AKTUÁLNÍ DEPOZITNÍ PRODUKTY OBCHODNÍCH BANK

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance AKTUÁLNÍ DEPOZITNÍ PRODUKTY OBCHODNÍCH BANK Actual deposit products of commercial banks Bakalá ská práce Vedoucí práce: Ing. Dalibor PÁNEK Autor: Jana PR ÍKOVÁ Brno, 2010

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: P R Í K O V Á Jana Finance AKTUÁLNÍ DEPOZITNÍ PRODUKTY OBCHODNÍCH BANK Actual deposit products of commercial banks Zásady pro vypracování Problémová oblast: Finan ní zdroje obchodní banky Cíl práce: Analýza sou asných depozitních produkt a jejich tendence v bankovním sektoru eské republiky. Postup práce a použité metody: 1. Charakteristika finan ních zdroj obchodní banky 2. Sou asná struktura depozit a strategie bank v této oblasti 3. Rizika bankovních vklad a jejich omezení 4. Zhodnocení a záv r

3 Rozsah grafických prací: edpoklad cca 10 tabulek a graf Rozsah práce bez p íloh: stran Seznam odborné literatury: DVO ÁK, PETR. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. vyd. Praha : Linde a.s., s. ISBN X. Centrální bankovnictví. Edited by Zbyn k Revenda. 2. rozší ené vyd. Praha : Management Press, s. ISBN Pen žní ekonomie a bankovnictví. Edited by Zbyn k Revenda. 3. vyd. Praha : Management Press, s. ISBN Pen žní ekonomie (finan ní trhy). Edited by Old ich Rejnuš. 4., aktualiz. vyd. Brno : Cerm, s. ISBN Související webová stránka: webové stránky obchodních bank, cnb.cz Vedoucí bakalá ské práce: Ing. Dalibor Pánek Datum zadání bakalá ské práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry d kan V Brn dne

4 Jméno a p íjmení autora: Jana Pr íková Název diplomové práce: Aktuální depozitní produkty obchodních bank Název práce v angli t in : Actual deposit products of commercial banks Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Dalibor Pánek Rok obhajoby: 2010 Anotace edm tem bakalá ské práce Aktuální depozitní produkty obchodních bank je analýza sou asných depozitních produkt a jejich tendence v bankovním sektoru eské republiky. V první ásti textu je vymezena obchodní banka jako podnikatelský subjekt a její funkce. Následuje charakteristika základních zp sob, kterými banky získávají pot ebný kapitál ke krytí aktivních obchod. Pozornost je zam ena zejména na p ijímání vklad a emisi dluhových cenných papír. Samostatná kapitola se zam uje na rizika spojená se vklady a jejich omezování pomocí povinného pojišt ní vklad. Poslední ást textu je v nována analýze aktuální nabídky depozitních produkt u vybraných obchodních bank - Komer ní banky, a.s. a eské spo itelny, a.s. Na konkrétních p íkladech vkladových produkt jsou nastín ny tendence v celém bankovním sektoru. Annotation The Subject of the bachelor thesis Actual deposit products of commercial banks is to analyse the structure of current deposit products and their trends in the banking sector in the Czech Republic. The first part defines the commercial bank as an entrepreneurial subject and describes its functions. Then there is a characteristic of fundamental manners by which commercial banks gain needful capital to cover asset activities. The attention is focused especially on deposit accepting and obligation issuing. One specific chapter concentrates on risks connected with deposits and their reducing via compulsory deposit insurance. Finally the text includes the analysis of actual deposit products which are offered by selected commercial banks Komer ní banka, a.s. and eská spo itelna, a.s. Particular examples of deposit products illustrate trends in the whole banking sector. Klí ová slova Obchodní banka, vklad, depozitní produkt, Komer ní banka, a.s., eská spo itelna a.s. Keywords Commercial bank, deposit, deposit product, Komere ní banka, eská spo itelna

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci Aktuální depozitní produkty obchodních bank vypracovala samostatn pod vedením Ing. Dalibora Pánka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními p edpisy, vnit ními p edpisy Masarykovy univerzity a vnit ními akty ízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brn dne 20. kv tna 2010 vlastnoru ní podpis autora

6 Pod kování Na tomto míst bych ráda pod kovala vedoucímu Ing. Daliboru Pánkovi za vst ícný p ístup, odborné rady a cenné p ipomínky, které p isp ly k vypracování této bakalá ské práce.

7 Obsah Úvod Role obchodní banky v bankovním systému Právní vymezení obchodní banky Funkce obchodní banky Finan ní zprost edkování Emise bezhotovostních pen z Provád ní bezhotovostního platebního styku Finan ní zdroje obchodní banky ijímání vklad Vklady na vid nou (na požádání, vista vklady) Termínované vklady Úsporné vklady Emise dluhových cenných papír Bankovní dluhopisy Hypote ní zástavní listy Depozitní sm nky Depozitní certifikáty Nové produkty v oblasti práce s depozity Cash management Cash pooling Rizika vklad Povinné pojišt ní vklad Ochrana vklad v R Fond pojišt ní vklad Sou asná struktura depozit a strategie bank v této oblasti Situace v bankovním sektoru Komer ní banka, a.s Zdroje financování Skupiny KB Tendence v oblasti depozitních produkt Komer ní banky eská spo itelna, a.s Zdroje financování eské spo itelny Tendence v oblasti depozitních produkt eské spo itelny Záv r Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam graf Seznam schémat Seznam použitých zkratek Seznam p íloh... 54

8 Úvod Obchodní banky na finan ním trhu alokují volné finan ní prost edky a transformují je p itom do r zných podob. Fungují jako zdroj pot ebného kapitálu pro subjekty, které mají vyšší spot ebu než disponibilní d chod a cht jí si dodate né prost edky vyp it. Banka je t mto subjekt m poskytuje v podob úv, jejichž p vod je zejména v depozitech, do banky uložených v iteli. Hledání cest, jak získat finan ní zdroje pro krytí aktivních obchod a zárove s tím zvyšovat likviditu, je jeden z hlavních zájm obchodních bank. Základním zp sobem obstarávání pot ebného kapitálu je tvorba depozitních produkt, na jejichž základ p ijímají obchodní banky klientské vklady. Význam vkladových produkt roste v poslední dob také s dopady negativních vliv sv tové finan ní krize, které se dotkly i eského bankovního sektoru. S nar stající tendencí domácností k tvorb úspor a následné pot eb našet ené prost edky bezpe uložit a zhodnotit stoupá význam práv vkladových produkt. Depozitní produkty mají své stálé místo v nabídce mezi ostatními službami poskytovanými obchodními bankami, ale v dob ekonomického r stu je v tší pozornost nována spíše produkt m úv rovým a investi ním. S nejistotou na finan ním trhu roste averze k riziku a s ním význam vklad jako bezpe ného místa pro zhodnocení volných finan ních prost edk. Kapitál získaný touto cestou od drobných klient i velkých spole ností je podstatným finan ním zdrojem obchodních bank. Škála depozitních produkt nap bankovním sektorem je velice r znorodá. Každá obchodní banka nabízí n jaký produkt sloužící ke zhodnocení finan ních prost edk. Lze o ekávat, že u strategií jednotlivých bank v oblasti vkladových produkt, bude možné rozpoznat n které spole né znaky. Cílem této bakalá ské práce je analýza sou asných depozitních produkt a jejich tendencí v bankovním sektoru eské republiky jako zdroj finan ních prost edk obchodních bank. Pozornost nebude v nována zdroj m, které obchodní banky získávají na mezibankovním trhu a od centrální banky. Jejich podíl na celkových pasivech je ve srovnání s primárními depozity výrazn menší. Text je rozd len do ty samostatných kapitol, jejichž obsah je nakonec shrnut a zhodnocen v záv ru. Nejprve je v práci vymezena role obchodní banky v bankovním systému, její právní úprava a základní funkce, které na finan ním trhu plní. Následuje rozbor hlavních zp sob získávání finan ních prost edk prost ednictvím p ijímání vklad a emise dluhových cenných papír spolu s uvedením jejich základních druh. Pozornost je tedy po celou dobu zam ena na zdroje cizí. V první ásti textu jsou p evážn teoreticky vymezeny základní charakteristiky jednotlivých druh vklad a dluhových cenných papír. Jsou zmín ny i bankovní produkty typu cash pooling, které nemají ist depozitní charakter, ale v oblasti práce s depozity hrají pro obchodní banky významnou roli. V souvislosti s problematikou vklad není možné opomenout ani rizika s nimi spojená, a proto je jedna kapitola práce v nována povinnému pojišt ní vklad, jako nástroji k jejich omezování. Poslední kapitola se zabývá aktuální 8

9 strukturou depozit ve vybraných obchodních bankách - Komer ní bance, a.s. a eské spo iteln, a.s. Na konkrétních p íkladech vybraných depozitních produkt a jejich inovacích jsou nazna eny tendence v oblasti vklad a dluhopis v celém bankovním sektoru eské republiky. Práce byla zpracována p evážn na základ odborné literatury, p íslušné legislativy, informací z internetových stránek, výro ních zpráv a reklamních materiál eské národní banky a vybraných obchodních bank a internetových lánk, zabývajících se problematikou financí. 9

10 1 Role obchodní banky v bankovním systému 1.1 Právní vymezení obchodní banky Pravidla založení i dalšího fungování obchodních bank jsou upravena zákonem. 21/1992 Sb., o bankách (dále jen zákon o bankách ). Bankami jsou dle tohoto zákona pouze právnické osoby se sídlem v eské republice, založené jako akciová spole nost, které ijímají vklady od ve ejnosti a poskytují úv ry, a které k výkonu inností mají bankovní licenci. 1 Licenci bankám v eské republice ud luje centrální banka, tedy eská národní banka (dále jen NB ) a zárove v ní p esn vymezuje, jaké innosti smí konkrétní banka vykonávat. Také v p ípad zm ny i rozši ování aktivit banky je nutné zažádat o povolení NB. V zájmu jasné interpretace jsou zákonem o bankách vymezeny také základní pojmy, kde vkladem se rozumí sv ené pen žní prost edky, které p edstavují závazek v i vkladateli na jejich výplatu 2 a úv rem v jakékoliv form do asn poskytnuté pen žní prost edky. 3 Vklady mohou banky p ijímat i v takové form, jako je soustavné vydávání dluhopis a jiných srovnatelných cenných papír. 4 Status banky dává akciovým spole nostem v oblasti vklad výhodu, jelikož subjekty bez bankovní licence nejsou oprávn ny je p ijímat. Navzdory tomu roste po et nebankovních institucí, které nabízejí služby stále více podobné t m bankovním. V sou asnosti je držitelem bankovní licence a zárove tedy spadá pod kontrolu eské národní banky celkem 39 bank a pobo ek zahrani ních bank Funkce obchodní banky Finan ní zprost edkování Na poli finan ního trhu p sobí subjekty, jejichž r znorodé zájmy se navzájem st etávají. Pohybují se zde subjekty s p ebytkem finan ních zdroj se zám rem je výhodn uložit a zhodnotit, i ty s nedostatkem prost edk, které naopak pot ebují dodate né zdroje získat. Jednou z cest ke slad ní zájm obou stran je vstup obchodní banky do transakce mezi dlužníkem a v itelem, kde formou nep ímého financování napom že k efektivn jšímu zprost edkování operace. Obchodní banka získává prost edky od p ebytkových subjekt a následn je sama poskytuje deficitní stran trhu, a tak p ispívají k urychlení a usnadn ní alokace pen žních prost edk. Sou asn se obchodní banky soust edí na sv j hlavní zájem jako podnikatelský subjekt, kterým je dosažení zisku. Vytvá ejí jej takovým zp sobem, že 1 Zákon. 21/1992 Sb., o bankách, 1 2 Zákon. 21/1992 Sb., o bankách, 1 3 Zákon. 21/1992 Sb., o bankách, 1 4 Zákon. 21/1992 Sb., o bankách, 2 5 Banky a pobo ky zahrani ních bank. [online]. Dostupné z WWW: < 10&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=1>. 10

11 peníze sm ující k dlužník m zat žují vyšším úrokem než finan ní prost edky, které si vyp ují od subjekt p ebytkových. 6 Obchodní banky nejsou jedinými institucemi, které p sobí na finan ním trhu. Spolu s ostatními vytvá ejí systém, ve kterém na sebe navzájem p sobí v rámci vymezených pravidel. V sou asnosti je ve vysp lých ekonomikách z ejmá tendence obchodních bank spolu s centrálními vytvá et tzv. dvoustup ový bankovní systém. V tomto systému mají obchodní banky výrazn rozdílné funkce 7 od banky centrální. Jednou ze základních odlišností je fakt, že centrální banka má monopol k emisi hotovostních finan ních prost edk. Krom toho je hlavním zájmem centrální banky realizace m nové politiky a výkon bankovního dohledu na rozdíl od orientace obchodních bank na podnikatelský zisk Emise bezhotovostních pen z Obchodní banky p i své zprost edkovatelské innosti emitují bezhotovostní peníze. Emisi provádí obchodní banka poskytováním úv na základ tzv. multiplikace depozit. Depozitum uložené na bankovním ú tu dává obchodní bance p íležitost pro poskytnutí úv ru deficitním klient m práv z t chto prost edk. P íjemce úv ru zap ené prost edky použije nejspíše k úhrad závazk jiným subjekt m. Peníze tedy nakonec op t skon í uložené v bance a proces multiplikace se dále opakuje. Z po áte ního vkladu dojde prost ednictvím multiplikace depozit k nár stu kone ného objemu celkových vklad v bilanci banky. 8 V praxi dochází k omezení objemu vytvo ených bezhotovostních pen z prost ednictvím nástroje centrální banky, povinných minimálních rezerv (dále jen PMR ). Všechny banky mají povinnost ukládat stanovenou ást z p ijatých vklad od nebankovních subjekt se splatností do 2 let na ú et k tomu ur ený u NB. S p ihlédnutím k t mto povinnostem že banka p it pouze takové množství prost edk, které zbude po ode tení pat né výše PMR. Krom toho, že PMR omezují multiplikaci depozit, jejich význam je také v p sobení na likviditu banky, která m že být nadm rnou emisí bezhotovostních prost edk narušena Provád ní bezhotovostního platebního styku V souvislosti se dv ma výše zmín nými funkcemi je t eba zmínit d ležitou roli obchodních bank v oblasti platebního styku. Provád ním základních platebních operací urychlují obchodní banky p esuny pen žních prost edk a zefektiv ují tak jejich tok mezi jednotlivými subjekty finan ního trhu. Aby bylo možné operace platebního styku uskute nit, je t eba dostatek likvidních finan ních prost edk uložených na b žných ú tech. 6 REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, s REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozší ené vyd. Praha: Management Press, s DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, 2005.s DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, s

12 2 Finan ní zdroje obchodní banky Strukturu finan ních zdroj obchodní banky zachycuje bankovní bilance na své pravé stran ve form pasiv. T mito prost edky financuje banka své aktivní obchody. Stejn jako u jiných akciových spole ností, p i jejich zakládání, je zdrojem finan ních prost edk základní kapitál. Minimální výše základního kapitálu, pot ebného k založení obchodní banky v eské republice, je stanovena zákonem o bankách na K. 10 Základní kapitál spolu se zákonnými rezervními fondy, ostatními fondy a nerozd leným ziskem tvo í vlastní kapitál. Vlastní kapitál je základním kamenem innosti banky, který zajiš uje její d ryhodnost, ale je zárove, s ohledem na nutnost vyplácení dividend, pom rn drahým zdrojem finan ních prost edk. Objem vlastních zdroj tak není zcela dosta ující k financování veškerých, zejména úv rových, aktivit obchodní banky. Z t chto vodu jsou banky nuceny získávat peníze i od jiných subjekt. Prost edky nabyté cestou vyp ení od ostatních subjekt na trhu jsou považovány za cizí kapitál. Banka jeho p ijetím na omezenou dobu vstupuje do pozice dlužníka, stává se pro ni závazkem, který bude muset v budoucnu splnit. Existuje mnoho subjekt, od kterých m že obchodní banka erpat dodate né zdroje, a už jde o ostatní obchodní banky, centrální banku nebo nebankovní klienty. Pom r velikosti kapitálu vlastního a cizího je zpravidla nerovnom rný. Obchodní banky fungují s významn vysokým podílem (více než 90%) cizích zdroj na celkových pasivech. Snaží se vyp it si co nejv tší množství finan ních prost edk s nízkou úrokovou mírou, aby mohly za zna vyšší cenu poskytovat tyto prost edky jiným subjekt m. S r stem velikosti tohoto rozdílu zvyšuje banka sv j zisk, ale bohužel roste i riziko s cizím kapitálem spojené. Nadm rn velký podíl cizích zdroj na celkovém kapitálu banky m že vést k problém m se schopností dostát svým závazk m a mít vážné dopady na solventnost 11 banky. V souvislosti s hlediskem 12 p vodu cizího kapitálu lze finan ní zdroje banky d lit na: primární depozita zdroje, pocházející od nebankovních vkladatel, sekundární depozita finan ní prost edky, získané od ostatních obchodních bank, úv rové depozitní zdroje od CB. Práv prost edky nebankovních klient tvo í v tšinovou ást cizích zdroj obchodních bank. Z toho d vodu bude v následujícím textu v nována pozornost p edevším produkt m zam eným na klienty obchodních bank, i když je ást cizího kapitálu získávána z mezibankovního trhu. Význam depozitních produkt navíc v souvislosti s finan ní krizí 10 Minimální výše základního kapitálu v rámci Evropské unie je nižší než v eské republice, iní 5 milion eur. 11 DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd.praha: Linde,2005.s ŠEV ÍK, A. Bankovnictví I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, S

13 nar stá. Klienti hledají zp soby bezpe ného zhodnocení finan ních prost edk a banky tak získávají pot ebnou likviditu. Depozitní produkty jsou nástrojem obchodních bank pro získávání finan ních prost edk. V zásad existují dva hlavní zp soby, 13 kterými si banka zdroje od klient obstarává: ijetím vkladu, emisí bankovních dluhových cenných papír. Mimo vyjmenované zp soby získávají obchodní banky finan ní prost edky od klient také ve form úv. Jejich význam je výrazn nižší. P ijímání vklad je nejvýznamn jším zp sobem získávání cizích zdroj, ale ani velikost prost edk pocházející z emisí bankovních dluhových cenných papír není zanedbatelná. Jednotlivé depozitní produkty se mezi sebou navzájem liší s ohledem na konkrétní právní úpravu, vymezení podmínek PMR, míru likvidity, jejich obchodovatelnost aj. 14 Zp soby získávání zdroj od nebankovních subjekt jsou názorn ji nastín ny v následujícím schématu: Schéma 1: Zp soby získávání zdroj prost ednictvím primárních depozit Pramen: Vlastní konstrukce na základ DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty, s REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, s DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p eprac. a rozší. vyd. Praha: Linde, s

14 2.1 ijímání vklad ijetím vkladu získává obchodní banka pen žní prost edky a zárove se zavazuje je v budoucnu vyplatit zp t. Cenou za poskytnutí volných prost edk je p íslušný úrok. P íjem vklad zejména od obyvatelstva a nefinan ních institucí tvo í nejvýznamn jší ást finan ních zdroj obchodních bank. Zákon. 40/1964 Sb., ob anský zákoník (dále jen ob anský zákoník ) upravuje základní podmínky pro uzav ení smlouvy o vkladu, kterou uzavírá banka se vkladatelem na základ uložení vkladu. Pro lepší orientaci v nabídce vkladových produkt existují r zná d lení vklad dle konkrétních hledisek. Jedním ze základních rozlišení je diverzifikace vklad na základ asového hlediska: 15 netermínované s nimiž je možné disponovat bez omezení, termínované krátkodobé s dobou splatnosti do 1 roku v etn, termínované st edn dobé s dobou splatnosti do 5 let v etn, termínované dlouhodobé s dobou splatnosti vyšší než 5 let. Graf 1: Objem klientských vklad dle asového hlediska v letech Pramen: Vlastní konstrukce, ARAD, systém asových ad NB, Klientské vklady, jednotky v mil. K Z grafu jsou patrné tendence vývoje klientských vklad v bankovním sektoru s ohledem na jejich splatnost. Jednozna ný je r stový trend celkového objemu klientských vklad. Nejv tší podíl na klientských vkladech zaujímají po celou dobu netermínované vklady. Nejmén zastoupenými byly v roce 2009 st edn dobé termínované vklady. Dostaly se tak na úrove dlouhodobých termínovaných vklad, jejichž vývoj v posledních p ti letech 15 ARAD [online]. Metodický list k p íslušnému okruhu dat. Dostupné z WWW: < p_tab=2&p_lang=cs>. 14

15 vykazoval opa nou tendenci. V souvislosti s uvedenými informacemi lze konstatovat, že v sou asnosti nejv tší podíl zaujímají na celkových depozitech, stejn jako v minulých letech, vklady netermínované a termínované krátkodobé. Je patrné, že vkladatelé preferují likvidn jší formu finan ních prost edk, což bylo možná ješt zvýrazn no probíhající finan ní krizí. Lidé sice inklinují k úsporám, ale zdráhají se vzdát finan ních prost edk na delší dobu. Banky nabízejí svým klient m r zné druhy vkladových produkt, které se mohou v mnoha parametrech od sebe navzájem odlišovat. Základními druhy vklad, které se liší zejména elem, ke kterému jsou použity, jsou vklady na vid nou, termínované a úsporné vklady Vklady na vid nou (na požádání, vista vklady) Vklady na vid nou jsou kdykoli bez výpov dní lh ty splatné vklady klient u bank. 16 Nej ast ji se vyskytují v podob b žných, p ípadn kontokorentních ú. Jsou vysoce likvidní a slouží zejména pro usnadn ní bezhotovostního platebního styku. S vysokou mírou likvidity souvisí nízká úrove úrokových sazeb, které jsou v itel m vypláceny. Vklady na vid nou jsou proto levnými zdroji obchodních bank, a koliv jejich správa je spojena s vysokými náklady. Vkladatel má možnost disponovat s vloženými prost edky bez omezení. Z charakteru vklad na požádání vyplývá, že se množství pen žních prost edk uložených v bance bude pr žn m nit. Typická je zna ná nestálost, avšak celkový objem veškerých vklad na vid nou, držených bankou, je p esto pom rn stabilní. Tato nekolísající výše prost edk tvo í tzv. sedlinu. Sedlina vzniká v d sledku vzájemného vyrovnávání výb vklad s ukládáním nových pen žních prost edk. Mimo to n které pohyby bezhotovostních pen z se uskute ují v rámci jedné banky a na velikost celkového objemu vklad tak nemají vliv. Sedlina roste spolu s velikostí obchodní banky i r znorodostí klientské báze. 17 Výhodou p ijímání vklad na vid nou je možnost bank realizovat tzv. float zisk. 18 Ten vzniká ve chvíli, kdy banka využije svého postavení a p i p evodu bezhotovostních prost edk pozdrží po jejich p ijetí p ipsání t chto pen z na ú et oprávn né osoby, ímž ovliv uje velikost úrok, vyplácených ze z statk na b žných ú tech. žný ú et 19 žný ú et je typickým a základním depozitním produktem, který banky nabízejí svým klient m. V tšinou je sou ástí celého balí ku služeb, p edstavujícího kombinaci r zných produkt. Dnes jsou tém s každým b žným ú tem nabízeny služby p ímého bankovnictví, jedna nebo více platebních karet, možnost povoleného debetu a spousta jiných produkt, které nemají p ímo depozitní charakter. B žný ú et je možné z ídit v korunách, p ípadn jiné m, 16 REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, s DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p eprac. a rozší. vyd. Praha: Linde, 2005.s REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, s Informace erpány ze zákona. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku 15

16 dle nabídky p íslušné obchodní banky. astým jevem v bankovní praxi je požadavek na z ízení b žného ú tu jako podmínky pro poskytnutí jiných produkt. Jedná se o ú et, na který v itel vloží své finan ní prost edky, banka s nimi následn dle pokyn majitele ú tu disponuje a provádí p íslušné operace platebního styku. Obchodní banky realizují p íslušné transakce bezhotovostních prost edk za p edem stanovené poplatky, které spojují i se samotným vedením ú tu. Základní právní úprava, regulující oblast žných ú, je zakotvena ve t etí ásti zákona. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, (dále jen obchodní zákoník ). Obchodní zákoník stanovuje, že prost ednictvím smlouvy o b žném tu se banka zavazuje ídit od ur ité doby v ur ité m ú et pro jeho majitele, p ijímat na z ízený ú et pen žní prost edky, vyplácet z n j pen žní prost edky nebo z n j i na n j provád t jiné platební transakce. 20 Bance vyplývá ze smlouvy o b žném ú tu n kolik povinností. Mezi n pat í informovat klienta koncem kalendá ního m síce o pohybech na ú tu v podob pravidelných výpis, které mohou mít i elektronickou podobu. Základní povinností je také vyplácení úroku, vyplývajícího ze z statku pen žních prost edk na b žném ú tu. Jak bylo nazna eno, vklady na b žných ú tech jsou ve srovnání s ostatními depozitními produkty úro eny velmi st ídm. Nejsou proto nejvhodn jším prost edkem ke zhodnocování volných finan ních prost edk, ale p edstavují nástroj pro provád ní bezhotovostního platebního styku a slouží k bezpe jšímu uložení likvidních prost edk, než jaké poskytuje domácí úschova. Postupem asu se z b žných ú stává neodmyslitelná sou ást každodenního života, což dokládá i tendence snižujícího se v ku, ve kterém si pr rn lidé izují sv j první ú et. Dnes je tato hranice výrazn nižší (24 let) ve srovnání s d ív jšími 39 lety. 21 Úrokové sazby konkrétních b žných ú jsou velmi r znorodé. V tšina oby ejných žných ú nabízí úrokovou sazbu ve výši 0,01% p.a. V p ípad nadstandardních ú, ur ených náro jším klient m, se úrokové sazby pohybují na vyšší úrovni. Typickými druhy žných ú, které s sebou nesou vyšší úro ení, jsou zejména d tské ú ty. Ty do své nabídky v sou asnosti za azuje stále více obchodních bank a svým obvykle neplnoletým klient m nabízejí úro ení kreditního z statku kolem 2% p.a Termínované vklady V p ípad termínovaného vkladu nemá vkladatel možnost s prost edky kdykoliv manipulovat, ale na ur itou dobu se jich vzdává ve prosp ch banky. Obvykle je stanovena minimální výše vkladu, který m že klient do banky v rámci termínovaného vkladu uložit. Produkty tohoto typu jsou významným zdrojem financování aktivních obchod banky, umož ují jim p ístup k likvidním zdroj m na delší dobu. Skute nost, že se klient do asn vzdává p ístupu ke vkladu, banka zohled uje ve velikosti úroku, který je vyšší než u vklad na vid nou. Ve srovnání s jinými druhy vklad, nap íklad spo icími ú ty, však nejsou rozdíly v úrokových sazbách natolik výrazné. Zárove zde záleží i na ostatních podmínkách, kterými jsou íslušné produkty upraveny. 20 Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, eši si otevírají ú et ve 24 letech. Bankovnictví. 2009,. 3, s

17 Výše úrokových sazeb se u termínovaných vklad zpravidla odvíjejí od velikosti vkladu a doby splatnosti, p ípadn délky výpov dní lh ty, p emž u zmín ných veli in platí p ímá úm ra. Vklady jsou na tomto principu rozd lovány do jednotlivých pásem, ke kterým jsou id lovány p íslušné úrokové sazby. Termínované vklady mohou být sjednány s tzv. revolvingem automatickým opakováním. Opravdový rozkv t zažily produkty typu termínovaných vklad v nedávné dob, kdy se banky p edhán ly v inovacích a zvyšování úrokových sazeb (n kdy i nad úrove 3,5% p.a.) za ú elem p ilákat co nejvíce klient. Rozlišujeme dv možné formy termínovaných vklad 22 s: pevn daným termínem splatnosti klient se na p esn vymezenou dobu vzdává možnosti disponovat se stanoveným množstvím finan ních prost edk, v tšinou s fixní úrokovou sazbou po celou dobu splatnosti, výpov dní lh tou doba vyplacení vkladu není p edem stanovena, je ale dohodnuta lh ta, po jejímž uplynutí získá klient sv j vklad zp t; výpov dní lh ta se odvíjí od chvíle, kdy klient oznámil zám r o výb ru vkladu. Své finan ní prost edky m že itel získat i p ed uplynutím výpov dní lh ty, ale za cenu srážky ásti z vkladu. Výše úrokové sazby je obvykle stanovena pohybliv, v závislosti na vybrané mezibankovní nebo jiné úrokové sazb Úsporné vklady Úsporné vklady jsou prost edky ukládané na úsporné vkladové ú ty (spo icí ú ty). Podmínky týkající se existence vkladových ú, v rámci jak vklad úsporných, tak termínovaných, upravuje obchodní zákoník v ásti o Smlouv o vkladovém ú tu. Vkladové ú et je možné definovat jako v základní form ú ty, kde na základ smlouvy banky a klienta jsou prost edky na ú ty ukládány v ur itých ástkách, intervalech a podmínkách, které provází vyšší úro ení. 23 Výhodou oproti termínovaným vklad m je vyšší likvidita finan ních prost edk. Na rozdíl od b žných vklad nejsou z izovány pro provád ní platebního styku, i když velikost prost edk na ú tu není nem nná. Obvykle je z ízení spo icího ú tu podmín no existencí ú tu b žného, ale konkrétní podmínky záleží na dané obchodní bance a p íslušném produktu. Úsporné vklady nabízejí vyšší úrokové sazby, než jsou poskytovány u b žných vklad. Ve vztahu k úrokovým sazbám termínovaných vklad vykazují spíše nižší úrove. To je zp sobeno z ejm tím, že úsporné vklady jsou z hlediska banky náro jší na správu a p itom jí nedávají takovou volnost v manipulaci se vkladem na p edem stanovenou dobu. Výhodou ve srovnání s termínovanými vklady je pro banku fakt, že m že pr žn m nit výši úrokových sazeb. Úsporné vklady jsou na zm nu úrokových sazeb mén citlivé REJNUŠ, O. Pen žní ekonomie (finan ní trhy). 4. aktualiz. vyd. Brno: CERM, s ŠEV ÍK, A. Bankovnictví I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, s

18 V sou asnosti obchodní banky postupn snižují výši úrokových sazeb u spo icích ú, v b eznu letošního roku se pohybovaly v rozmezí 0,5% - výjime 3% p.a. Typickými depozitními produkty, které mají charakter úsporných vklad, jsou vkladní knížky a vklady na stavebním spo ení. Vkladní knížky Vkladní knížky mají v oblasti vklad dlouholetou tradici, a koli s rozvojem informa ních technologií za ínají ustupovat do pozadí. Stále se však najdou vkladatelé, kte í z stávají této možnosti zhodnocení finan ních prost edk v rní. Problematiku vkladních knížek upravuje ob anský zákoník, konkrétn Dle n j jsou vkladní knížky vydávány bankou jako potvrzení o p ijetí vkladu, p emž z vkladní knížky musí být patrný aktuální stav výše vkladu a jeho zm ny. Jsou dokumentem, na který je zaznamenávána historie zm n provedených se vkladem. Pro veškerou manipulaci s vloženými pen žními prost edky musí klient vkladní knížku p edložit, v opa ném p ípad není možné se vkladem disponovat. Výjimkou jsou cestovní vkladní knížky, které umož ují p ístup ke vkladu každému, kdo spolu se samotnou vkladní knížkou p edloží také pr kazní lístek. Vkladní knížky jsou charakteristickým depozitním produktem zejména spo itelen. V sou asnosti je mezi svými produkty má jen kolik obchodních bank, v eské republice je nabízí zejména Poštovní spo itelna, a.s. a s dlouholetou tradicí eská spo itelna, a.s. Charakteristiku vkladních knížek výstižn shrnuje soubor d vod, kdy si vybrat práv tento produkt, který na svých stránkách uvádí Poštovní spo itelna, a.s.: 25 když preferujete nejtradi jší formu spo ení, když víte, na jak dlouho chcete peníze uložit, když máte rádi obchodní místa a osobní obsluhu. V sou asnosti jsou vydávány pouze vkladní knížky na jméno. Tato forma obsahuje konkrétní identifika ní údaje fyzické nebo právnické osoby, která má jako jediná právo m nit stav vkladu. V minulosti bylo možné získat i vkladní knížku na doru itele (tzv. anonymní vkladní knížka), u níž byl oprávn n manipulovat se vkladem každý, kdo vkladní knížku v bance edložil. Jelikož existence tohoto druhu vkladních knížek byla zdrojem problém s ilegálními innostmi, bylo jejich vydávání od roku 2002 zakázáno. Do konce roku 2012 je ješt možné vybrat vklady uložené na tomto druhu vkladních knížek, ke kterým se již nep ipisují úroky. V b eznu letošního roku byly na vkladních knížkách na doru itele u eské spo itelny uloženy necelé 3 miliardy korun, tyto prost edky ale tvo í už jen zbytkovou ást z celkového objemu vklad, p vodn vložených na anonymní vkladní knížky (podrobn ji níže) Vkladní knížka. Poštovní spo itelna. [online]. Dostupný z WWW: < 26 Na anonymních vkladních knížkách S leží stále tém 3 mld. K. [online]. Dostupný z WWW: < 18

19 Podle zp sobu, jak dochází ke zhodnocování vkladu, rozlišujeme: 27 vkladní knížky bez výpov dní lh ty vkladový produkt, u kterého je možné vložené prost edky vybrat bez omezení, úroky jsou p ipisovány na principu b žného ú tu, vyzna ují se nízkou úrovní úrokové sazby, 28 vkladní knížky s výpov dní lh tou možnost manipulace se vkladem je prodloužena o sjednanou výpov dní lh tu, což snižuje likviditu finan ních prost edk, úro ení je provád no jako u termínovaných vklad, s r stem délky výpov dní lh ty a velikostí vkladu se zvyšují i úrokové sazby, které se pohybují kolem 0,3% až 1,4%, výherní vkladní knížky nejsou úro eny, jejich zhodnocení se odvíjí od slosování a p ípadné výhry, která je ke vkladu p ipisována, slosování probíhá v pravidelných intervalech (nap. u eské spo itelny dvakrát za rok). Pokud majitel vkladní knížku nepoužije po dobu dvaceti let, je bankou zrušena. Nárok na výplatu vkladu z stává v tomto p ípad zachován. Zvláštním druhem vkladních knížek jsou vkladní knížky ur ené d tem. Vyzna ují se r znými formami zvýhodn ní oproti b žným vkladním knížkám, a už jde o výši úrokové sazby nebo r zné formy prémií ke vkladu a dopl kové služby. 29 Stavební spo ení 30 Tento depozitní produkt umož uje ukládat vklady v ur ité výši po stanovenou dobu na ú et u specializované banky stavební spo itelny, která má k poskytování stavebního spo ení licenci od NB. Po uplynutí sjednané doby klient získá vložené prost edky zp t, navýšené o p íslušné zhodnocení, a krom toho má možnost erpat ú elový úv r. 31 Podmínky sjednané i uzav ení smlouvy o stavebním spo ení jsou v pr hu spo ení nem nné, v etn výše úrokových sazeb z vklad a úv ru, což jim dává ve srovnání s ostatními depozitními produkty velkou výhodu. Problematika stavebního spo ení je obsažena v zákon. 65/2004 Sb., o stavebním spo ení a státní podpo e stavebního spo ení. Ten vystihuje jeho hlavní charakteristiku ve t ech základních znacích a je podle n j stavební spo ení založeno na: ijímání vklad od ú astník stavebního spo ení, poskytování úv ú astník m stavebního spo ení, poskytování p ísp vku fyzickým osobám ú astník m stavebního spo ení. 27 PÁNEK, D. Bankovní služby. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s Nap íklad eská spo itelna, a.s. nabízí u vkladních knížek na jméno bez výpov dní lh ty úrok 0,1%. 29 Jednou z výhod je možnost nakládání se vkladem pro dít starší 15 let, v jehož prosp ch byla knížka založena. 30 Zpracováno dle informací ze zákona. 65/2004 Sb., o stavebním spo ení a státní podpo e stavebního spo ení. 31 Úv r je možné použít pouze na financování bytových pot eb, které konkrétn ji stanovuje zákon. 19

20 Spo it peníze prost ednictvím stavebního spo ení mají možnost jak fyzické, tak právnické osoby. Pouze fyzické osoby jsou oprávn ny získat státní podporu ve výši až K ze státního rozpo tu, kterou získá vkladatel po spln ní stanovených podmínek. 32 Výše státní podpory je odvozena od velikosti naspo eného vkladu v daném roce a rovná se 15% z této ástky. V sou asnosti je tedy maximální hodnota státní podpory, na kterou m že vkladatel dosáhnout, K. Zárove jsou však stále platné smlouvy uzav ené p ed rokem 2004, na kterých je státní podpora p iznávána ve výši 25% z naspo eného vkladu v p íslušném roce, to znamená nejvíce K. Státní podpora je spolu s úroky z naspo ené ástky p ipo tena k celkové hodnot vkladu a v následujících letech dále úro ena. V procesu ukládání volných finan ních prost edk v podob stavebního spo ení je možné rozlišit t i etapy. Na po átku, kdy klient na základ smlouvy o stavebním spo ení za ne do banky ukládat peníze, se jedná o stadium spo ení. Ve smlouv je mezi klientem a bankou stanovena tzv. cílová ástka, která je sou tem veškerých vklad, státní podpory a p íslušných úrok a v p ípad, že klient uzavírá stavební spo ení s úmyslem získat úv r, je jeho objem v cílové ástce také zahrnut. Na n j navazuje doba, kdy m že klient za p edpokladu spln ní pat ných podmínek 33 využít možnosti erpání výhodného ú elového úv ru. S tímto bezprost edn souvisí kone ná fáze - splácení úv ru dle p edem sjednaného zp sobu. 34 Produkty stavebního spo ení se t ší velkému zájmu ze strany vkladatel, nejen z d vodu, že míra zhodnocení vložených prost edk je u nich ve srovnání s ostatními depozitními produkty pom rn vysoká s p ihlédnutím k nízké rizikovosti, ale také proto, že jej zvýhod uje sám stát. Krom výše zmín né státní podpory má klient možnost snížit základ dan o velikost zaplacených úrok plynoucích z úv ru, který byl získán na základ stavebního spo ení. Další výhodou je, že se na úroky z vklad ani státní podporu nevztahuje povinnost odvodu dan z p íjmu. Nejvíce nových smluv o stavebním spo ení bylo uzav eno v roce 2003 v reakci na m nící se podmínky p iznávání státní podpory. Následovalo období nižšího zájmu o tento druh produkt. Až v posledních n kolika letech zaznamenalo stavební spo ení op tovné zvýšení po tu uzavíraných smluv. 35 Významným obdobím pro stavební spo ení byl rok 2008, kdy došlo k r stu po tu nov uzav ených smluv zárove se zvýšením pr rné cílové ástky. Mohlo jít o odraz d sledk finan ní krize a s ním spojený rostoucí zájem vkladatel o bezpe né a málo rizikové produkty. V roce 2009 se však po et nov uzav ených smluv op t snižoval. Klesalo také množství smluv nacházejících se ve fázi spo ení. Od roku Poskytovaná záloha státní podpory iní 15 % z uspo ené ástky v p íslušném kalendá ním roce. 33 Klient musí splnit minimální dobu spo ení, mít naspo enou ur itou ástku a dosáhnout požadované výše tzv. hodnotícího ísla, které se odvíjí od konkrétních vlastností uložených prost edk. 34 REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, s Zpráva o výkonu dohledu nad finan ním trhem 2008 [online]. Dostupné z WWW: < ravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf>. 20

21 vykazuje klesající tendenci také objem p iznané státní podpory. 36 V eské republice je o stavební spo ení jako depozitní produkt opravdu velký zájem ze strany klient bank, na což poukazuje i umíst ní zem na druhém míst v žeb ku nejúsp šn jších evropských zemí v oblasti stavebního spo ení. 37 Stavební spo itelny zatraktiv ují produkty stavebního spo ení rozši ováním nabídky na nezletilé klienty a jejich uzav ení zvýhod ují r znými slevami. Úrokové sazby z vklad na stavebním spo ení se pohybují kolem 2% p.a. 2.2 Emise dluhových cenných papír 38 Vedle nákupu vklad mohou banky získávat finan ní prost edky emisí dluhových cenných papír. Na rozdíl od vklad, které banka p ijímá od svých klient, není povinna z finan ních prost edk, získaných vydáváním dluhopis, odvád t pojistné v rámci povinného pojišt ní. Pro banku je z tohoto pohledu emise dluhových cenných papír výhodn jší. Banky prost ednictvím emise dluhových cenných papír vytvá ejí mnoho r znorodých depozitních produkt. Jejich odlišnosti spo ívají zejména ve zp sobu úro ení, délce splatnosti, p evoditelnosti, možné obchodovatelnosti na sekundárních trzích aj. Banky emitují dluhové cenné papíry zejména ve form bankovních obligací, depozitních sm nek, hypote ních zástavních list nebo depozitních certifikát Bankovní dluhopisy Emisí dluhopis v listinné nebo zaknihované podob, která se ídí zákonem o dluhopisech, získávají obchodní banky ur itý objem financí na delší p edem dohodnutou dobu. Po uplynutí stanovené doby se banka zavazuje vyplatit ur enou ástku i s p íslušným úrokem. Splatnost je možné stanovit jednorázov k ur itému datu, nebo v podob n kolika splátek. Dluhopis je p esn ji zákonem. 288/2006 Sb., o dluhopisech (dále jen zákon o dluhopisech ) vymezen jako zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné ástky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. 39 K vydávání dluhopis je nutný souhlas s emisními podmínkami ze strany NB. Musí v nich být uvedeny veškeré informace o právech a povinnostech zú astn ných stran a další podrobnosti týkající se provedení emise dluhopis. Zákon o dluhopisech vymezuje i náležitosti, které musí bankovní dluhopis obsahovat. Pro banku plyne z emise dluhopis hned n kolik výhod. Jednou z nich je fakt, že v tšinou vydává dluhopisy st edn dobé a dlouhodobé. Po celou sjednanou dobu m že nakládat s finan ními prost edky a financovat z nich své aktivní obchody. Zvláštním druhem dluhopis 36 Základní ukazatele vývoje stavebního spo ení v R [online]. Dostupné z WWW: < 37 R je úsp šná v evropském stavebním spo ení. Bankovnictví. 2009,. 5, s Dle úplného zn ní zákon. 288/2006 Sb., o dluhopisech 39 Zákon. 288/2006 Sb., o dluhopisech, 2 21

22 jsou dluhopisy pod ízené, se kterými je spojena klausule pod ízenosti, která stanoví režim jejich splacení pod ízený jiným závazk m banky. 40 Bankovní dluhopisy p edstavují bezpe nou a v sou asnosti populární formu investice, která je vhodná zejména pro konzervativn jší investory. Z uvedeného je z ejmá také nižší výnosnost ve srovnání s jinými cennými papíry. Existuje n kolik možností, jak m že být stanoven p íslušný výnos, na který v iteli získáním dluhopisu vznikne nárok. Jednotlivé varianty jsou: 41 pevnou úrokovou sazbou, rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem, slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lh splatnosti dluhopisu, pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou nap íklad z jiných úrokových sazeb i výnos, pohybu devizových kurz, index i cen komodit. Graf 2: Emitované dluhové cenné papíry v letech Pramen: Vlastní konstrukce, ARAD, systém asových ad NB, Pasiva - hlavní položky, jednotky v mil. K Graf znázor uje vývoj emisí bankovních dluhových cenných papír z let Dluhové cenné papíry jsou rozd leny v souladu s d lením statistiky NB na neobchodovatelné (hodnota emitovaných depozitních sm nek, ostatních sm nek a neobchodovatelných dluhopis ) a ostatní emitované dluhové cenné papíry (hodnota bankou emitovaných kupónových, bezkupónových a ostatních dluhopis a hypoté ních zástavních list ). Hodnoty jsou v grafu uvedeny v milionech K. Je z n j patrný, zejména od roku 2007, výrazný nár st emitovaných ostatních dluhových cenných papír, zatímco v p ípad depozitních sm nek 42 a neobchodovatelných dluhopis nelze pozorovat v tší výkyvy. 40 DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, s DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, s Depozitní sm nky tvo í v tšinovou ást emitovaných neobchodovatelných dluhových cenných papír. 22

23 Graf 3: Složení emitovaných ostatních dluhových cenných papír Pramen: Vlastní konstrukce, ARAD, systém asových ad NB, Emitované ostatní dluhové cenné papíry Nejvýznamn jší sou ástí ostatních dluhových cenných papír jsou hypote ní zástavní listy, jejichž hodnota tvo í 80% celkového objemu. Jejich charakteristika bude rozebrána v následující ásti textu Hypote ní zástavní listy Zvláštním typem dluhopis jsou cenné papíry, mající v názvu ozna ení hypote ní zástavní listy (dále jen HZL ). Mohou být vydávány pouze bankami, které k tomu obdržely povolení od NB. Jedná se obvykle o dluhopisy s pevným kuponem a jsou pln kryty pohledávkami z hypote ních úv. 43 Emisí HZL získává banka finan ní prost edky k poskytování práv hypote ních úv. HZL jsou v souvislosti s kvalitním zajišt ním samotných úv málo rizikové. Vedle institutu ádného krytí funguje také tzv. náhradní krytí, což mohou být jen vysoce likvidní a bonitní prost edky (hotovost, státní dluhopisy nebo vklady u NB). 44 Tato skute nost poskytuje bance prostor pro stanovení nižší úrovn výnosu a HZL se tak pro n stávají ve srovnání s ostatními zdroji levn jší cestou k pot ebným prost edk m. 45 Banka emitující HZL musí dbát na to, aby suma pohledávek z hypote ních list byla rovna velikosti závazk, vzniklých emisí t chto dluhopis. HZL bývají obvykle ve ejn obchodovatelné, a proto p edstavují likvidní zdroj finan ních prost edk. Banky b žn umož ují odkup dluhopisu p ed splatností, v tomto p ípad ale není zaru en výnos stejný jako v dob splatnosti. Všechny HZL nejsou dostupné pro drobné investory, banka m že emitovat tyto dluhopisy výhradn pro velké investory. 43 Hypote ní úv r je takový úv r, jehož splacení je dle zákona o dluhopisech zajišt no zástavním právem k nemovitosti. 44 HZL [online]. Dostupné z WWW: < 45 REVENDA, Z. a kol. Pen žní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, s

24 2.2.3 Depozitní sm nky Emise vlastní sm nky je další z možností, pomocí kterých m že banka získat pen žní prost edky. Prost ednictvím depozitních sm nek se banka jako dlužník zavazuje zaplatit v budoucnu ve stanovenou dobu oprávn né osob sm ne nou ástku uvedenou na sm nce. Problematika sm nek je upravena v zákon. 151/1950 Sb., sm ne ném a šekovém. Splatnost sm nky m že být ur ena k p esn stanovenému datu v budoucnu (pevná lh ta splatnosti), nebo m že být splatná na vid nou, tzn. její majitel má, po jejím p edložení, nárok na výplatu stanovené ástky v etn úrok. Výnos m že být u depozitní sm nky stanoven jako pevný úrokový výnos, 46 který obdrží majitel sm nky spolu s nominální hodnotou p i jejím edložení. Jindy je sm nka nakupována za nižší (diskontovanou) ástku a v den splatnosti získává její majitel zp t sumu rovnou nominální hodnot. 47 Banky obvykle stanovují minimální výši vkladu pro získání depozitní sm nky a v tšinou nabízejí úschovu sm nky do doby splatnosti. asto jsou depozitní sm nky ur eny výhradn podnikatelským subjekt m. Na tyto vklady se nevztahuje povinné pojišt ní vklad. Depozitní sm nku je v p ípad pot eby možné p evést na jinou osobu nebo s ní uhradit jiný závazek Depozitní certifikáty Depozitní certifikát je cenným papírem, který vydává banka op t za ú elem získání finan ních prost edk, v tomto p ípad je ale doba možnosti disponování s nimi výrazn kratší (v tšinou do 1 roku). Depozitní certifikát je vystaven na základ p ijatého vkladu. V závislosti na délce splatnosti je ur en úrok, který je v p íslušný den vyplacen spolu s vloženým vkladem. Tento druh produktu je spojen s nižší mírou likvidity, jelikož banky tšinou neumož ují jejich vyplacení p ed uplynutím doby splatnosti. Existuje možnost je na pen žním trhu prodat nebo p evést na jinou osobu. V p ípad depozitního certifikátu na jméno s ním nelze dále obchodovat na sekundárním trhu. Již delší dobu se depozitní certifikáty v nabídce obchodních bank p íliš nevyskytují, vzácností je i jejich ve ejná obchodovatelnost Nové produkty v oblasti práce s depozity Cash management Výše zmín né produkty, z nichž v tšina dlouhá léta pat í k výsledk m innosti obchodních bank, mají silnou tradici a jsou stále ze strany klient oblíbené. V praxi však p sobí tendence neustálého p izp sobování se novým podmínkám a banky jsou nuceny v souvislosti s rozvojem informa ních technologií a modernizací všech ástí lidského života zohled ovat tyto skute nosti. Své poznatky zabudovávají do tvorby nových produkt, které by m ly odpovídat aktuálním požadavk m klienta. V posledních letech se zájem obchodních bank stále více soust uje na služby související s cash managementem. 46 Sazba je obvykle odvozena od úrokové sazby na mezibankovním trhu. 47 DVO ÁK, P. Bankovnictví pro banké e a klienty. 3. p epracované a rozší ené vyd. Praha: Linde, s MAŠEK, F. Rozhovor s profesorem Old ichem Rejnušem. [online]. Dostupný z WWW: < 24

25 ízení likvidity je z pohledu podnik podstatným bodem. Všechny podnikatelské subjekty musí udržovat ur itou výši likvidních finan ních prost edk, aby byly schopny v p ípad pot eby dostát svým závazk m. V situaci, kdy drží ást prost edk nap. na b žných ú tech, ale zárove p icházejí o možný výnos, který by jim vyneslo investování do jiných aktiv. Spole nosti proto asto hledají cestu, jak snížit náklady držby pen žních z statk spolu se zachováním dostate né míry likvidity. S tímto jim mohou pomoci banky prost ednictvím cash managementu 49 a zejména jeho ásti, cash poolingu. Zvláštností tohoto produktu je jeho význam pro banku, který se váže zejména k potenciálu získat si významné klienty z ad tších spole ností a vylepšit tak svoji pozici ve vztahu k ostatním bankám Cash pooling 50 Služby napomáhající ízení likvidity jsou v sou asnosti všeobecným trendem a do svých nabídek je za azuje v tšina velkých bank, i když jejich existenci bylo možné pozorovat již v 90. letech. Zájem o produkty typu cash management a cash pooling roste v poslední dob také v souvislosti s finan ní krizí a jejími d sledky, které vedou firmy k hledání cest snižování náklad a celkové optimalizaci ízení likvidity. Z principu, na kterém cash poolingové produkty fungují, je logické, že jsou ur eny omezenému okruhu podnikatelských subjekt. Pro banku je d ležité, aby jí tyto spole nosti zachovaly p íze, a vybrali si ji pro správu svých finan ních prost edk. Cash pooling je výsledkem uplatn ní silné pozice velkých podnik. Snaha obchodních bank o jejich získání pro své služby vedla k vytvá ení takových produkt, které by jinak nejspíš mezi ostatní nebyly za azeny. 51 Za cash pooling je možné ozna it soust ování p ebytk pen žních prost edk na jednom tu, a to v kombinaci s možností využívání kontokorentu. 52 Funguje na základ propojení soustavy ú, kterými spole nost nebo seskupení spole ností disponuje. Ze souboru kreditních a debetních ú je vytvá en centralizovaný systém, složený z n kolika podú a jednoho ú tu hlavního, tzv. Master (Pool) ú tu. V rámci optimalizace úrok dochází denn k vyrovnávání z statk na jednotlivých podú etech. Podmínkou realizace cash poolingu je tšinou správa ú jednou bankou. Banka si tímto snaží k sob klienta p ipoutat. Je totiž pravd podobné, že si u ní nejen samotný klient, ale i subjekty s ním spojené, z ídí i další služby. Cash pooling m že být provád n na ú tech v rámci jedné firmy, nebo mezi n kolika právnickými osobami, které jsou ekonomicky provázané. P ed samotnou realizací cash poolingu je nutná dohoda banky s klientem na základních podmínkách týkajících se úro ení 53 a ostatních podrobnostech. V p ípad, že jsou do poolu zapojeny i ú ty mimo domácí zemi, 49 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. p eprac. a rozší. vyd. Praha: C. H. Beck, s Zpracováno na základ informací z vlastních poznámek z p ednášky Corporate Cash Management se zam ením na Cash Pooling Ekonomicko-správní fakulta MU a KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. p eprac. a rozší. vyd. Praha: C. H. Beck, s Krají ek, J. [online] Dostupné z 52 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. p eprac. a rozší. vyd. Praha: C. H. Beck, s Je t eba dohodnout velikost kreditních i debetních úrokových sazeb a to jak v rámci spole nosti, tak ve vztahu s bankou. 25