JEDNOTA A DĚLBA MOCI V ÚSTAVNÍM VÝVOJI, UPLATNĚNÍ PRINCIPU DĚLBY MOCI V KONSTRUKCI ÚSTAVY ČR

Transkript

1 JEDNOTA A DĚLBA MOCI V ÚSTAVNÍM VÝVOJI, UPLATNĚNÍ PRINCIPU DĚLBY MOCI V KONSTRUKCI ÚSTAVY ČR Úprava technologie veřejné moci a zakotvení vztahů ústavních orgánů (ústavní systém) je jednou ze základních obsahových složek ústav. Právě vztah jednoty a dělby moci je z tohoto hlediska klíčový. Uplatnění principu dělby moci je nezbytnou součástí demokratického právního státu. Státovědný základ Veřejná a státní moc Veřejná moc je svrchovaná a nadřazená. Státní moc je druhem veřejné moci. Orgány disponujicí veřejnou mocí (kromě státu je to samospráva, nebo např. lékařská komora či Česká televize) mají právo jednostraně vnutit své autoritativní rozhodnutí ostatním subjektům. Horizontální dělba moci Představuje samostatnost a funkční oddělenost jednotlivých složek moci a zároveň jejich vzájemné kontrolní působení. Její provedení definuje formu vlády (státní zřízení) konkrétního státu (např. prezidentská rep., parlamentní rep. nebo absolutistická monarchie atd.) Podle klasické koncepce dělby moci, kterou vytvořil Ch. Montesquieu (O duchu zákonů) a rozpracovali tvůrci Ústavy USA (Hamilton, Madison, Jay) rozlišujeme moc zákonodárnou, výkonnou asoudní (tripartice moci) Systém brzd a protiváh (checks and balances) Zakotvuje zajištění rovnováhy mocí a jejich vzájemnou kontrolu i rovnováhu mezi politickou reprezentací a profesionálním (apolitickým) výkonným státním aparátem. Pluralita moci Představuje dělbu kompetencí a vzájemnou kontrolu mezi ústavními orgány v rámci jedné složky moci (např. dvě komory bikamerálního parlamentu navzájem nebo prezident a vláda v rámci moci výkonné) Vertikální dělba moci (decentralizace moci) Zajišťuje reálnou decentralizaci moci a uplatnění principu subsidiarity (rozhodování ve veřejném sektoru má probíhat na nejnižším stupni správy, nejblíže k občanům, jak je to možné) V klasickém smyslu určuje jakou mírou pravomocí disponují centrální orgány a jakou mírou orgány místní autonomie nebo územní a zájmové samosprávy. Vertikální dělba moci definuje jakým způsobem je stát územně uspořádán (Rozlišit tak můžeme unitární stát, unitární stát s místní autonomií, federaci atd.) Jejím dalším aspektem je dělba moci mezi státem a mezinárodními institucemi a organizacemi, případně odlišení moci státu (jako zákonodárce) a ústavodárce. Decentralizace moci a dekoncentrace moci Decentralizaci moci je nutné odlišit od pouhé dekoncentrace moci, která představuje organizační rozdělění výkonu veřejné správy, nikoli však skutečnou nezávislost na centrální moci (např. výkon moci výkonné v rámci přenesené působnosti samosprávných celků, nebo soustava finančních úřadů podřízenách ministerstvu financí.) 1

2 DĚLBA MOCI V KONSTRUKCI ÚSTAVY ČR Horizontální dělba moci Princip dělby moci je v Ústavě ČR zakotven v čl. 2: (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Podle doktrinálního výkladu patří toto ustanovení mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu a jeho změna je nepřípustná (podle čl. 9 odst. 2 Ú). Dělba moci se projevuje v konstrukci ústavy rozdělením ústavních orgánu do jednotlivých hlav a jejich pojmenováním. Moc zákonodárná - hlava druhá Je tvořena Senátem a Poslaneckou sněmovnou. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně prostřednictvím institutu vyslovení důvěry a odvozuje od ní svoji legitimitu. Jako narušení systému dělby moci se jeví nezakotvení inkompatibility funkcí poslanců a členů vlády. Důležitá je stabilizační a brzdící funkce Senátu voleného na jiném principu než PS a obměňovaného postupně. Moc výkonná - hlava třetí Zahrnuje Prezidenta, vládu a její orgány a státní zastupitelství Postavení vlády v ústavním systému je velmi silné nejen kvůli dlouhodobé tendenci oslabování role Parlamentu, ale především vlivem faktického působení vládních politických stran jako rozhodující politické síly v Parlamentu. Rozsah pravomocí vlády je vymezen pouze negativně, tzn. že může rozhodovat o všech otázkách nenáležících ostatním ústavním orgánům. Moc soudní - hlava čtvrtá Ústavní soud, soustava soudů. Moc soudní stojí stranou a její oddělení není v zásadě ohroženo. Do jejího výkonu ale zasahuje prezident svou pravomocí udělit milost (čl 62 g) Ú) a amentstii (čl 63 j) Ú). Ovlivňuje také personální složení soudů při jmenování soudců (event. při výběru ústavních soudců). Ústavní soud představuje důležitý konrolní a brzdící prvek nejen vůči Parlamentu (v rámci abstraktní kontroly ústavnosti), ale i jiným orgánům. V moderním demokratickém státu je klasická tripartice moci již překonaná a uplatňuje se spíše metodologicky. V konstrukci ústav jsou (zejména od 80. let) používány sofistikovanější postupy. Ústavní systém již nelze v horizontální rovině ústavních vztahů vtěsnat do klasické triády a tato skutečnost se projevuje i v Ústavě ČR existencí samostatně upravených orgánů. Nejvyšší kontrolní úřad - hlava pátá (Moc konrolní) Historicky se vyděluje z moci soudní a v ČR ji představuje Nejvyšší konrolní úřad a implicitně Ochránce veřejných práv (tento insitut není zakotven ústavně, upravuje ho zákon č. 349/1999 Sb. o veřejném ochránci práv, ale v materiálmím smyslu se svým postavením blíží ústavnímu orgánu). Česká národní banka - hlava šestá (Moc bankovní) Vyděluje se z moci výkonné, její zakotvení není z hlediska ústavní komparatistiky příliš obvyklé. 2

3 Vertikální dělba moci (decentralizace moci) Z hlediska vertikální dělby moci je ČR decentralizovaný unitární stát (čl. 11 Ú: Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.) se zaručenou uzemní samosprávou uplatňujicí princip subsidiarity (čl. 8 Ú: Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.). A) Decentralizace moci se uplatňuje v rámci systému dvoustupňové územní samosprávy: Krajská samospráva Obecní samospráva B) Vertikální dělba moci ve zvláštním smyslu vyplývá jednak z přijetí mezinárodních právních závazků, jednak z přenesení některých pravomocí na mezinárodní organizace. Představuje dělbu moci mezi těmito organizacemi a státem. čl. 10a Ú: (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Projevuje se zde stále sílící tendence omezení suverénní státní moci. C) Ústavodárná moc Z hlediska vertikální dělby moci má zvláštní povahu, je svým způsobem nejvyšší mocí ve státě. Je to moc konstitujicí (pouvoir constituant) nadřazená moci již ustavené (pouvoir constitué). Disponuje jí parlament jako celek. 3

4 ZÁKONODÁRNÁ MOC V ČR Právní úprava zákonodárné moci Ústava ČR (1/1993 Sb.) Hlava druhá Moc zákonodárná (čl.15-53) Hlava třetí Moc výkonná volba a skládání slibu prezidenta, pravomoci prezidenta, výkon prezidentských pravomocí v době, kdy je prezidentský úřad uvolněn, žaloba Senátu na prezidenta, vyslovení důvěry a nedůvěry vládě a další Hlava čtvrtá Moc soudní neslučitelnost funkcí, jmenování a trestní stíhání soudců Ústavního soudu Hlava pátá NKÚ jmenování prezidenta a viceprezidenta NKÚ Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek čl.40 Ústavy ČR: K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Ústava tedy předpokládá přijetí zákona o zásadách jednání a styku obou komor, ale k existovala pouze Poslanecká sněmovna, takže stykový zákon dle čl.40 nebylo možné přijmout byl přijat pouze nový jednací řád pro PS, při jehož přípravě se ukázalo nezbytné upravit též vztahy PS vůči vládě, prezidentovi i dalším orgánům a též vůči Senátu o stykovém zákoně se mezi komorami několikrát neoficiálně jednalo, ale zákon dosud nebyl přijat, zákonná úprava styku obou komor je proto v současné době obsažena v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a v zákoně o jednacím řádu Senátu Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (90/1995 Sb.) po vzniku ČR (tj. od ) platil nejprve Jednací řád České národní rady, teprve později byl přijat jednací řád nový jednací řád PS se skládá z vlastního textu zákona příloh, které mají stejnou platnost jako zákon Jednací řád vyšetřovací komise Volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou a pro nominace vyžadující souhlas Poslanecké sněmovny Zákon o jednacím řádu Senátu (107/1999 Sb.) podobná skladba jako jednací řád PS vlastní text zákona příloha: Volební řád pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu pozn. Úprava jednání komor zákonem je na našem území tradiční. Zákon na jedné straně zabezpečuje právní jistotu a stabilní úpravu jednání komor, na druhé straně ale omezuje autonomii komor Parlamentu a určitou pružnost jednání. Kromě jednacích řádů komor upravují některé otázky týkající se Parlamentu ČR některé další zákony, např.: Zákon o střetu zájmů (238/1992 Sb.), nahrazen novým zákonem o střetu zájmů 159/2006 Sb. neslučitelnost funkcí Zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci (236/1996 Sb.) Zákon o sídle Parlamentu ČR (59/1996 Sb.) Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky (110/1998 Sb.) zkrácená jednání o návrzích zákonů, nouzový stav aj. Pravomoci Parlamentu České republiky 1.Zákonodárná pravomoc Čl. 15 Ú: (1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu. Parlament ČR má výlučné právo přijímat zákony a je jediným orgánem v ČR, který má pravomoc vydávat všeobecně závazné předpisy s celostátní působností (mimo Parlament by podle Ústavy 4

5 mohl zákonodárnou moc vykonávat lid přímo především prostřednictvím referenda, ale ústavní zákon upravující referendum dosud nebyl přijat) zákonodárná pravomoc zahrnuje jak moc ústavodárnou (přijímání Ústavy a ústavních zákonů), tak i pravomoc vydávat běžné zákony věcný rozsah toho zákonodárné pravomoci není nikde v Ústavě jasně taxativně vymezen, Ústava neobsahuje souhrnný výčet případů, kdy musí být právní úprava provedena zákonem existuje ale několik případů, u kterých je vysloveně řečeno, jakou formou mají být upraveny (např. Ústava sama stanoví, že formu ústavního zákona musí mít úprava referenda, tvorba či rušení vyšších územních samosprávných celků, změna státních hranic, změna a doplňky Ústavy) na úpravu zákonem se odkazuje velký počet ustanovení Ústavy i Listiny, některé odkazy jsou dosti obecné, jiné zas velmi konkrétní > výhrady zákona = konkretizace ustanovení Ústavy a Listiny zákonem tam, kde je to třeba, přičemž platí, že změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná (čl.9 odst.2 Ú) 2.Pravomoc vyjadřovat souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv musí vyjádřit obě komory Parlamentu mezinárodní smlouvy, s jejichž ratifikací Parlament vyjadřuje souhlas, se dělí do 2 základních skupin: smlouvy podle článku 10a Ústavy, kterými mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci taková smlouva přenáší výsostné pravomoci ČR vyplývající z její suverenity na mezinárodní subjekt, přičemž článek je nutné použít jak pro smlouvu novou, tak i pro novelizaci smlouvy již existující k ratifikaci takové smlouvy je třeba souhlasu 3/5 většiny všech poslanců a 3/5 většiny přítomných senátorů (smlouva se schvaluje stejně jako ústavní zákon) v případě smluv uvedených v článku 10a také může zvláštní ústavní zákon stanovit, že k ratifikaci dané smlouvy je zapotřebí souhlas v referendu, pak se ratifikace smlouvy Parlament neúčastní jedinou takovou smlouvou je Smlouva o přistoupení České republiky k EU (č.44/2004 Sb.m.s), ale k její ratifikaci došlo podle ústavního zákona č. 515/2002 na základě souhlasu daného v referendu ostatní smlouvy, k jejichž ratifikaci je nezbytný souhlas Parlamentu na základě čl.49 Ústavy smlouvy upravující práva a povinnosti osob, smlouvy spojenecké, mírové a jiné politické, smlouvy, z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci, smlouvy hospodářské, které jsou všeobecné povahy a smlouvy o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonem tyto smlouvy musí být přijaté oběma komorami Parlamentu a to většinou přítomných (čl.39 odst.2) tyto smlouvy sjednává prezident, proto jsou často označovány jako prezidentské (jejich sjednávání prezident nepřenesl na vládu podle čl.63 odst.1 b) zvláštní kategorií mezinárodních smluv jsou mezinárodní smlouvy upravující státní hranice tyto smlouvy je nutné schválit ústavním zákonem, ústavním zákonem Parlament souhlasí se změnou státních hranic sjednanou ve smlouvě se sousedním státem 3.Pravomoc vyjadřovat se k připravovaným rozhodnutím EU pravomoc, kterou Parlament ČR získal na základě tzv. euronovely Ústavy (ústavní zákon č.395/2001 Sb.) euronovela připravila mechanismus, kterým bude Parlament získávat informace o tom, jak jsou v orgánech EU vykonávány přenesené pravomoci a kterým budou obě komory Parlamentu zapojeny do rozhodování v EU (vychází se z toho, že na EU byla delegována též zákonodárná pravomoc na úkor obou komor Parlamentu) Česká republika je v orgánech EU zastupována představiteli exekutivy, čl.10b Ú pak umožňuje, aby vláda včas zohlednila názor komor Parlamentu na rozhodnutí, která se připravují v orgánech EU, a aby zástupci vlády podle tohoto názoru jednali 5

6 4.Pravomoc PS přijímat státní rozpočet Čl. 42 Ú (1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se na nich jen Poslanecká sněmovna. pravomoc přijímat státní rozpočet patří mezi základní funkce každého Parlamentu, přičemž v ČR má tuto pravomoc pouze Poslanecká sněmovna (čl.42 Ú) a to i přesto, že se státní rozpočet přijímá ve formě zákona (v řádném legislativním procesu jsou zákony projednávány oběma komorami) rozpočet se v PS přijímá zvláštní procedurou, upravenou v jednacím řádu PS ( ) vedle státního rozpočtu přijímá PS také státní závěrečný účet, který stejně jako návrh zákona o státním rozpočtu předkládá PS vláda, Senát nemá právo se projednávání těchto záležitostí účastnit 5.Kontrolní a kreační pravomoci Parlamentu a jeho komor kreační funkce = funkce při vytváření jiných orgánů některé kontrolní a kreační funkce jsou Parlamentu ČR svěřeny přímo Ústavou většina z nich souvisí především s ustanovením čl.68 odst.1, dle kterého je vláda odpovědna PS, další významné kreační funkce se pojí s volbou prezidenta Parlamentem ČR, další kontrolní a kreační pravomoci zabezpečují dělbu moci prostřednictvím pravomocí Parlamentu vůči moci soudní a NKÚ mezi kontrolní pravomoci Parlamentu řadíme též pravomoc dle čl.10b, tedy pravomoc vyjadřovat se k připravovaným rozhodnutím orgánů EU 6. Pravomoci související s bezpečností státu zvláštní bezpečnostní pravomoci týkající se bezpečnosti státu má Parlament v těchto ohledech vyhlašování válečného stavu usnášení se o souhlasu s vysláním ozbrojených sil mimo území státu usnášení se o souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na našem území usnášení se o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace vyhlašování stavu ohrožení státu tyto pravomoci vykonávají obě komory rovnoprávně 7.Komunikační funkce komory Parlamentu ČR i jejich orgány mají právo vyjádřit se k jakékoli otázce bez ohledu na to, zda daný problém spadá do vlastní působnosti zákonodárného sboru nebo do působnosti exekutivy tato funkce Parlamentu je charakteristickým rysem demokratického parlamentu komory Parlamentu (zejména PS) často přijímají doporučení pro vládu, příp. žádosti o vypracování určitých dokumentů vláda sice není z právního hlediska povinna doporučením a žádostem Parlamentu vyhovět, ve většině případů jim ale věnuje značnou pozornost a bere je na vědomí, především vzhledem ke své odpovědnosti vůči PS 8. Samosprávná funkce každá z komor má funkci samosprávnou (autonomní) = vytváří si vlastní orgány a pravidla jednání obě komory mohou v rámci jednacího řádu usnesením upravit své vnitřní poměry a podrobnější pravidla pro jednání komory jako celku i jejích orgánů 6

7 Komory Parlamentu České republiky ČR má dvoukomorový Parlament, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu koncepce dvoukomorového parlamentu vychází z tradice první republiky (Národní shromáždění se skládalo z PS a Senátu) a z Federálního shromáždění, přihlédnuto bylo také k fungujícím dvoukomorovým systémům v současných demokratických státech, dvoukomorový systém má zejména funkci kontrolní a také funkci dvojí ochrany stability Ústavy. Poslanecká sněmovna (= dolní komora Parlamentu) 200 poslanců volených na 4 roky systémem poměrného zastoupení aktivní volební právo 18 let, pasivní volební právo 21 let PS může být rozpuštěna prezidentem republiky z důvodů taxativně vymezených v čl. 35 Ú Senát (= horní komora Parlamentu) 81 poslanců volených na 6 let s tím, že každé 2 roky se obmění 1/3 senátorů volba je dvoukolová, volí se většinovým systémem aktivní volební právo 18 let, pasivní volební právo 40 let senát je stále činný a nerozpustitelný Vzájemný vztah obou komor má být upraven v stykovým zákonem, ten však dosud nebyl přijat vztah obou komor je dán především jejich rolí v legislativním procesu (čl Ú) rozhodující slovo při zákonodárné činnosti má Poslanecká sněmovna, může totiž Senát při přijímání běžných zákonů přehlasovat a to nadpoloviční většinou všech poslanců rovnocenné postavení má Senát při přijímání ústavních zákonů a také zákonů podle čl.40 Ú (= volební zákon, stykový zákon, zákon o jednacím řádu Senátu), kdy nemůže být přehlasován dále mají komory rovné postavení při vyjadřování souhlasu s mezinárodními smlouvami a při přijímání některých dalších rozhodnutí, zejména těch týkajících se bezpečnosti ČR Senát má významnou úlohu zejména v případě, je-li PS rozpuštěna (čl.33 Ústavy) Senát může v této době přijímat na návrh vlády zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a jinak by k přijetí vyžadovaly formu zákona Senát v tomto období nemůže přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a volebních zákonů sám vyjadřovat souhlas s ratifikací mezinárodních smluv Senát v tomto období naopak může sám rozhodnout o mimořádných stavech o souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR do zahraničí o souhlasu s pobytem cizích ozbrojených sil na našem území o přijetí usnesení o účasti ČR v ozbrojených systémech mezinárodních organizací, jejíž je ČR členem zákonné opatření smí Senátu navrhnout jen vláda, vyhlašuje se stejně jako zákony, ale musí být PS schváleno na její první schůzi, jinak pozbývá platnost Orgány a funkcionáři komor Parlamentu ČR v ČR mají své vlastní orgány jen komory, žádný společný orgán obou komor (tedy Parlamentu jako celku) neexistuje (Ústava v článku 10b předpokládá zřízení společného orgánu obou komor pro záležitosti EU, zatím ale žádný takový orgán zřízen nebyl) je důležité odlišit pojem zřízení orgánu a ustavení orgánu zřízení orgánu = rozhodnutí, že v komoře bude určitý orgán jednat ustavení orgánu = volba členů daného orgánu Ústava v čl.30 a 31 stanoví, že komory Parlamentu jako své orgány zřizují výbory a komise ty jsou zřizovány usnesením komor; Ústava nepředpisuje, které výbory a komise má komora zřídit, z jednacích řádů komor ale vyplývá, že komora je povinna zřídit ty výbory a komise, které mají zákonem stanovené funkce podle JŘPS musí PS zřídit výbor mandátový a imunitní, petiční, organizační, rozpočtový, kontrolní a výbor pro evropské záležitosti 7

8 podle JŘS musí Senát zřídit výbor organizační, mandátový a imunitní a výbor pro záležitosti EU samotné výbory si mohou zřizovat své podvýbory jako orgány výboru (nikoli orgány komory) výbory jsou vždy zřizovány na ustavující schůzi PS resp. na první schůzi v novém funkčním období Senátu, během volebního období sice lze zřídit nový výbor, ale běžně se to nestává komise bývají zřizovány k určité dílčí problematice a to buď jako komise stálé nebo ad hoc po volbách je v každé komoře jako první orgán ustavena volební komise jako orgán, který hraje důležitou roli při volbě funkcionářů i orgánů komor v čl. 30 a 31 Ú je taxativně určeno, že orgány Parlamentu jsou komise a výbory (příp. vyšetřovací komise), proto se pro předsedu a místopředsedu používá označení funkcionáři komory, nemůžeme pro ně použít označení orgán Ústava zřizuje tyto orgány a funkcionáře komor: Funkcionáři PS: předseda PS, místopředsedové PS Orgány PS: výbory, komise, vyšetřovací komise (orgán sui generis, nikoli komise) Funkcionáři Senátu: předseda Senátu, místopředsedové Senátu Orgány Senátu: výbory, komise na každé schůzi jsou z členů komor voleni tzv. ověřovatelé, kteří ověřují správnost vyhotovení usnesení komory, ale ti nejsou považováni za funkcionáře Ustavení funkcionářů a orgánů předseda a místopředsedové komor voleni příslušnými komorami na základě čl. 29 Ú a to většinovým způsobem tajným hlasováním návrhy na kandidáty na předsedu a místopředsedy komory jsou v PS oprávněny podávat jen poslanecké kluby, v Senátu mohou návrhy podávat i senátoři přesněji proceduru voleb určují jednací řády komor, konkrétně jejich přílohy (volební řády pro volby a nominace) předsedové komor se volí ve dvou kolech, a to v případě, že v prvním kole nebyl předseda komory zvolen nadpoloviční většinou přítomných, ve druhém kole se rozhoduje mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola předseda a místopředsedové komor nemohou být zároveň členy výboru příslušné komory kromě výboru organizačního, mohou ale být členy komise komory odvolat předsedu nebo místopředsedu lze pouze zvláštním postupem stanoveným JŘ výbory a komise jedná se o kolektivní orgány, jejich ustavení je složitější než ustavení funkcionářů Ústava způsob ustavení těchto orgánů neupravuje, proto tato otázka představovala jeden z nejzávažnějších problémů při tvorbě JŘPS způsob volby výborů a komisí obsahuje čl.3 Volebního řádu pro volby konané PS a pro nominace vyžadující souhlas PS a čl.2 Volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu výbory jsou ustavovány dle zásady poměrného zastoupení, kandidátky pro každý výbor jsou navrženy poslaneckými kluby včetně stanoveného pořadí poslanců a předány volební komisi, ta vypočte počet míst, které náleží v každém výboru jednotlivým poslaneckým klubům a tím určí, kteří poslanci z odevzdané kandidátky jsou navrženi za členy výboru takto navržený výbor pak PS potvrdí jako celek v jednom hlasování 8

9 stejný způsob ustavení platí též pro organizační výbor PS, který má postavení řídícího orgánu, jeho členy jsou navíc předseda PS (je zároveň předsedou organizačního výboru) a místopředsedové PS podle JŘPS může být poslanec členem max. 2 výborů (nepočítá se výbor mandátový a imunitní, petiční a organizační) a zároveň každý poslanec musí být členem alespoň 1 výboru komise mohou být ustavovány jak proporčně (tedy jako výbory), tak i většinově Vyšetřovací komise PS je volena většinově orgánem výborů (nikoli komor) jsou předsedové a místopředsedové výboru, předseda výboru je volen členy výboru na první schůzi výboru a funkce se ujímá po potvrzení volby Poslaneckou sněmovnou, místopředsedové potvrzeni sněmovnou být nemusí; poslanec může být předsedou pouze jediného výboru JŘS upravuje ustanovování výborů, komisů a předsedů výborů podle stejných zásad jako JŘPS Senát nemá pravomoc vytvořit vyšetřovací komisi (není komorou, které je vláda odpovědná) Pravomoci funkcionářů a orgánů komor předseda Poslanecké sněmovny jeho pravomoci jsou stanoveny Ústavou a vyjmenovány v 29 JŘPS, předseda pak plní také další úkoly dle pověření Sněmovny funkce na základě Ústavy = funkce svým způsobem samostatné a osobní, v nichž předseda PS není zastupitelný místopředsedy navrhování předsedy vlády (čl.68 odst.3 Ú) a to v případě, kdy se dvakrát nepodaří vyslovit důvěru vládě výkon části pravomocí prezidenta republiky v době, kdy není funkce prezidenta obsazena nebo ji prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat (čl.66 Ú) funkce vztahující se ke vzniku a zániku úřadu prezidenta republiky předseda PS přijímá slib prezidenta a přijímá prohlášení prezidenta, kterým se vzdává úřadu v dalších pravomocích je předseda PS zastupitelný místopředsedy zastupování PS navenek předseda postupuje návrhy zákonů Senátu a prezidentu republiky, zasílá zákony předsedovi vlády k podpisu, podepisuje zákony a usnesení PS a vykonává další funkce stanovené zákony vnitřní pravomoci svolává, zahajuje, ukončuje, přerušuje a řídí schůzi, vyhlašuje stav legislativní nouze, povolává náhradníky za poslance atd. ústavní povahy je též pravomoc poskytnout souhlas k předání zadrženého poslance soudu pokud byl dopaden při spáchání trestného činu (čl.27 odst.5 Ú) předsedu PS zastupují místopředsedové a to v určeném pořadí nebo na jeho pokyn předseda Senátu zastupuje Senát navenek, vykonává podobné vnější a vnitřní funkce pro Senát jako předseda PS, v případě potřeby jej zastupují místopředsedové Senátu nepodepisuje zákony, ale podepisuje zákonná opatření Senátu nemá žádnou zvláštní osobní funkci, pouze v případě rozpuštění PS vykonává předseda Senátu pravomoci prezidenta republiky podle čl.66 Ú výbory komor nejdůležitější orgány komor Parlamentu, výbory mají úlohu legislativní (projednávají návrhy zákonů a mezinárodních smluv) i úkoly další (např. kontrola exekutivy) činnost výborů je poměrně podrobně upravena jednacími řády, zejména jejich činnost v rámci legislativního procesu, kdy jsou výbory ve své funkci nezastupitelné výbory Poslanecké sněmovny výbory mají především dva hlavní úkoly = zákonodárnou činnost a kontrolu vlády v jednotlivých rezortech člen vlády je povinen se dostavit na jednání výboru kdykoli o to výbor svým usnesením požádá (čl.38 odst.2 Ú), může se ale nechat zastoupit svým náměstkem nebo jiným členem vlády; dále si výbor může vyžádat též účast vedoucích ústředních správních orgánů 9

10 výbory mohou zřizovat pro dílčí otázky podvýbory, jejichž členy mohou být pouze poslanci, podvýbory nemají rozhodovací funkci, pouze poradní jednání výborů je veřejné pokud výbor nerozhodne jinak výbory se zvláštními funkcemi: mandátový a imunitní - ověřuje mandáty poslanců na ustavující schůzi PS petiční projednává petice adresované Poslanecké sněmovně, má též funkci běžného výboru pro oblast lidských práv organizační úloha řídícího orgánu v PS, organizuje a koordinuje práci orgánů sněmovny, připravuje schůzi sněmovny a navrhuje její pořad volební zřízen JŘPS pro účely volby členů Rady ČT a Rady Českého rozhlasu výbor pro evropské záležitosti má zvláštní postavení, zabývá se informacemi o připravovaných rozhodnutích na půdě orgánů EU, které vláda poskytuje Parlamentu výbory Senátu jejich činnost upravena podobně jako u PS člen vlády nemá povinnost dostavit se do Senátu a jeho orgánů, proto je kontrola vlády v činnosti orgánů Senátu omezená; výbory Senátu také nemají zákonem stanovené právo na informace od členů vlády a vedoucích správních orgánů i Senát zřizuje výbor pro záležitosti EU, který se zabývá připravovanými rozhodnutími orgánů EU, vláda musí výboru poskytnout potřebné informace komise nemají Ústavou ani zákonem stanoveny žádné zvláštní pravomoci členem komisí mohou být na rozdíl od výborů i jiné osoby než jen členové Parlamentu např. Stálá komise pro práci Kanceláře PS, Stálá komise PS pro sdělovací prostředky atd. delegace = zvláštní sbory, které Parlament vytváří pro zastupování Parlamentu nebo ČR v mezinárodních organizacích, které mají orgán parlamentního typu např. Delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Delegace do Parlamentního shromáždění NATO Vyšetřovací komise může jí zřídit jen Poslanecká sněmovna a to pro vyšetření věci veřejného zájmu, její zřízení musí navrhnout nejméně 1/5 poslanců (čl. 30 Ú) výsledkem její činnosti je předložení zprávy na schůzi PS řízení před Vyšetřovací komisí upravuje JŘPS ve své příloze 10

11 MANDÁT POSLANCE A SENÁTORA VZNIK, OBSAH, ZÁRUKY, ZÁNIK Mandát pověření osoby zastupovat voliče, resp. lid ČR ve funkci poslance nebo senátora zmocnění voličů vůči poslancům či senátorům vzniká zvolením obsah funkce = status poslance nebo senátora = souhrn práv a povinností upravených Ústavou a zákony (hlavně zákony o jednacích řádech komor) pevně spojen s členstvím v komoře Parlamentu pokud je komora rozpuštěna nebo jinak přestává existovat, zaniká Vznik mandátu Čl. 19 odst.3 Ústavy mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením voliči jsou rozhodujícím činitelem pro vznik mandátu za okamžik zvolení se považuje (2.)den voleb senátoři zvolení už v prvním kole nabývají mandátu o 7 dní dřív než ti, kteří jsou zvoleni až ve druhém kole ještě před ustavující schůzí (v případě Senátu první, které se zúčastní) dostane zvolený poslanec nebo senátor průkaz obsah: fotografie, razítko komory, podpis předsedy komory Parlamentu ověřuje, že nositel je členem komory + má práva a povinnosti člena komory + slouží jako osobní průkaz potvrzující totožnost po zvolení se poslanec nebo senátor musí dostavit na první schůzi (ustavující schůze PS, první schůze S) nově ustavený mandátový a imunitní výbor: zkoumá, zda jednotliví poslanci a náhradníci za poslance byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá Sněmovně zkoumá, zda mandát poslance nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu poslance pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce poslance předkládá svá zjištění předsedovi Sněmovny zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání poslance vede disciplinární řízení proti poslanci a rozhoduje v něm poslanec i senátor musí složit slib náhradník mají je pouze poslanci, senátoři ne zvolen společně s poslancem, mandátu nabývá okamžikem zániku mandátu poslance, za něhož nastupuje nabytí konstatuje předseda PS, který povolává náhradníka a vydává mu osvědčení slib čl. 23 Ústavy skládá se na první schůzi komory, které se nově zvolený člen účastní člen Parlamentu je povinen ho složit znění: Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. složení nemá vliv na vznik mandátu, protože ten vznikl již zvolením, ale v případě, že jej nesloží, nebo složí s výhradou - mandát zaniká (čl. 25 Ú) povinnosti v něm stanovené nejsou bezprostředně sankcionovány, některé jsou ale sankcionovány prostřednictvím dalších ustanovení Ústavy, jednacích řádů či dalších zákonů př. nebude-li člen Parlamentu dodržovat zákon, může být zbaven imunity a potrestán, popř. mu hrozí disciplinární řízení 11

12 Obsah mandátu souhrn práv a povinností poslance nebo senátora = status poslance nebo senátora práva a povinnosti člena Parlamentu jsou dány Ústavou, jednacími řády komor a dalšími zákony, upravujícími zejména střet zájmů a plat členů Parlamentu u nás funguje volný mandát = poslanec nebo senátor může svá práva a povinnosti vykonávat zcela nezávisle ( imperativní mandát = vázaný) čl.26 Ústavy: Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. člen Parlamentu tedy není při výkonu mandátu (zejména při hlasování) právně vázán žádným příkazem ani politickou stranou nebo klubem, ani svými voliči pokud by se nějakými příkazy řídil, je to zcela jeho svobodné vůle s volným mandátem souvisí také skutečnost, že člen Parlamentu ČR je zcela neodvolatelný člen komory musí vykonávat mandát osobně (čl.26ú) nikdo jej nesmí ve funkci zastoupit např. není možné, aby poslanec stiskl hlasovací tlačítko za svého kolegu úkon učiněný za poslance/senátora není považován za jeho úkon a pokud takový úkon může činit pouze poslanec/senátor, je irelevantní práva členů parlamentu: 1. účastnit se jednání a rozhodování komory a jejích orgánů 2. požadovat informace a vysvětlení od členů vlády a vedoucích správních orgánů potřebné pro výkon funkce 3. podávat interpelace podle čl.53 Ú interpelace = výzva ke složení účtů z činnosti vlády nebo člena vlády ve formě kvalifikovaného dotazu člena Parlamentu v ČR mohou vládu a její členy ve věcech její působnosti interpelovat pouze poslanci, senátoři nikoli jeden z projevů odpovědnosti vlády vůči PS 2 druhy: (podle JŘPS - část 16.) I. interpelace ústní je jim pravidelně určena doba ve čtvrtek odpoledne členové vlády jsou v této době povinni účastnit se schůze PS pořadí se určí losem interpelovaný odpoví zpravidla bezprostředně po jejím přednesení nejprve odpovídá předseda vlády, potom členové přednesení interpelace nesmí překročit 2 min a přednesení doplňující otázky 1 min přednesení odpovědi nesmí překročit 5 min a doplňující odpovědi 2 min II. interpelace písemné vláda nebo její členové jsou povinni na ně odpovědět buď na schůzi PS (ústně v době určené písemným interpelacím) nebo písemně do 30 dnů od podání neníli poslanec s odpovědí spokojen, může požádat předsedu Sněmovny o její projednání na schůzi projednání zařazeno na program nejbližší schůze a o odpovědi se vede rozprava nesouhlasí-li sněmovna s odpovědí, musí interpelovaný člen vlády vypracovat novou 4. sdružovat se v poslaneckých či senátorských klubech ( 77 JŘPS, 20 JŘS) podle příslušnosti k politické straně, za kterou kandidovali ve volbách umožňuje efektivní prosazení stranických zájmů při hlasování v Parlamentu není upraveno Ústavou, ale pouze jednacími řády poslanec či senátor může být členem jen 1 klubu, politická strana může utvořit jen 1 klub k ustanovení klubu je třeba nejméně 3 poslanců nebo 5 senátorů, kluby se mohou slučovat předsedové klubu určitá privilegia při jednání komory (př. mohou vystoupit na schůzi, kdykoli o to požádají) 12

13 náklady klubů hradí příspěvek z rozpočtu PS (podle počtu členů; výše příspěvků pro nevládní strany v PS se násobí koeficientem 1,3) + kluby mohou používat místnosti a technické prostředky v prostorách komory Záruky výkonu mandátu kromě práv a povinností srovnatelných s jinou veřejnou funkcí mají členové Parlamentu zvláštní práva a povinnosti spojené s výjimečným postavením Parlamentu jako zákonodárného orgánu právo odepřít svědectví poslanec nebo senátor může odmítnout svědčit o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem mandátu a to i poté, co přestal být členem Parlamentu odlišný režim při poskytování svědecké výpovědi čl. 28 Ú platí u všech typů řízení, ale netýká se soukromých otázek poslance/senátora nejdůležitější je poslanecká imunita zajišťuje, že Parlament je za všech okolností nezávislý a má možnost se za všech okolností bez překážek sejít a jednat vynětí (exempce) člena Parlamentu z obecného právního režimu čl. 27 Ú 2 formy 1. indemnita čl.27 odst.1 a 2 Ú (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech. (2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem. = neodpovědnost, hmotněprávní imunita v trestním právu taková exempce, že trestný čin vůbec nemůže být spáchán za hlasování v komorách Parlamentu není poslanec nebo senátor trestně odpovědný; za hlasování ho nelze postihnout ani trestněprávně, ani správněprávně a ani disciplinárně = úplná indemnita za projevy v komorách a jejich orgánech rovněž není člen Parlamentu trestně odpovědný, podléhá ale disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem = částečná indemnita (myslí se projevy ústní i písemné př. legislativní a jiné návrhy, podpisy na dokumentech, písemné interpelace, ) 2. imunita procesněprávní čl. 27 odst.4 Ú: Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. * = nestíhatelnost, procesní exempce z trestního stíhání trestný čin se mohl stát, ale poslanec či senátor za něj nemůže být stíhán orgány činnými v trestním řízení bez souhlasu komory, jejímž je členem podklady pro rozhodování komory připravuje mandátový a imunitní výbor svým souhlasem může komora svého člena zbavit procesněprávní imunity může být vzat do vazby, stíhán a potrestán jako každý jiný občan pokud komora souhlas odepře, nemůže už být pro daný skutek nikdy stíhán platí i pro skutky spáchané před nabytím mandátu čl.27 odst.5 Ú: člena Parlamentu lze zadržet, byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté příslušný orgán to musí ihned oznámit předsedovi komory a) nedá-li předseda do 24 h od zadržení souhlas k vydání zadrženého soudu, musí ho příslušný orgán propustit b) dá-li souhlas, postoupí oznámení mandátovému a imunitnímu výboru k projednání a podání návrhu komoře (provede patřičná šetření, dá poslanci možnost se vyjádřit) na následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností (rozhoduje tedy výhradně příslušná komora, 13

14 předseda jen vyslovuje předběžný souhlas se zadržením při přistižení člena při činu) žádost příslušného orgánu o vyslovení souhlasu komory musí zejména obsahovat vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci komora rozhodně usnesením, které orgánu zašle odpovědnost za přestupky: čl.27 odst.3 - přestupky mohou být stíhány jen v disciplinárním řízení příslušné komory novela zákona o přestupcích: (zákon č.78/2002 Sb. novelizující zákon o přestupcích č.200/1990 Sb. a oba jednací řády komor) pro stíhání přestupku si může poslanec nebo senátor vybrat, zda se podrobí běžnému postupu, nebo zda bude přestupek projednán v komoře Zánik mandátu 3 a 6 JŘPS, 3 a 6 JŘS Čl. 25 Ústavy mandát poslance nebo senátora zaniká odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou uplynutím volebního období (PS 4 roky, S 6 let) vzdáním se mandátu rezignace (čl.24 Ú) prohlášením učiněným osobně na schůzi komory; brání-li mu v tom závažné okolnosti, prohlášením v podobě notářského zápisu ne staršího než 1 měsíc doručeného do rukou předsedy komory ztrátou volitelnosti pozbytím státního občanství ČR nebo zbavením způsobilosti k právním úkonům ( 10 odst.1 Obč.zák. o zbavení rozhoduje soud) u poslanců rozpuštěním PS, popř. zkrácením volebního období zánik pro všechny najednou, čl 35 Ú vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl.22 (s funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce + další funkce stanovené zákonem) mandát zaniká také smrtí poslance nebo senátora Disciplinární řízení souvisí s imunitou zavádí se dle JŘPS ( 13-18), JŘS ( 14-19) 1. proti členu komory, který se svým projevem učiněným v PS nebo S nebo v jejich orgánech dopustí jednání, pro které by jinak mohl být trestně stíhán - proti členu komory, který svým projevem v PS, S či jejich orgánech urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu 2. proti členu komory, který se dopustí přestupku řízení zahajuje mandátový a imunitní výbor při urážce na návrh uraženého, jinak na návrh předsedy komory nebo z vlastního podnětu sankce za 1. a 2. lze stanovit povinnost omluvit se ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu za 3. (přestupek, pokud je projednán ve výboru) lze stanovit napomenutí nebo pokutu do výše, kterou za přestupek stanoví příslušný zákon proti rozhodnutí výboru se může člen komory odvolat ke komoře do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí kromě řízení ve věcech imunity a disciplinárního řízení existuje ještě tzv. uložení pořádkového opatření může ho uložit předseda komory za nepřístojné chování napomenutí při opakovaném nepřístojném chování může být člen vykázán z jednacího sálu nejdéle do konce dne, v němž k vykázání došlo je možné odvolat se ke komoře bezprostředně po uložení opatření komora rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší, její rozhodnutí je konečné vykázaný člen musí mít možnost zúčastnit se hlasování 14

15 Inkompatibilita neslučitelnost funkcí cíl 0. dodržení dělby moci ve státě 1. zabránění koncentrace moci v rukou jedné osoby 2. aby se příslušný činitel dostatečně věnoval funkci, do které byl zvolen či jmenován týká se hlavně členů Parlamentu, soudů a jiných osob ve veřejných funkcích čl. 21 Ú: Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu. nejde o nevolitelnost (ineligibilitu) př. senátor může kandidovat do PS, pokud se vzdá stávajícího mandátu nejdéle v den zvolení, neučiní-li tak, původní mandát zaniká podle čl.22 odst.2 Ú dnem, kdy se ujme člen Parlamentu neslučitelné funkce, jeho mandát zaniká čl. 22 odst. 2 Ú: S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, soudce a další funkce, které stanoví zákon. př. prezident Václav Klaus pozbyl poslaneckého mandátu dnem, kdy se stal prezidentem (r.2003) 15

16 LEGISLATIVNÍ PROCES V ČR Ústavou a zákony stanovený proces tvorby zákonů (v širším slova smyslu proces tvorby práva, tedy i dalších právních předpisů), jedním z ucelených procesů ústavního práva - spolu s volebním procesem a procesem řízení před ÚS Legislativní proces jako Prostředek artikulace zájmů Způsob prosazování vládní politiky Způsob parlamentní kontroly vlády Způsob plnění závazků vyplývajících z mezinárodního práva V širším slova smyslu - tvorba všech právních předpisů Právní předpisy v České republice Ústava, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony Zákony a zákonná opatření Senátu Vyhlášky (ústředního orgánu státní správy nebo jiného úřadu zmocněného k jejich vydávání, obce nebo kraje) Nařízení (vlády, obce nebo kraje) Součástí právního řádu ČR a právním předpisem v širším smyslu jsou i Parlamentem ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy a po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 i samovykonatelná ustanovení unijní legislativy V užším slova smyslu - tvorba zákonů zákonodárný proces Proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování legislativy ze strany vlády, Parlamentu a prezidenta republiky, který končí jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů upraveno souhrnem norem, zakládajících postup orgánů státu při přípravě a přijetí zákonů Zákonodárná a ústavodárná moc náleží výhradně Parlamentu (čl. 15 Ú) - PS a Senát tu mají nerovné postavení (slabší úloha S), je to jedna ze základních funkcí Parlamentu čl. 2 odst. 2 Ú - ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo tím se rozumí i výkon moci zákonodárné Ústava neumožňuje, aby předpisy s mocí zákonů vydával prezident ani vláda svými dekrety nebo jinak nazvanými právními akty a to ani v době mimořádných situací, např. na základě zmocňovacích zákonů Ústavní předpisy upravují kompetenční výsost zákona a kompetenční výsost ústavního zákona (tzv. výhrada zákona / výhrada ústavního zákona) Ústavodárce může stanovit, které vztahy mohou být upraveny jen zákonem a musí být předmětem zákonodárného procesu Např. čl. 9 odst. 1 Ú stanoví, že Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony čl. 11 Ú stanoví, že státní hranice mohou být měněny pouze ústavním zákonem čl. 2 odst. 2 Listiny a v čl. 2 odst. 3 Ú se určuje, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem který zákon stanoví (apod.) je možná úprava vztahů vyhrazených zákonu ústavním zákonem, nikoli však naopak princip svrchovanosti zákona - postavení zákona v systému předpisů států (v LZPS v preambuli - uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona ) Souvisí s čl. 2 odst. 1 Ú - lid vykonává státní moc prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní Jen zákon (vč. ÚZ) je primárním celostátním předpisem a jen díky němu může být prosazena moc na území státu a vůči obyvatelstvu státu + jen Parlament může stanovit, které mezinárodní smlouvy mohou být bezprostředně závazné na území ČR 16

17 Právní úprava zákonodárného procesu Ústava - Hlava druhá (Zákonodárná moc), čl a Některé vztahy v zákonodárném procesu lze najít i v LZPS V době mimořádných situacích obsahuje dílčí úpravu ústavní zákon o bezpečnosti ČR č. 110/1998 Sb. další právní úprava - JŘ PS, JŘ Senátu 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu Zákony č. 129/2000 Sb., o krajích a 131/2000 Sb., o hl. městě Praze - upravuje zákonodárnou iniciativu zastupitelstev Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR Zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. Fáze legislativního procesu Legislativní proces lze rozdělit do několika fází 1) Zákonodárná iniciativa Počátek procesu Právo podat návrh zákona (lze podat pouze v PS, ne v S) a zároveň povinnost zákonodárného sboru se tímto návrhem jako návrhem zákona zabývat (pokračovat v zákonodárném procesu projednáváním návrhu) S právem zákonodárné iniciativy souvisí i právo navrhovatele vzít svůj návrh zpět (to lze dle JŘ PS jen do ukončení druhého čtení v PS, poté jen a pouze se souhlasem PS - pokud je již návrh v Senátu, zpět jej vzít nelze) čl. 41 odst. 2 Ú - Návrh zákona může podat Poslanec Skupina poslanců Senát (jako celek) Vláda (a pouze vláda při návrhu zákona o státním rozpočtu / návrh státního závěrečného účtu o těchto dvou se pak usnáší pouze PS) preferována, většina návrhů pochází od vlády + zmocnění k sekundární normotvorbě (nařizovací moc vlády - čl. 78 Ú) Zastupitelstvo vyšších územních samosprávných celků (krajská zastupitelstva a zastupitelstvo hlavního města Prahy, toto ustanovení nalezneme i v zákoně č. 129/2000 Sb. o krajích a 131/2000 Sb. o hl. městě Praze) Návrh se podává PS (respektive jejímu předsedovi - aktuálně Miroslava Němcová) Má-li být k zákonu vydán také prováděcí předpis, může si organizační výbor vyžádat od navrhovatele také jeho návrh, a obligatorně musí být předložen tehdy, pokud má nabýt účinnosti zároveň se zákonem Náležitosti návrhu stanovuje JŘ PS Písemný návrh přesného znění toho, na čem se má Parlament usnést (+ navíc předložit na technickém nosiči dat v elektronické podobě) Návrh zákona v paragrafovaném znění (ÚZ na články) - obsah normativních vět, členění Důvodová zpráva Obecná část a zvláštní část Poskytuje poslancům informace potřebné k projednávání návrhu Dokumentování záměrů tvůrců zákona (důležité pro budoucí výklad, interpretaci) Hodnocení současného platného právního stavu a vysvětlení, proč je nutná právní úprava nová, předkládá a odůvodňuje principy nové právní úpravy jednak v jejím celku, jednak ke každému ustanovení návrhu, obsahuje předpokládaný hospodářský a finanční dopad (zejména náklady na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí), zhodnocení souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ú Jde-li o návrh na změnu platného zákona, předkládá se spolu se zněním platného zákona tak, že navrhované změny a doplňky jsou vyznačeny v předchozím znění zákona 17

18 Je-li navrhovatelem S, musí být přednávrh zákona v S projednán a přijat předtím, než může být jako návrh zákona podán v PS (jelikož zákonodárnou iniciativu má Senát jako celek) Procedura přednávrhu je upravena v JŘ S Může jej podat jediný senátor, skupina senátorů, výbor nebo komise Senátu Musí obsahovat náležitosti řádného návrhu zákona, jak jej vymezuje JŘ PS (paragrafované znění s důvodovou zprávou) Navrhovatel jej předkládá předsedovi S, ten jej postoupí organizačnímu výboru a neprodleně rozešle senátorům a senátorským klubům, na doporučení organizačního výboru jej zařadí na pořad schůze S S jedná o přednávrhu ve dvou čteních, není při tom vázán žádnou lhůtou Po prvním čtení následuje projednání ve výborech, poté druhé čtení v plénu Senátu Jestliže byl návrh senátního návrhu zákona Senátem schválen, pověří S předsedu Senátu, aby jej postoupil PS a zároveň pověří některého ze senátorů, aby odůvodnil návrh při projednávání v PS 2) Projednání v Parlamentu Úprava legislativního procesu není pro všechny zákony shodná, liší se hlavně podílem PS/S Běžný (standartní) legislativní proces (viz níže) Nejčastější, dle čl a Ú, zkrácený proces v čl. 8 ÚZ o bezpečnosti ČR 3 subjekty - PS, S a prezident Legislativní proces s rovnoprávným postavením komor Pro přijetí zákona je třeba výslovné schválení oběma komorami Senát nelze přehlasovat, Senát nemůže vyjádřit vůli se návrhem nezabývat, pokud návrh zamítne, je zamítnut s konečnou platností a jeho projednávání končí Ústavní zákony, zákony dle čl. 40 Ú - volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek, zákon o JŘ S Návrhy ÚZ PS se usnáší 3/5 (kvalifikovanou) většinou všech poslanců - pokud jde o přijetí ÚZ jako celku / o usnesení o zamítnutí ÚZ, o usnesení o vrácení předkladateli či o pozměňovacích návrzích běžnou většinou S se usnáší 3/5 většinou všech přítomných senátorů Prezident republiky nemá pravomoc ÚZ vrátit O návrzích dle čl. 40 Ú se hlasuje běžnými většinami (a S není vázán 30ti denní lhůtou) Pokud jsou tyto zákony vráceny PS s pozměňovacími návrhy, musí jej komora schválit ve znění pozměňovacích návrhů S, a to nadpoloviční většinou většinou přítomných poslanců, jinak zákon nebude přijat Prezident republiky má na tyto zákony právo veta stejně, jako na ostatní Parlamentem přijaté zákony Ratifikace mezinárodních smluv dle čl.49 - souhlasu obou komor Parlamentu je třeba při ratifikaci těchto mezinárodních smluv: upravujících práva a povinnosti osob spojeneckých, mírových a jiných politických z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci hospodářských, jež jsou všeobecné povahy o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu Legislativní proces v jediné komoře Pouze PS - návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu, Senát jej neprojednává vůbec (čl. 42 Ú) Upraveno zvláštní částí JŘ PS Nevztahují se na něj obecná ustanovení JŘ o legislativním procesu - zejména lhůty Odlišný legislativní proces JŘ PS zakazuje prostřednictvím zákona o státním rozpočtu změny jiných zákonů Návrh je oprávněna předložit pouze vláda, návrh se projednává na veřejné schůzi PS 18

19 Způsob vypracování návrhu stanovuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ČR Vypracovává jej ministerstvo financí v součinnosti se správci jednotlivých kapitol státního rozpočtu, územně samosprávnými celky a státními fondy (výjimkou návrhy rozpočtů kapitol PS, Senát, Kancelář prezidenta republiky, ÚS, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv ti si rozpočty vypracovávají samy, Ministerstvo financí je do návrhu zákona o státním rozpočtu pouze zařadí a předloží vládě, ta pokud s nimi nesouhlasí, rozhodne rozpočtový výbor PS o jejich podobě ještě před jednáním vlády o návrhu zákona o státním rozpočtu Vlastní návrh zákona se skládá z vlastního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na příslušný rok a jeho příloh Struktura - celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu, schodek a způsob jeho vypořádání, finanční vztahy k rozpočtu EU, celková výše dotací a příspěvků rozpočtům obcí a krajů a zmocnění ministra financí Zákon má 11 příloh - např. úhrnná bilance příjmů a výdajů, celkový přehled příjmů a výdajů dle kapitol apod. Kromě toho se PS předkládá řada doprovodných zpráv a tabulek Dle JŘ PS předkládá vláda PS návrh zákona nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku (do konce září předchozího roku) Je výslovně dovoleno předkládat k již předloženému návrhu dodatky, aniž by musela předkládat návrh zákona znovu (nejpozději 15 dnů před schůzí, kde má dojít k prvnímu čtení zákona) Organizační výbor PS obvykle vypracovává zvláštní harmonogram schůzí PS, aby bylo možno projednávání zákona o státním rozpočtu stihnout do začátku rozpočtového roku Předseda PS přikáže návrh rozpočtovému výboru První čtení návrhu - nejdůležitější částí Uvede navrhovatel (vláda), vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru Obecná rozprava - pouze základní údaje o státním rozpočtu (výši příjmů, výdajů, schodek a způsob vypořádání schodku rozpočtu, celkový vztah k rozpočtům územně samosprávných celků a rozsah zmocnění výkonných orgánů) po schválení již nelze v druhém čtení měnit Rozhoduje se zde o rozpočtové politice, tedy odhadované výši příjmů, dovolované výši výdajů a schodku státního rozpočtu PS má dvě možností Návrh schválí doporučí jednotlivé kapitoly k projednání výborům podle jejich odbornosti, ty na projednání musí mít minimálně 30 dnů a svá usnesení předkládají rozpočtovému výboru (mohou navrhovat změny v jim přikázaných kapitolách, vzhledem k tomu že již nelze změnit základní údaje státního rozpočtu, musí hledat prostředky v téže kapitole, nebo u jiných výborů - na to vláda poslední dobou pamatuje, když do kapitoly Všeobecná pokladní správa zařazuje podkapitolu Vládní rozpočtová rezerva (ne)souhlas pak vyslovuje rozpočtový výbor, pod jehož pravomoc tato kapitola spadá) Doporučí vládě změny a stanoví termín nového předložení zákona Druhé čtení Spolu s návrhem zákona se projednává se usnesení rozpočtového výboru Jedná se o přesunech mezi výdaji jednotlivých kapitol Pouze podrobná rozprava - možno podávat pozměňovací návrhy Třetí čtení Nejdříve po 48 hodinách po druhém čtení, hlasuje se o pozměňovacích návrzích (to jsou rovněž ty, které jsou schváleny usnesením rozpočtového výboru) Poté se hlasuje o přijetí státního rozpočtu jako celku Přijetí v PS postoupení přímo prezidentu republiky (ten jej může vetovat) 19

20 Není-li zákon přijat do konce roku, nastane tzv. rozpočtové provizorium - hospodaření státu se v zásadě řídí rozpočtem minulého roku Výdaje státního rozpočtu se uvolňují jednotlivým kapitolám do výše 1/12 celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria rozhodnutím ministerstva Vznikne-li v průběhu roku potřeba úhrady (ke které dochází v přímé souvislosti s financováním uloženým zákonem), která není zajištěna ve státním rozpočtu, je vláda oprávněna dle zákona o rozpočtových pravidlech (nebo na základě pověření vlády ministr financí) povolit přesun prostředků do výše 5% objemu rozpočtové kapitoly prostřednictvím tzv.rozpočtového opatření Pokud je zákon přijat před 1. dnem rozpočtového roku, ale účinnost je až po 1. dni rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření od 1. dne rozpočtového roku do doby nabytí účinnosti zákona schváleným zákonem o státním rozpočtu Pouze Senát - zákonná opatření Senátu, pokud je PS rozpuštěna a není možno schvalovat zákony (čl. 33 Ú) Senát je nerozpustitelný Přijímání zákonných opatření není zákonodárným procesem v pravém slova smyslu, výsledkem není zákon (plná zákonodárná pravomoc náleží Parlamentu jako celku) Stejná právní síla jako zákon, je možno jej měnit, doplňovat či rušit zákonem Přesně stanovené podmínky - pozitivní kumulativní výčet věcí, kterého se zákonné opatření může týkat Věci, které nesnesou odkladu (posouzení je záležitostí Senátu, který je omezen pouze výhradní iniciační pravomocí vlády) Věci, které by jinak vyžadovaly přijetí zákona Zákonné opatření musí být navrženo vládou Výjimky - nelze přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy (nutno chápat extenzivně - ani ÚZ, LZPS), státního rozpočtu (přijímá výhradně PS, S není vybaven znalostmi ani orgány) a ve věcech volebního zákona Zatím nebylo použito, PS nebyla dosud rozpuštěna Návrh podává vláda předsedovi S, ten jej postoupí organizačnímu výboru, návrh je rozeslán všem senátorům a senátorským klubům organizační výbor přikáže návrh výboru/výborům a určí lhůtu, do kdy musí být projednán, současně je návrh zařazen na pořad schůze S (do 5 dnů od uplynutí lhůty pro projednání ve výborech) Plenární schůze S - nejprve obecná rozprava (možno podat návrh na zamítnutí, vrácení, či schválení návrhu - pokud není nic z toho přijato, přeruší se projednávání návrhu) Podrobná rozprava se koná nejdříve po 24 hodinách (podávají se tu pozměňovací návrhy, poté se hlasuje o pozměňovacích návrzích a o návrhu zákonného opatření jako celku) Podepisuje předseda Senátu a postoupí jej k podepsání prezidentu republiky (ten jej nemůže vrátit), podepisuje taktéž předseda vlády Podmíněná platnost - nutná dodatečná ratihabice na první schůzi PS Pozbývá platnosti ex nunc (od nyní), pokud bylo přijato usnesení o neschválení, nebo nebylo-li zákonné opatření projednáno/neskončila schůze věcným usnesením Nestává se formálně zákonem, zůstává zákonným opatřením, tak jak bylo publikováno ve Sb. Vyhlášení upraveno zákonem č. 309/1999 Sb. o Sb. a Sb. m. s. (stejně jako zákon + publikace usnesení PS o zákonném opatření Senátu, nebo sdělení předsedy PS, že se PS o zákonném opatření neusnesla) 20

21 Poslanecká sněmovna PS a její orgány se v rámci běžného legislativního procesu zabývají návrhem jediného zákona několikrát projednání návrhu od podání do přijetí zákona v PS viz dále projednání po jeho zamítnutí/vrácení Senátem Zamítnutý - předseda PS rovnou předloží návrh zákona PS ke hlasování (ne dříve než po 10ti dnech od zamítnutí S), nepřipouští se pozměňovací návrhy, rozprava je možná a PS je povinna hlasovat znovu nutná nadpoloviční většina všech poslanců (tj. 101/200) Vrácený s pozměňovacími návrhy - předseda PS rozešle usnesení S všem poslancům, po 10ti dnech od doručení usnesení je možno hlasovat, není možno podávat pozměňovací návrhy, rozprava je možná Hlasování probíhá ve dvou fázích - nejprve se hlasuje o návrhu zákona ve znění, jak jej vrátil S jako o celku přijat pokud jej schválí nadpoloviční většina přítomných X pokud jej takto nepřijme, hlasuje se ve znění, které původně schválila PS přijat, přehlasuje-li PS Senát nadpoloviční většinou všech poslanců projednání po jeho vrácení prezidentem 1/2 všech poslanců (zákon se vyhlásí, prezident jej nepodepisuje a PS jej k podpisu po přehlasování ani nepředkládá, což je sice contra constitutione, ale tato praxe mohla vzniknout proto, že podpis prezidenta nemá pro vznik zákona význam a nemá ani promulgační funkci), pokud se přehlasovat prezidenta nepodaří, platí ústavní fikce že zákon nebyl přijat Projednávání návrhu zákona od podání do přijetí Návrh zákona se podává předsedovi PS, ten jej postoupí organizačnímu výboru, zároveň rozešle návrh všem poslancům a poslaneckým klubům Poté, co má předseda PS k dispozici stanovisko vlády k nevládnímu návrhu zákona (a u vládních návrhů po jejich obdržení), musí projednat došlý návrh organizační výbor PS doporučí/nedoporučí předsedovi PS zařadit do pořadu schůze PS první čtení tohoto návrhu + jakému výboru po prvním čtení návrh přikázat výbor návrh musí doporučit, pokud má všechny stanovené náležitosti a předseda je pak povinen jej zařadit do pořadu nejbližší schůze (musí být však dodržena lhůta stanovená pro seznámení se poslanců se stanoviskem vlády) První čtení Jeho úkolem je rozhodnout, zda je zákon jako celek způsobilý k projednání Návrh zákona uvede zástupce navrhovatele Po navrhovateli vystoupí zpravodaj k návrhu zákona, jenž je určen organizačním výborem nebo předsedou PS O návrhu zákona se koná obecná rozprava (názory na účel zákona, na zpracování zákona, podávání procedurálních návrhů), po níž se PS může usnést: že jej vrátí navrhovateli k dopracování, nebo že jej zamítá, nebo jej hlasováním přikáže k projednání výboru (příp. výborům), dle návrhu organizačního výboru nebo předsedy PS lhůta na projednání ve výboru je 60 dní od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání PS může tuto lhůtu prodloužit, max o 20 dní (více jen se souhlasem navrhovatele), ale i zkrátit, a to o 30 dní a o více než 30 dní pouze nevznesouli proti tomu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců) pro projednání ve výboru je určen zpravodaj, ten vypracuje o návrhu zákona zprávu při projednávání ve výboru vystoupí zástupce navrhovatele a dále zpravodaj se svou zprávou 21

22 následuje obecná rozprava, po ní podrobná tehdy se podávají pozměňovací návrhy členů výboru, o kterých se pak hlasuje, pokud jsou přijaty, jsou součástí usnesení, který výbor vypracovává výbor(y), jimž byl návrh zákona přikázán, po jeho projednání předloží předsedovi PS usnesení, v němž zejména doporučí návrh schválit, nebo doporučí změny nebo doplňky návrhu zákona, které přesně formuluje Nejméně pětina členů výboru může předložit PS oponentní zprávu, obsahující odlišné stanovisko od většiny výboru pozn. Právo poslanců podávat pozměňovací návrhy se vztahuje jak pro projednávání ve výborech, tak ve druhém čtení v PS Druhé čtení Vlastní projednání návrhu předloženého textu, který je zařazen dle doporučení organizačního výboru předsedou PS na pořad další schůze sněmovny ke druhému čtení Předseda PS zajistí vytištění usnesení výboru, příp. oponentní zprávy, a doručí je všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení Návrh zákona uvede navrhovatel, po něm vystoupí zpravodaj(ové) výboru(ů) O návrhu zákona se koná obecná rozprava, po ní může PS vrátit návrh zákona výboru k novému projednání pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy Nerozhodla-li PS výše uvedenými způsoby, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná Během ní se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, příp. jiné návrhy Po podrobné rozpravě může PS návrh zákona vrátit výboru k novému projednání Pro dobu trvání druhého čtení není zákonem stanovená žádná lhůta Mezi druhým a třetím čtením se dají všechny pozměňovací návrhy vytisknout a rozešlou se všem poslancům Třetí čtení Lze zahájit nejdříve 72 hodin po doručení pozměňovacích, příp. jiných návrhů poslancům (může být zkráceno nejvýše na 48 hodin) Koná se rozprava - lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení (pokud si poslanci nejsou jisti, že je návrh zákona v pořádku či shledají nutnost podat další pozměňovací návrhy) Na závěr třetího čtení hlasuje PS nejdříve o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích, příp. jiných návrzích k návrhu zákona z druhého čtení Poté se PS usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas (pořadí je důležité, již jednou přijatý pozměňovací návrh nelze pozdějším návrhem změnit - postup hlasování navrhuje zpravodaj, i o postupu hlasování PS hlasuje) Praxe - před každým pozměňovacím návrhem vystupuje zpravodaj zákona a jeho navrhovatel se stručným stanoviskem (souhlasím, nesouhlasím, neutrální postoj) Po hlasování o návrzích z druhého čtení se hlasuje o návrzích ze třetího čtení Nakonec se hlasuje o tom, zda PS vyslovuje souhlas s návrhem zákona jako celkem, ve znění dříve přijatých pozměňovacích návrhů Vysloví-li se pro postoupení předsedou PS bez zbytečného odkladu Senátu Proti konec legislativního procesu (případné nové projednávání zákona možné až po opětovném podání návrhu) 22

23 Senát čl Ú Pro návrhy zákonů v běžném legislativním procesu platí, že se musí S usnést k návrhu zákona do 30 dnů od postoupení PS a jestliže se nevyjádří v této lhůtě, je zákon přijat Jediné čtení, projednání zákona ve výborech Senátu se koná před tímto čtením Předseda PS postoupí návrh předsedovi S, ten jej ihned předá organizačnímu výboru Senátu a zároveň rozešle všem senátorům a senátorským klubům organizační výbor nejpozději do 5 dnů od postoupení návrhu zákona přikáže návrh výboru, příp. výborům a doporučí předsedovi S, aby jej zařadil na pořad schůze S (JŘ S stanoví, že má být zařazen tak, aby byl projednáván nejpozději 5 dní před uplynutím třicetidenní lhůty) Pokud je návrh přikázán více výborům, organizační výbor určí, který je výborem garančním Předseda výboru určí zpravodaje Jednání garančního výboru se účastní zástupce navrhovatele a zpravodaj, poté se koná obecná rozprava, po ní následuje podrobná rozprava zákon se rozebere po částech a podávají se pozměňovací návrhy V průběhu obou částí rozpravy je možno navrhnout, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, nebo aby byl návrh zákona schválen, zamítnut či vrácen PS s pozměňovacími návrhy Po ukončení rozpravy se hlasuje, nejprve se však hlasuje o návrhu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat (pokud byl vznesen) pokud přijato, projednání ve výboru končí Schválení ve znění postoupeném PS projednání ve výboru končí Pokud nebyl žádný z těchto dvou návrhů přijat, je možno hlasovat o podaných pozměňovacích návrzích Pokud je alespoň jeden z nich přijat výbor se usnese, zda doporučí Senátu vrátit návrh zákona s pozměňovacími návrhy Zpravodaj garančního výboru zpracuje pro jednání Senátu společnou zprávu, obsahující usnesení všech výborů + přehled pozměňovacích návrhů Jednání o návrhu zákona na plenární schůzi Senátu Vystoupení navrhovatele + zpravodaje výboru Možno projevit vůli návrhem se nezabývat návrh přijat Pokud se Senát rozhodne zabývat, pokračuje se obecnou rozpravou, která může skončit schválení návrhu zákona ve znění postoupeném PS návrh přijat zamítnutý návrh vrací se do PS Pokud nedojde ani ke schválení ani k zamítnutí, koná se podrobná rozprava s podáváním pozměňovacích návrhů a byl-li alespoň jeden přijat, hlasuje S, zda návrh zákona vrátí PS s pozměňovacími návrhy, které přijal (JŘ S neupravuje co se stane, pokud S přijme pozměňovací návrh a poté se neusnese, že návrh vrací PS, ale dle ustálené praxe tím projednávání končí a návrh je po třicetidenní lhůtě od postoupení ve znění schváleném PS přijat) 3) Prezident Prezident se též podílí na zákonodárném procesu Dle čl. 62 i) Ú - podepisuje zákony (pravomoc bez kontrasignace) Prošel-li návrh zákona úspěšně celým legislativním procesem v Parlamentu, je zákon přijat, následuje podpis předsedy PS a postoupení zákona k podpisu prezidentu republiky Pravomoc vrátit přijatý zákon Dle čl. 50 odst. 1 Ú - prezident má právo vrátit přijatý zákon s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen Dle čl. 62 h) Ú - má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního Bez kontrasignace Pouze zákony obyčejné, ne ÚZ + ne zákon přijatý ve zkráceném jednání dle ÚZ o bezpečnosti ČR 23

24 Pokud je zákon včas vrácen, rozešle se stanovisko prezidenta poslancům a předseda PS je povinen předložit vrácený zákon PS ke hlasování na nejbližší schůzi, nejdříve však 10 dnů po jeho doručení - poslanci nemohou podávat žádné pozměňovací návrhy V roce 1997 Václav Havel vrátil návrh zákona na ochranu zvířat proti týrání 16. den po jeho postoupení, jednalo se však o pondělí. PS považovala toto vrácení po stanovené lhůtě a v tomto směru vyslovila i usnesení a návrh zákona byl vyhlášen. Havel podal návrh na zrušení zákona u ÚS z důvodu jeho přijetí protiústavním způsobem a ÚS zákon zrušil, hlavně z důvodu existence právního principu, podle něhož, připadne-li poslední den lhůty na SO, NE nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den Přehlasování - nadpoloviční většinou všech poslanců (zákon se vyhlásí, prezident jej nepodepisuje a PS jej k podpisu po přehlasování ani nepředkládá, což je sice contra constitutione, ale tato praxe mohla vzniknout proto, že podpis prezidenta nemá pro vznik zákona význam a nemá ani promulgační funkci) Pokud se přehlasovat prezidenta nepodaří, platí ústavní fikce, že zákon nebyl přijat Podpis zákona Pokud prezident republiky zákon nevrátí, je povinen jej podepsat Podpis - vyjádření toho, že nehodlá zákon vetovat Po podepsání není nutno čekat na uplynutí 15ti denní lhůty a podepsaný zákon lze poslat k podpisu předsedovi vlády a poté jej vyhlásit Prezident Václav Klaus - několik zákonů ani nevrátil, ani nepodepsal - i v takovém případě po uplynutí 15ti denní lhůty je zákon poslán předsedovi vlády a poté vyhlášen 4) Vyhlášení Přijaté zákony podepisuje tedy předseda PS, prezident a nakonec předseda vlády K platnosti zákona je potřeba, aby byl vyhlášen Zkrácené jednání o návrzích zákonů po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu Nelze schvalovat ÚZ Upraveno ÚZ č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Stav ohrožení státu a válečný stav - vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické zásady (je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů) Vláda může požadovat, aby byl vládní návrh zákona Parlamentem projednán ve zkráceném čtení Předmět zákona není omezen, může jít o jakýkoli zákon, který nemusí přímo souviset se stavem ohrožení nebo válečného stavu O přijetí/zamítnutí takového návrhu je PS povinna usnést se do 72 hodin od jeho podání Předseda PS přikáže návrh zákona neprodleně po jeho obdržení jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci K projednání návrhu zákona svolá předseda PS neprodleně schůzi PS, koná-li se již schůze, zařadí projednávání návrhu zákona přednostně na její pořad Ustanovení JŘ PS o prvém čtení se nepoužijí, ani jako ustanovení upravující jednotlivé lhůty v legislativním procesu Pokud PS projednala návrh zákona ve zkráceném jednání dle ÚZ o bezpečnosti ČR, je Senát povinen se usnést na takovém návrhu do 24 hodin od jeho postoupení PS a S má možnost v této lhůtě zákon schválit (pokud se v této lhůtě nevyjádří, platí, že je zákon nevyužitím této lhůty přijat), vyjádřit vůli se nezabývat ( zákon přijat), nebo zákon zamítne/vrátí s pozměňovacími návrhy návrh se vrací do PS a ta může S přehlasovat stejně, jako u obecné zákonodárné procedury (pokud jde o zákon, který by se jinak projednával běžnou zákonodárnou procedurou s možností přehlasování) Zákon přijatý dle ÚZ o bezpečnosti ČR nemůže být prezidentem republiky vrácen, ačkoli jej jako každý jiný zákon podepisuje Zvláštní procedury dle JŘ PS Urychlení zákonodárného procesu Pro tyto procedury jinak platí obecná ustanovení JŘ PS upravující legislativní proces Procedura schválení zákona v prvém čtení ( 90 odst 2-7 JŘ PS) 24

25 Nelze schvalovat ÚZ, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvy podle čl.10 Zavedeno novelou JŘ v roce 2000 Určena pro zákony, které nemají kontroverzní charakter Návrh zákona může být přijat již v prvém čtení, tedy bez projednání ve výborech a bez procedury navrhování pozměňovacích návrhů (bez druhého a třetího čtení) Návrh k aplikaci této procedury musí dát předkladatel zákona spolu s návrhem zákona, návrh na použití procedury musí být odůvodněn (v případě že důvodem je provedení závazků vyplývajících zms, kterými je ČR vázána, musí být přiložen český překlad úplného znění těch norem upravujících závazky, které mají být provedeny) Námitka - 2 poslanecké kluby / 50 poslanců nelze návrh touto procedurou projednat Pokud se PS usnese o souhlasu s touto procedurou (hlasováním po obecné rozpravě v prvním čtení), následuje podrobná rozprava (nelze podávat pozměňovací/jiné návrhy, lze jen navrhnout opravu data účinnosti, opravu legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb) Na závěr prvého čtení se PS usnese po závěrečném vystoupení navrhovatele a zpravodaje, zda s návrhem vyslovuje souhlas Nepodaří-li se s návrhem zákona souhlas vyslovit, nejde o jeho zamítnutí, ale je možno s návrhem zákona pracovat, jako s jiným návrhem zákona v prvním čtení (možno jej vrátit/zamítnout a pokud se tak nestane, je návrh zákona sněmovnou přikázán výborům a následuje zákonodárná procedura ve třech čteních) Jednání o návrhu zákona, se kterým spojila vláda žádost o vyslovení důvěry ( JŘ PS) Pokud vláda spojila žádost o skončení projednání určitého návrhu zákona do 3 měsíců s žádostí o vyslovení důvěry vládě (dle čl. 44 odst. 3 Ú), platí pro postup jeho projednávání 96 JŘ PS - o časovém postupu jednání v tomto návrhu zákona na návrh OV jednotlivě vždy rozhodne PS PS určí, kdy dojde k jednotlivým krokům v rámci legislativního procesu, není nutno dodržovat všechny lhůty, stanovené pro legislativní proces JŘ PS Žádost vlády o vyslovení důvěry PS - vláda je PS politicky odpovědná jako celek (ne její členové individuálně) Vedle povinné žádosti vlády do 30ti dnů po jejím jmenování jsou další případy, kdy vláda může o vyslovení důvěry požádat, zejména není-li si jistá, zda má ještě v PS oporu Stav legislativní nouze ( 99 JŘ PS) Používá se zřídka (díky tomu že již lze použít přijetí v prvním čtení rychlejší a operativnější) je možno jej vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody Vyhlašuje jej předseda PS na návrh vlády, vyhlášen na určitou dobu Lze jej použít pouze pro určitý návrh zákona, ne pro všechny, které jsou v době vyhlášené legislativní nouze projednávány Předseda PS může rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání Procedura nemá první čtení, předseda PS přikáže návrh přímo výboru a určí nepřekročitelnou lhůtu, v níž musí výbor předložit usnesení (krom běžného rozhodování obsahuje i návrh, jaké rozpravy se mají k návrhu konat a kdy má být jednání ukončeno) Když se nepodaří výboru do vypršení lhůty, je návrh zařazen do pořadu schůze PS, PS rozhodne, zda stav legislativní nouze trvá Pokud PS dojde k závěru, že podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze pominuly, může jej zrušit PS se může rozhodnout, že nebude o návrhu zákona jednat ve zkráceném jednání, pokud před jeho projednáváním usoudí, že podmínky pro zkrácené jednání nejsou dány pokud není přijato žádné ze dvou výše uvedených usnesení, koná se ihned druhé čtení návrhu zákona Může být upuštěno od obecné rozpravy Řečnická doba může být zkrácena na 5 minut Třetí čtení se může konat hned po druhém čtení 25

26 Zákonodárný proces k provedení rozhodnutá Rady bezpečnosti OSN o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti Za podmínky, že toto rozhodnutí vyžaduje neodkladné vydání zákona Použije se zkrácené jednání, jako je u stavu legislativní nouze (aniž by bylo třeba vyhlásit stav legislativní nouze) Zvláštní procedury dle JŘ S Pokud byl návrh zákona projednán v PS ve stavu legislativní nouze, nebo pokud šlo o zákonodárný proces k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti - na požádání vlády může být projednán ve zkráceném jednání i v S Neprodlené postoupení organizačnímu výboru, rozeslání senátorům a poslaneckým klubům organizační výbor návrh přikáže výboru a určí lhůtu, do kdy jej musí projednat Předseda S je povinen svolat schůzi tak, aby byla zahájena nejpozději do 10 dnů od postoupení návrhu zákona Senátu, zařadí návrh na její začátek Jinak se postupuje dle obecných ustanovení JŘ S Význam vlády při legislativním procesu Role při zákonodárném procesu - zákonodárná iniciativa Významná role, odpovídá za úroveň návrhů zákonů, které předkládá PS, návrhů zákonných opatření, které podává Senátu a za úroveň nařízení vlády, které přijímá Legislativní pravidla vlády Základním předpisem upravujícím legislativní činnost vlády, přijato formou usnesení vlády Účelem je sjednotit postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů Upravují 2 základní oblasti Postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při projednávání a tvorbě právních předpisů Požadavky týkající se obsahu a formy připravovaných právních předpisů Příprava vládního návrhu zákona Měla by mu předcházet podrobná analýza právního a skutkového stavu věci Orgán, který návrh připravuje, má dbát souladu s právními předpisy vyšší právní síly, s nálezy ÚS, s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána a se závazky vyplývajícími ze členství v EU Koncepce přehledná, formulace jednoznačná, srozumitelná, jazykově a stylisticky bezvadná Za řádnou přípravu návrhu odpovídá orgán, který jej připravuje První etapa - věcný záměr zákona Zpracovatelem mohou být ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, předkládají jej k projednání vládě ještě před samotným vypracováním návrhu zákona Obligatorní, pokud je věcný záměr obsažen v plánu legislativních prací vlády (plán legislativních prací se obvykle zpracovává na období dlouhodobé - dle volebního období PS, později se aktualizuje, a dále se zpracovává na období jednoroční) Má zde být obsažen seznam právních předpisů, ke kterým se věcný záměr váže, základní zásady, a účel, který je sledován, zhodnocení stávající právní úpravy, návrh věcného řešení, předpokládaný finanční a hospodářský dosah, vliv na podnikatelské prostředí, sociální dopady, vliv na rovnost mužů a žen, dopady na životní prostředí Orgán, který věcný záměr zpracoval, musí uvést, jaké mezinárodní smlouvy se na danou oblast vztahují, jaký je jejich hlavní obsah a účel a jak budou do vnitrostátního řešení promítnuty Pokud jde o závazky vyplývající z práva EU, musí věcný záměr uvést, které akty EU jsou ve věcném závěru zohledněny, případně implementovány (vč. lhůty do kdy mají být implementovány) Pokud byly konzultovány při přípravě věcného záměru zákona některé orgány EU, musí to být také uvedeno Druhá etapa - připomínkové řízení k věcnému záměru zákona 26

27 Připomínkovými místy jsou vždy ostatní ministerstva a ty úřady, kterých se věcný záměr zákona přímo týká (ústřední úřady, v jejichž čele nestojí ministr, zmocněnec vlády pro LP, kraje, Kancelář prezidenta republiky, kanceláře komor Parlamentu, ÚS, NS, NSS a další) Věcný záměr zákona se vždy posílá Odboru kompatibility Úřadu vlády - posouzení z hlediska slučitelnosti s právem EU Považuje-li orgán, který věcný záměr vypracoval, za potřebné, může jej poslat k připomínkám i dalším připomínkovým místům Orgán, který věcný záměr zaslal k připomínkám, projedná uplatněné připomínky tak, aby odstranily rozpory (rozpor vzniká, pokud připomínkové místo označí určitou připomínku jako zásadní), musí se dbát toho, aby nevznikly nové rozpory s jinými orgány, které se připomínkového řízení účastní Pokud se nepodaří odstranit rozpor ani na úrovni člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního správního orgánu státní správy, předkládá se rozpor k rozhodnutí vládě Současně se zasláním věcného záměru vládě se zasílá tento věcný záměr k zaujetí stanoviska i Legislativní radě vlády Třetí etapa - vypracování návrhu zákona Na základě vládou schváleného věcného záměru vypracovává příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy Součástí důvodová zpráva, náležitosti viz výše (dle JŘ PS) Legislativní pravidla vlády stanoví další nezbytné části důvodové zprávy vládního návrhu zákona Obecná část - zhodnocení slučitelnosti s akty práva EU, judikaturou ESD, obecnými zásadami práva EU, legislativními záměry a návrhy aktů EU, výsledky jednání a konzultací s orgány EU, předpokl. hospodářský a finanční dosah záměru, dopady na podnikatelské prostředí, sociální dopady, vliv na rovnost mužů a žen, dopad na životní prostředí Čtvrtá etapa - připomínkové řízení k návrhu zákona Obdobný způsob jako u věcného záměru zákona Pokud jde o návrh zákona, který je povinna vláda konzultovat s Evropskou centrální bankou, je návrh zákona po proběhnutí připomínkového řízení zasílán ECB, výsledek konzultace se uvede v důvodové zprávě Pokud má být navrhovaným zákonem zajišťována transpozice / promítnutí) směrnic práva EU do právního řádu ČR nebo přizpůsobení právního řádu ustanovením zakládacích smluv a nařízení EU, je návrh zákona graficky upraven tak, aby bylo zřejmé, kterými ustanoveními zákona k transpozici nebo přizpůsobení dochází - zaslání k předběžné konzultaci výboru pro evropské záležitosti PS (slouží k včasnému seznámení se poslanců výboru s tím, jak budou závazky vyplývající ze členství v EU implementovány) Návrh zákona, upravený dle výsledků připomínkového řízení se zašle k projednání vládě a Legislativní radě vlády (expertní poradní sbor vlády, složený z odborníků v různých oborech práva, je povinna projednat každý návrh zákona do 60 dnů ode dne, kdy jí byl návrh zákona zaslán) Návrh zákona schválí vláda - v navrženém znění nebo v pozměněném znění Podepisuje člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, který návrh vládě předkládal Podepsaný návrh zákona se zašle k podepsání předsedovi vlády ten jej podepíše a zašle jej předsedovi PS Legislativně technické požadavky vládního návrhu zákona Obsaženy v Legislativních pravidlech vlády Požadavky formální členění předpisů na části, hlavy, díly, oddíly každý právní předpis s výjimkou ÚZ a novely zákona se člení na paragrafy, odstavce, pododstavce, body novela se člení na články, a pokud je navrhováno členění uvnitř právního předpisu, člení se na body poslední část předpisu obsahuje vždy ustanovení o nabytí účinnosti 27

28 Požadavky materiální ustanovení normativní povahy paragraf (u ÚZ článek) smí obsahovat ustanovení týkající se pouze téže věci zákonem nelze měnit nařízení vlády nebo vyhlášku, nařízením vlády nelze měnit vyhlášku, zákonem lze však nařízení vlády nebo vyhlášku zrušit, ruší-li se zároveň příslušné zmocnění nařízení, jako prováděcí předpis, nesmí překračovat meze zákona, k jemuž je nařízení vydáno a které tato zákon provádějí, nesmí nově upravovat věci, jejichž úprava patří zákonu, jestliže zákon předpokládá vydání vyhlášky, musí obsahovat zmocnění k jejímu vydání a musí označit zmocněný orgán + vymezit věci, které mají být vyhláškou upraveny terminologická jednotnost uvnitř, s použitou terminologií navazujících a souvisejících právních předpisů, respekt všeobecného významu slov, pokud jich má více, musí být z právního předpisu jasné, který význam se používá, cizí slova jen výjimečně, užívá-li se běžně a nelze jej vhodně nahradit českým výrazem zpravidla se nepřijímají ustanovení jiného právního předpisu (recepce) poznámka pod čarou smí obsahovat pouze citaci právního předpisu, vč. právních předpisů EU ve zrušovacím ustanovení výslovné uvedení všech právních předpisů, které se navrhovaným právním předpisem zrušují ustanovení o účinnosti - den, měsíc a rok, stanovení nabytí účinnosti dnem vyhlášení se má omezit na případy časově naléhavé, nelze navrhovat zpětnou účinnost (retroaktivitu) Vláda má dále právo vyjádřit se ke všem nevládním návrhům zákona dle čl. 44 odst. 1, 2 Ú Předseda PS zašle návrh zákona vládě a požádá jí, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu vyjádřila svým stanoviskem Vláda zasílá stanovisko zpět předsedovi PS (souhlasí, souhlasí s připomínkami X nesouhlasí s návrhem zákona) Nesouhlas či připomínky bývají podrobně odůvodněny Pokud vláda své stanovisko do 30 dnů nezašle, platí dle Ú, že vláda se vyjádřila kladně, PS může pokračovat po uplynutí lhůty v legislativním procesu, tato právní fikce nemá však pro (ne)přijetí návrhu zákona zásadní vliv, protože PS se může seznámit se skutečným stanoviskem vlády, i když je doručeno dodatečně nebo když je při projednávání návrhu zákona zástupcem vlády sděleno čl. 44 odst. 3 Ú - vláda je oprávněna žádat, aby PS skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení důvěry Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR Pramen práva - pojem, jenž označuje vnější formu, kterou jsou sdělovány právní normy Pojetí pramenů práva formální pramen práva je nositel a zprostředkovatel právní normy (pro naší otázku relevantní) materiální pramenem práva je to, co je zdrojem práva a ovlivňuje jej: společenské poměry kulturní vyspělost společnosti gnoseologické pramen práva je vše, co svědčí o právu právní literatura, rozsudky, smlouvy, atd. Právní úprava Ústava České republiky Čl. 52 Ú (1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. (2) Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon. (ustanovené též v JŘ PS) 28

29 Zákon č. 309/1999 Sb., o sbírce zákonů a sbírce mezinárodních smluv Účinnost k Oproti původní právní úpravě z roku 1992 (Zákon ČNR o Sb. zákonů ČR) - rozšíření okruhu aktů vyhlašovaných v oficiální publikační sbírce / rozdělení sbírky na 2 samostatné sbírky - vnitrostátní právní akty a mezinárodní smlouvy + rozhodnutí orgánů mezinárodních organizací / nová právní regulace pravidel (označování, citace, lhůta pro vyhlášení apod.) právní předpisy, nálezy ÚS a mezinárodní smlouvy vyhlášené dle původní právní úpravy nemusí být znovu vyhlašovány, ponechávají si dále své formální označení Části zákona - Sbírka zákonů, Sbírka mezinárodních smluv, Vydávání Sbírky zákonů a Vydávání Sbírky mezinárodních smluv, Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Zákon č. 90/1995 Sb., o JŘ PS Upravuje vyhlašovací formuli uvozovací věta: Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Užívá se pro všechny zákony, vč. těch, které byly zamítnuty/vráceny Senátem a poté znovu schváleny PS Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích upraven způsob vyhlašování obecně závazných vyhlášek a nařízení Východiska ČR je právní stát jedním z požadavků je uplatnění principu poznatelnosti práva a principu právní jistoty Adresáti právní normy mají znát svá práva a povinnosti stanovené právním řádem mají mít možnost se seznámit s formálními prameny práva Ústava se ve čl. 52 Ú (a JŘ PS) vyjadřuje neúplně, když hovoří pouze o zákonech a mezinárodních smlouvách příliš úzké vymezení, v právním státě nutno publikovat i další právní předpisy Obecná závaznost právních norem - podmíněna veřejným vyhlášením právního předpisu, který je jejím komunikátorem (tím se rozumí jeho uveřejnění/publikace) Bez vyhlášení právního předpisu nemůže nastat jeho platnost ani účinnost Publikace materiální - uvedení právního předpisu v obecnou známost (tedy veřejným předčítáním, vybubnováním, denním tiskem apod.) Publikace formální - provedení formálního aktu publikace, který sice nezaručí, že se rozšíří faktická znalost právního předpisu, ale je způsobilý zaručit možnost, že se od něj může skutečná znalost odvozovat (vydání a rozeslání oficiální psané publikační sbírky nebo vyhlášení právního předpisu zákonem stanoveným způsobem - na úřední desce, apod.) Užití fikce neznalost zákona neomlouvá (ignorantia legis non excusat) Sbírka zákonů Ve Sbírce zákonů se vyhlašují jednak právní předpisy, jednak další akty státních orgánů Uveřejněním plného znění v českém jazyce se vyhlašují tyto právní předpisy 1. ústavní zákony 2. zákony 3. zákonná opatření Senátu (dosud nepřijato, zatím nedošlo k rozpuštění PS - info z 2008) 4. nařízení vlády 5. právní předpisy vydávané ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady; právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností (tj. vyhlášky) Od mají být ve Sb. vyhlašovány též právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností, i ty se pak označují jako vyhláška (např. vyhláška ČNB) Platnost - právní předpis jí nabývá dnem vyhlášení ve Sb. 29

30 Den vyhlášení den rozeslání příslušné částky Sb., uvedený v jejím záhlaví, od tohoto dne musí být částka každému dostupná alespoň v každé obci Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu a též schvalující orgán je jím vázán Platnost je podmínkou účinnosti (princip zákazu zpětné působnosti zákonů zákaz retroaktivity) Účinnost - nutno odlišit od platnosti Den, kdy právní předpis zakládá, mění nebo ruší právní vztahy, tedy vstupuje v život Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené právně vynutitelné Obvykle stanovena výslovně (nalezneme zpravidla na konci právního předpisu), ke konkrétnímu datu nebo ke dni, kdy nastane nějaká právní skutečnost Pokud není výslovně stanoveno datum účinnosti, platí obecné pravidlo (dle zákonu č. 309/1999 Sb.) není-li stanovena účinnost pozdější, nabývá právní předpis účinnost 15. dnem po vyhlášeníx Vyžaduje-li naléhavý obecný zájem účinnost dřívější, lze tak výjimečně učinit, nikdy však nesmí být datum účinnosti dříve, než datum platnosti Pro podzákonné předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, jiných správních úřadů, popř. PO) navíc platí, že mohou být vyhlášeny nejdříve dnem, v němž je vyhlášen zákon, k jehož provedení jsou vázány a účinnost mohou nabýt nejdříve dnem, k němuž nabývá příslušný zákon účinnosti Legisvakance - (z latinského vacatio legis) období mezi platností a účinností právní normy Ve Sb. se dále vyhlašují tyto akty státních orgánů 0. nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího správního soudu, pokud tak stanoví zákon Dle zákona č. 182/1993 Sb., o ÚS - rozhodnutí o návrhu zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, o ústavní žalobě proti prezidentu republiky, o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení PS a S, o návrhu na posouzení souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem vyhlašuje se výrok a taková část odůvodnění, ze které je jasné, jaký je právní názor ÚS a co jej k němu vedlo 1. sdělení Ústavního soudu, jestliže o jejich vyhlášení Ústavní soud rozhodne 2. usnesení PS o zákonném opatření Senátu, anebo sdělení předsedy PS, že se PS na své první schůzi o zákonném opatření neusnesla 3. rozhodnutí prezidenta republiky, oznámení prezidenta republiky o výsledku referenda, usnesení komor Parlamentu a usnesení vlády, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo jestliže o jejich vyhlášení tyto orgány rozhodnou rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb, či usnesení vlády / komor Parlamentu - rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu, válečném stavu zveřejnění v hromadných sdělovacích prostředcích + vyhlášení stejně jako zákon, účinnosti nabývají okamžikem, stanoveným v daném rozhodnutí 4. sdělení ministerstev, jiných ústředních správních úřadů nebo ČNB o skutečnostech a přijatých rozhodnutích, pokud povinnost vyhlásit je ve Sb. stanoví zvláštní zákon dle zákona je ČNB oprávněna vydávat v mezích zákona a na základě zákonného zmocnění opatření závazná pro zákonem vyjmenované subjekty, dále úřední sdělení, jimiž oficiálně informuje o zákonem stanovených skutečnostech obojí musí být vyhlášeno ve Věstníku ČNB, není však nutné tyto akty publikovat též ve Sb. 5. úplná znění ÚZ a zákonů, zmocňuje-li k vyhlášení jejich úplného znění předsedu vlády ÚZ nebo zákon, toto znovuvyhlášení (republikace), k němuž dochází vždy na základě zvláštního zákonného zmocnění, však neobsahuje vlastní text zákona, ale pouze jeho platné znění ke dni, k němuž se úplné znění publikuje (právně závazná jsou proto jen původní vyhlášení zákona a jeho novel, jen tato se citují) 30

31 Sbírka mezinárodních smluv Sdělením Ministerstva zahraničních věcí se vyhlašují 1. platné mezinárodní smlouvy, jimiž je ČR vázána 2. oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a o jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv 3. rozhodnutí přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních organizací, jimiž je ČR vázána Deleguje-li čl. 52 odst. 2 Ú určení způsobu vyhlášení mezinárodní smlouvy na zákon, lze dovodit, že jde pouze o platnost vnitrostátní, nikoli platnost z hlediska mezinárodního práva Dnem vyhlášení je den rozeslání příslušné částky Sb. m. s. uvedený v jejím záhlaví Všechny mezinárodní smlouvy se uveřejňují zásadně v plném znění (s výjimkou mezinárodních smluv, které neschvaluje Parlament a týkají se pouze malého počtu fyzických a právnických osob - mohou být uveřejněny bez plného znění jejich příloh, Ministerstvo zahraničních věcí pak uvede výčet příloh a údaj, kde do nich lze nahlédnout a pořizovat výpisy a opisy) Jazyk - znění rozhodné podle mezinárodního práva pro jejich výklad (tj. autentický jazyk) a zároveň v překladu do ČJ (pokud není české znění rozhodné), má-li mezinárodní smlouva více rozhodných znění, uveřejňuje se v 1 jazyce, pokud k nim patří AJ, zveřejňuje se právě v AJ Závaznost autentického znění a překladu do ČJ - zákon určil pravidlo, že v případě rozdílu má přednost autentické znění Obdobná pravidla platí i při vyhlašování rozhodnutí mezinárodních orgánů a mezinárodních organizací Společná ustanovení pro Sb. a Sb. m. s. Sbírky se vydávají v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku Číslování stran obou sbírek se provádí od počátku kalendářního roku v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku Právní předpisy a další právní akty (ve Sb.) i sdělení ministerstva zahraničních věcí (ve Sb. m. s.) se označují od počátku kalendářního roku pořadovými čísly v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku Sb. a Sb. m. s. vydává Ministerstvo vnitra, které zajišťuje také její tisk a distribuci Lehce rozpor se zákonem Obě sbírky vydává a tiskne příspěvková organizace Tiskárna Ministerstva vnitra (zřízena Ministerstvem vnitra v r. 1996) - dle zákona to má být přímo Ministerstvo vnitra / Distribuci provádí v praxi soukromá firma MORAVIAPRESS, a.s., je jí svěřeno celoroční předplatné i objednávky jednotlivých částek Právní předpisy, další právní akty i sdělení Ministerstva zahraničních věcí musí být vyhlášeny neprodleně, nejpozději do 30 dnů ode dne jejich doručení Ministerstvu vnitra Za správnost textů ve Sb. zodpovídá ten, kdo je Ministerstvu vnitra předal 31