Magdalena Plisková. Návrh výstavy o včelařství. Magisterská diplomová práce

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Muzeologie Magdalena Plisková Návrh výstavy o včelařství Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman 2015

2 Prohlášení studenta Prohlašuji, že jsem magisterskou práci Obrázky na skle ve sbírce Muzea Vyškovska včetně příloh vypracovala samostatně využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně podpis studenta

3 - 3 - Poděkování Ráda bych zde, na této straně, poděkovala všem lidem, kteří mi byli v mé práci jakkoli nápomocni. Zvláště děkuji vedoucímu práce Mgr. Pavlu Holmanovi za trpělivé vedení a poskytnuté rady. Dále Mgr. Petře Minářové za odbornou pomoc o oblasti etnografie. V neposlední řadě náleží poděkování mým blízkým za ochotu, trpělivost a velkou podporu.

4 - 4 - Obsah 1. Úvod I. TEORETICKÁ ČÁST Včelstvo Včela Matka Trubec Dělnice Období života dělnice Projevy včelstva, jeho organizace a řízení Feromony Orientace včel v terénu Včelí tanečky Stavba těla včely Vnější a vnitřní kostra Hruď Zadeček Trávicí ústrojí Škůdci včel Historie Chov včel století Včelařství od poloviny 18. století století Období Období VČELAŘENÍ Úly Včelařův rok Leden Únor Březen Duben Květen Červen

5 Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Výroba a charakteristika produktů a jejich používání Vznik medu Fyzikální vlastnosti medu Chemické složení medu Vosk Pyl Propolis Mateří kašička Včelí jed II. PRAKTICKÁ ČÁST Teorie výstavnictví a promítnutí do výstavy Námět Libreto Scénář Koncepce výstavy výstavní prostory, propagace výstavy, doprovodné aktivity Celková koncepce výstavy Charakter výstavy Výstavní prostor Osvětlení Výstavní fundus Texty a popisky k předmětům Způsob zapůjčení předmětů Přípravný tým Časová příprava výstavy Rozpočet výstavy Propagace Údržba výstavy

6 Návrh personálního zajištění výstavy Cílová skupina Vitrína A Vitrína B Informační panel č Vitrína C Vitrína D Informační panel č Stůl Pracovní list Doplňkový program - výroby svíčky Výklad k historii Výukový program Téma programu Cílová skupina Místo konání Cíle Struktura programu Závěr Resumé Literatura Příloha Pozvánka k výstavě Plánek výstavní místnosti Model Vitríny B Model Informačního panel č Omalovánky pro mladší děti Pracovní list

7 Úvod Včela sama o sobě je tvor velmi bezmocný a po pár týdnech hyne. Svoji osobitost a sílu získává ve svém celkovém společenství. Když dělnice bodne, uhyne. Když ale bodá celý roj, může zemřít i člověk. Svou křehkostí a drobnou prací láká lidi od nepaměti. Svojí činností přispívá k zdravé stravě obyvatelstva a podílí tedy na potravinářském, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Včela svým opylováním květů přispívá k zvětšování úrody. Včely jsou spojené se zemědělskou výrobou hlavně v dnešní době, protože používáním nesprávných hnojiv léků proti nemocem rostlin mohou také trpět a následně hynout. Včela je dobrý policista ovzduší, kde se dobře daří jí, bude se dobře dařit i člověku, tudíž zde bude dobré prostředí. K včelaření je třeba spousty ctností. Ona i sama činnost a starání se o včelstvo vybízí člověka stát se lepším. Když si každý uvědomí symboliku včel, jejich křehkost v jedinci, ale ohromnou sílu v jedné rodině - jednom včelstvu, nezbývá mu, než žasnout, jak podivuhodné a krásné skvosty skrývá příroda. Dědeček často sedával ve včelíně a poslouchal jejich hukot. Až současná věda potvrzuje blahodárný vliv na lidský organismus. Práce je rozdělena na dvě části. V první se zabývám historií včelařství a obecným představením včelstva a včely, popisem jejich obydlí, samotným včelařením a na závěr uvádím pár receptů. Tato problematika je natolik obsáhlá, že nejde vměstnat na tak málo stran. Vybrané informace jsem volila tak, aby bylo možné je použít při tvoření výstavy a byly tak jejím stěžejním materiálem. Druhá část je návrh výstavy. Je zde popis předmětů, vitrín, popisek, doprovodný materiál. Jako zdroj materiálů mi kromě knih sloužil časopis českého svazu včelařů Včelařství. Prostudovala jsem posledních patnáct ročníků. Jsou zde prezentovány hlavně novodobé poznatky, které v knihách zatím chybí. Velkou pomocí a zdrojem nesčetných informací mi byl můj otec Rudolf Pliska, který včelaří už přes padesát let.

8 - 8 - V průměru má kolem 5 7 včelstev. Dalším včelařem, se kterým jsem konzultovala tuto problematiku, je můj švagr Josef Bohuslav, který včelaří asi třicet let, ale počet jeho včelstev je už kolem 20. U obou rodin se včelstva dědí po generacích a s tím se předávají i informace o jejich chovu a doufejme, že se budou dědit dál. Předpokládaná výstava se uskuteční počátkem roku 2016 ve Vyškovském muzeu. Výstava je zaměřena hlavně na druhý stupeň základních škol. Představuje, jak se včelařilo v minulosti a jak se včelaří dnes. Má dětem představit včely samotné a doplnit jejich vzdělání. Při výběru historických materiálů budou použity sbírkové předměty muzea a novodobé, dnes užívané předměty, budou zapůjčeny mou rodinou.

9 - 9 - I. TEORETICKÁ ČÁST 2. Včelstvo 2.1. Včela Carl von Linné dal roku 1758 včele latinský název: Apis mellifera L. (včela med nosící, L. je zkratkou Linné). O tři roky později si tento badatel uvědomil určitou nepřesnost v označení. Včela sbírá a nosí nektar nebo medovici, nikoliv med, proto toto označení změnil na Apis mellifica L. (včela med vyrábějící). Česky včelu označujeme jako včelu medonosnou, což je ten méně přesný název. Latinsky se užívají obě varianty bez ohledu na jejich přesnost. 1 Včela medonosná (Apsi mellifera nebo mellifica L.) je z hlediska systematiky samostatným druhem, který náleží do rodu včel, čeledi včelovitých, řádu blanokřídlých, třídy hmyzu a kmene členovců. Příbuznými jsou jí včela indická (apis indica Fabr., nebo Apsi crena Fabr.), včela květná (Apis florea Fabr.) a včela zlatá (Apis dorsata Fabr.). Všechny nalezneme v jihovýchodní Asii, Indii, Japonsku, Číně, Koreji nebo Pákistánu. Včela indická se nejvíce podobá medonosné, ale má menší vzrůst a její objem medu je menší. Nahrazuje se včelou medonosnou. Snad v blízkých letech nevymizí. Včela zlatá staví pouze jeden plást a nejlépe v korunách stromů. Nevrací se na stejné místo. Když objeví snůšku jinde, vytvoří si plást tam. Tento přelet se označuje jako hladové roje. Je to zároveň i největší včela. Matka může dosahovat velikosti i 2 cm. Podobně je na tom i včela květná. Dělnice dorůstají délky 9 mm a plást může dosáhnout rozměru 3 x 1 metr. Dalšími příbuznými jsou včely samotářské a čmeláci. Patří do společné čeledi včelovitých, ta zahrnuje popsaných druhů. 1 DRAŠAR, Jan Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s.13.

10 Včely samotářské nevyhledávají společenství. Nejraději opylují vojtěšku a jetel luční. Čmelák tvoří přechod mezi samotářskou včelou a včelou medonosnou. Vytváří dočasné kolonie. Dalším hmyzem, který se řadí do blanokřídlého hmyzu, vytvářejícího dokonalá společenství, jsou mravenci a termiti. Včelstvo zahrnuje matku, dělnice, trubce, plod, včelí dílo a zásoby. Některá literatura uvádí i včelí příbytek, jelikož bez něho by včelstvo nemohlo existovat. Jeden člen včelstva nemůže sám přežít. Včelstvo bez matky hyne. Matka s trubci bez dělnic též hyne. Včela při 6 C ztrácí pohyblivost, včelstvo dohromady přežije i největší mrazy Matka Je nejcennější a nepostradatelným členem včelstva. Včelí matka je jen jediná ve včelstvu a jen ona se smí spářit. Rodí se z oplozeného vajíčka. Rozeznáváme matku rojovou, matku z tiché výměny a matky nouzové neboli náhradní. V prvních dvou případech dělnice postupují tak, že postaví matečník misku, kam matka položí vajíčko. Matečník nalezneme ve svislé poloze na okrajích plástů. V druhém případě, kdy jde o nouzovou matku, jedná se tedy o rychlý zásah, poslouží jako matečník běžná dělničí buňka už s larvou, aby se následná matka vyvinula rychleji než ve výše uvedeném případě. Tato buňka je pouze rozšířena a dělnice nad ní postaví matečník. Prostor pro tyto matečníky nalezneme kdekoliv na plástu. Larvy jsou krmeny výměškem hltanových žláz dělnic. Včelí matka je největším členem včelstva. Chybí jí však voskotvorné a hltanové žlázy, na nohách nemá košíčky. V kusadlových žlázách tvoří tzv. mateří látku, feromon, který spojuje tisíce jedinců. Udává specifickou vůni včelstva. Pohlavní orgány má vyvinuty dostatečně, jejím jediným úkolem je kladení vajíček. Za jeden velmi plodný den jich může naklást až 2000, jejich hmotnost se rovná hmotnosti matky. Matka klade vajíčka oplozená a neoplozená. Z oplozených se

11 vyvíjí matky a včely dělnice. Z neoplozených se partenogeneticky vyvíjí trubci. Asi šestý den po vylíhnutí matky dochází k její říjnosti, tedy možnosti se pářit. Někdy, a to je zcela výjimečně, může matka začíst klást vajíčka neoplozená, z těch jsou ale jen trubci, takže další rozvoj včelstva není zaručen. Nejčastějším jevem se stává páření při tzv. snubních letech. Tento jev doprovází přísná pravidla. Teplota musí být nad 20 C, denní doba se pohybuje od 13 do 16 hodin a je pěkné počasí. Páření se děje nad určitými místy v přírodě, která jsou nazývána trubčími shromaždišti, a jsou to místa stálá i v průběhu let. Zde se trubci slétají z širokého okolí. Páření probíhá za letu asi ve výši metrů a trvá zhruba 15 minut. Páření může probíhat i po několik dnů, za život matky se tak ale děje jen jedenkrát. Matka trubce vábí svým pachem. Za dobu jednoho letu se může spářit s 6 až 10 trubci. Za letu matka letí vodorovně, trubec ji zasune penis do žihadlové komory. Tento akt trvá vteřinu. Při vymrštěni pohlavního orgánu trubce - everesi, dochází k usmrcení trubce. Ten padá k zemi a matka je schopna se pářit dál. Po 24 hodin od snubních letů je možno na zadečku matky zpozorovat oplozovací znaménko. Matka má ve vejcovodech 5 až 6 milionů spermií, ty jí stačí na celý život. Vajíčka procházejí při kladení okolo vývodu semenného váčku a matka na některé z nich přepustí několik spermií. Kolem matky je doprovod 8 26 mlaďušek, který kolem ní tvoří svit. Krmí ji a pečují o ni. Při čištění ji olizují a tím získávají mateří látku, kterou pak předávají dalším dělnicím. Matky se mohou dožít i 3 4 let, včelaři jsou ale většinou do dvou let vyměněny. Od jejich kvality se ovlivňuje kvalita celého včelstva, je to totiž ona, kdo celou včelí rodinu řídí Trubec Trubci jsou včelí samci a vyvíjí se paternogeneticky, tj. z neoplozeného vajíčka. V největší míře se vyskytují v době sezony

12 páření od dubna do srpna. Jejich počet je uměle regulován od několika set do tisíce jedinců. Na konci sezóny jsou trubci z úlu vyhnáni. Někdy se tak děje i při špatném počasí, anebo při zhoršení snůšky. Někdy jsou vyháněni i starší trubci. Včelstvo, které má mladou matku, také trubce nemívá. Trubci jsou trojího původu. Při prvním je vajíčko nakladeno matkou, ale nebylo oplodněno. Při druhém je nakladeno neoplodněnou matkou a v třetím případě se líhne z vajíček položených dělnicemi, ty nazýváme anatomické trubčice. Vizuálně jsou nerozeznatelné od normální dělnice. Zduří jí zaprahlé vaječníky a přestane pracovat. Šetří síly na rojení. Pokud je ve včelstvu přes 50 procent trubčic, vytvoří mateří misky a donutí královnu, aby do nich nakladla. Zhruba za osm dnů se může včelstvo vyrojit, i když ještě nová matka je stále v matečníku. Záleží to na vlivu počasí a tlaku vzduchu. Včely už ví, že bude studená fronta a nemohly by se vyrojit, tak se rojí předčasně. 2 Trubec je zavalitý a robustní a nemá žádné pracovní pomůcky jako matky. Slouží pouze k oplození. Nemá ani žihadlo ani voskotvorné žlázy. V rojové sezóně je živí dělnice. Někdy se stane, že se musí živit i sami. Od šestého dne od vylíhnutí jsou schopni se pářit a létají na trubčí shromaždiště. Průměrný trubec se dožije 14 dní, nejstarší trubec se dožívá dní. Nejsou schopni přezimovat ve včelstvu Dělnice Dělnice se vyvíjí z oplozených vajíček, tak jako matky. Nevyvinuly se do matky, byly nakladeny do menší buňky a měly méně hodnotnou potravu než matky. Ve včelstvu mají nejzáslužnější činnost práci. Na druhém páru nohou mají trny, které slouží k uvolňování pylových rousků. Třetí pár nohou sbírá pyl a přenáší voskové šupinky. Mají dlouhý sosák, delší než matka a trubci. Slouží k sání nektaru, medovice a vody. Čtyři páry voskotvorných 2 ŘEHÁČEK, Vladimír. Některá zootechnická opatření prováděná v průběhu roku. Včelařství, 2015, č. 1, s. 14.

13 žláz má dělnice na břišních šupinách, jimi produkuje vosk na stavbu plástu. Další žláza je hltanová, která je v hlavě včely, produkuje sekret nazývaný mateří kašička. Ta je hlavní potravou larev a matek v době kladení. Včely přináší veškeré potřebné produkty pyl, nektar, vodu, medovici, tmel (propolis). Ten je antibakteriální a slouží především k zalepování škvír. Dělnice má zakrnělé pohlavní orgány a nemůže se spářit. Za určitých podmínek výživy mohou však zduřet, tyto dělnice se nazývají anatomické trubčice. Pokud jejich vaječníky produkují i malé množství vajíček a dělnice kladou, říkáme jim fyziologické trubčice. Kladou však nesystematicky více vajíček do jedné buňky a nejsou připevněny na dno, ale na stěnu Období života dělnice 1. období (vylíhnutí: den) Nejprve čistí své tělo a buňku, ve které byla. Během 6. dne života dochází k rozvoji hltanových žláz, pak dělnice pečuje o plod, krmí larvy a matku, říkáme jim kojičky. Na konci tohoto období vyletí na první let. 2. období ( den) - mlaďušky Dochází k rozvoji voskotvorných žláz, dělnice staví plásty. Hltanové žlázy produkují enzym invertáza, nutný k přeměně nektaru v med. Dělnice zpracovává veškeré zásoby a odstraňuje nečistoty. Udržuje správnou teplotu a vlhkost větráním na česně. Jejich vonné žlázy způsobují charakteristický pach celého včelstva. Zajišťují také pořádek a strážní službu na česně. 3. (20. den - smrt) - létavky Donášejí do úlu všechny potřebné suroviny. Pokud není snůška, svůj čas tráví nečinně jako trubci. V případě nutnosti mohou zajistit jakékoliv práce v úle. Úlová včela (tj. do 20. dne života) pracuje maximálně čtvrtinu celkového času. Dělnice se dožívá 4 až 5 týdnů. Výjimkou jsou dělnice jarní a podzimní, ty se mohou dožít i 6 až 9 měsíců.

14 Přes zimu má včelstvo kolem dělnic, v období letního rozvoje počet roste až na dělnic. Včelí plod je dělničí, trubčí a mateřský. Dělnice se líhnou po celý rok s výjimkou období zimního klidu od října do února. Trubčí plod je přítomen pouze v období chovné sezóny, pokud je tomu jinak, značí to vážnou poruchu včelstva. Mateřský plod nalezneme pouze v období rojení, při tiché výměně či ztrátě. Vývoj má několik stádií: stadium vajíčka a stočené larvy plod otevřený a plod uzavřený vzpřímené larvy, předkukly a kukly. Larvy přijímají potravu až do té doby, kdy se vzpřímí. Potom dělnice buňku zavíčkují prodyšným voskem. Dělnice a trubec víčko prokoušou a rozdrolí, matka ho odkrojí kusadly. Zásoby ve včelstvu rozdělujeme na glycidové a bílkovinové. 3 Glycidové složky jsou tvořeny medem z nektaru, medovice nebo přikrmujícími roztoky. Zdrojem bílkovin je pyl a ten nejde nahradit. Pokud chybí pylové zásoby, plody jsou podvyživené a dělnice se nedožívají vysokého věku. Pokud zásoba glycidové složky klesne pod 2-4 kg, včelstvo může uhynout. Včelstvo za rok zkonzumuje pro vlastní potřebu až 100 kg medu a 25 kg pylu. 4 Dříve včelstvo budovalo svůj příbytek na suchých stanovištích a tepelně dobře izolovaných. V našich podmínkách jsme včely našli hlavně v dutinách kmenů stromů. Tyto kmeny se nazývali brti. Člověk odřízl onu část kmene, které říkáme klát a přenesl ji ke svému obydlí, osobě se začalo říkat brtník. Z klátů se později staly úly Projevy včelstva, jeho organizace a řízení Pudy rozdělujeme na pud společenský, shromažďovací, pohlavní, obranný, stavební a čisticí. 3 DRAŠAR, Jan Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s Tamtéž, s tamtéž

15 Společenský pud spojuje celé včelstvo dohromady, a to především koloběhem potravy i informovaností mezi dělnicemi. Zvláštní úkaz, kdy si dělnice předávají potravu ze sosáku na sosák, nazýváme regurgitace. Pokud se do úlu dostane nová potrava, například cukerný roztok, do krátké doby všechny včely okusí danou potravu předají si ji sosáky. Je to tedy velmi důležitý potravní řetězec, který způsobuje přenos zejména chemických informací důležitých pro celé včelstvo. Při regurgitaci dochází i k taktování tykadly. Shromažďovací pud nutí včely vytvářet zásoby potravy. Tento pud je nesmírně silný a důležitý. Když je silná snůška a tedy možnost získat co nejvíce potravy, tak shromažďovací pud potlačí pud rozmnožovací. Vrcholem pohlavního pudu je rojení. Tento akt doprovází velká příprava. Například stavba buněk, chov trubčího plodu a i péče o dospělé trubce, což není úplnou samozřejmostí. Dále je příprava rojení doprovázena znaky jako jsou stavba misek či zakládání rojových matečníků. Těsně, než se matka vylíhne, vyletí stará matka z úlu a zpravidla se usadí na blízký strom. Zde je většinou včelařem roj odchytnut. Pokud se tak nestane, včely pátračky najdou vhodný úkryt, buď volný úl, nebo dutinu a roj odvedou. Když se matka vylíhne, zničí ostatní matečníky. Spáří se a začne klást vajíčka. Pokud se vylíhnou dvě matky zaráz, nastává boj na život a na smrt. 6 Ochranný pud nutí včely bránit se proti nepřátelům. Nejsilnější je v okolí česna a v letových drahách dělnic se snůškou. Patří sem napadení člověka, ochrana proti vosám a mravencům, slídilkám a zlodějkám, které napadají slabá včelstva a odnáší si jejich zásoby. 7 Včely vylučují voskovými žlázami voskové šupiny a staví jimi plásty, jde o stavební pud. 6 tamtéž, s tamtéž, s. 32

16 Čisticí pud zařizuje úklid v úle. Jedná se o odstraňování mrtvolek včel, cizích předmětů a nečistot. Je důležitý v oblasti hygieny a ochrany před parazity Feromony Jedná se o látky, které jedinec vylučuje na povrchu těla nebo i mimo něj a další člen stejného druhu na něj nějak reaguje. U hmyzu zajišťují harmonický soulad mezi celou skupinou. Nejdůležitější jsou feromony matky. Jedná se o feromon I a II a oba se nazývají mateří kašička. Matka vylučuje jeden feromon na zadečkových článcích a další v žihadlové komoře. Poslední dva feromony působí na společenstvo celého úlu, jak na dělnice, tak na trubce. Rozdílné je působení feromonů v úlu a mimo něj. V úlu přitahují k matce mladší dělnice, podporují stavební činnost v úle. Mimo úl přitahují dělnice v roji, trubce dráždí ke kopulaci. 8 Dělnice feromony vylučují z žihadlového aparátu, vonných žláz, chodidlových žláz a kusadlových žláz. Vonné a chodidlové žlázy označují cestu za potravou, kolem okolí úlu vytváří charakteristický pach. Mohou i aktivovat zvýšenou bodavost včelstva. U většiny feromonů je známo jejich složení, nejdou však zatím aplikovat třeba ve formě léčiv pro včelstvo Orientace včel v terénu Včely mají dokonalou orientaci v terénu a jsou schopny si přesně sdělit, kde se nachází úložiště dobré potravy. Při letu se včela orientuje podle úhlu dopadu slunečního záření na složené oči. Včela vidí kratší ultrafialové paprsky a vnímá rovnoběžné polarizované světlo, tím zaznamená přesnou polohu slunce na obloze. Když včela letí, sleduje úhel dopadu světelných paprsků na složené oči, musí být stejný. Včela má velmi vyvinutý smysl pro čas a pro polohu slunce vůbec. I když je v úle, ví přesně, kde se 8 DRAŠAR, Jan Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 32.

17 slunce nachází. Když letí za potravou až za hodinu, automaticky onu hodinu přičte k svým výpočtům a neztratí se, přiletí správně Včelí tanečky Včely se dorozumívají tanečky. Když se včela zrychleně pohybuje v malých kroužcích střídavě zleva i zprava, oznamuje blízkost zdroje potravy. Tuto informaci doprovází vůně a chuť potravy, kterou včela objevila. Vylučované feromony doplňují danou informaci. Tento tanec nazýváme kruhovým tancem. Když je vzdálenost za potravou delší, používá létavka kývavý tanec a to opakovaně na témže místě plástu. Včela rychle kmitá zadečkem a systematicky chodí v kroužcích doprava i doleva a potem se opět navrací k původní základní poloze. Kývavý tanec vyjádří směr i vzdálenost potravy od úlu. Spojením místa naleziště potravy, slunce a úlu vznikne trojúhelník, který má z úlu určitý stupeň. Pokud včela tančí na česně, na danou oblast ukazuje hlavou. Rychlostí tance sděluje i vzdálenost. Pokud včela udělá 40 figur za minutu, je potrava daleko 100 metrů. Když tančí pomaleji kolem 20 figur za minutu, potrava se nachází ve vzdálenosti 1000 metrů. Někdy včely kombinují oba druhy tance, je to při vzdálenosti potravy do 100 metrů a tento tanec se těžko dešifruje. Včely jsou citlivé na zemské magnetické pole nebo elektromagnetické pole vysokého vedení. Pokud včelám narušíme uměle některou tuto složku, jejich obydlí bude stavěno nesymetricky a nesystematicky a tanečky budou zkreslené Stavba těla včely Pokožka včely se skládá ze tří vrstev: kutikuly, epidermu a podstavné blány. Základní stavební látkou je chitin, dalšími jsou například různé glycidy, živice a vosky. Kombinace těchto složek 9 DRAŠAR, Jan Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 36.

18 činí pokožku odolnou, dostatečně pružnou, taková pokožka má označení sklerotizovaná. Zabarvení pokožky způsobuje melanin, který se shromažďuje v kutikule. Je to odpadový materiál, který vzniká při trávení bílkovin Vnější a vnitřní kostra Hlava včely má nejpevnější vnitřní kostru, říkáme jí tentorium, tvoří je dvě chitizovaná ramena. Tvar hlavy je trojúhelníkový. Hlava nese ústní ústrojí, oči a tykadla. S hrudí je spojena úzkým hrdlem, které jí zajišťuje dobrou pohyblivost. Na temeni hlavy jsou tři jednoduchá očka a po stranách jsou dvě oči složené. Tři očka nemají akomodační schopnost. Slouží včele při rozeznávání intenzity světla. Složené oči jsou tvořeny jednotlivými šestibokými očky, ty mají směrem do středu hlavy tvar jehlanu. Počet jehlanů v oku je od 3500 do 9500, tolikrát včela vidí daný obraz, takže vidí velmi nereálně. Dobře ale rozpoznává barvy. Tykadla mají článků, pohybují se do všech stran pomocí třech svalů a jsou dutá. Ústní ústrojí se skládá z horního pysku, kusadel a sosáku. Kusadla jsou prvně použita při odvíčkování plodu. Nejlepší kusadla má matka, obsahují zubovitý hrot, jejich řez je tedy čistý. Kusadla dělnic mají lopatkovitý tvar. Sosák slouží k lízání i sání zároveň, jeho velikost je rozdílná. Záleží na druhu, ale i na sezónní variabilitě. Včela má i jazýček, který je porostlý chloupky, je stočen do písmene Z Hruď Zde jsou přichyceny důležité pohybové aparáty. Blanitá křídla jsou pokryta jemnými chloupky. Žilky, které lze vidět i pouhým okem, slouží k určování druhů. Křídlo přechází do složitého kloubního systém, pohybuje jím létající sval. Včela má tři páry nohou, jsou článkované a vzájemně spojené klouby. Poslední pár nohou je opatřen dvěma drápky, používanými

19 při chůzi po ostrém povrchu nebo při couvání z květních trubek. První pár nohou je opatřen výřezem, který včela používá při čištění tykadel. Dělnice má na druhém páru dlouhý trn, kterým vypichuje pylovou rousku z košíčku na třetím páru nohou. Třetí pár nohou slouží pro sběr pylu. Vnější část třetí nohy - holeň je hladká, po bocích má tuhé chloupky, nazývá se košíček. Na spodní vnitřní části holeně je řada krátkých chloupků, nazývaná hřeben a za ní je hladká plocha tlačítko. Tvorba pylové rousky Včela pyl přímo kartáčky očeše. Na celé její tělo, které je pokryto chloupky, se pyl nalepí a ona ho přenáší z květu na květ, tím se květy opylují. Pomocí všech párů nohou tvaruje pylovou rousku do hmotnosti asi 15 mg. Z předních párů nohou pyl vyčesává do zadních. Až je náklad dostatečně velký, letí do úlu a pomocí trnu ho vypíchne do buňky. Když sbírá propolis, okusuje kousky lepkavé hmoty a taky je posunuje nohama ke košíčkům, v úlu se jich ale musí zbavit za pomoci ostatních včel Zadeček Zde jsou uloženy vnitřní orgány včely, trávicí ústrojí, medný váček, vyměšovací ustrojí, pohlavní ústrojí, část cévní i nervové soustavy, vzdušnice a vzdušné vaky. Zadeček musí být pružný, aby obsáhl nektar, ale i výkaly, které včela uchovává celou zimu, pokud není možnost proletů. Části článků do sebe teleskopicky zapadají a umožňují tak roztahování a smršťování, kterému napomáhají svaly Trávicí ústrojí Slouží k přijímání a zpracování potravy, ale také k přenosu nektaru. Obsahuje tři části: přední, žaludek a zadní. Hltan patří k přední části trávicího ústrojí a dále jícen, který se v zadečku rozšiřuje v medný váček. Hltan produkuje výměšky hltanové žlázy. Hltan i jícen ovládají okružní a podélné svaly. Během cesty potravy celým trávicím traktem dochází k trávení, nektar a medovice se

20 přeměňují na med. Jedna včela nestačí k potravě přidat tolik výměšků, aby byl med vytvořený. Po přinesení do úlu ho vyvrhne a předá na sosák další včele. Tento proces se několikrát opakuje. Poté je med uložen do buňky. Mlaďušky(včely ve stáří od dne) do stáří v medovém váčku tvoří krmnou kašičku z pylu a medu, kterou krmí starší larvy. Dál strava putuje z medného váčku do žaludku, zde je potrava už skutečně trávena. Žaludek má tvar rourky a je zatočen do smyčky. Stěny jsou řasnatě složené a pokryty epiteliálními buňkami. Na žaludek je pylorickou chlopní napojeno tenké střevo. Na střevo navazuje konečník, někdy označován jako výkalový vak. Tento vak se může mnohonásobně naplnit, a to do takové míry, že hmotnost těla se zvýší o 57 %, je to dáno kvůli tomu, že včela musí přes zimu mnoho výměšků zadržet, pokud dojde ještě k většímu naplnění, tak okružní svalstvo, které tvoří anální otvor, povolí, ale včela tím nijak neutrpí. S trávicím ústrojím souvisí tzv. Malpighiovy trubice, které fungují jako ledviny. Zde se hromadí odpadní produkty látkové přeměny. Extrakty jsou posunovány až k vyústění do trávicího ústrojí. Žlázová soustava Každá skupina včelího společenství nemá vyvinuté všechny žlázy zaráz. Matka a trubci nemají žlázy voskové ani hltanové. Pohlavní žlázy naopak zase nemají dělnice. Hltanová žláza produkuje mateří kašičku, kterou jsou krmeny všechny včely až do tří dnů od vylíhnutí. Dospělá matka je takto krmena po celý život. Mají ji jen dělnice a je to žláza párová. Kusadlová žláza je důležitá především u matek, která vylučuje mateří látku. Dělnice této žlázy užívají při stavbě plástů k rozpouštění vosku a i ke zpracovávání propolisu. 10 Žlázu pyskovou mají matky, dělnice i trubci. Slouží k navlhčování jazýčku a rozmáčení tuhé stravy. Jedová žláza je umístěna pouze u matek a včel. Trubci ji nemají. Činnost žlázy se odvíjí od věku včely. Mladým včelkám začne 10 VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 67.

21 fungovat záhy kolem 10. dne života. Nejvíce jedu je ve váčcích v třetím týdnu života včely, tyto včely jsou také nejvíce podrážděny při návštěvách v úlu. Matka žlázu používá jako kladélko. Je umístěno mezi análním a poševním otvorem. Je složeno z chitinových částí, spojeno je vzájemně klouby a ovládáno svaly. Při podráždění včela instinktivně bodne. 11 Zpětné háčky zajistí, že žihadlo už zpět nevytáhne, naopak zajede ještě hlouběji. Včela si vytrhne celý žihadlový aparát z těla. Když ale bodne do pevné podložky, která je tvořena třeba chitinem, včela může žihadlo zpětně vytáhnout. Úmrtí jedné včely může zachránit celé včelstvo. Voskové žlázy používá každá včela ve věku od dne stáří, děje se tak vždy, je to fyziologický proces. Pokud ale není ve včelstvu převládající stavební pud, tak jsou tato vosková zrcadélka vynášeny před úl. 12 V produkci mají žlázy válcovitý tvar, po skončení období produkce jsou žlázy opět hranatého tvaru. Vonná žláza je umístěna na zadečku, vypadá jako světlý pásek. Tvoří ji žláznatých buněk. Vůni jí dodává složka geraniol. Vonná žláza je používaná ke značkování zdrojů potravy. Není ale typická pro dané včelstvo, reagují na ni i ostatní včely. 13 Dýchací ústrojí je vzdušnicovité. Vzdušnice jsou trubice, které se větví na stále tenčí trubičky, které končí tracheolovou buňkou. Včelí tělo je tedy zásobeno kyslíkem intracelulárně. Včela nemá krev. V klidovém stavu vdechne a vydechne 100krát za minutu, dokáže to ale i dvakrát tak rychleji. Krevní oběh Včely mají krevní oběh neuzavřený, tekutina protéká jen srdcem a hlavní cévou. Jelikož je to okruh neuzavřený, tak se vylévá do celé tělní dutiny a proudí kolem všech tělních orgánů. Dostane se do hlavy, hrudi, zadečku i do křídel. Tekutina nerozvádí kyslík a 11 tamtéž, s tamtéž, s Tamtéž, s. 71.

22 nemá krevní barvivo, není tedy označována jako krev, ale jako hemolymfa. 14 Hemolymfa tvoří ¼ hmotnosti těla včely, proto když najdeme starší mrtvou včelu, je velmi lehká. Nervová soustava Zajišťuje, že tělo reaguje na podráždění. Nervové buňky jsou buď buňky smyslové, tj. receptorické a asociační nervové buňky a motorické nervové buňky. Nervová soustava je gangliová. Ganglia je nervová uzlina, ve které jsou soustředěny nervové buňky a ty jsou spojeny výběžky, které tvoří žebříček. Někdy je soustava nazývána žebříčková. Mozek včely se skládá ze třech částí a vytváří dvě hemisféry. 15 Smyslové orgány Smyslové orgány jsou umístěny především na hlavě, sosáku, nohách a tykadlech Škůdci včel Škůdců včel je řada. Nejvíce se jich řadí mezi savce. Nejčastěji se jedná o myšovité hlodavce, dále rejsky a kuny. Tito zmínění přenášejí hlavně bakteriální choroby, které jsou přenosné i na člověka. Medvěd hnědý je dalším škůdcem pro včely. Na našem území vyskytuje ojediněle a to zejména na moravsko-slovenském pomezí, na Slovensku působí častěji. Další skupinou napadající včelstva jsou datlovití ptáci datel černý, žluna zelená a žluna šedá. Myši a myšice, hraboši Myšice zimuje přímo v prostoru úlu, mimo včelí chumáč. Hnízdo si staví ze suchého listí a trávy, kterou si do úlu přinese. Přes zimu se živí z pylových a glycidových zásob. Je zde i teplo od 14 VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 78.

23 chumáče včelstva. Pracují potichu, koncem zimy úl opouští, aby se vyhnuly kontaktu se včelami, které jsou pro ně životu nebezpečné. Myš úly poškozuje svojí konzumací, tak jako myšice. Horší je ale její trus a silně zapáchající moč. Přenáší salmonelózu, tularemii a toxoplazmózu. Hraboš se do úlu dostává podhrabáním a přenáší leptospirózu, tularemii a klíšťový zánět mozku. Rejsci se živí hrudníčky uhynulých včel. Proti hlodavcům se lze bránit vložkami do česen, otvory musí být kolem 7 mm. Datel černý, strakapoud nebo žluna zelená se do úlu chtějí proklovat. Zvuk včely velmi ruší a úly silně poškodí. Lze se proti nim bránit zavěšením plíšků a konzerv na provázek, který je ve výšce česna a od česna je vzdálen do 2 metrů. Kuna ráda ochutnává celý plást s medem, škody jí způsobené jsou velké. Škodí skoro jako medvěd, ten si odnese rovnou celý úl. Podle nejnovějších výzkumů kuně vadí pouze lidské vlasy. Proti nákazám se nejlépe ubráníme prevencí. Nejlépe je na česno dát v září mřížku, to až když ve včelstvu nejsou trubci, přes mřížku by se ven nedostali. Dále můžeme používat pasti a jedovaté návnady, jejich užívání je ale poněkud neetické. Prospěšné jsou zvukové plašiče, působí do 100 m od úlu, jejich účinnost se ale musí prověřit. Nejlepším způsobem, jak včely chránit, je použít klasické pomůcky matky přírody. Vysekávat dobře travinu okolo úlu a dravcům zatlouct visuté berličky, ze kterých mají větší zorné pole. Pomoci nám mohou jak dravci noční, jako je například sova pálená, tak denní dravci poštolka obecná či káně lesní. 16 Důležitým škůdcem je roztoč Varroa destructor. Je to malý roztoč, který trápí včelstva všude ve střední Evropě. Vzorky včelstev se sbírají a posílají do výzkumného ústavu, zde po jejich prověření včelaři dostanou léčiva, které podávají většinou třikrát začátkem jara. Při dobré organizaci včelařů je možné tohoto roztoče 16 ŘEHÁČEK, Jan. Škůdci včel: V zimním období a a možnosti ochrany před nimi. Včelařství, 2005, č. 1, s10-19.

24 velmi eliminovat. Vše ale záleží na pracovitosti a zodpovědnosti všech včelařů. Tyto choroby se mohou přenášet mezi ostatní blíže vzdálené úly. Včelstvo musíme léčit společně. Pokud někdo na jedné vesnici neléčí, je dost pravděpodobné, že nákaza se může rozšiřovat i do léčených úlů. Pro výzkum se používá veškerá měl 17 z podložek všech včelstev. Proti roztočům se lze bránit několika způsoby. Termická obrana, kdy se používá teplo. Biologická obrana, založená na vyřezání trubčího plodu. A nejvíce rozšířenou obranou je chemické použití léčiv. Používáme předepsanou kyselinu mravenčí 75% technickou nebo kyselinu mravenčí 85% potravinářskou, pro Česko se distribuuje v přípravku Formidol. Jeho výhody jsou značné, likviduje larvy ve všech vývojových stádiích i dospělé roztoče. Pokud roztoč napadl kukly, může dojít k zvápenatění kukel mumií. Formidol povzbuzuje včely, aby nemocné larvy a kukly odstranily z úlu. Kyselina mravenčí není všelékem. Je ale dobrým a rychlým pomocníkem při zjištění těchto neduhů. Má varoacidní, fungicidní a dezinfekční účinky. Krásné a zdravé včely jsou chloubou a vizitkou včelaře. 18 Používají se u nás už patnáct let přípravky s označením Gabon, které jsme uvedli na trh a distribuujeme do ostatních zemí. Máme dva druhy Gabon PA 92 (jeho účinnou látkou je acrinathrin) a Gabon PF 90 (zde je využit tauflovalinat jako účinná látka). Gabon se jmenuje tropický strom, proužek jeho dýhy slouží jako nosič přípravku. Dřevo je napuštěno mikrovrstvou termoplastického kaučuku a jiných účinných látek. Proužek dřeva je umístěn mezi plásty a po něm lezou mladušky. Difuzí se ze dřeva vylučují látky, které jsou pro včely neškodné a hubí roztoče. Tato látka je předávána druhým včelám, tak jako i potrava. Na proužek nevlezou všechny včely, je to nemožné. Tato léčba může být používána po dobu dvou let, pak je dobrá minimálně jednoroční přestávka, nebo 17 Veškeré části (prach, pyl, zbytky těl včel, atd.) které jsou na dně úlu. 18 KÉRI, Petr. Využití kyseliny mravenčí formidolu ve včelařském provozu. Včelařství, 2005, č. 7, s. 178.

25 záměna za druhý Gabon. Zatím Gabon funguje dobře. Je možné, že po letech si na něj roztoči zvyknou.

26 Historie Píše se, že obecný zájem o včely začal ještě dříve než samotné zemědělství. Nejstarší doklad o vybírání medu byl objeven na skalní kresbě v Pavoučí jeskyni (Cueva de la Araňa) v Bicop u Valencie ve Španělsku, datované kolem 12. stol př. n. l. Podobné výjevy jsou známy i z jižní Afriky. 19 První písemnou zmínkou o včelách najdeme již ve starém Egyptě. Na papyru ze 14. století př. n. l. je napsán lékařský recept, kde se předepisuje víno, mléko a med. Včela je vyobrazena hieroglyfy na pyramidách. Latinský název apis ukazuje na posvátného býka Apise, z jehož mrtvého těla se včely líhly. 20 Z egyptské oblasti je nález hliněné válcovité nádoby, kde byly včely chovány, tyto nádoby máme doloženy od 4. tisíciletí př. n. l. Staří Egypťané si mysleli, že med způsobuje růst a tělesnou dokonalost. Zámožné děti byly živeny medem a učily se včely chovat. Včely bývaly jen při chrámech, od jara se s nimi kočovalo podél Nilu směrem k jihu k prameni. Další zmínky nalezneme v Řecku. Už antičtí autoři o medu psali. Řecké báje a pověsti uvádí, že bohové na Olympu byli živeni medem a medovinou. Je tedy možné, že medovina je starší než víno. 21 Při řeckých hrách byl med používán jako doping. V Apollonově chrámu v Delfách byl nápis, který platí i po staletích: Nerozčilujte se, pijte med s mlékem, pěstujte tělocvik a divadlo a dočkáte se spokojeného stáří. První archeologické nálezy zbytků medu jsou ze střední Evropy (Hadersleben 1000 let př. n. l., Alsey 3. stol n. l. Erfurt Gispersleben a Schlotheim 6. stol. n. l.). Nacházíme i nepřímé doklady o používání vosku (voskové destičky, odlévání kovu do ztracených forem) VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s KEBERLE, Josef. Dějiny českého včelařství. Praha s HANHL, Bohuslav. Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství. Kunštát na Moravě: Český svaz včelařů s VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 26.

27 V korytě řeky Odry, která se nachází v Polsku u obce Cszarnowasy, byl roku 1901 učiněn velký nález dokládající včelařství, brť z 1. stol. př. n. l. Je velmi dobře zachovalá a nacházela se v dubovém kmeni 5 m nad kořeny. Část (173 cm) můžeme vidět v Dzierzovu muzeu v Kluczborku. Podobný nález je datován do stol n. l. a byl nalezen ve Vehnemoor u Oldenburgu. 23 První zmínkou spojenou se včelařstvím na našem území je Priscova zpráva která pochází z 5 stol. n. l., kde se píše o medu (medovině), byla adresována Attilovi. Další zprávy jsou až z období Velké Moravy. Chov včel zde popisují arabští obchodníci. Píší, že Slované mají dřevěné nádobky nazývané ulišdž, kde jsou chovány včely. Jsou známy tedy zprávy o medu, medovině a vosku. V Rafelstettském celním tarifu z počátku 10. století je i položka vosk. S voskem se tudíž už nějakou dobu obchodovalo. Včely se chovaly při kostelích a katedrálách pro vosk, který se užíval k výrobě svící. Tak to bylo zapsáno i v listině litoměřické kapituly. Zde Spytihněv II. v roce 1057 určuje v této zakládací listině šest poddaných, kteří budou každoročně odvádět med. V této listině je i spojena zmínka o medovině, medu a vosku. Podobně se dočteme v zakládací listině klášterů a jiných chrámů. Med se objevuje i v závěti olomouckého biskupa Bruna z roku 1267, kde rozděluje včelařům brti (včely divoké) i včely zahradní (v úlech). Už ve 13. století máme zmínku, že český vosk byl prodáván na trhu v Bruggách. První odborné termíny nalezneme v Klaretově díle z druhé poloviny 14. století. Uvádí výrazy jako med, vosk, roj, voščiny, stred(strdí), medník, medownyk (medový koláč) a klápet. Rožmberský urbář z roku 1379 píše o včelnicích a medových dávkách. Další zvláštností jsou výlohy za ohradu kolem včel, které jsou zaznamenány v purkrabských účtech novodvorského panství z roku Jelikož včely byly agresivní, majitel se musel postarat o ochranu lidí, kteří se kolem včel vyskytovali. 23 tamtéž 24 VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 27.

28 Prvním panovníkem, který vydal glejt o včelařství, byl Karel IV. Roku 1350 nastolil pravidla mezi státem a včelaři, rovněž jako mezi včelaři navzájem Chov včel století Včelařské řády máme zachované z 16. století. K brtnickým cechům náležel řád lešáci a včelaři. Hojně se používala medovina, nejstarší vyobrazení je Majdaléna u Třeboně od českého mistra nyní v Národní galerii v Praze. Máme doklady o používání nožů, dýmáků, peroutek na smetání včel, lžíce, lopatky a lisy na vosk, také nádoby na plásty, med a vosk. 26 V průběhu 16. století význam včelstva klesal, zřejmě to bylo spjato s rozvojem pivařského řemesla a nahrazení medoviny pivem. Včely byly chovány převážně u poddaných a často při kostelích pro svůj vosk. Nejstarší dochované úly jsou špalkové stojany. V prešovském muzeu je špalek z roku Včelařství od poloviny 18. století Brtnictví ve druhé polovině 18. století zaniká a stát se začíná zajímat o včelařství. Došlo k vydání včelařských patentů, v roce 1775 pro Moravu a v roce 1776 pro Čechy. Byly zřizovány i školy, nejprve ve Vídni, pak v Brně a Novém Kníně. Včely se evidovaly a nejlepší včelaři byli odměňováni. V 17. století byly už včely studovány pod mikroskopem a zkoumal se umělý chov matek a vytváření oddělků. První osobnost spojená se včelařstvím byl slovinský včelař Anton Janši ( ), za prvního učitele v Rakousku-Uhersku byl považován Martin Klíma ( ) a posléze i Josef Antonín Jiniš, který se zasloužil o vylepšení 25 Oprávněnost Karlova glejtu o včelařství potvrdilo 655 let. Včelařství, 2005, č. 8, s VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 28.

29 truhlíkových úlů, roku 1788 objevil partenogenezi 27 u včel. Včelařství v těchto letech začalo prosperovat a chov se zvyšoval. 28 Tiskla se i včelařská literatura. V roce 1785 bylo evidováno včelstev a roku 1843 jich bylo už , za necelých šedesát let se počet zvýšil o 170 %. Včely v té době byly uchovávány ve špalcích (dlabáky), stojanech nebo ležanech. Dnes jsou tyto předměty prezentovány např. ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm. 29 Včely byly přes veškeré vynálezy uchovávány v nedělitelných úlech, v českých zemích ve špalcích, na Slovensku v košnicích. Včelstvo bylo předmětem zkoumání jak samotných včelařů, tak i entomologů. Od poloviny 18. do poloviny 19. století se udržuje tradiční zahradní chov včel. Brtnictví v této době už vymizelo století Od první poloviny 19. století se u nás upouští od chovu ve špalcích a košnicích a přechází se na chov v úlech s pohyblivým víkem. Na Slovenku tento přechod nebyl tak rychlý. Počet včelstev se násobí, rozvoj zbrzdila až první světová válka. Dříve včelaři vykonávali svoji činnost samostatně, ale postupně se začínají sdružovat. První včelařský spolek vznikl v roce 1852 v žateckém kraji, krátce na to byl založen i v Chrudimi v roce V Brně byl roku 1854 vytvořen včelařský odbor Hospodářské společnosti, Spolek včelařů moravských vznikl v roce Začaly se organizovat i sjezdy včelařů tuzemského charakteru. Zvlášť významný byl 14. sjezd v Brně roku 1865, kde František Hruška předvedl poprvé svůj medomet a učinil tak velký převrat v oblasti chovu včel. Jeho vynález zjednodušil a urychlil vytáčení medu. Vzniklo velké množství nového nářadí a pomůcek k těžení medu 27 Vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou 28 VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s Tamtéž, s Tamtéž, s. 33.

30 a vosku, sestrojení nářadí ke zhotovování mezistěn a k jejich upevňování v rámku, dále například vynález dělící mřížky a vznik pomůcek pro chov matek. Wunder roku 1851 prezentoval vynález mezistěn a lisu na jejich výrobu. F. Vogl nechal odlít kovový lis na mezistěny. Dále pokračovaly sjezdy: Praha 1879, Opava 1886, Liberec Konaly se i výstavy, nejznámější je včelařská výstava v Praze roku Od roku 1967 se začaly vydávat časopisy: v Praze Včelař, na Moravě Včela brněnská. 31 Od padesátých let se šíří úly Wunderovy a Dzierzonovy s loučkami a místy nástavkové úly Oettlovy. Jelikož se používaly různý typy rámků, a to se včelařům nelíbilo, byly v roce 1904 na sjezdu včelařů v Brně schváleny úlové míry rámků 39 x 24 cm Období Za doby první republiky vzrostl počet včelstev v českých zemích na dvojnásobek. Po druhé světové válce počet klesl, ale nikoliv pod počet, který zůstal po první světové válce. Úly se postupně modernizovaly. Hned po vzniku Československé republiky byl roku 1919 založen Výzkumný ústav včelařský v Praze (od roku 1924 v Dole u Libčic nad Vltavou), v roce 1922 výzkumná stanice včelařská v Židlochovicích (od roku 1940 v Prostějově) a v Liptovském Hrádku (1929). Výzkumné ústavy zjišťovaly především včelí nákazy a zkoumaly jejich tlumení a léčení. Nejvíce se v té době bojovalo s roztočíkovou nákazou, nákazami včelího plodu a nosematózou. Včelařství se začalo přednášet na vysokých školách zemědělských. Spolky pořádaly přednášky a činily osvětu mezi ostatním obyvatelstvem Období Počet včelstev se průběžně zvyšoval a roku 1975 dosáhl pro tehdejší dobu maxima ( včelstev). Včely byly chovány na 31 VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 34.

31 státních statcích, u státních lesů a JZD, tento způsob však u nás nezdomácněl. Domácí chovatelství se více osvědčilo. Byla zavedena výroba dalších produktů, například mateří kašičky a propolisu pro farmaceutický průmysl a kosmetiku. Odebíral se i pyl a včelí jed. Po důkladném zkoumání se rozvinulo kočování za pastvou. Zdokonalila se i veterinární služba, která napomohla řešení některých závažných onemocnění: mor včelího plodu, hniloba včelího plodu, roztočíkova nákaza, nosemová nákaza, která se léčila antibiotiky. Koncem sedmdesátých let se zde objevila varroáza, s níž se potýkáme do dnešních dnů. Zavedla se inseminace včelích matek. Začátkem sedmdesátých let se rozšířil chov kraňské včely (kmen Troiseck). Na chodu celého včelařství se podílely dvě organizace. Jedná se o Český svaz včelařů a Slovenský zväz včelárov a výzkumné ústavy včelařské v Dole u Libčic, Liptovském Hrádku a vědecko-pedagogické pracoviště pro chov včel na vysoké škole zemědělské v Brně a v Nitře VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 40.

32 VČELAŘENÍ Včelařství je většinou koníček na celý život. Ve spoustě rodin se dědí z generace na generaci, stejně jako i vědomosti ohledně chovu. Není důležité, kolik odborné literatury má včelař načteno, ale s jakým citem a postojem přistupuje ke svému včelínu. Včely se chovají až na pár změn po staletí stejnými způsoby. V českých zemích je chov včel doložen od středověku. Ale používání medu zde bylo asi už několik staletí předem. Obecně skoro každý přistupuje ke včelám s respektem. Včela je krásné zvíře nejenom vzhledově, ale i činností, kterou provozuje. Svojí pílí a celkovou velkou činností včelstva dává světu lahodný med, který je od nepaměti používán a uctíván. Tak každý včelař, nový i stávající, je většinou na svoji činnost patřičně hrdý, včel si váží a včely obdivuje. Nikdo nechová včely pouze s vidinou peněz. Kdyby ano, včely by chřadly a chovu by se stejně nedařilo. A tak jako každý lidský tvor, aby byl šťastný, potřebuje hlavně lásku. I pokojové květiny bez dobrých citů nekvetou, jak se zmiňuje česká pohádka Pyšná princezna. Tak i majitel včel musí mít včely rád. Každý by si měl před pořízením včel rozmyslet, jestli je opravdu chce chovat a nést nepříjemnosti s tím spojené. Včelstvo se musí kontrolovat, hlídat se v období rojení, pozorovat a určit ten nejlepší den k vytáčení medu. Mnohdy to znamená nejet na dovolenou i v oblíbeném období. Někdy jsou to dny strávené nad mytím sklenic, do kterých se med lije. Dnes se úly vytáčí pomocí elektrického pohonu, dříve, když se to dělalo ručně, to bylo ještě zdlouhavější. Ruční odvíčkovávání rámku a následné cucání a žvýkání zbytků víček, při tom si skoro každý včelař vzpomene na své prázdniny u dědečka. Charakteristická sladká vůně čerstvě vytočeného medu, se nedá ani slovy popsat. To jsou radosti se včelařením. Taky pohyb chomáče v česně má svůj zvláštní uklidňující zvuk. Zato bodnutí včely je jako ostrý šíp doprovázen následnou tupou bolestí po mnoho dní.

33 Někdy je včelaření spojeno ještě s větší bolestí. Ta se stane tehdy, když někdo úmyslně poničí úly a česnu zacpe kusy hadrů. I to se stává. A potom pohled na skomírající, udušené včelstvo korunované medem vytékajícím do trávy, je opravdu žalostný. Tehdy včelaři opravdu puká srdce, při pohledu na včely umírající bezdůvodně. A to není ani vyčíslena finanční ztráta. Toto a mnohé jiné si nastávající včelař musí ujasnit. Finance a prvotní investice, a jestli opravdu včelařit chce. Poněvadž včely se pořizují na léta a nejde je na rok schovat jako prut na ryby. Ale pokud se člověk rozhodne přece jen včelařit, obohatí ho to nejenom o včelí produkty, ale i moudrost, vytrvalost, mírnost, laskavost, systematičnost, smysl pro pořádek a spoustu dalších kladných vlastností. Každý včelař od nepaměti potřebuje vhodné nářadí pro svoji odbornou činnost. Mnohé nářadí se po staletí nezměnilo, některé se však zdokonalilo, jiné zaniklo a spousta novodobých pomůcek byla vynalezena až koncem 19. a v průběhu dvacátého století. Pro jakéhokoliv včelaře vždycky platilo pravidlo, pořizovat co nejméně použitých předmětů, jelikož s použitým nářadím lze přinést do včelstva i značné choroby. Spousta starého nářadí je v dnešní době vystavována a prezentována v muzeích a skanzenech. Včelí bodnutí je toxické a měl by se proti němu bránit i včelař. Slouží k tomu především drátěná kukla nebo přilba. Většina včelařů ochranné pomůcky moc nepoužívá, ale bodnutí včely do oka může způsobit vážné komplikace a nezůstává nikdy bez následků. K ochraně rukou se používají včelařské rukavice, jejich úchop je ale dosti krkolomný. Důležitý je i pracovní oděv. Ten by měl být s dlouhými rukávy i nohavicemi, aby se zabránilo nepříjemnému bodnutí. Je důležitá i barva. Rozhodně nesmí být žlutá, ta totiž vábí včely, a ty si ji zaměňují s květy. Nejlepší je neutrální bílá až šedá. Z dob, kdy včely žily volně v lesích, mají zakódovaný strach z kouře. Když v lese vznikl požár, včely se obávaly o zásoby a o svůj život, nejsou tedy bodavé, ale instinktivně se zklidní.

34 Dodneška se používají různé typy kuřáků, mohou být spojeny i s měchem. Rozpěrák slouží k páčení vík úlů a okének, k seškrabování vosku a propolisu či odstraňování nečistot. Je to většinou dlátovitý předmět z pevného železa, který je na jednom konci zahnut jako škrabka. Smetáčkem ometáme včely z plástů i jiné nečistoty. Můžeme použít i husí brk nebo celou peruť, včely zde neulpívají a více je to nedráždí. Nepostradatelným kouskem je roják. Je to bedna s větráním a odnímatelným víkem. Do ní se sklepe vyrojené včelstvo. Měl by mít dané rozměry pro používaný úl, tak, aby se tam vešel rámek, na kterém jde včelstvo přenést do úlu. K odvíčkovávání slouží odvíčkovací vidlička. Také medomet je nezbytnou potřebou každého včelaře. Umístění úlů nemůže být nahodilé. Včely létají pro snůšku do dvou kilometrů. Pokud bude tedy hodně včelstev na jednom kilometru, je možné, že bude málo potravy. Kvůli tomuto problému byly vtvořeny kočovné vozy, v nich se včely přivážely za potravou, aby to neměly daleko. Čím méně se včela nalétá, tím více dnů se dožije Úly V Česku úly rozdělujeme do čtyř skupin: historické, klasické, ležany a nástavkové. Historické úly se začaly vyrábět ve druhé polovině 19. století a téměř už sto let se nevyrábějí. Dnes se už v nich nevčelaří, ale jsou spíše dekorativní složkou. Jejich česna se musí zajistit, aby se v nich neusídlil nový roj. Tyto úly mohou být semeništěm moru včelího plodu. Klasické úly dominovaly převážně v první polovině dvacátého století. Plodiště je s pevným dnem a většina má krmítka. Dále je rozdělujeme na přístupné jen zadem. Říká se mu lidově budáček úl Budečský na rámkovou míru 39 x24 cm, která se stala národní mírou a včelaří se v ní dodnes. Jsou dobře skladné. Úly přístupné

35 horem nebo horem i zadem tvoří další skupinu. Sem patří i Český univerzál (teplá stavba), Lesan (studená stavba). Nejlepší je klasický Čechoslovák o rámcové míře 37 x 30 cm, který má čtvercový půdorys a je tedy možno použít na studenou i teplou stavbu. Studenou stavbou se myslí rozložení rámků vodorovně s česnem. Teplá stavba je při tom, kdy rámky jsou svisle s česnem. Jestli je pro chov lepší teplá nebo studená, je častým tématem debat. Literatura uvádí, že studená stavba je lepší pro zimování včelstva, aby včelstvo mělo lepší tepelnou regulaci. Někteří včelaři si to však nemyslí, protože při oteplování se musí chumáč postupně ze zadní části dostat doprostřed a k česnu, a to se lépe děje při teplé stavbě. Novodobé úly jsou už koncipovány tak, aby dané stavby šly v průběhu roku zaměňovat. Ležany se používají spíše v Maďarsku, Bulharsku, Moldavsku nebo i Gruzii. U nás je jejich výskyt ojedinělý, spíše je nalezneme na Slovensku. Výhodou je, že jdou použít na teplou i studenou stavbu. Nevýhodou je větší velikost rámků, jsou tedy těžší na manipulaci i oklepávání včel. A při kterémkoliv otevření úlu přijde osoba do kontaktu s létavkami, které v bezsnůškovém období bývají nevrlé Včelařův rok Leden Řadí se k nejchladnějším zimním měsícům. Jednorázově včelstvo vyrušit můžeme. Pravidelné klepaní větví o úly nebo návštěvy ptáků a myší však nejsou vítány. Z česen se v této době musí odstraňovat sníh a kontrolovat pronikání vzduchu. Na česně se kontroluje přítomnost myší nebo rejska v úle. Nejlepším signalizátorem nepříznivého vetřelce jsou rozdrcené mrtvé včely, anebo když mají mrtvolky vykousané hrudníčky, to signalizuje výskyt rejska. Myši 33 Včelařství 1/2005, str. 13

36 jsou většinou v jednom úle, rejsek se pohybuje. Při této situaci se musí zajistit česno a dát na něj mřížku. Stav včelstva se kontroluje poslechem pomocí lékařského fonendoskopu. Pokud je šum zvukově stejný, je vše v pořádku. Když včelstvo vykazuje jedny zvuky vyšší a pak nižší, je to známka osiření a ztráty matky. Hladové včely šumí slabě, hlučné včely upozorňují na nedostatek vzduchu Únor V únoru přichází první prolet včel po zimě. Děje se to hromadně za slunečného dne, kdy teploty vystoupí alespoň nad 7 C. V tomto měsíci se odebírá měl ze včel a posílá se do laboratoří Březen Je to měsíc úklidu. V této době se přidává matka, pokud je včelstvo osiřelé, případně i celý oddělek. Slabší včelstva se spojují. Čistí se dna úlů, doplňují se rámky, plesnivé a pokálené se odstraňují. Dezinfikují se i celé úly většinou za pomocí vypalovací lampy. Pokud je včelstvo velmi hladové, muže se přikrmit medocukrovým těstem. Objevují se příznaky nosematózy, které značí větší počet mrtvolek a řídké výkaly včelstva Duben Matka klade velmi mnoho vajíček, včelstvo sílí a připravuje se na pastvu. Pokud včely neodhadnou počasí a svoji aktivitu začnou velice brzo, mohou se velmi vysílit a dojít k úhynu celého včelstva Květen Květen se vyznačuje změnami počasí. Pro včely je příznačná pylová snůška. Kvete smetanka lékařská, některé druhy ovocných stromů, řepka olejná, kaštany a koncem května rozkvete akát. Při

37 sledování stavu včel se zjišťuje výskyt varroázy. Je možno sbírat pyl, kterého mají včely momentálně dostatek. Slouží k tomu pylový plást nebo instalace pylochytů Červen Koncem měsíce rozkvétá lípa malolistá a začíná léto, někde může být snůška akátu, při lesních oblastech z maliníku a medovicová ze smrku a listnatých dřevin. Včelstva vykazují největší produktivitu, je dobré potlačit rojovou náladu, kterou zajistíme pravidelným rušením nově vzniklých matečníků. Pokud už včely sbírají akát, musí se s vytočením medu počkat. Tento nektar je plný vody a dlouhou dobu zraje. Při časném vytočení, může dojít k následnému kvašení medu. Tento měsíc je nejlepším pro chov matek a tvoření oddělků, měníme především dvouleté matky, které už postupně slábnou ve svém nasazení Červenec Je to poslední sezóna nektarové snůšky z lípy malolisté, smrků, jedlí, dubů a lip. Koncem měsíce kvete i vojtěška. Je to doba dokončení výměny matek. Když dojde k ukončení snůšky, dělnice začnou vyhánět trubce z úlu. Včely mohou krást zásoby slabším včelstvům. Začíná podletí, je to doba těsně před žněmi. Včely se připravují na další rok. Podle toho, jak je včelař připraví, projeví se to i v budoucím roce. Dochází k poslednímu vytočení medu. Aby včelstvo přečkalo zimu, musí mít: mladou výkonnou matku, upravený a vyhovující úlový prostor, zásoby a pyl Srpen Počasí se začíná pomalu ochlazovat, dny jsou sice ještě teplé, ale rána už jsou studená. Někde kvete slunečnice, medovici včely sbírají z jedlí, nektar a pyl z vrbovky úzkolisté, červeného

38 jetele. Dochází k poslední prohlídce a včely se chytají na zimu. Včelař stanoví potřebu zásob na zimu, odstraní se poslední matečníky, vyčistí se úl. Včelstvo bývá už od této doby přikrmováno Září Vyznačuje se babím létem, dny jsou ještě teplé, ale noci jsou čím dál chladnější. Vyskytují se poslední dny snůšky červeného jetele, na některých místech lze nalézt ještě pyl z hořčice. Včelstva se nadále přikrmují, úl se ale ochlazuje, vyjmou se těsnící vložky, rozšíří se česno. Dělá se tak proto, aby matka snížila plodování, uměle jí je vytvořen nastávají pocit zimy Říjen V tomto podzimním měsíci bývá občas slunné počasí během dne, občas se vyskytnou ranní mlhy, chladné noci a i první mrazíky. Včely ještě vyletují a přináší rousky pylu, avšak jejich výlety jsou stále méně časté. Úly je potřeba důkladně vyčistit, jsou odstraněna krmítka. V tomto měsíci probíhá ozdravování proti varroáze. Odebírá se spad, včely jsou přeléčeny. Nadále kontrolujeme plody Listopad Typické počasí je s mlhami, ranními mrazíky. Včely už nelétají, končí plodování. Upraví se česna a zabezpečí se proti myším a rejskům mateří mřížkou. Při velkém ochlazení se musí včelstvo uteplit. Modernější úly už mají vložky, při starším typu se musí k uteplení použít plsť, slaměné rohože, polystyren nebo novinový papír. Včelstvo zimuje v chumáči, který se stále točí a pohybuje kolem královny, potřebnou teplotu jsou si včely schopny regulovat samotné.

39 Prosinec Počasí nebývá stálé, studené dny střídají i teplé. Včely se občas proletí. Chumáč včel má teplotu 25 C, koncem měsíce začínají včely už plodovat, teplota chumáče vystoupá na 34 C. Včely je nutno kontrolovat. Tento měsíc by měl být také zaměřen na vzdělání. Včelař si má za dlouhých zimních večerů přečíst nějakou literaturu, aby v následujícím roce měl z čeho čerpat. Dochází k léčení proti varroáze, toto nařizuje každoročně vyhláška Státní veterinární správy České republiky.

40 Výroba a charakteristika produktů a jejich používání Včelí med je nejznámější, nejžádanější, nejdůležitější a nejpoužívanější včelí produktem vůbec. Lidstvo ho zná od pradávna Vznik medu Nektar medovici sbírají létavky a přinášejí je do úlu. Dělnice pomocí výměšku svých hltanových žláz rozkládají sacharózu ( řepný cukr ) na invertní cukr, což je směs glukózy (hroznového cukru) a fruktózy (ovocného cukru). Při přeměně z nektaru na med dochází k chemickému štěpení sacharózy a odpařování vody, tyto dva jevy se dějí současně. Z jednoduchých cukrů se stávají složitější. Když se v medu zvýší sušina nad 65 %, je včelami ukládán do buněk. Zde med zraje, obsah sacharózy i vody stále klesá. Včelami jsou buňky zavíčkovány voskem, až když obsahuje jen 18 % vody Fyzikální vlastnosti medu Med může mít jak formu tuhou, tak i řídkou. Barva může být od světle žluté až po tmavě hnědou, někdy i se zbarvením do zelenočerné. Záleží na botanickém původu produktu, chemickém složení půdy a fenotypu medonosného stanoviště. Měrná hodnota se pohybuje okolo 1,44 g/ml a záleží na obsahu vody Chemické složení medu Obsah vody se zpravidla pohybuje mezi 14 až 21 %. Nevyzrálý med má víc než 25 % vody. Obsah sušiny je 95 % cukerné látky. Poměr cukru a vody ovlivňuje viskozitu a sklon ke krystalizaci. Obsah cukru, tedy glukóza a fruktóza, tvoří kolem 90 % veškeré sušiny. Poměr 34 DRAŠAR, Jan Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s. 217.

41 těchto dvou cukrů ovlivňuje sklon ke krystalizaci. Medy, které obtížně krystalizují, mají více fruktózy než glukózy. Například řepkové a vojtěškové medy, který mají poměr těchto cukru stejný, krystalizují velmi často, někdy i v plástech. 35 Při zahřátí nad 50 C dojde k rozkladu fruktózy a glukózy na 5-hydroxymethylfurfural, který se dále rozkládá na kyselinu levulovou a mravenčí. 36 Med obsahuje celou Mendělejevovu tabulku prvků, ale pouze ve stopovém množství. Nejvíce je zastoupen draslík, sodík, síra a fosfor. Ke stopovým prvkům se řadí železo, měď a zinek. Minerální látky ovlivňují chuťové vlastnosti a kyselost. Nalezneme zde širokou škálu flavonoidních barviv. Byl prokázán kvecetin a vitamín P. Z organických kyselin zde převládá například kyselina glukonová, kyselina mravenčí, vinná a citrónová. Z oblasti vonných látek jsou to především estery, aldehydy a ketony. Dále zde najdeme zdroj vitamínu B i celou jeho škálu. 37 Existují dva druhy medu. Med květný neboli řepkový, někdy se mu říká bílý med, a med lesní, někdy označován jako hnědý. Nejde říci, který je zdravější. Každý má určitý obsah látek, které druhý med nemá. Měl by se tedy konzumovat obojí, i když populárnější je hnědý, protože necukernatí nestává se tuhým. Med je základní potravou včel a sladidlem lidské populace. Jeho chuť je charakteristická pro danou oblast. Je to dáno vlivem květin, které na daném území rostou. Med je používán na celém světě a všude chutná jinak. Včely ho vyrábí z nektaru nebo medovice, které do úlu přinesou létavky. Mladé včely, nazývané někdy jako mladušky, jsou určené k tomu, že med rozmělní a obohatí výměškem svých žláz. Med je uskladněn v plástech. Včely dbají na jeho přesnou hustotu a obsah. Až je připraven k uskladnění, včela buňku zavíčkuje. Pokud včelař vytočí med, který je čerstvě nasbírán, a 35 DRAŠAR, Jan Včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství s tamtéž., s tamtéž., s. 222.

42 včely nedokonaly svoji sterilizaci, takový med kvasí a nemá tu správnou hodnotu, většinou se tak děje při obsahu více jak 21 % vody. Obsahuje nejvíce hroznový cukr, ale i ovocný a mnoho dalších minerálních látek a vitamínů a enzymů. 38 Jsou to hlavně soli draselné, hořečnaté, sodné a vápenaté. Stopové prvky jako: fluor, jód, kobalt, kyselina křemičitá, měď, mangan, zinek, železo a jiné. Vzácnou vlastností medu je jeho baktericidní účinek, který z něj činí léčebný prostředek. Tento jev způsobuje speciální látka inhibitor, která snižuje životnost bakterií, anebo je úplně ničí. Řekové a Egypťané tento jev znali a med používali k balzamování mrtvých těl. Tělo Alexandra Makedonského bylo uloženo do medu a převezeno z Indie do vlasti. 39 Studie na kazivosti chrupu u Eskymáků ukázala, že skupina živených medem měla 100% zdravé zuby. Druhá skupina živena rafinovaným cukrem, měla zuby zdravé pouze v 72 % případů. 40 Med je tedy vhodný prostředek pro slazení kojencům, protože nezpůsobuje plynatost a kvašení v zažívacím traktu. Průměrná konzumace v Česku byla za rok 2005 pouze 600 gramů na osobu, což je jedno z posledních míst na evropském žebříčku, zato spotřeba cukru stoupá. V Německu je spotřeba medu 1,4 kg na osobu. Poznatky, rady a tipy: 1) Vždycky byl med používán při zánětech horních cest dýchacích. 2) Jednoduché cukry jsou základní látkou pro glykogen doporučuje se při onemocnění jater a zánětech žlučníku. 3) Vyšší koncentrace medu snižuje sekreci žaludečních šťáv, používá se při nemocech žaludečního a duodenálního vředu. 4) Pro uklidňující účinky se doporučuje užívat před spaním. 5) Aplikuje se na hnisavé rány, kde pomáhá odlučovat odumřelé tkáně a rány léčí. Užíváno i při bércových vředech. 38 Handl, Bohuslav. Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství. Kunštát na Moravě: Český svaz včelařů s tamtéž 40 tamtéž

43 - 43-6) Lžíce medu rozpuštěná ve sklenici vody podávaná ráno i večer způsobí zmizení zápachu stolice i střevních hnilobných plynů a kvasných mikrobů v zažívacím traktu. 7) Med snižuje hladinu fosforu v krvi a tím tupí vnímání bolesti. 41 8) Užíván sportovci. Medovina Medovina se zpravidla vařila ze starého zbylého medu. Pokud necháme medovinu zaležet 3-5 let, víme, co pili staří Čechové. Jestliže medovina zraje let, potom pijeme to, co pili bohové na Olympu. Medovina se řadí k nejznámějším medovým alkoholovým nápojům od nepaměti. Recepty jsou známé do starověku. Vedle medoviny patří k nápojům z medu také likéry, medová piva, medová ovocná vína, dále kvasy, šťávy, odvary či medové octy. Typy medoviny: domácí, březová, bojarská, bojarská (silná), bernardinská, anglická, francouzská, staročeská, zámecká, knížecí, královny Alžběty, královská, kapucínská, klášterní, jarmareční, litevská, lipecká, německá, polská, ruská, tmavá, šumivá, červená, rublová,. Základním prvkem výroby je poměr vody a medu. Od toho vznikla medovina prostá, dvojná, nebo troják. Přidávalo se charakteristické koření: chmel, zázvor, hřebíček, skořice nebo fialkový kořen. Medoviny se od sebe liší použitím příslušného koření Vosk Včelí vosk je metabolickým produktem dělnice, která vylučuje vosk voskotvornými žlázami, celkem jich má osm. Žlázy jsou zakončeny voskovými zrcátky. Když včela vosk vylučuje, postupně jí tuhne a je v malých šupinkách, ty si z těla odstraní pomocí 41 HANDL, Bohuslav. Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství. Kunštát na Moravě: Český svaz včelařů s. 9.

44 kartáčků, které má na třetím páru nohou a předá si je ke kusadlům, zde je rozmělní na bílou hmotu, která je vláčná, poddajná a plastická. 42 Včely z vosku staví plásty, do nichž ukládají své zásoby, také v nich odchovávají plod. K vytvoření jednoho kilogramu vosku potřebuje včela tři kilogramy medu. Vosk je lehčí než voda. Bod tání se pohybuje kolem C. Panenský vosk je bílý až nažloutlý. Plásty se po čase změní v odstínu barvy. Stanou se tmavšími. Děje se to především difúzí ze suchých pylových zrn. Nejvíce barví vosk ze slunečnice a máku. Naopak jiné pyly z vojtěšky nebo lnu vosk nebarví téměř vůbec. Tmavý vosk najdeme především na Kubě, je to způsobeno pylem z tabáku. Barva se určuje pomocí barevné stupnice. Při nedostatku plástů se začaly mezistěny vyrábět z běleného vosku. Včely do těchto rámku odmítaly stavět. Čím je vosk tvrdší, tím větší námahu s ním včely mají. Vosk je nerozpustný ve vodě, ale dobře ho rozpouští aceton. Největší objem této suroviny se opět použije ve včelařském průmyslu. Dříve se vosk požíval na výrobu svíček, proto i včelařství byla umísťována do okolí kostelů a far. Dnes tento produkt můžeme nalézt například v zubním lékařství nebo i v kosmetickém odvětví. Vosk taje při teplotě nad 60 C. Můžeme ho získávat několika způsoby. Nejstarší, ale stále používaný způsob je tavení vosku suchou cestou. Vosk se umístí do voskového tavidla, dřevěné skříně pokryté zrcadlově leštěným plechem na vnitřní straně. Pomocí plechu se sluneční paprsky soustředí do míst s voskem. Roztavená tekutina stéká žlábkem do vaničky s vodou. Vosky připravené touto cestou jsou velmi kvalitní. Zpracování vosku horkou vodou je další možná varianta. Plásty necháme 24 hodin odmočit v měkké vodě. Některé látky rozpustné ve vodě se tak vyloučí. Horký vosk nesmí přijít do kontaktu s železem, mědí nebo 42 HAHDL, Bohuslav. Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství. Kunštát na Moravě: Český svaz včelařů s. 6.

45 pozinkovaným plechem, jinak soli kyselin vosku zareagují s kovy, z nichž je nádoba vyrobena, a získá šedozelenou až černou barvu. Vhodné jsou předměty jako nerezavějící ocel, hliník, sklo nebo neporušený smalt. Dříve se používala měkká dešťová voda, dnes dáváme přednost destilované vodě. Pokud použijeme příliš tvrdou vodu, vosk se znehodnotí. Voskové kyseliny reagují s hořečnatými a vápenatými soli. Pozná se podle toho, že vosk má mazlavou konzistenci. Tohoto jevu se používá k výrově voskového mýdla. Takovýto vosk ale není vhodný pro výrobu mezistěn. Vosk je možno po zahřátí dát i do lisu. Na dně voskového koláče se usazují nečistoty a ty je možno mechanicky oškrábat. Návratnost vosku je zhruba 70%. Další, ale ne už tak často používanou metodou je zpracování vosku párou. Používají se k tomu přímo uzpůsobené nádoby. V nich je voda, jejím zahřátí se rozpouští vosk. K čistění včelího vosku se používá buď kyselina sírová, nebo kyselina fosforečná, která se rozpouští v destilované anebo dešťové vodě. Na bělení vosku se používá dvojchroman draselný, manganistan draselný, chlorečnan draselný a peroxid vodíku. Vosk lze bělit i méně drastickou metodou, využije se různých hmot se silným absorpčním účinkem, které dané barvivo z vosku vytáhnou. Dobrý vosk se pozná podle toho, že když se hněte mezi prsty, je snadno tvárný, nelepí se a ani neláme. Při řezu nožem je mastný, nesmí být lesklý. Výrob mezistěn je v dnešní době zajištěna už továrně. Stejně tak i výroba svící ze včelího vosku je spíše ojedinělá, a tyto výrobky slouží spíše k dekorativním účelům Pyl Pylová zrna jsou samčí pohlavní buňky vyšších rostlin. Včela je posbírá z květů a přináší je v rouskách na zadním páru nohou. Každé pylové zrno má specifickou velikost, barvu i tvar. Je uskladňován v buňkách jako med, ale buňka je zaplněna pouze do ¾, aby mohl probíhat proces kvašení. Pomocí hltanových žláz mladých včel je přeměněn na mateří kašičku. Je obohacen o bílkoviny, tuky, minerální látky, uhlovodany, vodu a celý komplex vitamínu B.

46 Bílkoviny tvoří třetinu sušiny. Pyl obsahuje 20 mastných kyselin, nejznámější jsou linolová, linolénová a arachidová, tyto řadíme mezi vitageny. Jejich nedostatek vyvolává nechutenství, poruchy nervového systému a poškození jater. Z vitamínů hlavně vitamín A, vitamín H, vitamín P a vitamín C. Poznatky, rady a tipy: 1) Má omlazující účinky, podává se při vyčerpanosti organismu. 2) Snižuje vysoký krevní tlak. 3) Užíván při zánětu a zbytnění prostaty Propolis Z latiny: pro obrana, polis město, obrana města úlu Říká se mu někdy dluž nebo smoluňka. Už Plinius se v díle Historia naturalis o propolisu zmiňuje jako o léčebném prostředku. Včely ho sbírají z různých dřevin: bříz, buků, jehličnatých stromů, jeřábů, jív, jilmů, koňského kaštanu, olší, osik, topolů a jiných rostlin. Kusadly je ulamují a na zadních nohách přemisťují do úlu. Má charakteristiku tmelu a barevně je hnědý, až hnědo zelený. Používá se k pokrytí celého úlu, zamazání otvorů, k opravě plástů, utěsnění česen, ale i k nabalzamování mrtvolek vetřelců, které nemohou dostat z úlu ven. Je sbírán od konce června do konce letové sezóny. 44 Obsahuje i látky, které jsou na listech rostlin či v jejich kůře. 45 Složení propolisu je specifické pro dané území, působí antibakteriálně. Při chemických rozborech bylo zjištěno velké množství složek, každým rokem se ale jejich počet zvyšuje. Obsahuje % pryskyřice, 5 10 % silic a jiných látek, % 43 HANDL, Bohuslav. Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství. Kunštát na Moravě: Český svaz včelařů s Handl, Bohuslav. Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství. Kunštát na Moravě: Český svaz včelařů s HRABÁK, Jaroslav. Včelař výzkum propolisu na biologickou aktivitu jeho složek. Včelařství, 2004, č. 5, s. 122.

47 vosku, 5 % plynů a dalších příměsí. Bylo v něm zjištěno přes 60 různých látek. Propolis je označován jako včelí tmel. Je to směs pryskyřice, balzám a včelího vosku. Má tyto vlastnosti: 1) Baktericidní ničí a usmrcuje bakterie 2) Bakteriostatické brzdí růst bakterií 3) Anestetické tlumí citlivost a bolest 4) Stimulační povzbuzuje imunobiologický systém organismu 5) Antitoxické ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů 6) Antivirové proti některým virům 7) Antimykózní zastavuje růst a ničí některé plísně 8) Antiflogistický protizánětlivý 9) Dermatoplastický podporuje hojení ran 10) Tlumí účinek škodlivého záření na organismus Výroba: Používáme 60% lihový extrakt, kdy do 1 litru přidáme dkg rozdrceného propolisu. Luhuje se 14 dní a každý den by se láhev měla protřepat. Vznikne hnědá kapalina, kterou přecedíme a uchováváme v temnu, suchu a chladu, ani po delší době neztrácí svoje účinky. Poznatky, rady a tipy: 1) Při zánětech horních cest dýchacích a průdušek a při zánětu nosohltanu a onemocnění mandlí 2) Žaludeční vředy 3) Záněty dutiny ústní, afty 4) Chřipka 5) Popáleniny II. a III. Stupně 6) Hojení chronických ekzémů, akné a plísňových onemocnění 7) Chronických ekzémů, akné a plísňových onemocnění 8) Hnisavé rány a proleženiny

48 - 48-9) Lupénka 10) Infekce zažívacího traktu, infekce ledvin, močových cest, močového měchýře, zbytnělé prostaty 11) Poranění a oděrky na kůži, které se špatné hojí a bércových vředů 12) Kuří oka 13) Gynekologické záněty, poševní záněty, záněty čípku 14) Po operacích zhoubných nádorů 15) Všechny zánětlivé procesy v organismu Po vytvoření propolisu lze udělat propolisovou mast a emulzi. Propolis jde užívat vnitřně i vnějšně. 0,05 % lidí je na propolis alergických Mateří kašička Včely mateří kašičkou krmí plod, larvy a matku. Obsahuje důležité látky k růstu: minerální soli, bílkoviny, vitamíny a hormony. Její složení je stejné: 60 % vody, 40 % sušiny (12 % bílkovin, 5 % tuku, 12 % glycidů a zbytek jsou nezjištěné látky). Má antibiotické a antimykotické účinky. Další složkou je biopterin, je mu připisován účinek na dlouhověkost matky. Využití má opět v kosmetickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Jeho užívání má za následek zlepšení životní síly, vymizení dechových potíží, kvalitnější spánek, modifikaci trávení, zlepšení psychického stavu a zpomalení arteriosklerózy. Zabraňuje křečím, rozšiřuje cévy, regeneruje pokožku, zlepšuje jizvy. Je to krémově žlutá, hutná, kašovitá hmota medové vůně a ostře kyselé chuti, která se nejčastěji odsává z matečníků ve stáří larvy 4 dny. Poznatky, rady a tipy: 1) Užití při astmatu 2) Zlepšení psychiky 46 HANDL, Bohuslav. Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství. Kunštát na Moravě: Český svaz včelařů s. 26.

49 - 49-3) Snižuje toxicitu léků a zlepšuje činnost jater 4) Použití na kožní problémy (akné, ekzémy, vředy po celém těle, lupénce) Včelí jed Včely se brání bodnutím. Při tomto úkonu však včela zahyne, jelikož žihadlo má zpětné háčky a když včela do kůže bodne, už ho nevytáhne, tak jak to má třeba sršeň. Včela si bodnutím vyrve vnitřnosti a hyne. Včelí jed se sbírá tak, že se včela vyprovokuje k bodnutí do předem připravené podložky a tento jed je pak zachytáván. Slouží pro farmaceutický průmysl a následnou výrobu protialergenních léčiv při pobodání tímto hmyzem. Od starověku bylo užíváno včelího bodnutí záměrně. Aplikovalo se od jednoho do 25 žihadel denně. Včelí jed se jmenuje Apitoxin 48. Jakou koncentraci má jed, záleží na stáří včely, ročním období a výživě včel. Jed je bezbarvý, čirý, kysele reagující s aromatickou vůní. Po vysušení se z něho stává bílá, krystalická látka. Jed má účinky baktericidní, hemolytický, hemorhagický, místně znecitlivující, snižující krevní tlak. Zvyšuje ochranu a odolnost proti škodlivému záření. U nás je známá mast s názvem Viparin, která obsahuje včelí jed. Používá se při revmatismu a artrózách kloubů a svalovém revmatismu HANDL, Bohuslav. Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství. Kunštát na Moravě: český svaz včelařů s HANDL, Bohuslav. Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství. Kunštát na Moravě: český svaz včelařů s tamtéž

50 II. PRAKTICKÁ ČÁST 6. Teorie výstavnictví a promítnutí do výstavy Muzejní sběratelství zde máme od nepaměti. Už od starověku člověk shromažďuje něčím významné předměty a pak je ukazuje veřejnosti. I do dnešní doby přetrvává sběratelská mánie a následné ukazování těch nejlepších předmětů rodině, známým či i nepřátelům. Forma sbírání v lidech vyvolává pýchu na to, co dokázali nashromáždit. Sběratelství je pro většinu lidí koníčkem. A z této záliby se vyvinula muzeologie vůbec. Pokud člověk něco dělá s láskou, shromažďuje předměty jak na poli soukromém, nebo i v muzeu jako muzejní pracovník, vždycky to vede ku prospěchu celé společnosti, protože následně vytvoří hodnotnou sbírku. Tvorba muzejního výstavnictví vychází z plnění plánů. Od této listiny se odvíjí následná činnost muzea. Je důležitá v tom, že přesně vymezuje tématiku a zaměření muzejní činnosti dané organizace. S tím souvisí i následné konání výstav a prezentace muzejních předmětu široké veřejnosti. Je přínosné vědět, jaké je publikum a jací chodí návštěvníci do muzea, velmi to usnadňuje následné zpracování výstavy a vytvoření edukačního plánu k výstavě. Muzeum ve Vyškově úzce spolupracuje se školami i seniory, pořádá besedy a výstavy, nabízí doplnění edukační činnosti školám. Vlivem mladého vedení se moderní trendy vštěpují do organizace a obohacují tak následnou činnost pro veřejnost. Muzeum vydává sborníky, katalogy a literaturu, která je danému místu vlastní. Muzejní výstavnictví si jako nejdůležitější klade za úkol muzejní exponáty prezentovat veřejnosti. Snahou je návštěvníkovi přiblížit co nejvíce informací o dané problematice, návštěvníka poučit, vzdělat ho v dané oblasti, kulturně ho obohatit a nabídnout mu příjemné strávení volného času. Než daná výstava vznikne, muzeum zpracuje námět, libreto a scénář. Podle jakých zvyklostí a jak dopodrobna, si každé muzeum určuje samo. Je známo, že momentální

51 uspěchaný životní styl se promítá i do tvorby každé výstavy. A daný námět a libreto je vytvořen velmi zběžně, někdy i nikoliv. Protože při dané kvantitě produkovaných výstav není technicky možno se těmto dvěma předcházejícím sekcím věnovat tak naplno, jak se to děje při tvorbě velkých a finančně náročnějších výstav, než je malá okresní výstava s výrazně menším počtem předmětů a i samotnou kulturní hodnotou daných představovaných exponátů Námět Obsahuje základní informace k dané předpokládané výstavě. První otázkou, kterou se muzejní pracovník zabývá, je téma výstavy a určení cílové skupiny. Téma musí být dobře zpracovatelné, s minimálním množství textů, ale za to s výstižněji propracovanou prezentací předmětů. Řeší i dostupnost zpracovaného materiálu a dokumentu. Následný výzkum by totiž mohl celou výstavu prodražit a hlavně opozdit. Zvažuje se schopnost zajistit výstavní předměty. Propočítají se finanční zdroje, prostorové možnosti pro prezentaci výstavy, patří sem i zajištění výstavního fundusu. Může nám stačit současný, který užívá muzeum dlouhodobě, nebo může jít o vitríny speciální a jejich pořízení by bylo zkrátka velmi nákladné a hlavně se čeká určitou dobu na jeho odborné zhotovení, což prodlouží dobu, za kterou by potencionálně mohla být výstava prezentována. Vyústěním námětu je zodpovězení výše položených otázek a následné rozhodnutí, zda se výstava bude konat a zhruba za jakých podmínek. Každý bod je velmi důležitý a jeho opomenutí či neřádné prozkoumání může vést k následným nepříjemnostem a třeba i nemožností výstavu posléze uskutečnit Libreto Libreto už rozvádí námět a hlouběji zpracovává danou tématiku. Jako první se musí vyřešit následný výběr předmětů, případná zápůjčka z jiných institucí a hlavně pojištění předmětů. Podrobněji se rozvádí i výstavní fundus, aby byl v daném termínu

52 konání výstavy vůbec k dispozici. Můžeme ho vidět ve dvou sloupcích, kde v prvním je heslo a v druhém už daný předmět, který se bude prezentovat i s popisem. Měli bychom přizvat odborného edukačního pracovníka a hlavně se v libretu řeší pojištění prezentovaných exponátu Scénář Scénář je už podrobný popis výstavy nebo expozice. Popisuje celkovou koncepci výstavy, její charakter, prostory, osvětlení, výstavní fundus, texty a popisky k předmětům. Zabývá se i následným způsobem nabytí předmětů, skladbou přípravného týmu. Zahrnuje i časové rozvržení výstavy. Většinou každé muzeum výstavy tvoří tematicky k danému období. Scénář popisuje i způsob propagace, jakým stylem a jak budou vypadat pozvánky a plakáty. Popisuje i následnou údržbu, která je ale často dosti opomíjena, protože se určité exponáty musí buď doplňovat, nebo při motorických hrách i nahrazovat. Součástí této výstavu bude zohlenění kontroly exponátu, na které je dovoleno sahat. Dopředu se musí vyřešit personální zajištění, někdy se musí najmout brigádník či jiná odborná osoba. Je dobré si vytyčit cílovou skupinu, pro kterou je výstava určena. Výstavu o včelách je možno prezentovat každé věkové i sociální skupině a určitě si odnese nejednu zajímavost. Na cílovou skupinu navazuje edukační program, který je nutno zvážit také dopředu. A dopodrobna ho popsat a promyslet. Odborní pracovníci, kteří budou výstavou provázet, by měli už být známi. Je třeba osoby náležitě proškolit a dát jim dostatečné instrukce, jak výstavou provázet. Je zde vykreslen plán výstavních prostor s rozmístěním výstavního fundusu. Jsou zde zapsány i vystavované předměty a jejich popisky. Scénář konkrétně určuje místo popisky, text, písmo a další důležité dispozice. Je důležité dbát na jednotné provedení stylistických pojmů, tak aby čtení neodrazovalo. Ve scénáři už je popsán celý návod, jak výstavu uskutečnit.

53 Koncepce výstavy výstavní prostory, propagace výstavy, doprovodné aktivity 7.1. Celková koncepce výstavy Výstava s názvem Kam nám uletěly včely? bude pořádána ve spolupráci s Vyškovským muzeem. Předpokládaný začátek výstavy je Toto datum není vybráno náhodou, ale záměrně zemřela významná osobnost pro české včelařství, a to Johann Gregor Mendel. S jakým odhodláním zkoumal dědičnost, tak přistupoval ke svým včelám, a provedl na nich řadu výzkumů. V tehdejší době zkoumal ve svém včelíně chov, množení včelstev, tvorbu oddělků a vliv škůdců. Vše prováděl na badatelské úrovni a činil si z toho poznámky. Z názvu výstavy je patrná otázka Kam se podělo dnešní včelařství? Kam nám uletěly naše včely? A co uděláme pro jejich návrat? Hlavním cílem výstavy je představit včelařství dnešní doby a ukázat, jaké bylo včelařství v minulosti. Věkovou skupinou, pro kterou je výstava koncipována, jsou školní děti především druhého stupně. Ale výstava je samozřejmě pro širší veřejnost a pro kohokoliv, kdo se chce něco nového dozvědět. Výstava bude nabídnuta školám ve snaze zpestřit výuku a nadále zaujmout nové budoucí včelaře, aby si včely někdy v budoucnu pořídili. Výstava je rozdělena do několika bloků. Prvním je biologie včely a celková její podoba. Na ni navazuje druhý blok, který popisuje historii včelaření a představuje předmětů ze sbírek muzea. Třetí sekce prezentuje dnešní pomůcky včelaření. Poslední blok ukazuje produkty denní potřeby, které díky včelám máme a můžeme používat. Vše bude doplněno zajímavostmi z této oblasti a ukázkami produktů, na které si bude moci návštěvník sáhnout či k nim přivonět. Předměty budou vloženy do skleněných vitrín, které jsou majetkem muzea.

54 Charakter výstavy Téma výstavy bylo vybráno záměrně, stalo se na základě možnosti zapůjčit předměty z včelařské rodiny Pliskových a Bohuslavových, kde se včelařství předává z generace na generaci. Výstav o včelařství bylo prezentováno mnoho. Proto také zvítězil návrh zaměření výstavy na srovnání včelařství v minulosti a v současnosti. Hlavním výchozím bodem výstavy je sbírkový etnografický fond Muzea Vyškovska, ze kterého byly vybrány důležité exponáty k prezentaci. Výstava se uskuteční začátkem roku Toto období je vybráno záměrně, je to proto, aby se časově nekrylo s užíváním předmětů z výše uvedených rodin. Nemohou si dovolit předměty používané k vytáčení medu zapůjčit na frekventované letní období, i když by se to asi tematicky do tohoto ročního období více hodilo. Výstava je prezentována v jednom přízemním sále muzea. Je to čtvercový sál s gotickým klenutým stropem. Muzeum zde prezentuje příležitostné menší výstavy. Pro zapůjčené a větší výstavy slouží hlavní výstavní sál. Pro danou výstavu bude postačovat sál malý. Muzeum zapůjčí svůj výstavní fundus. Jedná se o čtyři prosklené vitríny. Z toho jsou dvě velké skříňové, ukotvené přímo na zemi. Mají tři police, které je ale možno posunout anebo jinak nastavit. Další je pultová se dvěma patry, opět volně nastavitelnými. Poslední čtvrtá je taky pultová, ale má pouze jednu polici slouží například k prezentaci knih nebo jiných tištěných materiálů. Vitríny doplníme informačními panely, kde bude doprovodný text Výstavní prostor Výstava bude v jednom sále muzea o rozloze 30 m 2. Místnost je v přízemní části starého gotického hradu, ve kterém sídlí Muzeum Vyškovska. Sál se využívá k menším výstavám. Nachází se hned poblíž

55 pokladny muzea. Výstavy se zde konají celoročně, podle aktuální nabídky. Většinou trvají jeden až dva měsíce, vše se také odvíjí od poptávky návštěvníků a jejich ohlasů. Místnost je přístupná ze dvou směrů. První je z hlavní pokladní místnosti a druhý je z velkého výstavního sálu, kde se prezentují především větší a zapůjčené výstavy. Na tento hlavní sál navazuje ještě jeden, kde by se mohla konat následná výroba svíček, kterou by se zakončila prohlídka výstavy. Zde jsou k dispozici stolek a židličky, kde by děti vyplnily pracovní listy a následně si svíčku za odměnu vytvořily. Sál, kde bude probíhat výstava, je bezbariérový Osvětlení Světlo zde zajišťuje jedno okno, které ale nezajišťuje dobrou viditelnost. Místnost má dostatečné osvětlení koncipované pro výstavy. Pokud nebude osvětlení dostačovat, je možné použít mobilní techniku zvláště na pultovou vitrínu, kde budou vzorky včel a vývoj plodu. Tyto exponáty budou velmi drobné, proto budou dodatečně osvětleny. K podrobnému prozkoumání bude připravena lupa. Veškerá osvětlující technika bude použita z vlastnictví muzea. Vystavované předměty nespadají do rizikové skupiny. Pokud muzeum zapůjčí voskovou suchu Madony nebo jiný náchylný předmět, bude se postupovat podle pokynů etnografky. Mohlo by se jednat o materiál jako je dřevo, vosk a sušené květiny. Exponáty zapůjčené muzeem nebyly dlouhodobě prezentovány, proto projdou ošetřením konzervátora, který sídlí v muzeu Výstavní fundus Veškerý výstavní fundus bude zapůjčen z muzea. Splňují požadované parametry, materiál je z chemicky stálých látek, bezprašný a snadně manipulovatelný. Jedná se především o čtyři

56 vitríny, které slouží k prezentaci převážně v této místnosti. Jedná se o vitríny s rozměry: A. 70 x 70 x 200 cm B. 120 x 50 x 200 cm C. 137 x 57 x 127 cm D. 90 x 70 x 20 cm Vitríny jsou skleněné, s posuvnými patry, doprovodná dřevěná část je bílá. Celek bude doplňovat jeden větší stojan, kde bude možné zavěsit tři vystavované předměty a budou zde připevněny doprovodné texty výstavy. Většina předmětů bude ve vitrínách. Tři předměty budou umístěny samostatně na speciální figuríně, kterou zajistí muzeum. Bude se jednat o včelařský oblek, kuklu a včelařské rukavice. Poslední dva předměty jsou natolik velké, že budou stát samostatně. Jedná se o medomet a včelařský úl. Tyto předměty budou zapůjčeny z rodiny Pliskových a Bohuslavových a na případné drobné poškození nebude brán zřetel. Jedná se o věci denního užívání a jejich cenová hodnota není už dnes tak velká, proto mohou stát samovolně. Je ale dobré, že děti si na předměty budou moci sáhnout a popřípadě i kuklu zkusit. Doprovodné letáčky budou zavěšeny na stojanu. Uprostřed místnosti bude kulatý stůl s židlemi, jak je v muzeu u těchto výstav zvykem Texty a popisky k předmětům Vyhotovení popisků musí být srozumitelné pro všechny návštěvníky, kteří do muzea přijdou. Vystavované exponáty budou doplněny popisky, které podají podrobnější informace o stáří, používání, zajímavostech a dalších údajích. Popisky budou umístěny ve vitrínách vedle předmětů na bílém papíře. Budou vyhotoveny pouze v českém jazyce. Frekventovanost cizinců v tomto období v muzeu je velmi nízká, takže se cizojazyčné popisky ani připravovat nebudou. Bude použito písmo typu Arial, velikosti 16, tučné zvýrazněné.

57 Nadpisy těchto textů budou stejného písma, ale velikosti 20, tučně zvýrazněné a podtržené. Texty na panelech budou na žlutém papíře. Barva je zvolena tematicky, jelikož barva medu je většinou zlatá až žlutá. Písmo bude stejné jako u zbytku výstavy Arial, velikosti 18, tučně zvýrazněné. Nadpisy budou stejného písma, velikosti 22, tučně zvýrazněné a podtržené. Doprovodný materiál a recepty k rozebrání budou tištěny na bílý papír, velikosti A5, stejného typu písma jako u popisků vystavovaných předmětů Způsob zapůjčení předmětů Historické předměty budou pocházet z etnografické sbírky Vyškovského muzea. Předměty současného včelařství zapůjčí včelaři Rudolf Pliska a Josef Bohuslav. Pokud se podaří sehnat starý vyřezávaný úl, připojí se další organizace či fyzická osoba, která ho vlastní Přípravný tým Na přípravě, montáži a poté i demontáži výstavy se budou podílet hlavně pracovníci muzea v čele s výstavní pracovnicí PhDr. Eva Dvořáková a i tyto osoby: Autor scénáře výstavy Bc. Magdalena Plisková Odborný dozor Rudolf Pliska a Josef Bohuslav Pracovník muzea - Mgr. Petra Minářová Pomocná síla Jan Kučera 7.9. Časová příprava výstavy Tento návrh bude znovu předložen výstavářské pracovnici PhDr. Eva Dvořáková. V říjnu roku 2015 se doplní a popřípadě učiní nějaké náležité změny, které muzeum bude ještě požadovat. Vyberou se předměty a následně se vytiskne scénář. Popisky a tištěný text se budou tisknout v muzeu během následujících dvou měsíců. Začátkem prosince už musí být všechno nachystané.

58 Příprava i následná instalace výstavy začne tři dny před předpokládaným zahájením. Časově se tým musí přizpůsobit rychlosti demontáže výstavy předchozí. Jelikož pro zahájení a vernisáž bylo vybráno datum , což je středa, a muzeum se bude otvírat až v pondělí, musí se přípravné akce stihnout během třech dní Vernisáž a otevření výstavy Slavnostní otevření proběhne v 15:00 hodin při příležitosti výročí úmrtí včelaře Johanna Gregora Mendela. Výstava bude zahájena proslovem ředitelky muzea Mgr. Moniky Pelinkové a autorky výstavy. Následovat bude prohlídka s výkladem. Výstava bude doplněna o občerstvení, které se bude skládat z ochutnávky medoviny, ochutnávka kraslic podle pana Hanouska, speciálních medových perníčků vyráběných rodinou Pliskovou, medovníku a dalších pochutin. Výstava potrvá jeden měsíc. Následně bude demontována stejným přípravným týmem. Předměty se navrátí do rodin, které je zapůjčily, aby mohly být připraveny k letnímu používání Rozpočet výstavy Výstava byla koncipována tak, aby byla pro muzeum co nejméně finančně náročná. Montáž i následná demontáž bude provedena pracovníky muzea podle daných zvyklostí. Vystavované předměty budou ze sbírek muzea a další exponáty budou zapůjčeny od včelařů. Pro výstavu bude postačující fundus muzea, který nebude třeba doplňovat. Konzervace během výstavy se nepředpokládá. Náklady spojené s provozem objektu zafinancuje muzeum. Jde o vytápění, osvětlení, údržbu objektu a proškolenou osobu. Výstavní předměty, které budou zapůjčené, se pojistí na základní možnou částku. Náklady budou spojené s tiskem letáků, pozvánek, informačních materiálů, popisků exponátů, dopravou a pohoštěním při vernisáži. Autorka výstavy uhradí tyto náklady jako sponzorský dar. Částka by neměla přesáhnout Kč, pokud vezmeme průměr tak rozsáhlých

59 výstav, konaných v muzeu. Nákladné bude pořízení materiálu k tvorbě svíček pro děti. Zde se také nedá předběžně vyčíslit částka, záleží na návštěvnosti škol a jejich vůli tuto službu využít. Tento spotřebovaný materiál bude hrazen ze vstupného, které budu o tuto částku navýšeno. Pokud si děti budou chtít vyrobit svíčku, vstupné bude navýšeno zhruba o 10 Kč. Předpokládané vyčíslení se ale může změnit s délkou trvání výstavy a pořizováním dalšího materiálu ke tvorbě svíček, pro mladší děti bude k dispozici natištěná včela, kterou si budou moci vymalovat. S tímto budou spojené náklady za pastelky, papír a tisk pracovních listů Propagace Propagace proběhne pomocí pozvánek rozeslaných včelařům daného kraje, vyvěšením letáků v okolních vesnicích. Pozvánky se budou rozesílat mailem do základních škol širokého okolí a do dalších institucí, které si určí muzeum. Zarezervování návštěvních hodin bude provádět personál muzea. Pozvánka bude otištěna ve Vyškovských novinách začátkem prosince roku Plakát Návrh plakátu je součástí přílohy. Tematicky i barevně je volen v duchu celé výstavy. Poprvé budou vyvěšeny začátkem prosince roku Údržba výstavy Výstava je předběžně plánována na dobu jednoho měsíce, pokud bude zájem škol větší, může být prodloužena. Doplňovat se budou muset recepty perníků, pracovní listy a psací potřeby. Následné interaktivní předměty, které budou sloužit k vizuálnímu posouzení, ale i předměty, u kterých se bude zkoumat vůně, musejí být doplňovány, popřípadě nahrazeny novými. Nejdůležitější složkou bude zajištění materiálu pro výrobu svíček ze včelího vosku.

60 Průběžně tento materiál bude doplňovat výstavářská pracovnice muzea PhDr. Eva Dvořáková Návrh personálního zajištění výstavy Výklad tématu musí provádět proškolená osoba. Z řad muzea by se zřejmě jednalo o etnografku Mgr. Petru Minářovou nebo muzejní pedagožku Mgr. Jitku Horákovou. Pro širší veřejnost je možné domluvit i odborný výklad včelaře (Rudolf Pliska), který by tuto činnost poskytl v rámci svého volného času. V druhé místnosti, kde se budou vyplňovat pracovní listy a zhotovovat svíčky ze včelího vosku, jejichž pořízení není nijak obtížné, musí být také pověřený dozor Cílová skupina Výstava je určena především pro druhý stupeň základních škol. Dorůstajícím mladým lidem se včelařství představí alespoň zajímavém světle. Cílem výstavy je především prezentovat včelařství, dozvědět se nové věci z historie a biologie, ukázat, co včelaření vlastně obnáší. A nejdůležitějším cílem je, dostat se do podvědomí teenagerů, a zapálit novou touhu tento koníček provozovat i v osobním životě. Na pořízení včelstva lze získat dotace, přidělují se z fondů EU. Děje se tak proto, aby včelařství nebylo tak finančně náročné a podpořili se včelaři. Jelikož včelařů a včel není nikdy dost. Starší generace vymírá a nová potřebuje zaujmout. S ubývajícími včelami bude špatné opylování květů, takže i následné zmenšení úrody všeho. O tomto problému se ví a je ho potřeba řešit čas, a novou generaci včelařů už vychovávat. Je ale otázkou, kolik lidí si tento koníček může dovolit při současném pracovním vytížení a trendu pracovat od 9 do18 hodin, což je přesně ta doba, kdy se o včely včelař musí starat, jelikož je jich v úle málo a následná manipulace je jednodušší. Dnešní pracovní doba příliš včelařství nepomáhá. I tak se ale určitě najdou lidé a budou se včelaření věnovat, protože náklady na pořízení základní výbavy

61 a včelstva jsou řádově srovnatelné s pořízením průměrného jízdního kola. Záleží, kolik včelstev člověk chce a může obhospodařovat. Následná vidina výtěžku z prodeje medu je také lákavá. Výstava ale není jen pro děti a dorost, je i pro širokou veřejnost. Děti chce poučit o včelách a dospělým chce hlavně připomenout včelí produkty, jejich používání a hlavně velmi dnes zapomínané léčebné vlastnosti všech produktů, nejvíce medu a propolisu. Kdybychom více využívali těchto darů přírody, nebylo by zapotřebí tolika lékáren. Cílem výstavy je každého člověka něčemu novému naučit Vitrína A Velikost vitríny je 137 x 57 x 127 cm. Bude se zabývat vývojem včelího plodu a ukázkou včelí rodiny. Vitrína je jednopatrová. Předmět: Matka, uhynulá matka - darována R. Pliskou Název: Matka (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Matka se vylíhne z oplozeného vajíčka. Jedno včelstvo má jen jednu matku. Jejím úkolem je kladení vajíček. Nedělá žádnou jinou funkci. Není schopna se ani sama najíst. Nejproduktivnější jsou do stáří dvou let. Je okem patrná, její tělesná stavba je o mnoho větší než u dělnice. Předmět: Pět dělnic - darováno R. Pliskou Název: Dělnice (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Dělnice zabezpečují chod celého včelstva. Dělají téměř veškeré práce. Udržují úl, starají se o matku, stojí u česna na stráži, sbírají nektar a pyl, starají se o zásoby. V letním období žijí maximálně dva měsíce, přes zimu však můžou žít i osm měsíců.

62 Předmět: Dva trubci - darováno R. Pliskou Název: Trubci (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Trubci se líhnou z neoplozených vajíček. V době rojové sezóny je jich v úle větší množství. S odeznívajícím létem jejich počet ale slábne, dělnice je z úlu vyhazují. Je to proto, že ve včelstvu slouží výhradně k tomu, že oplodní matku. Jinak nevykonávají žádnou práci v úle. Předmět: Fotografie vývoje včelího plodu ve zvětšené podobě Název: Vývoj včelího plodu (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Období života: 1. Období kojičky (vylíhnutí 10. den) Když se včela vylíhne, ještě nemá vyvinuté všechny důležité žlázy. Kolem šestého dne se ji dovyvinou hltanové žlázy a včela je schopna krmit matku. Toto období života končí prvním proletem venku. 2. Období mladušky ( den) Na tomto vývojovém stupni se včele vyvinou voskotvorné žlázy a ona začne stavět buňky. Pečuje o dobré podmínky pro zrání medu. Hlídá česno a reguluje teplotu v úle. 3. Období létavky (20. den - smrt) Dělnice už může dělat jakoukoliv práci. Je vyvinutá tak, aby byla schopna i činnosti z nižších vývojových stádií. Jejím hlavním úkolem je nosit do úlu nektar a pyl. Předmět: Fotografie žihadlového systému včely Název: Žihadlový systém včely (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Předmět: Anatomická fotografie včely i s popisky Název: Anatomie včely (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír)

63 Vitrína B Velikost vitríny je 70 x 70 x 200 cm. Tato celá vitrína dokumentuje historii včelařství. Jsou zde prezentovány předměty ze sbírek muzea. Vitrína bude rozdělena do třech pater. V první polici budou vystaveny tyto předměty: Předmět: Tři nože z fondu muzea Název: Nože (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, žlutý papír) Text: Nože užívané při včelaření Doba vzniku: 80. léta 19. století Předmět: dvě vidličky z fondu muzea Název: Vidličky (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, žlutý papír) Text: Vidličky používané o odvíčkování plástů při točení medu Doba vzniku: 90. léta 19. století V druhé polici budou vystaveny tyto předměty: Předmět: Dvě knihy ze včelího vosku z fondu muzea Název: Knihy (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, žlutý papír) Text: Knihy zhotovené ze včelího vosku, sloužily jako dekorace a doplněk svatého koutku, jelikož často nesly křesťanskou tématiku Doba vzniku: 50. léta 19. století Předmět: Pět formiček vykrajovátek na pečení perníku libovolných tvarů z fondu muzea Název: Formičky a vykrajování perníčků (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, žlutý papír) Doba vzniku: 30. léta 20. století Předmět: tři dřevěné formy na perník z fondu muzea

64 Název: Dřevěné formy na perník (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, žlutý papír) Doba vzniku: 50. léta 19. století Předmět: Socha Panny Marie z vosku, ozdobená suchými květy z fondu muzea Název: Panna Marie (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, žlutý papír) Text: Vosková socha zdobená květy Doba vzniku: 50. léta 19. století Ve třetí polici budou vystaveny tyto předměty: Předmět: Dymák z fondu muzea Název: Dymák (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Sloužil k vykuřování včelstva Doba vzniku: 19. století Předmět: Klát z fondu muzea Název: Klát (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Objekt včelího obydlí Doba vzniku: 19. století Informační panel č. 1 Fotografie s názvem: Nástěnná malba z jeskyně Cuevas de la Arana u Valencie ve Španělsku (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, bílý papír) Text: První doklad z doby kamenné o užívání medu. Malba je přibližně stará let Název: Nejstarší doba (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, bílý papír)

65 Text: Nejstarší doklady o odebírání medu včelám poznáváme ze skalních kreseb. Nejznámější a nejstarší skalní kresba je z Pavoučí jeskyně (Cueva de la Araňa) v Dicorpu u Valencie ve Španělsku. Tato malba je datována do roku let př. n. l. Na Středním východě máme doloženy hliněné hrnce z doby př. n. l., ve kterých včely hledaly své útočiště. První doklady o záměrném chovu včel, za účelem zisku medu a vosku, tedy už systematického včelaření, se datuje do doby starověkého Egypta. Egypťané včely uchovávali v hliněných válcovitých ležanech. Název: Antika (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, bílý papír) Text: Aristoteles se domníval, že včely pocházejí z mrtvých býků. Byla to zvířata posvátná. Bible popisuje mléko a med jako nápoj hodný úcty. Ve starověkém Řecku byla jako univerzální nápoj používána směs vína a medu. Ve střední Evropě dokládají chov včel časté archeologické nálezy zbytků medu. Nepřímým důkazem je užívání voskových destiček. Název: Brtnictví (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, bílý papír) Text: Dokladem chovu včel ve střední Evropě jsou nálezy brtí (dutin stromů). Jedná se o způsob chovu včel zejména jako lesní chov neboli brtnictví, tento způsob byl velmi rozšířen a v části střední a východní Evropy vymizel až v průběhu minulého století. Opakem lesního chovu je chov zahradní. Na sběrné včelařství navázalo včelařství chovné. Ve středověku získávají včelaři značné postavení. Včelařské cechy máme z dob Karla Velikého. Například včelaři mohli nosit zbraň, měli zvláštní práva a i včelařský soud. 50 Postupně se chov včel přestěhoval z lesa k obydlí. Brtě byly nahrazeny kláty, což jsou 50 Historie včelařství, včelařství 2010, str. 53.

66 ručně vydlabané části kmeny. Chov se tak značně zjednodušil, pro med se už nemuselo lézt na strom. Postupně dochází k podpoře včelařů plošně. Roku 1775 byl vydán včelařský patent pro Moravu a Slezsko a následného roku pro Čechy. Zřizovaly se včelařské školy nejprve ve Vídni, pak v Brně a Novém Kníně nedaleko Příbrami. Úly se začaly vyrábět ze slámy, rákosu a proutí. Na některých místech Německa se používaly koše, nazývané košnice. Podle jejich tvaru lze určit i oblast, kde se používaly. Například zvoncovité, špičaté a slaměné válce se ujaly v Durynsku. Během druhé poloviny 19. století rapidně vzrůstá počet včelařů. Vlivem zjednodušení včelaření a vynálezu úlu s pevným víkem a dnem se manipulace zjednodušila. Velkou pomocí bylo následné zjednodušení včelaření v tom, že pláty byly umístěny do rámků a následně jejich vyplnění umělou mezistěnou. První včelařský spolek byl založen v Rakousko-Uhersku roku 1852 v tehdejším Žateckém kraji. O dvanáct let později je založen další spolek v Chrudimi. Činnost je doprovázena četnými výstavami, od roku 1867 dochází k vydání prvního časopisu. Pro Moravu je to Včela brněnská a v Praze se periodikum jmenovalo Včelař. Dochází k zjednodušování a vylepšování včelařských pomůcek, některé vznikly i nové. Velikou pomocí se stal vynález A. Hrušky medomet. Tento přístroj natrvalo ovlivnil a usnadnil vytáčení medu. Velkou pomocí bylo stálé zdokonalování úlů a rámků, vynález mezistěn dělící mřížky a vznik řady pomůcek usnadňujících chov matek. Velkou pomocí jsou i vidličky na odvíčkování plástů, plechové dýmáky (kuřáky) či pařáky na vosk. Počátkem 20. století se chovatelé zaměřují i na nemoci, co včelstvo postihují. Nejznámější jsou varroáza, noseméza a mor včelího plodu. Tyto nemoci se tak staly lépe rozeznatelné a jejich pozorování přispělo k následnému léčení.

67 Název: Libor Hanousek (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, bílý papír) Text: Narodil se v Bánské Bystrici a vystudoval pedagogickou školu ve Znojmě. Učil celý svůj život. V roce 1961 se přestěhoval do Pavlovic, které sousedí s obcí Bohdalice. Zde se začal věnovat včelaření. Byl členem ÚV ČSV. Napsal knihu Začínáme včelařit. Roky vyučoval včelařství a sám obhospodařoval 150 včelstev. Potom, co jeho manželka ukončila kurz učitelky medového pečiva, ho začala doplňovat v tom, že učila ženy péct z medu. Pan Hanousek našel po své babičce formičku velikonočního vajíčka kraslice, která se dříve z perníku pekla asi v jeho rodině. Toto vajíčko je duté. Není známo, že by někdo takové vajíčka vyráběl. Oživil tak starou tradici malovanou perníkovou kraslici. 51 Libor Hanousek je nejznámější osobou vyškovského včelařství za poslední desítky let. Těžko se bude hledat pedagog, včelař a odborník takové kvality a takového srdce jak ke včelám, tak k lidem. Název: J. Gregor Mendel (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, bílý papír) Text: V mládí nastoupil do kláštera a stal se mnichem. Vystudoval přírodní vědy, které následně i vyučoval v místní škole a působil v augustiniánském klášteře na Starém Brně. V klášterní zahradě si zbudoval včelín, kde zkoumal svá včelstva a experimentoval s nimi. Včelín se dochoval do dnešních dnů. Působil v Brněnském včelařském spolku. Na zahrádce pěstoval jedlý hrách a hrachor s barevnými květy. Zajímal se o dceřiné rostliny, a jak se projevují vlastnosti rodičů, například velikost či barva. Díky svým pečlivým záznamům vypracoval soubor pravidel, která vysvětlují princip přenosu pravidel různých vlastností, a tím položil základy nové vědní disciplíny genetiky. Až 16 let po jeho smrti nizozemský botanik Hugo de Vries objevil jeho práce, 51 HRABÁK, Jaroslav Libor Hanousek, včelařství 262,2009, říjen.

68 které se následně staly základem pozdějších genetických výzkumů a Mendel pro svět proslul jako otec genetiky. Název: Svatý Ambrož (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, bílý papír) Text: Svatý Ambrož od roku 374 působil jako biskup v Miláně. Byl obratným politikem a svým vlivem napomohl nikajskému koncilu. Svými promluvami a posléze i vedením pomohl Augustinovi, kterého i pokřtil. I Augustin je církví prohlášen za svatého. Svatý Augustin i svatý Ambrož byli později církví prohlášeni za učitele církve. Legenda o biskupu Ambrožovi říká, že se mu jako malému chlapci snesl na obličej roj včel. 52 Roj mu ale nic neudělal, naopak včelky chlapce krmily medem. Proto je světec vyobrazován s pleteným včelím úlem, kterým se mu stal atributem Vitrína C Velikost vitríny je 120 x 50 x 200 cm. Tato vitrína je přehlídkou dnešního vybavení každého včelaře. Předměty jsou zapůjčené z rodin. V první polici budou vystaveny tyto předměty: Předmět: Smyk - zapůjčeno od J. Bohuslava Název: Smyk (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Slouží k uchopení vyrojeného včelstva. Předmět: Nože - zapůjčeno od J. Bohuslava Název: Nože (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Slouží k práci s rámky. 52 SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, s. ISBN

69 Předmět: Peruť - zapůjčeno od R. Plisky Název: Peruť (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Používá se k odmetání včel z rámků. Předmět: Dvojitý cedník na med - zapůjčeno od R. Plisky Název: Dvojitý cedník na med (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Přikládá se pod vytékající med. Dvojité síto je zde proto, aby protékající med byl zbaven co největšího počtu nečistot Ve druhé polici budou vystaveny tyto předměty: Předmět: Stojánek na rámky - zapůjčeno od R. Plisky. Bude v něm stát rámek a na rámku přilepená fotografie odpovídající skutečnosti včelího rámku, obsypaného včelami a plného medu, těsně před vytočením Název: Stojánek na rámky (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Používá se při vytáčení medu. Odkládají se na něj rámky. Předmět: Vidlička - zapůjčena od R. Plisky. Bude použitá se zbytky odvíčkovaného vosku a medu. Název: Vidlička (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Používá se k odvíčkování rámků před vytočením. Předmět: Pyl z úlu J. Bohuslava Název: Pyl (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Včelám slouží jako bílkovinná složka jejich potravy. Předmět: Hrudka propolisu z úlu J. Bohuslava Název: Propolis (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír)

70 Text: Dělnice jim obalují stěny úlů, slouží k dezinfekci. Ve třetí polici budou prezentovány tyto předměty: Předmět: Dymák - zapůjčen od J. Bohuslava Název: Dymák (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Okuřuje se jim včelstvo, které se kouře bojí, stává se klidným a přestává létat. Předmět: Roják - zapůjčen od R. Plisky Název: Roják (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Zde se vyrojené včely sklepávají a na nějako krátkou dobu mohou i nechat žít. Předměty: Včelařský oblek zapůjčený od J. Bohuslava Název: Včelařský oblek, kukla a rukavice (písmo Arial, velikost -20, označení tučné, žlutý papír) Text: Ke včelám se nikdy nenosí žlutá barva. Včely si ji pletou s květy a nutí je daný předmět pořád prozkoumávat. Oblek musí být vyroben z kvalitního materiálu, který zabrání včelím bodnutím. Je zhotoven z bavlněné tuhé tkaniny. Okraje u krku, dlaní i kotníků jsou opatřeny gumičkou. Předmět: Medomet užívaný v současné rodině Text popisky: Medomet užívaný v současné rodině Způsob nabytí či výroby: Zapůjčení od Rudolfa Plisky Medomet vyrobený počátkem šedesátých let, původně na ruční pohon, posléze za kutilských dovedností jeho rotace poháněna ruční vrtačkou. Předmět: Úl Čechoslovák - zapůjčen od J. Bohuslava Text: ÚL užívaný v současné rodině Způsob nabytí či výroby: Zapůjčení od Rudolfa Plisky

71 Vitrína D Velikost vitríny je 137 x 57 x 127 cm. Tato sekce je zaměřena na včelí produkty a jejich následné představení. V první polici budou prezentovány tyto předměty: Předmět: Perníková chaloupka připravena od Jarmily Bohuslavové Název: Perníková chaloupka (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Výroba perníku sahá už do starého Egypta. U nás jsou první písemné doklady o používání perníku ze 14. století. Předmět: Pardubický perník zakoupený v potravinách Název: Pardubický perník (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Tak jak ho známe všichni. Předmět: Voskové ozdobné svíčky zakoupené ve specializovaných obchodech Název: Voskové svíčky (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Dekorativní voskové svíčky Ve druhé polici budou prezentovány tyto předměty: Předmět: Kilogram světlého květného medu - zapůjčeno od R. Plisky Název: Světlý květný med (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Předmět: Kilogram lesního tmavého medu - zapůjčeno od R. Plisky Název: Tmavý lesní med (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír)

72 Předmět: Litrová láhev vyluhovaného propolisu - zapůjčeno od J. Bohuslava Název: Propolis (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Předmět: litrová láhev medoviny - zapůjčeno od J. Bohuslava Název: Medovina (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Text: Prvním mokem, který se pil, bylo spíše víno smíchané s medem. Až v průběhu staletí se vyvinul určitý recept výroby medoviny. Na našem území se hojně využívala za Velkomoravské říše. Medovina byla vytlačena pivem. Medovinu máme dvojího druhu. Vařenou a nevařenou. Při vaření se ničí cenné látky stejně jako u medu. Aby v roztoku vznikl etanol, musí se do roztoku přidat kvasinky. Kvasinky se následně usadí na dně nádoby a medovina se slije. Medovina může zrát spoustu let, během té doby se vytříbí její chutě, zvýší se celková hodnota a kvalita. Předmět: Dřevěná naběračka na med - zapůjčeno od J. Bohuslava Název: Naběračka na med (písmo Arial, velikost -20, označení - tučné, žlutý papír) Informační panel č. 2 Název: Med písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Včely sbírají z květů nektar, medovici či jiné šťávy, které ukládají do buněk v úlu. Dělnice nektar přežvýkávají a obohacují ho o své výměšky ze svých žláz. Med zraje určitý čas, až se z něho odpaří přebytečná voda, dělnice ho zavíčkují. Tento čas je vždycky proměnlivý. Může se jednat o několik dnů až týdnů. Záleží na vlhkosti vzduchu, teplotě a počasí. Čím je slunečněji, tím rychleji med uzraje. Pak je připraven k vytočení. Většinou

73 obsahuje kolem 15 % vody a 85% cukrů (30 % tvoří glukóza a 70 fruktóza). Zda je med kapalný či tuhý určuje podíl glukózy. Nejznámějším rozlišením druhů medu je na květový a medovicový. Květový je někdy také označovaný jako květný med či světlý. Med je většinou složen převážně z nektaru řepky, lípy, akátu a dalších. Med tmavý, někdy označován jako med lesní má barvu od tmavě hnědé až po jantarovou. Včely sbírají medovici, ta medu dodává charakteristickou chuť i barvu. Od nepaměti se med užívá jako sladidlo. Posléze ho nahradil cukr. Dneska se prodává med smíšený, který vznikne za smícháním medovicového a lesního medu. A druhým med má označení pastový. Vznikne mícháním květového medu, tímto procesem dojde k urychlení krystalizace, v žádném případě nedojde ke znehodnocení jeho vlastností. Pastováním vznikne kašovitá hmota bílé někdy i nažloutlé barvy. Recepty: Dva nejpoužívanější recepty, které se používají od pradávna, jsou perník a medovina. Recepty se nijak zvlášť nemění, většinou nejlepšími jsou ty od našich babiček. Medový perník ½ kg medu dáme vařiti a pilně mícháme asi 30 minut. Pěnu sbíráme. Do zchladlého medu pak přidáme ½ kg mouky, 4 ušlehané žloutky, 10 v hmoždíři utlučených mandlí a trochu strouhané citronové kůry. Všechno důkladně promícháme a na konec přidáme za čtyř bílků sníh., trochu skořice, špetku nového koření, hřebíčku a jeden prášek do perníku. Těsto vyválíme, naděláme obdélníčky, nebo čtverečky a zdobíme loupanými mandlemi. Pak je pečeme v troubě na plechu máslem vymazaném KEJŘOVÁ, Anuše. Zlatá kuchařka s rozpočty: Zlatá kniha každé domácnosti. Hradec Králové: Kuchař s. 363.

74 Staročeská medovina Na 3,5 kg medu se přidá 7 litrů vody. Med se nejdříve v teplé vodě ve smaltované nádobě rozpustí, aby nedošlo k jeho připálení na dně. Potom se roztok vaří asi 1-1,5 hodiny za neustálého sbírání pěny (sražené bílkoviny). Abychom dodrželi původní koncentraci, doléváme postupně vyvařenou vodu. Zchladlý roztok (asi C) nalejeme do čistého demižónu tak, aby zaplnil pouze 4/5 jeho obsahu. Na 10 litrů roztoku přidáme 3 kg středního fosforečnanu amonného a zákvas. Zákvas nutno připravit 2-3 dny předem tak, že v 1 l vody povaříme 120 g medu (asi ¼ hod.)a po zchladnutí asi na 25 C vlijeme do toho roztoku čistou kulturu kvasinek. Nádobu přikryjeme poklicí a necháme na místě C teplém kvasinky rozmnožit asi 2 3 dny. Zákvas nalejeme do roztoku v demižónu a přidáme v čistém plátěném pytlíčku hrst sušeného chmele, 1 2 rozkrájené citróny i s kůrou, několik zrnek koriandru, hřebíčku, jalovce nebo kousek muškátového oříšku. Demižón uzavřeme kvasnou zátkou také naplněnou čistým lihem a vodou (1:1). Protože rozmnožování kvasinek podporuje kyselé prostředí, doporučuje se přidat také na 100 l medoviny g kyseliny vinné nebo citronové. Bouřlivé kvašení při nutné teplotě C pobíhá asi 14 dnů (při vyšší koncentraci déle). První stáčení provádíme tak, že hadicí kmitáme, abychom vyvětrali zbytek kysličníku uhličitého. Nádoba, do níž medovinu stáčíme, musí být nyní plná. Další dokvašování a čištění medoviny má probíhat při teplotě C (sklep). Asi po půl roce je možno medovinu stáčet do lahví, a to tak, abychom s hadičkou co nejméně pohybovali. Proto ji ponoříme na dno sklenice (co nejméně vzduchu). Láhve zazátkujeme a zavoskujeme. Delším i několikaletým skladováním naležato se kvalita medoviny

75 zvyšuje. Takto připravená medovina může mít až % alkoholu. Podává se vychlazená s kolečkem citrónu. 54 Pomerančové kuřecí řízečky 6 kuřecích řízečků, 125 g másla nebo tuku, 180 ml pomerančového koncentrátu, ¼ hrnku medu, ¾ hrnku strouhanky, ½ hrnku hladká mouky, 1 lžička papriky, ¼ lžičky tymiánu, ½ lžičky soli Řízky potřeme rozpuštěným tukem. V misce smícháme pomerančový koncentrát a med. V jiné misce smícháme strouhanku, mouku, papriku, tymián a sůl. Řízky namočíme ze všech stran v pomerančové směsi a obalíme ve strouhance. Vložíme do pekáčku, přelijeme zbývajícím máslem a zbývající směsí medu a pomerančového koncentrátu. Pečeme při 190 C 45 až 50 minut. 55 Cibule v medové omáčce Několik středních cibulí, 1 lžička medu, špetka majoránky, pepř, voda, bílé víno, citrónová šťáva Cibuli uvaříme ve směsi vody a vína (1:1) doměkka a vyjmeme. Ve zbylé šťávě rozmícháme ostatní přísady a přelijeme rozčtvrcené cibule. 56 Název: Propolis písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Takto je označován včelí tmel. V úle je používán jako těsnící hmota, která má dezinfekční účinky. Má tmavě hnědou barvu. V teple se stává tvárným, v zimě křehne a je tuhý. Jeho aroma je silně provoněné pryskyřicí, ze které ho včely sbírají. Za pomocí vosku a pylu z něj včely utvoří tuto hmotu. Účinky na organismus jsou značné. Vykazuje antibakteriální, antivirové a antibiotické 54 NEDBALOVÁ, NEHYBA. VÝROBA MEDOVINY. In: Základní organizace českého svazu včelařů Brno město. Jubilejní včelařský sborník k 130. výročí založení moravské včelařské organizace. Brno, 1984, s Medové recepty [online] [cit ]. Dostupný z WWW:

76 účinky. Desinfekční schopnosti zvyšují obranyschopnosti těla a samoléčebné účinky. Název: Pyl (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Pyl je samčí pohlavní buňka a je dělnice si ho ukládá do pylových košíčků. Při léání z květu na květ, včely samovolně rostliny opilují. V úle je zpracován do kaše, která je podávaná jako výživa larev. Pyl svým složením přispívá k regulaci trávení, zlepšuje tělesnou a duševní kondici. Název: Včelý vosk (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Dělnice vytváří vosk za pomocí voskotvorných žláz. Díky němu staví šestiboké buňky, kde ukládají své zásoby a zde vychovávají i následující generace. Dříve byl velmi používán k výrobě svící, dnes se jeho kvality uplatňují v kosmetice a farmacii. Název: Mateří kašička (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Jedná se o potravu, kterou mladé včely nazývané kojičky sytí všechny larvy a matku. Tak se děje po celý její život. Výborné výživné vlastnosti způsobí, že matka je schopna naklást tolik vajíček denně, které ale přesahují její hmotnost. Pro své vlastnosti je používán převážně ve farmacii. Název: Včelí jed (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Jedná se o průhlednou tekutinu, kterou má každá včela mimo trubce ve svém jedovém váčku. Přesné jeho složení se zatím nepovedlo přesně popsat. Včela se žihadlem brání proti nebezpečí. Zpětné háčky zapříčiní, že žihadlo už nemůže z pokožky napadeného vytáhnout. Způsobí to vytrhnutí celého žihadlového aparátu a včela posléze umírá.

77 Název: Škůdci včel (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Škůdců včel je celá řada. Největší do své síly je roztoč Varroa destructor. Včelaři musí předcházet tomuto napadení, včasným preventivním léčením. Sbírají vzorky a odesílají je do výzkumného ústavu, následně včely musí včele téměř každý rok přeléčit. Jiná preventivní metoda se zatím nepoužívá. Nápaditým vetřelcem úlu je myšice. Ta zimuje přímo uprostřed úlu tak, aby se vyhnula chomáči včel. Uhynulé včely rád požírá rejsek. Proti těmto hrabošům se lze bránit mřížkami v česně. Z ptáku se jedná o datla. Do úlů klove a ruší tak včelstvo v zimním odpočinku. Známým pojídačem medu je medvěd a u nás více obvyklá kuna. Všem zmíněným škůdcům se jde dobře bránit včasnou a řádnou prevencí. Název: Včelařův rok (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Název: Podzim (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Včelařův rok začíná na podzim. Je to období, kdy se včely už uloží ke spánku a vylétají jen velmi zřídka. Jelikož se velké množství zásob a medu odebralo včelám během roku, musí včelař včely dokrmovat, používá se k tomu cukr rozpuštěný ve vodě. Úl se zazimovává proti škůdcům (myš, rejsek). Pro dobré přezimování bez velkých úbytků je zapotřebí dodržovat klid a včely vyrušovat co nejméně. S nástupem chladných dnů dochází k vytvoření chumáče včel, ve kterém zvířata přezimují. Včele se v této době přeléčují na nejrůznější u nás vyskytující se parazity. Název: Zima (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Během zimních měsíců se včelstvo spíše jen kontroluje. Aby česno bylo vhodně a dostatečně otevřeno. Pokud je průduch

78 velký, včelám do úlu táhne. Pokud je naopak příliš malý, včely se mohou začít dusit. Název: Předjaří (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Začátkem roku se očekávají první prolety včel. Děje se tak za slunečného počasí při teplotě nad 13 C. Včely se tak po zimě vyprazdňují. Včelař tak může snáze zpozorovat úbytky včelstva, či naopak očekávat hojnost roku budoucího. Když rozkvetou první rostliny a teplota se začíná zvyšovat, včelstvo začne nasazovat na plod. Matka mohla ale v průběhu zimy uhynout, to zjistíme z výskytu plodu. Název: Jaro (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Duben se vyznačuje vysokým počtem nakladených vajíček. Tyto včely jsou už v květnu v dobré kondici a podílejí se tak na sběru nektaru z právě kvetoucí řepky. Postupně včelstvo sílí a probouzí se do rojové nálady. V této době vznikají oddělky. V průběhu června dochází k prvnímu vytáčení medu. Záleží ale na oblasti, kde se včelstvo nachází, na síle včelstva, na příznivosti počasí, někdy se musí s vytáčením počkat. Název: Léto (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: V tomto období včely sbírají hlavně lípu a akát. Když snůška pomalu končí, začíná se se závěrečným vytáčením medu. Množství vytočeného medu se různí, záleží to na spoustě faktorů. Nejvíce se na tom podílí dobré počasí, pokud prší, včely nemohou létat a květy ztrácí svoji kvalitu. Následně jsou včely přikrmovány tekutými cukry. Dělnice je umístí do plástů stejně jako nektarové zásoby.

79 Název: Podletí (písmo Arial, velikost -24, označení tučné, žlutý papír) Text: Období na sklonku léta. Včely někdy ještě vyletí, ale moc rostlin už v této době nekvete. Včelař začíná s preventivním léčením včelstva a připravováním ho na zimu. Období, které teď nastupuje, slouží k výrobě rámků, vzdělávání se a odpočinku Stůl Na stole budou pro děti a návštěvníky připraveny k osahání následující předměty, průběžně se budou je bude doplňovat muzejní pracovník, nebudou však určeny ke konzumaci. Vše bude ve stejných sklenicích, víčko bude možné sejmout a produkt si prohlédnou a přivonět. Med květový Med lesní Med pastový Propolis Vosková svíce Včelí pyl Medové perníčky 8 dkg cukru, 8 dkg Hery, 1 větší lžíce medu, 33 dkg hladké mouky, 1 vanilka, 1 malá lžíce sody, 1 vejce Cukr, Heru a med rozpustíme v pískacím hrnci, až je hmota dost teplá, přidáme polovičku mouky a mícháme, až se to nelepí na stěny hrnce, dále necháme vystydnout, přidáme vejce a dáme na vál, přidáme druhou půlku mouky, sodu a vanilkový cukr. Vše zpracujeme. Uhnětené těsto vyválíme a vykrájíme kolečka o průměru čtyři centimetry. Dáme na plech a pečeme na 180 C zhruba deset minut. Krém: 3 dkg másla a 3dkg polohrubé mouky upražíme na světlou jíšku. Do studené jíšky vmícháme ¼ litru mléka, uvaříme kaši, a necháme vychladnout. Utřeme 10 dkg másla, 10 dkg mletého cukru, 2 lžíce marmelády do hmoty a po trochách přidáváme jíšku.

80 Tímto krémem slepujeme kolečka k sobě, dáme ho tam větší množství. Nakonec vrchní stranu namočíme v rozpuštěné čokoládě. Perníčky jsou vynikající, až se nějaký den zaleží Pracovní list Výstavu obohatí pracovní list, který doplní a rozšíří informace z výstavy. Pro druhý stupeň základních škol byla primárně tato výstava připravená. Děti získají přehled o používaném nářadí a dozvědí se nové zajímavosti. V prvním bloku si prohlédnou výstavu a poslechnou si odborný výklad pověřené osoby. Následně si vyplní pracovní listy. Zde budou otázky: Ve kterém státě je první zmínka o používání medu vůbec? ŠPANĚLSKO Jak se jmenuje známá osobnost vyškovského včelařství? LIBOR HANOUSEK Jak nazýváme tři hlavní jedince celého včelího společenství? MATKA, DĚLNICE, TRUBEC Jak se jmenuje Čech, který vynalezl medomet? FRANTIŠEK HRUŠKA Co je roják, k čemu slouží a jak ho používáme? Která zvířata včelám ubližují? Vyobrazen správně: MEDVĚD, KUNA, MYŠ A DATEL, prase, kočka, výr K čemu slouží dýmák? Jak ho používáme. Co se stane se včelou, když bodne? Zemře Co se stane s trubcem, když bodne? NIC, trubec nemá žihadlo Jak dlouho žije včela? A) 3 týdny B) 6 týdnů, někdy i 9 měsíců C) 6 měsíců až 9 měsíců D) rok Jak dlouho žije matka? A) 6 měsíců B) rok C) 2 až 4 roky D) 6 let Jak se jmenuje dřevo, ve kterém dřív včely chovaly? KLÁT Co znamená, když se rojí včely?

81 Doplňkový program - výroby svíčky Po vyplnění pracovního listu se děti se přesunou do vedlejší místnosti. Zde bude připraven stůl s židličkami. Na ukázku zde bude pár druhů svíček. Hlavní svící bude ručně vyráběná svíce ze včelího vosku, která bude zhotovena z mezistěn. Tuto svíci si budou moci děti vyrobit sami a následně odnést domů. Ke zhlédnutí budou i svíce máčené. Pro porovnání bude sloužit i svíčka z běleného vosku a následně z vosku barveného. Existují i speciální svíčky máčené, které se ponořují do různých odstínů vosku a následně se do nich vyřezávají různé ornamenty. Pořízení jedné takové umělecké svíce je velmi nákladné, proto na jejich ukázku poslouží fotografie. Technika vyrobení je velmi jednoduchá. Plásty včelího vosku se nahřejí do dobře tvarovatelné teploty a obtočí se kolem silného knotu. Svíčka může sloužit jako dekorace, upomínka na danou výstavu anebo ji lze i zapálit Výklad k historii Svíce se začaly vyrábět z jednoduché potřeby, a to prosvětlit prostor, kde člověk zrovna pobýval a potřeboval vykonávat nějaké činnosti, které po tmě nešly dělat. Jak dokazují archeologické materiály, tak Egypťané byli prvním národem, který uměl svíci zhotovit. Výrobu prvních svící datují do dob 3000 let př. n. l. 57 Jako knot se používal papyrus, který se namáčel v živočišných lojích. Tato doba už znala i svíčky ze včelího vosku, které měly kuželovitý tvar, spousta se jich našla v hrobkách faraonů. Tato technika byla převzata Římany. Ti ji vylepšili tak, že jako knot byly používány spletená vlákna nití. Vedle Egypťanů a Římanů byly svíce používány i u židovského obyvatelstva a na Krétě. Židé včelařili ve velké míře a med a vosk dodávali do hlavních přístavů ve Středozemním moři. Rovněž se ke svícení používaly i olejové lampy. 57 Dáša Petrová. Včelařství 1, 2010, str. 13.

82 Podle legendy se Židům Bůh zjevoval ve svatyni jako světelný oblak. Když Helénisté ovládli chrám a znesvětili ho, Židé zachránili jeden džbánek vzácného neznečištěného oleje, který byl používán k udržování věčného světla v chrámu. Tak malé množství by vydrželo pouze na jeden den, ale Židům světlo hořelo po dobu osmi dnů, než se jim podařilo sehnat nový olej. Pro tuto událost vznikl svátek Chanuka Slavnost světel. Židé dodnes tento svátek slaví většinou v první polovině prosince, zaplují osm svící na speciálním svícnu menora. Svíce musí být zhotovovány podle rituálních předpisů. Křesťanství ze svíčky tedy i světla udělalo symbol vzkříšeného Krista. O Velikonocích se zapaluje svíce ze včelího vosku paškál. Jednota knotu, vosku a plamene symbolizuje trojjedinost Boha. To znamená, že Syn Ježíš Kristus, Bůh Otec a Duch Svatý jsou jedna osoba. V Evropě máme nejstarší doložené svíčky nalezené v Avignonu ve Francii pocházející z 1. století n. l. V italských katakombách v Neapoli se dochovaly malby z 5. století, kde můžeme vidět svaté s hořícími svícemi. Od 10. století se svíce žehnaly. Do kláštera v Břevnově se vosk odváděl jako daň, toto zavedl již při jeho zřízení panovník Boleslav II. Vosk se tehdy bělil na slunci. Mnozí mnichové se v klášterech věnovali včelaření a následné výrobě svící, aby pokryli tak velkou spotřebu. Koupit takto vyrobený produkt bylo velmi drahé. Proto jejich užívání bylo spíše v církevních a šlechtických kruzích. Většina méně majetného měšťanstva svítila lojovými svíčkami nebo loučemi. Do chudších vrstev se dostávají až na přelomu 16. a 17. století. Řemeslo svíčkařství vzniklo v 16. století. Na železný kruh bylo zavěšeno množství knotů a řemeslník knoty poléval voskem, který měl roztavený v hrnci tak dlouho, dokud neměly dostatečnou tloušťku. Po vychladnutí se uválely do hladka.

83 V Anglii používali při výrobě stroj nazývaný nodding donkey kývavý oslík, umožňoval namáčet více svíček najednou do horkého vosku. Používaly se i barvy na tónování vosku. V průběhu 19. století byl objeven parafín a později stearin. Postupně se jejich cena snižovala a tak byly zpřístupněny i nejchudším obyvatelům Výukový program Doprovodné programy výstavu doplňují a dodávají jí osobitý charakter. Je potřeba pamatovat na strukturu návštěvníků i jejich obecné potřeby a v důsledku toho nastavit doprovodné akce. Přednáška na téma: Než začneme včelařit! Přednáška tohoto zaměření není nijak náročná na přednášející osobu. Rudolf Pliska představí včelaření následným zájemcům a vysvětlí základní postupy a umy daného řemesla. Přednáška na téma: Jak nejlépe upotřebit včelí produkty v domácnosti. Jarmila Bohuslavová pohovoří, jak co nejefektivněji upotřebit med a jiné včelí produkty jak v gastronomii, tak v obecném lidovém léčitelství. Předvede řadu svých osobních receptů na perníky, medovníky či jiná atypická jídla, kde lze používat med. Následně osvětlí výborné účinky propolisu pro náš organismus a jeho nejlepší používání. Doprovodný edukační program k fiktivní výstavě Za života zvířat se nazývá POZNÁVÁME KOČKY. Program je v globálním měřítku zaměřen na rozeznávání kočkovitých šelem. Vybrány byly šelmy jak našeho pásma, tak zahraničního, které můžeme poznat pouze v zoo. Cílová skupina se zaměřuje na kočkovité šelmy a naším nejznámějším představitelem je kočka domácí, která nás bude tímto programem provázet.

84 Téma programu Program je pojat jako den kočky domácí, která nás bude celou výstavou provázet, bude se setkávat se svými příbuznými jinými kočkovitými šelmami. Těmito návštěvami kočka pozná své bratrance a sestřenice, dítě nenásilnou formou získá informace o rozdílech mezi těmito šelmami Cílová skupina A. Výstava je zaměřena především na děti druhého stupně nebo na rodiny s dětmi. V obecném měřítku je výstava přínosná dětem i jiných věkových skupin, každý se může něco nového dozvědět. B. Pokud výstavu budou navštěvovat předškoláci, nebo děti první či druhé třídy. Prezentační výklad se musí zjednodušit a přizpůsobit jejich věku. Edukační pracovník se může převléknout do kostýmu včely. Děti si před začátkem výstavy vybarví každý svoji včelku, kterou si i vystřihnou a s ní pak proletí celou výstavu Místo konání Edukační činnost se aplikuje ve výstavním sále muzea, kde bude daná výstava Cíle Program je celkově zaměřen jako doplněk k učivu. Toto hlubší rozdělení je spíše látkou druhého stupně, ale dítěti je předkládáno nenásilnou formou. Hlavním cílem je popsat včelu i celé včelstvo, následnou historii včelaření, ukázat, jak včelaříme dnes a představit osobnost Vyškovska Struktura programu Aktivita 1 Představíme a pojmenujeme včelu, určíme si její části těla.

85 Místo konání: expozice, 15 min Úkol - hra: menší návštěvníci si vykreslí a vystřihnou včelu Aktivita 2 Projdeme celou výstavu historii, osobnosti, produkty. Včela dětem představí, kde bydlí úl, následně popíše včelařství. Místo konání: expozice, min Úkol - hra: pro menší děti bude připraveno pexeso, pro starší děti pracovní list Aktivita 3 Prezentace vosku, jeho historie a výroba. Místo konání: pracovní místnost, min Úkol hra: Zhotovení si vlastní svíčky. Cílem programu je dozvědět se něco nového o včelách, naučit se rozlišovat matku, trubce i dělnice. Dále rozvíjet tvůrčí činnost, jemnou motoriku a podporovat myšlení. Program je možno přizpůsobit věku návštěvníků.

86 Závěr Cílem této magisterské práce je napsat návrh k výstavě Kam nám uletěly včely?, která jejím návštěvníkům připomene, jak se včelařilo v dobách minulých a ukáže i současnou možnou podobu moderního koníčku. Děti má za úkol seznámit se včelařstvím, dospělým má připomenout, co jistě vědí, ale už dávno zapomněli, a poskytnout jim nové tipy a rady, jak používat včelí produkty. Téma bylo zvoleno jako připomenutí včelařství a následné probuzení veřejnosti o tuto problematiku. V první částí se zabývám historii včelaření, biologickým popisem včely a stavbou celého včelstva, výrobou a užíváním včelích produktu a samotným včelařením. Druhá část je už zaměřena na návrh samostatné výstavy. Výstava je navržena velmi jednoduchým stylem, aby její následné zrealizování mohlo proběhnout za nízkých nákladů. Získané informace byly rozděleny do několika sektorů. Prvním úsekem je prezentace exponátů ze sbírek muzea ve Vyškově, na to navazuje představení soudobého včelaření za pomoci moderních předmětů používaných při včelaření. Návštěvník se dozví stručnou historii včelaření a může si prohlédnout včelu z přírodovědného hlediska. Výstava představuje i dvě významné osobnosti. Jedna se týká regionu Vyškovska, tou je Libor Hanousek a dalším vášnivým včelařem byl J. G. Mendel. Návštěvník si může odnést velmi mnoho nových informací. Výstava popsaná v magisterské práci, bude realizovaná během začátku příštího roku ve Vyškovském muzeu.

87 Resumé Předmětem diplomové práce bylo napsání návrhu výstavy Kam nám uletěly včely?, která se dotýká tématu včelaření v minulosti a současnosti. První část se zabývá historií včelaření, samotným včelstvem a jeho obecným rozdělením, včelařením a rozdělením včelařova roku, a následné užívání včelích produktů. Druhá polovina se zabývá samotnou výstavou, jejím popisem a charakteristikou.

88 Literatura BENEŠ, Josef. Muzeum a výchova. Praha: Ústav pro informace a řízení v kultuře, s. Radíme včelařům, Český svaz včelařů Praha ve Vydavatelství Nezávislý Novinář I. Ostrava, 128 s. NEPRAŠ, Josef. České včelařství. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1971, 335 s. ROZMAN, Josef, Josef KÜHR a Vladimír VESELÝ. Johann Gregor Mendel a včelařství. Praha: Československý svaz včelařů, 1965, 46 s. SOMMER, Karel. 100 let ZO Českého svazu včelařů Protivanov. Protivanov: ZO ČSV, 2001, 87 s. KEBRLE, Josef. Dějiny českého včelařství. Praha: nákladem spolku Praha II, 1922, 2 l., 110 s., 1 l. PETERKA, Vilém a Jaroslav SVOBODA. Včelařství v kostce. 3. vyd. Praha, ŠKROBAL, Dimitrij. Včelařův rok. 2., uprav. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1967, 318 s., příl. VESELÝ, Vladimír. Včelařství. 1. vyd. Praha: SZN, 1985, 365 s., [8] s. barev. obr. příl. Radíme včelárom: odporúčajúca bibliografia. Trnava: Okresná knižnica, 1988, 62 s. BERÁNEK, Vladimír. Včelařská encyklopedie. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1956, 815 s. DRAŠAR, Jan. Včelařství. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978, 312 s. IOJRIŠ, Naum Petrovič. Včely a zdraví. 1. vyd. Praha: SZN, 1974, 155, [5] s., tb. HARAGSIM, Oldřich. Medovice a včely. Vyd. 2., dopl., V nakl. Brázda 1. Praha: Ve spolupráci s Českým svazem včelařů vydalo nakl. Brázda, 2005, 175 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN TOMŠÍK, Boleslav. Včelařství. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1953, 565 s., obr. příl.

89 KUBIŠOVÁ, Sylvie a Hana HÁSLBACHOVÁ. Včelařství. 2. nezm. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1998, 101 s. ISBN KAMLER, František, Dalibor TITĚRA a Vladimír VESELÝ. Produkce kvalitního medu. 2., upr. vyd. Dol: VÚVč, 2004, 40 s. ISBN Almanach 100. výročí založení Včelařského spolku pro Přerov a okolí v Přerově: Přerov: ZO ČSV Přerov I, 2002, 55 s. WEIß, Karl. Víkendový včelař: škola včelaření s nástavkovými úly. Líbeznice: Víkend, 2005, 247 s. ISBN KLIMENTOV, A. Pčelovodstvo. 2-oje izd., pererab. i dopoln. Moskva: Gosudarstvennoje izdatel'stvo gosudarstvennoj literatury, 1954, 287 s. ŠVAMBERK, Václav. Včelí pastva: rostliny známé i neznámé : jedinečná kolekce 544 včelařsky významných rostlin ČR : [botanika (nejen) pro včelaře]. V Praze: Mája, 2014, 606 s. ISBN BROŽEK, Jiří. Včelí produkty. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1986, 83 s. Časopis Včelařství: odborný časopis pro včelařství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, ISSN x měsíčně. Sborník Jubilejní včelařský sborník k 150. výročí založení organizovaného včelařství na Moravě a ve Slezsku: [ ]. 1. vyd. Brno: Gloria, 2004, 83 s. ISBN

90 Příloha Pozvánka k výstavě Muzeum Vyškovska Vás zve na výstavu Kam nám uletěly včely? která se uskuteční ve výstavních prostorách muzea

91 Plánek výstavní místnosti Legenda: A vitrína A B vitrína B C vitrína C D vitrína D 1 informační panel č. 1 2 informační panel č. 2 3 medomet 4 figurína s oblekem 5 úl 7 stůl a židle

92 Model Vitríny B Legenda: A Tři nože B Vidličky C Knihy D Pět formiček E Dřevěné formy na perník F Socha Panny Marie z vosku G Dymák H Klát

93 Model Informačního panel č. 1 Legenda: A Nástěnná malba z jeskyně Cuevas de la Arana B Nejstarší doba C Antika D Brtnictví E Libor Hanousek F J. Gregor Mendel G Svatý Ambrož

94 11.5. Omalovánky pro mladší děti