otázka a b c Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v aktuálním znění se týká:

Transkript

1 otázka a b c Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v aktuálním znění se týká: Mimo jiné i požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Pouze spotřeby energie v budovách. Hospodaření s energií mimo elektrické energie, které je věnován jiný zákon. Energetickou náročností budovy se rozumí: Jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému se dle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů rozumí: Klimatizačním systémem se dle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů rozumí: Nákladově optimální úrovní se rozumí: Budovou s téměř nulovou spotřebou energie se rozumí: Skutečné množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem. Vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Jmenovitý elektrický výkon zdroje chladu udaný výrobcem. Zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení do okolního Zařízení provětrání vnitřního prostředí prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí vybavené zpětným získáváním tepla. s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení, Takové požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, které vedou k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu a provoz budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu. Budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci budov. Budova se spotřebou energie na vytápění do 20 kwh/(m 2.a) a zároveň s celkovou spotřebou primární energie do 90 kwh/(m 2.a). Množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody, osvětlení a spotřebiče umístěné v budově. Jmenovitý výkon zdroje chladu udaný výrobcem. Zařízení sloužící pro úpravu parametrů vnitřního prostředí, které má funkci chlazení a je součástí budovy. Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu. Budova se spotřebou energie na vytápění do 20 kwh/(m 2.a) u rodinných domů a do 15 kwh/(m 2.a) u ostatních domů a zároveň s celkovou spotřebou primární energie do 90 kwh/(m 2.a).

2 Mezi alternativní systémy dodávek energie patří: Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, se vztahuje: Jak se posuzuje klimatizační systém při kontrole klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému: Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, mimo jiné zahrnuje: Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, mimo jiné zahrnuje: Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, mimo jiné zahrnuje: Zpráva o kontrole klimatizačního systému mimo jiné zahrnuje: Zpráva o kontrole klimatizačního systému mimo jiné zahrnuje: V případě, že se nejedná o první kontrolu provedenou podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., nebo o první kontrolu po uvedení klimatizačního systému do provozu: Jaký je měrný příkon ventilátoru systému nuceného větrání referenční budovy: Fotovoltaické panely Rekuperace tepla. Plynový kondenzační kotel. Na klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob. Každý klimatizační systém se posuzuje samostatně bez ohledu na počet ostatních klimatizačních systémů, které jsou součástí budovy. Ověření všech výkonových parametrů jednotlivých zařízení klimatizačního systému měřením. Test zdroje chladu v referenční laboratoři a ověření jeho parametrů. Doporučení k ekonomicky proveditelnému zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému. Pouze popis klimatizačního systému a podpis energetického specialisty. Kompletně přepracovaný projekt klimatizačního systému včetně nového výpočtu tepelných ztrát a zisků. Je třeba postupovat naprosto shodně, jako u první kontroly. Na klimatizační systémy pro tepelnou pohodu osob a systémy technologické. Sčítá se jmenovitý výkon všech klimatizačních systémů, které jsou součástí budovy. Hodnocení dokumentace a dokladů klimatizačního systému. Ověření všech výkonových parametrů jednotlivých zařízení klimatizačního systému měřením. Kompletně přepracovaný projekt klimatizačního systému včetně nového výpočtu tepelných ztrát a zisků. Podrobný popis budovy a klimatizačního systému. výpis z katastru nemovitostí a příslušnou katastrální mapu. Může v částech zprávy o kontrole klimatizačního systému uvedených v odstavci 1 písm. a), b) nebo f), pokud v nich nedošlo od předchozí kontroly ke změně, být uveden křížek. 17,5 W.s/m W s/m W s/m 3 Na všechny klimatizační systémy upravující vnitřní prostředí. Každý klimatizační systém se posuzuje samostatně, má-li výkon vyšší než 12 kw. Systémy s menším výkonem se sčítají. Hodnocení revizní zprávy kotle, který je zdrojem tepla pro klimatizaci. Vizuální prohlídku a kontrolu provozuschopnosti přístupných zařízení klimatizačního systému. Studii zpracovanou počítačovou simulací dle ČSN EN Studii zpracovanou počítačovou simulací dle ČSN EN Údaje o energetickém specialistovi. Je-li shodný vlastník budovy, druhá kontrola se neprovádí. PJ je: J J J

3 Teplotě lidského těla 37 C přibližně odpovídá teplota: 308 K 263 K -234 K Která ze zplodin hoření je akutně nejjedovatější: CO CO 2 NO 2 Jaký je vztah joulů a wattů? Mezi těmito jednotkami není vztah. 1 J = 3600 W 1 J = 1 W * s Energetická účinnost je definována jako: Poměr energie do procesu vstupující ku poměr energie z procesu vystupující ku Rozdíl mezi energií do procesu vstupující a energii z procesu vystupující. energii do procesu vstupující z procesu vystupující. V souladu s normou ČSN je U w Součinitel prostupu tepla konstrukce v Součinitel prostupu tepla zasklení. Součinitel prostupu tepla okna. : zimním období. V souladu s normou ČSN je R T : V souladu s normou ČSN je λ u : Odpor konstrukce při prostupu tepla, přičemž se vždy počítá od exteriéru. Normová hodnota součinitele tepelné vodivosti. Odpor konstrukce při prostupu tepla, přičemž se vždy počítá od interiéru. Součinitel tepelné vodivosti v suchém stavu. Odpor konstrukce při prostupu tepla. Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti. Šíření tepla je podle normy ČSN : Přenos energie vedením nebo prouděním nebo sáláním, nebo jejich vzájemnou kombinací. Přenos energie vedením nebo prouděním, sálání se uvažuje pouze tam, kde pro výpočty používáme kvantovou fyziku. Ve stavebním chápání přenos energie vedením konstrukcí. Primární energie je podle normy ČSN : Energie dodaná do budovy od posledního dodavatele. Hranice budovy jsou shodné s definovanými hranicemi pro výpočet její energické bilance. Energie vyrobená samotnou budovou, například použitím solárního kolektoru, fotovoltaických systémů nebo kogenerace, a dodaná zpět na trh, je odečtena. Energie ze zdrojů, které nebudou vyčerpány během celého života lidstva, jako sluneční energie (tepelná a fotovoltaická), energie větru, vody, biomasa. Energie, která nebyla vystavena jakékoliv konverzi nebo transformačnímu procesu. Pro budovu je to energie užívaná k výrobě energie dodávané do budovy. Je to dodaná energie dělená konverzním nebo transformačním faktorem příslušné formy energie. Výpočtová hodnota součinitele tepelné vodivosti závisí mimo jiné na: Součinitel prostupu tepla jednoduchého okna s jedním sklem je přibližně: Tepelný odpor uzavřené vzduchové vrstvy R cav se určí: Solární tepelné zisky jsou: Vlhkostním součiniteli stavebního materiálu. Vlhkosti stavebního materiálu v době zabudování. Nezávisí na vlhkosti. 1,3 W/(m 2 K) 4,5 W/(m 2 K) 0,8 W/(m 2 K) Výpočtem dle vzorce R cav = d/ Málo významné, protože současná okna s trojskly a pokovením téměř nepropouští tepelné záření. Dle certifikátu předloženého výrobcem. Významné, neboť na jižně orientované okno dopadne během otopného období energie v úhrnu přes 400 kwh/m 2. Z tabulky uvedené v normě nebo podrobným výpočtem. Významné, neboť na jižně orientované okno dopadne během otopného období energie v úhrnu přes 400 Wh/m 2.

4 Jestliže se jedná o jednovrstvou konstrukci tvořenou pouze materiálem s tepelnou vodivostí λ u = 0,04 W/(m.K) a tloušťce 160 U > 0,25 W/(m 2.K) U = 0,25 W/(m 2.K) U < 0,25 W/(m 2.K) mm, pak je součinitel prostupu tepla této konstrukce: Mezi anizotropní látky patří: Pěnový polystyrén. Dřevo. Minerální vlákna. Termogram (snímek z termovize) Emitované množství elektromagnetického Povrchovou teplotu snímané konstrukce. zobrazuje: záření. Tepelné mosty a tepelné vazby. Při výpočtech součinitele prostupu tepla je Z interiéru. nutno hodnot skladbu konstrukce: Z exteriéru. Na pořadí nezáleží. Jaký je přibližně součinitel prostupu tepla zdi z plných pálených cihel kótované na 1,3 W/(m 2 K) 0,8 W/(m 2 K) 0,4 W/(m 2 K) starých výkresech 45 cm? Součinitel prostupu tepla dvojitých, špaletových oken se dvěma čirými skly je přibližně? 1,3 W/(m 2 K) 0,8 W/(m 2 K) 2,35 W/(m 2 K) Jaký rozměr ve skutečnosti představuje na 900 mm výkresu 1:50 délka 9 mm? 450 mm 9000 mm Pro termodynamické výpočty se definuje Směs vlhkého vzduchu a znečišťujících Směs kyslíku dusíku a oxidu uhličitého. atmosférický vzduch jako: látek. Směs suchého vzduchu a vodních par. Měrná vlhkost vzduchu X je definována jako: Hustota vlhkého vzduchu je dána jako: Relativní vlhkost vzduchu je dána jako: Hmotnost vodních par (kg), které obsahuje 1 kg vlhkého vzduchu. Hmotnost vodních par (kg), které obsahuje 1 kg suchého vzduchu. Hmotnost vodních par (kg), které obsahuje 1 kg suchého vzduchu. Hmotnostní koncentrace vodních par ve vzduchu ku hmotnostní koncentraci sytých vodních par při stejné teplotě. Hmotnostní koncentrace vodních par ve vzduchu ku hmotnostní koncentraci sytých vodních par při stejné teplotě. hmotnostní koncentrace vodních par ve vzduchu ku hmotnostní koncentraci sytých vodních par při stejné teplotě. Součet hmotnosti suchého vzduchu a hmotnosti vodních par obsažených v jednotkovém objemu. Součet hmotnosti suchého vzduchu a hmotnosti vodních par obsažených v jednotkovém objemu. Součet hmotnosti suchého vzduchu a hmotnosti vodních par obsažených v jednotkovém objemu. Entalpie vlhkého vzduchu vyjadřuje: Energii ve vzduchu obsaženou. Hustotu nasyceného vzduchu. Potenciál nasycení vzduchu. Rozdílem entalpií suchého vzduchu a Podílem entalpií suchého vzduchu a Součtem entalpií suchého vzduchu a Entalpie vlhkého vzduchu je dána: vodních par v něm obsažených. vodních par v něm obsažených. vodních par v něm obsažených. Hustota vlhkého vzduchu: Je vždy menší, než hustota suchého vzduchu při stejném barometrickém tlaku. Je vždy větší, než hustota suchého vzduchu při stejném barometrickém tlaku. Je vždy shodná jako hustota suchého vzduchu při stejném barometrickém tlaku.

5 Teplota mokrého teploměru je: Při ohřevu vlhkého vzduchu: Rovnovážná teplota, při níž teplo potřebné odpařování z mokrého povrchu je dodáváno z okolí. Při konstantní relativní vlhkosti roste teplota a klesá entalpie. Stav vlhkého vzduchu na křivce sytosti, Teplota vody v zásobníku chlazení. kterého se dosáhne suchým ochlazením. Při konstantní měrné vlhkosti roste teplota, roste entalpie a klesá relativní vlhkost. Při konstantní relativní vlhkosti klesá teplota a entalpie. Celkový výkon chladiče v klimatizační jednotce: Je vždy dán průtokem vzduchu, jeho hustotou tepelnou kapacitou a rozdílem teplot vzduchu před a za chladičem. Je dán průtokem vzduchu, jeho hustotou, tepelnou kapacitou a rozdílem měrných vlhkostí vzduchu před a za chladičem. Je dán průtokem vzduchu, jeho hustotou a rozdílem entalpií vzduchu před a za chladičem. Při mokrém chlazení s kondenzací: Je třeba nižší celkový výkon chladiče, než při suchém chlazení bez kondenzace. Je třeba stejný celkový výkon chladiče jako při suchém chlazení bez kondenzace. Je třeba vyšší celkový výkon chladiče než při suchém chlazeni bez kondenzace. Při vlhčení vzduchu parou: Parní zvlhčovač v administrativních budovách: Při vlhčení vzduchu vodou v adiabatické pračce: Celkový chladicí výkon chladiče ve vzduchotechnické jednotce je dán: Kondenzační odvlhčení vzduchu spočívá: Adsorpční odvlhčení vzduchu spočívá: Adiabatická pračka: Ve ventilátoru: Snížíme-li průtok vzduchu klimatizační jednotkou na jednu polovinu: Výrazně roste měrná vlhkost při téměř konstantní teplotě vzduchu. Většinou spotřebovává elektrickou energii a v letních měsících je často v provozu. Výrazně klesá teplota vzduchu a roste jeho Výrazně roste teplota vzduchu a mírně vlhkost. roste i jeho vlhkost. Většinou spotřebovává elektrickou energii v zimních měsících. Jeho spotřeba energie bývá značná. Klesá teplota vzduchu a roste jeho vlhkost Roste teplota vzduchu a jeho vlhkost. Součtem citelného a vázaného tepla odebraného z proudu vzduchu. V jeho ochlazení s kondenzací a následném ohřevu. V zachycení kapek vody na odlučovači aerosolu. Čistí vzduch s využitím tzv. Adiabátiho jevu. Dochází k mírnému ohřátí vzduchu vlivem třecích ztrát. Sníží se teoreticky příkon ventilátoru přibližně na jednu osminu. Rozdílem citelného a vázaného tepla odebraného proudu vzduchu. Ve zkapalnění vzduchu a následného rozdělení na vodní fázi a zbývající část. Ve využití adsorpčního výměníku, který pohlcuje vodní páru obsaženou ve vzduchu a je regenerován teplem. Zvlhčuje vzduch vodou. Dochází k odvlhčení vzduchu díky dynamickému tlaku. Sníží se teoreticky příkon ventilátoru přibližně na jednu čtvrtinu. Nespotřebovává téměř žádnou energii, pouze upravuje vlhkost vzduchu. Roste vlhkost při téměř konstantní teplotě vzduchu. Citelným teplem odebraným z proudu vzduchu. Ve využití adsorpčního výměníku, který pohlcuje vodní páru ze vzduchu obsaženou ve vzduchu. V jeho ochlazení s kondenzací a následném ohřevu. Ohřívá vzduch na 60 C. Dochází ke kondenzaci vodní páry. Sníží se teoreticky příkon ventilátoru přibližně na jednu polovinu.

6 Elektrický příkon pohonu ventilátoru se stanoví jako: Třetí mocnina průtoku vzduchu dělená otáčkami ventilátoru a účinností. Násobek konstanty ventilátoru a druhé mocniny průtoku vzduchu. Násobek průtoku vzduchu a dopravního tlaku ventilátoru dělený účinností ventilátoru a motoru. Při výrazném snížení otáček ventilátoru Klesá účinnost ventilátoru. Roste účinnost ventilátoru. Se účinnost ventilátoru nemění. oproti jmenovitým: Konstantní a nezávisí na podmínkách Je průsečíkem čáry konstantního tlaku Pracovní bod ventilátoru je: Se mění při změně otáček ventilátoru. provozu Pa a charakteristiky potrubní sítě. Připevněné oběžné kolo k pohonu Spirálovu skříň, ta je nahrazena komorou Ventilátor s volným oběžným kolem nemá: Motor. ventilátoru. vzduchotechnické jednotky. Vyšší účinnost při regulaci průtoku Ventilátor s volným oběžným kolem má: Vždy jednofázový motor. Konstantní příkon při změně otáček. změnou otáček. Podle teplonosné látky dělíme klimatizační Vzduchové, vodní, chladivové a Nízkoteplotní, teplovodní a Uhelné, plynové, olejové a bioplynové. systémy na: kombinované. vysokoteplotní. Ventilátorové konvektory (fan-coil) Dva ventilátory, zpětné získávání tepla a Kompresor, kondenzátor, škrticí ventil a Ventilátor, jeden nebo dva výměníky, filtr. obsahují: dva filtry. výparník. Omezený chladicí výkon vzhledem k jejich Omezený chladicí výkon vzhledem k Omezený chladicí výkon vzhledem k Chladicí stropy mají: velké ploše. průtoku vzduchu ventilátorem. nebezpečí orosování. Chladicí stropy: Předávají část chladicího výkonu sáláním a díky tomu může být teplota vzduchu v místnosti vyšší při stejné pocitové teplotě. Předávají chladicí výkon pouze sáláním. Obsahují ventilátor a výměník tepla voda vzduch. Chladicí trámce jsou: Vzduchový jednokanálový jednozónový systém je tvořen: Vzpěry v klimatizační jednotce s chladičem. Vnitřními klimatizačními jednotkami (ventilátorovými konvektory, někdy označovanými fan-coil) a případně i vzduchovým zařízením pro přívod venkovního vzduchu dle hygienických požadavků. Obdobou stropního chlazení, pouze jsou Indukční jednotky osazené pod stropem. ve tvaru nosných trámců stropu. Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník Klimatizační jednotkou pro přívod tepla chladivo-vzduch a ventilátor vzduchu, ventilátorovou jednotkou pro venkovního vzduchu, a vnitřními odvod vzduchu a vzduchovody s vyústkami jednotkami v místnostech, obsahujícími pro přívod a odvod vzduchu. filtr, výměník chladivo-vzduch a ventilátor oběhového vzduchu.

7 Vodní klimatizační systém s ventilátorovými konvektory je tvořen: Chladivový klimatizační systém je tvořen: Kombinovaný klimatizační systém vzduchvoda s indukčními jednotkami je tvořen: Teplota přívodní vody do chladicího stropu se volí tak, aby: Vzduchový jednokanálový systém s proměnným průtokem vzduchu má: Vnitřními klimatizačními jednotkami (ventilátorovými konvektory, někdy označovanými fan-coil) a případně i vzduchovým zařízením pro přívod venkovního vzduchu dle hygienických požadavků. Vnitřními klimatizačními jednotkami Klimatizační jednotkou pro přívod (ventilátorovými konvektory, někdy vzduchu, ventilátorovou jednotkou pro označovanými fan-coil) a případně i odvod vzduchu a vzduchovody s vyústkami vzduchovým zařízením pro přívod pro přívod a odvod vzduchu. venkovního vzduchu dle hygienických požadavků. Vnitřními klimatizačními jednotkami (ventilátorovými konvektory, někdy označovanými fan-coil) a případně i vzduchovým zařízením pro přívod venkovního vzduchu dle hygienických požadavků. Nedocházelo k orosování povrchu, tj. povrchová teplota panelu musí být vyšší než teplota rosného bodu vzduchu kolem panelu. Regulaci výkonu rozdílnou teplotou vzduchu přiváděného do jednotlivých místností: Rozvody teplé a chladné vody pro Vzduchové, vodní, chladivové a ventilátorové konvektory (fan-coil) mohou kombinované. být: Ventilátorové konvektory (fan-coil) s dvoutrubkovým nepřepínacím připojením slouží: Základní prvky kompresorového chladivového oběhu jsou: Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník Klimatizační jednotkou pro přívod tepla chladivo-vzduch a ventilátor vzduchu, ventilátorovou jednotkou pro venkovního vzduchu, a vnitřními odvod vzduchu a vzduchovody s vyústkami jednotkami v místnostech, obsahujícími pro přívod a odvod vzduchu. filtr, výměník chladivo-vzduch a ventilátor oběhového vzduchu. Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník tepla chladivo-vzduch a ventilátor venkovního vzduchu, a vnitřními jednotkami v místnostech, obsahujícími filtr, výměník chladivo-vzduch a ventilátor oběhového vzduchu. Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník Klimatizační jednotkou pro centrální tepla chladivo-vzduch a ventilátor přívod upraveného vzduchu se venkovního vzduchu, a vnitřními vzduchovody a vnitřními klimatizačními jednotkami v místnostech, obsahujícími jednotkami (indukční jednotky), ve kterých filtr, výměník chladivo-vzduch a ventilátor probíhá konečná úprava teploty vzduch. oběhového vzduchu. Nedocházelo k orosování povrchu, tj. povrchová teplota panelu musí být vyšší než teplota mokrého teploměru vzduchu proudícího kolem panelu. Před každou místností (zónou) na hlavní vzduchovodu připojen ohřívač. Dvoutrubkové, dvoutrubkové přepínací, čtyřtrubkové. Se zintenzivnil přestup tepla kondenzací na povrchu jehož teplota je vždy nižší než 0 C. Před každou místností (zónou) na hlavní vzduchovodu připojen regulátor průtoku (VAV box). Jednotrubkové, dvojtrubkové nebo třítrubkové. K odvlhčování nebo vlhčení. Pouze k chlazení. K chlazení a vytápění. Kompresor, kondenzátor, škrticí ventil a výparník. Ventilátor, filtr a výměník tepla. Kompresor, elevátor a pojišťovací ventil.

8 V kompresoru chladivového oběhu dochází: Ke stlačení par chladiva na výparný tlak, čímž dochází i ke snížení teploty par. Ke stlačení vzduchu a jeho expanzi. Ke stlačení par chladiva na kondenzační tlak, čímž dochází i ke zvýšení teploty par. Ve výparníku kompresorového chladivového oběhu ve zdrojích chladu dochází: V kondenzátoru kompresorového chladivového oběhu ve zdrojích chladu dochází: V expanzním ventilu kompresorového chladivového oběhu ve zdrojích chladu dochází: Ve zdrojích chladu se používají většinou kompresory: Chladivo R22 se ve zdrojích chladu: Spirálové kompresory (Scroll): Šroubové kompresory se: Turbokompresory: Ke stlačení par chladiva na kondenzační tlak, čímž dochází i ke zvýšení teploty par. K vypařování chladiva při nízké teplotě a tlaku, chladivo odebírá teplo chlazené tekutině. Ke stlačení par chladiva na kondenzační tlak, čímž dochází i ke zvýšení teploty par. Spirálové, šroubové, pístové nebo turbokompresory. Nesmí používat v nových zařízeních pro riziko narušení ozónové sféry. Se v klimatizaci nepoužívají. Slouží pouze pro výrobu stlačeného vzduchu. Používají ve zdrojích chladu s větším výkonem. Díky vysoké obvodové rychlosti rotorů jsou šroubové kompresory výrazně menší. Se v klimatizaci vůbec nepoužívají. Slouží jen k výrobě stlačeného vzduchu. Ke kondenzaci par chladiva při konstantním tlaku a teplotě, chladicí tekutina jim teplo odebere. Ke kondenzaci par chladiva při konstantním tlaku a teplotě, chladicí tekutina jim teplo odebere. Ke snížení tlaku (expanzi) a tím i snížení teploty. Radiální, axiální nebo diagonální. Se nikdy nepoužívalo, ale jedná se o chladivo, které lze doporučit pro budoucnost. Nacházejí uplatnění především u menších zdrojů chladu s regulací průtoku chladiva. V klimatizaci vůbec nepoužívají. Slouží jen k výrobě stlačeného vzduchu. Nacházejí uplatnění především u menších zdrojů chladu s konstantním výkonem. K vypařování chladiva při nízké teplotě a tlaku, chladivo odebírá teplo chlazené tekutině. Ke snížení tlaku (expanzi) a tím i snížení teploty. K vypařování chladiva při nízké teplotě a tlaku, chladivo odebírá teplo chlazené tekutině. Deskové, rotační nebo s pomocnou kapalinou. Se nesmí používat pro svou vysokou toxicitu a hořlavost. Jsou v současnosti pro zdroje chladu velkých výkonů alternativou šroubových kompresorů. Používají především u menších výkonů s regulací průtoku chladiva. Jsou ve zdrojích chladu alternativou šroubových kompresorů, mají vyšší pořizovací náklady, ale výrazný nárůst chladicího faktoru při dílčích zatíženích. Chladicí faktor zdroje chladu se označuje: COP EER EPBD Chladicí faktor kompresorového zdroje chladu u vzduchem chlazených kondenzátorů bývá obvykle: Kolem 20 Kolem 90 % Kolem 3 Může existovat kompresorový zdroj Ano některé zdroje chladu mohou mít i chladu, který slouží jako tepelné čerpadlo? reverzní provoz. Ne, jedná se o zcela jiná zřízení. Ano, musí se otočit chod motoru.

9 Ve zdrojích chladu s kompresorovým oběhem vzniká: SEER je zkratka pro: Chladicí faktor zdroje chladu se stanoví jako: Volné chlazení (free-cooling) je: Chladicí věže využívají: Pro zajištění požadovaného průtoku vzduchu se používají: Elektrická energie (jedná se o tzv. kogeneraci). Sezonní chladicí faktor stanovený výrobcem dle metodiky EUROVENT. Poměr chladicího výkonu ku elektrickému příkonu zdroje. Využití kompresoru s volným oběžným kolem. Efektu vyššího hydrostatického tlaku k pohonu kompresoru. Odpadní teplo, které lze v některých případech využít. Střední elektrický příkon zdroje chladu. Poměr topného výkonu ku chladicímu výkonu. Využití adiabatického chlazení k odvodu kondenzačního tepla. Tepla k výrobě chladu a nahrazují kompresorový oběh. Ventilátory Kompresory Čerpadla Velké množství spalin, které musí být odvedeny. Systém zpětného využití energie v chlazení. Poměr chladicího výkonu ku topnému výkonu. Využití nižších teplot venkovního vzduchu pro chlazení vody bez kompresorového okruhu. Adiabatického chlazení rozprašováním vody do vzduchu pro odvod kondenzačního tepla. Využití oběhového vzduchu místo čerstvého: Nemá vliv na spotřebu energie klimatizačního systému. Snižuje nároky na ohřev případně chlazení, ale příkon ventilátoru se výrazně nemění. Zvyšuje potřebné topné výkony i příkon ventilátorů. Znakem špatné distribuce vzduchu v klimatizovaném prostoru je: Zkouška chodu a zaregulování výkonových parametrů (průtoku vzduchu): Tepelná izolace vzduchovodů: Snížením otáček ventilátoru dojde: Při kancelářské administrativní práci (třída práce I) může být rychlost proudění vzduchu: Ve vzduchovodech pro rozvod vzduchu jsou obvykle rychlosti: Ve volném průřezu klimatizační jednotky jsou obvyklé rychlosti: Průvan (stížnosti), nerovnoměrné rozložení teplot. By měly být provedeny v rámci předávání a protokol by měl být součástí dokumentace o uvedení klimatizačního systému do provozu. Je povinná u veškerého vzduchotechnického potrubí tloušťky min. 50 mm. Ke snížení průtoku vzduchu a snížení příkonu ventilátoru. Vysoká rychlost vzduchu v klimatizační jednotce. Se u klimatizací nikdy neprovádí. Slouží ke snížení tlakových ztrát a úniků netěsnostmi. Ke zvýšení tlakových ztrát rozvodů. 0,01 až 0,2 m/s 1 až 3,5 m/s 1 až 10 m/s 0,01 až 0,2 m/s 1 až 3,5 m/s 1 až 10 m/s 0,01 až 0,2 m/s 1 až 3,5 m/s. 10 až 20 m/s Hluk od ventilátorů (stížnosti). Je povinná součást dokumentace ke stavebnímu povolení. Slouží ke snížení tepelných ztrát a zamezení kondenzace. K nárůstu příkonu ventilátoru.

10 Vnitřní tepelné zisky v klimatizovaném prostoru pro stanovení tepelné zátěže jsou od: Nejúčinnějším opatřením pro snížení vnějších tepelných zisků je ve většině případů: V době, kdy je potřeba v objektu chladit a venkovní teplota vzduchu je nižší než vnitřní, vede k snížení spotřeby energie na chlazení: Osob, osvětlení a technologie. Stínění oken vnitřními žaluziemi. Slunce a čerstvého vzduchu. Zvýšení tepelné izolace stěn na normou doporučované hodnoty. Otopných ploch a ventilátorových konvektorů. Vnější stínění oken žaluziemi či slunolamy. Minimální větrání venkovním vzduchem. Použití zpětného získávání tepla. Maximální větrání venkovním vzduchem. Minimalizace ztrát v rozvodech zahrnuje: Používání takových prvků klimatizačních zařízení, které mají vysokou účinnost. Hlavní důraz je kladen na ventilátory, čerpadla, zdroje chladu a uplatňování zpětného získávání tepla, chladu i vlhkosti. Zajištění průtoku vzduchu podle požadavků, využití celé oblasti tepelné pohody, minimalizaci tepelných zisků v létě a tepelných ztrát v zimě. Snížení tlakových ztrát v klimatizační jednotce a rozvodech vzduchu, snížení tepelných ztrát tepelnou izolací potrubí, snížení ztrát vzduchu netěsnostmi rozvodů. Optimalizace zařízení systému větrání a klimatizace zahrnuje: Snížení tlakových ztrát v klimatizační jednotce a rozvodech vzduchu, snížení tepelných ztrát tepelnou izolací potrubí, snížení ztrát vzduchu netěsnostmi rozvodů. Používání takových prvků klimatizačních zařízení, které mají vysokou účinnost. Hlavní důraz je kladen na ventilátory, čerpadla, zdroje chladu a uplatňování zpětného získávání tepla, chladu i vlhkosti. Zajištění průtoku vzduchu podle požadavků, využití celé oblasti tepelné pohody, minimalizaci tepelných zisků v létě a tepelných ztrát v zimě. Malá vzduchotechnická jednotka s vysokou rychlostí v průřezu má proti větší jednotce s nižší rychlostí dopravovaného vzduchu: Zpětné získávání tepla slouží: Ke zpětnému získávání tepla s přenosem vlhkosti slouží: Osazení vysoce účinného zpětného získávání teple vede ke: V době, kdy je potřeba objekt chladit a venkovní teplota vzduchu je nižší než vnitřní: Nižší spotřebu elektrické energie ventilátoru. K předání tepla z odváděného vzduchu do čerstvého přiváděného vzduchu. Rotační regenerační výměníky s upraveným povrchem. Snížení množství větracího vzduchu. Je potřeba omezit větrání na minimum. Vyšší spotřebu elektrické energie ventilátoru. K odvodu kondenzačního tepla od zdrojů chladu. Deskové výměníky. Snížení potřebné teploty přiváděného vzduchu. Je vhodné vypnout zpětné získávání tepla. Velikost jednotky nemá vliv na spotřebu elektrické energie ventilátoru. Rozhodující je dopravované množství vzduchu. K využití tepla z vnitřních zdrojů pro regeneraci vrtů u tepelných čerpadel země - voda. Adiabatické sprchové pračky vzduchu. Snížení spotřeby tepla na ohřev větracího vzduchu v zimních měsících. Je vhodné mít zapnuté zpětné získávání tepla a využít je pro chlazení.

11 Mezi negativní důsledky zpětného získávání tepla patří: Snížíme-li průtok venkovního větracího vzduchu v zimě na polovinu: Vodní pára má při stejné teplotě a tlaku jako vzduch oproti němu: Účinnost zpětného získávání tepla v případě shodného průtoku odváděného a přiváděného vzduchu: Při mokrém chlazení vzduchu na chladiči v klimatizační jednotce: Z teploty suchého a mokrého teploměru: Zvýšení tlakových ztrát a tím příkonu ventilátoru. Sníží se potřebný výkon na jeho ohřev na jednu osminu. Riziko šíření bakterií. Sníží se potřebný výkon na jeho ohřev na jednu čtvrtinu. Vyšší hustotu. Nižší hustotu. Stejnou hustotu. Výrazně roste s klesajícím průtokem vzduchu. Dochází ke kondenzaci vzduchu a ten se zkapalňuje. Můžeme stanovit průtok vzduchu potrubím. Výrazně roste s rostoucím průtokem vzduchu. Dochází ke kondenzaci chladiva a to ochlazuje vzduch. Můžeme stanovit teplotu vzduchu a střední radiační teplotu. Zvýšená potřeba vlhčení díky vyšším teplotám vzduchu. Sníží se potřebný výkon na jeho ohřev na jednu polovinu. Se nemění, na průtoku vzduchu nezávisí. Dochází ke kondenzaci vodní páry ve vzduchu obsažené a kondenzát je odváděn do kanalizace. Můžeme stanovit vlhkost vzduchu. Pro ohřev vzduchu o průtoku 1 kg/s z 10 C na 20 C potřebujeme: Přibližně 10 kw. Přibližně 1 kwh. Přibližně 100 MJ. Při snížení průtoku vzduchu neregulovaným ohřívačem (výměníkem Zůstane teplota vzduchu za ohřívačem voda-vzduch) a zachování všech ostatních Se zvýší teplota vzduchu za ohřívačem. Se sníží teplota vzduchu za ohřívačem. stejná. parametrů (vstupní teplota vzduchu, teplota vody, průtok vody): Jeden z důležitých ukazatelů stavu klimatizačního systému je průběh odmrazení. Jedná se o odstranění námrazy z kondenzátoru o odstranění námrazy z výparníku o odstranění námrazy z kompresoru Zlepšení účinnosti klimatizačního systému (chladicího faktoru zdroje chladu) při provozu v letních extrémech, při vysoké teplotě okolního vzduchu, lze docílit: Zlepšení účinnosti klimatizačního systému při potřebě chladu při klesající okolní teplotě vzduchu lze docílit: Zjišťuje se při kontrole klimatizačního systému počet osob a intenzita větrání v zóně? zvýšením teploty oleje v kompresoru ve venkovní jednotce, např. umístěním topné spirály či pásku snižováním otáček ventilátorů na kondenzátoru ve venkovní jednotce tepelnou izolací kondenzátoru ve venkovní jednotce a tím zamezení tepelných ztrát, nebo zisků zvyšováním otáček ventilátorů na kondenzátoru ve venkovní jednotce snížením teploty na kondenzátoru ve venkovní jednotce, např. adiabatickým chlazením, či přívodem chladnějšího vzduchu zvyšováním otáček ventilátorů na výparníku ve vnitřní jednotce Ano zjišťuje se pouze intenzita větrání zjišťuje se pouze počet osob

12 Výsledkem kontroly klimatizačního systému je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému protokol o měření účinnosti klimatizačního systému závěrečný pohovor s provozovatelem, při kterém je provozovatel seznámen s výsledky měření účinnosti Roční celková spotřeba energie pro ohřev přiváděného vzduchu se uvádí v kw/rok GJ/rok kwh/rok jednotkách: Roční celková spotřeba elektřiny klimatizačního systému se uvádí v kw/rok GJ/rok kwh/rok jednotkách Jako jeden z parametrů klimatizační zóny se uvádí absolutní vlhkost vzduchu relativní vlhkost vzduchu vlhkost vzduchu se neuvádí Pro popis jednotlivých klimatizačních zón v projektové parametry klimatizovaného skutečné změřené parametry experimentálně stanovené parametry budově se uvádí: prostoru klimatizovaného prostoru klimatizovaného prostoru Hodnocení dimenzování klimatizačního systému se provádí takto: Kontrola klimatizačního systému se vztahuje na: Doporučení ke zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému se zpracuje: Informace o množství chladiva v systému lze nalézt v této dokumentaci: V případě, že se při kontrole klimatizačního systému zjistí, že venkovní klimatizační jednotka obsahuje výparník nebo kondenzátor bez dalších výměníků tepla, jedná se o: neprovádí se klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro použití technologie pro snížení potřeby chlazení budovy, pro zlepšení účinnosti systému, pro úpravu užívání budovy a pro úpravu klimatizačního systému v projektové dokumentaci budovy vodní chlazení, kde je teplonosnou látkou voda provádí se v porovnání s požadavky na chlazení budovy klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob jen pro úpravu užívání budovy v provozním deníku klimatizačního systému sorpční chlazení provádí ve vztahu s požadavky na příkon instalovaného klimatizačního systému klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob a technologie vyžadující pro provoz odvod vzniklého tepla nezpracovává se, jen se předají zjištěné výsledky provozovateli. v projektové dokumentaci vytápěcího a klimatizačního systému systém tzv. přímého chlazení, kde je teplonosnou látkou chladivo Účinnost kontrolovaného zdroje chladu se stanovuje: měřením potřebných údajů zdroje chladu výhradně jako parametr stanovený výrobcem z instalovaného zdroje chladu porovnáním příkonu zdroje s průměrnou roční venkovní a vnitřní teplotou v budově

13 Pro určení četnosti provádění kontrol klimatizačního systému je určující znát tyto údaje: Pro určení povinnosti provádění kontrol klimatizačního systému je nutné znát tyto údaje V případě vzduchového klimatizačního systému je nutné uvésttyto údaje: Projektové parametry klimatizovaného prostoru lze získat z těchto zdrojů: je-li systém trvale monitorován je-li systém podrobován pravidelnému servisu je-li systém pravidelně podroben měření aktuálního chladicího výkonu faktor EER jmenovitý elektrický příkon jmenovitý chladicí výkon průtok přiváděného vzduchu (m3/h); ústních informací správce budovy pouze jeho celkový elektrický příkon z revizní zprávy elektrického zařízení uvede se průtok vzduchu pouze jedná-li se o intenzitu vypočtené přirozené výměny vzduchu z předložené projektové dokumentace klimatizačního systému Hodnocení účinnosti klimatizačního systému je součástí zprávy o kontrole: není, zpráva hodnocení účinnosti neobsahuje ano, hodnocení účinnosti je uvedeno ve vzoru zprávy v legislativě rozhodnutí je závislé na posouzení energetického specialisty v závislosti na skutečném stavu klimatizačního systému Zpráva o kontrole klimatizačního systému obsahuje identifikaci jednotlivých zařízení klimatizačního systému: není součástí zprávy ano jen v případě, že je zjištěno nesprávné dimenzování klimatizačního systému Maximální hodnotu přetlakové ochrany maximální pracovní tlak zařízení zvýšený o konstantní hodnotu 30Bar maximální pracovní tlak zařízení rozvodu chladu lze nastavit na: 5% Při snižování potřebného příkonu klimatizačního systému je nutné: zvýšit množství vnitřních klimatizačních jednotek snížit množství venkovních klimatizačních jednotek optimalizovat distribuci chlazeného vzduchu v klimatizovaných prostorách Tepelná vodivost izolací, které se používají musí být menší nebo rovna 0,038 není stanovena, lze použít libovolnou na rozvodech chladu: W/(m*K), je dána konkrétním typem rozvodu chladu Kontrola těsnosti prováděná elektronickým detektorem chladiva spadá přímých metod nepřímých metod vizuální detekce do: Který příznak může souviset s únikem chladiva ze systému: nadměrně vysoký kondenzační tlak snížený chladicí výkon nadměrné vibrace kompresoru. Uvádění nových chladiv obsahující tzv. regulované látky (např. R22) na trh je: povoleno zakázáno povoleno do roku 2014 teplotního rozdílu venkovního a vnitřního tlakového rozdílu venkovního a vnitřního Přirozeným větráním se nazývá větrání tlakového a teplotního rozdílu venkovního vzduchu při konstantním tlaku venkovního vzduchu při konstantní teplotě venkovního založené na principu: a vnitřního vzduchu vzduchu vzduch

14 Referenční hodnota účinnosti zpětného získávání tepla 60% se vztahuje na: Referenční hodnota chladicího faktoru ostatních zdrojů chladu je: Referenční hodnota chladicího faktoru kompresorového zdroje chladu je: Klimatizačním systémem, pro účely zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění, je: Energetickou náročností budovy, pro účely zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění, je: Česká technická norma se stává závazným dokumentem: přetlakový systém nuceného větrání rovnotlaký systém nuceného větrání jakýkoliv systém přirozeného větrání 8,0 0,5 3,0 5,0 0,5 2,7 zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti a čistoty vzduchu ve vnitřním prostředí budovy, jejíž je součástí průměrná spotřeba energie za předcházející 3 roky nutná pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení pokud byla vydána ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou součástí budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení na základě smluvního vztahu mezi partnery nebo na základě legislativního dokumentu zařízení pro chlazení a úpravu vlhkosti a čistoty vzduchu v budově průměrná spotřeba energie za předcházející 3 roky na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení pokud bylo její vydání oznámeno ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Jaký je rozdíl mezi ukazatelem prosté doby návratnosti a reálné doby návratnosti? jedná se pouze o různé názvy stejného ukazatele ukazatel prosté doby návratnosti nerespektuje časovou hodnotu peněz prostá doba návratnosti zahrnuje a respektuje časovou hodnotu peněz Podnikat v energetických odvětvích na území ČR lze na základě: zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů zákona č. 455/1991 Sb. (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů