Vyhodnocení metodických postupů a zkušeností získaných při realizaci projektu Mikrobus a jejich srovnání s dostupnými zdroji informací, s postupy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vyhodnocení metodických postupů a zkušeností získaných při realizaci projektu Mikrobus a jejich srovnání s dostupnými zdroji informací, s postupy"

Transkript

1 ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS Vyhodnocení metodických postupů a zkušeností získaných při realizaci projektu Mikrobus a jejich srovnání s dostupnými zdroji informací, s postupy existujícími v ČR a situací české legislativy SOCIOKLUB

2 ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS Vyhodnocení metodických postupů a zkušeností získaných při realizaci projektu Mikrobus a jejich srovnání s dostupnými zdroji informací, s postupy existujícími v ČR a situací české legislativy SOCIOKLUB Drom, romské středisko Brno, 2008

3 Drom, romské středisko, Bratislavská 41, Brno, , , Analytická zpráva projektu Mikrobus Vyhodnocení metodických postupů a zkušeností získaných při realizaci projektu Mikrobus a jejich srovnání s dostupnými zdroji informací, s postupy existujícími v ČR a situací české legislativy Tato výzkumná studie vznikla na základě zadání Drom, romského střediska, díky projektu Mikrobus realizovanému v rámci Iniciativy Společenství EQUAL. Za obsahovou a věcnou správnost textu odpovídá autor. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem eu a státním rozpočtem české republiky. Drom, romské středisko, 2008

4 OBSAH Obsah 1. Úvod Projekt Mikrobus Popis situace v místech realizace projektu Vymezení cílové skupiny a analýza jejích problémů Ukázka situace ve vybraných lokalitách rozvojového partnerství Mikrobus Výstupy analýzy mikroekonomických modelů relevantní pro personální pracovní poradenství Příklady dobré praxe a jejich srovnání s projektem Mikrobus Metodická příručka pro poradce pro zaměstnanost Hodnocení koncepce projektu a jeho přínosu Poznatky pro další rozvoj poradenství pro zaměstnanost Poradenství pro zaměstnanost jako významný nástroj politiky romské integrace Koncept sociální ekonomiky jako alternativa Závěry Doslov ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS 3

5 1. Úvod Projekt Mikrobus 1. Úvod Projekt Mikrobus Drom, romské středisko realizuje od roku 2006 společně s dalšími partnery projekt Mikrobus. Hlavním cílem projektu bylo a je napomoci lidem sociálně vyloučeným nebo sociálním vyloučením ohroženým překonat znevýhodnění na trhu práce a pomoci jim k úspěšnému uplatnění v zaměstnání. Tento projekt byl realizován v rámci partnerství EQUAL. Jde o projekt realizovaný v rámci Iniciativy Společenství EQUAL vyhlášené Evropskou komisí jako jeden z nástrojů dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti. Podporuje na celém území EU spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Projekt Mikrobus byl realizován od ledna 2006 do srpna 2008 a spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. V rámci tohoto projektu bylo vytvořeno zázemí pro poskytování poradenské služby v několika lokalitách ČR a pro tvorbu, testování a vyhodnocení postupů poradenské práce směřující k návratu na trh práce, resp. vytvoření nástrojů zlepšení zaměstnatelnosti osob znevýhodněných na trhu práce (Metodická příručka pro poradce pro zaměstnanost. Brno: Drom, romské středisko, 2008). Tvůrci a realizátoři projektu vycházeli z nedostatečnosti státního programu aktivní politiky zaměstnanosti praktikované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV). Lze konstatovat, že MPSV doposud realizovalo svou aktivitu v romské problematice dotacemi a zakázkami pro tzv. romské firmy, což se při podrobnějším zkoumání jeví jako spíše problematické. Romští podnikatelé pro plnění zprostředkovaných zakázek zaměstnávali romské kopáče ze Slovenska či jiné zahraniční dělníky a jednalo se o nárazovou činnost, vycházející vstříc tzv. romským tradicím. Základní cílovou skupinou projektu jsou osoby ohrožené nebo postižené sociálním vyloučením, převážně Romové, u kterých se často sdružuje více znevýhodňujících faktorů, jako dlouhodobá nezaměstnanost, nízká vzdělanost a už sama etnicita s řadou specifických důsledků. Dalšími cílovými skupinami jsou potenciální zaměstnavatelé a v neposlední řadě také širší veřejnost, ve které jsou zahrnuty také organizace a instituce pracující se základní cílovou skupinou, jako úřady práce, samospráva (Metodická příručka, 2008). V rámci projektu se poradci pro zaměstnanost v sedmi lokalitách čtyř krajů ČR pokoušeli hledat nové cesty k řešení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti a efektivní postupy pro práci se sociálně vyloučenými, kterými jsou v tomto případě z 85 % Romové. Tyto pokusy se opakovaly, prohlubovaly, čerpaly se z nich poučení pro další práci a na základě zkušeností poradců a ověřených pracovních postupů se vytvářela tato metodická příručka (Metodická příručka, 2008). V rámci projektu byli v sedmi lokalitách čtyř krajů ČR zavedeni poradci pro zaměstnanost. Lokality si mezi sebou rozdělily partnerské organizace podle své působnosti a charakteru činnosti. Jedná se o Brno (Drom, romské středisko), Bruntál (LIGA o. s.), Trmice (Romano jasnica), Hodonín, Frýdek-Místek, Šternberk, Jeseník (Společenství Romů na Moravě). Práce poradců je zaměřena zejména na individuální a systematickou práci s klientem, odborné provázení a asistenci v procesu od motivace přes zlepšování vlastních dovedností, další vzdělávání až k umístění. Velmi důležitou stránkou je spolupráce s orgány veřejné správy a organizacemi, které jsou problémem rovněž dotčeny, v první řadě se zaměstnavateli. Na základě zkušeností poradců a ověřených postupů byla vytvořena metodická příručka. Pro poradce byl vytvořen modul vzdělávání, který byl v průběhu projektu dopracován podle identifikovaných potřeb. Celý projekt byl zařazen do národní tematické sítě A, která propojuje nestátní neziskové organizace s odborníky na integraci sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva, složených ze zástupců privátního i veřejného sektoru. 1 Projekt Mikrobus byl v této sestavě jediným, který se převážně věnoval klientům z řad romské minority. Projekt přinesl řadu dále využitelných poznatků a zkušeností a svou povahou umožňuje opakovatelnost svých produktů. Proto byla zpracována tato analytická zpráva, uvádějící širší souvislosti realizovaného projektu. 1 Příklady dobré praxe tematické sítě A, EQUAL ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS

6 2. Popis situace v místech realizace projektu 2. Popis situace v místech realizace projektu Projekt Mikrobus se věcně zabývá problémem nezaměstnanosti skupin obtížně umístitelných na trhu práce v prostředí místně či regionálně determinovaném konkrétní sociálně ekonomickou situací, mírou nezaměstnanosti a dalšími faktory. V tomto případě navíc etnickým vymezením skupiny, která má další vnitřní i vnější determinace, pokud jde o úspěšné uplatnění na trhu práce. Nezaměstnanost tzv. obtížně umístitelných skupin je paradoxně za jakékoliv úrovně míry nezaměstnanosti závažným problémem. Čím nižší je nezaměstnanost, tím více handicapů je třeba na straně nezaměstnaných překonávat. Naopak při vysoké nezaměstnanosti jsou tyto skupiny vystaveny větší konkurenci na trhu práce opět ve svůj neprospěch, protože je znevýhodňuje každý, i dílčí handicap. K tomu se přidávají další faktory. Je to vysoká nabídka neregistrované černé práce. Atraktivnost černé práce spočívá v možnosti pracovat podle potřeby, nikoliv na základě povinnosti, pracovat bez dlouhodobých závazků, pracovat ad hoc. To velmi vyhovuje ekonomické strategii romských rodin a stále ještě velmi rigidní trh práce takovou možnost nárazové práce není schopen poskytnout. Černá práce přináší ovšem katastrofální rizika a důsledky pro budoucí zabezpečení lidí v dlouhodobých pojišťovacích systémech, zejm. sociálních (např. důchodovém zabezpečení). Dalším vnějším faktorem je relativně štědrý sociální systém, který se potýká s evropsky univerzálním dilematem garance nejnižší životní úrovně s problémem motivace k práci. Životní minimum (resp. živobytí) početné rodiny je snadnější (či dokonce jednoznačně reálnější) zabezpečit dovedností získat a udržet sociální dávky než nekvalifikovanou prací. Dalším, specificky romským faktorem je nízká motivace k práci daná efektivní schopností vnitrorodinného mechanismu financovat průběžně náklady rodiny. V této situaci nestačí standardní postupy aktivní politiky zaměstnanosti a poradenství realizované úřady práce a je zapotřebí individuální, celostní sociální práce s klientem, která se realizuje (a objektivně může realizovat) zejména v činnosti nestátních neziskových organizací. Projekt Mikrobus k tomuto problému přistoupil v přípravné fázi provedením analýzy mikroekonomických modelů romských rodin a při realizaci projektu zpracováním hlavních produktů projektu, kterými bylo vzdělávání poradců pro zaměstnanost a zpracování Metodické příručky pro poradce pro zaměstnanost. ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS 5

7 3. Vymezení cílové skupiny a analýza jejích problémů 3. Vymezení cílové skupiny a analýza jejích problémů V první etapě realizace projektu Mikrobus byla zpracována Studie mikroekonomických modelů romských domácností (SOCIOKLUB, o. s.). Jejím cílem bylo zjistit, jaká je reálná sociálně ekonomická situace budoucích klientů poradenství pro zaměstnanost, jak je diferencována místně a regionálně. Šlo o to získat informace o hospodaření romských rodin a jejich ekonomické strategii a využít tyto poznatky pro budoucí orientaci klientů na určité typy a formy zaměstnání, popřípadě na určité typy získávání příjmů obecně s tím, že by mohly být vhodnější pro romské rodinné hospodaření než typy a formy jiné. Dále bylo cílem samozřejmě také získat tím podklady pro koncipování obsahu vzdělávání poradců pro zaměstnanost a tvorbu metodiky pro jejich práci. Tato analýza byla provedena v řadě lokalit a přinesla řadu významných a zajímavých poznatků a doporučení pro vzdělávání poradců pro zaměstnanost. Protože mají tyto poznatky, jak se ukázalo, obecnější platnost, jsou zařazeny do této analytické zprávy. Životním světem členů analyzovaných romských domácností je jejich početná vícegenerační rodina, v rámci níž jsou zvláště silné vazby po ženské linii, mezi matkou a dcerami. Členové domácnosti získávají v rámci vazeb velkorodin většinu nutných informací potřebných k přebírání, vytváření a udržování životních strategií. Tradiční (ideálně typická) romská domácnost je vlastně trojgeneračním uskupením (několika) domácností, které obývají byty v zástavbě domů starších dělnických předměstí a po stránce sociokulturní i ekonomické vytváří fakticky jednu velkodomácnost. Orientační rodinu tvoří domácnost rodičů starých kolem 40 až 50 let, s jedním nebo dvěma přebývajícími prarodiči (kolem 60 a více let) a synem (20 let), který žije s družkou a očekávají dítě (rodina prokreační). Na tuto orientační rodinu jsou však přímo navázané prokreační domácnosti (3) dcer (mezi 20 a 30 lety), které domácnost orientační prakticky denně navštěvují, byť samy žijí s druhy a dětmi v jiných bytových jednotkách, které mohou být i značně vzdáleny (například několik zastávek tramvají). Jedná se tedy o společenství zhruba 12 dospělých a cca stejného počtu dětí. Taková velkodomácnost je základem solidární sítě, na kterou jsou ještě napojeni různí strýčci, bratranci a sestřenice. Ti však již neparticipují na každodenním (respektive každotýdenním) penězovodu, na který se napojují jen v případě zapůjčení (či půjčky-daru) větších obnosů (deseti a více tisíc Kč). Taková půjčka je v rámci velkorodiny bezúročná a často nevratná. Naopak drobnější cirkulace menších plnění (několika stovek až několika tisíc Kč) je očekávaná a případné neplnění by mohlo celé fungování penězovodu zhatit. Jediným konstantním příjmem jsou různé sociální dávky, které se váží k danému datu výplaty. Příjmy z práce na černo se k žádnému fixnímu datu nepojí, a tak zpravidla vyplňují deficity mezi měsíčním cyklem výplat dávek. V rámci sítě takovéhoto velkorodinného uskupení se odehrává velká část ekonomických vztahů splétající pouta vzájemné solidarity. Jedná se většinou o koloběh peněz, jakýsi nepřetržitý hotovostní tok mezi domácnostmi velkorodin. Klíčové postavení pro hotovostní tok zaujímá domácnost matky, která je zdrojem a ohniskem údržby koloběhu peněz. Muži si ponechávají část výdělků získaných z výdělečné činnosti většinou z prací na černo, z různých brigád, nárazových námezdních prací pro kopáčské firmy a sběrem kovového šrotu. Lze předpokládat, že zhruba poloviční částka z černých výdělků je využita pro vlastní potřebu, respektive pro potřebu investic do statusových položek (oblečení, cigarety, hospodská útrata, sázky v Tipsportu atd.). Domácnosti utrácí asi dvojnásobek svých příjmů, složených ze souboru sociálních dávek a výdělků z práce na černo. Chybějící polovina peněz je půjčena v rámci velkorodinné solidární sítě a vrácena a pak zase půjčena. Pokud je solidární síť solventní a řetězec půjčování není nenadálým výpadkem přerušen, míra pořizování zboží se stupňuje. V případě menší solventnosti zase klesá. V případě nulové solventnosti dojde ke krachu, který je třeba řešit zpravidla půjčkou. Poté se však prvními příjmy opět solidární síť obnovuje a penězovod obnoví provoz. Ke krachům dochází v cyklech a jsou nevyhnutelné. 6 ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS

8 3. Vymezení cílové skupiny a analýza jejích problémů Členové domácností cílové skupiny mají minimum vazeb na okolí mimo okruh své (velko)rodiny. Tyto vazby jsou však natolik silné, že saturují jejich společenské potřeby. Do velké míry ani nestíhají či si nemohou dovolit (z finančních důvodů) udržovat vazby s rodinou usedlou mimo domovskou lokalitu. Vazby v rámci sítě známých ze škol a pracovních angažmá jsou nečetné, mimo domovskou lokalitu fakticky neexistující. Neobjevují se žádné zmínky o spolužácích, kolezích, přátelích z jiných kruhů, než (pokud vůbec) z romské komunity. Mezi bílými mají kontaktované domácnosti množství známých z vrstev obdobně situovaných, respektive z řad dlouhodobě nezaměstnaných, participujících na společném trhu práce na černo. To vše velmi limituje možnosti odpoutání se od solidárních vazeb. Vnitrorodinné solidární vazby, jakkoliv jsou účinné a akceptované, působí také regresivně, protože snižují motivaci jednotlivce na vyšším výdělku a individuálním sociálním vzestupu, protože se na benefitech z něj plynoucích musí podělit se všemi. ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS 7

9 4. Ukázka situace ve vybraných lokalitách rozvojového partnerství Mikrobus 4. Ukázka situace ve vybraných lokalitách rozvojového partnerství Mikrobus Brno Nabídka výdělečné činnosti pro nekvalifikovanou pracovní sílu na Brněnsku je v poměru s jinými oblastmi v České republice bohatá a v posledních letech konstantní. Svědčí o tom pravidelné (půlroční) zprávy úřadů práce bývalých okresů Brno-město a Brno-venkov, stoupající zaměstnávání cizinců a rozsáhlý trh s prací na černo, jehož existence je známá a polooficiálně uznávána. Strategiím začleňování sociálně vyloučených, zvláště pak Romů, byla v poslední době věnována řada studií, které se sice možnostmi vstupu na trh práce zabývají, avšak nenabízí k stávajícímu stavu výhodnosti čirého přežívání sociálně vyloučených relevantní alternativy. Ačkoliv firma Ivan Gabal Analysis & Consulting (Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR, 2006) identifikovala v Brně 4 sociálně vyloučené romské lokality a počet Romů v nich žijících odhadla pouze u dvou lokalit na celkem 4 6 tisíc, při přihlédnutí k demografickým údajům a charakteristice osídlení v městě Brně můžeme tvrdit, že odhadovaný počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit je podle všeho vyšší a pohybuje se podle interních odhadů kolem 8 10 tisíci obyvatel. Nelze však jednoznačně tvrdit, že všichni obyvatelé sociálně vyloučených lokalit zažívají stejnou měrou (nebo vůbec) procesy sociálního vylučování. Podrobnější popis oblasti kolem ulice Cejl a okolí ( Bronx ) jako příklad lokalit Po r došlo k seskupování brněnských Romů v souvislosti s tlaky restituentů a vytěsňováním Romů ze středu města. Původní starousedlická skupina se tak během let rozrostla až do dnešní podoby velmi heterogenní populace, která Bronx obývá a u které neexistuje jednotící prvek, ať už na příbuzenské, subetnické nebo rituální rovině. V takovýchto lokalitách dochází k jisté míře autoexkluze, respektive k adaptaci na podmínky materiální chudoby. V prostředí sociálního vyloučení si lidé (skupiny, rodinná uskupení) vytváří specifický integrovaný systém hodnot, který může být v antropologické perspektivě pojímán jako kultura. Takovýto systém je vytvářen za účelem snazšího přežití v dané situaci. Proto se v této souvislosti užívá pojem kultura chudoby 2. Celkově i s gádži (Neromy; nejedná se pouze o spodinu, ale i o střední třídu) obývá Bronx cca 6 7 tisíc obyvatel, bydlících v starých činžovních domech, z nichž leckteré jsou již odkoupené do soukromého vlastnictví, jiné jsou stále městské. 90 % Romů bydlících v soukromých domech zde bydlí bez nájemní smlouvy (vlastník je může kdykoli vystěhovat, vlastníky jsou často Vietnamci). Ti, kteří užívají městských bytů, mají smlouvu buď na dobu neurčitou (starousedlíci) nebo určitou (buď jde o nově přidělené byty, anebo o byty po rekonstrukci: změna typu smlouvy z doby neurčité na dobu určitou, např. jen na 3 měsíce). Nájem v městských bytech činí 24 27,50 Kč/m 2, velikost bytů se pohybuje mezi 35 a 120 m 2, byty jsou nejčastěji 3. a 4. kategorie, ale jsou mezi nimi i byty první kategorie. Platící nájemníci mohou využívat a hojně využívají státní příspěvek na bydlení. Ten mohou získat i dlužníci, dohodnou-li se s městem na splátkovém kalendáři. Institut zvláštního příjemce je zaveden pro málo případů, jeho rozšíření naráží na neochotu úředníků městské části. V současné době bylo vydáno mnoho soudních příkazů k vystěhování neplatičů (např. celý dům na Francouzské 68, r. 2004), nikdo zatím z bytu nebyl vyhozen. V případech nájemní smlouvy na dobu určitou lze nájemníky po vypršení smlouvy vystěhovat bez udání důvodů. Elektřina je mnohdy zavedena na černo, a to od sousedů za úplatu, elektrárny nerady přistupují na splátkové kalendáře. Voda odpojena není, nicméně problémy nastávají v období ročního vyúčtování, a to v těch domech, kde neexistují hodiny pro každý byt zvlášť. Topí se hlavně kamny typu WAW, ale i přímotopy a 4 domy jsou vytápěny dálkově kotelnou. Tu a tam lze narazit na kamna na pevné palivo, na nichž se pak i vaří. 2 Použitím konceptu tzv. kultury chudoby (od antropologického klasika Oskara Lewise) byla formulována obecná vstupní hypotéza, je-li možné (a bude-li přínosné) nahlížet na tzv. romská (pří)městská ghetta nikoli v dosud běžných etnických kategoriích (tedy jako na romská ghetta), ale jako na enklávy, jejichž obyvatelé se od zbytku populace ČR liší primárně a zejména sdíleným hodnotovým systémem a životními strategiemi (spíše než svou etnicitou ). V nejobecnější perspektivě se jedná o pokus o posun od dosud standardní etnické optiky k optice sociálně-ekonomické. (Formulováno na základě vládní Zprávy o stavu romské komunity za r v pojednání o výzkumech Západočeské univerzity). 8 ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS

10 4. Ukázka situace ve vybraných lokalitách rozvojového partnerství Mikrobus Největším problémem je rozpor mezi výší záloh a výší ročního vyúčtování, které zpravidla způsobí krach jinak vyváženého finačního penězovodu. Domácnosti jsou vícegenerační, ročně se na městském úřadě objeví až 150 nových žádostí mladých romských rodin o byt. Přidělování bytů je dle terénních pracovníků nepřehledné, každá městská část má svůj vlastní bodový systém (pořadníky neexistují), dle kterého byty přiděluje. V praxi to vypadá tak, že byt dostane ten, kdo je podle uvážení úředníků platby schopný, nebo ten, kdo dodá obálku. Zhruba 90 % Romů je bez legální práce, ti, kteří jsou zaměstnáni, pracují v Zetoru a u romských stavebních firem. Přes léto pak pracuje % mužů, z toho 10 % na smlouvu. Romské stavební firmy berou Romy, české firmy hlavně Ukrajince. V Brně jsou 3 romské firmy s. r. o., ty mají své stálé zaměstnance, hodně Romů pracuje na živnostenský list. Trvale roste lichva. S tzv. interesem dnes půjčuje snad již každý. Skutečných lichvářů se stálou klientelou je zhruba 10 rodin na celé Brno. Úrok činí % na měsíc. Trmice Obec Trmice se nachází v severních Čechách, bezprostředně sousedí s krajským městem Ústí nad Labem. Do roku 1996 byly Trmice jedním z obvodů tohoto města, od uvedeného roku jsou ale samostatnou obcí. Čilý kontakt mezi Trmicemi a Ústím nad Labem nebyl osamostatněním nijak narušen, do Ústí jezdí Trmičtí nadále za příbuznými a na nákupy, některá důležitější jednání na úřadech dodnes vyřizují rovněž v Ústí. Osídlení Trmic Romy má i v lokálním kontextu poměrně dlouhou tradici: první Romové sem přišli z okolí slovenských Michalovců hned po 2. světové válce a následovalo několik dalších vln romského osídlování. Spolu s ústeckými čtvrtěmi Předlice a Krásné Březno jsou Trmice zřejmě nejdéle Romy osídlovanou lokalitou bývalého okresního města. Trmických lokalit, které vykazují nejzjevnější znaky sociálního vyloučení, je hned několik. Trmice patří v celorepublikovém kontextu k obcím postiženým výraznou nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti byla v Trmicích k závěru roku 2006 celkem 23,88 %, což je sice o 4,62 % méně než v roce předcházejícím (28,5 %), přesto jde stále o nejvyšší míru nezaměstnanosti v celém bývalém ústeckém okrese (např. v samotném městě Ústí nad Labem je tato míra 12,67 %). Ve 4 rodinách z 5 tvořila práce na černo, respondenty shodně označována navenek přijatelnějším výrazem brigáda, co se týče výše výdělku sice proměnlivou, ale v podstatě stálou součást příjmů domácností, a to i jako přivýdělek v domácnosti, kde brigáda nebyla existenční nutností, tzn. kde oba členové byli legálně zaměstnáni. Spektrum brigád je pestré: od výpomoci u příbuzných (sekání dřeva za stravu a drobný peníz), pomocné práce na stavbách přes kvalifikovanější manuální práce až po sběr (resp. krádeže) kovů. K disproporcím mezi příjmy a výdaji dochází po sečtení příjmů některých domácností vyplynulo, že stránka výdajů je vyšší než stránka příjmů. Na základě provedených interview se však zdá, že i tehdy, když je pravidelný měsíční příjem výdaji v konkrétním měsíci překročen, je to jen výjimečně v částkách větších než Kč. Prolomení do větší zadluženosti hrozí pouze výjimečně při neočekávaných či extrémně nákladných událostech (svatba, pohřeb, křtiny), tehdy ale obvykle zafunguje rodinná solidární síť formou bezúročných půjček či se náklady proplatí díky tradičnímu zvyku finančního příspěvku všech aktérů události (křtiny). ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS 9

11 5. Výstupy analýzy mikroekonomických modelů relevantní pro personální pracovní poradenství 5. Výstupy analýzy mikroekonomických modelů relevantní pro personální pracovní poradenství Pracovní poradenství vykonávané nestátním neziskovým sektorem (dále jen NNO) je v České republice poměrně novým fenoménem, rozvíjejícím se zvláště s podporou programů omezování sociálního vylučování Evropského sociálního fondu a jeho programu EQUAL. Na rozdíl od poradců profesionálních (tj. ziskových) agentur zprostředkování práce jsou poradci pro zaměstnanost zaměstnaneckých programů NNO často ze sociokulturního prostředí vlastní klientely, zvláště pak jedná-li se o programy zaměřené na romskou klientelu. To má pozitivní význam, protože se tím čelí fenoménu sebestylizace klientů, kterou je možné uplatnit u poradců neznalých vnitroetnické životní a ekonomické strategie. Respondent se stylizuje a odpovídá ve směru jím předpodkládaného očekávání tazatele. Před dobře orientovaným tazatelem tato praktika ztrácí smysl. Osobní zkušenosti poradců působících v nestátních neziskových organizacích jsou pak často spojeny s výkonem terénní sociální práce a sociálního poradenství. Umísťování klientů personálního pracovního poradenství na trh práce klade na poradce NNO značné časové a psychické požadavky a má vnitřní a vnější limity Vnitřní limity umísťování klientů na trhu práce Nekvalifikovanost, nízká vzdělanostní úroveň Je jen málo klientů rozvojového partnerství Mikrobus (dále jen RPM), kteří disponují vyšším než základním vzděláním a mnozí z nich se nemohou ani pochlubit absolvováním rekvalifikačního či jiného edukačního kurzu. To je samozřejmě jednak limituje při výběru zaměstnání, a navíc je i odměna za jejich práci adekvátně k její povaze tou nejnižší, tedy nemají v porovnání se stejnou, o málo nižší či dokonce ještě vyšší sociální dávkou (součtem dávek) od státu ani motivaci těžce nalezené a se zaměstnavatelem vyjednané volné pracovní místo obsadit. Typický klient je svojí nekompetentností k tomu, aby si sehnal sám práci, věděl, na koho se kdy a jak obrátit, aby jeho snažení bylo úspěšné, na trhu práce diskvalifikován a neobejde se bez asistence pracovního poradce, tedy je zaměstnatelný teprve tehdy, stane-li se klientem. Minimální či žádné pracovní zkušenosti I ti zaměstnavatelé, kteří se uvolí zaměstnat nekvalifikovaného Roma ze sociálně vyloučené lokality ( špatné adresy ) požadují, aby měl v oboru alespoň v praxi, nemá-li již odborné vzdělání. Absence zkušeností s náplní nabízené pracovní pozice jsou ale kolikrát nepřekonatelnou překážkou i tam, kde je tato pracovní pozice takového charakteru, že žádné vzdělání nevyžaduje. Uchazeč bez pracovních zkušeností nezvládne už samotný fakt, že přestal být nezaměstnaným. Tím, že je klient bez pracovních zkušeností, se nemyslí jen to, že nenabyl potřebné zručnosti v oboru, ale i to, že si jednak neumí představit, co ta která práce obnáší a zjišťuje, že mu nevyhovuje, až když do ní nastoupí, a taktéž i to, že si neumí představit, co obnáší práce jako taková. Pracovní disciplína Dlouhodobě nezaměstnaní, a zejména ti, kdo zaměstnaní nebyli ještě nikdy, nejsou připraveni na náročnost pravidelného režimu pracovního procesu a dělá jim problém přizpůsobit se pracovním a vůbec novým životním podmínkám, nevědí, co vše je skryto pod tím být zaměstnán. Konfrontováni s realitou pak selžou. Častými příčinami ukončení pracovního poměru je odchod z práce bez oznámení zaměstnavateli, nevrácení se do práce po přestávce mezi turnusy, nezvládnutí přísných pravidel na pracovišti (alkohol, pracovní doba, plnění úkolů nadřízených aj.). Některé z těchto příčin ukončení poměru lze eliminovat zesíleným kontaktem pracovního poradce jak s klientem, tak i se zaměstnavatelem, v některých případech třeba jen plněním úlohy mediátora. Se zaměstnavatelem lze obvykle po relevantním zdůvodnění dohodnout např. zvláštní platební režim pro klienta, tak aby ten byl motivován 10 ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS

12 5. Výstupy analýzy mikroekonomických modelů relevantní pro personální pracovní poradenství v práci setrvat nebo se po turnusové pauze do ní vrátit (úsporné zálohy, zálohy v naturáliích, výplaty až na začátku dalšího turnusu, výplaty posílané na účet ženám klientů atp.). Nereálné představy o pracovních podmínkách Klienti s minimem pracovních zkušeností a klienti s malými pracovními zkušenostmi mají mnohdy až absurdní požadavky a představy (s jejich kvalitami, kvalifikací, kompetencí, ale i pracovní pozicí či obecně vůbec zaběhlými postupy na trhu práce neslučitelné). Je tomu tak i proto, že si neměli kde osvojit principy, pravidla, standardy a způsoby komunikace se zaměstnavatelem. Klíčovým vkladem pracovního poradce zde pak je kromě zprostředkování zaměstnání i příprava klienta na něj, tj. ve smyslu předchozích řádků revize klientových představ tak, aby jeho očekávání byla slučitelná s podmínkami nabízenými konkrétním zaměstnavatelem a podmínkami panujícími na trhu práce obecně, a stálá asistence (byť jen telefonická) směrem ke klientovi i směrem k zaměstnavateli po nástupu klienta do práce. Rodina Zřejmě největší roli v přístupu klientů k hledání si zaměstnaní a následně v jejich chování se v něm, pokud si je najdou, sehrávají rodinné vztahy. Ve fázi přípravy na nástup do práce je třeba pracovat dlouhodobě s manžely/manželkami/ partnery/družkami, neboť právě od nich hrozí riziko ohrožení práce pracovního poradce. To se ještě zvyšuje, pokud klient do práce nastoupí a zvláště nastoupí-li do práce, vykonávané daleko od jeho bydliště, do práce turnusové, kdy je i několik týdnů mimo domov. Manželky/družky zjišťují, že muž jim doma chybí, stávají se oběťmi vlastní žárlivosti a přesvědčují partnera k návratu. S takovým scénářem musí pracovní poradce počítat, částečně lze jeho naplnění předejít intenzivním kontaktem s rodinou pracujícího klienta na jedné straně a s ním samotným (což lze po jeho nástupu často jen telefonicky) na straně druhé, ale vhodné je, aby se pracovní poradce snažil na očekávatelné obtíže rodinu připravit ještě před realizací klientova nástupu do zaměstnání. Ideální práce, ideální plat klienta Vezme-li se klient typický, jde o muže, živitele rodiny, bez vzdělání a s nijak oslnivými či žádnými pracovními zkušenostmi jinými než z příležitostných nelegálních přivýdělků. Zjistí se, že jeho představy o práci, pracovních podmínkách a výdělku se opakují napříč všemi situacemi. Ideálními jsou shledávány pomocné práce na stavbách (zednické, bouračské), práce výkopové a jednoduché práce v lesním hospodářství (výřezy, sadba), případně sezonní práce v zemědělství. Tyto druhy práce v představách klientů bezkonkurenčně dominují, s velkým odstupem na pomyslné trati za štěstím za nimi klopýtají pozice jako terénní (komunitní) sociální pracovník, asistent učitele ve speciálních (rozuměj romských) třídách ZŠ, koordinátor aktivizačních prací, u mladší generace pak uplatnění se v zábavním průmyslu (hudebníci, zpěváci, tanečníci). Klientky preferují práci uklízeček a prodavaček v supermarketech a práci na montážních linkách. Ženy však až na výjimky nejsou ochotné, především z důvodů starosti o děti a domácnost, jakož i z důvodu žárlivosti partnerů, za prací cestovat mimo region svého bydliště. Pracovat v regionu je přáním i většiny mužů, nicméně tito nejsou k domácnosti poutáni tak silnými vazbami a při reflexi nedostatku volných pracovních míst v bezprostředním okolí domovské lokality se vcelku rychle smiřují s představou, že za prací budou cestovat. Stejně tak požadují minimálně týdenní zálohy, nejlépe ale zálohy bezprostředně po nástupu do zaměstnání, a hrazené ubytování (přinejhorším strhávané ze mzdy) a stravné (s představou práce mimo domov se automaticky pojí představa pobírání diet). Alespoň část z těchto požadavků jsou zaměstnavatelé obvykle schopni splnit, největším kamenem úrazu jsou ale klientovy představy o výši mzdy. Ty se zpravidla pohybují v říši nereálna, a paradoxně čím nižší vzdělání klient má, tím vyšší očekává platové ohodnocení. Díky nedostatku pracovních zkušeností a neorientovanosti na trhu práce klient nechápe takové základní souvislosti, jako je úměra mezi dosaženou kvalifikací (a tedy obsazením adekvátní pracovní pozice) a výší mzdy. Klienti, kteří pravidla trhu prohlédli, si na pomocné práce zřídili živnost a vymanili se tak ze závislého postavení námezdních sil. ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS 11

13 5. Výstupy analýzy mikroekonomických modelů relevantní pro personální pracovní poradenství 5.2. Vnější limity umísťování klientů na trhu práce Diskriminace na trhu práce Tristní jsou zkušenosti s umísťováním romských klientů na pracovním trhu. Vezme-li se do úvahy, že poradce, který je schopen vysvětlit potenciálnímu zaměstnavateli, jaká je náplň jeho práce a jaký otisk zanechá v klientovi, potažmo jaké záruky může zaměstnavateli poskytnout, prorazí zaměstnavatelovu nedůvěru vůči romským uchazečům o práci asi v jednom případě z deseti, jsou šance, které má Rom, který se o práci uchází sám, bez pomoci zprostředkovatele, téměř nulové. Někteří zaměstnavatelé, a zhusta pracovní agentury, riziko, že se jim přihlásí romský uchazeč, eliminují již předem tím, že si kladou požadavky neadekvátní nabízené pozici, především vzdělanostního rázu (na nekvalifikované práce požadují jakoukoli kvalifikaci), či požadují přiložení fotografie k vyžadovanému životopisu (obojí lze charakterizovat jako nepřímou diskriminaci). Diskriminace na pracovišti Je-li už romský klient umístěn, nastávají (ne vždy) další problémy. A to buď přímo se zaměstnavatelem, který nedodržuje dojednané podmínky (délka pracovní doby, druh práce, výše odměny, podmínky ubytování, proplácení cestovného, stravné, charakter smlouvy, je-li vůbec nějaká s pracovníkem sepsaná, neseznámení pracovníka se zněním smlouvy, neodůvodněné ukončení pracovního poměru, protizákonné zacházení s pracovní silou blížící se někdy až otrocké práci atp.) anebo s neromskými zaměstnanci: nejrůznější podoby šikany, otevřené protesty proti umístění romského pracovníka na pracovišti, na ubytovně, proti sdílení stravovacích prostor, šaten apod., s čímž se romský zaměstnanec, obzvláště v případě, že je zaměstnán prvně, nedokáže vyrovnat, z práce odchází (často utíká) nebo se pokusí bránit a je propuštěn, za což je v důsledku toho postižen ještě podruhé tím, že je vyřazen z evidence úřadu práce (nebyl-li schopen dodat smlouvu) nebo do ní opětovně nezařazen (dostane-li od zaměstnavatele výpověď), a ocitá se na několik měsíců bez prostředků. V podstatě je diskriminován a ještě neoprávněně postihnut. Situace většiny klientů na trhu práce je natolik limitována vnitřními a vnějšími omezeními, že pokud by se realizátoři nevydali spíše cestou sociálního podnikání (jak to již činí jeden z nich LIGA Bruntál), pak jako primární považujeme udržení klientů personálního poradenství v sociální síti a v kontaktu s orgány státu a samospráv, především pak úřady práce. V případě umístění klienta na pracovní místo je vhodné dále sledovat jeho působení, aby se v případě náhlého, nenadálého či jinak nestandardního ukončení pracovního poměru ještě více nezhoršila jeho situace (vzhledem k situaci výchozí). Vzhledem k nově platnému zákonu o pomoci v hmotné nouzi (od ) je důležité vědět, že nedostatečný příjem je pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, že osoba, resp. společně posuzované osoby si ho nemohou zvýšit vlastním přičiněním. Nová úprava zvýhodňuje ty, kteří přijmou zaměstnání i hůře placené. Pracovní příjmy se započítávají pro výpočet výše dávky jen zčásti, a proto je možné i potom dosáhnout na dávku pomoci v hmotné nouzi. Celkový příjem (pracovní a sociální dávka) je pak vyšší než z pobírání samotných sociálních dávek. Nově stanoví okruh osob, které jsou posuzovány společně, zákon o životním a existenčním minimu. V podstatě jde o všechny osoby, které spolu žijí v jednom bytě. Pro účely doplatku na bydlení je okruh společně posuzovaných osob shodný jako u příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory (všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu; nevyžaduje se podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby). Jejich příjmy se však posuzují společně. To je zřejmě jedním z důvodů, proč podle předběžných zjištění nezískávají početné romské rodiny dávky pomoci v hmotné nouzi. Počet jejich příjemců se v celé ČR snížil na cca 43 %. Nový zákon o hmotné nouzi přináší občanům jediný nárok a to nárok na bezplatné poradenství. Vymahatelnost takovéhoto nároku (jakožto uplatnění práva za určitých stanovených podmínek) nebyl prozatím s to zákonodárce zajistit. Lze předpokládat, že takovéto poradenství bude v budoucnu garantovat stát po v současnosti ohlašovaném vzniku specializované státní správy, Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální služby a jeho okresních ředitelství. Pro další realizaci aktivit, podporovaných produkty projektu Mikrobus, je garance dostupného poradenství klíčovou otázkou. 12 ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS

14 6. Příklady dobré praxe a jejich srovnání s projektem Mikrobus 6. Příklady dobré praxe a jejich srovnání s projektem Mikrobus Zaměstnatelnosti a zaměstnávání Romů je logicky věnována pozornost v řadě projektů financovaných z nejrůznějších zdrojů. Katalog příkladů dobré praxe v oblasti romské integrace, kterou vydala Otevřená společnost, o. p. s., ve spolupráci se sdružením FORINT, uvádí některé příklady, což poskytuje možnost jejich porovnání s projektem Mikrobus. Projekt Dělání pro vzdělání, který realizovalo Step by step ČR, o. s., se orientoval na zvýšení kvalifikace Romů prostřednictvím rekvalifikačního kurzu pro práci s dětmi a mládeží ve volnočasových aktivitách s názvem Lektor volného času. Obsah byl zaměřen na rekvalifikaci romských uchazečů o zaměstnání, kteří hledají uplatnění v oblasti práce s dětmi. Projekt Podpora zaměstnanosti a vzdělanosti Romů v Novém Bydžově realizoval Městský úřad Nový Bydžov. Cílem projektu bylo vytvořit pracovní návyky skupiny Romů, zorientovat je v pracovním světě a získat pro ně akreditovanou rekvalifikaci v oboru. Součástí bylo i snížit negativní postoje místních zaměstnavatelů vůči Romům. Prostředkem projektu byly rekvalifikační kurzy. Projekt Podporované zaměstnávání Romů realizovala Charita Olomouc. Cílem projektu bylo nalézt vhodná pracovní místa pro uživatele služby, zlepšit postavení Romů na trhu práce, překonat předsudky při přijímání romských uchazečů na straně potenciálních zaměstnavatelů. Nástroji projektu byl individuální přístup, job kluby a další. Projekt Podporované zaměstnávání Romů realizoval EKOLTES Hranice ve spolupráci s romskou firmou STE- RENA. Cílem projektu bylo naučit vybranou skupinu základním pracovním návykům, zapracovat je v jednoduchých pracovních činnostech a po vytipování nejúspěšnějších jim umožnit rekvalifikace na složitější práce. Šlo o to vytvořit tak možnosti pro jejich uplatnění na běžném trhu práce nebo jim pomoci při soukromém podnikání. Projekt Prací za integrací, který realizovalo Step by step, o. s., byl zaměřen na získání a rozvoj klíčových znalostí, dovedností a schopností, které umožní příslušníkům ohrožených skupin sociální a pracovní začlenění a zajištění přístupu k celoživotnímu vzdělávání a dále vytvoření pracovních míst pro lektory volného času, jejich zaměstnání a udržení. Projekt Pracovní agentura LUMA komplexní podpora zaměstnanosti a monitoring diskriminace v přístupu k zaměstnání, realizovala organizace Společný svět. Jeho cílem bylo snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných, sociálně hendikepovaných osob s nízkým nebo chybějícím vzděláním, poskytování komplexní podpory v průběhu procesu hledání a udržení si zaměstnání a monitoring diskriminačních praktik. Základními principy byly individuální přístup, dostatek času na klienta, spolupráce s celou rodinou a provázení klienta celým procesem řešení komplexu problémů. Projekt Příležitost pro Romy příležitost pro zaměstnavatele příležitost pro všechny (Šance pro budoucnost) realizovalo o. s. Spolu. Cílem projektu bylo zlepšit postavení příslušníků romské komunity na pracovním trhu prostřednictvím programu podporovaného zaměstnávání s akcentem na individuální přístup. Projekt Charitního sdružení Děčín Romové chtějí pracovat si kladl za cíl usnadnit nezaměstnaným děčínským Romům přístup na pracovní trh i setrvání na něm a přispět k lepšímu soužití romských a ostatních děčínských občanů. Byla poskytována individuální pomoc, poradenství a informace. Projekt se orientoval na zmocnění klientů v dovednostech souvisejících s hledáním a udržením zaměstnání. IQ Roma servis, o. s., realizoval projekt Systém pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce. Kladl si za cíl zvyšovat vzdělanost, kvalifikaci a motivaci pro podporu přechodného období sekundárního vzdělávacího cyklu mladé romské generace ve věku let a tím také zlepšit sociální úroveň příslušníků romských komunit a vytvořit tolerantnější prostředí pro Romy. Projekt Šance pro Romy realizovala Upre Roma, o. p. s., a jejím cílem bylo podpořit pracovní návyky a sociální rehabilitaci příslušníků romských komunit, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Nástroji byly individuální pohovory, odborná instruktáž, rekvalifikace apod. Produkty projektu Mikrobus mají v tomto srovnání některé přednosti. Především, pro potřebu co nejpřesnějšího nasměrování aktivit předcházela tvorbě produktu analýza situace, pokud jde o sociálně ekonomické postavení cílových skupin ve sledovaných regionech a jejich ekonomické strategie. Další aktivity se tak realizovaly na základě analýzy, jejímž cílem bylo poznání reálné situace a její regionální a místní diferenciace. Výsledkem byl vzdělávací modul a metodická příručka, přičemž oba tyto produkty jsou charakteristické komplexním tematickým obsahem. Tento přístup překonává vnitroresortní nekooperaci systémů dávek pomoci v hmotné nouzi, ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS 13

15 6. Příklady dobré praxe a jejich srovnání s projektem Mikrobus systému sociálních služeb, systému politiky zaměstnanosti a rozvíjejícího se systému občanského poradenství a kompetenční rozdělení těchto aktivit mezi agendy různých pracovišť veřejné správy (samosprávy a jejich jednotlivých úseků a agend a státní správy). Individuální přístup ke klientům ve smyslu celostního řešení jejich problémů není reálně v silách aktivní politiky zaměstnanosti, a koneckonců žádný ze sociálních zákonů takový multidimenzionální přístup bohužel nepředpokládá. Přesněji řečeno takový přístup perspektivně předpokládá pozastavený projekt státního sociálního úřadu, který na počátku roku 2007 prezentoval ministr práce a sociálních věcí. Koncová pracoviště tohoto systému měla mít schopnost komplexního řešení problémů klientů napříč nyní oddělenými systémy dávek, sociálních služeb, zaměstnanosti a podobně. Výhodou a přínosem projektu Mikrobus je to, že produkty (metodická příručka a vzdělávací modul) jsou nejen ověřeny v praxi, ale jsou opětovně využitelné při zavádění služby poradenství pro zaměstnanost v jiné organizaci jako návod a jsou udržitelné. Lze vymezit dvě silné stránky. První je, že byly vytvořeny nástroje pro profesionalizaci působení nestátních neziskových organizací, a za druhé, že řeší návrat do normálního trhu práce a pomáhá tak snížit význam a vliv problému černé práce. Další využití produktů povede k potřebě reagovat na různou úroveň a strukturu vzdělání příjemců, odborných i laických pracovníků umožněním dovzdělání cestou jednotlivých tematických bloků. 14 ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS

16 7. Metodická příručka pro poradce pro zaměstnanost 7. Metodická příručka pro poradce pro zaměstnanost Metodická příručka (dále jen příručka) pro poradce pro zaměstnanost uvádí, jakým způsobem může pracovník v sociální oblasti poskytovat služby, které pomáhají uplatnění na trhu práce osobám znevýhodněným zejména jejich nízkým vzděláním, dlouhodobou nezaměstnaností, popř. etnickým původem, životem v sociálně vyloučené lokalitě atd. Možnosti poradce pro zaměstnanost (dále jen poradce) se tudíž vymezují metodickými postupy práce s klientem. Příručka má dát poradci mantinely při jeho jednání s klientem, stanovit hranice spolupráce: Poradce musí znát jednak své osobní limity (hranice svých schopností), ale také limity profese, kterou vykonává, resp. služby, kterou nabízí klientům (Metodická příručka, 2008). Právě v regulaci průběhu stanovení (resp. stanovování) hranic spolupráce s klientem spatřujeme principiální úlohu příručky. V samotné praxi ovšem pracovníci projektu zastávají současně roli terénního sociálního pracovníka a poradce, přičemž se jejich klientela většinou překrývá. Takováto znalost klientely daná výkonem sociální práce nemusí být v pracovním poradenství vždy výhodou. Klient může stěží rozlišit, jakou profesní roli jeho pracovník v dané chvíli zaujímá. A poradce se nemůže zcela oprostit od role sociálního pracovníka při stanovení hranic spolupráce. Tím spíše je potřebný výčet práv a povinností obsažený v pravidlech spolupráce projektu (Metodická příručka, 2008). Při zvyšování zaměstnatelnosti klienta je patrně nejobtížnějším úkolem zvládnout jeho očekávání, učinit je reálnými. Vzhledem k cílové skupině projektu musí poradce umět čelit asistencialismu 3 klienta, přinejmenším tak, aby sklon k očekávání vyřízení záležitosti neposiloval. Poradce by měl disponovat příklady z praxe jako záchytnými body k vymezení jednání s klientem. Ze zkušeností jiných pracovněporadenských projektů, jednajících s obdobnou (či stejnou) klientelou (Centrum pro integraci cizinců, Člověk v tísni) vyplývá, že takovéto potřebné příklady záchytných bodů (pozitivních příkladů) lze akumulovat spíše v prostředí, kde je jasně oddělena role poradce pro zaměstnanost a sociálního pracovníka ( teréňáka ). Příručka uvádí, že soulad poptávky a nabídky je tedy třeba podpořit změnou, a to intervencí do kompetencí klienta, zvýšením jeho zaměstnatelnosti. Nejprve k otázce souladu poptávky a nabídky, neboť dosahování takovéhoto souladu považujeme pro trh práce u nás a situaci cílové klientely projektu za proces zásadní, zvláště pak za stávající ekonomické situace, kdy nabídka pracovních míst pro osoby s nízkou (či žádnou) kvalifikací reálně existuje (2008). Jedná se především o nabídku práce v montovnách a zemědělství, kde cílová skupina klientely projektu čelí konkurenci pracovních sil ze zahraničí, především ze zemí bývalého Sovětského svazu, Mongolska a Vietnamu. Pokud klient není s to obstát v konkurenci takové zahraniční pracovní síly, pak zaměření intervence do jeho kompetence nemůže pominout otázku souladu s poptávkou. Intervence do zvýšení kompetencí klienta by za současné ekonomické situace měla cílit k posílení a přijetí reálných očekávaní tj. přijetí práce odpovídající kvalifikačním předpokladům. V tomto ohledu považuje zpracovatel za potřebné podtrhnout bod VIII. postupu zahájení spolupráce s klientem, tj. nabídku zpětné vazby klientovi hodnotící pohled, a to i s vědomím toho, že taková zpětná vazba může narušit presumovanou rovnost ve vztahu poradce a klienta. Musí totiž vyhodnotit možnosti klientova uplatnění a takovéto vyhodnocení klientovi takříkajíc prodat. Příručka nabízí poradci kritéria takovéto zpětné vazby:...je nutné dbát na to, aby zpětná vazba byla realistická, vycházela z hodnocení skutečných schopností a možností klienta, zahrnovala i pozitivní ocenění klienta a končila představením reálných variant řešení, ze kterých klient může volit (Metodická příručka, 2008). 3 Asistencialismus: spoléhání se na intervenci zvnějšku či dožadování se pomoci okolí a institucí při řešení svých sociálních a ekonomických problémů. Pojem je užíván při popisu života Romů/Cikánů jak respektovanými etnology Marušiákovou a Popovem tak i v dotazníkovém výzkumu: Identita Romů v jihovýchodní Evropě Bulharsko, zpracovaném agencií Ethnobarometer v r ( Těžko říct, nakolik má jedna ze specifik romské mentality asistencialismus co společného se socialismem a jeho přijetím. Asitencialismus můžeme detekovat téměř při všech rozhovorech jakožto specifickou formu rétoriky. Při diskuzi sociálních problémů Romů zmiňují informátoři, co není Romům dáváno a co by mělo býti dáváno (str. 79; výňatek přeložen zpracovatelem). ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS 15

17 7. Metodická příručka pro poradce pro zaměstnanost Zmínili jsme již, že z hlediska cílové skupiny klient stěží rozeznává podvojnou úlohu poradce pro zaměstnanost a terénního sociálního pracovníka. I při důsledném rozdělení takovýchto rolí zastávaných jednou osobou dochází k souběhu dalších rolí poradce: příručka takovéto role rozděluje na úlohy poskytovatele prostředků pro komunikaci se zaměstnavatelem (telefonu, počítače aj.), školitele, osobního asistenta (doprovod) a zajišťovatele (ručitele a vyjednavače). V tomto ohledu je pozice poradce markantně jiná než v jiných známých praktikovaných postupech (úřadů práce a personálních agentur). Poradce se stává fakticky advokátem a příručka mu co se týče metod doporučuje, jak tyto přístupy (role) podle situace obměňovat tak, aby spolupráce s klientem nesklouzla směrem k závislosti klienta na službě poradce pro zaměstnanost a snížení kompetence (nezplnomocňování) klienta. Příručka zmiňuje nutnost variability (resp. volby variant) při zvyšování klientova zátěžového prahu, a to již při formulaci cíle spolupráce a kroků k jeho dosažení (Metodická příručka, 2008). Přitom poznání zátěžového prahu vychází (má vycházet) z mapování lokality a z něj zřejmě vycházející charakteristiky cílové skupiny a v důsledku i samotného (individuálního) klienta. Vzhledem k uzavřenosti společenství cílových skupin (konkrétně například Brno/Drom a místní komunita ) se za spíše méně vhodnou aktivitu pro posilování zátěžového prahu jeví v příručce zaznamenaná zkušenost s provozem job klubu: Samotné aktivity v rámci job klubu byly specifické, někdy měly méně strukturovaný průběh, což přinášelo zájem klientů o aktivitu. Jako podpůrné prostředky byly spatřovány občerstvení pro klienty, změna prostředí (mimo poradnu), hezké útulné prostředí, vstřícnost, pohodlí (blízkost domovu), nácviky dovedností na reálných volných místech, prostor pro diskuze dle aktuálních potřeb klientů, prostor pro vyjádření klientů (o sobě, o své situaci), dopolední čas (odpoledne může být vnímáno jako prostor pro odpočinek), doplňkové služby pro klienty (hlídání dětí, doprovodný program apod.), výběr klientů (nezaměstnaní, nepracující na černo, s dostatkem volného času, bez zátěže komplikované životní situace) atd. Po každé schůzce probíhá půlhodinová praxe na počítačích pro ty, kdo projevili zájem. Po realizaci aktivity jsou klienti požádání o vyplnění vysvědčení, ve kterém je snaha o zachycení zpětné vazby směrem k osobě lektora, organizaci skupinové aktivity apod. (Metodická příručka, 2008). 16 ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS

18 8. Hodnocení koncepce projektu a jeho přínosu 8. Hodnocení koncepce projektu a jeho přínosu Projekt Mikrobus byl v přípravné i realizační fázi permanentně propojen s konkrétní realitou, její analýzou i jako zdroje průběžné korekce práce na produktech. Odborná literatura takovýto přístup charakterizuje následovně: Zúčastněným pozorováním je možné popsat, co se děje, kdo nebo co se účastní dění, kdy a kde se věci dějí, jak se objevují a proč. Tato strategie se používá v etnografickém výzkumu nebo v případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Zúčastěné pozorování je zvláště vhodné, jestliže: jev, který se bude zkoumat, je málo prozkoumaný; existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny; jev není přístupný pohledu osob mimo skupinu. 4 Lze konstatovat, že projekt Mikrobus a jeho výstupy splňují všechny tři citované charakteristiky. 5 Problematika neziskového zprostředkování práce a obecně fungování projektů iniciovaných nabídkou Evropského sociálního fondu je jevem málo (ne-li vůbec) prozkoumaným. Soudě podle zaznamenaných mediálních reakcí na danou problematiku, existují nesporně velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů takovýchto aktivit (sledované skupiny činovníků projektu Mikrobus a jejich klientů). Nesporná je rovněž nepřístupnost jevu pro náhled osob ocitajících se zcela mimo zainteresovanou (sledovanou) skupinu. Ústřední otázkou jakékoliv analýzy projektů nekomerčního zprostředkování práce a pracovního poradenství je vyhodnocení jejich efektivnosti, tj. jestli by lidé, o kterých se tvrdí, že jim byla práce úspěšně zprostředkována, si ji nenašli i bez pomoci zprostředkovatelů a poradců. Zvláště markantní se taková otázka stává v prostředí prakticky plné zaměstnanosti (tj. 5 % nezaměstnanosti, kdy z toho 2 % se statisticky považují za osoby krátkodobě nezaměstnané v procesu změny zaměstnání between jobs a zbylá 3 % za osoby nezaměstnatelné). A právě v takovémto statistickém prostředí se odehrávaly v posledních třech letech aktivity projektu Mikrobus, i když ve statisticky odlišných lokalitách. Analytický přístup, pilotní ověřování každého dílčího kroku, a to jak u vzdělávaných poradců pro zaměstnanost, tak u jejich klientů vedl k tomu, že produkty projektu jsou využitelné variabilně v jakékoliv situaci míry nezaměstnanosti. 4 In: Hendl, Jan. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, str Schéma je obecně převzato z: Jorgensen, D. L. Participant observation. London: Sage, ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS 17

19 9. Poznatky pro další rozvoj poradenství pro zaměstnanost 9. Poznatky pro další rozvoj poradenství pro zaměstnanost 9.1. Vztah k legislativě Systémově přesahuje či propojuje projekt Mikrobus několik zákonem a dalšími normami upravených oblastí. Jde o sociální služby (zejména poradenství), pomoc a aktivizaci osob podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a poradenství ve smyslu zákona o zaměstnanosti. Zkušenosti ukazují, že realizovat tyto aktivity jako sociální agenturu práce podle zákona o zaměstnanosti je ekonomicky náročné, a proto obtížně udržitelné. Nabízí se proto akcentovat obsah poradenství podle zákona o sociálních službách a zahrnout jej pod tento obor. Je to také jediný nárok podle tohoto zákona. Stát se podpisem Evropské sociální charty zavázal reálně garantovat dostupné bezplatné poradenství. Tato dostupnost se chápe také tak, že má být nízkoprahové, dostupné dopravně apod. Přitom není nutné, aby toto poradenství zabezpečoval stát sám svými orgány, podstatná je přítomnost těchto služeb v území, to znamená, že je možné, aby stát tyto služby jen financoval a eventuálně kontroloval, provozoval pouze v krajním případě při absenci jiných provozovatelů. Postupně vytvořený a ověřený tematický obsah vzdělávacího programu je významně širší než běžné vzdělání či kvalifikace sociálních pracovníků, poradců, dávkových specialistů a dalších. Tito pracovníci jsou zpravidla vzděláni monotematicky, pokud mají vůbec potřebnou kvalifikaci. Tematicky přesahuje potřebná kvalifikace poradce pro zaměstnanost více agend (služby, dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi, SP a HM, zaměstnanost, poradenství). To má dva důsledky. Je třeba postupně vytvořit tematické dovzdělávací bloky. Dále je třeba prosazovat a to i při změnách zákona o sociálních službách možnost akreditovaného blokového tematického dovzdělávání a uznání těchto tematických vzdělávacích bloků jako kvalifikaci Potřeba provádět místní analýzy Regionální analýzy provedené při přípravě projektu Mikrobus ukázaly, že každá romská societa má své specifické charakteristiky, odlišnosti, různé ekonomické postavení, společenskou prestiž v místě a je různě zasažena obecně fenoménem sociálního vyloučení a konkrétně různou mírou nezaměstnanosti, závislosti na sociálních dávkách. Dokonce jsou rozdíly i v tom, co by bylo možné označit za romská etnická specifika, pokud jde o chod domácnosti a podobně. Je proto vždy potřebné, aby se poradenství pro zaměstnanost opíralo o znalost těchto faktorů, a proto je nutné vždy provést místní analýzy každá societa je jiná a vyžaduje modifikovat přístupy. 18 ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS

20 10. Poradenství pro zaměstnanost jako významný nástroj politiky romské integrace 10. Poradenství pro zaměstnanost jako významný nástroj politiky romské integrace SOCIOKLUB, o. s., realizoval v roce 2003 výzkum faktorů sociálního vzestupu úspěšných příslušníků romské minority a opakovaně toto téma analyzoval na přelomu let 2007/2008. Rozsáhlé dotazníkové šetření i standardizované rozhovory ukázaly, že v životě jednotlivých respondentů sehrály v klíčových okamžicích zásadní roli takové osobnosti z vnějšího prostředí jako učitel, mistr na učilišti, trenér sportovního mužstva, důstojník při výkonu vojenské služby nebo kněz. Nebyla to nějaká charakteristická imanentní aktivita systému, který reprezentovali, protože jiní z jejich řad byli dotazovanými hodnoceni i negativně. Byl to projev osobního zájmu, aktivity, osobního přesvědčení a důvěry. Do osobnosti poradce pro zaměstnanost je zahrnut nejen úkol plynoucí z jeho zařazení do systému, ale je současně osobně angažován pro tuto práci a je pro ni odborně připraven. Právě tento člověk by se mohl stát oním klíčovým faktorem sociálního vzestupu. Osobní zájem a zaujatost dokládá výběr několika vět z rozhovoru se sociálním podnikatelem a romským poradcem ze Slezska, jehož firma je svázaná s občanským sdružením, které bylo partnerem projektu Mikrobus. Tak ta vidina byla ta, že jsem chtěl zaměstnávat lidi. Ono sociální pracovník je trošku absolutně beze zbraní, když za ním přijdou lidi a říkají mu o svých sociálních problémech, o tom, jak nemají zaplacené nájmy. A v případě, že sociální pracovník není Bill Gates, že vytáhne peníze a dá jim na nájem, tak nemá jinou možnost než přemýšlet o tom, jak ty peníze by si měli obstarat, aby si ten nájem zaplatili.tak jsem vymýšlel způsoby, jak ty lidi zaměstnat. Nám se povedlo udělat, v podstatě postavit stavební firmu z ničeho. My jsme opravili spoustu chodníků tady v Bruntále za minimální cenu pro město. My jsme postavili několik objektů pro soukromé osoby i pro podnikatele. My jsme vytvořili chráněnou zelenou dílnu to je dílna na recyklaci elektroodpadu. Dneska je tam skoro 40 zaměstnanců. My jsme vytvořili sociální programy pro děti i pro mládež i pro studenty. Takže jako jsou to pracovní úspěchy, ale zase jako cena, kterou to stálo, tak to je spousta obětování. A to nejenom mé obětování, ale prostě lidí kolem mě... Ono je strašně jednoduché označit někoho, že je rasista, protože nechce zaměstnat Roma, to je strašně jednoduché. Ale když potom jsem já tím zaměstnavatelem a já si ho zkusím zaměstnat, tak já si potom na vlastní kůži poznám, co to obnáší. Ale souvisí to také s tím, že když ti lidé jsou takhle dlouhodobě nezaměstnaní, tak prostě neumějí tu práci. Ta kvalita té práce není taková, jaká by měla být. Souvisí to také s tím, že si na vlastní kůži vyzkoušíte, jaké to je 2x, 3x, 5x měsíčně ho budit a vytahovat z postele. A pak teprve můžete podle mě dělat jakéhosi zprostředkovatele a posílat svým známým, podnikatelům tyto lidi, protože to skutečně je hodně těžké. Bylo by velmi šťastné, kdyby se mimo jiných i poradci pro zaměstnanost svou aktivitu a profesionalitou stali těmi, kteří nastartují sociální vzestup svých klientů. ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS 19

MAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ

MAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ MAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ PODPORA ZAMĚSTNANOSTI ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA CZ.03.2.60/0.0/0.0/16-052/0007786. Tímto projektem město poprvé v historii řeší aktivní

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit. I. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit. I. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit I. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Tato výzva je realizována v rámci komunitně vedeného místního rozvoje (dále jen CLLD) a Strategie komunitně vedeného

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Popis podporovaných aktivit Podpora zaměstnanosti

Popis podporovaných aktivit Podpora zaměstnanosti Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Podpora zaměstnanosti A) Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce a) Nástroje a činnosti vedoucí k motivaci a aktivizaci cílových skupin

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Obsah 1) Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce... 2 2) Zvyšování zaměstnanosti cílových skupin... 3 Zprostředkování zaměstnání... 3

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

METODICKÝ DEN PRO MAS K TÉMATU AKTIVIT NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI

METODICKÝ DEN PRO MAS K TÉMATU AKTIVIT NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI METODICKÝ DEN PRO MAS K TÉMATU AKTIVIT NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI MPSV, oddělení projektů CLLD 12. 9. 2016 Praha 20. 9. 2016 Olomouc PROGRAM METODICKÉHO DNE - PRAHA 12.9. 10:30 11:45 Úvod, představení podporovaných

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Popis podporovaných aktivit

Popis podporovaných aktivit Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit ve výzvě č. 250/03_16_047/CLLD_16_01_092 MAS Stolové hory, z. s. OPZ Zaměstnanost I. (dále jen výzva) V rámci své 2. výzvy se MAS Stolové hory, z. s. zaměřila na

Více

PŘÍKLAD PROJEKTU NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI

PŘÍKLAD PROJEKTU NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI PŘÍKLAD PROJEKTU NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI Ing. Zuzana Trojanová 12. 9. 2016 Praha 20. 9. 2016 Olomouc ZÁKLAD ÚSPĚŠNÉHO PROJEKTU Individuální přístup k osobám z cílových skupin Respektování specifických

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost

Více

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/ Závěrečná zpráva Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00065 1 Obsah DATA REALIZACE PROJEKTU... 3 POPIS PROJEKTU... 4 CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU... 5 KLÍČOVÉ AKTIVITY PROJEKTU...

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF

MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF 2014-2020 15.10. 2014 Petr Čáp Představení Agentury pro sociální začleňování Vznik v roce 2008 podpora obcím a

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Identifikace vazby projektového záměru na OPZ Operační program Prioritní osa Investiční priorita Specifický cíl

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Identifikace vazby projektového záměru na OPZ Operační program Prioritní osa Investiční priorita Specifický cíl příloha č. 2 PROJEKTOVÝ ZÁMĚR I. Identifikace vazby projektového záměru na OPZ Operační program Prioritní osa Investiční priorita Specifický cíl OP Zaměstnanost 2 Sociální začleňování a boj s chudobou

Více

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Podpora typu A 1. Podpora transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb (pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení ústavní péče

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně

Více

Příloha č. 2 Podporované aktivity a popis cílových skupin pro OPZ - Výzva č. 6 MAS Havlíčkův kraj

Příloha č. 2 Podporované aktivity a popis cílových skupin pro OPZ - Výzva č. 6 MAS Havlíčkův kraj Příloha č. 2 Podporované aktivity a popis cílových skupin pro OPZ - Výzva č. 6 MAS Havlíčkův kraj Vytváření pracovních příležitostí pro znevýhodněné skupiny obyvatel, opatření č. 2 Zpracováno podle příloh

Více

Česká Kamenice a sociální marginalizace. Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018

Česká Kamenice a sociální marginalizace. Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018 Česká Kamenice a sociální marginalizace Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018 Sledování jevu sociální marginalizace lidí v České Kamenici Sociální marginalizace vyloučení nebo omezení jednotlivců

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Příloha č. 1: Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 1: Popis podporovaných aktivit Příloha č. 1: Popis podporovaných aktivit Z důvodu koordinace a efektivnosti intervencí na podporu zaměstnanosti, doporučujeme žadatelům vždy předem konzultovat projektové záměry v oblasti zaměstnanosti

Více

Programový rámec OPZ. Opatření / fiche č. 5. Sociální služby

Programový rámec OPZ. Opatření / fiche č. 5. Sociální služby Programový rámec OPZ Program: Operační program zaměstnanost Prioritní osa: 2 Sociální začleňování a boj s chudobou Investiční priorita: 2.3. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Specifický cíl:

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Popis realizace sociální služby. Název: Štafeta

Popis realizace sociální služby. Název: Štafeta Popis realizace sociální služby Název: Štafeta Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi dle 65 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění Provozovatel: Rodina v centru, o.s. Smetanova

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Agentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM. Kdo jsme?

Agentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM. Kdo jsme? Agentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM Kdo jsme? Odbor (Agentura) pro sociální začleňování, Sekce pro lidská práva, Úřadu Vlády ČR, v gesci ministra pro

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti

1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti 1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Aktivity by měly především přispět ke snížení lokální nezaměstnanosti a měly by vycházet z aktuálních potřeb lokálního trhu práce, jež jsou popsány ve schválených

Více

Podané ruce na cestě ke svobodě. Oleksandra Burdová, Ivana Bařinková, , Společnost Podané ruce o.p.s., Opletalova 1, Olomouc

Podané ruce na cestě ke svobodě. Oleksandra Burdová, Ivana Bařinková, , Společnost Podané ruce o.p.s., Opletalova 1, Olomouc Podané ruce na cestě ke svobodě. Oleksandra Burdová, Ivana Bařinková, 18. 10. 2018, Společnost Podané ruce o.p.s., Opletalova 1, Olomouc Podané ruce na cestě k udržitelnému bydlení Oleksandra Burdová,

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Obsah 1) Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce... 2 Nástroje a činnosti vedoucí k motivaci a aktivizaci cílových skupin k nalezení zaměstnání

Více

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Nová příležitost Ing. Pavel Široký, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. POSKYTOVATEL DOTACE Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky REALIZÁTOR

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

POŽADAVKY NA STRUKTURU PROJEKTU A NASTAVENÍ KLÍČOVÝCH AKTIVIT

POŽADAVKY NA STRUKTURU PROJEKTU A NASTAVENÍ KLÍČOVÝCH AKTIVIT POŽADAVKY NA STRUKTURU PROJEKTU A NASTAVENÍ KLÍČOVÝCH AKTIVIT Klíčové aktivity 1 projektu je nutné nastavit tak, aby přesně odpovídaly potřebám cílové skupiny je žádoucí ušít je individuálně na míru jednotlivým

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Aktivity by měly především přispět ke snížení lokální nezaměstnanosti a měly by vycházet z aktuálních potřeb lokálního trhu práce, jež jsou popsány ve schválených

Více

Prostupné zaměstnávání Shrnutí výstupů pilotního ověřování programu v Olomouckém kraji. Břetislav Fiala

Prostupné zaměstnávání Shrnutí výstupů pilotního ověřování programu v Olomouckém kraji. Břetislav Fiala Prostupné zaměstnávání Shrnutí výstupů pilotního ověřování programu v Olomouckém kraji Břetislav Fiala Program prostupného zaměstnávání Základní charakteristika Pro koho je určen Jak probíhají jednotlivé

Více

1. Metodologie sběru dat

1. Metodologie sběru dat Sociální diskriminace pod lupou Metodika identifikace diskriminačního jednání a doprovodných negativních jevů v bydlení a zaměstnávání v Ústí nad Labem 1. Metodologie sběru dat Kvalitativní metodologie

Více

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Vize střešních zaměstnavatelů Chceme státem podporovaný systém celoživotního učení ke zvýšení vzdělanosti, adaptabilnosti a zaměstnatelnosti

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti

Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Příloha č. 3 Popis podporovaných aktivit ve výzvě na dostatek pracovních příležitostí Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Aktivity by měly především přispět ke snížení lokální nezaměstnanosti a měly

Více

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit 1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit 1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit 1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Aktivity by měly především přispět ke snížení lokální nezaměstnanosti a měly by vycházet z aktuálních potřeb lokálního

Více

1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti

1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti 1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Aktivity by měly především přispět ke snížení lokální nezaměstnanosti a měly by vycházet z aktuálních potřeb lokálního trhu práce, jež jsou popsány ve schválených

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Mladoboleslavský venkov na období

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Mladoboleslavský venkov na období Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Mladoboleslavský venkov na období 2014 2020 III. OPZ II. PRV I. IROP I.1 - Podpora hasičů I.2 - Podpora vzdělávání I.3 - Sociální infrastruktura

Více

Evropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti. MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu

Evropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti. MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu Evropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu Právní normy EU Sociální politika i politika zaměstnanosti jsou v plně k kompetenci národních

Více

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ HODNOTÍCÍ STANDARD Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE kvalifikační úroveň 6 A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ 1. VEDENÍ INDIVIDUÁLNÍHO KARIÉROVÉHO PORADENSKÉHO ROZHOVORU a) Popsat cíle a strukturu

Více

Příloha č. 1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti

Příloha č. 1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Příloha č. 1 Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Výzva je zaměřena na aktivy v oblasti zaměstnanosti. Realizace následujících aktivit přispěje k podpoře tvorby nových pracovních míst, podpoře poradenských

Více

Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Příloha č. 3 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Počítačová služba s.r.o.

Počítačová služba s.r.o. Jeden z největších národních projektů v Olomouckém kraji Dodavatel: Stupkova 413/1a, Olomouc Najdi si práci v Olomouckém kraji Termín realizace: od 1. 7. 2006 do 31. 5. 2008 CÍLE PROJEKTU Cílem je přispět

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY. Název poskytovatele Armáda spásy v České republice z. S. Terénní programy

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY. Název poskytovatele Armáda spásy v České republice z. S. Terénní programy POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Název poskytovatele Armáda spásy v České republice z. S. Druh služby Identifikátor Číslo služby Forma služby Terénní programy 148 33 65 76 Terénní Název zařízení

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti TISKOVÁ ZPRÁVA 10. října 2005 PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti Společnost Sodexho Pass Česká Republika, a.s., ve spolupráci s úřady práce ve Znojmě, Vyškově a Hodoníně a s Ministerstvem

Více

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Aktivity by měly především přispět ke snížení lokální nezaměstnanosti a měly by vycházet z aktuálních potřeb lokálního trhu práce. Měly by být zároveň v souladu

Více

Příloha č. 5 Podporované aktivity

Příloha č. 5 Podporované aktivity Příloha č. 5 Podporované aktivity Aktivity by měly především přispět ke snížení lokální nezaměstnanosti a měly by vycházet z aktuálních potřeb lokálního trhu práce, jež jsou popsány ve schválené strategii

Více

1. Zařízení péče o děti zajišťující péči o děti v době mimo školní vyučování (ranní a odpolední pobyt)

1. Zařízení péče o děti zajišťující péči o děti v době mimo školní vyučování (ranní a odpolední pobyt) Příloha č. 2 Podrobný popis podporovaných aktivit 1. Zařízení péče o děti zajišťující péči o děti v době mimo školní vyučování (ranní a odpolední pobyt) Podpora je určena na vybudování zařízení a zajištění

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

37 - Odborné sociální poradenství

37 - Odborné sociální poradenství Zpracovatel: QQT, s.r.o. Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V Karlovarském kraji plánujeme sociální služby společně, která byla

Více

MAS Dolní Morava Náměstí 177, , Lanžhot, IČ: tel: ,

MAS Dolní Morava Náměstí 177, , Lanžhot, IČ: tel: , STRUČNÝ PŘEHLED MOŽNÝCH AKTIVIT A TYPOVÝCH PROJEKTŮ PODPOROVANÝCH V RÁMCI SCLLD MAS DOLNÍ MORAVA PRO OBDOBÍ 2014-2020 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST ŠKOLY A VZDĚLÁVACÍ

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit. 1. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit. 1. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit 1. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Aktivity by měly především přispět ke snížení lokální nezaměstnanosti a měly by vycházet z aktuálních potřeb lokálního

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Obsah Zařízení péče o děti zajišťující péči o děti v době mimo školní vyučování (ranní či odpolední pobyt)... 2 Příměstské tábory... 2 Dětské skupiny... 3 Vzdělávání

Více

Síťování v praxi sociálních pracovníků

Síťování v praxi sociálních pracovníků Prezentaci pro IP Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti zpracovala Bc. Tereza Komárková Síťování v praxi sociálních pracovníků program školení dopolední blok IP MPSV

Více

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5 Příloha č. 2 Podporované cílové skupiny Cílovou skupinou v IP 2.3 jsou osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, uchazeči a zájemci o zaměstnání, neaktivní osoby a zaměstnanci místních

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Kariérový poradce pro zaměstnanost

Kariérový poradce pro zaměstnanost Kariérový poradce pro zaměstnanost (kód: 75-005-R) Autorizující orgán: Ministerstvo práce a sociálních věcí Skupina oborů: Pedagogika, učitelství a sociální péče (kód: 75) Týká se povolání: Kariérový poradce

Více

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/6

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/6 Příloha č. 2 Podporované cílové skupiny Cílovou skupinou v IP 2.3 jsou osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, uchazeči a zájemci o zaměstnání, neaktivní osoby a zaměstnanci místních

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

Indikativní seznam projektů. 2. Neinvestiční projekty. Aktivita v IPRM Název projektu Nositel projektu Cíl 1 Opatření 1.2 Rekvalifikace, Stručný popis

Indikativní seznam projektů. 2. Neinvestiční projekty. Aktivita v IPRM Název projektu Nositel projektu Cíl 1 Opatření 1.2 Rekvalifikace, Stručný popis Indikativní seznam projektů 2. Neinvestiční projekty Aktivita v IPRM Název projektu Nositel projektu Rekvalifikace, DRK zprostředkování, motivace Nová cesta k Pracovní poradenství Tréninkové a motivační

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor sociálních služeb

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor sociálních služeb MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor sociálních služeb vyhlašuje v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), opatření 2.1. - Integrace specifických skupin obyvatelstva

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Seminář pro žadatele a příjemce projektů Výzvy OPZ v MAS České středohoří. Bc. Andrea Novotná

Seminář pro žadatele a příjemce projektů Výzvy OPZ v MAS České středohoří. Bc. Andrea Novotná Seminář pro žadatele a příjemce projektů Výzvy OPZ v MAS České středohoří Bc. Andrea Novotná 723933559 Vyhlášené výzvy MAS České středohoří Zavádění bezpečnostních a preventivních programů a opatření 1.

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

V padesáti není pozdě

V padesáti není pozdě Projekt V padesáti není pozdě Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: 2. Aktivní politika trhu práce Oblast podpory: 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Střední odborné učiliště

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Sociálně vyloučené lokality v ČR

Sociálně vyloučené lokality v ČR Sociálně vyloučené lokality v ČR Karel Čada Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha, 9. 11. 2017, Spravedlivost ve vzdělávání Nerovnosti v českém vzdělávacím systému Co je to sociální vyloučení?

Více

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát Trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Olomoucký kraj.

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát Trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Olomoucký kraj. Míra nezaměstnanosti ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát Trhu práce Zpráva o situaci na regionálním trhu práce Olomoucký kraj Duben 2012 Graf: Vývoj v Olomouckém kraji a ČR v

Více

Monitorovací indikátory Programu. Iniciativy Společenství EQUAL. pro Českou republiku

Monitorovací indikátory Programu. Iniciativy Společenství EQUAL. pro Českou republiku Monitorovací indikátory Programu Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku 004 008 8. července 005 OBSAH: Úvodem... 3 Požadavek na minimální sbíraná data... 4 Priorita 1: Zlepšování zaměstnatelnosti...

Více

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit V rámci výzvy se MAS zaměřuje na podporu níže uvedených aktivit. Potřeba podpory těchto aktivit vychází z analytické části Strategie komunitně vedeného místního

Více

Příloha č. 1 Fáze projektového cyklu Programování Programování by mělo podle Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České

Příloha č. 1 Fáze projektového cyklu Programování Programování by mělo podle Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České Příloha č. 1 Fáze projektového cyklu Programování Programování by mělo podle Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky (2006, s. 8 9) zahrnovat analýzu sociální, politické

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Obsah 1) Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce... 2 Nástroje a činnosti vedoucí k motivaci a aktivizaci cílových skupin k nalezení zaměstnání

Více

Příloha č.4. Aktivity podporované v Programovém rámci OPZ. 1. Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce

Příloha č.4. Aktivity podporované v Programovém rámci OPZ. 1. Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce Příloha č.4 Aktivity podporované v Programovém rámci OPZ Aktivity by měly především přispět ke snížení lokální nezaměstnanosti a měly by vycházet z aktuálních potřeb lokálního trhu práce, jež jsou popsány

Více

Agentura pro sociální začleňování v Ústeckém kraji

Agentura pro sociální začleňování v Ústeckém kraji Agentura pro sociální začleňování v Ústeckém kraji Poslání AGENTURY podpora obcím v procesu sociálního začleňování podpora subjektů na místní úrovni nadresortní přístup propojování veřejné správy a neziskového

Více

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK PŘIPRAVOVANÉ VÝZVY V RÁMCI OBLASTI PODPORY 3.4

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK PŘIPRAVOVANÉ VÝZVY V RÁMCI OBLASTI PODPORY 3.4 VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK PŘIPRAVOVANÉ VÝZVY V RÁMCI OBLASTI PODPORY 3.4 V rámci připomínkování zveřejněného návrhu výzvy bylo zasláno celkem 146 připomínek od 37 subjektů. Připomínky byly členěny do okruhů

Více