Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Transkript

1 Putování po archivech (nejen) za rodovou historií VII. Archiv Velkostatku Polná-Přibyslav a Pohled (1257) (pokračování) V brněnském Moravském zemském archivu (MZA) je uložen fond F 188 Velkostatku Polná-Přibyslav a Pohledu. Vypůjčení a prohlížení archiválií je limitováno. Během jednoho návštěvního dne je možné zapůjčit si maximálně 5 jednotlivin, nebo 3 kartony, maximálně však 1000 folií. U archiválií, které jsou uloženy v kartonech, je nutné nahlásit jejich vypůjčení archivu několik dnů předem, neboť tyto se předkládají až po jejich ofoliování. Kromě toho není všechen archivní materiál (např. mapy, aj.) uložen přímo v MZA v Brně Časový rozsah fondu je uváděn od roku (1257) 1480 do roku 1922, ale převážná většina archiválií pochází až z 19. století. Mezi nejstarší patří např. : - listina z 9. listopadu roku 1480, kdy v Opavě Viktorín, kníže minsterberský a opavský, potvrzuje a obnovuje práva a výsady hamerníků na panství Polná, Ronov a Přibyslav; - kopiář (pomocná kancelářská kniha, obsahující kopie, opisy došlých písemností, které kancelář příjemce obdržela) Žejdliců ze Šenfeldu z l až 1618 a urbář panství z r. 1636; - listina sepsaná v Řezně 30. března 1623, kterou císař Ferdinand II. prodává kardinálu Františku Dietrichsteinovi za zl. rýn. zkonfiskované statky Rudolfa Žejdlice ze Šenfeldu: zámek a město Polnou a zámek a město Přibyslav se vším příslušenstvím K fondu existuje archivní pomůcka, která má na 480 stran a zachycuje inventární soupis 1123 knih, které fond obsahuje. Pomůcka bohužel existuje jen v tištěné podobě, nikoli v datové, a je k nahlédnutí v badatelně. Na začátku archivní pomůcky je její obsah - viz. Fond F188 obsah, pak následuje podrobný výpis všech knih i s jejich inventárními čísly. Hledání konkrétních knih usnadňuje Jmenný a místní rejstřík, který je na konci knihy. Na straně 479 jsou vypsané archiválie vztahující se ke Ždírci :

2 Inv. č. Obsah časový rozsah 10 Ždírec nad Doubravou - Julius Schockherr : Monografie panství Polná s Přibyslaví a statků Pohled s Termesivami, Jitkov a Krucemburk. Sv. 10 : Popis obcí Hřiště s Ronovem, Špinov, Střížov s Hájkem, Termesivy s Rýdlovým dvorem, Utín, Vepřová, Věžnička, Horní Věžnice, Dolní V Urbář Ždírce Emfyteutická pozemková kniha Krucemburku, Kohoutova, Nové Vsi, Polné, Borové, Benátek a Ždírce Purkrechtní kniha Sobiňova, Ždírce, Střížova, Nové Vsi, Bílku a Ranska Pozemková kniha Ždírce ( Zdiretzer Grundbuch ) Pozemková kniha Ždírce sv. I. ( Zdiretzer Grundbuch ) Pozemková kniha Ždírce sv. II. ( Zdiretzer Grundbuch ) Kniha listin Ždírce sv. I. - II. ( Zdiretzer Urkundenbuch ) Kniha listin Ždírce sv. III. ( Zdiretzer Urkundenbuch ) Obecní a školní výdaje a různé Účty Pronájem pozemků hostince ve Ždírci Pronájem pozemku u Ostrolovského mlýna ve Ždírci ( plánek) z r Emfyteutické a dědičné pronájmy,stavební místa a dělení pozemků ve Ždírci Kat.č Kat.č Kat.č Kat.č. 25, Koupě, prodeje a směny nemovitostí ve Ždírci Směna pozemků s obcí a Rosalií Dočekalovou a zřízení hospody na křižovatce u Ždírce (plánky) Koupě části parcel č. 250 a 275 od usedlosti Josefy Wasserbauerové ( plánek )

3 Koupě domu č. 26 a pozemků top. č. 116 od Antonína Novotného Koupě domu č. 31 a parcel č. 251,249 a 278 od manželů Jana a Marie Wasserbauerových Směna více parcel s obcí Ždírcem (plánky) Prodej rybníka top.č. 96 obci Směna více parcel se správou Severozápadní dráhy (plánek) Prodej louky Hamatus parcel. č. 169/2 manželům Janu a Vincencii Danielovým Koupě louky kat.č. 246/3 od manželů Josefa a Marie Wasserbauerových Spor s Josefem Sedlákem ze Ždírce o strouhu ke Ždíreckému rybníku Stavba silnice z Tábora přes Německý Brod, Bělou, Jitkov do Poličky a stavba silnice z Jeníkova přes Chotěboř, Ždírec, Krucemburk do Žďáru n. S Mýto u Ždírce Silnice ze Ždírce do Chrudimě Most u ostrolovského rybníka na silnici z Nového Ranska do Ždírce (3 plánky z l. 1823, 1825 a 1912) - Stavba trati Severozápadní dráhy z Pardubic přes Německý Brod do Jihlavy a výkup pozemků v obcích Německý Šicndorf, Kohoutov, Ždírec a Bílek (plánky z l a 1873) - Projekt trati ze Ždírce přes Krucemburk do Žďáru n. S. a vlečky z Janáčkovy strojírny v Ransku do Krucemburku - Katastrální mapa obce Ždírce ( panství Polná ) z r. 1838, litografie Neuhofer a Krippel, 1843, 1:2880, litogr. částečně kolor., I-IV (3 listy) - Mapa pronajatých pozemků velkostatku v katastru obce Ždírec (panství Polná), /1:2880/, rkp. částečně kolor., 51,5 x 36 cm Hostinec ve Ždírci cca = Hostinské oprávnění ve Ždírci *) Staré smlouvy o prodeji Spor s hostinským, exekuční prodej a jeho koupě panstvím Pronájem Prodej Parní pila Vyúčtování s parní pilou ve Ždírci Zřízení pily Normování truhlářských a zámečnických prací při stavbě pily Ohraničení objektu pily Zastavení provozu Mapka pozemků u parní pily ve Ždírci /1:2880/ rkp. kolor. 46x33,5 cm Mapka pozemků u parní pily ve Ždírci 1:2880 a 1:500 průsvitka kolor. 80x47,5 cm 1917 Rybník Spor s Josefem Sedlákem ze Ždírce o strouhu ke ždíreckému rybníku Terasa u rybníka ve Ždírci 1866 *) - v rejstříku je omylem uvedeno inventární číslo 2673, správně má být 2873

4 Ke starším dokladům patří pozemkové knihy purkrechtní a gruntovní. Purkrechtní knihy byly na polenském panství zakládány koncem 17. a začátkem 18. století: V těchto knihách se vedly zápisy o změnách majitelů na jednotlivých gruntech a chalupách i po několik desetiletí. Na začátku nebo na konci je obvykle seznam (index) názvů gruntů, tyto názvy pak tvoří záhlaví jednotlivých zápisů. Ve Ždírci vypadal seznam gruntů takto : Tomáš na rychtě 1 Jan Cimpl 2 Pavel Němec 3 Matěj Cimpl 4 Vít Stehno 5 Martin Sedlák 6 Lukáš Fejtek 7 Martin Nadavač 8 Vojtěch Kubát 9 Ondřej Daněk 10 Václav Sedlák 11 Pavel Tesař 12 Jíra Pátek 13 Pavel Smíšek 14 Ondra Stehno 15 Jakub Kolísko na Ransku 16

5 Díky těmto pozemkovým knihám a s pomocí jiných dokladů je také možné dohledat historii jednotlivých stavení před rokem 1771, kdy se uskutečnilo první číslování domů (a odkdy je pátrání o dost snazší), až do roku 1654, kdy byla sepsána berní rula. Tak např. v berní rule je uvedeno, že v roce 1654 bylo ve Ždírci šest rolníků a jeden chalupník. Na největším gruntě hospodařil Jiřík Rychtář, v roce 1675 je zde při revizitaci ruly uveden Jan na rychtě, poddanská fasse z roku 1713 zde zaznamenává Jakuba Škarýda a očitá vizitace tereziánského katastru uvádí zde v roce 1736 Jakuba Stukhejla. V purkrechtní knize z roku 1701 je jako první grunt zapsána ždírecká rychta s hospodářem Janem rychtářem, v roce 1702 se rychty ujal syn Tomáš (Ždírecký), po jeho smrti se v roce 1715 novým majitelem stal Jakub na rychtě, který zde podle záznamů purkrechtní knihy hospodařil až do roku 1761, kdy se gruntu ujal po otci Jakubovi svým Matěj Stukhejl. V té době ještě nebyla příjmení ustálená a tak jich Jakub na rychtě za život vystřídal několik - Škarýd / Stukhejl. V roce 1772 zhandloval svůj grunt s Matějem Stukhejlem Václav Stehno, rok předtím dostal tento grunt čp Podrobněji v Historii ždíreckých domů Václava Fidlera.

6 Se změnou příjmení Škarýd / Stukhejl setkal se i Josef Kynčl, když sestavoval historii krucemburských domů. Ve své knize Průvodce Krucemburkem píše na str. 63 o stavení čp. 11:... Když Matěj Jeřábek sestaral, prodal chalupu 10. ledna r Martinu Štukhejlovi za hotových 50 zl. rýn., ale vymínil si byt a dílnu do smrti užívati. Štukhejlovi říkalo se v Krucemburku Škarid, jak viděti z tohoto zápisu: "Léta Páně Anno 1749 dne 2. Augusty koupil grunt Josef Dočekal od Martina Škarida..." Další zajímavé archiválie, které mohou pomoci dokreslit nejen život našich předků na polenském panství, ale také doplnit chybějící historii Ždírce jsou například: - urbáře soupisy povinností poddaných vůči vrchnosti. - Nejstarší urbář z roku 1636 byl založen téměř dvacet let před berní rulou. 14 Urbář panství z r Urbář panství Urbář panství robotní soupisy přehledy vyměřených robotních povinností 4139 Vrchnostenské a poddanské přiznávací robotní fase Robotní soupisy (1690) Soupis robot Soupis robot Přehled robotních restů zrušení nevolnictví a poddanství dva důležité mezníky v životě našich předků 4120 Poddaní všeobecně Zrušení nevolnictví Zrušení poddanství 1848

7 - hladomor V únoru r sděluje vrchní hejtman polenského panství Josef Cikán knížeti Karlu z Dietrichsteina, že za svého 50ti letého (34 let jako hejtman) úřadování nepamatuje tak úžasnou bídu a nedostatek poddaných, jako v tomto roce... Panský hospodářský úřad byl nucen opatřiti poddaným veškeré semeno k setí... Podle zprávy hejtmanovy zemřelo na panství od 1. dubna do konce června 1772 nemocemi z hladu 492 osob; v prvním čtvrtletí mnohem více... (MUDr. František Půža: Poddanství lidu vesnického na bývalém panství polensko-přibyslavském.) 4124 Rozdělení vrchnostenského obilí poddaným za hladomoru a epidemie Privilegia všeobecně Ustanovování rychtářů všeobecně Stížnosti na rychtáře b.d., Poplatky poddaných za stěhovací povolení (1791) Statistické výkazy všeobecně Přehledy obyvatelstva a sčítání lidu Údaje pro seznamy obcí 1882 Trestní soudnictví 4181 Urážky na cti všeobecně Zločiny, krádeže, vloupání a paličství Těžké policejní přestupky a kriminália Militaria 4010 Výdaje na ubytování a zásobování vojska Odvody všeobecně Verbování k ostrostřelcům Války všeobecně včetně tureckých, švédských a francouzských vpádů Válečné škody všeobecně panské dvory v tereziánském katastru je uvedeno 16 panských dvorů, v roce 1783 pak byly téměř všechny pronajaty, týkalo se to i dvora v Ransku, kam chodili ždírečtí na robotu 766 Pronájem pozemků dvora v Ransku požáry v roce 1880 do základu vyhořelo stavení čp. 38 Václava Pelikána a v roce 1881 pak hned tři stavení a to čp. 29, 30 a Podpory pohořelým ze Ždírce Podpory pohořelým ze Ždírce kamenolomy ten ždírecký se nacházel v Horním lese u hranice se Studencem 4072 Kamenolomy a sbírání kamene

8 - mlýn jediný ždírecký mlýn měl až do svého zrušení čp. 1 Ostrolovský mlýn ve Ždírci 2728 Prodeje a změny majitelů Pozemková činže Směna Ostrolovského mlýna za novoveský mlýn Přestavba mlýna (plánek Ostrolovského rybníka a okolí) Zřízení druhého mlýnského složení a postavení hamru (plánek mlýna z r. 1856) Koupě mlýna velkostatkem (situační plán mlýna a jeho pozemků z r. 1872) Pronájem mlýna Požár a zrušení mlýna rybník Širočina o tomto rybníku dosud nebyla nikde žádná zmínka. Název Širočina se ale objevuje na mapách, které byly zřizovány ke Stabilnímu katastru. Říkalo se tak loukám, které ležely mezi Novým Ranskem a Pobočným rybníkem Mapy a plány 8085 Mapa parcel vysušeného rybníka Širočina u Nového Ranska pro prodej trávy 1887 Věra Novotná