Zapojení veřejnosti do přípravy Strategického plánu rozvoje města Řevnice

Transkript

1 Zapojení veřejnosti do přípravy Strategického plánu rozvoje města Řevnice Závěrečná zpráva z názorového průzkumu realizovaného v březnu 2014 Vypracovala: Agora CE Petra Rezka 12 Praha 4 0

2 Základní charakteristiky průzkumu: Pracovní název: Řevnice březen 2014 Zadavatel: město Řevnice Realizátor: Agora CE, o.p.s. Výzkumný nástroj: dotazník (tištěný a elektronický) Časový rozsah šetření: Výběr respondentů: nepravděpodobnostní Počet dotázaných: 462 1

3 Obsah Zapojení veřejnosti do přípravy Strategického plánu rozvoje města Řevnice ÚVOD a využité metody sběru a analýzy dat Sociodemografické charakteristiky dotázaného vzorku Spokojenost se životem v Řevnicích Doprava Veřejná prostranství Kvalita života ve městě Bezpečnost Životní prostředí Informovanost občanů a komunikace s radnicí Rozvoj města SHRNUTÍ PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Srovnání jednotlivých hodnoticích otázek

4 ÚVOD a využité metody sběru a analýzy dat Názorový průzkum realizovalo město Řevnice v březnu 2014 za asistence Agora CE, o.p.s. Tento názorový průzkum a související veřejná setkání jsou součástí tvorby strategického plánu rozvoje města. Cílem těchto aktivit je zapojit obyvatele Řevnic do rozhodování o věcech veřejných a poskytnout jim tak prostor pro vyjádření vlastního názoru na současné problémy a budoucnost jejich města. V rámci názorového průzkumu byli obyvatelé Řevnic osloveni prostřednictvím tištěného dotazníku, který byl doručen jako součást měsíčníků RUCH do každé domácnosti, nebo měli možnost vyplnit dotazník v elektronické podobě na internetových stránkách. Názorový průzkum probíhal od 13. do 26. března Názorový průzkum se zaměřil na zjištění potřeb a názorů občanů Řevnic na různé oblasti života v Řevnicích. Dotazník například zjišťoval spokojenost s dopravou, veřejnými prostory, bezpečností, životním prostředím, zázemím pro kulturní, společenské či sportovní vyžití, vybaveností obchody a službami apod. Lze namítnout, že dotazník nepostihl v plné šíři všechny oblasti života města, případně názor všech obyvatel, ale to ani nebylo jeho jediným cílem. Smyslem dotazníkového šetření bylo zejména podnítit zájem občanů o dění v místě, kde žijí. Připravit podmínky pro komunikaci mezi občany a radnicí a také pomoci obyvatelům zamyslet se nad budoucností Řevnic. Spolu s výstupy dalších aktivit zapojení veřejnosti se stanou výsledky tohoto průzkumu součástí podkladů pro tvorbu nového Strategického plánu rozvoje města Řevnice. Názorový průzkum měl anketní charakter, což znamená, že: Každá domácnost obdržela jako součást březnového čísla RUCHu jeden dotazník s tím, že dotazník byl také k vyplnění na internetových stránkách Občané vhazovali vyplněné dotazníky do připravených sběrných boxů rozmístěných rovnoměrně na dobře dostupných místech ve městě, kde si také mohli případně vyzvednout další formulář dotazníku. Pro dotazníkovou akci neexistoval žádný výběrový vzorek občanů, kteří by měli být osloveni/dotázáni. Rozhodnutí vyplnit a odevzdat dotazník tak bylo na uvážení každého občana tedy forma tzv. samovýběru. S ohledem na výše uvedené nelze tento průzkum vydávat za reprezentativní. Vzorek respondentů (tedy těch, kteří dotazník vyplnili) nemusí být reprezentativním vzorkem obyvatel města. Můžeme ale tvrdit, že každý dostal stejnou možnost účastnit se dotazníkové akce, každý byl informován, a předpokládáme tak, že získané odpovědi představují názory aktivních a zainteresovaných obyvatel Řevnic, kterým nejsou život a dění ve městě lhostejné. Dotazování bylo anonymní. Součástí dotazníku byla oddělitelná návratka, kde mohl respondent zanechat svůj kontakt pro další komunikaci ze strany radnice. Můžeme říci, že názorový průzkum zaujal významnou část obyvatel Řevnic, a to jak jeho tištěná, tak i elektronická podoba (viz graf č. 1). Vyplněnou tištěnou verzi dotazníku vhodilo do sběrných boxů 263 obyvatel města a k tomu vyplnilo dotazník prostřednictvím internetu dalších 199 osob. Celkově jsme tedy získali odpovědi od vzorku 462 občanů Řevnic. Elektronickou verzi volili častěji muži než ženy, dále pak respondenti do 55 let. Starší dotázaní naopak ve většině případů raději sáhli po tištěné verzi. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Řevnic se 462 vyplněných dotazníků může zdát jako velmi malé 3

5 množství. S ohledem na průzkum obdobného charakteru je to ale naopak velmi dobrý výsledek a všem, kteří se do dotazování zapojili, je třeba velmi poděkovat. Musíme si totiž uvědomit, že vyplnit dotazník bylo dobrovolné a svobodné rozhodnutí každého obyvatele. Stejně tak se jako velmi vhodná ukazuje forma kombinace tištěného a elektronického dotazníku. Jak uvidíme dále, tištěný dotazník je přístupnější zejména pro starší generaci, zatímco na internetu vyplňovali dotazník zástupci mladší a střední generace. Zaměřit se pouze na jednu formu dotazování by tak bylo chybou. 4

6 1. Sociodemografické charakteristiky dotázaného vzorku 1 Ještě než přistoupíme k samotné analýze názorů občanů Řevnic, je třeba popsat dotázaný vzorek. Informace o tom, kdo nám odpověděl, jsou o to důležitější, že průzkum nebyl založen na pravděpodobnostních metodách výběru respondentů. Ačkoliv měl každý možnost účastnit se průzkumu, populace Řevnic se do něj nezapojila rovnoměrně. Z genderového hlediska byli muži a ženy zastoupeni poměrně vyváženě. Ženy se zapojily nepatrně více, a to v 54,8 % případů (tj. o tři procenta více, než je procentní zastoupení žen v celé populaci Řevnic). Muži se zapojili ve zbývajících 45,2 % případů; viz graf č. 2. Ženy v menší míře využily možnosti zapojit se do průzkumu vyplněním elektronického dotazníku (40,5 % odpovídajících žen) a častěji upřednostnily jeho tištěnou formu, zatímco muži si vybrali elektronickou verzi dotazníku v polovině případů (50,5 %). Co se týče věkové struktury dotázaného vzorku (viz graf č. 3 na následující straně), více než čtvrtinu dotázaných tvořila věková skupina let (28,8 %). Procentuální zastoupení této skupiny tak dvakrát převyšovalo její zastoupení ve struktuře celkové populace 2 Řevnic. Z celkového počtu občanů spadajících do této věkové skupiny se tak výzkumu účastnil každý čtvrtý (132 z 535). Naopak občané mladší 25 let byli zastoupeni jen v malé míře. Přirozeně chyběly zejména hlasy dětí, přičemž můžeme předpokládat, že jejich zájmy a potřeby reprezentovali v průzkumu jejich rodiče. Ostatní věkové skupiny se zapojily v přiměřeném počtu, a to včetně seniorů, kteří se do průzkumu zapojili měrou srovnatelnou s jejich zastoupením v celkové populaci. S věkovou strukturou (viz graf č. 3) je obvykle spojena i ekonomická aktivita dotázaných (viz graf č. 4). Více než polovina respondentů uvedla, že je v běžném zaměstnaneckém poměru, což je o sedm procent více, než jaké je zastoupení pracujících v celé populaci. Necelou čtvrtinu dotázaných tvořili důchodci, což je srovnatelné s populační strukturou. Třetí nejpočetnější zapojenou skupinou byli podnikatelé, tvořící necelou osminu vzorku. Co se týče vzdělanostní struktury respondentů (viz graf č. 5), mezi dotázanými byli nejvíce zastoupeni lidé s vysokoškolským vzděláním (44 %) a se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou (42 %). Vyučených bylo v dotázaném vzorku 11 % a s nejvýše dokončeným základním vzděláním pouhá 3 %. Dotázaný vzorek tak byl oproti celkové řevnické populaci vychýlen ve prospěch vysokoškolsky vzdělaných osob, které tvoří pouze 17,8 % místního obyvatelstva. Též občané s nejvýše dosaženým vzděláním zahrnujícím maturitu měli v průzkumu větší zastoupení, než jaké by jim dle populační struktury mělo příslušet (tvoří 29,1 % populace). Nedostatečně zastoupené tak byly skupiny osob se střední školou bez maturity / vyučení a ti s nejvýše dokončenou základní školou. 1 Na následujících stránkách pracujeme s velkým množstvím grafů a tabulek. U každého grafu či tabulky je uvedeno číslo N, jež představuje počet respondentů, kteří odpověděli na danou otázku. Např. N = 442 znamená, že na otázku odpovídalo 442 respondentů. Je naprosto přirozené, že ne každý respondent odpověděl na všechny otázky. V textu se většinou k počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli, nevracíme. Přesto čtenářům doporučujeme, aby pečlivě sledovali údaje o počtu respondentů, již na danou otázku odpověděli. Není-li uvedeno jinak, v tabulkách jsou procentuální podíly respondentů, kteří jednotlivé varianty a výpovědi uvedli. Procentuální podíly jsou vztaženy k počtu respondentů, kteří odpovídali na danou otázku. 2 Demografická data o celkové populaci Řevnic byla čerpána z databáze Českého statistického úřadu a byla platná k

7 Z hlediska složení domácnosti (viz graf č. 6) převažovali mezi dotázanými zástupci vícečlenných domácností tvořených rodiči s dětmi (42,9 %). Více než pětina dotázaných byli zástupci vícegeneračních domácností. Další pětinu tvořili manželé žijící v domácnosti bez dětí. Zbylou část dotázaného vzorku tvořili takzvaní singles a zástupci jiných typů domácností a domácností samoživitelů/samoživitelek. Dvě třetiny respondentů (66 %) je možné považovat za starousedlíky, protože v Řevnicích žijí déle než 15 let (viz graf č. 7). Pětinu vzorku (20 %) tvořili lidé, kteří v Řevnicích žijí 5 až 15 let. Zbývající sedminu pak tvoří nověji přistěhovalí obyvatelé žijící zde méně než 5 let (22 %), zejména jde o vysokoškolsky vzdělané jedince ve věku let. Z prostorového hlediska nejvíce respondentů žije v západní části města a v centru (viz graf č. 8). 6

8 Dále jsme se ptali, do jaké míry respondenti tráví svůj čas v Řevnicích (viz graf č. 9). Více než polovina z nich (55,6 %) zde tráví většinu svého veškerého času. Skoro dvě pětiny zde tráví zpravidla jen volný čas a za prací či studiem dojíždějí (zejména pak vysokoškolsky vzdělaní respondenti, z nichž více než polovina zvolila tuto možnost odpovědi). Pouze zanedbatelná část respondentů zde pouze přespává (0,9 %) či se sem jezdí pouze rekreovat (2,2 %). 7

9 2. Spokojenost se životem v Řevnicích V úvodu dotazníku byli respondenti požádáni, aby zhodnotili svou celkovou spokojenost se životem v Řevnicích (pokud vezmou v úvahu všechny stránky života ve městě) na klasické školní škále 1 až 5 (viz tabulka č. 1). Řevnice tak obdržely průměrnou známku 2,64, přičemž nejčastější známkou byla trojka (46 %), ale značné množství respondentů se přiklonilo k hodnocení chvalitebné (38,3 %). Obecně byla kritičtější zejména věková skupina let (průměrná známka 3,1) a mírně kritičtější byla též skupina let (2,75). Zatímco respondenti mezi 25. a 54. rokem života hodnotili své město mírně kladněji (2,54). Mírně kritičtější než průměr byly též ženy a starousedlíci (tj. respondenti žijící zde více než 15 let). Tabulka č. 1: Spokojenost se životem v Řevnicích Hodnocení spokojenosti Celkem Četnost odpovědí Procento respondentů 4,6 % 38,3 % 46,0 % 10,6 % 0,4 % 100 % Dále jsme respondenty požádali, aby zvolili maximálně tři z nabízených potenciálních předností Řevnic (viz graf č. 10) 3. Mezi přednostmi Řevnic se vyprofilovali dva jasní favorité. Předně je jím dobrá poloha a dopravní dostupnost. Tuto variantu odpovědi zvolilo 86,3 % respondentů. Druhou favorizovanou předností je příroda v okolí města (82,6 %). U dalších variant odpovědí už takto výrazná shoda nepanovala. Více než čtvrtina (25,6 %) respondentů též oceňuje dostupnou zdravotní péči. Dále mezi vybranými přednostmi figurovala architektura zahradního města (14,8 %), čisté životní prostředí (13,7 %), vybavenost obchody a službami (11,9 %) či dobré možnosti pro sportování (10,2 %). Méně než desetina respondentů ocenila spolkový a kulturní život (7,8 %) a dostupnost práce (6,2 %). Několik respondentů zvolilo vlastní slovní formulaci odpovědi, ve kterých zdůrazňovali zejména klidný chod maloměsta, příjemný, lidský rozměr a charakter města, široký okruh přátel a možnost zapojení se do dění ve městě. Dále byla zmiňována citová vazba na místo a rodinné ukotvení. 3 Četnost jednotlivých variant odpovědí byla v analýze vztahována k počtu respondentů. Tedy lze říci, kolik procent respondentů si vybralo danou variantu, celkový součet procent u odpovědí však tvoří více než 100 %, jelikož každý respondent mohl vybrat až tři varianty. Uvedené číslo N v tomto případě značí sumu všech odpovědí (nikoliv respondentů). Respondenti měli možnost vybrat maximálně tři varianty odpovědí i u většiny dalších otázek. Odpovědi z nich jsou zpracovány obdobným způsobem. 8

10 Co se týče vnímaných nedostatků města Řevnic, jako nejpalčivější problém se podle názorů našich respondentů jeví špatný stav místních komunikací, který označilo 80,3 %. Dále je jako silně problematické vnímané nevyřešené okolí nádraží (57,6 %). V kategorii jiné zaznívaly zejména výtky na adresu zanedbaných veřejných prostor, vysokých poplatků, nebezpečného silničního provozu a smogu z lokálních topenišť. 9

11 3. Doprava Další blok otázek se týkal dopravy. Ptali jsme se, jaký způsob dopravy respondenti využívají pro pohyb po Řevnicích (viz graf č. 12). Není žádným překvapením, že drtivá většina dotázaných se pohybuje po Řevnicích pěšky (92,2 %). Dále pak více než polovina uvedla jako běžný způsob dopravy automobil (51,4 %), ale také bicykl se u obyvatel Řevnic těší velké oblibě, jelikož jej využívají dvě pětiny dotázaných (40,5 %). Tři respondenti navíc uvedli jako jiný způsob dopravy koloběžku a jeden zmínil motocykl. Zatímco ženy uváděly mírně častěji, že se po Řevnicích pohybují pěšky, automobil i kolo využívá znatelně menší část z nich (ve srovnání s muži) viz graf č. 13. Co se týče vzdělanostních kategorií našich respondentů, tak rozdíly ve způsobu dopravy se projevily pouze u užívání automobilu, k němuž tíhnou zejména vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Co se týče spokojenosti respondentů s podmínkami pro jednotlivé druhy dopravy (viz graf č. 14), nejspokojenější jsou s podmínkami pro pohyb po městě chodci (průměrná známka 2,56), poněkud hůře si stojí podmínky pro městkou cyklistiku (2,72) a nejhůře dopadly podmínky pro automobilovou dopravu (3,00). Přirozeně byli v této souvislosti kritičtější samotní řidiči, kteří v průměru hodnotili podmínky pro automobilovou dopravu známkou 3,14. U otázky týkající se hlavních dopravních problémů (viz graf č. 15) se opět jako nejpalčivější (resp. pociťovaný velkým množstvím lidí) projevil problém špatné údržby a stavu komunikací (67,8 %) a s tím související problém nezpevněných povrchů prašných komunikací (67,6 %). Téměř polovinu respondentů také trápí parkování u nádraží (46 %). Problém špatného stavu a 10

12 nedostatečné údržby je pociťován též u chodníků (40,5 %). Skoro třetina respondentů navíc pociťuje jako problém nedostatek chodníků a přechodů (30,9 %). Další pociťované problémy souvisí se silniční dopravou jako takovou bezpečnost provozu (23,2 %), chybějící zpomalovací prvky na silnicích a absence vymezení obytných zón (18,8 %), zatížení města tranzitní dopravou (18,4 %). Respondenti měli možnost vypsat místa, která považují za nebezpečná. Zmiňovány byly zejména ulice Čs. armády, ulice Pražská, Mníšecká; z konkrétních míst pak Na objížďce, u lékárny či před školkou. Výtky směřovaly zejména k vysoké rychlosti aut, nebezpečnému přecházení a nebezpečným křižovatkám. Přechody pak respondentům chybějí zejména přes ulici Čs. armády, Mníšeckou a na objížďce u viaduktu. Jako problematické místo pro přecházení byly několikrát označeny také železniční závory a zmiňována byla také absence chodníků v oblasti Za vodou. Skoro sedmina dotázaných navíc považuje za problém nedostatek cyklostezek a nedostatečné zázemí pro cyklisty ve městě (15,1 %). Naopak se zdá, že problémem zde není nedostatečná obslužnost veřejnou dopravou, protože tuto variantu zvolilo pouze minimum respondentů (4,6 %). Mezi slovními odpověďmi figuroval zejména problém dlouhých intervalů závor na železničním přejezdu. Zmíněn byl také nedostatek zrcadel, nedostatečné osvětlení pro pěší či absence možnosti nechat kolo na nádraží. V souvislosti s diskusemi ohledně možného řešení složité dopravní situace u nádraží mohli respondenti vyznačit jimi preferovaný způsob řešení (viz graf č. 16). Polovina z nich by hlasovala pro posunutí parkovacích stání do bývalých uhelných skladů a přilehlých prostor (50,7 %). Více než čtvrtina by zavedla placené parkování s možností dlouhodobé parkovací karty pro místní obyvatele (27,2 %) a necelá sedmina by situaci řešila podporou pěší a cyklistické dopravy k nádraží (15,2 %). Naopak možnost vybudovat parkovací dům se nesetkala skoro s žádným ohlasem (1,8 %). Mezi jinými možnostmi řešení byly zmiňovány zejména kombinace předchozích variant, dále úprava stávajících parkovacích míst, oddělení koridorů pro pěší a auta. Zmiňováno bylo též zavedení zákazu parkování před podchodem. 11

13 12

14 4. Veřejná prostranství Další část dotazníku se týkala zhodnocení stávající podoby veřejných prostranství. V nejobecnější rovině dotázaní hodnotili podobu veřejných prostranství v průměru známkou 3,04 (viz tabulka č. 2). Známka dobrá byla nejčastější hodnotou (47,3 % respondentů). Kritické byly zejména ženy (3,1) a vysokoškolsky vzdělaní respondenti (3,64). Tabulka č. 2: Spokojenost s podobou veřejných prostranství ve městě Hodnocení spokojenosti Celkem Četnost odpovědí Procento respondentů 2,6 % 23,9 % 47,3 % 20,8 % 5,8 % 100 % V rámci stavu veřejných prostor jsou respondenti nejčastěji nespokojeni se znečišťováním ulic psy (47,8 %). Druhým nejpalčivějším problémem co do počtu hlasů je nepořádek kolem míst určených k třídění odpadu (43,5 %), dále pak neudržovaná zeleň (35,9 %). Více než čtvrtina respondentů také zaškrtla problém nedostatku košů ve veřejných prostorech (28,7 %) a zanedbaný vzhled některých částí města (28,5 %). Tuto odpověď dotázaní nejčastěji doplnili poznámkou, že za zanedbané považují zejména nám. Krále Jiřího z Poděbrad. Dále byla zmiňována oblast Za vodou, okolí nádraží a Zámečku. Četné byly i odpovědi, že zanedbané jsou všechny veřejné prostory ve městě. Téměř čtvrtina respondentů také označila za problém poničený mobiliář (24,2 %) a pouze necelá sedmina se domnívá, že veřejné prostory nejsou dostatečně vybaveny lavičkami (15,7 %). Mezi jinými nedostatky byla uváděna zejména nekoncepčnost veřejných prostor, nepořádek obecně či absence osázení květinami a výsadba stromů. 13

15 Co se týče veřejných prostor, jejichž podobu a přístupnost by město mělo do budoucna přednostně řešit, dotázaní hlasovali zejména pro čtyři lokality. Nejvíce respondentů by si přálo, aby byl upraven prostor mezi nádražím a Palackého náměstím (59,1 %), dále břehy Berounky (53,8 %), pěší cesta mezi nádražím, kostelem sv. Mauricia a náměstím Krále Jiřího z Poděbrad (47,8 %) a samotné náměstí (43,8 %). Více než pětina dotázaných si navíc myslí, že by měly být upraveny Havlíčkovy sady (21,8 %). Mezi jinými pak byla nejčastěji zmiňována oblast Za vodou. 14

16 5. Kvalita života ve městě Respondentů jsme se též ptali na jednotlivé aspekty kvality života ve městě. Co se týče způsobu trávení volného času (viz graf č. 19), většina respondentů preferuje práci a rekreaci u sebe doma či na zahradě (71,1 %) či procházky po okolí (65,9 %). U třetiny dotázaných je též oblíbený sport v přírodě v okolí města (34,6 %) či navštěvování místních kulturních zařízení a akcí kino, Lesní divadlo, Zámeček atp. (30,2 %). S nabídkou kulturních a společenských aktivit ve městě se zdají být respondenti spíše spokojeni, protože nejčastěji hodnotili svou spokojenost známkou 2, kterou zvolily více než dvě třetiny respondentů. Průměr pak činil 2,47. Tabulka č. 3: Spokojenost s nabídkou kulturních a společenských aktivit ve městě Hodnocení spokojenosti nevím Celkem Četnost odpovědí Procento respondentů 11,5 % 41,9 % 29,9 % 10,48 % 2,1 % 4,2 % 100 % Respondentů, kteří nejsou plně spokojeni s nabídkou kulturních a sportovních aktivit ve městě, jsme se dále ptali, co by podle nich mohlo pomoci ke zlepšení v této oblasti (viz graf č. 20). Více než polovina odpovídajících (tj. těch, kteří nejsou plně spokojeni) se domnívá, že by společenskému životu v Řevnicích prospěly akce pořádané ve veřejném prostoru tj. trhy, jarmarky apod. (57 %). Velká část dotázaných si také myslí, že by bylo vhodné vybudovat zázemí pro Lesní divadlo a upravit jeho okolí a přístup (47,9 %). Množství hlasů získala i větší podpora konání velkých kulturních akcí (26,2 %), podpora činnosti místních zájmových spolků (23,5 %) a rozšíření programu 15

17 Městského kulturního střediska, tj. Zámečku (19,3 %). Mezi vlastními návrhy se objevovaly požadavky na podporu programu kina, ochotnického divadla, vytvoření kulturního newsletteru, obnovení dixielandu či podpora hudebních multižánrových festivalů. Hodnocení možností a zázemí pro sport a jiné oddechové aktivity dopadlo obdobně jako hodnocení nabídky kulturních a společenských aktivit. Průměrná známka byla v tomto případě 2,48. Tabulka č. 4: Spokojenost s možnostmi a zázemím pro sport a jiné oddechové aktivity Hodnocení spokojenosti nevím Celkem Četnost odpovědí Procento respondentů 11,8 % 37,2 % 31,6 % 9,9 % 1,0 % 8,5 % 100 % Respondenti, kteří nejsou zcela spokojeni s podmínkami pro sport a jiné oddechové aktivity, skoro v polovině případů postrádají říční plovárnu (46,1 %). Zhruba třetině respondentů pak chybí veřejně přístupné sportoviště (35,2 %) a více stezek pro procházky v okolí města (31,9 %). Čtvrtinu hlasů pak získala myšlenka vytvoření plochy na bruslení tj. zimního stadionu či kluziště (25,7 %), a pětina respondentů by též uvítala více veřejných prostor učených k odpočinku např. park s lavičkami (20,7 %). Mezi odpovědmi jiné figuroval zejména požadavek na vybudování bazénu či koupaliště. Dále padaly návrhy na rozšiřování cyklostezek či úpravu louky podél Berounky na volnočasový park. 16

18 Též spokojenost s dostupností služeb a nabídkou obchodů byla lehce nadprůměrná. Dvě třetiny respondentů ohodnotily tuto oblast známkou 2. Průměrná známka pak činila 2,53. Tabulka č. 5: Spokojenost s dostupností služeb a nabídkou obchodů ve městě Hodnocení spokojenosti nevím Celkem Četnost odpovědí Procento respondentů 12,8 % 40,9 % 29,4 % 13,5 % 3,1 % 0,2 % 100 % Plné dvě pětiny respondentů postrádají obchod s širší nabídkou kvalitního zboží (40,0 %). Skoro čtvrtina by také uvítala drobné obchody v různých částech města (24,1 %). Přesto se však významná část dotázaných domnívá, že obchody ani služby v Řevnicích nechybí (28,6 %). Mezi chybějícími specializovanými prodejnami byla zmiňována zejména drogerie typu DM a řeznictví. U chybějících služeb pak byla zmiňována např. chybějící opravna obuvi, hodinářství či půjčovna a úschovna kol. Dále se objevovaly požadavky na prodloužení otevíracích dob (mj. u pošty). 17

19 Nejspokojenější se respondenti zdáli být s místní nabídkou sociálních a zdravotních služeb, kterou v průměru hodnotili známkou 1,94. Více než čtvrtina respondentů ohodnotila tyto oblasti známkou výborně, více než dvě pětiny pak známkou chvalitebně. Tabulka č. 6: Spokojenost s místní nabídkou sociálních a zdravotních služeb Hodnocení spokojenosti nevím Celkem Četnost odpovědí Procento respondentů 27,2 % 43,5 % 16,3 % 2,4 % 0,5 % 10,2 % 100 % Relativní spokojenost s nabídkou sociálních a zdravotních služeb se projevila i u následující otázky. I ti respondenti, kteří v předchozí otázce neohodnotili tuto oblast známkou výborně, si skoro ve třetině případů nebyli jistí, které zdravotní a sociální služby postrádají (30,6 % z 307 odpovídajících). Pětina odpovídajících (20,8 %) však postrádá lékaře specialisty. Zejména jde o zubaře a specialisty těchto zaměření: oční, kožní a ortopedie. V obdobné míře byl zmiňován chybějící domov pro seniory (19,9 %). Mezi odpověďmi jiné se vyskytovaly zejména připomínky týkající se stávající kvality zdravotních služeb. 18

20 19

21 6. Bezpečnost Pocit bezpečí je významným ukazatelem kvality života ve městě. V případě Řevnic se většina respondentů cítí v místě svého bydliště bezpečně (81 %), z čehož ale jen 8 % uvedlo, že se cítí naprosto bezpečně, zatímco 73 % z nich zvolilo umírněnější variantu spíše ano (viz graf č. 24). Zajímavé je, že se neprojevily žádné rozdíly v míře pocitu bezpečí mezi muži a ženami, ani mezi věkovými skupinami, ačkoliv to v jiných městech bývá obvyklé. Objevily se však pravděpodobnostní tendence, že čím vyšší vzdělání respondenti mají, tím vyšší mají pocit bezpečí. A naopak čím déle jsou respondenti v Řevnicích usazeni, tím spíše vykazují nižší pocit bezpečí. Pokud se podíváme na pociťované zdroje možného nebezpečí (viz graf č. 25), nejobávanějším jevem je drobná kriminalita (typu vykrádání aut či krádeží kol) 64,4 %. Více než třetina respondentů navíc vnímá jako možný zdroj nebezpečí častý výskyt problémových osob (34,6 %). Necelá čtvrtina respondentů považuje za problematickou také nedostatečnou činnost policie (24,0 %) a skoro stejné množství hlasů náleželo také nedostatečnému pouličnímu osvětlení (23,2 %). V rámci možnosti formulace vlastní odpovědi pod kategorií jiné byla nejčastěji uváděna jako problematická absence městské policie, dále byly zdůrazňovány četné krádeže aut a nebezpečný silniční provoz. Dále jsme se respondentů ptali, zda považují některé místo v Řevnicích za opravdu nebezpečné. Rovná polovina z nich si nebyla jistá (zejména ženy a starší respondenti), čtvrtina se domnívá, že takové místo v Řevnicích není. Zbylá čtvrtina však takové místo dokáže uvést. Zmiňováno tak bylo zejména okolí nádraží, Havlíčkovy sady a okolí obchodu COOP. Důvodem k vyjmenování těchto míst byl zejména výskyt problémových osob a nedostatečné osvětlení. 20

22 7. Životní prostředí Se životním prostředím se zdají být naši respondenti vcelku spokojeni (viz tabulka č. 7). Ohodnotili jej v průměru známkou 2,51, přičemž známka chvalitebné byla nejčastější. V hodnocení životního prostředí se žádná skupina respondentů nijak nevymykala a nebyl ani prokázán vliv žádné proměnné. Tabulka č. 7: Spokojenost s kvalitou životního prostředí v Řevnicích Hodnocení spokojenosti Četnost odpovědí Procento respondentů 4 8,0 % ,9 % Dále jsme se ptali na pociťované zdroje nevím 1 0,2 % možného ohrožení životního prostředí (viz Celkem % graf č. 27). Z nabízených možných zdrojů ohrožení dotázaní nejčastěji vybírali prašnost nezpevněných komunikací (69,6 %) a znečištění ovzduší lokálními topeništi (50,2 %). Třetina také považuje za rizikovou nedostatečnou infrastrukturu pro odvod dešťové vody (33,9 %). Více než pětina respondentů navíc zaškrtla problém znečištění okolí řeky (31,3 %), automobilové dopravy (26,5 %) či povodně (21,9 %). Další hlasy byly spíše rozdrobené mezi tyto problémy: hluk při údržbě zahrad (18,7 %), černé skládky (14,5 %) a zanesené Tůně (14,1 %). Mezi lokalitami s černými skládkami byly uváděny zejména okolní lesy, letovský most, okolí hřbitova a Vlasákův okruh. Mezi vlastními formulovanými odpověďmi se objevily výtky na adresu páchnoucí kanalizace, nedostatečné péče o zeleň, nedostatku kontejnerů na bioodpad či četného pálení plastů na zahradách ,5 % 47,3 % 35,0 % 21

23 8. Informovanost občanů a komunikace s radnicí Na úvod bloku otázek týkajících se komunikace s radnicí a informovanosti občanů o dění ve městě jsme respondenty požádali o zhodnocení, nakolik se cítí být informováni. Na škále 1 až 5, kde 1 značila plnou informovanost a 5 nedostatečnou informovanost, volili respondenti nejčastěji známku 2. Průměr odpovědí nabýval hodnoty 2,14. Tabulka č. 8: Pocit informovanosti o dění ve městě Hodnocení spokojenosti Celkem Četnost odpovědí Procento respondentů 28,7 % 41,7 % 20,4 % 5,6 % 3,6 % 100 % Další otázka směřovala na nejčastěji užívané zdroje informací (viz graf č. 28). Nejužívanějším médiem je jednoznačně RUCH, a to zejména ve své tištěné formě (73,4 %). Ve velké oblibě jsou také internetové stránky města (65,3 %). Velkému zájmu se těší rovněž informační SMS zasílané z městského úřadu (45,9 %). Více než třetina dotázaných navíc čerpá informace také z Našich novin (36,5 %). Nezanedbatelnou popularitu pak mají i y z městského úřadu (26,6 %). Naopak poměrně malému zájmu se těší ty formy získávání informací, které vyžadují osobní zapojení (účast na jednání zastupitelstva a organizovaná setkání). Mezi jinými zdroji informací respondenti uváděli zejména vlastní sociální sítě tj. přátele, známé a drby. 22

24 Respondentů, kteří se necítili být plně informování o dění ve městě (takových bylo 71,3 %), jsme se dál ptali, jaký typ informací postrádají (viz graf č. 29). Hlasy respondentů se v tomto případě rozdrobily mezi nabízené možnosti. Na jedné odpovědi se shodla nejvýše cca třetina z nich. V tomto případě šlo o respondenty, kteří postrádají informace o plánování a rozvoji města (34,9 %). Obdobná část respondentů (30,8 %) by ocenila přehledné informace o dění ve městě (o kulturním a společenském dění, sportovních příležitostech apod.). Více než čtvrtina se navíc domnívá, že ve městě chybí dostatek informací o službách pro občany (27,7 %). Nezanedbatelná část respondentů by také ocenila přehledné informace o využívání rozpočtu města (22,7 %). Zájem o dění ve městě se u respondentů projevil i u další otázky. Ptali jsme se, zda by byli ochotni strávit jeden podvečer diskusí se zastupiteli města, pracovníky magistrátu a dalšími občany o výsledcích tohoto průzkumu a dalším rozvoji města (viz graf č. 30). Více než polovina dotázaných odpověděla, že ano (57 %). Pouze 11 % odpovědělo ne. Skoro třetina si však nebyla jistá. Zájem o účast na diskusi projevili zejména respondenti ve věku let, z nichž by rády dorazily více než dvě třetiny. Vyšší míra zájmu byla patrná také u respondentů s vysokoškolským diplomem (72,1 %). 23

25 9. Rozvoj města Poslední část dotazníku se zabývala rozvojem města. Respondentům byly předloženy možné vize budoucnosti města, z nichž si mohli vybrat nejvýše dvě (viz graf č. 30). Jednoznačným favoritem se stala vize klidného města s kvalitním bydlením a službami místním obyvatelům (64,9 %). Téměř třetina dotázaných se také ztotožňovala s představou Řevnic jako města pečujícího o vysokou kvalitu životního prostředí (32,2 %). Kolem čtvrtiny respondentů by si také rádo spojovalo budoucí Řevnice s bohatým kulturním a společenským životem. Poprosili jsme naše respondenty, aby se pokusili vžít do role starosty Řevnic a zamysleli se, jak by podporovali jednotlivé oblasti života města (viz graf č. 32). Zároveň jsme zdůraznili skutečnost, že rozpočet města je omezený, tedy pokud budou chtít v některé své prioritní oblasti podporu přidat, v jiné oblasti by měli ubrat. Ne všichni respondenti využili možnosti zodpovědět tuto otázku, počet odpovídajících navíc varioval u jednotlivých oblastí ( ), v grafu tak je uváděno procentuální zastoupení odpovědí v rámci jednotlivých hodnocených oblastí, aby bylo možné vzájemné srovnání. Mezi nejvíce preferovanými oblastmi zájmu skončila čistota města a péče o zeleň (66,3 % by zvýšilo podporu této oblasti), obdobně dopadla dopravní infrastruktura (63,3 %). Více než polovina respondentů by více podporovala také školství (58,2 %) a prevenci kriminality (53,3 %). Stávající míru podpory by respondenti zachovali zejména u cestovního ruchu (41,9 %) a bydlení (30,1 %). Co se týče úspor, nejvíce respondentů by v roli starosty snižovalo podporu pro oblast zdravotnictví (65,4 %) a sociálních služeb (62 %). Více než polovina respondentů by také šetřila v oblastech podpory kultury, činnosti spolků a zájmových organizací, péče o historické památky či sportu. Nejvíce nejednotní byli respondenti u otázky podpory vytváření pracovních míst. Zatímco jedna třetina by tuto oblasti podporovala méně, necelá další třetina by raději zachovala současnou míru podpory a obdobné množství respondentů by naopak rádo tuto oblast podporovalo více. 24

26 V otázce využití potenciálu města pro jeho další rozvoj vykrystalizovali tři jasní favorité (viz graf č. 33). Největší oblibě se těšila myšlenka úpravy a zatraktivnění okolí nádraží (68,8 %). Více než polovina respondentů by uvítala zpřístupnění a další využití břehu Berounky (56,9 %). A výraznou odezvu sklidila též představa zvýšení kvality veřejného prostoru ve městě (47,5 %). V dalších možných způsobech využití potenciálu města byli respondenti spíše nejednotní. V nepočetné kategorii jiné pak zaznívaly například návrhy na využívání dotací, rozšiřování služeb pro seniory či založení osmiletého gymnázia. 25

27 Co se týče možných rizik rozvoje města (viz graf č. 34), více než polovina respondentů se obává, že rozvoj by mohl být brzděn nedostatkem prostředků na dokončení a údržbu infrastruktury (53,9 %). Dále se však respondenti na žádném silném riziku nedokázali shodnout. Část z nich se obává nárůstu zatížení automobilovou dopravou (29,8 %), další část nové výstavby, která by mohla ohrozit životní prostředí (25,7 %). Znatelné obavy souvisejí také s možnými zájmy a aktivitami lobbistických skupin (25,5 %) a s nezájmem obyvatel o řešení dalšího rozvoje obce (25,1 %). Část respondentů se navíc strachuje, že ochrana proti povodním je nedostatečná (24,2 %). Mezi jinými možnými riziky byl uváděn zejména způsob vedení města a nekoncepční rozvoj. 26

28 SHRNUTÍ Zapojení veřejnosti do přípravy Strategického plánu rozvoje města Řevnice Občané, kteří se zapojili do průzkumu, oceňují na Řevnicích zejména jejich polohu, a to zejména díky dobré dopravní dostupnosti a okolní přírodě. Nejvýrazněji vnímaným problémem města je špatný stav místních komunikací (prašnost a nedostatečná údržba) a nevyřešené parkování u nádraží, které by většina našich respondentů nejraději řešila posunutím parkovacích stání do bývalých uhelných skladů a přilehlých prostor. Pociťován je také problém nebezpečného silničního provozu, který se projevuje poptávkou po zpomalovacích silničních prvcích či po výstavbě chodníků a zřízení nových přechodů pro pěší. V otázkách týkajících se stavu veřejných prostor vykrystalizovaly zejména problémy spojené s nepořádkem (zejm. znečišťování ulic psy, nepořádek kolem míst určených k třídění odpadu či nedostatek odpadkových košů) a s neudržovanou zelení (včetně nedostatečné výsadby nových stromů). Výtky směřovaly také na adresu nekoncepčnosti veřejných prostor, přičemž nejvíce by si respondenti přáli úpravu prostoru mezi nádražím a Palackého náměstím, dále pak břehů Berounky a pěší cesty mezi nádražím, kostelem sv. Mauricia a náměstím Krále Jiřího z Poděbrad. Ačkoliv většina respondentů preferuje trávení svého volného času zejména formou práce a rekreace u sebe doma či na zahradě nebo procházkami po okolí, výrazné oblibě se těší také sportování v okolní přírodě a návštěvy místních kulturních zařízení a akcí. Dotázaní by ocenili zejména pořádání akcí ve veřejném prostoru (např. trhy), vybudování zázemí pro Lesní divadlo, vybudování říční plovárny, veřejně přístupného sportoviště a více stezek pro procházky v okolí města. V oblasti obchodu a služeb převládá poptávka zejména po obchodu s širší nabídkou kvalitního zboží, po drobných obchodech v různých částech města. Konkrétně pak respondenti postrádají zejména drogerii a řeznictví, ze služeb opravnu obuvi, hodinářství či půjčovnu a úschovnu kol. Okolo třetiny respondentů je však se současnou nabídkou obchodů a služeb spokojeno, četné však byly připomínky k příliš krátkým pracovním dobám (zejm. u pošty). S nabídkou sociálních a zdravotních služeb se zdáli být respondenti ještě spokojenější. Připomínky směřovaly jedině k absenci lékařů specialistů (zubní, oční, kožní, ortopedie) a kvalitě stávajících zdravotních služeb. Část respondentů by uvítala vybudování domova pro seniory. Co se týče bezpečnosti, dotázaní obyvatelé Řevnic se v drtivé většině případů cítí v místě svého bydliště bezpečně, ale zpravidla ne zcela bezpečně. Nejobávanějším jevem ohrožujícím bezpečí je jednoznačně drobná kriminalita. Nejobávanějšími místy jsou zejména okolí nádraží, Havlíčkovy sady a okolí obchodu COOP, a to z důvodu výskytu problémových osob a nedostatečného osvětlení. Ve vlastních odpovědích se často objevovala poptávka po zřízení městské policie. Se životním prostředím se zdají být obyvatelé Řevnic vcelku spokojeni, přesto však mají mnohé výhrady. Mezi negativní vlivy a zdroje ohrožení zařazují zejména prašnost nezpevněných komunikací, znečištění ovzduší lokálními topeništi a nedostatečnou infrastrukturu pro odvod dešťové vody. Za výrazný problém je považováno také znečištění okolí řeky, automobilová doprava jako taková a nebezpečí povodní. V menší míře je vnímán také problém černých skládek, zejména v okolních lesích, v okolí hřbitova, pod letovským mostem a u Vlasákova okruhu. Dotázaní občané, kteří využili prostoru pro vlastní formulaci problémů, zmiňovali zejména páchnoucí kanalizaci, nedostatečnou péči o zeleň, nedostatek kontejnerů na bioodpad či četné pálení plastů na zahradách. Hlavními zdroji informací o dění ve městě se zdají být tištěná verze RUCHu a internetové stránky města. Oblibě se těší také informační SMS či y zasílané z městského úřadu a Naše noviny. Poměrně malý zájem je o ty formy získávání informací, které vyžadují osobní účast na dění (jednání zastupitelstva či organizovaná setkání). Naopak významné se zdají být neformální informační kanály tj. vlastní sociální sítě (přátelé, známí a drby ). Respondenti poptávají zejména více informací o plánování a rozvoji města, přehledné informace o dění ve městě (kulturní a společenské akci, sportovní příležitosti apod.), dále informace o službách pro občany a přehledné informace o využívání rozpočtu města. Obecně výrazný zájem o dění ve městě se projevil také tím, že většina respondentů by se ráda zúčastnila diskusí o výsledcích tohoto průzkumu a dalším rozvoji města. Co se týče budoucího rozvoje města, respondenti se nejčastěji dokázali ztotožnit s představou Řevnic jako klidného města s kvalitním bydlením a službami místním obyvatelům. Populární 27

29 se zdají být také vize města pečujícího o vysokou kvalitu životního prostředí či města s bohatým kulturním a společenským životem. Pokud by se naši respondenti ocitli v roli starosty města, věnovali by se zejména péči o čistotu města a zeleň a více by podporovali oblast dopravní infrastruktury, školství a prevence kriminality. Pro další rozvoj města považují za klíčové zejména úpravu a zatraktivnění okolí nádraží, zpřístupnění a další využití břehůberounky a zvýšení kvality veřejného prostoru ve městě. Nejcitlivěji vnímaným rizikem pro rozvoj města pak je možný nedostatek prostředků na dokončení a údržbu infrastruktury. Následující tabulka (č. 9) shrnuje průměrné známky, kterými byly ohodnoceny jednotlivé oblasti života ve městě. Pro podrobnější grafické srovnání viz příloha č. 2. Nejlepšími známkami byla hodnocena místní nabídka sociálních a zdravotních služeb a informovanost. Naopak nejhůře dopadla podoba veřejných prostranství a podmínky pro motoristy i cyklisty. Tabulka č. 9: Vysvědčení města známkové průměry jednotlivých hodnocených oblastí HODNOCENÁ OBLAST PRŮMĚRNÁ ZNÁMKA Spokojenost se životem v Řevnicích 2,64 Podmínky pro pěší 2,56 Podmínky pro cyklisty 2,72 Podmínky pro motoristy 3,00 Podoba veřejných prostranství ve městě 3,04 Nabídka kulturních a společenských aktivit ve městě 2,47 Možnosti a zázemí pro sport a jiné oddechové aktivity 2,48 Dostupnost služeb a nabídka obchodů ve městě 2,53 Místní nabídka sociálních a zdravotních služeb 1,94 Spokojenost s kvalitou životního prostředí v Řevnicích 2,51 Pocit informovanosti o dění ve městě 2,14 28

30 PŘÍLOHY Zapojení veřejnosti do přípravy Strategického plánu rozvoje města Řevnice 1. Příloha č. 1: Dotazník 29

31 30

32 2. Příloha č. 2: Srovnání jednotlivých hodnoticích otázek 31