VLIV ČERNÉ BARVY A SITUAČNÍHO KONTEXTU NA POSUZOVÁNÍ LIDÍ V ČERNÉM OBLEČENÍ

Transkript

1 VLIV ČERNÉ BARVY A SITUAČNÍHO KONTEXTU NA POSUZOVÁNÍ LIDÍ V ČERNÉM OBLEČENÍ Výzkumná studie Autoři: Pavla Linhartová, Adam Ťápal, Luboš Brabenec, Radomír Maceček, Jan Jiří Buchta Tento text určen výhradně pro účely soutěže psychologických na Katedře psychologie Fakulty sociálních studií. Jakékoliv použití celého textu nebo kterékoliv jeho části v jakékoliv podobě pro jiné účely bez souhlasu autora/ky je zakázáno. Nositelem autorských práv je autor/ka textu. Fakulta sociálních studií MU, 2010/2011

2 ABSTRAKT Zkoumali jsme vliv černé barvy oblečení a situačního kontextu na utváření dojmu o člověku. Zjišťovali jsme míru dojmu agresivity a serióznosti, kterou lidé v černém oblečení působí na druhé lidi ve srovnání s lidmi oblečenými ve světlých barvách. Současně jsme zjišťovali vliv a význam kontextu agresivity a serióznosti na utváření příslušného dojmu. Výzkumu se zúčastnilo 476 studentů gymnázií, kteří posuzovali osoby na fotografii v různých barvách oblečení a v různých kontextech. Výsledky ukázaly, že lidé v oblečení černé barvy jsou hodnoceni jako agresivnější i serióznější než lidé v oblečení světlé barvy. Tyto dojmy jsou umocněny příslušným kontextem, agresivním pro agresivitu, seriózním pro serióznost. Dále jsme zjistili, že muži jsou hodnoceni jako agresivnější a ženy jako serióznější. Zvláště přínosným zjištěním je zásadní význam kontextu na utváření dojmu. Předem navozený situační kontext může výrazně ovlivnit výsledky výzkumů černé barvy a je třeba s ním počítat. ABSTRACT We have examined the influence of black colored clothes and situational context on perception of a person. We investigated the size of the impression of aggressivity and seriousness, that people dressed in black colored clothes give to the others, in comparison with people dressed in light colors. We have also examined the effect of different context (aggressive related or seriousness related) on forming such impression. 476 grammar school students took part in the research, as they were judging on people on photographs dressed in different colors and set in different contexts. The results have shown that people dressed in black colored clothes are judged as being more aggressive and also more serious than people dressed in light colors. These impressions are fairly amplified by related contexts. We also found out that men are perceived as more aggressive than women and women are perceived as more serious than men are. The most contributional finding is the effect of context on impression making. Preset situational context is able to severely influence the results of any research on the perception of black color and we strongly recommend to také it very seriously.

3 TEORETICKÁ ČÁST A HYPOTÉZY Oblečení má velký vliv na utváření prvního dojmu, pro jehož utvoření je důležitá i jeho barva, což potvrzuje např. Radeloff (1990), který ve svém experimentu zjistil, že při percepci atraktivity jsou lidé více ovlivněni barvou oblečení než jeho stylem, a tato barva je pro ně také důležitější než výraz tváře hodnocené osoby. V našem výzkumu se zaměříme na to, jaký dojem vyvolává černá barva oblečení, a to v různých situačních kontextech. Adams a Osgood ve své studii shrnuli, že černá barva je asociována se zlem a smrtí téměř ve všech kulturách (Adams & Osgood, 1973, cit. dle Vrij, 1997). Sherman a Cloe (2009) dále zjistili, že černá barva je asociována s amoralitou, když participanti výzkumu zvládali rychleji Stroopův test, pokud byla slova amorálního obsahu (např. greed chamtivý) napsána černou barvou. Většina dosavadních výzkumů zkoumala černou barvu v kontextu agresivního chování či fyzické konfrontace. V experimentu Franka a Giloviche (1988) respondenti považovali za agresivnější fotbalový tým v černé barvě ve srovnání s týmem v bílé barvě (jednalo se o identickou nahrávku zápasu, barva dresu byla počítačově upravena). Dále např. Vrij (1997) předložil jedné skupině respondentů fotku podezřelé ženy v černém oblečení, druhé skupině stejnou fotku ve světlém oblečení. Respondenti z první skupiny označovali ženu častěji za vinnou a také za agresivnější. Působí však černá barva agresivně i v jiném situačním kontextu? Domníváme se, že v jiném kontextu je tento vliv oslaben a současně se může výrazněji projevit jiná vnímaná vlastnost, kterou umocňuje černá barva a která vyplývá z daného kontextu. To, jakým způsobem je podnět vnímán a hodnocen, je totiž závislé i na kontextu, ve kterém se nachází. Jako kontext můžeme označit prostředí a okolnosti, ve kterých je daný podnět vnímán (Avramova et al., 2010). Výzkumné studie ukazují, že kontext ovlivňuje jak hodnocení barev (např. Maier et al., 2009), tak hodnocení osob (např. Wittenbrink et al., 2001). Předpokládáme, že černá barva v neagresivním kontextu evokuje spíše serióznost, potažmo respekt a spolehlivost. Černá se totiž obecně používá v situacích, kde je potřeba navodit vážnost, např. obchodní jednání apod. (barva formálního oděvu). Tuto domněnku podporuje i výzkum Damhorstové a Reedové (1986). Tohoto výzkumu se zúčastnilo 208 manažerů a manažerek, kteří měli posuzovat fotografie adeptek na zaměstnání. Ženy v tmavém oblečení byly manažery hodnoceny jako charakternější a měly podle nich vyšší morální reputaci. Dále musíme zmínit výzkum Vrije, Pannella a Osta (2005), ve kterém participanti ve skupině nahlas odpovídali na otázky týkající se událostí ve zprávě o zločinu, kterou si předtím přečetli. Ve skupině byli také konspirátoři, a to buď v černém, nebo ve světlém oblečení, kteří záměrně odpovídali špatně. Více se nechali zmást špatnými odpověďmi respondenti ve skupině s černě oblečenými spiklenci, což vypovídá o vlivu lidí oblečených v černé barvě. Autoři navrhují, že černá barva zde mohla hrát roli opět proto, že se jednalo o agresivní kontext. Výsledky však můžeme interpretovat tak, že konspirátoři

4 v černém byli pro respondenty důvěryhodnější či přesvědčivější, což podporuje naši hypotézu. Černá barva zde totiž nepůsobila přímo v agresivní situaci (tedy při dotazování), jako ve výše zmíněných experimentech. Je však možné, že asociace agresivity i serióznosti jsou pro oblečení černé barvy typické a objeví se zároveň v různých kontextech, případně při posuzování lidí v černé barvě bez situačního kontextu (např. posuzování samotné fotografie bez vysvětlivek). Dosud totiž nebyly zkoumány tyto asociace společně. Máme dostatečnou empirickou podporu pouze pro tvrzení, že lidé v černé barvě jsou posuzováni jinak než lidé ve světlých barvách, nikoliv však pro tvrzení, že černá barva oblečení vyvolává určitý dojem nezávisle na situačním kontextu (kromě výše zmíněné interkulturní asociace černé barvy se zlem a smrtí). Proto budeme zkoumat za prvé, zda jsou lidé v černém oblečení považováni za agresivnější, resp. serióznější než lidé v oblečení světlé barvy (H1, H2). Za druhé, zda existuje rozdíl mezi vnímáním lidí v černém oblečení v různých situačních kontextech (H3, H4). Výzkumné otázky Jsou lidé v černém oblečení posuzování jinak než lidé v oblečení světlé barvy? Má situační kontext vliv na utváření dojmu o lidech oblečených v černé barvě? Hypotézy 1. Lidé v černém oblečení jsou považováni za agresivnější než lidé v oblečení světlé barvy. 2. Lidé v černém oblečení jsou považováni za serióznější než lidé v oblečení světlé barvy. 3. Jako nejagresivnější jsou hodnoceni lidé v černém oblečení a v agresivním kontextu. 4. Jako nejserióznější jsou hodnoceni lidé v černém oblečení a v seriózním kontextu. METODY Pro náš výzkum jsme zvolili experimentální design, a to formou posuzování fotografií participanty. Účastníkům jsme prezentovali fotografie jednoho muže a jedné ženy, na kterých jsme měnili barvu oblečení (černá a šedá) a situační kontext (agresivní, seriózní, žádný). Poté jsme zjišťovali rozdíly v hodnocení fotografií participanty a posuzovali jsme míru vnímané agresivity a serióznosti dle použité barvy a kontextu. Prezentovaný materiál Lidi v černém oblečení jsme se rozhodli prezentovat formou fotografií, a to především z toho důvodu, že tak můžeme nejlépe zkonstantnit intervenující proměnné. Co se týče samotné tvorby fotografií a nezávislých proměnných, manipulovali jsme s proměnnou barva oblečení osoby na fotografii, která je buď černá, nebo světle šedá. Světle šedou barvu jako

5 zástupce světlých barev jsme vybrali proto, abychom do experimentu nezaváděli vlivy jiných barev spektra, šedá je vlastně zesvětlená varianta černé barvy. Dále jsme manipulovali s proměnnou situační kontext, která spočívá v krátké větě umístěné nad samotnou fotografií, která seznámí respondenta s určitou hypotetickou situací, které se fotografie týká, a navodí tak námi požadovaný situační kontext. Pro navození kontextu agresivity jsme použili větu: Tato osoba je podezřelá ze spáchání násilného trestného činu. Pro navození kontextu serióznosti větu: Tato osoba se účastní výběrového řízení na pozici státního zástupce. V třetím případě zůstane fotografie bez uvozujícího textu, tedy bez situačního kontextu. Dále jsme zavedli proměnnou pohlaví osoby na fotografii prezentovali jsme tedy jak muže, tak ženy, aby bylo možné zobecnit výsledky na vnímání mužů i žen a odhalit případné rozdíly mezi posuzovanými muži a ženami. Tomu jsme uzpůsobili i úvodní věty navozující kontext podezřelá osoba a státní zástupce jsou pojmy výrazně neprovázané s určitým pohlavím. Při tvorbě fotografií jsme postupovali tak, abychom co nejlépe omezili vliv intervenujících proměnných, které by mohly poskytovat nějaké další informace o kontextu situace či o osobě na fotografii, což jsme provedli zkonstantněním. Všechny fotografie jsou na bílém pozadí, osoby na fotografiích mají neutrální výraz a žádné nápadné vzhledové prvky (dlouhé vlasy u muže, nápadné vousy, brýle apod.). Abychom dále eliminovali vliv vzhledu tváře a stylu oblečení jednotlivých osob, zvolili jsme pouze jednoho muže a jednu ženu, kterým jsme pouze počítačově upravili barvu oblečení a přidělili situační kontext. V rámci našich technických a časových možností jsme vybrali co nejneutrálnější styl oblečení tričko s dlouhým rukávem a obyčejné kalhoty (viz přílohy). Kombinací nezávislých proměnných barva oblečení, situační kontext a pohlaví jsme tedy dostali celkem dvanáct verzí posuzované fotografie, přičemž každému účastníkovi jsme prezentovali vždy dvě fotografie. Nevýhodou tohoto postupu je, že respondenti mohou fotografie hodnotit jinak, než by hodnotili reálně přítomného člověka. Při využití reálně přítomných figurantů by však razantně narostl počet intervenujících proměnných a některé z nich by se nám pravděpodobně nepodařilo eliminovat vůbec už jen proto, že při opakované prezentaci by bylo velmi obtížné navodit shodné podmínky. K prezentaci by bylo možné využít i videozáznam. Jeho technické zpracování by však bylo velmi náročné vzhledem k manipulaci se situačním kontextem. Prezentace záznamu by zároveň byla omezena technickým zázemím na místě provádění experimentu. Zkoumaný vzorek Zkoumaný vzorek pro náš experiment jsou středoškolští studenti gymnázií. Celkově se výzkumu zúčastnilo 476 osob ze čtyř různých gymnázií, z toho 195 mužů a 276 žen, 5 osob neuvedlo své pohlaví. Věkové rozmezí respondentů je let (M = 16,94 let). Příležitostným výběrem jsme

6 zvolili čtyři gymnázia (ve Znojmě, v Jihlavě a dvě v Brně), na kterých každý výzkumník zvolil několik tříd dle časových možností, ochoty vyučujících a námi požadované věkové kategorie respondentů. Výhodou námi zvoleného vzorku je jednak jeho snadná dostupnost, jednak věková kategorie konkrétně volíme probandy ve věku let. V tomto věku již zkoumané osoby mají rozvinuté abstraktní myšlení a s jistotou můžeme říci, že si dovedou bez problému spojit kontext s fotografií a posuzovat na základě tohoto spojení. Nevýhodou naopak může být skutečnost, že zvolená věková kategorie je poměrně úzká. Předpokládáme však, že dále s věkem se posuzování nebude výrazně měnit, dalším výzkumníkům však doporučíme tuto hypotézu ověřit. Způsob hodnocení fotografií a měření závislých proměnných Pro měření míry vnímané agresivity a míry vnímané serióznosti jsme zvolili metodu hodnocení fotografií respondenty pomocí přídavných jmen, tedy vlastností, které by osobě na fotografii přidělili. Při výběru způsobu hodnocení jsme zvažovali, zda použijeme otevřenou otázku typu Jaký dojem ve vás vyvolává tato osoba?, nebo jinou formu dotazování. Výhodou otevřené otázky je, že není návodná, a tudíž nemá žádný další vliv na situační kontext. Problematické je však její zpracování, protože by bylo třeba odpovědi respondentů klasifikovat a analyzovat dle určitého pravidla nejen na základě četnosti, ale i podle míry expresivity. Sémantický diferenciál by naopak byl pro zpracování dat nejvhodnější, ale nakonec jsme jej vyloučili z toho důvodu, že bychom tím participantům předem stanovili, které vlastnosti mají hodnotit, což je velmi návodné. Jako nejvhodnější jsme nakonec vybrali seznam určitých vlastností, ze kterého budou participanti vybírat vhodnou charakteristiku prezentovaných lidí podle svého uvážení. Abychom mohli měřit také výše zmíněnou míru expresivity těchto vlastností, přidali jsme k přídavným jménům stupnici v hodnotách 1 5. Participanti však budou volit intenzitu pouze u těch vlastností, které sami budou chtít zaškrtnout, budou tedy přemýšlet pouze nad vlastním dojmem, ne nad tím, jak intenzivní předepsané vlastnosti by osobě přisoudili. Zároveň budou moci dopsat jiný svůj dojem jakékoliv jiné vlastnosti, které se nevyskytují v našem seznamu. Seznam zvolených přídavných jmen obsahuje tři vlastnosti týkající se agresivity: agresivní, hrubý a útočný; tři vlastnosti týkající se serióznosti: důvěryhodný, seriózní a zodpovědný. Slova jsme se snažili volit taky, aby celkově co nejlépe postihovala dané zkoumané vlastnosti. Nevýhodou tohoto postupu je subjektivní náhled jednotlivých respondentů na význam samotných vlastností, a tudíž i slov, která by je měla reprezentovat. Tímto problémem se budeme dál zabývat později. Do seznamu jsme přidali také šest vlastností nevztahujících se ani k jednomu z kontextů: citlivý, zajímavý, tichý, nenápadný, přátelský, nervózní. Při tomto počtu adjektiv, kde zároveň převládají slova nevztahující se

7 k našim kontextům, není seznam tolik návodný, jako by byl sémantický diferenciál, ačkoliv zcela nenávodná zůstává pouze varianta otevřené otázky, kterou jsme zamítli pro její výše uvedené nevýhody. Zároveň jsme však ponechali výhodu otevřené otázky, tedy možnosti sdělit jakýkoliv jiný dojem. Z počtu bodů přidělených na stupnici u jednotlivých přídavných jmen vztahujících se k agresivitě a k serióznosti jsme poté vytvořili sumační škály agresivita a serióznost v hodnotách 0 15, přičemž vysoký skór odpovídá vysoké míře dojmu agresivity, resp. serióznosti. Do dotazníku pro participanty jsme přidali dále položky číslo fotografie, věk a pohlaví. Popis procesu sběru dat Každý respondent hodnotil dvě fotografie, čímž jsme zdvojnásobili množství získaných dat. Vzhledem k tomu, že jsme na fotografiích pracovali pouze s jedním mužem a jednou ženou, účastník vždy dostal jednu fotografii ženy a jednu fotografii muže, aby stejnou osobu nehodnotil dvakrát (ačkoliv v jiné barvě oblečení či v jiném kontextu), čímž jsme zamezili prozrazení výzkumného záměru a manipulace s proměnnými. Zejména z těchto důvodů a dále z důvodu časové náročnosti jsme jednotlivým účastníkům neprezentovali více než dvě fotografie. Předem jsme si materiál rozdělili na fotografie mužů a fotografie žen, ze kterých jsme vždy po jedné fotografii náhodně rozdávali účastníkům. Přidělení barvy oblečení a kontextu tedy bylo zcela náhodné, čímž jsme zamezili vlivu interpersonálních rozdílů mezi participanty, vyplývajících z mezisubjektového plánu experimentu. Máme dostatečně velký vzorek pro provedení znáhodnění. Výzkumník kontroloval pouze to, aby každý respondent hodnotil vždy jednoho muže a jedu ženu, nevěděl tedy, kterou fotografii přiděluje kterému člověku, čímž jsme eliminovali možnou intervenující proměnnou očekávání výzkumníka. Účastníci posuzovali jednotlivé fotografie postupně, nikoliv zároveň (podrobněji viz níže). Tímto postupem jsme zabránili přímému vizuálnímu srovnávání dvou přidělených fotografií a opisování dat z prvního dotazníku do druhého, eventuelně pozdější úpravě prvního dotazníku. Data jsme sbírali v jednotlivých třídách během vyučovací hodiny se svolením ředitele školy a každého jednotlivého vyučujícího. Experiment byl proveden na čtyřech školách pěti výzkumníky. Abychom omezili možný nežádoucí vliv rozdílných výzkumníků, ve všech případech byl užit shodný scénář. Výzkumník vždy nejprve informoval respondenty o dobrovolnosti a anonymitě, vysvětlil jim postup rozdávání fotografií a jejich hodnocení a poprosil, aby fotografie hodnotili samostatně a nezávisle. Poté výzkumník rozdal každému respondentovi dva dotazníky a náhodně dvě fotografie, vše otočené přední stranou dolů. Poté respondenti postupně ohodnotili obě fotografie, přičemž měli otočenou nahoru vždy pouze jednu fotografii a jeden dotazník. Po skončení vyplňování výzkumník

8 sesbíral všechny dotazníky tak, aby zachoval informaci o tom, které dva dotazníky pochází od stejného respondenta a v jakém pořadí je hodnotil. Poté stručně informoval účastníky o výzkumném záměru. VÝSLEDKY Celkem jsme od 476 osob získali 952 odpovědí, u kterých z podstaty designu výzkumu předpokládáme nezávislost měření. Z odpovědí respondentů jsme vytvořili sumační škály pro míru vnímané agresivity ( agresivita ) a pro míru vnímané serióznosti ( serióznost ) osoby na fotografii, které nabývají hodnot Následující histogramy (grafy č. 1 a č. 2) ilustrují rozložení bodů na jednotlivých škálách. graf č. 1 graf č. 2

9 Rozložení bodů agresivity je unimodální a extrémně pozitivně zešikmené. Na grafu je zřetelný efekt podlahy. Rozložení bodů serióznosti je bimodální. Jak si můžeme všimnout, na obou grafech je zřetelná vysoká frekvence nulových hodnot, přičemž u škály agresivity je tato frekvence téměř třikrát vyšší. Tento fakt může zkreslit výsledky statistických testů, neboť celková průměrná hodnota škál je tím extrémně ovlivněna. Průměr škály agresivita je 4,03 (SD = 3,74), průměr škály serióznost 6,82 (SD = 4,02). Proto jsme se rozhodli překódovat škály zavedením proměnné, která indikuje počet vybraných relevantních slov, nikoliv intenzitu dojmu. Tímto jsme získali sumační škály agresivní slova (graf č. 3) a seriózní slova (graf č. 4) nabývající hodnot 0 3 s následujícím rozložením. graf č. 3 graf č. 4

10 Na těchto grafech vidíme opět výrazný rozdíl v počtu nulových hodnot, tedy počtu lidí, kteří nezvolili ani jedno z nabízených relevantních slov. Průměr zvolených slov ve škále agresivní slova je 1,74 (SD = 1,3), ve škále seriózní slova 2,15 (SD = 1,05). Tímto jsme omezili vliv extrémních hodnot. Provedli jsme statistické testy pro oba dva typy škál, abychom testovali nejenom intenzitu míry dojmu obou vlastností, která je zkreslená rozložením, ale i samotný výskyt jednotlivých dojmů, který je zkreslený už podstatně méně. První hypotézu, tedy že lidé v černém oblečení jsou považováni za agresivnější než lidé v oblečení světlé barvy, jsme testovali nezávislým t testem pro dvě skupiny. Tabulka č. 1 zobrazuje popisné statistiky škály agresivita u jednotlivých barev. Test pro škálu agresivita (tj. míru vnímané agresivity) tab. č. 1: Míra vnímané agresivity u jednotlivých barev barva N M SD černá 485 4,48 3,85 šedá 467 3,57 3,56 Levenův test homogenity rozptylů byl signifikantní, prezentujeme tedy výsledky t testu při předpokladu nehomogenních rozptylů. Zjistili jsme signifikantní rozdíl v míře vnímané agresivity mezi osobami na fotografii v černém oblečení a v šedém oblečení, t (949) = 3,8, p < 0,001, SD = 0,24, d = 0,25. Osoby na fotografii v oblečení černé barvy jsou tedy posuzovány jako agresivnější, což potvrzuje naši první hypotézu. Tabulka č. 2 zobrazuje popisné statistiky škály slova_agres u jednotlivých barev.

11 Test pro škálu agresivní slova (tj. počet vyznačených slov spjatých s agesivitou) tab. č. 2: Počet vyznačených slov týkajících se agresivity u jednotlivých barev barva N M SD černá 485 1,85 1,28 šedá 467 1,63 1,33 Levenův test homog enity rozptylů byl signifikantní. Opět tedy pracujeme s t testem při předp okladu nehomogenních rozptylů. Zjistili jsme signifikantní rozdíl v počtu vyznačených slov vztahujících se k agresivitě mezi fotografiemi osob v černém oblečení a v šedém oblečení, t (945) = 2,630, p < 0,01, SD = 0,084, d = 0,17. Osoby na fotografii v oblečení černé barvy jsou tedy posuzovány jako agresivnější, což opět potvrzuje naši první hypotézu. Druhou hypotézu, tedy že lidé v černém oblečení jsou považováni za serióznější než lidé v oblečení světlé barvy, jsme rovněž testovali nezávislým t testem pro dvě skupiny. Tabulka č. 3 zobrazuje popisné statistiky pro škálu serióznost u jednotlivých barev. Test pro škálu serióznost (tj. míru vnímané serióznosti) tab. č. 3: Míra dojmu serióznosti u jednotlivých barev barva N M SD černá 485 7,09 3,98 šedá 467 6,55 4,05 Levenův test homogenity rozptyl ů byl nesignifikantní (F = 0,228, p = 0,633). Zjistili jsme signifi kantní rozdíl na 5% h ladině významnosti v míře vnímané serióznosti mezi osobami na fotografii v černém oblečení a v šedém oblečení, t (950) = 2,068, p = 0,039, SD = 0,26, d = 0,13. Osoby na fotografii v černém oblečení jsou tedy posuzovány jako serióznější, což potvrzuje naši druhou hypotézu. Tabulka č. 4 zobrazuje popisné statistiky škály slova_ser u jednotlivých barev. Test pro škálu seriózní slova (tj. počet vyznačených slov spjatých se seriózností) tab. č. 4: Počet vyznačených slov týkajících se serióznosti u jednotlivých barev barva N M SD černá 485 2,21 1,02 šedá 467 2,09 1,09

12 Levenův test homogenity r ozptylů je nesignifikantní (F = 2,907, p = 0,89). Nezjistili jsme signifi kantní rozdíl v po čtu vyznačených slov vztahujících se k serióznosti mezi fotografiemi osob v černém oblečení a v šedém oblečení, t (950) = 1,763, p = 0,078, SD = 0,068, d = 0,11. Tento test tedy nepotvrdil naši druhou hypotéz u. Třetí hypotézu, tedy že jako nejagresivnější jsou hodnoceni lidé v černém oblečení a v agresivním kontextu, jsme testovali dvěma způsoby. Pro účely testování třetí hypotézy jsme vytvořili novou proměnnou skupina, kde jsme kódovali jednotlivé posuzované fotografie podle kombinace proměnných barvy oblečení a kontext. Získali jsme tedy šest skupin, které jsme následně porovnávali. 1. černá barva + žádný kontext 4. šedá barva + žádný kontext 2. černá barva + agre sivní kontex t 5. šedá barva + agre sivní kontex t 3. černá barva + seriózní kontext 6. šedá barva + seriózní kontext Tabulka č. 5 zobrazuje popisné statistiky škály agresivita, tabulka č. 6 škály agresivní slova, tabulka č. 7 škály serióznost, tabulka č. 8 škály seriózní slova u jednotlivých skupin. One way a univariate ANOVA pro škálu agresivita tab. č. 5: Míra vnímané agresivity u jednotlivých skupin skupina N M SD ,92 3, ,50 4, ,02 3, ,99 2, ,37 4, ,27 3,43 Levenů v test homogenity rozptyl ů byl signifikantní. Analýzou rozptylů jsme zjistili, že mezi skupinami jsou signifikantní rozdíly, F (5, 946) = 9,299, p < 0,001, η 2 = 0,05. Vzhledem k nehomogenním rozptylům bylo však nutné provést i robustní verze ANOVY, Welch i Brown Forsythe testy byly rovněž signifikantní (F (5, 441) = 9,062, p < 0,001; F (5, 915) = 9,37, p < 0,001).

13 Abychom zjistili, kde se rozdíl mezi skupinami nachází, použili jsme metodu plánovaných kontrastů v souladu s naší hypotézou. Provedli jsme nejprve plánovaný kontrast skupiny fotografií lidí v černém oblečení a v agresivním kontextu se všemi ostatními skupinami. Výsledný rozdíl při předpokladu nehomogenních rozptylů byl signifikantní: t (210,535) = 5,09, p < 0,001. Pro zpřesnění výsledku jsme se dále rozhodli srovnat inkriminovanou skupinu s ostatními skupinami jednotlivě pomocí metody jednoduchých kontrastů. Všechny rozdíly byly opět signifikantní, u všech kontrastů se signifikancí p < 0,01. Univariate ANOVA pro škálu agresivní slova tab. č. 6: Počet vyznačených slov týkajících se agresivity u jednotlivých skupin skupina N M SD ,79 1, ,01 1, ,76 1, ,59 1, ,79 1, ,5 1,33 Levenův test potvrdil nehomogenitu rozptylů. Analýza rozptylu škály agresivní slova potvrdila existenci signifikantních rozdílů mezi skupinami, F (5, 946) = 2,953, p = 0,012, η 2 =0,02. Kvůli nehomogenitě rozptylů jsme po užili i robustnější testy Welch a Brown Forsythe, které byly rovněž signifikantní (F (5, 440) = 3,008, p = 0,011; F (5, 937) = 2,946, p = 0,012). Provedení plánovaného kontrastu ukázalo signifikantní rozdíl mezi inkriminovanou skupinou a ostatními skupinami, t (242) = 3,038, p < 0,01. Metoda jednoduchých kontrastů však naši hypotézu zcela nepotvrdila, protože srovnáním inkriminované skupiny jednotlivě se všemi ostatními jsme nalezli signifikantní rozdíly pouze u dvou srovnání. Čtvrtou hypotézu, tedy že jako nejserióznější jsou hodnoceni lidé v černém oblečení a v seriózním kontextu, jsme znovu testovali oběma způsoby při použití rozdělení skupin. One way a univariate ANOVA pro škálu serióznost tab. č. 7: Míra vnímané serióznosti u jednotlivých skupin skupina N M SD ,93 4, ,22 3,93

14 ,10 3, ,54 4, ,50 3, ,72 3,87 Levenův test homogenity rozptylů je nesignifikantní (F (5, 946) = 1,546, p = 0,173). Analýzou rozptylů jsme zjis tili, že mezi skupinami jsou signifikantní rozdíly, F (5, 946) = 9,755, p < 0,001, η 2 = 0,05. Abychom opět zjistili, kde se rozdíl mezi skupinami nachází, použili jsme metodu plánovaných kontrastů v souladu s naší hypotézou. Provedli jsme nejprve plánovaný kontrast skupiny fotografií lidí v černém oblečení a v seriózním kontextu se všemi ostatními skupinami. Výsledný rozdíl při předpokladu homogenních rozptylů byl signifikantní: t (946) = 4,491, p < 0,001. Srovnání inkriminované skupiny se všemi ostatními jednotlivě jednoduchými kontrasty potvrdilo všechny rozdíly až na jeden jako signifikantní, což však opět nestačí k úplnému potvrzení naší hypotézy. Univariate ANOVA pro škálu seriózní slova tab. č. 8: počet vyznačených slov týkajících se agresivity skupina N M SD ,14 1, ,10 1, ,39 0, ,05 1, ,94 1, ,30 0,94 Levenů v test ukázal nehomogenitu rozptylů. Analýza rozptylu škály seriózní slova potvrdila existenci signifikantních rozdílů mezi skupinami, F (5, 946) = 4,127, p = 0,001, η 2 = 0,02. Kvůli nehomogenitě rozptylů jsme po užili i robustnější testy Welch a Brown Forsythe, které byly rovněž signifi kantní (F (5, 939) = 4, 459, p = 0,001; F(5, 913) = 4,125, p = 0,001). Provedení plánovaného kontrastu ukázalo signifikantní rozdíl mezi inkriminovanou skupinou a ostatními skupinami, t (280) = 3,612, p < 0,001. Opět jsme dále srovnali inkriminovanou skupinu

15 s ostatními skupinami jednotlivě pomocí metody jednoduchých kontrastů. Všechny rozdíly až na jeden se potvrdily jako signifikantní, což však opět nestačí k úplnému potvrzení naší hypotézy. Nesignifikantní kontrast jsme nalezli stejný při srovnání skupin podle hodnot škály serióznosti, a to se skupinou šedé oblečení a seriózní kontext. faktoriální ANOVA Pro zjištění vlivů jednotlivých proměnných jsme dále provedli faktoriální analýzu pro všechny čtyři škály s použitím faktorů kontext fotografie, barva oblečení osoby na fotografii a pohlaví osoby na fotografii. Tabulka č. 9 zobrazuje počet jednotlivých hodnot proměnných barva oblečení, kontext a pohlaví ze všech hodnocených fotografií. tab. č. 9: Rozložení hodnot barvy oblečení, kontextu a pohlaví osoby na fotografii Proměnná N Černá barva 485 Šedá barva 467 Žádný kontext 307 Agresivní kontext 327 Seriózní kontext 318 Muž 474 Žena 478 Agresivita: Levenův test potvrdil nehomogenitu rozptylů. Model potvrdil existenci rozdílů mezi skupinami, F (11, 940) = 5,688, p < 0,001. Jako signifikantní faktory se ukázali jak barva oblečení, tak kon text (p < 0,001), ni koliv však jejich interakce (p = 0,79). Signifikantním faktorem je rovněž pohlaví osoby na fotografii (p < 0,01). Žádné další interakce faktorů se nepotvrdily jako signifikantní. Graf č. 1 ukazuje průměrnou míru vnímané agresivity v závislosti na pohlaví, graf č. 2 v závislosti na pohlaví a barvě oblečení. Graf č. 1 průměrná míra vnímané agresivity v závislosti na pohlaví Graf č. 2 průměrná míra vnímaní agresivity v závislosti na pohlaví a barvě oblečení

16 ,,, Agresivní slova: Levenův test opět signifikantní. Opět se potvrdily rozdíly mezi skupinami, ovšem na vyšší hladině spolehlivosti, F (11, 940) = 1,944, p = 0,031. Barva oblečení i kontext se opět potvrdily jako signifikantní faktory (p < 0,01, p < 0,05), nikoliv však pohlaví (p = 0,74). Žádná interakce faktorů se nepotvrdila jako signifikantní. Graf č. 3 ukazuje průměrnou míru vnímané agresivity, graf č. 4 průměrný počet označených slov spjatých s agresivitou v závislosti na barvě oblečení a kontextu.

17 graf č. 3 průměrná míra vnímané agresivity v závislosti na barvě oblečení a kontextu graf č. 4 průměrný počet označených slov spjatých s agresivitou v závislosti na barvě oblečení a kontextu Serióznost: Levenův test potvrdil homogenitu rozptylů (F (11, 940) = 1,061, p = 0,39). Analýza potvrdila existenci rozdílů mezi skupinami, F (11, 940) = 5,601, p < 0,001. Barva oblečení tentokrát nebyla signifikantním faktorem (p = 0,06), kontext a pohlaví ano (p < 0,001, p < 0,01). Žádná interakce faktorů se nepotvrdila jako signifikantní. Graf č. 5 ukazuje průměrnou míru vnímané serióznosti v závislosti na pohlaví, graf č. 6 v závislosti na pohlaví a barvě oblečení. graf č. 5 průměrnou míru vnímané serióznosti graf č. 6 průměrnou míru vnímané serióznosti

18 v závislosti na pohlaví v závislosti na pohlaví a barvě oblečení Seriózní slova: Levenův test byl signifikantní. Model potvrdil rozdíly mezi skupinami, F (11, 940) = 2,585, p < 0,01. Jako signifikantní faktor se ukázal pouze kontext (p < 0,001), barva oblečení ani pohlaví nebyly signifikantními faktory (p = 0,102, p = 0,095). Rovněž žádná interakce faktorů se jako signifikantní nepotvrdila. Graf č. 7 ukazuje průměrnou míru vnímané serióznosti, graf č. 8 průměrný počet označených slov spjatých se seriózností v závislosti na barvě oblečení a kontextu. graf č. 7 průměrnou míru vnímané serióznosti.8 průměrný počet označených slov v závislosti na barvě oblečení a kontextu graf spjatých se seriózností v závislosti na barvě oblečení a kontextu

19 DISKUZE Z rozložení škál míry dojmu agresivity a serióznosti a jejich průměrů je vidět za prvé, že zde byla vysoká míra nulových hodnot u obou škál, přičemž u škály agresivity téměř třikrát vyšší. Za druhé že lidé průměrně přisuzovali osobám na fotografii vyšší hodnoty serióznosti, než agresivity. Je možné, že tyto nesrovnalosti (zejména v rozložení) způsobila volba neověřené metody. Svou roli zde mohl hrát hlavě výběr slov, jimiž měli respondenti fotografie hodnotit. Některá slova mohli někteří respondenti

20 běžně používat, pro jiné respondenty se však nemusela nacházet v jejich aktivní slovní zásobě. Je zde tedy riziko, že ačkoliv respondenti hodnotili osobu na fotografii jako agresivní, námi zvolená slova jejich dojem přesně nevystihovala. Rovněž je problematická subjektivní míra vlastností. Z těchto důvodů jsme se rozhodli ověřovat naše hypotézy i na nově vytvořené, výše popsané škále, která zahrnuje pouze počet vybraných agresivních, resp. seriózních slov. V testech se ukázalo, že tato metoda je přísnější a v některých případech nepotvrdila signifikantní výsledky analýzy škál míry dojmu agresivity a serióznosti. Většinu výsledků však potvrdily oba typy analýzy a důležité také je, že celkový trend hodnocení zůstal nezměněn, jak je patrné z grafů. Ačkoliv jsme dali respondentům možnost vyjádřit jakýkoliv jiný dojem, či vlastnost, kterou by přisoudili osobě na fotografii, tato možnost zůstala většinou nevyužita. Jediná vlastnost, která byla opakovaně přidělována osobám na fotografii, bylo sebevědomí. Problematické by však bylo rovněž řazení nových slov do kontextů. Proto jsme se rozhodli nezařadit tato slova do výsledků. Výsledky našeho experimentu jsou v souladu s předchozími výzkumy v tom smyslu, že lidé v černém oblečení byli vnímáni jako agresivnější než lidé v oblečení světlé barvy. Novým a důležitým poznatkem však je, že kontext, ve kterém je člověk v černém oblečení posuzován, hraje při jeho posuzování ostatními lidmi velkou roli, což dokazuje signifikantní vliv jak barvy oblečení, tak kontextu při posuzování dojmu agresivity. Na grafu lze dokonce vidět, že lidé v šedém oblečení a v agresivním kontextu byli dokonce posuzování jako agresivnější, než lidé v černém oblečení v jiných kontextech. Protože se nepotvrdila signifikance vlivu interakce barvy oblečení a situačního kontextu, jedná se o dva samostatné faktory, které oba hrají významnou roli. To znamená, že ptáme li se respondentů na míru dojmu agresivity, přičemž předem navodíme agresivní kontext, který může navodit samotná otázka na tento dojem (tedy i sémantický diferenciál), míra dojmu agresivity výrazně vzroste právě díky kontextu. Bylo by tedy vhodné zkoumat dále efekt černého oblečení v kontextu neutrálním. Ačkoliv analýza rozdílů mezi skupinami u škály zahrnující pouze počet zvolených slov týkajících se agresivity, nikoliv míru dojmu agresivity, nepotvrdila rozdíly mezi skupinou lidí v černém oblečení a agresivním kontextu a všemi ostatními, na grafech vidíme, že trend v posuzování agresivity se nezměnil. Dále jsme zjistili, že muži jsou posuzování jako agresivnější než ženy. Pohlaví se jako signifikantní faktor projevilo pouze u posuzování míry dojmu agresivity, nikoliv při volbě slov týkajících se agresivity. Respondenti tedy přisuzovali mužům vyšší míru dojmu agresivity a, jak je patrné z grafu, tato míra s černou barvou oblečení výrazně narostla. Co se týče serióznosti, lidé v černém oblečení byli sice posuzování seriózněji než lidé v šedém oblečení, barva oblečení se však neukázala být signifikantním faktorem. Ačkoliv na grafu vidíme, že v každém jednotlivém kontextu byly osoby na fotografii v černém oblečení posuzovány mírně

21 seriózněji, rozhodující zde byl faktor kontextu, který se jako jediný projevil signifikantní jak u škály vnímané míry dojmu serióznosti, tak u škály zahrnující počet zvolených slov týkajících se serióznosti. U míry dojmu serióznosti bylo opět signifikantním faktorem pohlaví. Ženy byly posuzovány seriózněji, a to jak v černé, tak v šedé barvě. V rozporu s výzkumem Damhorstové a Reedové (1986), ve kterém však figurovaly pouze ženy, nikoliv ve srovnání s muži, bylo tedy signifikantním faktorem pouze pohlaví, nikoliv barva oblečení. Opět zde platí výrazný nárůst míry dojmu serióznosti díky serióznímu kontextu. Dominanci faktoru kontextu potvrzuje i fakt, že při srovnávání skupiny lidí v černém oblečení a v seriózním kontextu jsme u obou škál nenašli rozdíl mezi skupinou lidí v šedém oblečení a seriózním kontextu. Kromě již zmíněných nedostatků a designu je problematická také volba fotografií, protože jsme účastníkům prezentovali pouze jednu ženu a jednoho muže. Příštím výzkumníkům doporučujeme provádět podobný experiment s více fotografiemi mužů i žen, což umožní i bezproblémové prezentování více fotografií jednomu respondentovi. Ačkoliv se kontext potvrdil jako signifikantní faktor u všech analýz, doporučujeme rovněž ověření vhodnosti a srovnání jiného způsobu navození kontextu, než který jsme zvolili my, například pozadí fotografie apod. Poněkud problematické je zařazení fotografie bez kontextu. Jak bylo výše uvedeno, participantům jsme vždy dávali dvě fotografie. Pokud byla fotografie bez kontextu prezentována jako druhá, je zde riziko perseverace vlivu kontextu předchozí fotografie. Opět se tedy nabízí možnost prezentovat více fotografií, např. ve stejném kontextu jednotlivým skupinám respondentů. Dalším doporučením může být srovnání černé barvy s jinými barvami, než pouze s šedou barvou, například s více světlými barvami najednou, případně i s výraznými barvami spektra. Co se týče designu, ne vždy se nám podařilo plně kontrolovat, aby si účastníci vzájemně nenahlíželi do dotazníků, vhodnější by tedy bylo, kdyby participanti hodnotili fotografie o samotě nebo alespoň po jednom v lavicích, v případě provádění výzkumu ve školním prostředí. Jak jsme již výše zmínili, předpokládáme, že percepce černé barvy se s věkem nemění, samozřejmě by ale bylo vhodné zahrnout do výzkumu i jiné věkové kategorie. Za zásadní zjištění našeho výzkumu považujeme velkou významnost kontextu, ve kterém je osoba v černém oblečení posuzována. Míra vnímané agresivity a serióznosti výrazně narostla u obou barev oblečení právě tam, kde jsme tento kontext předem navodili, tedy míra vnímané agresivity v agresivním kontextu a míra vnímané serióznosti v seriózním kontextu. Je třeba mít na paměti, že při zkoumání vlivu černé barvy oblečení hraje předchozí navození kontextu důležitou roli a může velmi ovlivnit výsledky.

22 ZDROJE Výzkumné studie Avramova, Y., Stapel, D., & Lerouge, D. (2010). Mood and context dependence: Positive mood increases and negative mood decreases the effects of context on perception. Journal of Personality and Social Psychology, 99(2), Damhorst M. L., Reed J. A. P. (1986). Clothing color value and facial expression: effects on evaluations of female job applicants. Social Behavior and Personality: An International Journal, 14(1), Frank M. G., Gilovich T. (1988). The Dark Side of Self and Social Perception: Black Uniforms and Aggression in Professional Sports. Journal of Personality and Social Psychology, 54(1), Maier, M., Barchfeld, P., Elliot, A., & Pekrun, R. (2009). Context specificity of implicit preferences: The case of human preference for red. Emotion, 9(5), Sherman, G. D., Clore, G. L. (2009). The Color of Sin, White and Black Are Perceptual Symbols of Moral Purity and Pollution. Psychological Science, 20(8), Vrij A. (1997). Wearing Black Clothes: The Impact of Offenders' and Suspects' Clothing on Impression Formation. Applied Cognitive Psychology, 11, Vrij A., Pannell H., Ost J. (2005). The Influence of Social Pressure and Black Clothing on Crime Judgements. Psychology, Crime & Law, 11(3), Wittenbrink, B., Judd, C., & Park, B. (2001). Spontaneous prejudice in context: Variability in automatically activated attitudes. Journal of Personality and Social Psychology, 81(5), Abstrakty Radeloff, D. (1990). Role of color in perception of attractiveness. Perceptual and Motor Skills, 71(1),

23 PLNÉ ZNĚNÍ DOTAZNÍKŮ A FOTOGRAFIÍ DOTAZNÍK Vyznačte, které z níže uvedených vlastností byste přisoudili osobě na fotografii podle vašeho dojmu/pocitu. U vlastností, které jste označili (např. zakroužkováním), vyznačte také intenzitu vlastnosti na škále 1=nejslabší, 5=nejsilnější. Zaškrtnout můžete libovolný počet vlastností, dále můžete uvést i jinou vlastnost, která není v nabídce. Snažte se co nejpřesněji vystihnout váš dojem z osoby na fotografii. Váš věk: Vaše pohlaví: Číslo fotografie: O osobě na fotografii si myslím, že je: Citlivá Hrubá Zajímavá [ ] [ ] [ ] Zodpovědná Tichá Nenápadná [ ] [ ] [ ] Agresivní Útočná Přátelská [ ] [ ] [ ] Seriózní Nervózní Důvěryhodná [ ] [ ] [ ] Jiné: [ ] [ ] [ ] Děkujeme za účast ve výzkumu! : )

24 Tato osoba je podezřelá ze spáchání násilného trestného činu. Tato osoba se účastní výběrového řízení na pozici státního zástupce. č. 1 č. 2 č. 3 Tato osoba je podezřelá ze spáchání násilného trestného činu. Tato osoba se účastní výběrového řízení na pozici státního zástupce. č. 4 č. 5 č. 6

25 Tato osoba je podezřelá ze spáchání násilného trestného činu. Tato osoba se účastní výběrového řízení na pozici státního zástupce. č. 7 č. 8 č. 9 Tato osoba je podezřelá ze spáchání násilného trestného činu. Tato osoba se účastní výběrového řízení na pozici státního zástupce. č. 10 č. 11 č. 12