1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem. 1.2 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem 1000

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem. 1.2 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem 1000"

Transkript

1 U otázek označených * je víc srávných odovědí 1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem ma / MA na nb kde m A je hmotnost složky A, M A její molární hmotnost a n i látkově množství složky i (A nebo B), je a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek 1. Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem ma 1000 MA m B kde m A je hmotnost rozuštěné látky A (v gramech), M A její molární hmotnost (g mol 1 ), m B je hmotnost rozouštědla B (v gramech), je a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek 1.3 Koncentrace látky B v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem mb MB ( VA A) kde m B je hmotnost rozuštěné látky B (v gramech), M B její molární hmotnost (g mol 1 ), V A je objem rozouštědla A (v dm 3 ), A jeho hustota (kg dm 3 ) a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek *1.4 Která z uvedených vyjádření složení jsou závislá na telotě? a) látková koncentrace b) molalita c) hmotnostní zlomek d) objemová rocenta látky v kaalném roztoku e) molární zlomek 1.5 V 1 cm 3 lynu ři tlaku 0,01 MPa je a) 10 krát méně b) 100 krát méně c) 10 krát více d) 100 krát více molekul než ři tlaku 100 kpa za stejné teloty. 1.6 V nádobě je ři určité telotě 1 mol argonu (M = 40 g mol 1 ). Chceme-li nahradit argon heliem (M = 4 g mol 1 ) tak, aby za stejné telotě byl v nádobě stejný tlak, budeme otřebovat a) 10 mol He b) 1 mol He c) 0,1 mol He d) mol He

2 1.7 Litrová nádoba obsahuje za ultravysokého vakua kpa ři telotě 300 K řádově a) 10 3 molekul b) molekul c) 10 9 molekul d) nelze rozhodnout, okud nevíme o jaký lyn jde..1 Tlak čtyř molů ideálního lynu byl za konstantního objemu snížen na 1/3 ůvodní hodnoty. Telota lynu a) klesne na na 1/3 b) stoune na trojnásobek c) stoune na šestinásobek d) se zmenší na 1/6 ůvodní teloty. Graficky vyjádřená závislost tlaku ideálního lynu na jeho molárním objemu ři konstantní telotě je a) římka rocházející očátkem b) rovnoosá hyerbola c) arabola s vrcholem v očátku a osou rovnoběžnou s osou tlaků d) římka rovnoběžná s vodorovnou osou Vm Vm Vm (a) (b) (c) (d) Vm *.3 Stavové chování ideálního lynu je možno řeočítat na jiné odmínky odle vztahu V T1 VT a) 1 1 b) VT 1 T c) V V T 1 V T1 d) V T 1 V T Kolikrát se změní tlak ideálního lynu uzavřeného v nádobě konstantního objemu, jestliže jej zahřejeme z 50 na 100 C: a) 0,5 b) 0,87 c) 1,15 d),0.5 Ze kterého z uvedených vztahů lze určit secifickou hustotu (hmotnost/objem) ideálního lynu? V M T a), b), c), d) R R T R T R T m M (V m molární objem lynu, V celkový objem lynu, n látkové množství lynu, m hmotnost lynu, M molární hmotnost lynu, tlak, T telota) *.6 Střední molární hmotnost dvousložkové směsi je dána vztahem n1m 1 nm a) M, b) M M n n 1 M, c) M x1m 1 xm, d) M M M 1

3 .7 Při izotermním ději a) systém nekoná ráci b) nemění se objem systému c) systém nevyměňuje s okolím telo d) nemění se telota e) nemění se tlak v systému.8 Při adiabatickém ději a) systém nekoná ráci b) nemění se tlak v systému c) nemění se objem systému d) systém nevyměňuje s okolím telo e) nemění se telota *.9 Při izochorickém ději a) systém nekoná ráci b) nemění se objem systému c) systém nevyměňuje s okolím telo d) nemění se tlak v systému e) nemění se telota.10 Při izobarickém ději a) systém nekoná ráci b) nemění se objem systému c) systém nevyměňuje s okolím telo d) nemění se telota e) nemění se tlak v systému *.11 Komresibilitní faktor je definován vztahem m T V a) z, b) m TM z, c) z R V, d) z R V R T m V n R T (V m molární objem lynu, V celkový objem lynu, n látkové množství lynu, m hmotnost lynu, M molární hmotnost lynu, tlak, T telota).1 Komresibilitní faktor se ři velmi nízkých tlacích ( 0) blíží hodnotě a) z, b) z 0, c) z 1, d) z 1

4 *3.1 Podle řijatých zvyklostí jsou v termodynamice záorným znaménkem označovány tyto veličiny a) reakční telo ři endotermní reakci b) telo odevzdané systémem do okolí c) ráci dodanou soustavě d) entalie tání e) ráci, kterou systém vykoná na okolí f) telo tuhnutí látky *3. Podle řijaté uzance označujeme v termodynamice kladným znaménkem tyto veličiny a) reakční telo ři exotermní reakci b) ráci dodanou soustavě c) telo odevzdané systémem do okolí d) ráci, kterou okolí vykoná na systém e) výarné telo látky f) telo řijaté systémem g) telo tání látky h) reakční telo ři exotermní reakci 3.3 Uzavřený systém vykonal ři konstantní telotě ráci 1000 J a řijal telo 900 J. Jeho vnitřní energie a) klesla o 100 J b) vzrostla o 100 J c) nezměnila se d) klesla o 1900 J 3.4 Při řečerávání zemného lynu z odzemního zásobníku byla dodána ráce 1000 J a řitom se uvolnilo telo 000 J. Změna vnitřní energie řečeraného lynu je a) 3000 J c) J b) 1000 J d) J 3.5 Při izochorickém adiabatickém ději v homogenní soustavě vnitřní energie a) roste b) klesá c) nemění se 3.6 Telo vyměněné s okolím je rovno změně entalie ři ději a) izochorickém b) izobarickém c) izotermním d) adiabatickém 3.7 Telo vyměněné s okolím je rovno změně vnitřní energie ři ději a) izochorickém b) izobarickém c) izotermním d) adiabatickém *3.8 Ke zvýšení teloty 0,1 molu ideálního lynu o 10 C za konstantního objemu je třeba dodat energii rovnou a) C Vm c) C m R b) C Vm + R d) C m RT

5 *3.9 Ke zvýšení teloty 1 molu ideálního lynu o 1 C za konstantního tlaku je třeba dodat energii rovnou a) C Vm c) C m b) C Vm + R d) C Vm + RT 3.10 Změna vnitřní energie ro řechod systému za stavu D do stavu A (viz následující schéma) A U 1 = 4,5 kj B U 4 =? U =,5 kj má hodnotu a) 4 kj b) + 4 kj c) 9 kj d) + 9 kj D U 3 = kj C *3.11 Standardní slučovací entalie je rovna nule ro a) Mg(l) b) F (g) c) O (g) d) C (s, diamant) e) Sn(s) f) Pb(l) *3.1 Standardní slučovací entalie je rovna nule ro a) Hg(g) b) H (g) c) Cl(g) d) C(s, diamant) e) Mg(s) 3.13 Pro kterou z následujících reakcí latí, že její standardní reakční entalie se rovná standardní slučovací entalii oxidu dusičitého? a) N(g) + O(g) = NO (g) b) ½ N (g) + O (g) = NO (g) c) ½ N O (g) = NO (g) d) NO(g) + ½ O (g) = NO (g) *3.14 Z níže uvedených reakcí vyberte ty, jejichž standardní reakční entalie ředstavují standardní salné entalie: a) S (s) + O (g) = SO (g) b) SO 3 (g) + H O (l) = H SO 4 (l) c) CS (l) + 3 O (g) = CO (g) + SO (g) d) SO (g) + F (g) = SO F (g) e) CO (s) + ½ O (g) = CO (g) f) NH 3 (g) + HCl (g) = NH 4 Cl(g)

6 3.15 Jestliže latí 3 A + B = 4 C, r H = 800 kj/mol, ak ro reakci C = 3 / A + B je hodnota r H rovna a) 400 kj/mol b) kj/mol c) 1600 kj/mol d) kj/mol e) žádná z uvedených alternativ není srávná 3.16 Slučovací entalie HCl ři 5ºC je 90 kj mol 1. Za ředokladu, že molární teelné kaacity všech dvouatomových látek mají stejnou, konstantní hodnotu C m = 30 J K -1 mol 1, rozhodněte, jaká bude reakční entalie reakce Cl (g) + H (g) = HCl (g) ři telotě 15ºC: a) 90 kj mol 1 c) 10 kj mol 1 b) 180 kj mol 1 d) 10 kj mol Při směšování ideálních lynů entroie a) vždy roste c) se nemění b) vždy klesá d) může klesat i růst *3.18 Helmholtzova energie je definována vztahem a) F = G TS b) F = U TS c) F = U + V TS d) F = H V TS *3.19 Gibbsova energie je definována vztahem a) G = U TS b) G = U + V TS c) G = U V + TS d) G = H TS 3.0 Mírou vzrůstu neusořádanosti (degradace) systému je a) okles entroie b) vzrůst entalie c) vzrůst entroie d) okles entalie 3.1 Děj DA je nevratný, děje AB, BC a CD jsou vratné. Změna entroie ři nevratném ději DA má hodnotu S 1 = 4,5 J K 1 mol 1 A B S 4 =? S = 9,5 J K 1 mol 1 a) 7 J K 1 mol 1 b) 3 J K 1 mol 1 c) 3 J K 1 mol 1 d) 16 J K 1 mol 1 D S 3 = J K 1 mol 1 C

7 *4.1 Pro jistou látku má koeficient d/dt tání hodnotu MPa/K. Z toho lze usoudit, že a) tuhá fáze má větší hustotu než kaalná b) kaalná fáze má větší molární objem než tuhá c) kaalina má větší hustotu než tuhá fáze d) molární objem tuhé fáze je větší než molární objem kaaliny 4. Tlak nasycené áry kaaliny a) je tím větší čím vyšší je telota b) s rostoucí telotou vždy klesá c) je na telotě nezávislý d) jeho telotní závislost rochází minimem s d ln výhm 4.3 Vztah, kde s je dt R T a) je třetí věta termodynamická b) je Clausiova-Claeyronova rovnice c) je Nernstova rovnice d) je rovnice Gibbsova-Helmholtzova *4.4 V grafu ln X roti 1/T veličinou X může být a) rovnovážná konstanta b) tlak nasycené áry c) vnitřní energie d) rychlostní konstanta e) hustota *4.5 Sublimační telo je a) menší než telo tání b) větší než výarné telo c) rovno součtu výarného tela a tela tání d) rovno rozdílu výarného tela a tela tání *4.6 Z následujících grafů ro závislost ln s na 1/T ro dvě různé látky vyberte říady, 1) vý H A > vý H B : (a) ; (b) ; (c) ; (d) ) vý H A < vý H B : (a) ; (b) ; (c) ; (d) 3) vý H A = vý H B : (a) ; (b) ; (c) ; (d) (a) (b) (c) (d) 4.7 Z uvedených grafů ro závislost ln s na 1/T ro dvě různé látky vyberte říady, které jsou nereálné? Proč? (a) A, B (b) A, B (c) A, B (d) A, B

8 4.8 Na řiloženém grafu je znázorněna telotní závislost tlaku áry (v kpa) ro látku, jejíž normální telota varu je 8,1 C. Látka má výarné telo a) 45 kj/mol b) 6 kj/mol c) 5 kj/mol d) 3 kj/mol 4.9 Výarná entroie má minimální hodnotu a) ři absolutní nule b) v kritickém bodě c) ři normální telotě varu 4.10 V grafu (viz obrázek) vyznačte oblast existence kaalné a lynné fáze. Jestliže ři konstantním tlaku zahřejete binární kaalnou směs složek A a B, která obsahuje 67 mol. % B na telotu t 1, a) bude mít rovnovážná ára větší hmotnost než kaalná fáze b) bude mít rovnovážná kaalina větší hmotnost než arní fáze c) obě rovnovážné fáze budou mít stejnou hmotnost 4.11 Z grafu zjistěte složení rovnovážné áry a rovnovážné kaaliny (v mol.%) ři telotě t 1 : a) ára obsahuje 40 mol.% B, kaalina 80 mol. % B, b) ára obsahuje 80 mol.% B, kaalina 0 mol. % B, c) ára obsahuje 40 mol.% B, kaalina 80 mol. % B, d) ára obsahuje 0 mol.% B, kaalina 80 mol. % B, t t 1 0 A 0, 0,4 0,6 0,8 1,0 x, y B B B [ ] *4.1 Za neříliš vysokých tlaků lze arciální tlak složky i nad roztokem vyjádřit rovnicí a) b) c) i i s i i i i s / i i / i s i x x y x y d) i i kde x i a y i jsou molární zlomky složky i v rovnovážné kaalině a áře, čisté složky i a je celkový tlak Soustava dvou složek A a B, jejíž chování ukazuje řiložený graf, má a) kladné odchylky od ideálního chování b) záorné odchylky od ideálního chování c) ideální chování d) z grafu nelze rozhodnout, chová-li se roztok ideálně nebo ne s i je tlak nasycené áry 4.14 Soustava dvou složek A a B, jejíž chování ukazuje řiložený graf, má a) kladné odchylky od ideálního chování b) záorné odchylky od ideálního chování c) ideální chování d) z grafu nelze rozhodnout, chová-li se roztok ideálně nebo ne

9 *4.15 Ze systémů, jejichž t y x diagramy, které oisují rovnováhu kaalina-ára, jsou znázorněny na následujících obrázcích, tvoří azeotro: (a) (b) (c) (d) *4.16 Označte vztahy, vyjadřující Henryho zákon a) s x c) c k b) k x s d) x s je tlak nasycené áry čisté složky, její arciální tlak nad roztokem, x její molární zlomek v roztoku, c koncentrace roztoku, k, k jsou konstanty *4.17 Jestliže arciální tlaku lynu nad zředěným roztokem tohoto lynu v kaalině klesne na 0,7-násobek ůvodní hodnoty, a) stoune koncentrace lynu v kaalině na 1,7-násobek, b) koncentrace lynu v kaalině klesne na 0,7-násobek c) molárního zlomku lynu v kaalině klesne na 1/7 ůvodní hodnoty d) molární zlomek lynu v kaalině se zmenší na 0,7-násobek ůvodní hodnoty 4.18 Vzájemná rozustnost složek A a B (viz fázový diagramu kaalinakaalina ro omezeně mísitelné složky na řiloženém grafu) a) se s telotou nemění b) klesá se zvyšující se telotou c) stouá se zvyšující se telotou 4.19 Pro směs dvou látek, které jsou vzájemně nemísitelné, může být celkový tlak ři konstantní telotě vyjádřen rovnicí a) A B s s b) xa A xb B s s c) A B kde x i je molární zlomek složky i v heterogenní směsi, je celkový tlak, i arciální tlak složky i s v rovnovážné áře, i tlak nasycené áry čisté složky i. 4.0 Směs 4 molů vody a 4 molů organické látky, které jsou rakticky nemísitelné, bude ři telotě 69 C vřít za tlaku (ři 69 C má voda tlak nasycené áry 30 kpa, organická látka 50 kpa) a) 0 kpa c) 65 kpa b) 80 kpa d) 40 kpa

10 4.1 Nernstovy rozdělovací koeficienty látky A mezi vodu a různá organická rozouštědla c K c mají hodnoty K 1 = ; K = 1,5 ; K 3 = 0,04 ; K 4 = 3,5. Pro odstraňování látky A z vodných roztoků je nejvhodnější a) rozouštědlo 1 c) rozouštědlo 3 b) rozouštědlo d) rozouštědlo 4 4. Přímý důsledek toho, že se rozuštěním netěkavé složky sníží tlak áry rozouštědla, je a) zvýšení teloty varu roztoku ve srovnání s telotou varu čistého rozouštědla b) zvýšení výarného tela rozouštědla c) snížení teloty varu roztoku ve srovnání s telotou varu čistého rozouštědla d) snížení výarného tela rozouštědla 4.3 Kryoskoie je a) metoda ro stanovení výarného tela b) metoda ro stanovení molární hmotnosti rozuštěné látky založená na snížení tlaku áry nad roztokem c) metoda ro stanovení molární hmotnosti rozuštěné látky založená na snížení teloty tání roztoku roti telotě tání rozouštědla d) metoda ro stanovení molární hmotnosti rozuštěné látky založená na zvýšení teloty varu roztoku roti telotě varu rozouštědla 4.4 Při měření normálních telot varu vodných roztoků AlCl 3 (0,03 mol dm 3 ), sacharosy (0,1 mol dm 3 ), KNO 3 (0,04 mol dm 3 ), a kyseliny benzoové (0,1 mol dm 3 ) (u elektrolytů ředokládejte úlnou disociaci) nejvyšší telotu varu bude mít roztok a) AlCl 3 b) KNO 3 c) kyseliny benzoové d) sacharosy 4.5 Osmotický tlak je a) tlak, kterým je nutno ůsobit na roztok, aby se zabránilo ronikání rozouštědla semiermeabilní membránou do roztoku b) fyzikální vlastnost každého roztoku c) tlak, kterým ůsobí molekuly rozuštěné látky na stěny nádoby s roztokem d) tlak, kterým je nutno ůsobit na rozouštědlo, aby se zastavila osmóza 4.6 Osmotický tlak s rostoucí telotou a) klesá b) stouá c) nemění se 4.7 U roztoku kyseliny octové o koncentraci 5 C byl naměřen určitý osmotický tlak. Kdyby byla kyselina octová za těchto odmínek úlně disociována, byla by hodnota naměřeného osmotického tlaku a) větší b) stejná c) menší org A voda A

11 5.1 Nejvhodnější odmínky ro sontánní růběh reakce jsou a) H > 0, S < 0 b) H < 0, S < 0 c) H > 0, S > 0 d) H < 0, S > 0 *5. Je-li a) G reakce záorné, reakce za uvažovaných odmínek musí robíhat, b) G reakce záorné, reakce za uvažovaných odmínek může robíhat, c) G reakce kladné, reakce za uvažovaných odmínek může robíhat, d) G reakce kladné, reakce za uvažovaných odmínek nemůže v žádném říadě robíhat, 5.3 Na obr. je znázorněna závislost Gibbsovy energie soustavy na rozsahu reakce. Standardní Gibbsova reakční entalie je vyjádřena směrnicí křivky G a) v bodě 1 b) v bodě c) v bodě 3 d) žádné z uvedených tvrzení není srávné Je-li stav reagujícího systému znázorněn bodem 1, robíhá uvažovaná reakce a) exergonicky b) endergonicky c) nelze rozhodnout výchozí 5.5 Výočet standardní změny Gibbsovy energie ro látky reakci ze standardních slučovacích Gibbsových energií složek a) lze rovést jen ro reakce, které mohou robíhat oběma směry, b) lze rovést ro jakoukoli reakci, c) nelze rovést řesně ro velmi rychlé reakce, d) lze rovést jen ro reakce s velmi malou rovnovážnou konstantou 1 3 rodukty 5.6 Standardní slučovací Gibbsova energie acetylenu a benzenu ři telotě 300 K jsou 10 a 130 kj mol 1. Z toho lze usoudit, že a) rovnovážná konstanta reakce ři vzniku benzenu z acetylenu, 3 C H = C H 6, má vysokou záornou hodnotu b) výroba acetylenu z benzenu je dobře realizovatelná c) řírava benzenu z acetylenu římou reakcí je nemožná d) jsou dobré vyhlídky ro realizaci reakce acetylen benzen e) rovnovážná konstanta reakce acetylenu na benzen je velmi malá *5.7 Rovnovážná konstanta reakce 4 HCl (g) + O (g) = H O(g) + Cl (g), robíhající v lynné fázi, je vyjádřena vztahy HO Cl a a) K K 4 a HCl O nho ncl c) K 4 nhcl no HO acl b) 4 HCl ao HO Cl d) K 4 HCl O st

12 *5.8 Rovnovážnou konstantu reakce Pb(NO 3 ) (aq) + KI (aq) = PbI (s) + KNO 3 (aq), robíhající ve vodném roztoku, může být vyjádřena vztahy akno3 apbi a Pb(NO3 a) K b) K a a a KNO a Pb(NO3 KI c 3 c) K c c KNO st ( c ) Pb(NO 3) KI d) a KI 3 PbI npb(no3 nki K n KNO3 n PbI 5.9 Rovnovážná konstanta reakce 3 Fe O 3 (s) = Fe 3 O 4 (s) + ½ O (g) je rovna 1/ Fe O no 3 nfe O n O K b) K st a) Fe O O 3 st Fe O n K n c) / O d) K st *5.10 Při jisté telotě byl do nádoby, obsahující evnou síru, nauštěn oxid uhelnatý od tlakem 00 kpa. Došlo k reakci S(s) + CO (g) = SO (g) + C (s) a v nádobě se ustavil tlak 100 kpa. Rovnovážná konstanta reakce je dána výrazem st ac aso SO / a) K b) K st a a ( CO / ) CO S C nso S nco n c) K n a její hodnota je e) K = 1 f) velmi malá, K 0 g) veliká, K 1/ SO d) K 5.11 Při telotě 4300 K je G ro vznik lynné vody z rvků rovno nule. Při této telotě tedy a) reakce H (g) + ½ O (g) = H O (g) nemůže robíhat b) rovnovážná konstanta reakce je záorná c) rovnovážná konstanta reakce je nulová d) rovnovážná konstanta reakce je rovna jedné 5.1 Hodnota rovnovážné konstanty endotermní reakce se stouající telotou a) vždy roste b) vždy klesá c) rochází maximem d) na telotě nezávisí *5.13 H Ө v rovnici K H 1 1 ln K1 8,314 ( T ) 1 T má význam a) výarného tela c) entalie tuhnutí b) reakčního tela d) aktivační energie a je vyjádřeno e) v kcal/mol g) v J/mol f) v cal/mol e) v kj/mol CO st

13 5.14 Jestliže standardní změna Gibbsovy energie tří reakcí jsou vázány rovnicí G ( G G ), latí mezi rovnovážnými konstantami těchto reakcí vztah a) K 1 3 ( K K 1 ) c) K3 ( K1 / K) 3 1 1/ 3 ( / 1) b) K ( K / K ) d) K K K 5.15 Jistá reakce robíhá za uvažovaných odmínek s vysokým stuněm řeměny. Tomuto říadu odovídá z dále uvedených hodnot nejlée hodnota rovnovážné konstanty a) 0,1 c) 10 b) 0 d) Rovnovážná konstanta reakce MgCO 3 (s) = MgO (s) + CO (g) je za dané teloty určena a) vzájemným oměrem obsahu kondenzovaných fází b) celkovým tlakem a množstvím evného MgCO 3 c) arciálním tlakem oxidu uhličitého d) celkovým tlakem a množstvím evného MgO *5.17 Rovnovážná konstanta reakce CuSO 4. 3 H O (s) + H O(g) = CuSO 4.5 H O (s) je rovna a K a a CuSO.5 H O CuSO.3H O HO a) 4 4 HO b) K st ncuso 4.5 HO d) K n n CuSO.3H O HO 4 n c) K st 5.18 Při telotě 900 K se kaalný cín za řítomnosti kyslíku oxiduje na evný oxid cíničitý. Standardní změna Gibbsovy energie této reakce má ři uvedené telotě hodnotu 40 kj mol 1. Při tavení cínu v argonové atmosféře, která obsahuje kyslík o arciálním tlaku 10 4 kpa, a) cín se bude oxidovat b) cín se nebude oxidovat c) nelze rozhodnout Standardní stav: ideální lyn za teloty soustavy a tlaku 100 kpa. *6.1 Pro reakci, která robíhá odle stechiometrické rovnice 3 A + ½ B = R + 4 S je možno rychlost reakce, vyjádřenou jako časovou změnu rozsahu reakce v jednotce objemu, d r V d dca dcs zasat jako a) r d) r 3d 4d dcb dcs b) r e) r d 4d dcb dcr c) r f) r d d HO

14 6. Řád reakce a) je roven součtu koeficientů ve stechiometrické rovnici b) vyjadřuje reakční mechanismus c) je roven součtu exonentů koncentračních členů v rychlostní rovnici d) je vyjádřením stechiometrie reakce 6.3 Rychlost chlorace oxidu dusnatého v lynné fázi je úměrná druhé mocnině koncentrace oxidu dusnatého a rvé mocnině koncentrace chloru. Tato reakce je reakcí a) druhého řádu b) rvého řádu c) třetího řádu d) řádu 3/ 6.4 Jako molekularita reakce je označován a) očet druhů molekul, které vstuují do uvažované reakce b) očet molekul, které se současně zúčastňují elementárního reakčního kroku c) očet molekul roduktů, které v uvažované reakci vznikají d) očet druhů molekul roduktů, které oouštějí reaktor 6.5 Rychlostní konstanta elementárních reakcí s rostoucí telotou a) vždy klesá b) vždy roste c) může klesat nebo růst odle znaménka reakčního tela d) nemění se *6.6 Teelný rozklad oxidu dusičného robíhá v lynné fázi odle stechiometrické rovnice N O 5 = 4 NO + O kinetikou rvého řádu. Rychlostní rovnice má tvar dcno 5 a) kc cno 5 ( )d dcno b) kc cno d dco c) kc cno 5 d dcno d) kc c 4d NO 5 dc ( )d NO 5 e) kc cno Při zracování telotní závislosti rychlostní konstanty získáme lineární závislost, jestliže vyneseme a) ln k roti T b) k roti 1/T c) ln k roti 1/T d) ln k roti 1/t kde T je absolutní telota, t telota ve C 6.8 Aktivační energii lze určit a) z telotní závislosti rychlostní konstanty b) z telotní závislosti rovnovážné konstanty c) kalorimetricky d) z reakčního tela

15 6.9 Jako simultánní označujeme reakce, které a) mají stejnou asoň jednu výchozí látku b) robíhající v reagujícím systému současně a mají alesoň jednu složku solečnou c) vedou ke stejnému reakčnímu roduktu *6.10 V systému, ve kterém může robíhat několik aralelních reakcí se značně rozdílnými rychlostmi, je řevažující reakční cesta určena a) nejomalejší reakcí b) nejrychlejší reakcí c) oměrem rychlostních konstant jednotlivých reakcí 6.11 Jako následné reakce jsou označovány a) reakce, které mají solečnou alesoň jednu výchozí látku b) ochody, v nichž rodukty jedné reakce jsou výchozími látkami další reakce c) reakce vratné d) reakce konkurenční 6.1 V systému, který tvoří ůvodně čistá látka A, mohou robíhat dvě následné reakce A k 1 k B C Nejvyšší koncentrace meziroduktu B lze dosáhnout v říadě, že rychlostní konstanta rvé reakce k 1 bude a) řádově větší než b) řádově menší než c) stejná jako rychlostní konstanta druhé reakce k 6.13 V systému, který tvoří ůvodně čistá látka A, mohou robíhat dvě následné reakce A k 1 k B C Koncentrace meziroduktu B v reagujícím systému bude velmi malá v říadě, že rychlostní konstanta rvé reakce k 1 bude a) řádově větší než b) řádově menší než c) stejná jako rychlostní konstanta druhé reakce k

16 7.1 Roztok jednosytné silné kyseliny o koncentraci 0,001 mol dm 3 má a) H = 11 b) H = 3 c) H = 3 d) H = 6 7. Roztok jednosytné silné zásady o koncentraci 0,001 mol dm 3 má a) H = 11 b) H = 3 c) H = 3 d) H = Součin rozustnosti síranu barnatého ři 5 C má hodnotu (ro standardní stav c st = 1 mol dm 3 ). V jednom litru vody se ři uvedené telotě rozustí a) 10 5 c) b) d) 10 0 molu BaSO Má-li molární vodivost roztoku KCl o koncentraci 0,01 mol dm 3 hodnotu 0,0141 S m mol 1, bude mít tento roztok měrnou vodivost (v S m 1 ) a) 1,41 b) 0,141 c) 1, d) 1, *7.5 Měrná vodivost má rozměr a) m b) S m c) S m 1 d) 1 m Molární vodivost roztoku (S m mol 1 ) je definována vztahem a) c b) V 1000 c) c d) 1000 c kde je měrná vodivost (S m 1 ) a c látková koncentrace (mol dm 3 ) 7.7 Molární vodivost má rozměr a) m mol S b) m mol S c) m mol 1 S d) m mol S 1 *7.8 Podle Kohlrauschova zákona v nekonečném zředění a) ro molární vodivost elektrolytu latí K K A A ( i a i je stechimetrický koeficient iontu i a jeho limitní molární vodivost) b) je molární vodivost kationtu a aniontu stejná c) se ionty ohybují nezávisle na sobě

17 7.9 Limitní molární vodivosti sodného a síranového iontu mají hodnoty řibližně 0,005 a 0,016 S m mol 1. Molární vodivost Na SO 4 v nekonečně zředěném roztoku bude a) 0,011 b) 0,06 c) 0,037 d) 0, Disociační rovnováha slabých kyselin v roztocích se někdy charakterizuje hodnotou K, která značí a) logaritmus stuně disociace slabé kyseliny b) záorně vzatý dekadický logaritmus disociační konstanty c) logaritmus koncentrace vodíkových iontů v roztoku d) logaritmus koncentrace hydroxylových iontů v roztoku 7.11 Která z dále uvedených kyselin je nejslabší? a) kyselina mravenčí K = 3,75 b) kyselina benzoová K = 4,0 c) kyselina mléčná K = 3,86 d) kyselina akrylová K = 4,6 e) kyselina máselná K = 4,8 *7.1 Soustava, ve které robíhá řeměna chemické energie na energii elektrickou, se označuje jako a) elektrochemický článek b) chemický reaktor c) elektrolytický článek d) galvanický článek 7.13 Mezi změnou Gibbsovy energie G ři reakci robíhající v elektrochemickém článku, a jeho rovnovážným naětím E latí vztah a) G = z F E b) G = z F E c) G = E/z F d) G = E/z F kde F je Faradayova konstanta a z očet elektronů vyměněných ři reakci robíhající v článku 7.14 Elektrochemický článek může sloužit jako zdroj elektrické energie jen tehdy, je-li jeho elektromotorické naětí a) kladné b) záorné c) nulové d) žádná z uvedených alternativ není srávná *7.15 Každý elektrochemický článek se skládá a) z kovových vodičů a z elektrolytů b) ouze z vodičů druhé třídy c) z kombinace vodičů rvé a druhé třídy d) ouze z vodičů rvé třídy

18 *7.16 Při elektrolýze může na katodě robíhat reakce a) Fe 3+ + e Fe + b) O + e + H + H O c) Ag Ag + + e d) NO3 + e + H + NO + H O e) Cl Cl + e f) H O O + e + H + g) Pb + + H O PbO + 4 H + + e *7.17 V galvanickém článku Cd CdSO 4 (aq) CuSO 4 (aq) Cu robíhá chemická reakce a) Cd (s) + CuSO 4 (aq) = CdSO 4 (aq) + Cu (s) b) CdSO 4 (aq) + Cu (s) = Cd (s) + CuSO 4 (aq) c) Cd (s) + Cu + = Cd + + Cu (s) d) Cd + + Cu (s) = Cd (s) + Cu Při telotě 5 C má standardní redukční otenciál kadmiové elektrody hodnotu 0,40 V a zinkové elektrody 0,76 V. Standardní elektromotorické naětí galvanického článku, v němž bude robíhat reakce Zn (s) + Cd + (aq) = Cd (s) + Zn + (aq) bude mít hodnotu a) 1,164 V c) +0,360 V b) 0,360 V d) +1,164 V 7.19 Standardní redukční otenciál elektrody Pb + Pb má ři 5 C hodnotu 0,16 V a standardní redukční otenciál elektrody Zn + Zn ři téže telotě hodnotu 0,763 V. Aby za standardních odmínek v článku robíhala samovolně reakce Zn (s) + Pb + (aq) = Pb (s) + Zn + (aq) je třeba sestavit článek, a) Pb Pb + (aq) Zn + (aq) Zn b) Zn Zn + (aq) Pb + (aq) Pb *7.0 Z uvedených elektrod je elektrodou rvého druhu a) elektroda Cu Cu + b) kalomelová elektroda c) vodíková elektroda d) chloridostříbrná elektroda *7.1 Z uvedených elektrod je elektrodou druhého druhu a) elektroda Cu Cu + b) kalomelová elektroda c) vodíková elektroda d) chloridostříbrná elektroda 7. Platinový drátek onořený do roztoku obsahujícího železnaté a železité kationty ředstavuje elektrodu a) kovovou b) kationtovou c) oxidačně-redukční d) třetího druhu e) žádné z uvedených tvrzení není srávné

19 7.3 Potenciál standardní vodíkové elektrody a) závisí na arciálním tlaku lynného vodíku b) závisí na aktivitě vodíkových iontů v roztoku c) závisí na telotě d) je za všech odmínek roven nule *7.4 Standardní vodíková elektroda a) je sycena vodíkem od tlakem 101,35 kpa b) je sycena vodíkem od libovolným tlakem c) je onořena do roztoku, který obsahuje vodíkové ionty o jednotkové aktivitě d) má otenciál rovný nule za všech telot e) má otenciál, který je funkcí teloty a tlaku f) definuje tzv. vodíkovou stunici otenciálů *7.5 Kalomelová elektroda, často oužívaná jako referenční, je elektroda a) Hg Hg Cl (s) KCl (nas) c) Hg Hg Cl (s) KCl (0,1 M) b) Hg Hg + d) Hg Hg *7.6 Z níže uvedených mezi oxidačně-redukční elektrody atří a) Pt H (g) HCl (aq) b) Pt K 4 Fe(CN) 6, K 3 Fe(CN) 6 (aq) c) Pt FeCl, FeCl 3 (aq) d) Pt Cl (g) HCl (aq) e) Pt SnCl, SnCl 4 (aq) f) Pt Ce (SO 4 ) 3, Ce(SO 4 ) (aq) g) Pt CrCl, CrCl 3 (aq) *7.7 Z uvedených galvanických článků lze jako článek bez řevodu označit článek a) Zn ZnSO 4 (aq) CuSO 4 (aq) Cu b) Zn ZnSO 4 (aq) Hg SO 4 (s) Hg Hg SO 4 (s) CuSO 4 (aq) Cu c) Pt H (g, 101,3 kpa) HCl (c 1 ) HCl (c ) H (g, 101,3 kpa) Pt d) Pt H (g) HCl (aq) AgCl (s) Ag e) Ag AgCl (s) HCl (c 1 ) H (g) Pt H (g) HCl (c ) AgCl (s) Ag *7.8 Z uvedených galvanických článků lze jako článek s řevodem označit článek a) Pt H (g) HCl (aq) AgCl (s) Ag b) Zn ZnSO 4 (aq) Hg SO 4 (s) Hg Hg SO 4 (s) CuSO 4 (aq) Cu c) Pt H (g, 101,3 kpa) H SO 4 (c 1 ) H SO 4 (c ) H (g, 101,3 kpa) Pt d) Zn ZnSO 4 (aq) CdSO 4 (aq) Cd e) Ag AgCl (s) HCl (c 1 ) H (g) Pt H (g) HCl (c ) AgCl (s) Ag *7.9 Elektrodový koncentrační článek je článek a) Pt H (g, 1 ) HCl (aq) H (g, ) Pt b) Pt H (g, 101,3 kpa) HCl (c 1 ) HCl (c ) H (g, 101,3 kpa) Pt c) PbHg (c 1 ) PbCl (aq) PbHg (c ) d) Zn ZnSO 4 (aq) CuSO 4 (aq) Cu *7.30 Elektrolytový koncentrační článek je článek a) Pt H (g) HCl (aq) AgCl (s) Ag b) Pt H (g, 101,3 kpa) HCl (c 1 ) HCl (c ) H (g, 101,3 kpa) Pt c) Ag AgCl (s) HCl (c 1 ) H (g) Pt H (g) HCl (c ) AgCl (s) Ag d) Ag AgNO 3 (c 1 ) AgNO 3 (c ) Ag e) Zn ZnSO 4 (aq) Hg SO 4 (s) Hg

20 Výsledky a oznámky 1.1 c.1 a 3.1 b,e,f 4.1 a,b 5.1 d 6.1 a,b,e 7.1 b 1. a. b 3. b,d,e,f,g 4. a 5. b,d 6. c 7. a 1.3 a.3 a,d 3.3 a 4.3 b 5.3 d 6.3 c 7.3 a 1.4 a,b.4 c 3.4 b 4.4 a,b,d 5.4 a 6.4 c 7.4 b 1.5 a.5 c 3.5 c 4.5 b,c 5.5 b 6.5 b 7.5 c,d 1.6 b.6 a,c 3.6 b 4.6 1c,b,3d 5.6 d 6.6 a,c 7.6 d 1.7 c.7 d 3.7 a 4.7 ab 5.7 b,d 6.7 c 7.7 c.8 d 3.8 a,c 4.8 b 5.8 a,c 6.8 a 7.8 a,c.9 a,b 3.9 b,c 4.9 b 5.9 b 6.9 b 7.9 b.10 e 3.10 b 4.10 b 5.10 a,b,d,g 6.10 b,c 7.10 b.11 b,d 3.11 b,e 4.11 a 5.11 d 6.11 b 7.11 e.1 c 3.1 b,e 4.1 a,d 5.1 a 6.1 a 7.1 a,d 3.13 b 4.13 a 5.13 b,g 6.13 b 7.13 b 3.14 a,c,e 4.14 b 5.14 d 7.14 a 3.15 b 4.15 b,d 5.15 c 7.15 a,c 3.16 b 4.16 b,c 5.16 c 7.16 a,b,d 3.17 a 4.17 b,d 5.17 a,b 7.17 a,c 3.18 b,d 4.18 b 5.18 a 7.18 c 3.19 b,d 4.19 a,c 7.19 b 3.0 c 4.0 b 7.0 a,c 3.1 c 4.1 d 7.1 b,d 4. a 7. c 4.3 c 7.3 d 4.4 c 7.4 a,c,d,f 4.5 a 7.5 a,c 4.6 b 7.6 b,c,e,f,g 4.7 a 7.7 b,d,e 7.8 c,d 7.9 a,c 7.30 b,d Poznámky : N V = 1 N RT, N V = N RT N N d A tání m 4.1 d T s tání T ( Vm Vm) a) s > l s s Vm Vm Vm Vm b) Vm Vm s H A 1 1, 0, tání H > 0 d/dt tání > 0, tání H > 0 d/dt tání > ab: bylo by vý H < 0 výh 4.8 s 1 ln C R T s = 101,35 kpa, T = T nbv = 301,5 K, z grafu: C = 15 výh 1 ln 101,35 = + 15 R 301, 5 vý H = ( 15 + ln 101,35) R 301,5 = 600 J mol 1

21 4.9 vý H vý S - v kritickém bodě je vý H = 0 T var 4.10 : m a m b, a > b m l > m g g t g [ ] t 1 y ( ) t B m g g+ l x a ( ) t B b m l l 0 0, 0,4 0,6 0,8 1,0 A y B x B B x B, yb 5.1 d) G = H T S < (d) směrnice je G = ( G/ ξ) T,, táme se na G ) 5.4 (a) G = ( G/ ξ) T, < 0) 5.6 a) ne : K nemůže být záorná! c), d) r G = = 500 kj/mol) 3 C H = C H 6 samovolná reakce e) : není: K = ex ( r G /RT) = ex ( /8, ) = 1, ) 5.10 Reakce roběhla úlně k roduktům (na očátku je 0 = 00 kpa, na konci 100 kpa látkové množství lynných složek na konci je oloviční než na začátku) rovnovážná konstanta má velkou hodnotu 5.13 G 1 3 ( G G 1 ) ( RT ln K 3 ) = 1 [ RT ln K ( RT ln K 1 )] :( RT) ln K 3 = 1 (ln K ln K 1 ) = 1 ln (K /K 1 ) K 3 = (K /K 1 ) 1/ (d) 5.17 Sn (l) + O (g) = SnO (s) a G = G SnO +RT ln, T = 900 K, G = 40 kj mol 1 = J mol 1 asn ao a SnO = 1, a Sn = 1, a O = O / st G = , ln (100/10 4 ) = ,94 = J mol 1 G < 0 cín se bude oxidovat (a) 7.11 e) kyselina máselná nejmenší disociační konstanta: K = 4,8...K = 10 4,8 = 1, b) (a) Pb = Pb + + e... E levý = E (Pb + Pb) = ( 0,16) Zn + + e = Zn... E ravý = E (Zn + Zn) = 0,763 E = 0,16 0,763 = 0,637 V (b) Zn = Zn + + e... E levý = E (Zn + Zn) = ( 0,763) Pb + + e = Pb... E ravý = E (Pb + Pb) = 0,16 E = 0,763 0,16 = +0,637 V

1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem. 1.2 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem 1000

1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem. 1.2 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem 1000 U otázek označených * je víc správných odpovědí 1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem ma / MA na nb kde m A je hmotnost složky A, M A její molární hmotnost a n i látkově

Více

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi 1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4

Více

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický

Více

Pomoc v nouzi. (m B je hmotnost rozpouštědla v gramech)

Pomoc v nouzi. (m B je hmotnost rozpouštědla v gramech) Pomo v nouz m / M n n n n n.. B B x m n g 000 mol kg M mb 0 m B (g mol ) (0 g) mb mb. n M n M m m B B B W B (m B je hmotnot rozouštědla v grameh).4 000 000 n 000 n n M V M V V M m ( ) 0 m m roztok mol

Více

Galvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au

Galvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au Řada elektrochemických potenciálů (Beketova řada) v níž je napětí mezi dvojicí kovů tím větší, čím větší je jejich vzdálenost v této řadě. Prvek více vlevo vytěsní z roztoku kov nacházející se vpravo od

Více

E = E red,pravý E red,levý + E D = E red,pravý + E ox,levý + E D

E = E red,pravý E red,levý + E D = E red,pravý + E ox,levý + E D 11. GALVANICKÉ ČLÁNKY 01 Výočet E článku, γ ± 1... 0 Střední aktvtní koefcent z E článku... 03 Výočet E článku, γ ± 1... 04 Tlak lnu na elektrodě z E článku; aktvtní koefcent... 05 E článku a dsocační

Více

7. Fázové přeměny Separace

7. Fázové přeměny Separace 7. Fázové řeměny Searace Fáze Fázové rovnováhy Searace látek Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7. Fázové řeměny Searace fáze - odlišitelný stav látky v systému; v určité

Více

Termodynamické základy ocelářských pochodů

Termodynamické základy ocelářských pochodů 29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických

Více

12. Elektrochemie základní pojmy

12. Elektrochemie základní pojmy Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál

Více

Ú L O H Y

Ú L O H Y Ú L O H Y 1. Vylučování kovů - Faradayův zákon; Př. 8.1 Stejný náboj, 5789 C, projde při elektrolýze každým z roztoků těchto solí: (a) AgNO 3, (b) CuSO 4, (c) Na 2 SO 4, (d) Al(NO 3 ) 3, (e) Al 2 (SO 4

Více

kde k c(no 2) = 2, m 6 mol 2 s 1. Jaká je hodnota rychlostní konstanty v rychlostní rovnici ? V [k = 1, m 6 mol 2 s 1 ]

kde k c(no 2) = 2, m 6 mol 2 s 1. Jaká je hodnota rychlostní konstanty v rychlostní rovnici ? V [k = 1, m 6 mol 2 s 1 ] KINETIKA JEDNODUCHÝCH REAKCÍ Různé vyjádření reakční rychlosti a rychlostní konstanty 1 Rychlost reakce, rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek Rozklad kyseliny dusité je popsán stechiometrickou

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5. Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon

Více

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly

Více

Nultá věta termodynamická

Nultá věta termodynamická TERMODYNAMIKA Nultá věta termodynamická 2 Práce 3 Práce - příklady 4 1. věta termodynamická 5 Entalpie 6 Tepelné kapacity 7 Vnitřní energie a entalpie ideálního plynu 8 Výpočet tepla a práce 9 Adiabatický

Více

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah) GALVANICKÉ ČLÁNKY E = E red,rvý E red,levý E D = E red,rvý E ox,levý E D G = z E E E S = z = z T E T T Q= T S [] G = z E rg E E rs = = z, r rg T rs z = = T E T T T E E T T ν i E = E ln i z i mimo rovnováhu

Více

Termodynamika ideálního plynu

Termodynamika ideálního plynu Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu

Více

Rovnováha Tepelná - T všude stejná

Rovnováha Tepelná - T všude stejná Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -

Více

Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem

Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -

Více

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

Oxidace a redukce. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2. Redukce = odebrání kyslíku

Oxidace a redukce. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2. Redukce = odebrání kyslíku Oxidace a redukce Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Redukce = odebrání kyslíku Fe 2 O 3 + 3 C 2 Fe + 3 CO CuO + H 2 Cu + H 2 O 1 Oxidace a redukce Širší pojem oxidace

Více

Energie v chemických reakcích

Energie v chemických reakcích Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění

Více

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout? 2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

IV. Fázové rovnováhy dokončení

IV. Fázové rovnováhy dokončení IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní

Více

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel

Více

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C? TERMOCHEMIE Reakční entalpie při izotermním průběhu reakce, rozsah reakce 1 Kolik tepla se uvolní (nebo spotřebuje) při výrobě 2,2 kg acetaldehydu C 2 H 5 OH(g) = CH 3 CHO(g) + H 2 (g) (a) při teplotě

Více

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Oxidace a redukce Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Lavoisier Redukce = odebrání kyslíku Fe 2 O 3 + 3 C 2 Fe

Více

1. Termochemie - příklady 1. ročník

1. Termochemie - příklady 1. ročník 1. Termochemie - příklady 1. ročník 1.1. Urči reakční teplo reakce: C (g) + 1/2 O 2 (g) -> CO (g), ΔH 1 =?, známe-li C (g) + O 2 (g) -> CO 2 (g) ΔH 2 = -393,7 kj/mol CO (g) + 1/2 O 2 -> CO 2 (g) ΔH 3 =

Více

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 1. ČÁST KCH/P401

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 1. ČÁST KCH/P401 Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 1. ČÁST KCH/P401 Magda Škvorová Ústí nad Labem 2013 Obor: Toxikologie a analýza škodlivin, Chemie (dvouoborová) Klíčová

Více

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem DVOUSLOŽKOVÉ SYSTÉMY lkace Gbbsova zákona fází v f s 2 3 1 4 2 2 4 mamálně 3 roměnné, ro fázový dagram bchom otřeboval trojrozměrný 1 3 4 graf, oužíváme lošné graf, kd volíme buď konstantní telotu (zotermcký

Více

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6 3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305 .3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Úlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g)

Úlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g) Úlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g) C 2 H 4(g) + 3O 2(g ) 2CO 2(g) +2H 2 O (l) H 0 298,15 = -1410,9kJ.mol -1 2C 2 H 6(g) + 7O 2(g) 4CO

Více

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25. Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace

Více

Úloha 1-39 Teplotní závislost rychlostní konstanty, reakce druhého řádu... 11

Úloha 1-39 Teplotní závislost rychlostní konstanty, reakce druhého řádu... 11 1. ZÁKLADNÍ POJMY Úloha 1-1 Různé vyjádření reakční rychlosti rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek... 2 Úloha 1-2 Různé vyjádření reakční rychlosti změna celkového látkového množství... 2 Úloha

Více

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y REAKČNÍ KINETIKA Faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí Chemická povaha reaktantů - reaktivita Fyzikální stav reaktantů homogenní vs. heterogenní reakce Teplota 10 C zvýšení rychlosti 2x 3x zýšení

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ

2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ 2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ Úloha 2-1 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou stupeň přeměny... 2 Úloha 2-2 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou... 2 Úloha 2-3

Více

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK Význam stechiometrických koeficientů 2 H 2 (g) + O 2 (g) 2 H 2 O(l) Počet reagujících částic 2 molekuly vodíku reagují s 1 molekulou kyslíku za vzniku

Více

Ukázky z pracovních listů B

Ukázky z pracovních listů B Ukázky z pracovních listů B 1) Označ každou z uvedených rovnic správným názvem z nabídky. nabídka: termochemická, kinetická, termodynamická, Arrheniova, 2 HgO(s) 2Hg(g) + O 2 (g) H = 18,9kJ/mol v = k.

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly

Více

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Oxidace a redukce Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2 Antoine Lavoisier (1743-1794) Redukce = odebrání kyslíku

Více

3. NEROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE

3. NEROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE 3. NEROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE (Elektrochemické články kinetické aspekty) Nerovnovážné elektrodové děje = děje probíhající na elektrodách při průchodu proudu. 3.1. Polarizace Pojem polarizace se používá

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve

Více

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku

Více

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář

Více

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu. Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová

Více

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená

Více

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ

Více

Termochemie. Verze VG

Termochemie. Verze VG Termochemie Verze VG Termochemie Termochemie je oblast termodynamiky zabývající se studiem tepelného zabarvení chemických reakcí. Reakce, při kterých se teplo uvolňuje = exotermní. Reakce, při kterých

Více

Acidobazické děje - maturitní otázka z chemie

Acidobazické děje - maturitní otázka z chemie Otázka: Acidobazické děje Předmět: Chemie Přidal(a): Žaneta Teorie kyselin a zásad: Arrhemiova teorie (1887) Kyseliny jsou látky, které odštěpují ve vodném roztoku proton vodíku H+ HA -> H+ + A- Zásady

Více

Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Téra2507. Elektrochemické metody

Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Téra2507. Elektrochemické metody Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Téra2507 Elektrochemické metody Elektrolýza Do roztoku elektrolytu ponoříme dvě elektrody a vložíme na ně dostatečně velké vnější stejnosměrné napětí. Roztok elektrolytu

Více

Elektrochemické reakce

Elektrochemické reakce Elektrochemické reakce elektrochemie, základní pojmy mechanismus elektrochem. reakce elektrodový potenciál Faradayův zákon kinetika elektrodové reakce 1 Elektrochemie Elektrochemické reakce - využívají

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,

Více

GALAVANICKÝ ČLÁNEK. V běžné životě používáme název baterie. Odborné pojmenování pro baterii je galvanický článek.

GALAVANICKÝ ČLÁNEK. V běžné životě používáme název baterie. Odborné pojmenování pro baterii je galvanický článek. GALAVANICKÝ ČLÁNEK V běžné životě používáme název baterie. Odborné pojmenování pro baterii je galvanický článek. Galvanický článek je zařízení, které využívá redoxní reakce jako zdroj energie. Je zdrojem

Více

PŘEVODY JEDNOTEK. jednotky " 1. základní

PŘEVODY JEDNOTEK. jednotky  1. základní PŘEVODY JEDNOTEK jednotky 1. základní Fyzikální veličina Jednotka Značka Délka l metr m Hmotnost m kilogram kg Čas t sekunda s Termodynamická teplota T kelvin K Látkové množství n mol mol Elektrický proud

Více

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2 i I i II... i F i..k Binární mě, ideální kaalina, ideální lyn x y y 2 Křivka bodů varu: Křivka roných bodů: Pákové ravidlo: x y y 2 n I n x I z II II z x Henryho zákon: 28-2 U měi hexan() + hetan(2) ři

Více

OBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie C. ZADÁNÍ: 60 BODŮ časová náročnost: 120 minut

Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie C. ZADÁNÍ: 60 BODŮ časová náročnost: 120 minut Ústřední komise Chemické olympiády 53. ročník 2016/2017 KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie C ZADÁNÍ: 60 BODŮ časová náročnost: 120 minut Zadání kontrolního testu školního kola ChO kat. A a E Úloha

Více

Sbírka příkladů z teoretických základů analytické chemie Tomáš Křížek Karel Nesměrák

Sbírka příkladů z teoretických základů analytické chemie Tomáš Křížek Karel Nesměrák UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Katedra analytické chemie Sbírka příkladů z teoretických základů analytické chemie Tomáš Křížek Karel Nesměrák Praha 2016 1 Protolytické rovnováhy 1.1 Vypočítejte

Více

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014 Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně

Více

PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE

PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE 1. PRVKY 5. SKUPINY (N,P,As,Sb,Bi) obecné zákonitosti ve skupině DUSÍK Výskyt, chemické vlastnosti molekulární dusík Amoniak vlastnosti, příprava, hydrolýza,

Více

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +

Více

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovnívh listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

7.TERMODYNAMIKA. 7) Doplň údaj o reakčním teple(tepelným zabarvením rce).

7.TERMODYNAMIKA. 7) Doplň údaj o reakčním teple(tepelným zabarvením rce). Termodynamika 7.TERMODYNAMIKA 1) Vysvětli pojem termodynamika, druhy soustav (uveď příklady), stavové veličiny (uveď druhy-měřitelné stavové veličiny a stavové fce, příklady, vysvětli rozdíl) 2) Co je

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 29. květen 2013. Název zpracovaného celku: REDOXNÍ REAKCE REDOXNÍ REAKCE

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 29. květen 2013. Název zpracovaného celku: REDOXNÍ REAKCE REDOXNÍ REAKCE Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 29. květen 2013 Název zpracovaného celku: REDOXNÍ REAKCE REDOXNÍ REAKCE Oxidačně redukční neboli redoxní reakce jsou všechny chemické reakce,

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná

Více

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo

Více

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme. Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem

Více

Otázky ke zkoušce z obecné chemie (Prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc.)

Otázky ke zkoušce z obecné chemie (Prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc.) Otázky ke zkoušce z obecné chemie (Prof. RNDr. Karel Procházka, DrSc.) Na ústní zkoušku se může přihlásit student, který má zápočet ze cvičení a úspěšně složenou zkouškovou písemku. Na ústní zkoušku se

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

H δ+ A z- K z+ Obr. E1

H δ+ A z- K z+ Obr. E1 ELEKTROCHEMIE Elektrochemie je část fyzikální chemie studující roztoky elektrolytů a děje na elektrodách do těchto roztoků onořených. Studuje tedy roztoky obsahující nabité částice - ionty. Pojmy elektroda,

Více

TERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H

TERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H Entalpie = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: Změna entalpie = Změna energie v reakci, k níž dochází při konstantních..., reaktanty a produkty jsou stejné... (energie

Více

VZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie( 1

VZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie(  1 VZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie(www.vscht.cz/fch/zktesty/) 1 Zkouškový test z FCH I, 10. srpna 2015 Vyplňuje student: Příjmení a jméno: Kroužek: Upozornění: U úloh označených ikonou uveďte výpočet

Více

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D. Termochemie Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 http://tpm.fsv.cvut.cz/ Termochemie: tepelné jevy při chemických reakcích Chemická reakce: CH

Více

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty) Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2

Více

1 mol (ideálního) plynu, zaujímá za normálních podmínek objem 22,4 litru. , Cl 2 , O 2

1 mol (ideálního) plynu, zaujímá za normálních podmínek objem 22,4 litru. , Cl 2 , O 2 10.výpočty z rovnic praktické provádění výpočtů z rovnic K výpočtu chemických rovnic je důležité si shrnout tyto poznatky: Potřebujem znát vyjadřování koncentrací, objemový zlomek, molární zlomek, molární

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více