(náhradní hnízdění); hon, střeleno 50 ex.; několik skupin; V. Z ex.; dtto; 1987: V. Z ex.; V. Z. u aerátorů 10 ex.; několik zmrzlých ex., vše z mysliv. chovu; V. Z párů; M. Z. 1 pár, V. Z párů (PP); h; Mi V. Z. F s 12 pull.; M. Z. hnízdo s 10 vejci; rodiny s malými pull. (2 a 5); více ex. (PP); hon, střeleno 60 ex., z toho 30 z chovu; druhý hon, stř. 22 ex., z toho 8 z chovu; M. Z. 5 ex. (PP); několik ex.; V. Z. 3-5 ex.; vydán ÚV ČMS zákaz lovu kachen pro celkově nízký stav až do odvolání; V. Z. 4 páry; ± 60 ex., hon, 9 ex. střeleno; V. Z ex.; V. Z. 2 ex. přelet; V. Z. 3 M, 2 F; ; V. Z ex.; dtto; V. Z ex.; 1988: ex. (Ledvinka); několik ex. přelet; ex. u aerátorů; dtto (krotké kachny z chovu) + 30 ex. divokých, vzájemně se izolují; ex. Březňačka patřila k běžně hnízdícím i protahujícím kachnám ještě na původním Turyňském rybníce. Zdá se, že se s rozšířením břehových mělčin a litorální vegetace při vzniku Záplav tento druh ještě rozšířil, takže hnízdil a hnízdí, s určitými výkyvy, v desítce až několika desítkách párů a protahuje ve velmi početných hejnech, zejména v březnu zde bývá pravidelně několik set kusů. Méně často zde březňačky zimují, pravidelně zde zůstávají přes zimu vysazované kachny z chovů. Od r se zde provádí vypouštění kachen z polovolného chovu. Tato velmi diskutabilní záležitost však není předmětem této práce. Ukazuje se, že první generace kachen z chovu a divoká populace se většinou vzájemně nekontaktují, pravděpodobně v důsledku změn imprintingu. V průběhu sledovaného období zde bylo okroužkováno 151 kachen (LORENC), z tohoto počtu bylo 141 ptáků z umělého chovu. Z toho 119 jedinců bylo uloveno buď přímo na Záplavách nebo v blízkém okolí. 219

20 22. Hvízdák eurasijský - Anas penelope CH, +, -, T zde bylo zastiženo 10 jedinců. Nahodilý výskyt vzácně protahujícího druhu. 23. Ostralka štíhlá - Anas acuta CH, +, 3, T 1976: ex.; 1980: ex.; dtto; ex.; ± 20 párů; párů; 1984: V. Z. 3 F; 1985: M. Z. 5 ex., později 13 ex. (Ledvinka). Sporadicky protahující druh, většinou při jarním tahu. Zcela výjimečný byl počet zjištěných ptáků a délka jejich přítomnosti v r Lžičák pestrý - Anas clypeata +, 2, T, /H/ 1971: F ; 1980: 7. 4.; 1981: M a 1 F; několik ex.; pár; 1980: M a 1 F, tok na M. Z. (Fiala); 1984: ex. na V. Z. mezi březňačkami (Ledvinka); V. Z. 1 pár u kolonie racků; V. Z. 5 párů, tok a kopulace (Ledvinka); pár na M. Z. (jen 1 den); 1985: ex. na V. Z. (Ledvinka); M. Z. 2 ex.; 1 střelen při honu; 1986: F; pár na M. Z.; dtto (Ledv.); 1987: V. Z. 12 ex. Ojediněle se vyskytující druh, většinou pouze protahuje, v posledních letech trvalý výskyt párů přes hnízdní období svědčí pro možné hnízdění. 25. Polák velký - Aythya ferina +, -, H, T 1958: ex.; ex.; 1961: M; 1962: několik ex.; 1968: M; 1970: párů; 1971: páry; párů; pár; 1972: ex.; ; 1973: ex.; 1974: ex.; 1975: párů; ; 1976: ex.; několik ex.; 6. 6.; 1977: h; párů; h; h; h; pár v Z části V. Z. (PP); h; listopad; 1978: M; ex.; párů; ex.; ex.; párů; h hnízdí; 1979: ex.; párů; ; 1980: M; ex.; ex.; ex.; h; M, h; F s pull.; 1981: párů; h; ex.; 220

21 6. 4. vh; h; h; 9. 5.; h; M. Z. 23 M, několik F; několik M a rodin s pull.; několik F; 1982: 10. a h; vh; vh; vh; vh; 1983: ex.; ; přes 100 párů; párů; u mostu 9 F s malými pull. - zatím nejvyšší stavy; všechny potápivé kachny zcela zmizely; 1984: ex., M: F asi 2: 1; zmizeli; h; ex.; F s pull.; červenec - F vodí 3-9 pull.; hon, 6 ex. střeleno; V. Z. 2 ex.; 1985: M (Ledvinka); ; h; M. Z párů; párů na Z.; M. Z párů, V. Z. ± 50 párů; V. Z. 2 ex.; několik ex. u aerátorů; ex.; 1986: ex.; ex. u aerátorů; M na ledě na V. Z.; V. Z ex., převážně M; ex.; desítky párů; M. Z M; Z. celkem M; F s pull., teprve se líhnou; hon, střeleny 3 ex.; M na V. Z.;1987: M na V. Z.; h; M. Z. 15 M; M. Z párů; hon, střelen 1 ex.; hon, střeleny 3 ex. Polák velký patří k trvalým příslušníkům avifauny Záplav, do r jsou záznamy pouze z jarního tahu, později začíná hnízdit v několika párech. Hnízdících párů silně přibývá od r. 1977, populace kulminuje v roce 1983, pak následuje mírný pokles, ale stále hnízdí na Záplavách do sta párů. V roce 1987 však v území vůbec nevyhnízdil. Záhy po dosažení letuschopnosti mláďat se poláci velcí z lokality vytrácejí, na podzim se vyskytují jen ojediněle, v letech 1984 až 1987 zde jednotliví ptáci zimují (jedná se vždy o postřelené jedince). 26. Polák malý - Aythya nyroca CH, +, 3, T 1977: ex.; 1986: páry na M. Z. (Ledvinka); pár tamtéž (Ledv.); 1987: ex. na M. Z. (PP). Zřídka se vyskytující, celkově vzácný a ohrožený druh. Pravděpodobně jde pouze o průtah. 27. Polák chocholačka - Aythya fuligula +, -, H, T 1961: M; 1968: M; 1970: ex.; 1971: párů; 1972: několik ex.; M; 1974: ex.; 1975: párů; ; 1976: ex.; M, 5 F; 1977: vh; párů; párů; dtto; h; M; ještě F s pull.; h; 1978: ex.; 221

22 ex.; dtto; ex.; ex.; h hnízdí; h F s pull.; 1979: ex.; 6. 4.; párů; ; 1980: ex.; ex.; ex.; ex.; h; h M; 1981: párů; h; ex.; vh; ; h; h; h; M. Z. vh; více F s pull.; 1982: M; h, F už sedí; vh; 10. a vh; vh; vh; h; h; ojediněle (F na hnízdech); F vodí pull. na M. Z.; 1983: přes 100 párů; párů; několik desítek F vodí pull.; hon, střeleno 16 ex.; několik ex. na M. Z.; 1984: M; ex.; několik párů; ex.; F s pull.; červenec, více F s pull.; 1985: V. Z. 20 ex., převážně M; ; h; M. Z. + 5 párů; párů; párů; M. Z. F + 7 pull., jinak hojně hnízdí; ex. u aerátorů; ex. tamtéž; dtto; 1986: ex. u aerátorů; ex.; desítky párů; M na vodě; F s pull., teprve se líhnou; hon, střelen 1 ex.; V. Z. 1 ex.; dtto; 1987: V. Z. 1 ex.; M. Z. + 8 párů (PP); h; na M. Z. 9 M (PP). Situace je zde podobná jako v případě poláka velkého. Do r chybí výskyt v hnízdním období. Koncem 70. let přibývá párů vyskytujících se od konce dubna do července, hromadně zde druh začíná hnízdit v r Od té doby s menšími výkyvy hnízdí na Záplavách každoročně několik desítek párů. Také chocholačky brzy odtahují, v letech 1985 až 1987 ojedinělí ptáci zimují (jde o zraněné jedince). V roce 1987 chocholačky, stejně jako poláci velcí, na Záplavách vůbec nevyhnízdily. 28. Hohol severní - Bucephala clangula CH, +, 3, T 1970: březen 1 ex.; 1977: 1. 5.; 1981: M; 1982: M (Ledvinka); 1985: ex. na V. Z. u starého hřbitova (Ledv.). Nepravidelně protahující druh, většinou jednotlivě, v roce 1985 větší hejno. 222

23 GALLIFORMES 29. Křepelka polní - Coturnix coturnix CH, 2, H 1978: ak 2 M; ak 1 M; 1983: ak, louka za M. Z.; léto 1983 (Kerner); 1985: M. Z. 1 M (Štáfek); dtto (Nedvěd); 1986: v poli za M. Z. k Čelechovicím vystavil pes gynopedium (Nedvěd); ak v okolí M. Z.; 1987: ak 2 M za M. Z. (Nedvěd). Křepelka patří na celém území ČSSR k silně ohroženým, místně totálně vyhubeným druhům. Hnízdní výskyt v posledním desetiletí akcentuje ornitologický a ochranářský význam lokality, není zde však ojedinělý; zdá se, že na některých lokalitách v okolí Kladna se křepelky v nízkých stavech stále udržují. 30. Koroptev polní - Perdix perdix +, 2, H, Z 1958: pár s juv.; 1960: h; 1970: h; 1971: ex., menší hejnka; v hejnech; v párech, h; 1972: h; 1975: h; 1976: ; ; ; 1977: ; ex.; 1978: ; párů; 1979: ex.; pár; ex.; ex.; 1980: párů; ex.; ex.; 1982: u M. Z. 1 pár; dtto; 1983: ex. (Kerner); 1984: za M. Z. ke Kačici 9 ex.; v jahodárně 13 ex.; u K. Žehrovic 1 pár; u Tuchlov. mlýna 14 ex. (Ledvinka); 1985: u Tuchl. mlýna 9 ex. (Ledvinka); u V. Z. k Tuchlovicím 35 ex. (Nedvěd); pole u V. Z. 8 ex. (Štáfek); ex. (Studnička); u Stochov. vodárny 2 hejna, 18 a 12 ex. (Štáfek); 1986: v poli u V. Z. k Tuchlovicím 10 ex.; 1987: hejnka u Stochova, celkem přes 30 ex., u Tuchlovic 5 ex.; okolí Srb 18 ex.; Stochov-okolí 13 ex.; v poli u V. Z. 16 ex. V širším okolí Záplav byly koroptve až do začátku 70. let hojné, později stavy poklesly jako na celém území, ale trvale se zde udržuje s mírnými výkyvy populace několika až desítky párů, téměř pravidelně s úspěšnými odchovy. 223