Důchodová reforma: břímě mladých?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Důchodová reforma: břímě mladých?"

Transkript

1 Důchodová reforma: břímě mladých? Jaroslav Vostatek Research Paper #1 prosinec 2012 Recenzovali Ing. Jan Mertl, Ph.D. a Ing. Robert Jahoda, Ph.D. Redakce provedla jazykové a stylistické úpravy textu. CESTA Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii, 2012.

2 1 Abstrakt Důchodové reformy mohou výrazně měnit mezigenerační smlouvu, obsaženou ve veřejném důchodovém systému; dnešní českou důchodovou reformu by podle přístupů některých provládních teoretiků mohli zaplatit dnešní mladí. Opt-out do druhého penzijního pilíře má být výhodný až pro polovinu pojištěnců těch s vyššími příjmy, přitom autoři studií s těmito závěry neberou v potaz negativní fiskální a makroekonomické dopady vládní důchodové reformy. Výsledky těchto analýz naznačují, že čert není jen v detailech, ale i v samotné koncepci privatizace veřejných penzí. Proto také klíčoví experti Světové banky doporučují nikoliv privatizaci veřejných penzí, ale jejich rozčlenění do dvou zcela odlišných pilířů: základním pilířem má být sociální starobní pojištění typu NDC a vedle toho má existovat výlučně solidární penzijní pilíř a také plně dobrovolný soukromý pilíř. Důchodové spoření ve formě druhého pilíře je spojeno s podstatně vyššími náklady a není proto schopné konkurovat případnému sociálnímu pojištění FDC. Důchodová reforma podle doporučení expertů Světové banky nemůže být břemenem pro mladou generaci. Klíčová slova: důchodová reforma, starobní důchod, veřejné penze, soukromé penze, Panevropský penzijní systém JEL: G11, G23, H24, H55 Abstract Pension reforms may significantly change the intergenerational contract, contained in the public pension system; today's youth might pay for the current Czech pension reform, according to the approaches of some pro-government theoreticians. Opt-out to the second pillar pension shall be beneficial for up to half the insured - those with higher incomes, while authors of studies with these conclusions do not take into account the negative fiscal and macroeconomic effects of governmental pension reform. The results of these analyzes suggest that the devil is not only in detail, but also in the very concept of privatization of public pensions. Therefore, the key experts of the World Bank recommended no privatization of public pensions, but their split into two completely distinct pillars: the core pillar has to be the NDC social old-age insurance, and in addition there should be an exclusively solidarity pension pillar and also a fully voluntary private pillar. Pension savings in the form of second pillar are associated with significantly higher costs and thus are not able to compete with any FDC social insurance scheme. Pension reform recommended by the experts of the World Bank cannot be a burden for the young generation. Keywords: pension reform, old-age pension, public pensions, private pensions, Pan-European pension system JEL: G11, G23, H24, H55

3 2 Důchodová reforma: břímě mladých? Jaroslav Vostatek Úvod Průběžně financované systémy veřejných penzí umožňují, aby jedna generace důchodců získala ve formě důchodů podstatně více prostředků, než kolik jich zaplatila na příspěvcích do systému. Jako příklad se v této souvislosti uvádí, že kupní síla britského základního státního důchodu se mezi lety 1948 a 2002 zvýšila o 260 %, daleko více než by odpovídalo jejich teoretickému pojistně-matematickému nároku [Barr 2012]. K mezigenerační redistribuci tohoto druhu dochází či může docházet při důchodových reformách, jakož i pod vlivem měnícího se populačního vývoje. Mnoho ale také závisí na samotné koncepci veřejných penzí v dané zemi, k čemuž patří i politika valorizace důchodového základu a i již samotných vyplácených důchodů. Pojistněmatematické principy vylučují, aby se důchodci jakkoliv podíleli na ekonomickém růstu či na růstu životní úrovně. Pojistná matematika je naopak založena na principu ekvivalence mezi příjmy a výdaji důchodového systému dané generace. Podle pojistné matematiky by si důchodci měli ve svých předchozích příspěvcích zaplatit i valorizaci důchodů podle inflace. Takže uvedené Barrovo konstatování není nutně v rozporu se skutečností, že relace britského státního důchodu k průměrné britské celostátní mzdě v tomtéž období se významně nezměnila. K problematice mezigenerační redistribuce v rámci důchodových systémů existuje poměrně bohatá zahraniční literatura. V souvislosti s českou důchodovou reformou je jistě významné se touto otázkou zabývat i u nás. Nejen u nás bývá často problém formulován tak, že dnešní mladší generace budou muset svým rodičům a prarodičům (a jejich vrstevníkům) platit daně na jejich důchody a k tomu si ještě naspořit na své důchody, protože od dalších generací nebudou moci očekávat finanční podporu. Podobná situace není vyloučena, resp. je otázkou, v jaké míře k těmto redistribučním procesům může či bude docházet. Úvahy tohoto druhu by optimálně měly být Prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. po získání docentury v oboru finance na VŠE odešel pracovat do Prognostického ústavu ČSAV. Po roce 1989 působil mj. jako náměstek ministra hospodářství ČSFR, vedl Katedru veřejných financí Vysoké školy ekonomické a byl také předsedou představenstva a generálním ředitelem životní pojišťovny Wüstenrot. Od roku 2007 je vedoucím pracovníkem Vysoké škole finanční a správní, kde se zabývá mj. penzijními, zdravotnickými a daňovými systémy a je garantem studijního programu Hospodářská politika a správa. Je autorem mj. učebnice Sociální a soukromé pojištění (2000) a celé řady studií a článků ke zmíněným a dalším tématům. jaroslav.vostatek@vsfs.cz

4 3 zarámovány i do celkového ekonomického a sociálního vývoje dané země, neboť nemusí jít o negativní jevy. Vždyť třeba výše zmíněné britské základní státní důchody jsou dnes, stejně jako v době svého vzniku v roce 1948, pod úrovní tamního životního minima. Brutální mezigenerační přerozdělování: skutečnost či přání? U nás se uvedenou problematikou v poslední době výrazně zabývá Ondřej Schneider. Propojuje ji se zásadními otázkami důchodové reformy: v loňské studii IDEA při Center for Economic Research & Graduate Education Economics Institute (dále jen CERGE-EI), společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky, v.v.i., jde o propojení s problematikou skrytého penzijního dluhu, který podle jeho definice vyjadřuje, nakolik závazky platit budoucí důchody nejsou kryty daněmi konkrétně je vyjádřen jako rozdíl mezi diskontovanými finančními toky budoucích důchodů a povinných odvodů do důchodového systému každé věkové skupiny [Schneider 2011c]. Základní závěr studie, ve vztahu k naší zemi, říká, že máme relativně nízkou úroveň skrytého penzijního dluhu a vysokou míru mezigeneračního přerozdělování, na kterou doplácí mladé generace. Tuto vysokou míru přerozdělování ilustruje na mužích a ženách narozených v roce 2008: tito muži mohou očekávat, že do systému odvedou trojnásobek (297 %) toho, co jim bude vyplaceno na důchodech; pro ženy platí dvojnásobek (203 %). Graf 1, převzatý z této studie, ukazuje tyto relace pro všechny dosavadní ročníky mužů. Studie se opírá o vlastní výpočty, uvádí však pouze metodiku výpočtu skrytého penzijního dluhu. Takže nevíme, jak autor přišel k závěru o diskriminaci mladých v řádu trojnásobku a dvojnásobku. V metodologickém dodatku se uvádí: Nejvýznamnějším příspěvkem studie a potenciálně její největší chybou je naše formalizace komplexních vzorců pro výpočet penzí. Autor studie a jeho spolupracovníci si troufli i na modelaci penzí v Maďarsku, Polsku a Slovensku, což raději ponechávám bez komentáře. V zahraničí se analýzami penzijních systémů v jednotlivých zemích zabývá Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Co-operation and Development, dále jen OECD). Nezabývá se však modelací budoucích veřejných příjmů typu příspěvků na sociální zabezpečení a systematicky nevypočítává ani implicitní penzijní dluhy. 1 Předmětem propočtů OECD je však penzijní bohatství (pension wealth), které vyjadřuje celkovou hodnotu budoucích starobních důchodů, s využitím národních úmrtnostních tabulek podle prognózy pro rok 2050 a s diskontní sazbou 2 %. Rozlišuje se hrubé a čisté penzijní bohatství, pro průměr zemí OECD byla vypočtena hodnota hrubého penzijního bohatství 9,6 pro muže s průměrným ročním výdělkem, pro ženy pak 11,1; v obou případech jde o násobky hrubých výdělků. Čisté penzijní 1 Schneiderův skrytý penzijní dluh je obecně vzato jednou z variant výpočtu implicitního penzijního dluhu.

5 4 bohatství zohledňuje i daně a podobné platby z důchodů; průměr za 34 zemí OECD při průměrných výdělcích muže a ženy činí 8,2 a 9,6. Pro Českou republiku byly vypočteny hodnoty čistého penzijního bohatství 7,7 a 9,3. Hodnoty čistého penzijního bohatství pro výdělky na úrovni mediánu v České republice jsou 8,9 pro muže a 10,7 pro ženy [OECD 2011a]. Graf 1: Čistá současná hodnota penzijních odvodů a penzí pro české muže narozené mezi lety (v milionech Kč). Zdroj: Schneider 2011c, s. 10. Ukazatele penzijního bohatství lze využít k jednoduchému, rámcovému prověření správnosti Schneiderova tvrzení o tom, že dnešní české děti a mládež odvedou do systému veřejných penzí za dnešních podmínek dvakrát až třikrát více, než kolik z něho dostanou v podobě starobních penzí. Pokud bychom předpokládali, že dnešní pojistné na veřejné starobní pojištění se bude platit po dobu 45 let, tak bude celkově zaplaceno rámcově 45 * 0,2 = 9 násobků ročních příjmů; přitom jsme neprováděli diskontování příslušných hodnot, ani jsme nevzali na zřetel úmrtnost klientů. Nicméně výsledná hodnota 9 je srovnatelná s výše uvedenými hodnotami penzijního bohatství. Z názvu Grafu 1 je patrné, že Schneiderovy výpočty využívají diskontování, z čehož by mohlo vyplynout, že současná hodnota penzí (diskontovaného penzijního bohatství) je o něco menší než současná hodnota plateb do systému. Nemůže však v žádném případě jít o dvojnásobek či trojnásobek. Tato má úvaha má charakter laického testu, jsou zde však také podrobné modelové propočty ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen MSPV) se proti výpočtům IDEA potažmo Ondřeje Schneidera tvrdě ohradilo. Kvalitu studie IDEA označilo za nízkou a značně zavádějící. MPSV podrobně vysvětluje metodiku penzijního modelování používanou ministerstvem a Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí

6 5 (dále jen PES). Relace mezi zaplaceným pojistným a starobními důchody se v těchto propočtech vyjadřuje formou vnitřního výnosového procenta. Ve všech případech, propočítávaných MPSV, vyšlo vnitřní výnosové procento vyšší než modelově předpokládaná inflace (2 %), z čehož plyne, že placení pojistného do stávajícího průběžného systému je výnosnou investicí [MPSV 2011]. To je v naprostém rozporu se Schneiderovým tvrzením o tom, že klienti narození počátkem století dostanou za své příspěvky do státního rozpočtu v podobě starobní penze od státu 2 3krát méně. Z laické logiky věci by sice mohlo vyplývat, že klienti dostanou méně, než vložili, zvláště v diskontované podobě, rozdíl však nemůže být řádový, dvakrát až třikrát nižší. Fata morgana privatizace penzí Z předchozího a z dalších Schneiderových prací je zřejmé, že přání je otcem myšlenky. V 90. letech byl zastáncem privatizace veřejných penzí podle chilského vzoru. Ve stylu studie Světové banky z roku 1994 [James et al. 1994] pomocí modelu dokazuje, že okamžitá úplná transformace průběžného systému na fondový systém pro všechny naše obyvatele v předdůchodovém věku by vedla k ekonomickému růstu, přičemž čisté mzdy by vzrostly za dvacet let o 40 %. Naproti tomu při pokračování průběžně financovaného systému veřejných penzí by došlo k poklesu HDP, ke snížení čisté mzdy o 18 % a ke zvýšení odvodu na důchody z tehdejších 26 % na 36 % ze mzdy. [Schneider 1998]. Používaný model blíže rozvádí jeho spolupracovník Vladimír Kreidl [Kreidl 1998]. Reforma v pojetí těchto autorů je modelově financována veřejným dluhem a výnosy z privatizace v rozsahu 150 miliard korun. Autoři doporučují povinný pojistný pilíř penzijního systému vyhradit soukromému sektoru a vedle toho ponechat malý veřejný penzijní pilíř výhradně redistribučního (sociálního) charakteru, nejlépe ve formě minimální výše důchodu z povinného soukromého systému, popř. ve formě velmi nízkého univerzálního důchodu [Kreidl 1998]. Od té doby se mnoho změnilo. Disponibilní výnosy z privatizace nemáme; i pokud bychom je měli, tak bychom jimi byli schopni splatit malou část veřejného dluhu. Úvahy o schovávání rezerv na důchodovou reformu byly, resp. jsou velmi účelové. Zvyšovat veřejný dluh kvůli privatizaci penzí prakticky nelze. Zejména se však naznačené základní modelové představy o vlivu privatizace penzí na ekonomiku a na penze v praxi neprokázaly, neboť ekonomika funguje jinak, než se domnívají autoři některých učebnic ekonomie. Hlavní jejich protagonista Světová banka právě proto zcela změnil názor a privatizaci veřejných penzí již od roku 2003 nepodporuje.

7 6 Klíčoví experti Světové banky naopak doporučují tzv. Panevropský penzijní systém, který má jako hlavní pilíř ( jádro ) sociální starobní pojištění tvaru NDC 2 a jako významná křídla má solidární veřejný pilíř financovaný ze státního rozpočtu bez využití pojistného a zcela dobrovolné soukromé důchodové zabezpečení všeho druhu [Holzmann Palmer 2006]. Nedávno byla publikována celá antologie tohoto penzijního modelu a systému [Holzmann et al. 2012]. Naproti tomu Mezinárodní měnový fond pokračuje v jisté podpoře privatizace veřejných penzí, v podstatě z ideologických důvodů, a hlavní jeho zájem se přitom koncentruje na to, aby nerostly a snižovaly se veřejné deficity a dluhy. Rovněž OECD podporuje částečnou privatizaci veřejných penzijních systémů. Obecně argumentuje vlastně jen anglickým příslovím o tom, že všechna vejce se nemají dávat do jednoho košíku využívá přitom kresby hnízda se třemi vejci. Přísloví vkládá do úst sluhy Cervantesova Dona Quijota, který ve španělském originále chtěl spíše říci, že se nemusí vše udělat dnes, pokud se práce dá rozdělit do dvou dnů. Faktem také je, že penzijní modely OECD ukazují, že při fondovém systému a jinak vcelku rozumných parametrech celého penzijního systému vychází v příslušných zemích vyšší starobní důchody, než v průběžně financovaných systémech veřejných penzí. Z toho ovšem nevyplývá nutnost privatizace, jak později ukážeme. Privatizace penzí pro mladé? Ondřej Schneider i dnes požaduje ráznou privatizaci českého veřejného penzijního systému, resp. jeho základní, starobní části. Své aktuální představy publikoval počátkem roku 2011 [Schneider 2011a]. Vychází z toho, že stávající systém se bude rychle zadlužovat již v tomto desetiletí, což mimochodem neodpovídá projekcím MPSV [viz Král 2011], ani Schneiderem dříve schvalovanému fiskálnímu oddělení ryze solidárního pilíře, které by vedlo k jeho vymanění ze sféry pojistného na důchodové pojištění. Demograficky podmíněný finanční propad fakticky nastává až ve druhé polovině 30. let tohoto století a po malé důchodové reformě vloni došlo k redukci propadu na zhruba polovinu, jak ukazuje Graf 2. Ondřej Schneider v tomto článku mj. avizuje své výše uvedené představy o mezigenerační nespravedlnosti systému: Český důchodový systém je až brutálně nevýhodný pro nejmladší ročníky a trestá rodiče budoucích plátců důchodových odvodů. Dnešní batolata tak, kromě pěkného dluhu, zdědí po nás systém, který od nich během jejich života, v průměru a bez započtení inflace, vybere přes 3 miliony korun na důchodovém pojištění, aby jim pak vyplatil důchody, opět bez inflace, ve výši 1,4 milionu. Více než polovina odvodů pro ně 2 NDC (nefinanční příspěvkově definovaný systém) je moderní konstrukcí sociálního starobního pojištění, používanou v celé řadě zemí, kdy výše důchodu plně závisí na zaplaceném pojistném a na věku, v němž pojištěncovi začne být vyplácen starobní důchod. Jde o převážně průběžně financovaný systém, spravovaný odděleně od státního rozpočtu.

8 7 vyletí komínem! Tento nedoložený názor jsme již komentovali. Nyní se budeme věnovat Schneiderovým názorům na to, jak se mají penze reformovat. Návazně si položíme také otázku, zda doporučovaná reforma řeší tento údajný problém. Graf 2: Projekce deficitu důchodového účtu před malou důchodovou reformou. Zdroj: Král 2011, s. 28. Pro důchodovou reformu vytyčuje Ondřej Schneider dva cíle. Jednak snížení budoucích dluhů a jednak alespoň částečné narovnání systému pro dnešní dvacetileté a třicetileté. Údajné budoucí dluhy se mají snížit zejména podstatným urychlením zvyšování důchodového věku a snížením valorizace důchodů přechodem na indexaci podle cen nebo životních nákladů důchodců. Obojí je vyřčeno v podstatě jako politický požadavek, bez uvádění hlubších důvodů a dopadů. V krátkém článku v deníku sice nelze požadovat vědecké doložení návrhů, nicméně by tyto návrhy měly být badatelem doloženy v jiných, předcházejících studiích. Časově navazující vládní malá důchodová reforma přitom zavedla permanentní zvyšování důchodového věku do nekonečna, v závislosti na očekávaném prodlužování lidského věku. Schneiderův návrh, ničím nedoložený a blíže ani nevysvětlený, je však daleko razantnější: v 65 letech se má odcházet do penze již v roce Od teoretika lze razanci očekávat, avšak argumentovat jen snížením nákladů není dostatečné. Po tzv. malé důchodové reformě budou moci v 65 letech odcházet do penze v roce 2030 muži a ženy s maximálně jedním dítětem. Z mezinárodního hlediska je razance zvyšování

9 8 důchodového věku v Česku relativně velmi vysoká. Pokud jde o snížení valorizace vyplácených důchodů na indexy cen či životních nákladů důchodců, není to do budoucna zajisté vyloučeno. I zde by však tomuto závěru měla předcházet hlubší analýza, neboť je zjevné, že ve světě se cenová valorizace se ve světě vyskytuje. Graf 3: Relativně rychlý růst základního důchodového věku v České republice. Zdroj: OECD 2011b, s. 61. Poznámka: ( ) doplnit Druhý cíl Schneiderovy důchodové reformy je v mnohém závažnější, protože představuje návrh na paradigmatickou reformu, postavený na tom, že je třeba alespoň částečně snížit neúměrné penzijní břímě z dnešních mladých. Podle předběžných odhadů by pro tyto generace bylo odpovídající, vzhledem k tomu, jaký důchod a v jakém věku jim dnes náš systém slibuje, odvádět ne 19,5 % mzdy na starobní důchodové pojištění, ale jen zhruba 10 %. Reforma by jim tedy měla umožnit vyvést ze systému alespoň 8 % z jejich mzdy a ukládat si je na soukromé spoření. Je přitom otázkou druhého řádu, kdo by tyto úspory spravoval a kam by je investoval. Náklady na vyvedení 8 % z mezd pro lidi mladší 40 let lze odhadnout zhruba na 40 miliard korun v prvním roce reformy. Zhruba takovou částku by stát mohl získat zvýšením spodní sazby DPH z 9 % na 19 %. Aby nedošlo k mýlce: navrhovaná opatření nepochybně sníží komfort lidí v důchodovém a předdůchodovém věku. Ale o to, při vší úctě k dříve narozeným, jde. Nemůžeme se chlácholit tím, že reformu zaplatí až příští generace. Současný systém je v tak hlubokém dluhu, že platit musíme hned a všichni. Při vší úctě ke generaci v nejlepších letech musím říci, že respektuji požadavky neoliberálních politiků a ideologů na maximální privatizaci veřejného penzijního systému jakéhokoliv druhu a s jakýmikoliv parametry. Seriózní badatel však musí být ochoten analyzovat všechny možné varianty, bez ideologických a politických bariér. Může být racionální snížit tak či onak pojistné na důchodové pojištění a zvýšit daň z přidané hodnoty tím či oním způsobem. Nemůžeme však stavět zásadní privatizaci veřejných

10 9 penzí na tom, že dnešní mladí jsou či nejsou znevýhodněni ve financování starobního zabezpečení. Shoduji se s Ondřejem Schneiderem v tom, že paradigmatická důchodová reforma je nutná, a to co nejdříve. A nemůže se týkat jenom dnešních mladých a jejich dětí. Mnoho zásadních variant zde ani není. Obecně se shodneme na solidárním pilíři, financovaném ze státního rozpočtu, bez jakýchkoliv omašličkovaných daní. Nemusíme se přitom okamžitě shodovat také na výběru konkrétní konstrukční varianty a jejích konkrétních parametrech. Nejdůležitější je se dohodnout na možných variantách hlavního penzijního pilíře, které budeme analyzovat. Navrhuji, aby to byl chilský a švédský druhý pilíř, 3 dále sociální starobní pojištění typu NDC, dále typu FDC 4 a typu NDC s velkým rezervním fondem 5. Pomíjím tedy dávkově definovaný systém sociálního pojištění, průběžně i kapitálově financovaný. Pomíjím také bodový systém sociálního pojištění, který je blízký systému NDC. 3 Druhý penzijní pilíř podle klasifikace Světové banky je systém povinného nebo polopovinného soukromého spoření či pojištění na stáří. Za polopovinný systém se považuje systém opt-out, kdy účastník veřejného penzijního systému se může rozhodnout pro přechod do systému soukromého spoření či pojištění, nemá však již právo se vrátit do veřejného systému. Druhý penzijní pilíř v Chile v podstatě zcela nahradil předchozí systémy sociálního důchodového pojištění. Jako druhý penzijní pilíř ve Švédsku bývá ve světové literatuře označován systém sociálního starobního pojištění FDC s individuálním investováním; podle oficiálního švédského výkladu jde o třetí součást systému národní (státní) penze, vedle sociálního pojištění NDC a vedle solidárního pilíře. 4 Sociální pojištění FDC je systém sociálního starobního pojištění, který se od systému NDC liší v tom, že zůstatky účtů klientů jsou investovány do finančních aktiv (fondů). FDC je zkratka z anglického termínu finanční či fondový příspěvkově definovaný systém (financial or funded defined system). Investování v tomto systému FDC může být prováděno podle pokynů a na riziko jednotlivých účastníků, nebo může být prováděno centrálně za celý systém a investiční riziko pak nese systém jako celek. Systém spravuje státní penzijní společnost (pojišťovna), která také vyplácí starobní důchody podle zásad obsažených v zákoně. 5 Sociální pojištění NDC s velkým rezervním fondem je druhem systému NDC, kdy se záměrně vytvářejí rezervy na pokrytí nejen meziročních výkyvů v příjmech a výdajích tohoto systému, ale i rezervy na období, kdy bude nedostatek vybraných příspěvků v důsledku demografických vln.

11 10 Graf 4: Projekce relace průměrného starobního důchodu a průměrné mzdy před malou důchodovou reformou (základní varianta) a po ní (návrh). Zdroj: MPSV 2012, s. 18. V souladu se závěry dnešní penzijní teorie doporučuji se dohodnout i na tom, že přechod k novému základnímu penzijnímu pilíři bude jednorázový, tj. bude se týkat všech jeho dnešních účastníků a dosavadní důchodové nároky účastníků, nepožívajících důchod, budou dohodnutým způsobem spočteny a dále valorizovány tak, aby mohly být transformovány na důchod spolu s důchodovými nároky, které těmto osobám vzniknou teprve v budoucnu. Stávající důchody budou dále valorizovány podle vzorce platného i pro důchody z nového základního penzijního pilíře. Optimální by bylo, aby současně bylo reformováno i zdanění osobních příjmů a vyměřování pojistného na důchodové pojištění. To znamená zavést placení daně z příjmů a placení pojistného na veškerá sociální pojištění ze všech dávek důchodového pojištění a jiných sociálních a podobných dávek. A také přejít na systém placení celého pojistného jen jedním subjektem, buď zaměstnancem, nebo jen zaměstnavatelem. Účelem těchto doprovodných reforem je přechod na standardní, resp. modelový systém zdanění a vybírání pojistného. Účelem není snížit či zvýšit čisté dávky sociálního zabezpečení, nebo čisté mzdy. Výše zmíněný návrh Ondřeje Schneidera na vyvedení 8 10 % ze mzdy ze současného českého důchodového pojištění na soukromé spoření představuje faktickou eliminaci veřejného pojistného penzijního pilíře. Nemělo by žádný smysl mít povinný či kvazipovinný soukromý penzijní pilíř s příspěvkem 8 % ze mzdy a vedle toho ještě veřejný pojistný penzijní pilíř s dotací v rozsahu 2 % ze mzdy. Při odpovídající výši investičních výnosů by sazba 8 10

12 11 % ze mzdy měla stačit k získání doživotního důchodu v dnešní výši (v České republice), v kombinaci se solidárním pilířem. Při této úvaze a v celém dalším textu se budeme koncentrovat na ukazatele používané OECD a jinými mezinárodními institucemi. Nebudeme tedy pracovat např. s relací průměrného starobního důchodu a průměrné mzdy, jak je to u nás obvyklé, jak ukazuje například Graf 4. Naopak Graf 5 je převzat z prezentace [Šatava a Schneider 2012] a pracuje zřejmě s relací nově přiznaných starobních důchodů a průměrné mzdy podle kohort. Lze z něho zřejmě odečíst i prognózovanou výši nově přiznaného důchodu ve výši 26 % ze mzdy v roce Graf 5: Nově přiznané starobní důchody a jejich valorizace podle věku klientů (IDEA) Zdroj: Šatava Schneider 2012, s. 8. Penzijní ukazatele a důchodová reforma Klíčovým ukazatelem výše důchodu generovaného daným penzijním systémem je tzv. plná penze, která představuje výši důchodu pro účastníka, který celý život byl zaměstnán a odchází do starobního důchodu při dosažení důchodového věku. Tabulka 1 přetiskuje hrubé modelové výpočty náhradového poměru plné penze v relaci k průměrným výdělkům příslušných příjmových skupin. Povšimněme si zde mj. stejných náhradových poměrů ve všech příjmových skupinách v pěti z osmi uvedených zemí; je to výraz dominance penzí závislých na výdělku. I v těchto pěti zemích sice existuje něco na způsob solidárních příplatků k penzím závislým na výdělku, jejich význam je však zanedbatelný, a proto jsou v penzijních modelech OECD pominuty. Tabulka 2 ukazuje čisté náhradové poměry v týchž vybraných zemích, v níž jsou navíc zohledněny daně z důchodů a daně z příjmů a pojistné vybírané z výdělků, jakož případně i z důchodů. Při porovnání s předchozí tabulkou jsou zřejmé i velké rozdíly ve zdaňování důchodů v jednotlivých zemích. U států, kde jsou uvedeny vždy dva údaje v jednom okénku, existuje dvojí

13 12 zákonný důchodový věk zvlášť pro muže a pro ženy; u těchto zemí se první údaj vztahuje k mužům a druhý údaj k ženám (v závorce). V případě České republiky Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj tyto rozdíly pomíjí. Medián 50% Ø výdělku 100% Ø výdělku 150% Ø výdělku Česká republika 57,3 80,2 50,2 37,4 Slovensko 57,5 57,5 57,5 57,5 Maďarsko 75,8 75,8 75,8 75,8 Polsko 59,0 (43,2) 59,0 (43,2) 59,0 (43,2) 59,0 (43,2) Německo Rakousko 76,6 76,6 76,6 72,3 USA 42,3 51,7 39,4 35,3 Chile 48,4 (37,5) 60,0 (49,2) 44,9 (34,0) 41,8 (28,9) OECD 34 60,6 72,1 57,3 52,0 Tabulka 1: Hrubé náhradové poměry v % ve vybraných zemích v roce 2008 (plná penze) Zdroj: OECD 2011a, s Medián 50% Ø výdělku 100% Ø výdělku 150% Ø výdělku Česká republika 72, ,4 48,9 Slovensko 72,9 68,3 74,5 76,7 Maďarsko 99,5 96, ,2 Polsko 68,2 (50,7) 68,1 (53,4) 68,2 (50,6) 68,3 (50,4) Německo 58,4 55,6 57,9 57,2 Rakousko 89,9 91,3 89,9 84,6 USA 53,4 63, ,6 Chile 66,0 (52,4) 74,4 (61,7) 64,3 (49,9) 62,7 (46,3) OECD ,8 68,8 63,4 Tabulka 2: Čisté náhradové poměry v % ve vybraných zemích v roce 2008 (plná penze) Zdroj: OECD 2011a, s Tabulky demonstrují i vysokou progresivitu veřejných penzí v České republice, kdy příjemci nízkých mezd dostávají od státu relativně vysoké důchody. Zásadní rozdíl vidíme zejména v relaci ke Slovensku, se kterým jsme měli společný penzijní systém a které v polovině minulého desetiletí provedlo zásadní reformu, při níž byla redistribuce ve prospěch nízkopříjmových skupin v podstatě zrušena. Teď je to považováno za zásadní nedostatek, což platí i pro předchozí slovenskou vládu. Podobně je tomu dnes např. i ve Spolkové republice Německo. Teorie dnes

14 13 v podstatě unisono doporučuje existenci samostatného solidárního pilíře, nelze však předpokládat nějakou mezinárodní harmonizaci solidárních penzí či pilířů. Čtenář si jistě povšimne podstatně vyšších hodnot náhradových poměrů např. u Maďarska a Slovenska ve srovnání s Českou republikou. Je to dáno vysokou modelovou efektivností povinného kapitálového pilíře, který byl v těchto zemích zaveden. Konkrétní údaje o jednotlivých zemích zde nevyjadřují skutečně dosahované, nebo tamními vládami prognózované investiční výnosy ve fondových pilířích. OECD k výpočtu plných penzí a navazujících hodnot používá jednotné procento investičních výnosů ve všech zemích, zde konkrétně 3,5 % ročně, reálně (po odpočtu předpokládané inflace). Stejně tak OECD používá jednotné procento růstu mezd, 2 % ročně, reálně. Při tomto nastavení vždy vyjde, že fondový systém je výhodnější než systém průběžně financovaný. Penzijní modely OECD neberou na zřetel fiskální náklady na reformu, ani zpětné efekty reforem na vývoj ekonomiky či životní úrovně. Tato zjednodušení jsou sice pochopitelná, nahrávají však zcela jednostranně privatizaci veřejných penzí. Pojistné (% ze mzdy) Roční reálný výnos (%) Náhradový poměr (%) 12 7, , , , , , Tabulka 3: Odhad hrubých náhradových poměrů pro plnou penzi při různých sazbách pojistného a ročního reálného výnosu (40 let placení pojistného, 20 let výplaty penze) Zdroj: Zejména vlastní výpočty, vycházející z penzijních modelů OECD, zvláště Whitehouse et al Příspěvek klienta do fondového systému ve výši 8 12 % ze mzdy by při jeho celoživotním placení měl v zásadě stačit na slušnou starobní penzi. Závisí to samozřejmě na investičních výnosech, včetně jejich výkyvů. Tabulka 3 uvádí expertní odhady náhradových poměrů při variantní výši sazby pojistného a ročních investičních výnosů, za obvyklých předpokladů, s nimiž pracují penzijní modely OECD. Při nejnižší sazbě výnosů balancovaného portfolia 3,5 % vychází hrubý náhradový poměr % při výše uvedeném pojistném 8 12 % z výdělku. Pokud bychom mohli kalkulovat s výnosem 5 %, tak by se již jednalo o náhradový poměr %

15 14 výdělku pojištěnce. S výnosem 5 % prováděl modelaci Vladimír Kreidl [Kreidl 1998]. Pojistné 8 % z výdělku navrhuje pro USA Laurence Kotlikoff s tím, že prostředky budou investovány tržně, správu bude provádět jeden vládní počítač s nulovými náklady [Kotlikoff 2012]. Pak by se náhradový poměr mohl modelově blížit 70 % z výdělku, což je jakási neoficiální meta pro penzijní analýzy OECD. Chudým, nezaměstnaným a invalidům by podle prezidentského programu Laurence Kotlikoffa přispíval ještě stát. Tabulka 3 ilustruje zcela zásadní význam investičních výnosů. To je obecně zcela jasné a je to také běžně využíváno jako prodejní argument u spořících produktů. V penzijních modelech si OECD usnadňuje své úvahy tím, že pracuje s čistými reálnými výnosy, po odpočtu všech nákladů spojených s příslušnými produkty. Vypovídací schopnost těchto penzijních modelů je však nutně omezená, rozhodně se nejedná o prognózy pro dané země již proto, že v jednotlivých zemích se využívají i velmi odlišné systémy a produkty, s velmi odlišnými dopady na čisté výnosy i za jinak stejných podmínek, včetně hrubých výnosů. Penzijní modely OECD tak do značné míry pouze kopírují strukturu penzijních systémů v jednotlivých zemích a údaje jsou nejvíce využitelné jen při obecné úvaze, jaký systém financování průběžný či fondový volit. Vždy je ovšem třeba zvážit i další předpokládané parametry systému, čímž ovšem otevíráme diskusi všech parametrů penzijních modelů OECD. Při porovnávání modelů s vývojem v jednotlivých postkomunistických zemích, které provedly částečnou privatizaci, zjistíme i velké rozdíly oproti modelu. Sice od této privatizace ještě neuplynulo let, abychom systém mohli označit za dospělý a stabilizovaný, nicméně již z povahy věci je třeba problematické v těchto zemích kalkulovat s růstem reálných mezd jen 2 % ročně. Parametr 2 % růstu reálných mezd by mohl odpovídat situaci v západní Evropě před krizí, a možná že v budoucnu bude v těchto zemích znovu odpovídat skutečnosti. V témže období však neodpovídal zemím východní Evropy a je jen otázkou, s kolika procenty více máme pro země východní Evropy při propočtech OECD počítat. Dosti odlišné byly a jsou i kapitálové trhy na Východě a na Západě, jsou také velké rozdíly v ziskovosti finančních institucí, ve výši sazeb pojistného, mnoho toho nevíme o anuitách atd. V každém případě je třeba u podobných úvah, pokud by měly být relevantní pro privatizaci, vždy vycházet z konkrétních podmínek dané země. Věda a prodejní argumenty Penzijní teorie musí na jedné straně respektovat ideologické argumenty politiků (svoboda proti povinnosti, potřeba udržet sociální stát), na druhé straně však musí podrobně analyzovat navrhované reformy a jejich dopady. Vedle politiků ideologů jsou zde ovšem i politici hájící zájmy příslušných finančních skupin. V méně vyspělých demokraciích jsou nikoliv výjimečné

16 15 případy, kdy lobbisté jsou přímo pověřeni vypracováním návrhu penzijní reformy. Tak tomu nyní bylo i v České republice. V praxi dochází i k přímé souhře liberálně orientovaných teoretiků s reprezentanty penzijního sektoru. Jejich společným zájmem je privatizace veřejných penzí. Typickým jevem v zemích velikosti České republiky je, že jen málokdo se snaží vůbec aspoň orientačně sledovat vývoj zahraniční penzijní teorie a politiky, nemluvě již o studiu vědeckých prací a koneckonců i praxe. Mj. je běžné, že teoretici propagující privatizaci v podstatě neznají fungování soukromého pojištění. Vlastně pak ani nemohou prakticky znát, co se skrývá pod pojmem selhání soukromých anuitních trhů, což je primárním argumentem pro existenci veřejných penzí v každé americké učebnici veřejné ekonomiky. Typickou chybou těchto rádoby teoretiků je, že ignorují konkrétní podmínky v konkrétních zemích, konkrétně v penzijním sektoru. Tak řečeno jim stačí se podívat na český státní rozpočet, a pokud zjistí, že veřejné výdaje na důchody jsou největším výdajovým programem, tak ihned dochází k závěru, že tyto výdaje je nezbytné podstatně redukovat. Vlastně mají v něčem trochu pravdy: sociální pojištění nemá co pohledávat ve státním rozpočtu, což je však jiná otázka. Běžnou metodou nevědecké práce nejen na úseku penzijní teorie a politiky je směšování pojmů a srovnávání nesrovnatelného. Obecně vzato se tomu nelze příliš divit, protože o úspěchu v podnikání i v politice obvykle rozhoduje marketing. Účelem marketingu je prodat nabízené produkty či osoby a tomu se samozřejmě musí přizpůsobovat i argumentace. Mezi falešné prodejní argumenty privatizace veřejných penzí patří: Stárnutí populace, demonstrované např. podílem osob ve věku nad 65 let. Tuto skutečnost ale nezmění ani soukromý penzijní sektor, avšak především z této situace vůbec nevyplývá nutnost privatizace. Soukromý sektor může být pouze flexibilnější v přizpůsobování výše důchodu stárnutí populace, překážkou mu přitom může být stát, nebo dokonce i všelidové referendum, které konkrétně ve Švýcarsku odmítlo změnu (snížení) koeficientů konverze stavu osobního účtu na doživotní důchod. Politici mají popravdě řečeno v řadě zemí svůj politický problém se zvyšováním zákonného důchodového věku, které by kompenzovalo stárnutí populace. Alternativou k tomu je v systému sociálního pojištění v zásadě pouze zvýšení pojistného, nebo snížení průměrného důchodu. Jde o typický problém veřejné volby, který má samozřejmě i svou národohospodářskou a sociální dimenzi. V České republice je problém dlouhodobě v jistém smyslu vyřešen malou důchodovou reformou, takže jakákoliv přetrvávající argumentace stárnutím populace ve prospěch privatizace či jiné důchodové reformy je naprosto nevěcná, falešná.

17 16 Vlády jsou nezodpovědné, nelze se spolehnout na veřejné penze, a tudíž je třeba zavést druhý penzijní pilíř, který bude spravovat soukromý sektor. Zvlášť komické je, když takto argumentuje vláda, která před volbami slibovala provést odpovědné reformy; jak potom poznáme, že je tato vláda výjimkou z pravidla? Vládní selhání je obecným ekonomickým pojmem, stejně jako tržní selhání z toho ale vůbec nevyplývá, že se mají v České republice privatizovat veřejné starobní penze. To, že některé vlády ve světě selhaly ve správě penzí, vůbec neznamená, že soukromý penzijní sektor by ve stejných zemích fungoval lépe [Barr 2012]. Naopak selhání anuitních (penzijních) trhů jak je pojímáno ve světě je typickým jevem každého penzijního trhu. Penze od soukromého sektoru budou vyšší než veřejné penze; důchodová reforma zabrání pauperizaci penzistů. Teze tohoto druhu obvykle vycházejí z efektu složeného úrokování, resp. z toho, že soukromý sektor vybrané příspěvky efektivně zhodnotí investováním. Buďme velkorysí a nyní přehlédněme velké rozdíly v investičních výnosech, které budou připsány jednotlivým klientům i obecnou volatilitu investičních výnosů (a tedy i to, že v celé řadě zemí, které privatizovaly penze, byly reálné výnosy dlouhodobě blízké nule). Pak může platit, že je výhodnější akumulovat v penzijním systému kapitál (mít fondový systém), připisovat si investiční výnosy, než provozovat průběžný veřejný penzijní systém. Nicméně toto platit nemusí a není to dáno populačním vývojem, jak tvrdívají falešní vykladači tzv. Aaronova pravidla, kteří ovšem nevědí anebo nechtějí vědět, že Henry J. Aaron byl a je proti privatizaci amerických veřejných penzí [Aaron 1997]. Nepotěším zřejmě ani informací, že simulace systému NDC experty Světové banky v chilských podmínkách od provedení totální privatizace starobních penzí dospěla k závěru, že systém NDC by poskytl vyšší penze. A přitom tito badatelé dále předpokládali, že režijní náklady spojené s NDC budou stejně vysoké jako v privátních FDC [Fajnzylber a Robalino 2012]. Přitom je chilská reforma z roku 1981 považována zastánci privatizace za úspěšnou a jako hlavní argument se uvádějí vysoké investiční výnosy. Rizika spojená s veřejnými a se soukromými penzijními systémy jsou odlišná, a proto je třeba tyto systémy kombinovat. Obdobně se uvádí, že své výhody a nevýhody mají jak dávkově definované, tak i příspěvkově definované produkty, a proto je třeba je rovněž kombinovat s tím, že nejlepší bude, když se provede diverzifikace systému tak, aby veřejný penzijní systém byl průběžný a dávkově definovaný (DB), zatímco (nejlépe povinný)

18 17 soukromý penzijní systém bude plně fondový a příspěvkově definovaný (DC). To je absurdní argumentace, která se tváří tak, že je lepší mít dva paralelní systémy, než jeden optimalizovaný systém. Dva systémy mají vždy dvoje náklady, které jsou více než dvojnásobkem nákladů na poskytování výhradně veřejných penzí. Kromě toho je touto argumentací veřejný penzijní systém manévrován k přijetí produktu, který nemusí odpovídat jeho parametrům. Průběžný veřejný penzijní systém má implicitní veřejný dluh a tento dluh se při privatizaci tohoto systému pouze přemění na explicitní penzijní dluh, takže dopad na ekonomiku a veřejné finance bude v tomto směru nulový. Tato argumentace navozuje dojem, jakoby budoucí důchodové nároky a priori nikdy neměly být pokryty veřejnými příjmy a jakoby systematické a desítky let trvající každoroční zvyšování schodku veřejných rozpočtů v důsledku privatizace veřejných penzí nemělo mít dopady na ekonomiku, na výši úrokových sazeb u státních dluhopisů. V tomto směru přispěla argumentaci privatizátorů i Evropská komise, která do roku 2010 nezapočítávala deficity a schodky veřejných financí v důsledku privatizace penzí do plnění tzv. maastrichtských kritérií. Není nejmenší objektivní důvod, aby se veřejné penzijní systémy a produkty přizpůsobovaly přáním penzijní lobby. Z pohledu světové penzijní teorie se dnes veřejné penzijní systémy mají členit na dva pilíře. Oba dva tyto pilíře lze realizovat variantními produkty. Roli hlavního penzijního pilíře může sehrát nejen klasické sociální pojištění tvaru DB, ale i tvaru DC a tomu blízkému bodovému systému. Navíc tyto produkty mohou být jak průběžně financované, tak i plně nebo částečně kapitalizované. Rozhodování o volbě produktu sociálního pojištění z těchto variant je optimálně otázkou analýz a navazující veřejné volby. Experti Světové banky by České republice v současnosti doporučili systém NDC a zahájit s vytvářením rezervních fondů, jak jsme již uvedli výše. Investiční výnosy jako klíčový parametr pro modelaci a veřejnou volbu Pokud chceme porovnávat veřejné penzijní systémy se soukromými penzijními systémy, které by je měly plně či částečně nahradit, tak jako seriózní teoretici musíme porovnávat porovnatelné produkty, přicházející v úvahu. To však zastánci privatizace nedělají. Ukážeme si to na příkladu přístupu týmu pracovníků OECD při tvorbě a využívání vlastního penzijního modelu. Na základě analýz vyspělých zemí použila OECD k modelování plných penzí tyto, již většinou zmíněné,

19 18 parametry: růst reálných mezd 2 % ročně, reálný investiční výnos po zohlednění správních nákladů 3,5 % a diskontní sazba (bezriziková úroková míra) 2 %. Badatelský aparát OECD automaticky předpokládá, že fondový systém je systémem privátním. A také díky uvedeným parametrům demonstruje výhodnost privatizace veřejných penzí. Stejně uvažují naši privatizátoři: kdybychom své dosavadní či budoucí příspěvky na veřejné penze (jakoby na naše, moje penze) soukromě investovali, tak bychom měli důchody podstatně vyšší, než jsme dosud měli, nebo dnes máme. To je pravda, ale bohužel jen částečná a klamavá. Pokud dnes máme průběžně financované veřejné penze, tak výpadek veřejných příjmů musíme něčím nahradit. To všichni vědí, ale nicméně i OECD dál vesele uvádí vysokou výhodnost zavedení povinného soukromého penzijního pilíře, bez konkrétního zřetele na transformační náklady. A když téměř všechny východoevropské země, které v předchozím období částečně privatizovaly veřejné penze, především pod fiskálním tlakem vyvolaným touto privatizací a hospodářskou krizí, provedou antireformy, tak OECD vypočte, jak se sníží penze v důsledku těchto neodpovědných kroků. Tabulka 4: Modelovaná nevýhodnost opuštění soukromého penzijního pilíře (OECD) Zdroj: OECD 2012, s. 92. Pokud je soukromý sektor schopen nabídnout vysoké zhodnocení penzijních úspor, je třeba se pořádně zamyslet, jak toho využít. Porovnávat přitom musíme srovnatelné produkty. Pokud tedy soukromý sektor nabízí produkt FDC s navazujícím doživotním starobním důchodem od soukromé pojišťovny, 6 tak teoretici a stát musí proti tomuto produktu postavit sociální pojištění FDC s doživotním starobním důchodem od státní penzijní společnosti. Rozhodujícím kritériem pro srovnání těchto produktů bude modelová výše důchodu, za jinak stejných výnosových a úrokových podmínek. Čili je třeba odvodit odpovídající parametry do dvou penzijních modelů FDC s navazujícím doživotním důchodem jedním produktem bude produkt nabízený 6 Soukromé pojištění FDC je moderní produkt soukromého důchodového pojištění, resp. investičního důchodového pojištění. Úspory klientů jdou zde investovány podle volby klientů, kteří zde také nesou celé investiční riziko. Příspěvkově definovaný produkt (DC) spočívá leckde i ve výhradním spoření (investování) u penzijního fondu; na toto spoření nemusí navazovat výplata starobního důchodu u soukromé životní pojišťovny. V takovém případě již nejde o pojištění, ale o soukromé spoření (investování) FDC.

20 19 soukromým sektorem, druhým produktem pak produkt se stejnými vstupy, ale charakteru sociálního pojištění. Pokud jde o investiční výnosy, můžeme využít studií OECD z posledních let. Čili, dejme tomu, předpokládejme, že investiční výnosy pro soukromé finanční společnosti budou 7,3 % ročně reálně, jak tomu bylo v průměru 8 nejvyspělejších zemí za 25 let před hospodářskou krizí v případě balancovaného portfolia [Whitehouse et al. 2009]. Pokud se domníváme, že časy těchto vysokých výnosů jsou pryč, tak toto předpokládané hrubé zhodnocení snížíme na odpovídající hodnotu, na jakýsi nový normál [Holzmann 2012]. Odpočteme všechny náklady (i systémové, transakční) a za daných úmrtnostních tabulek vypočteme výši plného důchodu v sociálním pojištění FDC a v soukromém pojištění FDC pro typického klienta např. ve věku 20 let, který vstupuje na trh práce a bude dosahovat např. průměrného celostátního výdělku. Podle expertů OECD lze v případě placení pojistného 10 % ze mzdy předpokládat celkové náklady řádu 2,3 % z aktiv ročně to vede k tomu, že čistý výnos je třeba snížit na hodnotu cca 5 %. U správních nákladů soukromých penzijních fondů nejde zdaleka jen o poplatky za správu aktiv, resp. poplatky pro poskytovatele za činnost v období spoření. Je nutno vzít v potaz mj. i budoucí náklady na výplatu penzí. OECD odhaduje takto rozšířené správní náklady na 1,25 2 % ročně, v podmínkách použitého vzorku vyspělých zemí (G7 + Švédsko). Vedle toho zde jsou ještě další faktory, které snižují či mohou snižovat investiční výnosy penzijních fondů: např. dopad problémů spojených se strukturovanými zájmy agentů ve smyslu teorie zastoupení a teorie governance je odhadován formou snížení ročních výnosů o 1 % i více. K nižším výnosům vede i tzv. tracking error (odklon od ceny podkladových aktiv, resp. benchmarku), který má podle pracovníků OECD mnoho příčin a je nevyhnutelnou součástí investičního procesu; to platí i pro indexové fondy [Whitehouse et al. 2009]. Ročnímu reálnému výnosu 5 % podle propočtů OECD odpovídá náhradový poměr 49 %, vypočtený za předpokladu příspěvku 10 % ze mzdy, placeného po dobu 40 let. Zmíněné studie OECD k problematice nákladů soukromých penzijních fondů byly publikovány v roce 2009, penzijní modely OECD jsou staršího data a používané míry výnosů pro klienty zde byly a jsou i dnes na úrovni 3,5 %, popř. dokonce 3 % ročně reálně. Vysvětlení jsem k tomu nenalezl. Každopádně by ale dnes zjevně nebylo považováno za realistické pracovat s vyššími reálnými výnosy soukromých penzijních fondů pro klienty než 3,5 %, podle modelů OECD. Tomuto výnosu zhruba odpovídá náhradový poměr 34 % za jinak stejných podmínek. To není žádný oslnivý výsledek při příspěvku 10 % ze mzdy, nicméně představuje výzvu pro průběžný veřejný penzijní systém.

21 20 Univerzální sociální pojištění FDC je podstatně levnější než soukromé pojištění FDC, má nižší náklady. Uveďme pár příkladů z literatury. Jen na výplatní fázi se ušetří % prostředků na osobním účtu klienta. Z toho nejméně polovinu představují výdaje vyvolané antiselekcí rizik, způsobené možností výběru mezi doživotní penzí a garantovaným důchodem či podobným penzijním produktem. Zbytek lze přičíst konkurenci mezi poskytovateli důchodů, tj. soukromými pojišťovnami a i samotnými penzijními fondy (v případě, že tyto fondy poskytují garantované důchody). Na cca 5 % prostředků na účtu by mohla odčerpat ochrana proti inflaci [Murthi et al. 2000; Thompson 1999]. Podstatně nižší jsou i náklady na samotné investování. Celkové srovnatelné náklady systému univerzálního sociálního starobního pojištění mohou být nižší ve srovnání s povinným či kvazipovinným soukromým důchodovým pojištěním řádově o 2 % z aktiv, resp. 40 % z příspěvků klienta či 25 % ze mzdy (vyšší náhradový poměr). Efektivnost jako argument pro využití veřejného sektoru je silný. Takový argument akceptuje, že je pro lidi vhodné využít státu jako kolektivní instituce k pomoci s udržením úrovně spotřeby (consumption smoothing) a s pojištěním tam, kde je schopen tyto funkce vykonávat levněji a efektivněji než soukromé alternativy [Barr 2012]. Že je stát schopen nabídnout systém FDC podstatně levněji než soukromý sektor je nepochybné jedinou otázkou je, o kolik. Toto téma je samozřejmě žádoucí důkladně prozkoumat. Diverzifikace produktů také hodně stojí Snaha soukromé penzijní lobby odlišit se od veřejných penzí je patrná v mnoha směrech, ostatně jde o typický marketingový tah. I v samotném individuálním pojištění se vymýšlejí nové produkty, jejichž hlavním rysem je to, že jsou odlišné od konkurence. Jde o tzv. diferenciaci produktů, která patří nejen k finančním produktům. Účelem této hry je mít nějaké své prodejní argumenty, které umožní vychvalovat náš produkt oproti jiným, konkurenčním produktům. V razantní prodejní variantě se argumentuje skutečnými a domnělými přednostmi našeho produktu a také skutečnými a domnělými nevýhodami konkurenčních produktů. To jsou normální obchodní praktiky, které nasazuje penzijní lobby i vůči konkurenčnímu sociálnímu pojištění. Výsledkem je, že produkty v tzv. druhém pilíři v příslušných zemích mají parametry a podmínky někde mezi sociálním pojištěním a produkty patřícími do třetího pilíře. Typickými ukázkami této produktové politiky je např. zavedení dědění prostředků na osobním kontu v případě smrti klienta ve fázi spoření, nebo možnost volby mezi doživotním důchodem a garantovaným důchodem ve fázi transformace osobního konta na důchod. Variantním řešením by zde mohla být i jednorázová výplata prostředků na osobním účtu, kterou praktikují v některých zemích světa. Jde o řešení typická pro dobrovolné pojištění a investování.

22 21 Obecně vzato je lze samozřejmě aplikovat i v sociálním pojištění. Zásadním problémem těchto produktových prvků je to, že zdražují důchodové pojištění a kromě toho samozřejmě také potlačují sociální prvky v sociálním pojištění. Zavedení institutu dědění zdražuje produkt o zhruba % [Almeida a Fornia 2008]. Možnost volby mezi doživotním a garantovaným důchodem zvyšuje antiselekci rizik a to vede automaticky ke zvýšení tarifů, v sociálním i soukromém pojištění. Pokud by nám ve výše uvedené úvaze vyšlo, že sociální pojištění FDC poskytuje za jinak stejných podmínek důchod (náhradový poměr) vyšší o 25 % ze mzdy, než v systému soukromého pojištění tak v případě porovnání již nestejných produktů FDC může vyjít např., že důchod ze sociálního pojištění (náhradový poměr) je vyšší i o více než 30 % ze mzdy, než soukromý produkt FDC s děděním a s uvedenou volbou důchodu. Obecně tedy platí, že soukromé penzijní produkty, které jsou využívány v tzv. druhém pilíři, jsou podstatně dražší než srovnatelné veřejné penzijní produkty, tedy sociální pojištění. V penzijním sektoru vůbec neplatí ve srovnání se státním monopolem že konkurence snižuje náklady a zlevňuje produkty. Hlavní důvod je v tom, že u penzí jde v zásadě pouze o peníze, o finanční službu. Režijní náklady se zde příliš uměle nafouknout ani nedají, na rozdíl např. od výstavby dálnic či provozu železnice. Na to ostatně již před více než stoletím přišel Adolph Wagner a požadoval (odůvodňoval) existenci dělnického sociálního pojištění a zestátnění soukromých pojišťoven poskytujících pojištění občanům. Jestliže tedy třeba dnes u nás zavádíme opt-out z veřejného penzijního systému, tak je nutno počítat s tím, že výsledkem budou podstatně nižší důchody ve srovnání se srovnatelným produktem sociálního pojištění ve výše uvedeném smyslu. Vedle toho zde ještě jsou fiskální náklady přechodu k diverzifikovanému penzijnímu systému. Ty musí být v dnešních ekonomických podmínkách bezprostředně uhrazeny (nemohou být financovány na dluh) a základními variantami úhrady nákladů dílčího přechodu k fondovému systému jsou snižování zbývajících veřejných penzí, nebo zvyšování daně z přidané hodnoty. Nehledě již na tím vyvolané snížení poptávky v ekonomice, které samo o sobě bude mít multiplikační účinky, tak bude docházet ke snižování důchodů, a to reálně i těch nových důchodů, ze soukromého sektoru. Sociální pojištění NDC vyžaduje jinou sazbu pojistného, než sociální pojištění FDC za jinak stejných podmínek, při stejných výsledných starobních důchodech. Za výše uvedených předpokladů, které jsou zapracovány v penzijních modelech OECD, a se zohledněním nižších nákladů sociálního pojištění FDC lze vyslovit orientační závěr, že zhruba stejného náhradového poměru z pojistného pilíře na úrovni cca 40 % předchozího hrubého výdělku lze variantně dosáhnout těmito sazbami příspěvků v jednotlivých systémech (koncept plné penze):

Důchodová reforma: břímě mladých?

Důchodová reforma: břímě mladých? Důchodová reforma: břímě mladých? Jaroslav Vostatek Research Paper #1 říjen 2012 CESTA Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii, 2012. 1 Anotace Důchodové reformy mohou výrazně měnit

Více

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.

Více

MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ

MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ Jaroslav Vostatek Odborná komise pro důchodovou reformu, 4. 6. 2014 4 základní sociální modely starobních penzí Liberální modely Konzervativní modely Sociálně-demokratické

Více

Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému

Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému Přednáška č.8 Důchodové systémy Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému Hlavním cílem změn:

Více

Státnice. Reforma českého důchodového systému. Obsah. uspořádání

Státnice. Reforma českého důchodového systému. Obsah. uspořádání Reforma českého důchodového systému Státnice Vyhodnoťte demografickou situaci ČR a EU a výhled do budoucna. Vysvětlete, jaké důsledky z toho plynou pro různé modely financování důchodového zabezpečení.

Více

Možné cesty rozvoje českých osobních penzí

Možné cesty rozvoje českých osobních penzí Možné cesty rozvoje českých osobních penzí Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu, 20. 10. 2016 Cíl studie pro OKDR Analyzovat možnosti uplatnění fondového financování penzí v

Více

Efektivita III. pilíře - 3 scénáře změn. 5. zasedání Komise pro spravedlivé důchody Ministerstvo práce a sociálních věcí

Efektivita III. pilíře - 3 scénáře změn. 5. zasedání Komise pro spravedlivé důchody Ministerstvo práce a sociálních věcí Efektivita III. pilíře - 3 scénáře změn 5. zasedání Komise pro spravedlivé důchody 28. 6. 2019 Ministerstvo práce a sociálních věcí 1 Závěry minulého jednání neefektivita III. pilíře Třetí pilíř neplní

Více

Průběžná informace pro Odbornou komisi za pracovní tým PT1

Průběžná informace pro Odbornou komisi za pracovní tým PT1 ODBORNÁ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU Pracovní tým č. 1 Podpora rozvoje III. pilíře Průběžná informace pro Odbornou komisi za pracovní tým PT1 Vít Samek Praha, MPSV ČR, 10. prosince 2015 Mandát 2015 PT1

Více

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné

Více

Vyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody

Vyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody Vyhodnocení dotazníků Komise pro spravedlivé důchody 22. 3. 2019 1. Český důchodový systém patří k systémům, které jsou v rámci EU nejméně nákladné. Aktuálně vydáváme na starobní důchody 6,9 % HDP, zatímco

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

II. SOUKROMÝ DŮCHODOVÝ PILÍŘ JE VÍC NEŽ ZTRACENÁ PŘÍLEŽITOST

II. SOUKROMÝ DŮCHODOVÝ PILÍŘ JE VÍC NEŽ ZTRACENÁ PŘÍLEŽITOST II. SOUKROMÝ DŮCHODOVÝ PILÍŘ JE VÍC NEŽ ZTRACENÁ PŘÍLEŽITOST Jaroslav Vostatek Panelová diskuse FontesRerum/ EH 26. 2. 2013 MAINSTREAMOVÁ PENZIJNÍ TEORIE 21. STOLETÍ Panevropský penzijní systém (Světová

Více

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006) Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Jakub Fischer místopředseda Politického klubu TF Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Česká spořitelna, a. s. Chair 32. sezení PK TF, 28. května 2005

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost

Více

ZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL?

ZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL? ZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL? Jaroslav Vostatek Důchodová reforma jak dál? 2. pracovní konference OKDR, 30. 11. 2016 Osnova Komplikované a nesrozumitelné schéma zvyšování státních důchodů

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA III. PILÍŘ

DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA III. PILÍŘ Česká republika DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA III. PILÍŘ Česká republika od 1. ledna 2013 spustila dlouho diskutované zásadní změny v oblasti důchodového zabezpečení. Zařadila se

Více

Nastavení, přednosti a problémy českého penzijního systému

Nastavení, přednosti a problémy českého penzijního systému Nastavení, přednosti a problémy českého penzijního systému Martin Potůček Odborná komise pro důchodovou reformu www.duchodova-komise.cz Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Vystoupení na konferenci

Více

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká Moderní žena myslí na budoucnost Jan Diviš Kateřina Dalecká Na úvod pár zajímavých statistik Data z r. 2004 Naděje dožití věk Muži Ženy 30 43,66 49,67 40 34,21 39,92 50 25,32 30,51 60 17,59 21,64 - střední

Více

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95 % příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) a velmi solidární/rovnostářský. V současné době by se dalo zjednodušeně

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. PSP,

DŮCHODOVÁ REFORMA. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. PSP, DŮCHODOVÁ REFORMA prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. PSP, 24. 3. 2011 O NÁS Vysoká škola finanční a správní Fakulta ekonomických studií Katedra veřejné ekonomiky Intenzívní výzkum: Důchodová reforma Zdravotní

Více

Fiskální teorie a politika LS 2016

Fiskální teorie a politika LS 2016 Fiskální teorie a politika LS 2016 RUD 2016 Vyhláška č. 213/2015 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů podíl

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním

Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně Seminární práce z předmětu: Pojišťovnictví JS 2005/2006 Téma: Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním Vypracoval: Marcela Dubová,

Více

Jednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů

Jednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů Jednání OK 1. 12. 2016, podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů Znění návrhu Odborná komise pro důchodovou reformu navrhuje stanovit minimální valorizaci procentní výměry důchodů podle indexu spotřebitelských

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové

Více

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP Sociální kvóta vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní

Více

ZÁZNAM A MODELOVÁNÍ PENZIJNÍCH ZÁVAZKŮ V ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/X

ZÁZNAM A MODELOVÁNÍ PENZIJNÍCH ZÁVAZKŮ V ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/X ZÁZNAM A MODELOVÁNÍ PENZIJNÍCH ZÁVAZKŮ V ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/X OKRUHY PROBLEMATIKY Tab.29 penzijních nároků Modelování penzijních závazků průběžného systému,

Více

Fondové financování důchodů v ČR ve světle finanční krize. Robert Jahoda, Jiří Špalek

Fondové financování důchodů v ČR ve světle finanční krize. Robert Jahoda, Jiří Špalek Fondové financování důchodů v ČR ve světle finanční krize Robert Jahoda, Jiří Špalek Obsah dnešní prezentace CÍL: diskutovat vhodnost reformy DS formou opt-out; dopad současné finanční krize Důchodová

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

1. Důchodové pojištění 1

1. Důchodové pojištění 1 1. Důchodové pojištění 1 Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tzv. první pilíř), na doplňkovém penzijním spoření

Více

PRŮVODCE SPOŘENÍM NA PENZI PRO OBCHODNÍ SÍŤ

PRŮVODCE SPOŘENÍM NA PENZI PRO OBCHODNÍ SÍŤ PRŮVODCE SPOŘENÍM NA PENZI PRO OBCHODNÍ SÍŤ Jak se správně připravit na penzi? Bydlení Vlastní byt nebo dům Penzijní spoření III. pilíř Pravidelné spoření s podporou státu Investice Podílové fondy a jiné

Více

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová Penzijní fondy a důchodová reforma Kristýna Nevolová Penzijní fond Právnická osoba (a.s.), sídlo ČR Provozuje penzijní připojištění Hodnota základního kapitálu PF: 50 000 000 Kč Musí s majetkem hospodařit

Více

Dohledový benchmark č. 3/2012

Dohledový benchmark č. 3/2012 Dohledový benchmark č. 3/2012 Nákladovost produktu životního pojištění Informace o odkupném I. Nákladovost produktu životního pojištění z pohledu pojistníka Smyslem informování o nákladovosti produktu

Více

Průvodce spořením na penzi pro obchodní síť

Průvodce spořením na penzi pro obchodní síť Průvodce spořením na penzi pro obchodní síť Jak se správně připravit na penzi? Bydlení Vlastní byt nebo dům Penzijní spoření III. pilíř Pravidelné spoření s podporou státu Investice Podílové fondy a jiné

Více

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk)

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk) Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu Vít Samek (Vladimír Bezděk) Mandát PT1 OK pro DR Analyzovat efektivitu státní podpory doplňkových důchodových systémů s ohledem na jejich motivační funkci

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA 1 Způsob práce skupiny důchodová reforma Východisko: materiály PES z června 2010 Pracovní skupina rozšířena o externí členy 6 schůzek pracovní skupiny v

Více

Společnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění

Společnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění Společnost Společnost Transfery k rodině Transfery ke společnosti Zdravotní péče Důchody (S, I, V) Pojistné na zdravotní pojištění Dávky nemocenského pojištění Pojistné na důchodové pojištění Peněžitá

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Dr. Vít V t Samek VMS CONSULTING, s.r.o. 10. prosince 2007 Praha

Dr. Vít V t Samek VMS CONSULTING, s.r.o. 10. prosince 2007 Praha Důchodová reforma Reáln lné možnosti soukromých penz.systémů Dr. Vít V t Samek VMS CONSULTING, s.r.o. Vysoká škola finanční a správn vní 10. prosince 2007 Praha WB: Vícepilířové důchodové systémy v roce

Více

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí březen 2019 Národní rozpočtová rada Úvod a struktura Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Správní (obchodní) modely penzijního spoření a pojištění

Správní (obchodní) modely penzijního spoření a pojištění Správní (obchodní) modely penzijního spoření a pojištění Jaroslav Vostatek Odborná komise pro důchodovou reformu, PT 1 28. 7. 2015 Osnova Správní modely penzí Model veřejných penzí Model životního pojištění

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Tomáš Fiala Abstrakt Institut předdůchodů je nová možnost, využitelná od roku 2013. Její podstatou je odchod

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

Soustava veřejných rozpočtů I 2

Soustava veřejných rozpočtů I 2 Soustava veřejných rozpočtů I 2 Vyučující: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, Ing. Alena Maaytová, PhD, Ing. Miroslav Červenka Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 2/4 Rozsah studijního předmětu:

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

ové motivace a ení v ČR R a ve vybrané zemi EU

ové motivace a ení v ČR R a ve vybrané zemi EU Životní pojištění,, jeho daňov ové motivace a postavení v systému důchodovd chodového zabezpečen ení v ČR R a ve vybrané zemi EU Vypracovali: Jakub Procházka Antonín Spálovský Obsah Smysl ŽP Význam a role

Více

Počátky penzijního připojištění v ČR

Počátky penzijního připojištění v ČR Penzijní reforma a finanční trhy Milan Indra/Daniel Tošner Ministerstvo financí Semináře odboru 37 MF: Reformy veřejných financí a jejich důsledky pro zdravý makroekonomický vývoj Smilovice, 3. prosince

Více

Péče o děti v penzijních systémech. Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS. Děti a penze. středa 17. června 2015.

Péče o děti v penzijních systémech. Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS. Děti a penze. středa 17. června 2015. Péče o děti v penzijních systémech Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS Děti a penze středa 17. června 2015 Martin HOLUB 1 Úvod Důchodové systémy, stejně jako ostatní subsystémy sociální

Více

Modelové propočty výhodnosti vstupu do II. pilíře penzijního systému

Modelové propočty výhodnosti vstupu do II. pilíře penzijního systému Modelové propočty výhodnosti vstupu do II. pilíře penzijního systému O dokumentu Důchodová kalkulačka poskytuje orientační výpočet budoucího důchodu a jejím základním cílem je porovnání výše důchodu pro

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 2. 18. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 2. 18. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky 2. 18. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty

Více

DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY

DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY Mgr. STANISLAVA JAKEŠOVÁ, JUDr. Mgr. SIMONA URBÁNKOVÁ Důchodový věk lze definovat jako sociální událost, se kterou právo spojuje vznik nároku na starobní důchod při splnění zákonných

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY Mgr. STANISLAVA JAKEŠOVÁ, JUDr. Mgr. SIMONA URBÁNKOVÁ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY Mgr. STANISLAVA JAKEŠOVÁ, JUDr. Mgr. SIMONA URBÁNKOVÁ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY Mgr. STANISLAVA JAKEŠOVÁ, JUDr. Mgr. SIMONA URBÁNKOVÁ Důchodový věk lze definovat jako sociální událost, se kterou právo spojuje vznik nároku na starobní

Více

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace 7. dubna 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci kampaně Vám posíláme základní charakteristiku navrhované Daňové reformy ČR. S pozdravem Stanislav Kačer předseda

Více

PLNĚNÍ PRIORIT STÁTNÍHO ROZPOČTU 2017 A PŘÍPRAVA 2018 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR

PLNĚNÍ PRIORIT STÁTNÍHO ROZPOČTU 2017 A PŘÍPRAVA 2018 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR PLNĚNÍ PRIORIT STÁTNÍHO ROZPOČTU 2017 A PŘÍPRAVA 2018 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR 22. 5. 2017 AKTUALIZACE STÁTNÍHO ROZPOČTU 2017 POSÍLENÍ VÝDAJOVÝCH PRIORIT DÍKY ÚSPOŘE MINISTERSTVA FINANCÍ NA STÁTNÍM DLUHU

Více

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA ProAlt Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA DŮCHODOVÁ REFORMA VÝZVA I NEBEZPEČÍ SENÁT 24. března 2011 odborný seminář www.proalt.cz ZÁKLADNÍ TEZE ProAlt

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Švédská důchodová reforma jakožto inspirace pro český penzijní systém Swedish pension reform as an inspiration for the Czech pension system

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013

DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013 DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013 PROČ? 2012: 1důchodce = 1,8 ekonomicky aktivních 2050: 1 důchodce = 1,2 ekonomicky aktivních Schodek důchodového účtu v roce 2012 = 45 mld. Kč 95 % příjmů důchodců je tvořeno

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Daňové příjmy obcí v roce 2007 zaznamenaly nárůst

Daňové příjmy obcí v roce 2007 zaznamenaly nárůst Daňové příjmy obcí v roce 2007 zaznamenaly nárůst K 1. 1. letošního roku nabyla účinnosti tolik diskutovaná novela zákona o rozpočtovém určení daní, která zásadně změnila způsob výpočtu konkrétního podílu

Více

30. března 2011 Lenka Fialková

30. března 2011 Lenka Fialková Důchodová reforma 30. března 2011 Lenka Fialková Důvody reformy Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95% příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) velmi solidární/rovnostářský

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo FINANČNÍ MATEMATIKA ZS 2009/2010 Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Kontakt: e-mail: oldrich.soba@mendelu.cz ICQ: 293-727-477 GSM: +420 732 286 982 http://svse.sweb.cz web

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Popis varianty parametrická optimalizace

Popis varianty parametrická optimalizace Popis varianty parametrická optimalizace 1. Propočítat, jak se projeví poslední schválené úpravy odvodů do důchodového fondu (zvýšení na 28%, zvýšení odvodů za OSVČ). 2. Při předpokládaném růstu mezd ročně

Více

Klíčové informace pro investory

Klíčové informace pro investory Klíčové informace pro investory Tento dokument obsahuje klíčové informace pro investory o tomto fondu. Nejedná se o marketingový materiál. Tyto informace odpovídají zákonu o kolektivním investování a jejich

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Rizika předčasného přijetí společné měny. šík

Rizika předčasného přijetí společné měny. šík Evropské fórum podnikání: : Zájmy Z České republiky a přijetp ijetí společné evropské měny Rizika předčasného přijetí společné měny Vladimír r Tomší šík Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 17. září 28 Strategie

Více

Investování volných finančních prostředků

Investování volných finančních prostředků Investování volných finančních prostředků Rizika investování Lidský faktor Politická rizika Hospodářská rizika Měnová rizika Riziko likvidity Inflace Riziko poškození majetku Univerzální optimální investiční

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

Zavedení fiktivních vyměřovacích základů (FVZ)

Zavedení fiktivních vyměřovacích základů (FVZ) Zavedení fiktivních vyměřovacích základů (FVZ) Role příjmů osob pečujících o děti do 4 let nebo závislé osoby v současném důchodovém pojištění Osoby pečující o děti do 4 let nebo závislé osoby požívají

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Důchodová reforma doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum Redakce

Více

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra zemědělské ekonomiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Daňová soustava České republiky Autor diplomové práce: Bc. Lucie Ječná Vedoucí

Více

m + g > r, kde na pravé straně je (r) jako míra výnosu soukromých penzijních fondů Aaronovo pravidlo (z roku 1966)

m + g > r, kde na pravé straně je (r) jako míra výnosu soukromých penzijních fondů Aaronovo pravidlo (z roku 1966) DOPLNĚNÍ PREZENTACE pro PT1 z 13. dubna 2017 Hospodaření fondů Penzijních společností za 1. až 12. 2016 a hospodaření "Penzijních společností" za 1. až 12. 2016 (z dat ČNB). 0 DOVOLUJI SI UPOZORNIT VÁŽENÉ

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

1. Důchodové pojištění

1. Důchodové pojištění Vybrané údaje o sociálním zabezpečení za rok 1. Důchodové pojištění Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. Ze základního důchodového pojištění se tedy

Více

Vyplatí se vám přejít do II. pilíře?

Vyplatí se vám přejít do II. pilíře? Vyplatí se vám přejít do II. pilíře? Udělali jsme kalkulačku, která vám napoví, jaký je rozdíl v důchodových pilířích. Pomůže vám odpovědět na otázku: Co získám (ztratím) účastí v II. pilíři důchodového

Více