okr. Brno-venkov 1. úplná aktualizace - r A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP POHOŘELICE

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E okr. Brno-venkov 1. úplná aktualizace - r PRO ORP POHOŘELICE Pořizovatel: Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavební úřad Objednatel: Město Pohořelice Zpracovatel: AR projekt s.r.o., Tel/Fax: , Tel Web. Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 732 Datum zpracování: 2010 Subdodavatel (úprava digitálních dat): GB-geodezie, spol.s r.o., Lazaretní 4038/13, Brno-Židenice Vypracovali: Ing. arch. Milan Hučík Ing. Veronika Hučíková

2 OBSAH DOKUMENTACE (TEXT) 01 Výkres hodnot území 1 : Výkres limitů využití území A. Přírodní limity 1 : B. Technické limity 1 : Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : Problémový výkres 1 : B. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) C. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY) TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST 1 Úvod Stručná charakteristika řešeného území Podklady pro RURÚ údaje o území Rozbor udržitelného rozvoje území tématické rozbory Horninové prostředí a geologie Geologie, morfologie Hydrogeologie Nerostné suroviny a jejich těžba Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže SWOT analýza Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Ochrana před povodněmi Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu SWOT analýza Hygiena životního prostředí Ovzduší Odpadové hospodářství Hluk Další hygienické závady území SWOT analýza Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody Koeficient ekologické stability krajiny Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice SWOT analýza Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Strana: 2

3 2.5.3 SWOT analýza Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura SWOT analýza Sociodemografické podmínky Úvod Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice Demografický potenciál Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby Vybavenost obcí SWOT analýza Bydlení Domovní a bytový fond Bytová výstavba SWOT analýza Rekreace Každodenní rekreace Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace Cyklotrasy Turistické stezky SWOT analýza Hospodářské podmínky Základní charakteristika Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Podnikatelská struktura Struktura zaměstnanosti Uzavřenost a otevřenost ORP SWOT analýza INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ Nově sledované jevy (JMK) Bilance počtu obyvatel - vývoj Kvantifikovatelné indikátory udržitelného rozvoje území použité pro hodnocení území a sledování jeho vývoje v čase Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby Podíl rezidenčním ploch na celkovém využití zastavěného území obce Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce Míra zasažení území záplavami Míra zasažení území nadměrným hlukem Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO) Míra obsluhy obyvatel ČOV Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území Změna výměry orné půdy Daňová výtěžnost na obyvatele VÝROKOVÁ ČÁST (vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území) Karty jednotlivých obcí Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Strana: 3

4 4.1.6 Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Problémy k řešení v ÚPD obcí Problémy k řešení v ÚPD kraje Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje v SO ORP pohořelice Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře Použitá literatura a jiné zdroje Strana: 4

5 SEZNAM ZKRATEK: BPEJ CENIA ČHMÚ ČOV ČR ČS ČSN ČSÚ DP ENV EU EVL FVE GIS HEIS CHKO CHOPAV JMK JÚ KES KPÚ KÚ MěÚ MPSV MÚK MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NRBK OP ORP Os PP PUPFL R RBK REZZO RURÚ SLDB SOC SO ORP SV SWOT TOB TTP TÚ ÚAP ÚHÚL ÚPD UNESCO Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká informační agentura pro životní prostředí Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Čerpací stanice Česká státní norma Český statistický úřad Dobývací prostor Environmentální (pilíř) Evropská unie Evropsky významná lokalita Fotovoltaická elektrárna Geografické informační systémy Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihomoravský kraj Jímací území (podzemních vod) Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Krajský úřad Městský úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí Mimoúrovňová křižovatka Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Osobní vlak Přírodní park Pozemky určené k plnění funkcí lesa Rychlík Regionální biokoridor Registr zdrojů znečišťování ovzduší Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Sociodemografický (pilíř) Správní obvod obce s rozšířenou působností Skupinové vodovody strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Trvale obydlené byty Trvalé travní porosty Traťový úsek Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Územní plánovací dokumentace United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Strana: 5

6 ÚSES ÚV VDJ VKP VRT VÚC VÚV TGM ZABAGED ZCHÚ ZPF ŽP ZUR Územní systém ekologické stability Úpravna vody Vodojem Významný krajinný prvek Vysokorychlostní trať Velký územní celek Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Základní báze geografických dat Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Životní prostředí Zásady územního rozvoje Vysvětlivky pojmů: v tomto dokumentu se následujícími pojmy rozumí: Povodeň Záplava výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku nebo občasné vodoteče (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu, zvláštní povodeň v případě selhání vodního díla) vylití vody z koryta v důsledku povodně. Jednotky: ha hektar kg kilogram km kilometr t tuna µg/m -3 mikrogram na metr krychlový Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P benzo(a)pyren BSK biologická spotřeba kyslíku CHSK chemická spotřeba kyslíku N dusík NO oxid dusnatý NO 2 oxid dusičitý NO x oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) NH 3 amoniak P fosfor PM pevné prachové částice suspendované v ovzduší PM 10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 µm SO 2 oxid siřičitý VOC těkavé organické látky Strana: 6

7 1 ÚVOD Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území správního území ORP Mikulov byla vypracována na základě předchozího RURÚ z roku 2008 firmou AR projekt s.r.o., Brno pro objednatele MěÚ Pohořelice. Úkolem této práce je provést první úplnou aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice (dále i RURÚ ORP Pohořelice) podle 28 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., v platném znění. Jedná se o aktualizaci SWOT analýzy, v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., v platném znění, vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, aktualizaci určení problémů k řešení v ÚPD. Nově byly doplněny tyto kapitoly: Indikátory rozvoje a bilance sledovaných jevů Karty jednotlivých obcí Problémy, příležitosti a hrozby k řešení v ÚPD kraje Problémy, příležitosti a hrozby k řešení v ÚPD obcí 1.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Oblast ORP Pohořelice je jednou z 21 ORP Jihomoravského kraje. Nachází se severně od soustavy nádrží Nové Mlýny. Na jihu sousedí s ORP Mikulov a okrajově s ORP Znojmo, na západě tvoří hranici ORP Moravský Krumlov, ze severu ORP Ivančice a Židlochovice, z východu ORP Hustopeče. ORP Pohořelice leží od , kdy došlo k přizpůsobení hranic okresů hranicím ORP, celá v okrese Brno-venkov. Zdroj: ČSÚ - Brno Strana: 7

8 Celková plocha obcí je nově sledovaným jevem A215 v Jihomoravském kraji. Obec ÚAP 2008 akt k k Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Terén oblasti je rovinatý až mírně zvlněný, rozdělený řekami Svratka a Jihlava. Na jihu přiléhá území ORP Pohořelice k soustavě Novomlýnských nádrží, vybudované na řece Dyji. Historie příslušnosti k okresům správního obvodu SO ORP Pohořelice Při zavedení statutu Obce s rozšířenou působností (ORP) zasahovalo území SO ORP Pohořelice do tří okresů Břeclav, Brno-venkov a Znojmo. Z tohoto důvodu jsou údaje o obcích ORP před rokem 2007 k dohledání i pod okresy Břeclav a Znojmo. Od 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové vyhlášky je sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů. Nyní tedy celý SO ORP Pohořelice spadá do okresu Brno-venkov. Strana: 8

9 Zdroj: ČSÚ - Brno Z hlediska typu sídelních krajin náleží celé správní území ORP Pohořelice do starého sídelního typu Pannonika. Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). ORP Pohořelice patří do subprovincií Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) a Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov), geomorfologických celků Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) a Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov). Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část území ORP Pohořelice západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina Z hlediska krajinného reliéfu se jedná o krajinu širokých říčních niv (údolní nivy Dyje, Svratky a Jihlavy) a krajiny rovin (celé území mimo říční nivy). Okrajově pak zasahuje do k.ú. Pasohlávky, Vlasatice a Troskotovice i reliéf krajin plošin a pahorkatin. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 13 obcí je pouze 1 město Pohořelice, ale ani v něm nedosahuje počet obyvatel (4 555 obyvatel k zdroj ČSÚ). Podle údajů z roku 2006 je ORP Pohořelice se svými 195 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 13. místě, v počtu obyvatel je s obyvateli vůbec nejmenší ORP v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení pouze 64,65 obyvatel na km² (po Moravském Krumlovu nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) méně než poloviční. Strana: 9

10 Počet obyvatel ve sledovaném území v posledních letech mírně, ale konstantně stoupá. Na území sledované oblasti se nachází několik chráněných oblastí s různými stupni ochrany. Nejvýznamějšími jsou tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky, EVL Mušovský luh a EVL Vranovický a Plačkův les. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Pohořelice je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Součásti systému NATURA 2000 jsou taktéž ptačí oblasti. V řešeném území se nachází Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, vázaná na Novomlýnskou nádrž. Hojné množství ostrůvků této nádrže a část břehů se stala hnízdištěm a zimovištěm několika významných druhů ptáků. Tradiční hospodářskou oblastí je zde zemědělství, které obdělává 72 % veškeré půdy, z toho 93 % je tvořeno ornou půdou. Částečně do území zasahují i vinařské oblasti Jižní Moravy. Podstatnou úlohu hrají i některá průmyslová odvětví (logistika, výroba) a stavebnictví. V současné době je zřetelná tendence k orientaci na poskytování služeb a rozvoj cestovního ruchu, ve kterém je ještě velký nevyužitý potenciál. V souladu s charakterem oblasti a podnikatelskými aktivitami se struktura zaměstnanosti dle odvětví v SO ORP Pohořelice zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu. 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. Krajský úřad Jihomoravského kraje dále dle svého Datového modelu, Aktualizace územně analytických podkladů 2010 z května 2010, požaduje zařadit do sledovaných jevů další jevy značené A201 až A216. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity ÚAP Jihomoravského kraje z roku 2010, rozpracované Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje a podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - sledované jevy územně ÚAP) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury. Strana: 10

11 2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daná vyhláškou č. 500/2006 Sb., v platném znění, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Pohořelice, průměrný údaj za vlastní ORP Pohořelice pro porovnání rozdílů za jednotlivé obce okres Brno-venkov, případně okresy Znojmo a Břeclav v dřívějších hranicích okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. Pro hodnocení časových vývojů jsou užívány různá časová srovnání, mimo jiné: intercensální období pro data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů vývoj mezi lety (srovnání mezi prvním pořízením ÚAP a jejich první aktualizací) jiné vhodné periody 2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologie, morfologie Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou buď akumulační (Ivaňská plošina), nebo smíšeného typu erozně-denudačně-akumulační (olbramovická pahorkatina). Olbramovická pahorkatina je nížinnou pahorkatinou tvořenou neogenními a čtvrtohorními sedimenty. JV okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje. Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Menší rozšíření mají spraše. Strana: 11

12 Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje, Jihlavy a na východním okraji řešeného území i Svratky. Geologická mapa ČR (Zdroj: portal.gov.cz, 2008) Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). Subprovincie: - Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) - Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické celky: - Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) - Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část ORP Pohořelice západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina Strana: 12

13 Olbramovická pahorkatina Zdroj: portal.gov.cz, 2008 Ivaňská plošina Zdroj: portal.gov.cz, 2008 Strana: 13

14 Typologie české krajiny (Zdroj: portal.gov.cz) Hydrogeologie Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti významné, možnost znečištění podzemních vod je významná a ochrana podzemních vod značná. Pro celé správní území ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov platí tzv. Nitrátová směrnice, tj. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení 12 odst (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů. V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G Nerostné suroviny a jejich těžba Území mikroregionu je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny ani vápence. Na severovýchodním okraji ORP Pohořelice, v k.ú. Smolín, se nachází výhradní ložisko surovin č Hrušovany u Brna štěrkopísky a živcové suroviny (k.ú. Smolín), s vyhlášeným dobývacím prostorem Žabčice č , který je ve správě a ochraně Brněnských papíren, a.s.. Dobývací prostor je současně i chráněným ložiskovým územím. Strana: 14

15 Obr.: Poloha dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území Žabčice, č Prognózní zdroje surovin: KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF SUBREGISTR CIS_LOZ NAZEV_LOZ TEZBA ICO ORGANIZACE P - schválené prognózy (vyhrazené) R - schválené prognózy (nevyhrazené) R - schválené prognózy (nevyhrazené) Medlov- Smolín Vranovice Branišovice 6 - dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo MŽP, Praha MŽP, Praha MŽP, Praha Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže Aktivní sesuvy se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv Mušov, klíč (zdroj Česká geologická služba GEOFOND). Strana: 15

16 Poddolovaná území se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Staré zátěže území a kontaminované plochy Tab.: Staré zátěže území a kontaminované plochy Obec název lokality číslo k.ú. název katastrálního území Branišovice Skládka Branišovice Branišovice Loděnice U sadu Loděnice u Moravského Krumlova Malešovice skládka Malešovice Malešovice Pasohlávky skládka Pasohlávky Pasohlávky Pasohlávky skládka Pasohlávky Pasohlávky Pohořelice 58 Pohořelice - Smolín Smolín Přibice 54 Přibice - Pávišova jáma Přibice Šumice skládka Šumice Šumice Troskotovice skládka Troskotovice Troskotovice Vlasatice 72 Vlasatice - Stará cihelna Vlasatice Vranovice 74 Vranovice - Hlinek Vranovice nad Svratkou Vranovice skládka Vranovice Vranovice nad Svratkou Zdroj: MŽP ČR 2010 Obr.: Staré zátěže území a kontaminované plochy Zdroj: MŽP ČR 2010 Strana: 16

17 2.1.5 SWOT analýza H O R N I N O V É P R O S T Ř E D Í A G E O L O G I E SILNÉ STRÁNKY Územní rozvoj není limitován ochranou ložisek nerostných surovin. Území ORP není ohroženo sesuvy. PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY Větší množství starých zátěží a kontaminovaných ploch - především skládky. HROZBY Rizika kontaminace v důsledku existence starých zátěží Strana: 17

18 2.2 VODNÍ REŽIM Vodní režim v krajině Celkově poměrně suchá a srážkově podprůměrná Jižní Morava je v oblasti Pohořelicka dotována značným množstvím vodních toků a uměle zřízených nádrží. Nejvýznamnějšími vodními plochami oblasti je soustava tří uměle zbudovaných nádrží Nové Mlýny na dolním toku Dyje na ploše celkem ha. Do území ORP Pohořelice zasahuje střední nádrž, zvaná Věstonická a dolní nádrž, zvaná Novomlýnská. V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Střední nádrž v současné době plní především úlohu ochrany přírody. Obě krajní nádrže dnes kromě protipovodňové ochrany slouží především k rekreaci, rybolovu a provozování vodních sportů. Komplex nádrží se stal významným zimovištěm severských druhů ptactva. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky dochází k vysušování krajiny. Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Pohořelice byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o orientační určení pozemků ohrožených vodní erozí - plochy orné půdy na sklonitých svazích. Strana: 18

19 Obr.: Orientační vymezení pozemků ohrožených erozí Sklonitý terén obdělávaný zemědělskou činností se nachází především v západní částí SO ORP na území obcí Troskotovice, Branišovice a Šumice. Zbytek území není vodní erozí ohrožen. V místech, kde se projevuje nepříznivý vliv sklonitosti je vhodné se zaměřit na užívání protierozních agrotechnologií, pěstování vhodných plodin a v horších případech i technické zabezpečení pozemků. Vzhledem k poloze intravilánů obcí pod těmito ohroženými oblastmi je třeba upozornit také na hrozbu zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Celkově je v této oblasti situace poměrně příznivá. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímené, opevněné, zatrubněné) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně Strana: 19

20 umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale je třeba podotknout, že jejich účinnost se liší především v závislosti na rozsahu povodňových situací. Při dlouhotrvajících regionálních deštích (na velkém území), se tato opatření projeví na snížení průtoků řádově v procentech, ovšem při (v poslední době častějších) přívalových srážkách na malém ohraničeném území, je záchytná schopnost těchto drobných prvků v krajině vysoká. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Vhodným nástrojem pro jejich realizaci jsou mimo jiné komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území ORP Pohořelice není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí vodních toků, které byly z hlediska obou ukazatelů (ekologický stav/potenciál a chemický stav) hodnoceny takto: Strana: 20

21 Obr.: Chemický stav povrchových vod Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Obr.: Ekologický stav povrchových vod Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Pozn.: Vodní útvary stojaté se hodnotí zvlášť. V tomto případě nádrže Nové Mlýny (modře) jsou klasifikovány stupněm "střední ekologický potenciál". Strana: 21

22 Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení ekologického a chemického stavu všechny vodní toky v řešeném území hodnocena jako rizikové. Pro dokreslení situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN Tab.: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN (ČHMÚ) Tok, vybrané profily Dyje - VDNM Dolní Věstonice Jevišovka Ivaň Svratka - Vranovice Rok Jednotka Biochemic ká spotřeba kyslíku Chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík Dusičnanový dusík Celkový fosfor třída (BSK5) (CHSK-Cr) (N-NH4+) (N-NO3-) (TP) 2004 mg/l 6,3 32 0,1 2,88 0,26 třída IV IV II III IV 2005 mg/l 4,8 30 0,05 2,96 0,22 třída IV III I II III 2006 mg/l 5,2 27 0,09 2,96 0,18 třída IV III II II III 2004 mg/l 3,4 24 0,13 5,41 0,25 třída IV IV II III IV 2005 mg/l 2,8 23 0,08 5,64 0,22 třída IV III II III III 2006 mg/l 3,1 24 0,11 5,9 0,22 třída IV III II III III 2004 mg/l 4,7 24 0,59 4,24 0,33 třída IV III IV II IV 2005 mg/l 3,5 24 0,26 4,15 0,3 třída IV III III III IV 2006 mg/l 3,4 23 0,3 3,98 0, třída III III III III IV mg/l 3,2 21,2 0,28 4,7 0,27 třída III III II III III Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda. Zdroj: ČHMÚ, Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Strana: 22

23 Obr.:Kvantitativní stav útvarů podzemních vod Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, Obr.: Chemický stav útvarů podzemních vod Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení kvantitativního a chemického stavu všechny útvary podzemních vod na území ORP Pohořelice hodnoceny jako rizikové. Strana: 23

24 Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán vysoký výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. Dle dostupných údajů z hlediska kvantitativního stavu podzemních vod je území hodnoceno stupněm nerizikový. Jakost vod v tocích se dle dostupných měření od roku 2004 mírně zlepšuje Ochrana před povodněmi Díky soustavě nádrží Nové Mlýny je jižní část správní oblasti ORP Pohořelice poměrně dobře chráněná před velkou vodou i přesto, že leží na soutoku několika větších řek v rovinaté oblasti. Povodněmi tak hrozí především řeka Jihlava, ve východní části ORP Svratka (k.ú. Vranovice, Ivaň) a některé menší toky. Obr. Vyhlášená záplavová území (Q 100, r. 2010): Strana: 24

25 Obec Rozloha obce (ha) Zaplavované území při Q100 Podíl zaplaveného území (%) Branišovice Cvrčovice ,05 Ivaň ,3 Loděnice Malešovice ,54 Odrovice ,54 Pasohlávky * 12,27 * Pohořelice ,82 Přibice ,92 Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ,26 ORP Pohořelice ,01 Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP, dopočet vlastní * bez plochy nádrží Nové Mlýny Pozn.: v kapitole je vyčíslen podíl zastavěných a zastavitelných ploch postižených záplavou Q Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Strana: 25

26 2.2.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nerizikový kvantitativní stav útvarů podzemních vod. V O D N Í R E Ž I M V K R A J I N Ě V řešeném území leží významné zdroje podzemních vod, zdroje přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. Málo sklonitých obdělávaných pozemků v území území není významněji ohroženo vodní erozí. Ochranu před povodněmi na řece Dyji do Q100 plní vodní nádrže Nové Mlýny. PŘÍLEŽITOSTI Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Ochrana zastavěných území před povodněmi dořešení problematických úseků vodotečí. Přírodě blízká protipovodňová opatření v krajině, revitalizace drobných vodních toků. Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoj napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV Rozvoj lázeňství využití zdrojů přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického. V obcích Branišovice, Loděnice, Šumice, Troskotovice a Vlasatice stále není zaveden systém čištění odpadních vod. Nízká ekologická stabilita zemědělských oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost - všechny obce, v nižší míře pouze Pasohlávky a Ivaň. HROZBY Předpokládaný silný rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v oblasti Pasohlávky-Mušov může narážet na prahovou situaci v oblasti zásobování vodou. Nárůst přívalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě. Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Zánik lužních lesů. Strana: 26

27 2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Čistota ovzduší a jeho znečišťování je problematika, kterou je nutno se zabývat jak v lokálních, tak v globálních měřítcích. Škodliviny, které se dostávají do ovzduší převážně následkem lidské činnosti (průmysl, doprava, energetika) mají negativní dopad jak na kvalitu životního prostředí, tak přímo na živé organismy včetně člověka. Znečišťující látky mají schopnost se akumulovat v prostředí v půdě, vodě i v organismech a jako součást potravinového řetězce se dostávat v produktech zemědělské a živočišné výroby do organismů a dále napadat zdraví populace. Vysoce toxické látky projevují svůj škodlivý účinek bezprostředně po vystavení se jim, jiné látky se akumulují v organismu a jejich účinky se dostaví až po různě dlouhé časové prodlevě (dny, týdny, roky). Původ znečišťujících látek může být jak místní, tak i z velkých vzdáleností. Schopnost migrace škodlivin v ovzduší je dána především jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, morfologií území a aktuálními klimatickými podmínkami. Důsledkem toho je skutečnost, že na množství škodlivin v ovzduší nelze usuzovat pouze z množství v daném místě emitovaných částic. Dochází k prostorovým disproporcím, kdy opatření provedená v jednom místě se mohou projevit jen částečně nebo vůbec a projevují se v místě jiném. Proto je nutné se při řešení této problematiky neomezovat správními hranicemi území, ale postupovat podle přirozených přírodních hranic a pochodů v krajině. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytují v zimním období (topná sezona) při nepříznivých rozptylových podmínkách (velmi slabé proudění, teplotní inverze...). Koncentrace oxidů dusíku (NO + NO 2 ) jsou zvýšené, zvláště ve městech v těsné blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozon dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhodobějším trvání slunných a tedy bezoblačných dní, kdy nejvyšší hodnoty jsou dosahovány odpoledne a k večeru opět dochází k jejich poklesu. Imisní limity Nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.) stanovuje nové limitní imisní hodnoty a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Limity jsou stanoveny zvlášť pro ochranu zdraví obyvatelstva a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Imisní limity (LV) pro ochranu zdraví: Znečišťující látka SO 2 PM 10 NO 2 Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Horní UAT Dolní LAT 1 hodina 24 hodin 24 hodin 50 max. 3x za rok 20 max. 7x za rok 75 max. 3x za rok 30 max. 7x za rok Hodnota imisního limitu [µg.m -3 ] LV 350 max. 24x za rok 125 max. 3x za rok 50 max. 35x za rok Mez tolerance (pro 2006) [µg.m -3 ] MT Termín dosažení LV kalendářní rok hodina 100 max. 18x za rok 140 max. 18x za rok 200 max. 18x za rok kalendářní rok Pb kalendářní rok Strana: 27

28 CO maximální denní 8h klouzavý průměr Benzen kalendářní rok Pozn.: Pro částice PM 2,5 je v nově navrhované směrnici EU navržen limit pro roční průměr 25 µg.m -3. zdroj: ČHMI Cílové imisní limity (TV) a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví: Znečišťující látka O 3 Doba průměrování maximální denní 8h klouzavý průměr Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Horní UAT Dolní LAT 120 Hodnota cílového imisního limitu [µg.m -3 ] TV 120, 25x v průměru za 3 roky Termín dosažení TV Dlouhodobý imisní cíl Cd kalendářní rok As kalendářní rok Ni kalendářní rok Benzo(a)pyren kalendářní rok zdroj: ČHMI Limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Území na kterém musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou: a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí b) území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace: Znečišťující látka zdroj: ČHMI Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Horní UAT Dolní LAT Hodnota imisního limitu [µg.m -3 ] LV Termín dosažení LV SO 2 rok a zimní období ( ) NO x kalendářní rok Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů: Znečišťující látka O 3 Časový interval AOT40, vypočten z 1h hodnot v období květen červenec Dlouhodobý imisní cíl [µg.m -3.h] Hodnota cílového imisního limitu k [µg.m -3.h] průměr za 5 let Pozn.: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m -3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ zdroj: ČHMI Od první úplné aktualizace ÚAP požaduje krajský úřad Jihomoravského kraje sledování nového jevu A217 - překročení imisních limitů pro koncentrace prachových částic velikosti PM 10. Koncentrace prachových částic PM 10 sleduje ČHMÚ v podrobnosti čtvercové sítě o velikosti čtverce 1x1 km. Pro rok 2008 nebyly na území ORP Pohořelice imisní limity pro průměrné roční ani čtyřiadvacetihodinové koncentrace prachových částic překročeny. Strana: 28

29 Kvalita venkovského ovzduší Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší má tedy plynofikace obcí, která zabraňuje znečišťování ovzduší z plošných malých zdrojů (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno Pohořelice Mikulov Dolní Rakousko) s průměrnou denní intenzitou přibližně 10 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Na celém území ORP Pohořelice je překračován imisní limit koncentrace ozonu pro ochranu lidského zdraví. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky Odpadové hospodářství Evidovaná zařízení pro využívání a odstraňování odpadů (2006): ATRAX METAL MORAVA s.r.o., Vranovice, sběrna druhotných surovin, kapacita t V ORP nejsou žádné evidované skládky odpadů. Produkce odpadů Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady ( bylo v roce 2006 v rámci ORP Pohořelice vyprodukováno níže uvedené množství odpadu v rámci následujících hlavních skupin z Katalogu odpadů: Tab.: Produkce odpadů v ORP Pohořelice v roce 2006 a 2007 Katalogové číslo Druh odpadu podle Katalogu odpadů odpadu ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, 2 RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBY DESEK, 3 NÁBYTKU, CELULÓZY, PAPÍRU A LEPENKY 2006 Množství (t) 2007 Množství (t) 0,346 43, ODPADY Z ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ 22,2 94,3 8 ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A SMALTŮ), LEPIDEL, TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV 40,6 57,8 9 ODPADY Z FOTOGRAFICKÉHO PRŮMYSLU 1,3 4,9 10 ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ 1007, ,5 11 ODPADY Z CHEMICKÝCH POVRCHOVÝCH ÚPRAV, Z POVRCHOVÝCH ÚPRAV KOVU A JINÝCH MATERIÁLŮ A Z HYDROMETALURGIE NEŽELEZNÝCH KOVŮ 0,6 1,6 12 ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ 2348,6 2377,8 13 ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV 43,5 70 Strana: 29

30 14 ODPADNÍ ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA, CHLADICÍ A HNACÍ MÉDIA 3, ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ 788,1 499,5 ODĚVY JINAK NEURČENÉ 16 ODPADY V KATALOGU JINAK NEURČENÉ 213,0 1177,4 17 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) 74423, ,6 18 ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE A / NEBO Z VÝZKUMU S NIMI SOUVISEJÍCÍHO 0, ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ (VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ) ODPADU, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH 8371,6 5729,9 VOD apod. 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY(ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK ODDĚLENÉHO SBĚRU *) 28498,3* 3544,7 PRODUKCE CELKEM , ,145 Zdroj: ISOH 2009 Největší množství odpadu pochází ze stavební a demoliční činnosti jedná se z převážné části o zeminu a kamení. Tato složka tvoří dvě třetiny celkového množství vyprodukovaného odpadu. Jsou zřejmé velké meziroční výkyvy v některých druzích odpadu, které ukazují spíše na nedostatky v evidenci. *) Množství komunálního odpadu je významně ovlivněno existencí společnosti zabývající se sběrem kovového odpadu (kovošrotu) v Pohořelicích. Z celkového množství komunálního odpadu tun v roce 2006 tvoří kovy tun. Produkce komunálního odpadu bez sběru kovů tedy činí téměř 6027 tun ročně. Co se týče produkce komunálního odpadu, souhrnné údaje z databáze ISOH za rok 2006 jsou uvedeny v následující tabulce (bez separovaných kovů): Tab.: Produkce komunálního odpadu na obyvatele a míra separace, 2006 ORP Množství (t) Obyvatelé Kg/ob.rok Míra separace (%) Pohořelice 6026, ,35 33,77 Zdroj: ISOH Průměrná produkce komunálního odpadu byla v roce ,35 kg/os.rok, což je citelně více než průměr v ČR. Cílový požadavek produkce KO, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR, je 340 kg/os.rok. V jednotlivých obcích existují systémy separovaného sběru, jedná se zejména o papír, plasty, tetrapakové obaly, železo apod. Svoz odpadu zajišťují oprávněné firmy. Odpady jsou nyní odváženy mimo území ORP na skládku provozovanou firmou A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. (pobočka Žabčice). Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek (viz kapitolu 2.1) Hluk Území je v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy), železnice Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Strana: 30

31 Strategická hluková mapa silnic sleduje hluk v okolí části silničního spojení R52 Brno - Vídeň. Z mapy je zřejmá hluková zátěž jihovýchodní části města Pohořelice od silnice I/52. Obr.: Strategická hluková mapa silnic Zdroj: Cenia 2010 Hluk z R52 noc (hluková izofona 50 db (A) noc je na rozhraní světle a tmavě zelené plochy): Zdroj: MZ ČR (2010) Strana: 31

32 Zdroj: MZ ČR (2010) V zastavěném území je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T. V denní době (06-22 hod) se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době (22-06 hod) pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou L dvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou L n. Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny L dvn a L n se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku L Aeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem: základní hladiny hluku L Aeq,T = 50 db a korekcí pro denní nebo noční dobu a místo Pro účely aktualizace RURU 2010 byly zpracovatelem ÚAP s využitím dat Sčítání dopravy v roce 2005 vyčísleny hlukové zátěže u nejvíce zatížených silničních komunikací, a to jen v úsecích procházejících v kontaktu se zastavěnými územími obcí. Posuzována přitom nebyla silnice R52, kde byly využity data (hlukové mapy) MZ ČR a I/52, protože lze předpokládat na této silnici konstantní zátěž jako v jižní části R52 izofony byly proto převzaty i na tento navazující úsek. Výpočty jsou provedeny podle přílohy Zpravodaje Ministerstva životního prostředí ČR číslo 3/1996, tj. podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko). Viz následující tabulky: Strana: 32

33 Branišovice: Číslo státní silnice: I/53 Sčítací stanoviště: od zaús. 396 od Olbramovic po hranice okr. Zn-Bv. Stav r návrh k r těžká vozidla T= osobní automobily O= motocykly M= CELKEM vozidel S = Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 12574,02 - průměrná denní hodinová intenzita nd 785,88 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 34,08 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0, průměrná denní intenzita osobních automobilů 8244 Hodinová intenzita (noad)= 515,277 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 4330 Hodinová intenzita (nnad)= 270,599 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 80 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = ,7 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nnad x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,92 y = 10log x -10,1 = 70,02 db (A) Izofona 60 db(a) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 db(a): U= 10,02 10 umocněno U/8,78 13,85 pro výšku H = 9 m Vzdálenost izofony 60 db(a) d = 52,98 m a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 946,43 - průměrná noční hodinová intenzita nn 118,30 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 750,90 Hodinová intenzita (noan)= 93,863 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 195,53 Hodinová intenzita (nnan)= 24,441 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, faktory (dle grafu) F1 = ,873 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,82 y = 10log x -10,1 = 59,43 db (A) Izofona 50 db(a) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 db(a): 9,43 10 umocněno U/8,78 11,85 Vzdálenost izofony 50 db(a) d = 48,97 m Rezidenční plocha přímo sousedí s daným silničním tahem, vlastní obytné objekty jsou odsazeny 35 m od silnice. Strana: 33

34 Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice: Číslo státní silnice: II/395 Sčítací stanoviště: od hranice okresu Brno-venkov - Břeclav po zaústění do 416 Stav r návrh k r těžká vozidla T= osobní automobily O= motocykly M= CELKEM vozidel S = Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 2901,41 - průměrná denní hodinová intenzita nd 181,34 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 23,71 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0, průměrná denní intenzita osobních automobilů 2200 Hodinová intenzita (noad)= 137,521 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 701 Hodinová intenzita (nnad)= 43,818 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 50 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = ,83 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nnad x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,93 y = 10log x -10,1 = 61,74 db (A) Izofona 60 db(a) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 db(a): U= 1,74 10 umocněno U/8,78 1,58 pro výšku H = 9 m Vzdálenost izofony 60 db(a) d = 17,44 m a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 218,39 - průměrná noční hodinová intenzita nn 27,30 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 192,00 Hodinová intenzita (noan)= 24,000 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 26,38 Hodinová intenzita (nnan)= 3,298 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, faktory (dle grafu) F1 = ,576 F2 = dle tabulky F3 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,07 y = 10log x -10,1 = 51,66 db (A) Izofona 50 db(a) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 db(a): 1,66 10 umocněno U/8,78 1,54 Vzdálenost izofony 50 db(a) d = 17,24 m Komunikace prochází středem obce Malešovice, okrajovou částí obce Odrovice (v kontaktu s obytnou zástavbou), středem obce Cvrčovice a ústí do centra města Pohořelice. Pro domy postavené v těsném kontaktu s komunikací je hluková zátěž nadměrná. Strana: 34

35 Pohořelice: Číslo státní silnice: II/416 Sčítací stanoviště: od MÚK s 52 po zaústění 395 Stav r návrh k r těžká vozidla T= osobní automobily O= motocykly M= CELKEM vozidel S = Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 5961,08 - průměrná denní hodinová intenzita nd 372,57 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 27,74 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0, průměrná denní intenzita osobních automobilů 4291 Hodinová intenzita (noad)= 268,195 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 1670 Hodinová intenzita (nnad)= 104,373 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 50 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = ,54 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nnad x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,61 y = 10log x -10,1 = 65,33 db (A) Izofona 60 db(a) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 db(a): U= 5,33 10 umocněno U/8,78 4,04 pro výšku H = 9 m Vzdálenost izofony 60 db(a) d = 28,41 m a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 448,68 - průměrná noční hodinová intenzita nn 56,09 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 373,27 Hodinová intenzita (noan)= 46,658 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 75,42 Hodinová intenzita (nnan)= 9,427 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, faktory (dle grafu) F1 = ,484 F2 = dle tabulky F3 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,00 y = 10log x -10,1 = 55,61 db (A) Izofona 50 db(a) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 db(a): 5,61 10 umocněno U/8,78 4,36 Vzdálenost izofony 50 db(a) d = 29,51 m Komunikace prochází zastavěným územím Pohořelic (ulice Znojemská).Vzdálenost od obytné zástavby je nedostatečná. Strana: 35

36 Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú. Mušov Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Pohořelice Strana: 36

37 Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Nová Ves Strana: 37

38 Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Branišovice Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Malešovice Strana: 38

39 Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Cvrčovice (vlevo) a Odrovice (vpravo) Strana: 39

40 Obr.: území zasažené nadměrným hlukem od železnice v k.ú Vranovice Vyhodnocení počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem je uvedeno v kapitole Strana: 40

41 2.3.4 Další hygienické závady území Výskyt radonu s nízkým až středním rizikem nedokončená výstavba veřejných kanalizací a jejich napojení na ČOV (viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Obr.: Mapa radonového rizika (statisticky převažující kategorie v dané geologické jednotce) Zdroj: ČGS Radioaktivní přeměnou uranu 238 U v podloží vzniká radium 226 Ra a z něj radon 222 Rn. Z radonu potom vznikají tzv. dceřinné produkty, což jsou izotopy polonia a vizmutu. Ty jsou na rozdíl od plynného radonu kovové povahy, vážou se na částice aerosolu a s nimi vnikají do plic, kde přispívají k vnitřnímu ozáření organismu. Z toho je patrné, že radon, který vzniká v přírodě radioaktivní přeměnou z uranu, se v přírodních podmínkách neustále vytváří a že uran je z hlediska délky lidského života v podstatě stabilním zdrojem radonu. Přírodní radionuklidy, zejména radon, přispívají k ozáření lidského organismu přibližně z 55 %. Strana: 41

42 2.3.5 SWOT analýza H Y G I E N A Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í SILNÉ STRÁNKY Na území ORP Pohořelice není zastoupen těžký průmysl a technologie produkující významnější množství emisí látek znečišťujících ovzduší. Sledovaná koncentrace prachových částic PM 10 nepřekročila v roce 2009 limity. Vysoká míra plynofikace obcí. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků. Odklon významných silničních tahů od obytné zástavby, obchvaty na nových a rekonstruovaných tazích. Případně protihluková opatření. SLABÉ STRÁNKY Plynofikovány nejsou obce Pasohlávky, Ivaň. Vysoká produkce komunálního odpadu. Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnicích II/395 (Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice), II/416 (Pohořelice), I/53 (Branišovice), R52 (Pohořelice) a I/52 (Nová Ves, Pasohlávky-Mušov) Kvalitu ovzduší místně a sezónně negativně ovlivňují emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů, především z živočišné výroby. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Překročení kapacity skládek TKO, nepřipravenost vhodných ploch pro založení nových skládek. Neřešení problematiky odkanalizování obcí a čištění odpadních vod. Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Strana: 42

43 2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Ochrana přírody Množství volně žijících rostlin a živočichů je přímo závislé na existenci vhodných ekosystémů. Ochrana biocenologických společenstev je nutností k zachování jejich existence. Platná česká legislativa obecně chrání veškerou volnou krajinu (zákon č. 114/1992 Sb.), do této ochrany spadají např. prvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky (jevy 21, 22,23). Mezi zvláště chráněná území velkoplošného charakteru se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti, tyto se v řešeném území nevyskytují. Dále soustava chráněných území NATURA 2000, vytvořená na základě sjednocených podmínek na územích států Evropské unie. Sem spadají ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V řešeném území je vymezena Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny (kód lokality CZ ), zasahující do KÚ Horní a Dolní Věstonice, Ivaň a Mušov. V oblasti původních lužních lesů vznikla lidskou zásluhou soustava tří umělých nádrží, která se postupem času stala velmi cennou z hlediska útočiště stěhovavých ptáků. Nádrž leží na soutoku řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Přibližné rozměry jsou délka 4km, šířka 3km. Hladina v nádrži bývá silně rozkolísaná a vzhledem k místy velmi malé hloubce se často vynořují velké plochy ostrůvků. Při nadmořské výšce hladiny 170,35 m činí plocha ostrůvků cca 20 ha. Lokalita je významná jako hnízdiště, i jako zimoviště a tahová zastávka ptáků v období migrace. Oblast byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy - orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců. V řešeném území jsou vyhlášeny tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky (CZ ), EVL Mušovský luh (CZ ) a EVL Vranovický a Plačkův les (CZ ). EVL Šumické rybníky se sestávají ze soustavy rybníků na Šumickém potoce, mezi obcemi Šumice a Pohořelice, ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Jedná se o vodní ekosystém mělkých průtočných rybníků s částečně zachovalou litorální zónou a poměrně rozsáhlými rákosinami. Rybníky jsou významným hnízdištěm a tahovou zastávkou ptáků, vyskytuje se zde řada významných druhů - bukač velký, zrzohlávka rudozobá, lžičák pestrý, potápka černokrká, aj. Významná je početnost populace kuňky ohnivé. EVL Mušovský luh je komplex lužního lesa podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny. Lokalita představuje jeden z posledních dochovaných zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Kvalitnější porosty tvrdého luhu se nachází především v jižní části území - Mušovském luhu, kde se vyskytují i významnější druhy rostlin. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra). EVL Vranovický a Plačkův les je území ležící v Dyjsko-svratecké nivě, jižně od obce Vranovice, v prostoru mezi řekami Svratkou a Šatavou. Dominantu porostu tvoří tvrdé luhy nížinných řek. V okolí přirozeného toku říčky Šatavy se fragmentálně vyvíjejí měkké luhy, na místech s dlouhodobě stagnující vodou mokřadní olšiny a ve fragmentech porosty rákosin a vysokých ostřic. V tůních výskyt vodních makrofyt. V území se rozmnožuje řada obojživelníků včetně bohaté populace skokana ostronosého, která vykazuje řadu odlišností od ostatních populací tohoto druhu. Vyskytuje se Strana: 43

44 zde řada chráněných druhů ptáků, hnízdí zde orel mořský, luňák hnědý, čáp černý, nocují volavka popelavá a kvakoš noční. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v ptačí oblasti a EVL. Několik z výše jmenovaných oblastí je chráněno současně jako přírodní rezervace. Jedná se o PR Věstonická nádrž o rozloze asi 480 ha, s ochranným pásmem v KÚ Ivaň. Rezervace je chráněna jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. Dále jde o PR Plačkův les a říčka Šatava, která zasahuje do KÚ Ivaň rozlohou 113 ha. Předmětem ochrany je zaplavovaný zbytek lužního lesa s bohatou avifaunou. Poslední přírodní rezervací je PR Šumický rybník o rozloze 24 ha. Jde o rybník s vlhkými loukami s významným refugiem živočichů. Dalším chráněným prvkem území je Přírodní park Niva Jihlavy o celkové rozloze 11 km 2 zasahuje do katastrů obcí Malešovice a Odrovice. Posláním přírodního parkuje ochrana krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti, při umožnění únosného turistického využití a rekreace. Charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou toku větší nížinné řeky volně meandruje říčními nánosy. Na okrese Brno-venkov jde o jediné dochované území takového charakteru, v rámci jihomoravského regionu jde o jeden ze tří delších úseků dosud zachovalých toků nížinných řek. Typickým krajinotvorným prvkem tohoto území jsou fragmenty lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer (starých ramen řeky Jihlavy), které jsou v místech s dostatečným zavodněním kvalitním stanovištěm s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů a patří vedle vlastního, většinou neupraveného, toku Jihlavy k nejcennějším částem přírodního parku. Mezi vyhlášené přírodní památky patří lužní porost na soutoku řek Jihlavy a Svratky s bohatou avifaunou Dolní Mušovský luh, bažina s bohatým výskytem obojživelníků Betlém a rybník s rákosinami a břehovými porosty, který je významnou ornitologickou lokalitou, Troskotovický dolní rybník. V České republice tvoří zvláště chráněná území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky ). Strana: 44

45 Tab.: Rozloha ZCHÚ v ORP Pohořelice (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území Obec Ptačí oblasti EVL (vně PO) Maloplošná ZCHÚ (vně PO a EVL) Chráněná území celkem Rozloha obce (ha) Podíl plochy chr. území (%) Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Celková plocha ZCHÚ v působnosti ORP Pohořelice činí 2067 ha, což představuje 11 % plochy území celého ORP. Ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o mírně podprůměrný stav. Jednu třináctinu rozlohy ORP pokrývají velkoplošná chráněná území ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V rámci rozdělení ORP Pohořelice na jednotlivé obce se pochopitelně projevují obrovské disproporce. Je třeba zdůraznit význam obce Ivaň, která je témeř z poloviny součástí několika chráněných území. Podobně významné jsou i obce Pasohlávky, Odrovice a Malešovice. Naproti tomu v obcích Branišovice, Cvrčovice, Loděnice, Vlasatice, Přibice, Troskotovice, Pohořelice a Šumice se chráněná území vůbec nebo téměř nevyskytují. Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech a také v souvislosti se vznikem nového Přírodního parku Niva Jihlavy. Do budoucna by bylo vhodné se soustředit na kvalitní reprezentaci chráněných oblastí a zajistit v nich odpovídající ochranu a péči. Strana: 45

46 Obr.: Chráněná území přírody ORP Pohořelice Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny dané obce a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Na základě vypočtené hodnoty KES dělíme území do tří skupin: Strana: 46

47 Krajinný typ A krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tab.: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Pohořelice OBEC KES Krajinný typ Branišovice 0,08 A - nestabilní Cvrčovice 0,06 A - nestabilní Ivaň 1,47 B - mírně stabilní Loděnice 0,02 A - nestabilní Malešovice 0,05 A - nestabilní Odrovice 0,03 A - nestabilní Pasohlávky 1,17 B - mírně stabilní Pohořelice 0,38 A - málo stabilní Přibice 0,07 A - nestabilní Šumice 0,06 A - nestabilní Troskotovice 0,12 A - nestabilní Vlasatice 0,28 A - nestabilní Vranovice 0,28 A - nestabilní ORP Pohořelice 0,31 A - nestabilní Zdroj: Převzato z Veřejné databáze ČSÚ, údaje k ; územně analytické podklady 1b v obcích ORP Pohořelice V rámci ORP Pohořelice se pohybuje Koeficient ekologické stability ve 11 ze 13 obcí pod stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9. Velmi nízký je i celkový KES v ORP Pohořelice, který má hodnotu 0,31. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP za neudržitelný. Strana: 47

48 Obr.: Hodnocení koeficientu ekologické stability (2009) Strana: 48

49 2.4.3 Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice Potenciální přirozená vegetace (Zdroj: portal.gov.cz, r. 2008) Legenda: 5 (tm.modrá) Jilmová doubrava 6 (modrý podklad s modrou šrafou) Jilmová jasenina 9 (zelený podklad s modrou šrafou) Prvosenková dubohabřina 31 (růžová) Sprašová doubrava s Qvercus petrasa, U. pubescent a Q. robur Strana: 49

50 2.4.4 SWOT analýza O C H R A N A P Ř Í R O D Y A K R A J I N Y SILNÉ STRÁNKY Především jihovýchod území ORP (Vranovice, Ivaň, Pasohlávky-Mušov) je tvořen z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. Několik vyhlášených evropsky významných lokalit. Unikátní systém lužních lesů poznamenaný uměle zbudovanou soustavou vodních nádrží a vázaný na přilehlé vodní toky, s typickou avifaunou a flórou. PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY Z hlediska KES je ORP Pohořelice pod hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP). Nízký koeficient ekologické stability v území obcí Loděnice, Malešovice, Odrovice, Šumice, Cvrčovice, Branišovice, Pohořelice, Troskotovice, Vlastanice, Přibice, Vranovice. Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy (podíl orné půdy ze zemědělské půdy je pro ORP Pohořelice 93%). HROZBY Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných Přetrvávající trend velkoplošného zemědělského území. hospodaření. Diferenciace krajiny, např. formou realizace Rozšiřování výstavby na úkor přírodních ploch. ÚSES, zatravnění či zalesnění neplodných půd nebo pozemků nevhodných k zemědělské činnosti. Doprovodná zeleň vodních toků a silnic. Strana: 50

51 2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství jako tradiční hospodářské odvětví Pohořelicka má velký vliv na charakter a utváření krajiny. Z celkové rozlohy ha se zemědělská půda nachází na 74%, tj ha. Naprostou většinu 93% zemědělských ploch zabírá orná půda, dále jsou zastoupeny vinice, zahrady, sady a trvalý travní porost. V zemědělství v rostlinné výrobě převažuje pěstování obilovin, olejnin a pícnin. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Tab.: Výměra zemědělské půdy (ha) k Název obce Výměra obce Orná půda Vinice Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ Plocha orné půdy (ha) je nově sledovaný jev A213 v Jihomoravském kraji. ÚAP 2008 akt přírůstek Obec k % Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ Strana: 51

52 Plocha zemědělské půdy (ha) je nově sledovaný jev A214 v Jihomoravském kraji. Obec ÚAP 2008 akt přírůstek k k % Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Strana: 52

53 Obr.: Bonitně nejcennější půdy v ORP Pohořelice (třídy ochrany ZPF) Pozemky určené k plnění funkcí lesa Necelých 10 % rozlohy Pohořelicka tvoří lesy. Rozložení lesů je v ORP Pohořelice nerovnoměrné. Většina lesních porostů v ORP je vázána na lužní ekosystémy ve východní části ORP, zatímco v západní, severní a jižní části je lesnatost velmi nízká, takže rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. Příčiny lze spatřovat především v dřívějším intenzivním zemědělském využití krajiny. Významnou měrou zmenšily plochy lesů i vodohospodářské úpravy na řece Dyji. V souvislosti s výstavbou Vodního díla Nové Mlýny došlo k vykácení lesních porostů na ha plochy. Provedené vodohospodářské úpravy a protipovodňová opatření snížily riziko záplav a povodní, avšak napřímení vodních toků, vybudování nádrží, chybějící břehová vegetace a úbytek lužních lesů způsobují problémy. Nejhodnotnějšími porosty oblasti jsou unikátní lužní lesy chráněné v několika chráněných územních celcích (Přírodní park Niva Jihlavy, EVL Mušovský luh, EVL Vranovický a Plačkův les). Na území ostatních obcí lze nalézt převážně malé lesíky a doprovodnou vegetace vodních toků či cest.. Nízká lesnatost je jednou z příčin ekologické nestability Dyjsko-moravské nivy. Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: lesy hospodářské lesy ochranné lesy zvláštního určení Strana: 53

54 Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále rozdělují do jednotlivých subkategorií. Lesy ochranné se v ORP Pohořelice dle dostupných údajů nevyskytují. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Obr.: Lesy zvláštního určení (2008) Strana: 54

55 Obr.: Lesy hospodářské (2008) Tab.: Lesnatost v obcích v rámci ORP Pohořelice Celková Název obce výměra lesa Lesnatost (%) (ha) Branišovice 21 1,9 Cvrčovice 17 1,8 Ivaň ,6 Loděnice 6 0,7 Malešovice 26 2,8 Odrovice 4 0,8 Pasohlávky ,3 Pohořelice ,5 Přibice 2 0,3 Šumice 12 1,4 Troskotovice 80 4,4 Vlasatice 132 5,6 Vranovice ,5 ORP Pohořelice ,7 Zdroj: ČSÚ Strana: 55

56 2.5.3 SWOT analýza Z E MĚ D Ě L S K Ý P Ů D N Í F O N D A P O Z E M K Y U R Č E N É K P L N Ě N Í F U N KC Í L E S A SILNÉ STRÁNKY Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - v západní polovině území převaha bonity I. PŘÍLEŽITOSTI Výskyt suchých období. SLABÉ STRÁNKY Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Malá lesnatost převážné části území ORP a nedostatek rozptýlené zeleně. HROZBY Ekologizace zemědělství zejména v chráněných Neuvážený zábor zemědělských půd, především územích. vyšších tříd ochrany. Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny Vyčerpání kvality půdy v důsledku jednostranného druhové skladby lesů, s ohledem na jejich hospodaření nebo působení vodní a větrné eroze. mimořádný význam při ochraně vody a půdy. Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny. Strana: 56

57 2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou působností Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, zejména územní plány jednotlivých obcí, zrušený Územní plán velkého územního celku Břeclavska, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (pro roky ), Politika územního rozvoje ČR 2008, Strategie regionálního rozvoje JMK pro období a další. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Pohořelice jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Proto je nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Pohořelice. Na území ORP Pohořelice se v současnosti nenachází žádná dálnice, pouze rychlostní silnice R 52 Brno - - Rajhrad Pohořelice státní hranice. V úseku Rajhrad Pohořelice je postavena v kategorii R 26,5/120, čtyřpruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Rychlostní silnice R 52 v úseku Pohořelice státní hranice je plánována v kategorii R 26,5/120 jako 4 - pruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Obr.: Silniční síť Součástí základní silniční sítě Jihomoravského kraje jsou i dvě stávající silnice I. třídy, které procházejí územím ORP Pohořelice. Jedná se o silnice I/52 Brno (VMO silnice I/42 po R 52 ) Pohořelice Mikulov státní hranice, a I/53 Pohořelice - Znojmo. Jejich trasa je znázorněna v následujícím obrázku. Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (z r. 2006) Strana: 57

58 Silnice II. a III. třídy Přehled silnic II.třídy v řešeném území: II/395 prochází přes Malešovice Odrovice Cvrčovice Pohořelice přechod přes II/416 zaústění do I/52 u Velkého Dvoru II/416 zaústění do R52 Pohořelice zaústění do I/53 II/381 zaústění do I/52 velký Dvůr Přibice Vranovice II/396 z Branišovic přes I/53 Vlasatice Nová ves zaústění do I/52 II/415 zaústění do I/53 jihozápadní okraj k.ú. Branišovice sčítání nebylo provedeno Přehled silnic III.třídy v řešeném území: III/39610 Branišovice spojka III/3969 Kubšice - Šumice III/3967 Olbramovice Šumice Loděnice III/40014 severozápadní okraj katastrální hranice obce Loděnice III/4133 Jezeřany Maršovice Loděnice - Pohořelice III/39526 Loděnice spojka III/39525 Loděnice Malešovice III/39527 Cvrčovice spojka III/41622 Pohořelice Velký Dvůr III/39521 Smolín III/39522 Smolín III/42510 Smolín souběh s R52 III/41621 Vranovice Ivaň III/39614 I/52 Pasohlávky III/39615 Pasohlávky Brod nad Dyjí III/39613 Drnholec Nová Ves III/39616 Nová Ves III/39611 Vlasatice I/52 III/39612 Vlasatice - Troskotovice Intenzity dopravy Tab.: Intenzita dopravy na vybraných dopravně zatížených silničních úsecích na území ORP Pohořelice silnice I.třídy č úsek T O M S začátek úseku konec úseku hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se MÚK se 416 MÚK se MÚK se 53 zaús zaús. 395 zaús zaús. 396 x se a x se a zaús zaús. 396 od Olbramovic hr.okr. Znojmo - Břeclav hr.okr. ZN - BV zaús zaús. 416 MÚK se MÚK se 395 MÚK se 52 Strana: 58

59 silnice II. a III. třídy č úsek T O M S začátek úseku konec úseku x se a hr.okr. Brno-venkov - Břeclav hr.okr. Brno-venkov - Břeclav zaús. do vyús. ze 416 MÚK se MÚK se 53 zaús. do hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se MÚK se 52 zaús zaús. 395 zaús. do vyús. ze 52 zaús zaús x se ve Vranovicích x se ve Vranovicích x se vyús zaús. do 53 v Branišovicích vyús. ze 53 v Branišovicích hr.okr. Znojmo - Břeclav hr.okr. ZN - BV zaús. do hr.okr. Brno-venkov - Břeclav x se 381 ve Vranovicích Zdroj: Sčítání dopravy 2005, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel Obr.: Intenzita dopravy v Jihomoravském kraji (tisíc vozů / 24 hod) Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (z r. 2006) Strana: 59

60 Rozvoj silniční sítě na území ORP Pohořelice rychlostní silnice R52 V rámci přijatého Programu rozvoje Jihomoravského kraje (pro období 2010 až 2013, z roku 2002) byla jako územní priorita na území Břeclavska, týkající se silniční sítě na území ORP Pohořelice, vymezena v oblasti dopravy: C.1.2 Aktivní podpora dokončení projektové přípravy a zahájení realizace pokračování rychlostní komunikace R52 (Pohořelice - Mikulov - státní hranice) Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2006) a její prioritní osy V: Dopravní a technická infrastruktura byl vymezen i specifický cíl (SC41) Dobudování a zkvalitnění silniční sítě, který zahrnuje i dobudování kvalitního silničního spojení mezi Brnem a Vídní, jehož součástí bude i úsek rychlostní silnice R52 Pohořelice Mikulov Drasenhofen / Rakousko (461). Koridor pro tento úsek již byl vymezen. Obr.: R 52 Pohořelice - Nová Ves - státní hranice, nová stopa Vyhledávací studie z roku 2001 počítala s pěti navrženými variantami, Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pracovalo se třemi možnostmi vedení rychlostní silnice R52. Z nich vyšla jako nejvhodnější tzv. varianta 1x, která na většině úseku kopíruje stopu stávající silnice 1. třídy a rozšiřuje ji na čtyřproudovou rychlostní komunikaci. Občanské iniciativy a ekologické organizace požadovaly posouzení dopravního spojení Brna a Vídně výstavbou rychlostní silnice R52 vedoucí směrem na Mikulov s možností využití dálnice D2 a její napojení na rakouskou dálniční síť. Tato varianta počítá s prodloužením rychlostní silnice R55 (proto se označuje i jako varianta R55 ) k rakouským hranicím. Porovnávací studii obou variant Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo společnosti DHV. Studie byla zveřejněna v srpnu roku 2008 a jednoznačně doporučila výstavbu R52 jako výhodnější. Rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov je potvrzena Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR Zdroj: (ŘSD ČR) ČR). 20. července 2009 česká vláda zařadila rychlostní silnici R52 ve směru na Mikulov mezi tzv. strategické stavby. Důvod vymezení: zkvalitnění silničního spojení Brno Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. Součást TEN-T. PÚR ČR 2008 dále uvádí: "Výše uvedené usnesení vlády ukládá pro každý rozvojový záměr prověření a vyhodnocení variantních řešení, která mohou znamenat změny v PÚR ČR Avšak až do výsledků vyhodnocení variant, vyplývajících z tohoto usnesení vlády, je nutno v PÚR ČR 2008 zachovat ta řešení, která jsou stanovena v jiných platných dokumentech." Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá příslušným krajům a obcím jako úkol pro územní plánování zajistit územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou. Usnesení Vlády ČR ze dne č. 713 vyjádřilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 52 na území České republiky a dálnice A 5 na území Rakouské republiky na česko - rakouské státní hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen. Současně toto usnesení Vlády zrušilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 55 na území ČR a dálniční a silniční sítě na území Rakouské r. mezi městem Břeclav a obcí Reinthal (pozn.: tzv. varianta R55) Strana: 60

61 Území ORP Pohořelice se týkají dva stavební úseky: stavba R5204 Pohořelice - Ivaň a stavba R5205 Ivaň - Perná. Obr.: Trasování a jednotlivé stavební úseky silnice R 52. Zdroj: Silniční spojení Brno-Vídeň, Silnice II/420 je plánovaná mezi křižovatkou se silnicí II/381 a obcí Hustopeče v kategorii S 7,5/50, od Hustopečí po křižovatku s III/4205 ve Vranovicích v kategorii S 9,5/70 a zbývající úsek II/420 x III/4205 MÚK Horní Věstonice s R 52 v kategorii S 7,5/70. Silnice II/416 Slavkov u Brna Židlochovice Pohořelice Vedení silnice je upraveno u MÚK s rychlostní silnicí R 52, kolem Žabčic a Židlochovic je vedena západním obchvatem, Újezdem u Brna je vedena odklonem, v úseku Křenovice Slavkov u Brna dojde k rekonstrukci. Autobusová doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území je základním předpokladem dostatečná hustota silniční sítě. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením a charakterem využívání území v této oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Pohořelice od v rámci Integrovaného dopravního systému JMK. Trasy silničních komunikací jsou vesměs stabilizovány, případné úpravy se budou týkat odstranění dopravních závad, úprav v souvislosti s budováním kapacitní dopravní cesty R 52 (přeložky, mimoúrovňové křižovatky, případně obchvaty měst) a především zlepšení jejich technických parametrů. Strana: 61

62 Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polích cest a státních silnic II. a III. třídy. Ve stávajících urbanistických studiích a existujících územních plánech některých obcí jsou ponechány všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Dle konkrétních podmínek se uvažuje o zřízení nebo obnově dalších polních cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí. Zachování, případně rozvoj polních cest přispívá ke zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení jejích obytných a rekreačních funkcí. Tuto problematiku je nejvhodnější řešit v rámci komplexních pozemkových úprav a zajistit tak spolupůsobení všech přírodních i technických prvků v krajině. Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy se již jeví zejména ve městě Pohořelice a ve větších obcích či obcích zatížených cestovním ruchem (Vranovce, Přibice, atd.) potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a odstavných stání. Tato potřeba dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Železniční doprava Přehled železničních traťových úseků na území ORP Pohořelice V území ORP Pohořelice se nachází dvě celostátní železniční dráhy. Katastrálním územím Vranovice nad Svratkou prochází železniční trať č.250 Česká Třebová - Brno Břeclav, traťový úsek 2001 Šakvice- Hrušovany a katastrálními územími Vranovice nad Svratkou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou vede trať č. 253 Vranovice-Pohořelice. Trať Vranovce Pohořelice je dle Odboru dopravy Jihomoravského kraje schopná dalšího rozvoje. Slouží především jako obslužná trať v příměstské osobní dopravě s převládající dojížďkou do Brna. Přes katastrální území Vranovice nad Svratkou a severní část k.ú. Přibice prochází vysokorychlostní železniční trať (směr Německo Děčín Praha Brno Rakousko/Slovensko). Koridor vysokorychlostní železnice je 300m od osy železnice. Při projednání návrhu změny č.3 ÚPNSÚ Vranovice bylo s MD ČR dohodnuto, že ve směru k obci Vranovice bude uplatňována šířka koridoru VRT pouze 40 m, v západním směru pak 300 m. Odstup VRT více než 40 m od návrhových ploch umožní případný zářez, protihlukový val či jiná opatření. Obr.: Železniční síť Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Strana: 62

63 Na území ORP se nenachází žádný další typ železniční dráhy (jako např. vlečka či lanová dráha, atd.) a ani v budoucnosti se neuvažuje s jejím rozvojem v daném území. Důvodem je nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy (včetně silniční sítě). Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Jako nevyhovující z hlediska dostupnosti jsou hodnoceny zastávky / stanice, jejichž vzdálenost od kompaktní zástavby obce je v rozpětí 1 2 km (při větší vzdálenosti se již jedná o zastávky mimo obec). vzdálenost obce Pohořelice od železnice 0,75 km způsobuje, že trať obsluhuje především obec Přibice (přepravní proud z Vranovic 230 cest/d, ale do Pohořelic jen 115 cest/d). Tab.: Rozsah dopravy a ukazatele propustnosti Omezující Směr Pravidelná doprava Ukazatelé propustnosti Volná úsek N O N Lv pra T T t obs t výl+st mez S o n m kapacita v Trať č.250 Lanžhot Břeclav Brno Tišnov (- Havlíčkův Brod): Lanžhot ,48 4, , Břeclav ,15 5, , Šakvice ,98 3, , Vranovice ,69 3, , Horní kol.2 Heršpice ,89 4, , Brno hl. n. kol ,47 5, , kol.3 31/ ,42 6, , Zdroj: Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006) Osobní doprava na železniční trati Vranovice Pohořelice byla ukončena k ál Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Letecká doprava V ÚPN SÚ Pohořelice ve změně č. 2 je navrženo sportovní letiště pro lehká letadla. Letiště je navrženo v k.ú Pohořelice v lokalitě Zadní hory, jižně od města. Součástí návrhu je návrh dopravní infrastruktury a technické vybavení. Letiště bude využíváno k zájmovým, sportovním, rekreačním účelům, k chemické činnosti a k záchranné službě města a regionu. Pro vzletové a přistávací dráhy je stanoveno ochranné pásmo letiště 150 (200) m. Do řešeného území zasahuje OP mezinárodního letiště Brno. OP zasahuje do k.ú.: Branišovice, Cvrčovice u Pohořelic, Ivaň, Loděnice u Moravského Krumlova, Malešovice, Mušov, Nová Ves u Pohořelic, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice nad Jihlavou, Přibice, Smolín, Šumice, Vlasatice a Vranovice nad Svratkou. Strana: 63

64 2.6.2 Technická infrastruktura Pro hodnocení stavu a možností rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi i: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Statistické ročenky Jihomoravského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, Politika územního rozvoje ČR 2008, Územní plány jednotlivých obcí připadajícího do správního obvodu Pohořelice. Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Správní obvod Pohořelice má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí vysokých 99 %. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích správního obvodu shrnuje následující tabulka. Na území obce Ivaň je v současné době vzhledem ke špatné kvalitě vody uzavřeno jímací území. Tab.: Technologické objekty zásobování vodou v obcích SO Pohořelice Obec Objekty zásobování vodou Branišovice není Cvrčovice JÚ Cvrčovice 3 vrtané studny, 400m 3 (185,0/ 182,0) Ivaň JÚ Ivaň (vydatnost 15,0 l/s), VDJ 2x1000m3 (176,1) Mimo provoz (špatná kvalita vody) Loděnice Prameniště Loděnice 3 studny, ÚV Malešovice není Odrovice není Vodojem Pasohlávky 2 x 900m 3 (219/ 213,5), 2x vrt Pasohlávky minerální voda JÚ Nová Ves (vydatnost 35 l/s - 4 studny, z toho 1 Pohořelice mimo provoz), ÚV, VDJ Smolín VDJ 2x 1 000m 3 Pohořelice VDJ 100m3 (212,4,mimo provoz) Přibice není Šumice není Troskotovice není Vlasatice není JÚ Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) Vranovice Prameniště Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) VDJ 400m3, ÚV 45 l/s Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje,-aktualizace 03/2010, vlastní úpravy Vodovodní síť na území správního obvodu tvoří tři hlavní skupinové vodovody: SV Pohořelice (pro obce Cvrčovice, Malešovice, Odrovice, Pohořelice, Smolín a Medlov (mimo ORP)), SV Hustopeče ( pro obce Ivaň, Pasohlávky, Přibice, Vlasatice, Vranovice) a SV Loděnice (pro obce Loděnice, Branišovice, Šumice). Pouze obec Troskotovice je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Damnice (okr. Znojmo), jehož je součástí. Strana: 64

65 Kromě skupinových vodovodů existují na území ORP i samostatné vodovody, které převážně zásobují obce ze skupinových vodovodů. Jedná se o SaV Branišovice, SaV Loděnice, SaV Šumice, SaV Troskotovice. Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvažuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Navrhované úseky pro rekonstrukci je možné vysledovat ze záměru Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Řešené území, resp. jeho jižní část, se však dostala na prahovou situaci z hlediska kapacity vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní rozvoj Pasohlávek, v případě dynamického rozvoje lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov bude nutné kapacitní problémy v zásobování vodou řešit i dotací ze zdrojů ležících mimo území ORP Pohořelice. Kanalizace a čištění odpadních vod Při posledním SLDB v roce 2001 činil podíl obyvatel ORP napojených na kanalizaci zakončenou ČOV pouhých 19 %. Od té doby byly ovšem vybudovány kanalizační sítě v obcích Loděnice a Odrovice. V současné době má tedy kanalizační systém 8 obcí, ovšem i v nich určitý podíl domácností není napojen. Situace je v tomto směru stále špatná. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl na základě Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje postupně zvyšovat. To však s sebou přinese další nároky na území v jednotlivých obcích. Na základě výše zmíněného platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, což znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor). Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Tab.: Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO ORP Pohořelice obec Síť kanalizačních stok Branišovice Není systematicky řešeno odkanalizování odpadních vod, v některých částech obce vybudována dešťová kanalizace k odvedení dešťových vod. Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Splaškové odpadní vody jsou jímány v jímkách na vyvážení a následně vyváženy (převážně na zemědělsky využívané pozemky). V obci je vybudována splašková kanalizace DN 300 mm. Všechny splaškové odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice, ze které se výtlačným řadem DN 100 mm v dl. 690 m čerpá do kanalizační sítě města Pohořelice. Odpadní vody jsou dále přiváděny na městskou čistírnu Pohořelice. V obci je vybudován oddílný systém kanalizace, splašková kanalizace je vybudována v délce 5117 m. V obci jsou vybudovány dvě čerpací stanice s výtlaky DN 80 mm v délce 112 m a DN 100 mm v délce 260 m. Veškeré splaškové vody jsou dále přiváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1000 EO umístěnou na břehu řeky Jihlavy, která je zároveň recipientem. Stav je stabilizovaný. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je vybudovaná splašková tlaková kanalizace DN v celkové délce 3,11 km. Kanalizace odvádí splaškové odpadní vody na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod. ČOV je Strana: 65

66 mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 600 EO. Odrovice Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Obec byla napojena na skupinovou ČOV Malešovice s kapacitou 600 EO, připojeno je 170 EO. Pasohlávky V obci je nově vybudována splašková kanalizace z trub DN v celkové délce 5,68 km. Touto kanalizací jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5-ti čerpacích stanic s výtlaky DN 80 dl. 0,15 km a DN 100 dl. 0,09 km odvedeny a zaústěny do stávající stoky vedoucí rekreační oblastí na ČOV Pasohlávky. Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Na ČOV je napojena i rekreační oblast Pasohlávky, která leží jihovýchodně od obce na břehu Pohořelice město Pohořelice Nová Ves Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice vodní nádrže Nové Mlýny I. Kanalizační síť oddílná s dešťovou kanalizací vyústěnou do řeky Jihlavy a částečně jako jednotná. Dešťová kanalizace odvádí dešťové vody z různých částí města do vodotečí (Jihlava, Mlýnský náhon, Smolínský potok, Šumický potok ). Odpadní vody jsou odváděny splaškovou kanalizací a částečně jednotnou kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. Odkanalizovaná oblast se nachází v rovinatém území, které vyžaduje odvedení splaškových odpadních vod na ČOV kombinací gravitačních stok s přečerpáváním. Stávající kanalizace je vybudována z trub DN mm v délce m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v současné době v provozu 6 čerpacích stanic s výtlačnými řady DN mm v celkové délce 1280 m. Kanalizační síť je rozdělena do čtyř povodí: Povodí A Cvrčovice a severozápadní část Pohořelic Povodí B východní část Pohořelic okolo ulice Brněnské Povodí C střední část Pohořelic Povodí D Smolín Splaškové odpadní vody jsou z povodí A, B a D přečerpávány do povodí C, ze kterého sou odpadní vody gravitačně odváděny na ČOV. Všechny čerpací stanice jsou monitorovány a řízeny rádiem s přenosem dat a ovládáním z počítače, který je umístěn v kanalizačním dispečinku ve velínu ČOV. V místní části Smolín je položena oddílná kanalizace, dešťová kanalizace je tvořena stokami DAA, DAB,a DAC, které jsou vyústěny do místní vodoteče. Splašková kanalizace je rozdělena do dvou povodí, odpadní vody z povodí stoky B jsou odváděny do čerpací stanice ČS 06 Smolín 2, z ní jsou přečerpávány do stoky A. Tato stoka odvádí odpadní vody z celého Smolína do čerpací stanice ČS 05 Smolín 1, která je čerpá do Pohořelic do povodí B do Brněnské ulice. Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Čistírna odpadních vod Pohořelice byla intenzifikována na 6000 EO. V obci Nová Ves je vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 v dl. 3,16 km, která odvádí odpadní vody k likvidaci na mechanicko-biologickou ČOV pro 500 EO s přepadem do náhonu. Stoky jsou situovány podél zástavby se spádem do obecní čistírny odpadních vod, spádově odkloněná část obce je svedena do čerpací stanice a odtud výtlakem DN 100 délky 130 m odvedena a zaústěna do kanalizační stoky, vedené podél komunikace na Pohořelice. V obci je vybudována jednotná kanalizace z trub DN mm v dl m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem DN 800 mm v délce 380 m. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1092 EO, která je situována na jižním okraji obce. Obec nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci, povrchové vody jsou odváděny otevřenými příkopy do Šumického potoka ve spodní části obce. Ve spodní části obce je vybudováno cca 100 m dešťové kanalizace, zaústěné rovněž do Šumického potoka. Obec má asi ze 70-ti % vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu obce do místní vodoteče v několika nejvýhodnějších místech. Kanalizační síť je ve správě obecního úřadu. Splaškové odpadní vody jsou z většiny objektů akumulovány v bezodtokových jímkách a Strana: 66

67 následně vyváženy na zemědělské pozemky. Vranovice Jednotná kanalizační síť z trub DN v celkové délce 5,45 km. Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem DN 150 délky 270 m pro odkanalizování odkloněné části zástavby v severovýchodní části obce. Odpadní vody jsou gravitačně svedeny k jižnímu okraji obce a, po odlehčení dešťových vod v odlehčovací komoře, zaústěny na nově vybudovanou obecní čistírnu odpadních vod. ČOV Vranovice je mechanicko-biologická s projektovanou kapacitou 2500 EO. V rámci zlepšení systému odpadních vod se předpokládá v následujícím období výstavba a rekonstrukce celé řady kanalizací. Následující tabulka vyjmenovává navrhované projekty: Obec Navrhované projekty obcí Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice splaškové kanalizační sítě z trub DN mm v délce 4,4 km splašková kanalizace z trub DN 300 m v délce 2,1 km tlaková splašková kanalizace z trub DN 50 mm v délce 1,43 km rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 2,7 km splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 5,35 km splaškové kanalizace z trub DN 300 mm v celkové délce 5,45 km Vranovice dobudování kanalizační sítě v obci splaškovou kanalizací DN 300 mm v celkové délce 2,89 km Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje (2008), vlastní úpravy Ze třinácti obcí ORP chybí v současné době napojení na ČOV v pěti z nich (Branišovice, Loděnice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice). V rámci zlepšení systému čištění odpadních vod byla v nedávné době realizována výstavba a rekonstrukce kanalizace Pohořelice - Břeclavsko. V obci Branišovice se výhledově předpokládá odvedení odpadních vod na společnou mechanicko biologickou ČOV Branišovice-Olbramovice pro 2400 EO. Obec Šumice předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko biologickou ČOV. V Troskotovicích se odkanalizování na ČOV teprve plánuje. Pouze v obci Vlasatice není dosud ČOV vybudována, avšak předpokládá se likvidování odpadních vod na mechanicko-biologické ČOV Novosedly. Tab.: Kapacita ČOV je nově sledovaný jev A 212 v Jihomoravském kraji. Strana: 67

68 kapacita ČOV stávající navrhovaná Branišovice 0 0 Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Zásobování plynem Převážná část ORP je plynofikována. Plynofikace chybí pouze na území Pasohlávek a Ivaně. Většina obyvatel (56,9 %) žije v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. V současné době však dochází ke zpomalování dalšího rozvoje plynofikace obcí z důvodů jak technicko - ekonomické náročnosti výstavby plynovodů v terénně náročnějších oblastech, tak i zmenšujícího se zájmu obyvatel o připojení na plyn v souvislosti s růstem cen zemního plynu ve srovnání s cenami uhlí. Tento trend je současně hrozbou pro životní prostředí (znečišťování ovzduší spalováním uhlí v domácnostech, nebo hůře spalováním odpadků). Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynech v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Přibice, Branišovice, Loděnice, Malešovice a Troskotovice. Plynofikovány nejsou obce Ivaň a Pasohlávky. Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Do budoucna se počítá s rozvojem plynofikace dalších částí obcí, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé části obcí mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Strana: 68

69 Tab.: Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (SLDB 2001) Obec Plynofikace Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (%) Branišovice ano 82,4 Cvrčovice ano 65,0 Ivaň ne 0,1 Loděnice ano 83,9 Malešovice ano 84,1 Odrovice ano 67,7 Pasohlávky ne 3,8 Pohořelice ano 38,7 Přibice ano 94,8 Šumice ano 61,0 Troskotovice ano 89,4 Vlasatice ano 42,5 Vranovice ano Nad 30,0 (aktuální údaj není znám) ORP Pohořelice 11 56,9 Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře jsou uvedeny v daném zákoně. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl v oblasti plynárenství vymezen koridor P2 týkající se Jihomoravského kraje. Obr.: Plynovody v Jihomoravském kraji se zvýrazněným koridorem P2 Zdroj: PÚR 2008 návrh Zásobování teplem a elektrickou energií Obce nacházející se na území správního obvodu Pohořelice jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu života obyvatel. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie ve správním obvodu se jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Strana: 69

70 Z hlediska intenzit slunečního svitu je území ORP Pohořelice vhodné pro rozvoj fotovoltaických systémů. Vzhledem k převládající vysoké kvalitě zemědělské půdy by ale FVE měly být umisťovány výhradně na střechách budov, k zakrytí parkovišť a na nezemědělských půdách. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména v těch částech správních obvodů, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unii. Ochranná pásma platná pro elektrostanice a pro nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy zrealizovaná do upravuje vládní nařízení č. 80/1957. Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od do jsou upravena dle zákona 222/1994 Sb., a ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od upravuje zákon č. 458/2000 Sb. Informační a komunikační technologie Přes řešené území vedou 3 radioreleové paprsky ve správě Českých radiokomunikací a.s. a Armády ČR.: RS Děvín RS Manuli, RS Děvín TVP Dobřínsko a RS Děvín RS Klučovská hora. Dále vede nad řešeným územím RR paprsek RS Děvín Dolní Věstonice AZ Klima. Všechny RR paprsky, kromě prvního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V rámci územního plánování je nutné respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně jejich ochranných pásem a dále respektovat ochranná pásma radiokomunikačních objektů, TV a R vysílačů a RR trasy. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy). Hospodaření s odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady ve správním obvodě zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Stále vysoká produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevenci) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaných odpadů ve správním obvodě zvyšují, mají stále systémy recyklace velké rezervy. Strana: 70

71 2.6.3 SWOT analýza Část A: Dopravní infrastruktura D O P R A V N Í I N F R A S T R U K T U R A SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem Špatný stav silnic III. třídy mezi jednotlivými k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a obcemi ve srovnání se standardem zemí EU. V území ORP Pohořelice se nachází dvě celostátní Špatný technický stav stávající silniční sítě, železniční dráhy. Železnice Česká Třebová - Brno dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu Břeclav, TÚ 2001 Vranovice-Žabčice a železniční nedostatku finančních prostředků. trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ Přibice- Pohořelice, která vede katastrálními územími Vranovice nad Svratkou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou. Územím prochází významné silniční tahy R52, I/52, Problematika chybějících parkovacích míst. I/53 Vyhovující obslužnost obcí veřejnou dopravou. Dosažení prahové situace z hlediska kapacity Blízkost sídla ORP Pohořelic (pro 11 obcí autem do vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, rozvoj Pasohlávek pracovní příležitosti, úřady. Dopravní dostupnost krajského města Brna (rychlostní silnice R52). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora železniční dopravy (osobní i nákladní) Zánik železniční trati Vranovice-Pohořelice, na s pozitivními dopady na životní prostředí. které je v současné době již jen nákladová doprava. Podpora využívání a dalšího rozvoje hromadné Nedostatečné tempo údržby a rozvoje silniční sítě. dopravy, zaměření se na řešení potřeb obyvatelstva v této oblasti. Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících nevyhovujících) silnicích. silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53. Oddalování homogenizace silnice I/53 a oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov. Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a odstavných stání a garáží s negativními důsledky na cyklotrasy. fungování dopravy ve městě/obcích. Modernizace a rekonstrukce silnic nižších tříd. Pokles úrovně stávající veřejné dopravy s návazným růstem individuální automobilové Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku. dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Neřešení kapacitních problémů v zásobování vodou může omezit rozvoj lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov. Strana: 71

72 Část B: Technická infrastruktura T E C H N I C K Á I N F R A S T R U K T U R A SILNÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou správního obvodu jako celku. Vysoká úroveň plynofikace celého správního obvodu. Kvalitní pokrytí celého regionu telekomunikačními sítěmi. SLABÉ STRÁNKY Zastarávání některých úseků vodovodní rozvodné sítě. Zcela chybějící nebo nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Málo obcí správního obvodu má napojenou kanalizaci na ČOV, vypouštění zcela nepředčištěných splaškových vod do dešťových stok. Nízký podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech zásobených plynem v některých obcích správního obvodu. Vysoká produkce odpadů a rezervy v jeho opětovném využití. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu vodohospodářské Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti infrastruktury, splnění plánu rozvoje. s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti Pasohlávky-Mušov. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury. vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čistíren Možné překročení hranice životnosti některých odpadních vod v obcích bez příslušné zařízení v oblasti vodohospodářské infrastruktury. infrastruktury. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Plynofikace obce Pasohlávky. Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách. Zkvalitnění přístupu obyvatel k vysokorychlostnímu Internetu. Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich separovaného sběru a konečného využití. Osvěta občanů v oblasti třídění odpadů. Podpora úsporných systémů využívání elektrické energie. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Podpora využívání ekologických způsobů vytápění. Neřešená situace v napojení domácností na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na fosilní paliva (při neúměrném zdražování cen plynu) stejně jako v ostatních lokalitách ČR. Neřešená situace v lokálních případech zastarávání a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí. Strana: 72

73 2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Úvod Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů sociodemografických podmínek a bydlení v čase je v Rozboru udržitelného rozvoje území stanoveno orientační časové období, ve kterém jsou indikátory srovnávány a sledovány: u sociodemografických podmínek se nejčastěji zkoumají buď vývoje ukazatelů v čase, nebo podíly jednotlivých složek na celku. je důležité zvolit vhodnou časovou periodu k hodnocení ukazatele tak, aby měl vypovídací schopnost velmi důležité je i intercensální období let (výsledky sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů), některé údaje za ORP jsou přehledně zpracovány v Demografických ročenkách SO ORP kromě dat ze sčítání lidu jsou významnými zdroji informací také data z průběžné statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu a z Krajské reprezentace ČSÚ v Brně Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice Základní urbanizační kostra Jihomoravského kraje ORP Pohořelice leží na hlavní rozvojové ose Vídeňské (Pohořelice-Mikulov-Vídeň) a na vedlejší urbanizační ose Vranovické (Rajhrad Židlochovice Vranovice Hustopeče) a ose Znojemské (Pohořelice Miroslav Znojmo). Administrativně se území ORP Pohořelice člení na 13 obcí a 15 částí obcí (Pohořelice se skládají ze tří administrativních částí). Z těchto obcí mají pouze Pohořelice statut města. Od posledního sčítání v roce 2001 počet obyvatel v SO ORP vzrostl o 234, tj. o 2%. Z hlediska velikostních skupin obcí jsou v ORP Pohořelice 4 obce s počtem obyvatel menším než 499, 6 obcí má 500 až 999 obyvatel, 1 obec spadá do skupiny až obyvatel, 2 obce (Pohořelice a Vranovice) mají až obyvatel. (údaje k ) SO ORP Pohořelice je co do rozlohy šestou nejmenší SO ORP v Jihomoravském kraji, ale má nejméně obyvatel ze všech jihomoravských správních obvodů. Společně s Moravským Krumlovem má také nejmenší hustotu obyvatelstva. Strana: 73

74 Tab.: Základní geografické charakteristiky obcí ORP Pohořelice k Obec Počet obyvatel Rozloha v km 2 Hustota zalidnění (obyv./km 2 ) Počet částí obcí Vzdálenost od sídla SO ORP v min. Vzdálenost od krajského města Brna v min. Vzdálenost od krajského města Brna v km Branišovice , Cvrčovice 591 9, Ivaň , Loděnice 440 8, Malešovice 343 9, Odrovice 158 4, Pasohlávky , Pohořelice , x Přibice , Šumice 232 8, Troskotovice , Vlasatice , Vranovice , ORP Pohořelice , Jihomoravský kraj , Zdroj: ČSÚ, vlastní zjištění zpracovatele Tab.: Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku 2006 Podíl Počet hustota správ. obyva- obvodu Rozloha částí tel na v ha obcí Kat.úz obyvatelstva obcí obyvat. kraje (%) Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje (%) Kraj celkem , , ,0 v tom ORP: Blansko , , ,9 Boskovice , , ,1 Brno , , ,2 Břeclav , , ,1 Bučovice , , ,4 Hodonín , , ,0 Hustopeče , , ,9 Ivančice , , ,4 Kuřim , , ,1 Kyjov , , ,5 Mikulov , , ,4 Moravský Krumlov , , ,8 Pohořelice , , ,7 Rosice , , ,4 Slavkov u Brna , , ,2 Šlapanice , , ,8 Tišnov , , ,8 Veselí nad Moravou , , ,8 Vyškov , , ,6 Znojmo , , ,3 Židlochovice , , ,7 Zdroj: ČSÚ Strana: 74

75 Graf: Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje (k ) Židlochovice; 2,5; 2% Znojmo; 8,0; 8% Blansko; 4,8; 5% Boskovice; 4,4; 4% Vyškov; 4,5; 4% Veselí nad Moravou; 3,5; 3% Tišnov; 2,4; 2% Šlapanice; 5,0; 5% Slavkov u Brna; 1,8; 2% Rosice; 2,1; 2% Pohořelice; 1,1; 1% Moravský Krumlov; 2,0; 2% Mikulov; 1,7; 2% Brno; 32,4; 32% Kyjov; 4,9; 5% Kuřim; 1,8; 2% Ivančice; 2,1; 2% Hustopeče; 3,1; 3% Hodonín; 5,4; 5% Břeclav; 5,2; 5% Bučovice; 1,4; 1% Zdroj: ČSÚ Ve správním obvodu ORP je pouze jedno město, Pohořelice, které má obyvatel (stav k ), tvoří tedy 35,4 % všech obyvatel území. Správní území ORP je venkovským regionem s méně než 50% podílem městského obyvatelstva. Nízká hodnota počtu obyvatel v území má jak pozitivní, tak negativní dopady - z hlediska ekonomického jde o území s menším potenciálem, z hlediska rozvoje turistického ruchu nebo kvality životního prostředí je tento jev pozitivní. Základní geografické charakteristiky ORP Pohořelice srovnání s jinými ORP Jihomoravského kraje: SO ORP Pohořelice je obvod s nejmenším podílem správního obvodu na obyvatelstvu kraje hustota obyvatel 65 obyv./km² je dvoupětinová ve srovnání s krajem počet obcí je 13 ORP je nejmenší z hlediska počtu obyvatel z ORP Jihomoravského kraje průměrná velikost obce 981 obyvatel (r.2009) Strana: 75

76 Obr.: Počet obyvatel na km2 v obcích správního území ORP Pohořelice Legenda Zdroj: ČSÚ, Demografický potenciál Obec s rozšířenou působností Pohořelice je počtem obyvatel (stav k ) nejmenším správním obvodem ORP v Jihomoravském kraji a podíl na celkovém počtu obyvatel činí 1,1 %. Demografický vývoj v ORP odpovídá tendencím vývoje v rámci celého kraje. Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel je jednou z nejdůležitějších charakteristik území. Z Historického lexikonu obcí (ČSÚ, Praha 2006) máme k dispozici údaje o počtu obyvatel od roku Od tohoto roku je patrný plynulý růst počtu obyvatelstva až do třicátých let minulého století. Velmi drastický pokles nastává po II. světové válce (r. 1950), po odsunu většiny německého obyvatelstva. Po roce 1950 následuje mírný nárůst počtu obyvatel regionu s kulminací v druhé polovině minulého století, poté došlo k mírnému poklesu, což odpovídá vývoji v celé ČR, kde se přibližně od pol. 90. let do r počet obyvatel snižoval a poté následoval mírný nárůst. rok Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Strana: 76

77 Za celé sledované období se počet obyvatelstva v ORP Pohořelice mírně snížil na 95% stavu v roce 1969, to je v rozporu s vývojem v celém Jihomoravském kraji, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Nutno podotknout, že průměrný růst za celý kraj je silně ovlivněn vývojem v samotné brněnské aglomeraci, mimobrněnské oblasti takový růst zdaleka nevykazují. Nejvíce se počet obyvatelstva zvýšil v obci Vranovice (195% z roku 1869), obce Cvrčovice a Ivaň nevykazují ani nárůst, ani pokles a většina obcí vykazuje prudší pokles počtu obyvatelstva. Největší pokles (o více než 40 %) byl u obcí Vlasatice, Šumice, Troskotovice, Pasohlávky a Odrovice. Vývoj počtu obyvatelstva v obcích ORP Pohořelice mezi roky 1869 a Odrovice Troskotovice Vlasatice Vranovice Graf: Přírůstek/úbytek obyvatelstva v obcích ORP Pohořelice v letech (%) Index přírůstku / úbytku obyvatelstva mezi roky (%) index vývoje (%) 50 0 Odrovice Troskotovice Vlasatice Vranovice Strana: 77

78 Vývoj počtu obyvatelstva v posledních letech Tab.: Počet obyvatel je jedním z nově sledovaných jevů (A211)v Jihomoravském kraji. počet obyvatel ÚAP 2008 akt přírůstek Obec k k % Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj Graf.: Vývoj počtu obyvatel ORP Pohořelice od roku 2001 do roku 2009 Počet obyvatel ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ Strana: 78

79 Přirozený přírůstek a saldo migrace Udržitelnost vývoje z hlediska počtu obyvatel je ovlivněna také poměrem přírůstku obyvatel přirozeným způsobem a přistěhovalectvím. Souhrnné údaje za rok 2009 pro jednotlivé obce SO ORP ukazuje následující tabulka. obec Přirozený přírůstek Saldo migrace Branišovice 3 10 Cvrčovice - 15 Ivaň -3 1 Loděnice -2 4 Malešovice 3 31 Odrovice -1 - Pasohlávky 2 7 Pohořelice 3 31 Přibice 7 13 Šumice - 5 Troskotovice 5 12 Vlasatice 2-12 Vranovice 7 14 Zdroj: ČSÚ 2010 Struktura obyvatelstva Zastoupení předproduktivní složky obyvatelstva (0-14 let) na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny, tj. nejmladší obyvatelstvo je registrováno v obci Malešovice ( rok , 4%) a dále v obcích Branišovice, Šumice a Troskotovice (nad 17 %) Nejnižší podíl této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje v roce 2007 obec Přibice, Ivaň a Pohořelice (pod 13,5 %). Celkově byla v roce 2007 tato věková kategorie zastoupena v ORP Pohořelice 15,6 %, což je mírně vyšší, než krajský a celorepublikový průměr. Naopak z hlediska postproduktivní skupiny obyvatelstva se řadí ORP Pohořelice za krajský i republikový průměr, podíl obyvatel ve věku nad 65 let je zde o několik procent větší než ve vyšších správních jednotkách Tab.: Struktura obyvatelstva podle věku v obcích ORP Pohořelice k a index stáří podíl obyvatel obec 0-14 roků 65 a více let index stáří Branišovice 16,6 14,2 86 Cvrčovice 15,5 12,2 79 Ivaň 12,5 18,5 148 Loděnice 14 14,3 102 Malešovice 25,7 12,5 49 Odrovice 16,6 14,6 88 Pasohlávky 15 11,2 75 Pohořelice 13,8 14,8 107 Přibice 13,5 15,4 114 Šumice 16,9 14,8 88 Troskotovice 16,4 14,4 88 Vlasatice 13,1 15,7 120 Vranovice 15,2 14,7 97 ORP Pohořelice 14,7 14,6 99 Zdroj: ČSÚ 2010 Strana: 79

80 Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let v obcích ORP Pohořelice (průměr ) Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let v obcích ORP Pohořelice (průměr ) Strana: 80

81 Rozvoj oblasti je podmíněn také lidským potenciálem, o kterém mimojiné svědčí vzdělanostní struktura obyvatelstva - průběžné zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva má vliv i na zlepšování konkurenceschopnosti občanů na trhu práce. Vývoj v oblasti vzdělání obyvatelstva vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Tab.: Struktura obyvatelstva podle dosaženého vzdělání v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2001 vysokoškolské Podíl obec (počet obyvatel) K počtu obyvatel Branišovice 17 4,0 Cvrčovice 15 3,3 Ivaň 22 3,8 Loděnice 11 2,8 Malešovice 9 2,9 Odrovice 7 4,7 Pasohlávky 13 2,3 Pohořelice 178 4,1 Přibice 33 3,3 Šumice 3 1,7 Troskotovice 5 1,1 Vlasatice 16 2,4 Vranovice 91 5,7 ORP Pohořelice 420 3,8 Jihomoravský kraj 10,3 ČR 8,9 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Obr: Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Pohořelice (2001) Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Strana: 81

82 2.7.4 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby Zdraví obyvatelstva Jedním z předpokladů udržitelného rozvoje je zachování a zlepšování kvality života. Vhodným indikátorem pro komplexní stanovení zdravotního stavu populace je střední délka života. Ukazatel udává předpokládaný průměrný počet let, kterých se mohou osoby daného věku dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní poměry po zbytek jejich života. Vzhledem k významným rozdílům mezi muži a ženami je indikátor hodnocen zvlášť pro každé pohlaví. K dispozici jsou údaje pouze do podrobnosti okresů, okresy sahající do ORP Pohořelice jsou zvýrazněny (Brno-venkov, Břeclav, Znojmo). Hodnota střední délky života se ve sledovaném období postupně zvyšovala ve všech okresech Jihomoravského kraje, největší nárůst vykazují okresy Brno-město a Znojmo. V okresech Brno-venkov a Břeclav je dlouhodobě hodnota střední délky života u mužů nižší než v kraji, u žen jsou hodnoty po celou dobu podobné krajským. V okrese Znojmo je situace u obou sledovaných pohlaví lepší než celkově v kraji. Tab.: Vývoj a změna střední délky života v okresech Jihomoravského kraje v letech I. II. III. IV. V. ORP index vývoje okres Blansko muži 68,5 68,9 69,6 71,6 72,7 106,2 ženy 75,2 75,7 76,6 78,2 78,9 105,0 okres Brno-město muži 68,1 69,2 70,1 72,4 74,0 108,6 ženy 74,6 75,7 76,5 78,4 79,4 106,4 okres Brno-venkov muži 67,8 68,9 69,9 71,8 73,0 107,6 ženy 75,1 75,9 76,5 79,0 79,9 106,4 okres Břeclav muži 66,3 67,5 68,2 70,9 71,4 107,7 ženy 75,3 75,9 76,5 78,5 79,8 106,0 okres Hodonín muži 66,7 67,0 68,6 71,1 71,8 107,6 ženy 74,9 75,7 76,6 78,6 79,4 106,0 okres Vyškov muži 67,7 69,0 69,4 71,0 72,7 107,3 ženy 75,5 76,3 76,8 78,9 79,3 105,0 okres Znojmo muži 66,2 67,0 68,3 70,2 71,8 108,5 ženy 73,9 74,7 75,9 78,5 79,4 107,5 Jihomoravský kraj muži 67,6 68,4 69,4 71,4 73,0 107,9 ženy 74,8 75,6 76,6 78,5 79,8 106,6 ČR muži 67,1 67,7 68,9 71,0 72,3 107,7 ženy 74,1 74,8 75,8 77,8 78,7 106,2 Zdroj: ČSÚ Poznámka: do byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od , kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brnovenkov. Dalším parametrem je hrubá míra úmrtnosti (hmú - počet zemřelých na 1000 obyvatel). Úroveň úmrtnosti může souviset se sociálně ekonomickými podmínkami regionu, které se významně promítají také do zdravotního stavu obyvatelstva. Srovnání vývoje počtu zemřelých a hrubé míry úmrtnosti v obcích SO ORP Pohořelice, v Jihomoravském kraji a v ČR je uvedeno v následující tabulce. Strana: 82

83 Tab.: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Pohořelice v letech hrubá míra úmrtnosti Obec průměr Branišovice 9,52 13,33 13,33 5,71 19,05 3,81 11,43 13,38 5,74 10,59 Cvrčovice 8,56 10,27 11,99 8,56 8,56 10,27 10,27 3,38 10,15 9,11 Ivaň 7,26 17,42 11,61 5,81 7,26 11,61 8,71 8,57 8,57 9,65 Loděnice 25,35 9,22 9,22 18,43 13,82 13,82 4,61 13,64 9,09 13,02 Malešovice 17,54 5,85 8,77 14,62 8,77 x 14,62 20,41 5,83 12,05 Odrovice 18,18 12,12 x 24,24 6,06 6,06 24,24 18,99 18,99 16,11 Pasohlávky 11,02 11,02 9,64 5,51 6,89 4,13 13,77 9,66 6,90 8,73 Pohořelice 9,4 9,85 10,74 10,07 8,95 7,83 7,38 7,08 10,84 9,13 Přibice 6,94 10,9 8,92 13,88 16,85 9,91 23,79 8,70 6,77 11,85 Šumice 4,42 4,42 4,42 4,42 17,7 17,7 13,27 8,62 17,24 10,25 Troskotovice 7,81 6,25 15,63 6,25 6,25 17,19 7,81 12,35 7,72 9,69 Vlasatice 2,48 9,91 16,11 3,72 11,15 17,35 11,15 8,61 9,84 10,04 Vranovice 6,97 12,94 9,95 8,96 4,98 10,45 8,46 6,90 9,36 8,77 ORP Pohořelice 9,03 10,69 10,85 9,35 9,42 9,58 10,19 8,62 9,48 9,69 Jihomoravský kraj 10,34 10,63 10,7 10,26 10,67 10, ČR 10,54 10,61 10,91 10,5 10,55 10,21 10,1 10,1 10,2 Zdroj: ČSÚ Vysvětlivky: údaj není k dispozici V ukazateli hrubé míry úmrtnosti dochází každoročně k velkým výkyvům v každé obci, proto nelze v jednotlivých obcích příliš usuzovat na nějaký vývoj. Situace je dána příliš malým statistickým vzorkem. Ve vzorku SO ORP Pohořelice komplexně jsou již výkyvy utlumeny, míra úmrtnosti se stále pohybuje mezi 8,62 až 10,85 osob na 1000 obyvatel. Průměrná hrubá míra úmrtnosti ( ) ve správním obvodu Pohořelice je zhruba o 1,0 % nižší než v Jihomoravském kraji. Výrazně vysoká je průměrná hmú v obci Odrovice - 16,11 %. Zdravotní péče Zdravotní péče pro občany SO ORP Pohořelice je zajištěna převážně zdravotním střediskem v Pohořelicích, kde sídlí ordinace praktických lékařů a dále specialisté oční, psychiatrie, neurologie, gynekolog, ortoped, pediatři, zubní. Je správcem zdravotnické záchranné služby. Město Pohořelice a obce Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Přibice, Šumice, Vlasatice, Vranovice a Troskotovice uzavřely smlouvu o spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. FN Brno se zavazuje k zajištění zdravotní péče pro občany z výše uvedených obcí, zejména ambulantní péči, ústavní péči, a to včetně případů přijatých prostřednictvím zdravotní záchranné služby. FN Brno se zavazuje poskytovat zdravotní péči na svých pracovištích v Brně, a to na pracovišti medicíny dospělého věku ( Jihlavská 20, Brno Bohunice ), pracovišti reprodukční medicíny ( Obilní trh 11, Brno ) pracovišti dětské medicíny (Černopolní 9, Brno) V obci Vranovice má sídlo praktický lékař pro děti a dorost i dospělé, gynekologická ambulance a soukromá zubní ordinace. Dále bylo v dotazníkovém šetření obcí zjištěno sídlo praktického lékaře v obcích Loděnice. Většina dotazníkových údajů bohužel nebyla dodána. Strana: 83

84 Tab.: Zdravotnická zařízení a počet lékařů v okrese Břeclav Zdravotnictví Měřicí jednotka Lékaři celkem osoby na obyvatel 2,8 2,8 2,8 2,8 2,8 2,9 2,9 z toho v nestátních zařízeních osoby Počet obyvatel na 1 lékaře Nemocnice Odborné léčebné ústavy z toho léčebny dlouhodobě nemocných Ordinace praktického lékaře pro dospělé pro děti a dorost stomatologa Lékaři ambulantní péče na obyvatel 21,3 21,9 21,6 21,9 21,8 21,8 21,9 Lékárny (vč. odloučených pracovišť) Zdroj: ČSÚ Poznámka: do byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od , kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brnovenkov. Lázeňství V samotném správním území Pohořelicka se nenachází žádná lázeňská místa. V 40 km vzdálené Lednici jsou nové Lázně Lednice v klidném prostředí Lednicko Valtického areálu s bazénem. Lázně využívají pro rehabilitaci jodobromové vody k léčbě onemocnění kloubů, páteře a cév, vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. Stejně vzdálené je i hraniční rakouské městečko Laa an der Thaya s termálními lázněmi určenými jak k lázeňským aktivitám, tak k celoročnímu rekreačnímu koupání celé rodiny ve venkovních i krytých bazénech s atrakcemi. Chystá se realizace lázeňského areálu u Pasohlávek, který by využíval léčebné vlastnosti termální vody z dvou vrtů tamních minerálních vod o teplotě 46 C a kapacitě až 17 l/s. Voda z vrtu má vysoký obsah sirovodíku a minerálních látek. Tento pramen je v Česku zcela ojedinělý a je vhodný například při onemocněních pohybového aparátu nebo při kožních nemocech. V případě realizace stavby se dá předpokládat pozitivní dopad na turistický ruch v širším území ORP, který se projeví jak ve zvýšené potřebě ubytovacích a stravovacích kapacit, tak posílení zájmu o další služby a atraktivity území. Rozloha areálu má být 100 ha, součástí areálu má být aquapark se dvěma bazénovými halami, wellness, venkovní bazény (2022 m2), hřiště, ubytovací komplex, kryté hromadné parkoviště, park a další. Zařízení sociální péče Nebyly dodány podklady. Strana: 84

85 Tab.: Zařízení poskytující sociální péči k Typ sociálního zařízení Zřizovatel Obec Adresa Domov-pens. pro důchodce Město Pohořelice Pohořelice Tyršova 234 Dům na půli cesty OBČS Pohořelice Velký Dvůr 134 Zdroj: MPSV Z nízkého počtu zařízení sociální péče usuzujeme na nevyhovující stav v této oblasti. Z dotazníkové akce (2008) vyplývá požadavek na zřízení domu pro seniory ve Vranovicích Vybavenost obcí Mateřské školy Z dotazníkového šetření nebylo obdrženo dostatečné množství informací. Školka v městě Pohořelice má 5 tříd o kapacitě 125 žáků, což je v současné době nedostačující kapacita. Další zařízení v SO ORP Pohořelice: MŠ Loděnice. Školka v obci Cvrčovice je jednotřídní, rodinného typu, kapacita 25 dětí. MŠ Ivaň MŠ Pasohlávky MŠ Přibice nově po rekonstrukci MŠ Vranovice (54dětí v roce 2007/2008) MŠ Malešovice Základní a střední školy Z dotazníkového šetření nebylo obdrženo dostatečné množství informací. Strana: 85

86 2.7.6 SWOT analýza Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů a z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. S O C I O D E M O G R A F I C K É P O D M Í N K Y SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY U většiny obcí příznivý trend růstu počtu obyvatel Přetrvávající trend stárnutí obyvatelstva. v poslední době. Příznivé hodnoty indexu stáří ve všech obcích Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných kromě Ivaně. obyvatel ve všech obcích. Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let ve Vysoký podíl postproduktivní složky obyvatelstva všech obcích kromě obcí Pohořelice, Přibice, téměř ve všech obcích vzhledem ke krajským i Odrovice a Cvrčovice. V 8 obcích je dlouhodobě republikovým ukazatelům. podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let vyšší než průměr ORP a v 11 vyšší než kraje. Hodnota migračního salda nabývá v roce 2009 Trvale nízké hodnoty střední délky života mužů kladných hodnot u 11 obcí ze 13, pro Odrovice v okrese Břeclav (nejnižší z okresů nebyla stanovena, pouze ve Vlasaticích je výrazně Jihomoravského kraje, nižší než krajské a záporná. celorepublikové hodnoty). Nízká hustota zalidnění dává bohaté možnosti Relativně špatná vybavenost sídelního města ORP k využití krajiny. Pohořelice (chybí nemocnice, nutnost dojíždět do Brna) Absence vysokého školství v regionu, malý výběr středních škol, nutnost dojíždět do krajského města. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšení migrační atraktivity obcí nabídka ploch Nadále stárnutí obyvatelstva a nepřipravenost pro bydlení a služby v potřebných lokalitách. sociální politiky a služeb. Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací v obcích. Rozvoj lázeňské péče v Pasohlávkách. Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech obcích). Zvýšení nabídky sociálních služeb, podpora vzniku neziskových organizací, podpora vzdělání, zájmových kroužků a klubů. Vylidňování sídel zánik trvalého bydlení. Nedostatečná nabídka zdravotnických zařízení v regionu. Strana: 86

87 2.8 BYDLENÍ Domovní a bytový fond Charakteristiky domovního a bytového fondu sleduje v desetiletých periodách ČSÚ. Příští sčítání nastane v roce V ORP Pohořelice tvoří 93,3 % domovního fondu rodinné domy. Podíl bytových domů byl samozřejmě nejvyšší ve městě Pohořelice (11,5 %), dále pak v Branišovicích (8,3 %) a v Šumicích (4,5 %). Úbytek trvale obydlených domů a bytů a současně nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Kromě ukazatele úrovně bydlení jde také o ukazatel rezidenční atraktivity území a jeho ekonomické úrovně. Počet trvale obydlených domů a bytů ve všech obcích správního obvodu Pohořelice v období mírně rostl a největší nárůst trvale obydlených domů byl zaznamenán v obci Odrovice (o víc než 20 %) a Troskotovice (o 19,2 %), kde došlo k mohutné výstavbě rodinných domů. Tab.: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích ORP Pohořelice v letech Obec Domy trvale obydlené Domy trvale obydlené Z toho rodinné domy Podíl rodinných domů (%) Z toho bytové domy Podíl bytových domů (%) % změna trvale obydlených domů celkem Branišovice ,7 % 11 8,3 112,7 % Cvrčovice ,6 % 5 3,4 112,4 % Ivaň ,0 % 4 2,0 107,7 % Loděnice ,2 % 3 2,4 109,6% Malešovice ,1 % 3 2,9 112,9 % Odrovice ,1 % 1 1,9 120,9 % Pasohlávky ,3 % 3 1,7 104,8 % Pohořelice ,2 % ,5 113,7 % Přibice ,6 % 11 3,7 112,1 % Šumice ,0 % 3 4,5 115,5 % Troskotovice ,4 % 1 0,6 119,2 % Vlasatice ,7 % 9 4,3 107,8 % Vranovice ,2 % 16 3,1 111,3 % ORP Pohořelice ,3 % 177 5,7 112,0 % Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ. Vysoký podíl neobydlených bytů je důkazem menší atraktivity území pro trvalé bydlení. Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při posledním SLDB 2001 v obcích Ivaň (23,3 %), Šumice (21,8 %) a Přibice (19,4 %). Průměrný podíl pro celé ORP Pohořelice činí 14,6 %, což je mnohem vyšší než průměr Jihomoravského kraje (10,90 %). Vysoký podíl neobydlených bytů je zejména v severní části Jihomoravského kraje (s výjimkou Černohorska) a dále potom v několika mikroregionech na Znojemsku a v mikroregionu Drahanská Vrchovina a Horňácko. Nejvyšší podíl neobydlených bytů, a sice 30,06 % je v mikroregionu Sever Znojemska. Nejnižší podíl neobydlených bytů má naopak Hodonínsko s 6,51 %. (ČSÚ - Monitoring mikroregionů Jihomoravského kraje, 2001.) Strana: 87

88 Tab.: Počet neobydlených bytů v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2001 Obec Neobydlené byty Celkem byty Podíl neobydlených bytů Branišovice ,0 % Cvrčovice ,1 % Ivaň ,3 % Loděnice ,8 % Malešovice ,1 % Odrovice ,8 % Pasohlávky ,0 % Pohořelice ,6 % Přibice ,4 % Šumice ,8 % Troskotovice ,3 % Vlasatice ,9 % Vranovice ,8 % ORP Pohořelice ,6 % Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ Tab.: Vývoj počtu neobydlených bytů v ORP Jihomoravského kraje v letech ORP neobydlené byty celkem neobydlené byty celkem % změna počtu neobydlených bytů celkem ORP Blansko ,45 ORP Boskovice ,70 ORP Brno ,17 ORP Břeclav ,88 ORP Bučovice ,54 ORP Hodonín ,87 ORP Hustopeče ,14 ORP Ivančice ,75 ORP Kuřim ,36 ORP Kyjov ,22 ORP Mikulov ,58 ORP Moravský Krumlov ,41 ORP Pohořelice ,26 ORP Rosice ,92 ORP Slavkov u Brna ,85 ORP Šlapanice ,79 ORP Tišnov ,85 ORP Veselí nad Moravou ,25 ORP Vyškov ,63 ORP Znojmo ,97 ORP Židlochovice ,30 Jihomoravský kraj ,66 ČR ,66 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Pohořelice 45,0 let, což je téměř o 2 roky nižší než v ČR (46,9 let). Nejmladší domovní fond měly obce Pasohlávky (32,8 let) a Troskotovice (40,6 let). Vysoko nad republikovým průměrem vykazují průměrné stáří bytového fondu obce Šumice (52,5 let) a Malešovice (50,7 let) Strana: 88

89 Tab.: Průměrné stáří domů v obcích ORP Pohořelice v roce 2001 Obec Průměrné stáří domů v roce 2001 Branišovice 44,1 Cvrčovice 47,7 Ivaň 44,7 Loděnice 43,8 Malešovice 50,7 Odrovice 46,1 Pasohlávky 32,8 Pohořelice 45,0 Přibice 47,9 Šumice 52,5 Troskotovice 40,6 Vlasatice 46,0 Vranovice 42,8 ORP Pohořelice 45,0 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ Tab.: Průměrný počet obyvatel na 1 byt při SLDB v r (tzv. obložnost bytů) Obec Průměrný počet obyv./1 trvale obydlený byt Branišovice 2,95 Cvrčovice 3,42 Ivaň 3,16 Loděnice 3,17 Malešovice 3,15 Odrovice 3,21 Pasohlávky 3,65 Pohořelice 2,93 Přibice 2,98 Šumice 2,51 Troskotovice 3,18 Vlasatice 3,45 Vranovice 3,20 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a Branišovice je pro všechny obce typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt, která přesahuje 3,0 ob./byt. Tyto hodnoty vysoce převyšují úroveň tzv. chtěného soužití a signalizují určitý bytový problém, který může vyústit v potřebu výstavby nových bytů Bytová výstavba V ORP Pohořelice, podobně jako v dalších 8 ORP Jihomoravského kraje, byla průměrná intenzita bytové výstavby v letech byty na 1000 obyvatel. Vyšší průměrná intenzita byla zaznamenána u obcí, které jsou blíž do centra kraje Brna - Blansko, Kuřim, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Znojmo. Byty s největší užitkovou i obytnou plochou se stavěly na Břeclavsku, největší a nejdražší byty v rodinných domech se stavěly v Brně. Hodnota bytu byla v průměru nejvyšší v obvodu Kuřimi. Výstavba relativně nejmenších a nejlevnějších bytů probíhala v obvodu Moravského Krumlova, bytů v rodinných domech v obvodu Veselí nad Moravou a Hustopeče. Strana: 89

90 Tab.: Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Pohořelice v letech Obce Dokončené byty celkem počet obyvatel Intenzita bytové výstavby (dokončenébyty/ Dokončené byty celkem Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) Dokončené byty celkem Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) Dokončené byty celkem Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) Dokončené byty celkem Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) Dokončené byty celkem Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) Dokončené byty celkem Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) Průměrná intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) Dokončené byty celkem Branišovice ,81 4 7,62 0 0,00 3 5,71 _ 0,00 2,00 4,00 5,00 9,00 16,00 9 Cvrčovice ,42 5 8,56 1 1,71 2 3,42 2,00 3,00 2,00 3,00 2,00 3,00 16,00 10 Ivaň ,45 0 0,00 1 1,45 1 1,45 1,00 2,00 1,00 1,00 2,00 3,00 7,00 3 Loděnice ,00 0 0,00 1 2,30 1 2,30 1,00 2,00 1,00 2,00 2,00 5,00 6,00 2 Malešovice , ,78 3 8, ,70 4,00 11,00 8,00 2,00 11,00 3,00 46,00 23 Odrovice ,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 _ 0,00 _ 0,00 0,00 0,00 0,00 0 Pasohlávky ,00 2 2,75 2 2,75 0 0,00 _ 0,00 _ 0,00 3,00 4,00 7,00 4 Pohořelice , , , ,80 17,00 4,00 33,00 7,00 26,00 6,00 175,00 99 Přibice ,96 5 4,96 0 0,00 2 1,98 2,00 2,00 3,00 3,00 6,00 6,00 22,00 11 Šumice ,00 0 0,00 1 4,42 0 0,00 _ 0,00 _ 0,00 0,00 0,00 1,00 1 Troskotovice , ,19 0 0,00 0 0,00 _ 0,00 1,00 2,00 3,00 5,00 15,00 11 Vlasatice ,72 0 0,00 1 1,24 0 0,00 _ 0,00 6,00 7,00 2,00 3,00 12,00 4 Vranovice ,99 5 2,49 3 1, ,47 11,00 5,00 8,00 4,00 8,00 4,00 50,00 23 ORP Pohořelice , , , ,86 38,00 4,14 65,00 3,50 70,00 3,92 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ 373,00 15,4 Strana 90:

91 2.8.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve všech obcích mírně roste. Blízkost krajského města zvyšuje rezidenční atraktivitu území. B Y D L E N Í Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Pohořelice zhruba stejné jako v kraji. Průměrná intenzita bytové výstavby v ORP Pohořelice byla vyšší než v kraji a ČR ( ). PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY Vysoký nárůst počtu neobydlených bytů v celém území. Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a Branišovice je pro všechny obce typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. HROZBY Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. Další zvyšování počtu neobydlených domů hlavně v obcích, kde bude málo z nich využíváno k rekreaci. Vytvoření územně plánovacích podmínek pro bytovou výstavbu, s cílem uspokojení potřeb obyvatel snížení obložnosti bytů. Fyzická degradace a vylidnění starších částí obcí v důsledku překotné výstavby nových čtvrtí. Nedostatek stavebních parcel pro bytovou výstavbu by pravděpodobně vedl k odlivu obyvatel do jiných regionů. Urbanizační devastace krajiny, nebo bezkoncepční živelná výstavba, vznik satelitních čtvrtí. Strana: 91

92 2.9 REKREACE Správní území ORP Pohořelice je průměrně významným regionem cestovního ruchu. Největším turistickým lákadlem jsou nádrže Nové mlýny, sloužící mimo jiné k rekreaci, plavání, rybolovu a vodním sportům. Dále je oblast významná z hlediska vinařské turistiky, především východní polovina SO ORP je krajinou plnou viničních tratí a vinných sklípků s kvalitními jihomoravskými víny. Tato dvě turistická odvětví přispívají a v budoucnu mohou ještě více přispět k ekonomickému rozvoji a zvyšování zaměstnanosti v regionu. Novou atraktivitou území by se mělo stát lázeňské místo v Pasohlávkách. Území má venkovský charakter osídlení, což dokazuje vysoký podíl rodinných domů, který téměř ve všech obcích výrazně převyšuje průměr v České republice 85 %. Vysoký počet rodinných domů je výhodou, protože vytváří potenciál využitelný k různým formám venkovské turistiky, rozvoji agroturistiky, chalupaření, pronajímání chalup apod., čímž se může významně rozšířit nabídka ubytovacích kapacit v území. Převážná část území je turisticky a rekreačně neatraktivní zemědělská krajina, s vyšším množstvím výrobních, skladovacích ploch a ploch pro logistiku. Pozitivní stránkou Pohořelicka je jihovýchodní část území s možností rekreace v oblasti Novomlýnských nádrží. Ze vzdálenějších cílů lze jmenovat Pavlovské vrchy, Mikulov a Znojmo. Významnou oblastí letní rekreace jsou Novomlýnské nádrže dlouhodobější pobyty, koupání, jachting, rybolov, apod. K přednostem regionu patří také vinařská turistika, pro kterou má část území a hlavně sousední obce vynikající předpoklady (produkce velmi kvalitních vín, krásná krajina s viničními tratěmi a zachovanými objekty historických sklepů a vinařských domů Každodenní rekreace Každodenní rekreace poblíž místa bydliště, kterou využívají obyvatelé k regeneraci a odpočinku, je vázána na plochy veřejné zeleně, dětská a sportovní hřiště, tělocvičny, koupaliště, zahrádkářské osady apod. Ve větších sídlech městech rozhoduje o kvalitě bydlení ve velké míře právě nabídka a kvalita ploch pro každodenní rekreaci v blízkém okolí. Ve venkovských obcích je způsob trávení volného času odlišný od měst, obyvatelé tráví nejvíce času chovatelskou a pěstební činností na vlastních zahradách, vinohradech apod., aktivním odpočinkem v okolní přírodě (procházky, koupání, ), sportovní činností. Strana: 92

93 Tab.: Plochy pro sport a každodenní rekreaci v obcích ORP Pohořelice, přehled cyklotras a turistických tras, možnosti rekreačního vyžití obec plochy pro sport chybějící turistické trasy, naučné další vybavenost, stezky, cyklotrasy záměry Branišovice hřiště Cyklotrasa Znojemská rybáři, myslivci Cvrčovice Hřiště TJ Cyklotrasa Brněnská Myslivecký svaz Dynamo Ivaň hřiště Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Mikulovská Cyklotrasa Jantarová stezka Loděnice Hřiště TJ Sokol, myslivci klubovna Malešovice Cyklotrasa Brněnská Odrovice hřiště Cyklotrasa Brněnská Pasohlávky Fotbalové hřiště, Víceúčelové hřiště, přístaviště, YACHT CLUB, Fitness Pohořelice Sportovní hala, více hřišť, tenisové kurty Cyklotrasa Jantarová stezka Cyklotrasa Mušovská Cyklotrasa Mikulovská Cykotrasa Moravská vinná Cyklotrasa Mušovská Turistická stezka modrá z Pasohlávky-přehrada do Pouzdřan Přibice hřiště, motokros Cyklotrasa Brněnská Šumice hřiště Cyklotrasa Znojemská Troskotovice hřiště Cyklotrasa Znojemská Vlasatice Vranovice hřiště, školní hřiště tělocvična TJ Sokol, hřiště, hřiště SK Vranovice, dětské hřiště Zdroj: průzkumy, dotazníkové šetření Cyklotrasa Brněnská Městský park Regenerace stávajícího parku, nový parčík Polní, úprava a doplnění veřejné zeleně Cyklotrasa Znojemská Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Brněnská Cyklotrasa Moravská vinná Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace Krátkodobou rekreací se rozumí pobyt trvající 1-4 dny, dlouhodobou rekreací pak pobyt trvající déle než 4 dny. Pro oba výše uvedené typy rekreace je nezbytná dobře rozvinutá základní turistická infrastruktura regionu, kterou tvoří ubytovací a stravovací kapacity, dopravní infrastruktura, a dále také síť doprovodných služeb a další vybavenosti. Strana: 93

94 Ubytovací kapacity Objekty individuální rekreace: Významným indikátorem rekreačního potenciálu obcí je počet chalup (chat) na 100 domů. Údaje o objektech individuální rekreace jsou velmi obtížně zjistitelné. Z dotazníkové akce v roce 2008 nevzešly dostatečné údaje. Hromadná ubytovací zařízení Tab.: Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Pohořelice dle ČSÚ obec Typ zařízení Kapacita (pokojů) název adresa poznámka Branišovice Cvrčovice Ivaň penzion 10 a méně Penzion Zdeňka Ivaň 236 Celoroční provoz Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky hotel Hotel Garni Pasohlávky Letní provoz autokemp 101 a více ATC Merkur Pasohlávky Letní provoz kemp 1-50 Minikemp Adamík Pasohlávky 7 Letní provoz tábořiště 101 a více Tábořiště Mušov Pasohlávky 115 Letní provoz Chatová osada 1-50 Pálava Pasohlávky 188 Celoroční provoz kemp 10 a méně U Zápeců Pasohlávky 24 Letní provoz Turistická ubytovna Laguna Pasohlávky 1 Letní provoz Turistická ubytovna 10 a méně Lipták Pasohlávky 174 Letní provoz Nespec Areál U Jezera Pasohlávky 206 Letní provoz Pasohlávky, Za Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Zdroj: data dostupná od ČSÚ Nespec RZ Turist Unimo kostelem 213 Letní provoz Školící a rekreační Školící a Pasohlávky, zařízení 10 a méně rekreační zařízení Mušov 38 Letní provoz RS Sklo Pasohlávky, Rekreační středisko Bohemia Pálavské jezero Letní provoz Pohořelice, hotel Hotel Morava Loděnická 13 Celoroční provoz Pohořelice, Školní hotel Hotel Balaton 436 Celoroční provoz Pohořelice, restaurant 10 a méně Ve Cafe Hybešova 981 Celoroční provoz tábořiště 1-50 U splavu Pohořelice 1 Celoroční provoz Především obec Pasohlávky, ležící na břehu Novomlýnské nádrže, disponuje velkými ubytovacími kapacitami převážně kempového typu. V oblasti chybí zařízení střední cenové kategorie penziony, chaty, ubytování v soukromí. Potenciální rozvojové možnosti hromadné rekreace jsou i v rozvoji specifické formy pobytové venkovské turistiky agroturistiky. Strana: 94

95 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP Pohořelice k dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení 18 Pokoje 343 Lůžka 1103 Místa pro karavany a stany 1188 Průměrná cena za ubytování 209 Kč Přírůstek počtu lůžek (2,9 %) Hromadná ubytovací zařízení v ORP Pohořelice podle kategorií k dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení 18 Hotely 3 Penziony 2 Kempy 5 Chatové osady 2 Turistické ubytovny 1 Ostatní 5 Lůžka celkem 1103 Lůžka na 1km 2 rozlohy 5,6 Lůžka na 1000 obyvatel 87, Cyklotrasy Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí cyklotras a řadí se mezi nejvýznamnější cykloturistické oblasti v republice, významné i v mezinárodním kontextu. Specifikem oblasti jsou takzvané Moravské vinařské stezky. Jde o dlouhodobý projekt nejen sportovně-turistického charakteru, ale i ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na Jižní Moravě. Regionem Pohořelicko prochází také mezinárodní cyklotrasa Greenways Krakow Morava Vídeň a Jantarová stezka. Oblast je z hlediska cykloturistiky výborně vybavená, neustále je však potřeba rozvíjet doprovodné služby, jako jsou půjčovny a opravny kol, informační, ubytovací služby aj. Značené cyklotrasy v území mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, stezka Greenways Krakow Morava - Wien místní cyklotrasy a vinařské stezky: - Vinařská stezka Moravská vinná páteřní stezka propojující všech 10 vinařských oblastí Jižní Moravy - Vinařská stezka Mikulovská - Vinařská stezka Znojemská - Vinařská stezka Brněnská - Vinařská stezka Mušovská - Okolo ATC Strana: 95

96 2.9.4 Turistické stezky V oblasti Pohořelicka nejsou naopak téměř žádné značené turistické stezky. Situace je částečně dána typem krajiny ne zcela vhodným pro turistiku (převaha zorněné půdy, málo lesních porostů a turistických cílů). Přesto především ve východní části SO ORP stezky chybějí SWOT analýza Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. SILNÉ STRÁNKY Pestrá a dobře značená síť cyklostezek. R E K R E A C E Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci - VN Nové Mlýny. Větší množství rybníků a nádrží s významem pro krátkodobou každodenní rekreaci obyvatel. Dobrá dopravní dostupnost území. PŘÍLEŽITOSTI Plánovaná rozšíření rekreační oblasti a výstavba lázeňského centra v obci Pasohlávky-Mušov. Stavba aquaparku v k.ú. Mušov. Zatraktivnění především severozápadní části území. Zaměření na ochranu přírody a postupnou obnovu zemědělsky znehodnocené krajiny. Zkvalitnění služeb a pozitivní prezentace oblasti, využití potenciálu cykloturistiky. Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony). Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel. Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti SLABÉ STRÁNKY Charakter krajiny není na většině území turisticky přitažlivý. V obcích chybí doprovodná infrastruktura cestovního ruchu. Chybí turistická informační centra. HROZBY Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. Strana: 96

97 2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Základní charakteristika Velmi malý SO ORP, zemědělská oblast venkovského charakteru jižně od krajského města Brna. Oblast je tradičně zaměřena na zemědělství, částečně vinařství, hospodářsky je ovlivněna blízkostí krajského města. Z jihu je charakteristická zcela specifickou krajinnou morfologií nově postavených Novomlýnských nádrží. Jedná se o oblast postiženou vyšší mírou nezaměstnanosti Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Zhodnocení daňové výtěžnosti obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Obce v ORP Pohořelice jsou součástí Jihomoravského kraje, který dosáhl v roce 2006 mezi obcemi v krajích na druhou nejvyšší daňovou výtěžnost hned za Prahou, která má specifické postavení spojením obce i kraje. Odhlédneme-li od Prahy, je u obcí Jihomoravského kraje daňová výtěžnost mezi kraji nejvyšší. Průměrná daňová výtěžnost kraje byla 10,49 tis. Kč na obyvatele kraje. Průměrná daňová výtěžnost za celý obvod ORP Pohořelice byla v roce ,47 tis. Kč/obyv., v roce 2009 vzrostla 9,76 tis. Kč/obyv. Vzhledem k tomu, že daňovou výtěžnost kraje však značně ovlivňuje výtěžnost Brna, je tento výsledek dobrý. Ve výsledcích jednotlivých obcí jsou ale velké disproporce. Tab.: Daňové příjmy obce jsou nově sledovaným jevem A216 v Jihomoravském kraji. počet obyvatel daňové příjmy obce (*) daňová výtěžnost (*) počet obyvatel daňové příjmy obce (*) daňová výtěžnost (*) Obec Branišovice , ,000 Cvrčovice , ,738 Ivaň , ,481 Loděnice , ,084 Malešovice , ,222 Odrovice , ,823 Pasohlávky , ,514 Pohořelice , ,826 Přibice , ,909 Šumice , ,629 Troskotovice , ,793 Vlasatice , ,601 Vranovice , ,940 ORP Pohořelice , ,763 Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Pohořelice je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Většina obcí je svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Stimulační daně (daň z příjmů fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti a daň z nemovitostí) mají v průměru malý vliv na celkový objem daňových příjmů obcí. Existují však výjimky např. Pasohlávky. Strana: 97

98 Podnikatelská struktura V ORP Pohořelice nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, které disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Převážná část podnikatelské aktivity v tomto regionu dle počtu podnikatelských subjektů je ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství a do budoucna je snaha o rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Na tomto poli zatím nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálu a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti. Tab.: Ekonomické subjekty v JMK v roce 2000 a 2005 Subjekty celkem index 2005/2000 Subjekty na obyvatel index 2005/2000 Podíl správního obvodu na počtu subjektů kraje (%) Jihomoravský kraj , ,8 100,0 100,0 v tom správní obvody: Blansko , ,2 3,8 3,9 Boskovice , ,7 3,4 3,3 Brno , ,2 41,4 41,9 Břeclav , ,9 5,2 4,9 Bučovice , ,6 1,1 1,2 Hodonín , ,4 5,4 5,1 Hustopeče , ,3 3,0 2,9 Ivančice , ,8 1,6 1,6 Kuřim , ,0 1,5 1,5 Kyjov , ,7 4,1 3,9 Mikulov , ,7 1,7 1,7 Moravský Krumlov , ,5 1,7 1,7 Pohořelice , ,7 0,9 0,9 Rosice , ,4 1,6 1,6 Slavkov u Brna , ,0 1,4 1,5 Šlapanice , ,1 4,3 4,5 Tišnov , ,7 2,0 2,0 Veselí nad Moravou , ,9 3,1 2,9 Vyškov , ,4 3,8 3,8 Znojmo , ,2 6,9 7,0 Židlochovice , ,1 2,0 2,0 Zdroj: ČSÚ Ekonomické subjekty podle právní formy (zdroj ČSÚ) V ORP Pohořelice bylo v roce 2005 evidováno celkem ekonomických subjektů, v roce 2009 je to již 2492 ekonomických subjektů. Míra podnikatelské aktivity (2009) činí 7,9 %. Strana: 98

99 Obr.: Podnikatelská aktivita ve správních obvodech JMK v roce Zdroj: ČSÚ 70 Jm kraj 48, Struktura zaměstnanosti Struktura zaměstnanosti dle odvětví se v ORPu Pohořelice charakteristicky zaměřuje na tradiční obory zemědělství (kde výrazně převyšuje republikový průměr), stavebnictví a průmyslu. V kontextu s nezaměstnaností a sezónními výkyvy je rozvoj průmyslu v tomto ORPu důležitým stabilizačním prvkem. Největší překážkou je konzervativizmus a nekvalifikovanost obyvatel ORP ve vztahu k průmyslové výrobě. To znamená, že by potencionální výrobci museli pravděpodobně dovážet pracovní sílu odjinud. Při hodnocení odvětví stavebnictví, je nutno konstatovat, že v tomto ORPu nevybočuje ze své charakteristiky velmi mobilního odvětví. V sezoně dá lidem práci i mimo ORP a pak nastane opět výkyv. Obce Troskotovice a Malešovice vynikají svou vysokou zaměstnaností v priméru, což za nepříznivých podmínek, ať již vlivem počasí, či změně orientace trhu, může způsobit vysokou zranitelnost regionu. Tab.: Struktura zaměstnanosti dle odvětví Obec 60 právnické osoby zemědělství, lesnictví a rybolov počet subjektů na obyvatel průmysl Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice stavebnictví obchod a opravy fyzické osoby doprava, telekomunikace ostatní odvětví Branišovice 18,4 18,0 21,2 13,5 7,8 21,2 Cvrčovice 12,0 25,0 12,3 22,5 6,0 22,2 Ivaň 17,7 20,7 12,6 10,8 9,9 28,4 Loděnice 18,2 18,2 14,8 16,5 9,3 22,9 Malešovice 21,1 30,2 11,1 11,6 7,5 18,6 Odrovice 19,4 26,9 11,8 18,3 8,6 15,1 Pasohlávky 15,4 19,0 19,3 10,1 9,5 26,8 Pohořelice 9,3 23,5 14,0 17,0 7,6 15,3 Přibice 9,5 26,4 15,0 13,1 9,9 26,2 Šumice 15,4 30,8 12,5 20,2 9,6 11,5 Troskotovice 21,7 18,4 26,1 9,2 4,8 19,9 Vlasatice 19,1 19,6 19,8 14,0 7,6 19,8 Vranovice 6,4 28,9 13,9 10,4 12,9 27,6 Jm kraj 180,4 Strana: 99

100 ORP Pohořelice 12,3 23,7 15,3 14,4 8,7 20,8 Zdroj: ČSÚ, SLDB Struktura zaměstnanosti vzhledem k počtu zaměstnanců na ekonomický subjekt potvrzuje převahu malých firem s žádným nebo jen malým počtem zaměstnanců (do 5 zaměstnanců). K a 2009 byla struktura zaměstnanců v ekonomických subjektech ORP takováto (zdroj ČSÚ): rok Subjektů celkem Z toho s počtem zaměstnanců: neuvedeno a více 0 0 Nezaměstnanost ORP Pohořelice patří v Jihomoravském kraji k regionům s průměrnou mírou nezaměstnanosti, avšak výrazně přesahuje průměr České republiky. Toto je způsobeno charakteristikou území, které se velmi výrazně po celá staletí specializovalo na zemědělství. Nyní ekonomické podmínky již nedovolují tuto úzkou specializaci. ORP Pohořelice se pohybuje blízko průměrným hodnotám míry nezaměstnaností Jihomoravského kraje za léta Od roku 2005 můžeme pozorovat výborný trend stále se snižující míry nezaměstnanosti na území ORP, dokonce v každé obci, kdy v roce 2007 dosáhla nezaměstnanost téměř polovičních hodnot z roku V roce 2008 činila míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů 5,83 % za území ORP. To potvrzuje stále klesající trend ukazatele nezaměstnanosti v SO ORP (viz následující tabulku). Tab.: Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů Obec Průměr Branišovice 17,8 11,7 7,8 12,4 Cvrčovice 9,5 7,6 4,9 7,3 Ivaň 9,5 8,1 5,1 7,6 Loděnice 16,1 15,1 10,0 13,7 Malešovice 14,1 10,1 7,5 10,6 Odrovice 14,1 10,2 5,4 9,9 Pasohlávky 12,0 11,1 7,7 10,2 Pohořelice 9,5 7,3 5,0 7,2 Přibice 11,8 9,4 8,2 9,8 Šumice 19,3 20,7 9,6 16,5 Troskotovice 14,0 10,1 9,1 11,0 Vlasatice 15,1 12,5 8,9 12,2 Vranovice 8,1 8,1 4,1 6,7 ORP Pohořelice 13,1 10,9 7,2 10,4 Zdroj: MPSV, Statistika GIS až 2007 Nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti ( ) vykazují obce Šumice a Loděnice (16,5 %, resp. 13,7 %). Uvedený stav nelze řešit od základu místními prostředky, je nutná spolupráce mezi obcemi a Strana: 100

101 centrem v Pohořelicích, popřípadě ještě dále v Brně jako centru kraje. Samotné centrum ORP vykazuje jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti ve svém regionu. Pozitivním ukazatelem je pokles počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, je ovšem zkreslen údaji v obcích, které za určité období vykázaly 1 nebo žádné pracovní místo. Tyto obce nemohou být do výpočtu zahrnuty. Z databází nezaměstnanosti lze pozorovat silný vliv sezónnosti, která se projevuje v charakteristických křivkách. Toto je způsobeno sezónními pracemi v zemědělství a stavebnictví. Tyto struktury mají nejvyšší podíl na zaměstnanosti v ORP Pohořelice. Na území ORPu je třeba podporovat zavádění takových činností, které tuto sezónnost eliminují, tj. výrobní kapacity v průmyslu apod Uzavřenost a otevřenost ORP Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. Poslední sčítání lidu, domů a bytů bylo uskutečněno v roce Počet vyjíždějících a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v ORP. Jak bylo uvedeno v metodice, výsledky v této tabulce nelze porovnávat s jinými ORP. Situace v ORP Pohořelice není nejlepší, jelikož výrazně převyšuje vyjížďka nad dojížďkou, v saldu migrace to je obyvatel. Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP Pohořelice Název ORP Vyjíždí mimo ORP Absolutní čísla Dojíždí do ORP Uvnitř ORP Procentuální podíl Dojíždí do ORP Vyjíždí mimo ORP Uvnitř ORP Saldo Pohořelice ,2% 16,0% 41,8% Při porovnání obcí platí totéž pravidlo jako u ORP, obce s největším počtem obyvatel mají nejvyšší počty mobilních obyvatel. Při analýze dojížďky a vyjížďky mimo ORP je největší záporné saldo u obce Pohořelice. Pohořelice jsou významným centrem ORP, ale při přechodu na vyšší jednotky už toto neplatí. Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z obcí ORP Pohořelice Obec Vyjíždí Dojíždí Saldo Mimo ORP Do ORP Mimo ORP Do ORP Mimo ORP Do ORP Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku nebo dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných. Obce v následující tabulce (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již porovnatelné. Tato tabulka potvrzuje údaje v tabulce výše, relativní vyjádření vyjíždějících mimo ORP je dosti vysoké a dokonce Strana: 101

102 mírně převyšuje hodnotu pro vyjíždějící uvnitř ORP. Obce vzhledem ke své malé velikosti nejsou většinou schopny zajistit pracovní příležitosti pro všechny své obyvatele. Proto některé obce vykazují převyšující vyjížďku nad počtem zaměstnaných. Nejhorší situace je v obci Vranovice, kde vyjíždí 591 obyvatel, zatímco přímo v obci pracuje 398 ekonomicky aktivních obyvatel. Tab.: Vyjížďka z obcí ORP Pohořelice Název Celkem vyjíždí ORP/obce Mimo ORP Uvnitř ORP Počet zaměstnaných v obci Vyjíždějící na 100 zaměstnaných Mimo ORP Uvnitř ORP Branišovice ,5 % 22,0 % Cvrčovice ,3 % 89,8 % Ivaň ,1 % 18,6 % Loděnice ,6 % 38,0 % Malešovice ,7 % 53,2 % Odrovice ,0 % 34,0 % Pasohlávky ,4 % 16,8 % Pohořelice ,9 % 1,5 % Přibice ,8 % 51,7 % Šumice ,3 % 37,3 % Troskotovice ,9 % 10,0 % Vlasatice ,7 % 29,3 % Vranovice ,5 % 9,5 % ORP Pohořelice ,3 % 13,4 % Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných. Z následující tabulky je patrné, že dojížďka mimo ORP a uvnitř ORP jsou prakticky shodné. Výrazně převyšuje dojížďka uvnitř u obce Odrovice, Pohořelice a Pasohlávky. Tab.: Dojížďka do obcí ORP Pohořelice Celkem dojíždí Název ORP/obce Mimo ORP Uvnitř ORP Počet zaměstnaných v obci Dojíždějící na 100 obyvatel Mimo ORP Uvnitř ORP Branišovice ,3 % 5,5 % Cvrčovice ,3 % 14,8 % Ivaň ,9 % 4,7 % Loděnice ,2 % 12,4 % Malešovice Odrovice ,0 % Pasohlávky ,8 % 13,6 % Pohořelice ,2 % 17,6 % Přibice ,1 % 6,2 % Šumice ,7 % 3,9 % Troskotovice ,8 % 7,1 % Vlasatice ,5 % 5,4 % Vranovice ,1 % 7,5 % ORP Pohořelice ,4 % 13,4 % Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných. Z hlediska vyjížďky studentů je situace podobná jako u zaměstnaných. Převyšuje vyjížďka mimo ORP a to hlavně z důvodu neexistence vysoké školy v ORP Pohořelice. Výrazná je vyjížďka do škol z malých obcí, kde bývá většinou pouze první stupeň a starší žáci již musejí dojíždět do větších obcí v okolí. Strana: 102

103 V obcích Šumice, Malešovice, Odrovice, Cvrčovice a Branišovice vyjíždí do škol přes 90 % všech žáků, studentů a učňů. Celkově za ORP vyjíždí 49 % žáků, studentů a učňů. Tab.: Vyjížďka studentů z obcí ORP Pohořelice obec z toho minut denně jíždí celkem do a více počet studentů v obci procento vyjíždějících Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Strana: 103

104 SWOT analýza H O S P O D Á Ř S K É P O D M Í N K Y SILNÉ STRÁNKY Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v jižní části ORP. Významný zdroj nových pracovních příležitostí. Oblast tradičně vhodná pro rozvoj zemědělství. Vysoká sezónní míra nezaměstnanosti. Příznivý vývoj míry nezaměstnanosti - pokles míry nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů v období ze 13,1 na 5,83 (údaj za celý SO ORP). Dobrá daňová výtěžnost většiny obcí ORP Pohořelice. PŘÍLEŽITOSTI V obcích postižených vyšší nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech. SLABÉ STRÁNKY V praxi se zatím nedostatečně uplatňuje koncepce rozvoje cestovního ruchu ORP Pohořelice. Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zemědělství. Vysoká vyjížďka za prací i do škol. Vysoké saldo vyjíždějících mimo ORP. HROZBY Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob, tento trend má rostoucí charakter. Úpadek zemědělství, nebude-li věnována pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin. Pomalý rozvoj zaměstnanosti v terciární sféře. Strana: 104

105 3 INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ 3.1 NOVĚ SLEDOVANÉ JEVY (JMK) Podle upraveného Datového modelu Jihomoravského kraje jsou pořizovatelé Územně analytických podkladů obcí vyzvání k doplnění vybraných sledovaných jevů nad rámec přílohy č.1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Tyto jevy jsou specifikovány v následující tabulce. kód označení jevu kapitola A201 Bilanční zastavěné území grafika A202 Aktualizace zastavitelných ploch grafika A203 Aktualizace ploch přestavby grafika A204 Rezidenční území grafika A205 Území výrobních aktivit grafika A206 Území občanského vybavení grafika A207 Území sídelní zeleně grafika A208 Záplavové území po realizaci PPO grafika A209 Území zasažené nadměrným hlukem grafika A210 Území zasažené nadměrným hlukem po realizaci protihlukových opatření grafika A211 Počet obyvatel A212 Kapacita ČOV A213 Plocha orné půdy A214 Plocha zemědělské půdy A215 Celková plocha obce 1.1 A216 Daňové příjmy obce BILANCE POČTU OBYVATEL - VÝVOJ Branišovice: rok stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Strana: 105

106 Cvrčovice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Ivaň: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Loděnice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Strana: 106

107 Malešovice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Odrovice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Pasohlávky: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Strana: 107

108 Pohořelice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Přibice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Šumice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Strana: 108

109 Troskotovice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Vlasatice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Vranovice: stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek celkový Stav Strana: 109

110 3.3 KVANTIFIKOVATELNÉ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ POUŽITÉ PRO HODNOCENÍ ÚZEMÍ A SLEDOVÁNÍ JEHO VÝVOJE V ČASE Přehled indikátorů sledovaných v Jihomoravském kraji Č. název indikátoru pilíř 1 Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby EKO 2 Podíl rezidenčních ploch na celkovém využití zastavěného území SOC 3 Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území EKO 4 Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území SOC 5 Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území ENV 6 Míra zasažení území záplavami ENV 7 Míra zasažení území nadměrným hlukem ENV 8 Míra zasažení území znečištěným ovzduším ENV 9 Míra obsluhy obyvatel ČOV ENV 10 Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území ENV 11 Změna výměry zemědělské půdy EKO 12 Daňová výtěžnost na obyvatele EKO Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby popis účelu: Indikátor charakterizuje stávající stav sídla, rozvojový potenciál sídla a v časové řadě dynamiku jeho rozvoje. Indikátor kvantifikuje "spotřebu" zastavitelných ploch a ploch přestavby, může signalizovat jejich vyčerpání. Naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovat rovnováhu mezi populačním a územním rozvojem. Pozn: Sledováním využití zastavitelných ploch je možno vymezit bilanční zastavěné území - jev ÚAP A201 - aktuální stav bilancovaného zastavěného území. Vyhodnocení: Nebyly zjištěny nově zastavěné plochy - indikátor nelze vyhodnotit Podíl rezidenčním ploch na celkovém využití zastavěného území obce popis účelu: Využití ploch pro rezidenční funkce je základním ukazatelem charakteru sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Pozn: Rezidenční plochy byly identifikovány z územních plánů jednotlivých obcí, tedy plochy "bydlení čisté", "bydlení v rodinných domech", "bydlení v bytových domech", "plochy smíšené obytné" apod. Strana: 110

111 Vyhodnocení: plocha zast. rezidenční území obce pozn. plocha podíl ha ha % Branišovice 88,9 zú ,3 22 Cvrčovice 40,5 intravilán nejsou data - Ivaň 36,4 intravilán 23,3 64 Loděnice 27,1 intravilán 8,9 33 Malešovice 35,6 intravilán 15,4 43 Odrovice 12,8 intravilán 8,5 66 Pasohlávky 92,7 zú ,9 18 Pohořelice 396,9 szú 100,5 25 Přibice 59 intravilán 37,9 64 Šumice 13,9 intravilán nejsou data - Troskotovice 46,1 intravilán nejsou data - Vlasatice 78,9 intravilán nejsou data - Vranovice 136,4 zszú 25, Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce popis účelu: Využití ploch pro výrobní funkce je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu pracovních příležitostí vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Vyhodnocení: plocha zast. území obce pozn. plocha výrobních aktivit podíl ha ha % Branišovice 88,9 zú ,9 16 Cvrčovice 40,5 intravilán 9,8 24 Ivaň 36,4 intravilán 5,3 15 Loděnice 27,1 intravilán 14,8 55 Malešovice 35,6 intravilán 11,7 33 Odrovice 12,8 intravilán 6,2 48 Pasohlávky 92,7 zú ,2 15 Pohořelice 396,9 szú 82,8 21 Přibice 59 intravilán 28,7 49 Šumice 13,9 intravilán 6,3 45 Troskotovice 46,1 intravilán 9,8 21 Vlasatice 78,9 intravilán 23,6 30 Vranovice 136,4 zszú 19, Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce popis účelu: Využití ploch pro občanské vybavení a jejich kapacita je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na občanské vybavení jak v rámci obce, tak v rámci osídlení. Strana: 111

112 Vyhodnocení: plocha zast. plocha obč. území obce pozn. vybavení podíl ha ha % Branišovice 88,9 zú ,9 3 Cvrčovice 40,5 intravilán 6,1 15 Ivaň 36,4 intravilán 15,1 41 Loděnice 27,1 intravilán 2,1 8 Malešovice 35,6 intravilán 0,9 3 Odrovice 12,8 intravilán 1,3 10 Pasohlávky 92,7 zú ,6 44 Pohořelice 396,9 szú 61,5 15 Přibice 59 intravilán 3 5 Šumice 13,9 intravilán 1 7 Troskotovice 46,1 intravilán 3 7 Vlasatice 78,9 intravilán 7,9 10 Vranovice 136,4 zszú 4, Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce popis účelu: Využití ploch pro sídelní zeleň charakterizuje kvalitu urbanizovaného prostředí. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na tuto funkci. Vyhodnocení: Plochy sídelní zeleně nejsou dostatečně sledovány - indikátor nelze vyhodnotit Míra zasažení území záplavami popis účelu: Sledování ohrožení území a obyvatel záplavami. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel, respektive zastavěné plochy ohrožené povodní. Jako ohrožené byly vyhodnoceny zastavěné a zastavitelné plochy ležící v území rozlivu Q100 a jejich podíl na všech zastavěných a zastavitelných plochách v obci. Cílem územního plánování je tento podíl minimalizovat. Vyhodnocení: zastavěné a zastavitzelné plochy zaplavená plocha při Q100 podíl ha ha % Branišovice 129,5 0 0 Cvrčovice 63,1 27,9 44 Ivaň 37,7 1,5 4 Loděnice 61,8 0 0 Malešovice 45,5 1,4 3 Odrovice 17, Pasohlávky 160,7 0 0 Pohořelice 682,5 52,3 8 Přibice 67,7 0 0 Šumice 19,6 0 0 Troskotovice 57,1 0 0 Vlasatice 88,8 0 0 Vranovice 171,7 33,3 19 Strana: 112

113 Poznámka: vypovídací schopnost výše uvedených údajů je nepříznivě ovlivněna nejednotností hranic zastavěných území (současně zastavěných území, intravilánů obcí) použitých v jednotlivých územních plánech... Do stanovení zastavěných území dle 58 zák.č. 183/2006 Sb. je vcelku zbytečné výsledky interpretovat Míra zasažení území nadměrným hlukem popis účelu: Sledování ohrožení území nadměrným hlukem. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel. Pozn.: Vymezení území zasaženého hlukem ze železniční a silniční dopravy. Na základě aktuálních intenzit dopravy (sčítání - ŘSD) vymezená obalová křivka území s předpokladem zasažení nadměrným hlukem, případně převzatá hluková pásma ze stávající ÚPD a ÚPP. Korekce po realizaci protihlukových opatření. Vyhodnocení: hluk ze silniční dopravy Obec obložnost bytů počet zasažených RD počet zasažených BD počet zasažených bytů v BD počet zasažených obyvatel Branišovice 2, Cvrčovice 3, Ivaň 3,16 0 Loděnice 3,17 0 Malešovice 3, Odrovice 3, Pasohlávky 3, Pohořelice 2, Přibice 2,98 0 Šumice 2,51 0 Troskotovice 3,18 0 Vlasatice 3,45 0 Vranovice 3,2 0 ORP Pohořelice 3,15 0, Poznámka: Hlukové izofony z R52 byly převzaty z podkladů MZČR a opírají se o měření, ostatní hlukové izofony byly stanoveny v rámci ÚAP výpočtem, podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko) a jedná se tedy o izofony teoretické. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz. Hluk z železniční dopravy Obec obložnost bytů počet zasažených RD počet zasažených BD počet zasažených bytů v BD počet zasažených obyvatel Vranovice 3, ORP Pohořelice 0,25 0, Poznámka: Pro vymezení hlukové izofony z železniční dopravy byla použita Hluková studie ČD, DDC, modernizace TÚ (Ing. Irena Bártová, 1996). Převzata byla data za k.ú Pouzdřany a aplikována na Vranovice, kde se předpokládá na železnici obdobná zátěž. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz, jedná se tedy o izofony teoretické. Strana: 113

114 3.3.8 Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO) popis účelu: Sledování míry zasaženého území zhoršenou kvalitou ovzduší, konkrétně pro prachové částice velikosti PM 10. V oblastech, kde dochází k trvalému překračování kvality ovzduší, by měly stavební úřady uvážlivě rozhodovat o případném umísťování nových zdrojů znečišťování ovzduší. Míra zasažení území je dána procentuálním podílem plochy s překročenými imisními limity k celkové ploše obce. Pozn: Míra zasažení území znečištěným ovzduším může být dána místními zdroji, ale i zdroji mimo sledované území. Navíc je ovlivňována meteorologickými jevy v atmosféře. Vyhodnocení: Ve sledovaném území dle měření ČHMÚ nedochází k překročení povolených koncentrací prachových částic PM 10. Více v kapitole Míra obsluhy obyvatel ČOV popis účelu: Sledování stávající a plánované kapacity ČOV. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o pokrytí požadavků na připojení EO na veřejnou kanalizaci. Míra obsluhy obyvatel ČOV je konfrontována s navrženou kapacitou ČOV. Vyhodnocení: počet obyvatel kapacita ČOV (EO) Míra obsluhy obyvatel (%) Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Pozn.: Vzhledem k tomu, že kapacita ČOV je vedena v ekvivalentních obyvatelích a je konfrontována s počtem skutečných obyvatel, nejsou ve všech obcích výsledky výpovědi schopné. K nadměrnému zkreslení dochází především v obcích s většími zemědělskými či potravinářskými provozy napojenými na veřejnou ČOV Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území popis účelu: Sledování ohroženosti neobnovitelného přírodního zdroje - půdy. Sledování stability krajiny a její schopnosti akumulace a zpomalení odtoku velkého množství vody. Intenzivní zemědělská činnost představuje zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradaci půdy. Vyhodnocení: Strana: 114

115 Plocha obce (ha) Plocha orné půdy (ha) Podíl orné půdy na území obce (%) Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Vyhodnocení: Podíl orné půdy je v ORP obecně vysoký (67%), jedná se o zemědělskou krajinu. To má za následek mimojiné nízkou ekologickou stabilitu krajiny, zrychlený vodní režim a rychlou degradaci půdy Změna výměry orné půdy popis účelu: Sledování ohrožení neobnovitelného přírodního zdroje - půdy, která představuje produkční potenciál území, plní estetickou funkci krajiny, funkci protikrizovou, slouží jako stanoviště pro biotopy... Zábory půd především pro zástavbu a technickou infrastrukturu jsou většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Pro zábory na výstavbu je třeba využívat především ZPF 5., 4. a 3. třídy ochrany. Vhodné může být sledování účelu záboru ZPF. plocha zemědělské půdy (ha) změna [%] Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Vyhodnocení: Zábory orné půdy jsou mezi lety velmi malé - pouze 2%. To je vzhledem ke kvalitě místních půd dobrý výsledek. Strana: 115

116 Daňová výtěžnost na obyvatele popis účelu: Indikátor charakterizuje ekonomickou výkonnost podnikajících subjektů v území ve vazbě na příjmy státního rozpočtu a příjmy obcí. Ukazatel může signalizovat atraktivitu obce pro bydlení a podnikání. Daňová výtěžnost na obyvatele (tis. Kč.) Obec Branišovice 8,511 9,000 Cvrčovice 9,300 8,738 Ivaň 7,502 8,481 Loděnice 9,769 9,084 Malešovice 11,879 12,222 Odrovice 9,377 10,823 Pasohlávky 13,675 15,514 Pohořelice 10,464 9,826 Přibice 7,409 7,909 Šumice 11,806 11,629 Troskotovice 7,978 9,793 Vlasatice 8,810 9,601 Vranovice 7,758 8,940 ORP Pohořelice 9,469 9,763 Vyhodnocení: Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele byla v ORP v roce Kč. Strana: 116

117 4 VÝROKOVÁ ČÁST (VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ) 4.1 KARTY JEDNOTLIVÝCH OBCÍ Branišovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti Nastartování procesu KPÚ. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků. Napojení zástavby na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Nízký index stáří Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let Celkově dobrý stav v oblasti bydlení Rybníky vhodné pro každodenní rekreaci obyvatel Příležitosti EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností Snadná dostupnost centra ORP po silnici I/53 Cyklotrasa Znojemská Oblast vhodná pro rozvoj zemědělství Příležitosti Výstavba kanalizace napojené na ČOV Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Velmi nízká lesnatost katastrálního území Stará zátěž skládka. Není zaveden systém čištění odpadních vod. Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od dopravy na silnici I/53. Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. Slabé stránky Vysoký podíl neobydlených bytů (18%, SLDB 2001). Hrozby Slabé stránky Chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod Nadprůměrná nezaměstnanost Hrozby Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP. Strana: 117

118 Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy - pěší a cyklotrasy Plánovaná rekonstrukce silnice I/53. Zařazení obce dle kartogramu: 2c Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické sídlo nemá dostatečnou kapacitu ubytování pro rekreaci sídlo má nízkou úroveň občanského vybavení brownfield hierarchický nesoulad ÚSES nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady dopravní kapacitně nevyhovující komunikace I/53 nevyhovující úseky silnic II. a III. třídy - obě hlavní komunikace v obci nevyhovující úseky komunikace - komunikace na hrázi rybníka závady hygienické území není napojené na čistírnu odpadních vod skládka - stará zátěž, jižně od obce za silnicí I/53 rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy ohrožení území plochy rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry vyvolávají zábory zemědělského půdního fondu I. a II. třídy Strana: 118

119 4.1.2 Cvrčovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Nízký index stáří. Příležitosti Zatraktivnění území z hlediska rekreace. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. Snadná dostupnost centra ORP po silnici II/395 Cyklotrasa Brněnská Oblast vhodná pro rozvoj zemědělství. Příležitosti Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Velmi nízká lesnatost katastrálního území průtah silničního tahu II/395 středem obce, nadměrná hluková zátěž pro obytnou zástavbu Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření. Slabé stránky Vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby Slabé stránky Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP. Hrozby Zařazení obce dle kartogramu: 2c Strana: 119

120 Struktura zastavěného území plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické sídlo s nedostačující kapacitou ubytování pro rekreaci hierarchické nesoulady ÚSES chybějící návaznost ÚSES nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy ohrožení území zastavěné a zastavitelné plochy jsou ohroženy povodněmi (Q100) střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany rozvojový záměr leží v záplavovém území Q100 střety rozvojových záměrů navzájem protipovodňová hráz a plocha pro tělovýchovu a sport Strana: 120

121 4.1.3 Ivaň SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. V řešeném území jsou vymezeny EVL (Mušovský luh, Vranovický a Plačkův les), ptačí oblast (Střední nádrž VN Nové Mlýny) PR (Plačkův les a říčka Šatlava, Věstonická nádrž) a PP (Dolní mušovský luh). Příležitosti Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Cyklotrasa Mikulovská, Greenways a Jantarová stezka. Příležitosti Plynofikace obce. Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách. Slabé stránky Obec zatím není plynofikována. Hrozby Slabé stránky Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Nízký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. Hrozby Další zvyšování počtu neobydlených domů hlavně v obcích. Slabé stránky Chybí systémové řešení plynofikace obce. Hrozby Zařazení obce dle kartogramu: 2a Strana: 121

122 Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické areál brownfield hierarchické nesoulady ÚSES závady hygienické obec není napojená na plyn ohrožení území obec se silným poklesem počtu obyvatel zastavěné a zastavitelné území je ohroženo povodněmi (Q100) střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry leží v ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje Strana: 122

123 4.1.4 Loděnice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příležitosti EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. Příležitosti Výstavba kanalizace napojené na ČOV. Vytvoření územních podmínek pro rozvoj pracovních činností nezávislých na ročním období Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Velmi nízká lesnatost katastrálního území Stará zátěž skládka. Není zaveden systém čištění odpadních vod. Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření. Slabé stránky Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby Slabé stránky Chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod. Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby Zařazení obce dle kartogramu: 4 Strana: 123

124 Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické obec s nedostačující kapacitou ubytování pro rekreaci hierarchické nesoulady ÚSES chybějící návaznost ÚSES nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické staré zátěže - U sadu ohrožení území obec se silným poklesem počtu obyvatel střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany Strana: 124

125 4.1.5 Malešovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje maloplošné ZCHÚ Přírodní park Niva Jihlavy. Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Odklon silničního tahu od obytné zástavby SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Nízký index stáří Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let Příležitosti EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností Cyklotrasa Brněnská. Snadná dostupnost centra ORP. Územím prochází komunikace II/395-dobré dopravní napojení na Pohořelice Příležitosti Vytvořit územní podmínky pro činnosti nezávislé na sezónních výkyvech. Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Stará zátěž skládka. Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnici II/395. Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby Slabé stránky Nadprůměrná nezaměstnanost. Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP Hrozby Zařazení obce dle kartogramu: 2c Strana: 125

126 Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické nedostačující kapacita ubytování pro rekreaci brownfileds chybějící návaznost ÚSES nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické obec není napojena na čistírnu odpadních vod skládka Malešovice - stará zátěž rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy ohrožení území obec se silným poklesem počtu obyvatel zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany rozvojový záměr ležící v bezpečnostním pásmu plynovodu Strana: 126

127 4.1.6 Odrovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje maloplošné ZCHÚ Přírodní park Niva Jihlavy. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti Realizace protipovodňové ochrany obce Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Odklon silničního tahu od obytné zástavby SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Nízký index stáří. Nárůst trvale obydlených domů (o víc než 20 %) Příležitosti Zatraktivnění území z hlediska rekreace. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. Územím prochází komunikace II/395 - Snadná dostupnost centra ORP. Cyklotrasa Brněnská. Příležitosti Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. Výstavba kanalizace. Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Velmi nízká lesnatost katastrálního území Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnici II/395. Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. obec je ohrožena povodněmi z řeky Jihlavy Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby Slabé stránky Vyšší nezaměstnanost. Hrozby Zařazení obce dle kartogramu: 2c Strana: 127

128 Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické nedostačující kapacita ubytování pro rekreaci areály brownfields hierarchické nesoulady ÚSES nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy ohrožení území silný pokles počtu obyvatel zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi (zákres Q100) střety rozvojových záměrů s limity plocha smíšená živnostenská a ochrana přírody rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany rozvojové záměry leží v záplavovém území Q100 rozvojový záměr ležící v bezpečnostním pásmu plynovodu Strana: 128

129 4.1.7 Pasohlávky SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky V řešeném území leží významné zdroje přírodní minerální vody (vrt Mušov 3G a Pasohlávky 2G) Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. V řešeném území je vymezena PTO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, EVL Mušovský luh, PR Věstonická nádrž a PP Betlém. Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství na celém území SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Nízký index stáří. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti Rozvoj lázeňství využití zdrojů přírodní minerální vody. v k.ú. Plánované rozšíření rekreační oblasti Plynofikace obce a dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách. Slabé stránky Stará zátěž skládka. Obec zatím není plynofikována. Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv Mušov Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od dopravy na silnici I/53 (Nová Ves) Hrozby Zvýšení intenzity dopravy v důsledku rozvoje rekreační a lázeňské zóny - zvýšení emisí a hlukové zátěže Rozšiřování výstavby na úkor přírodních ploch. Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. Slabé stránky Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby Strana: 129

130 EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky dopravní napojení územím prochází významný silniční tah I/52. Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu. Významný zdroj nových pracovních příležitostí. Cyklotrasa Greenways, Mikulovská, Mušovská, Moravská vinná a Jantarová stezka. Příležitosti Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Plynofikace obce. Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách. Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti. Slabé stránky. Chybí systémové řešení plynofikace obce. vyšší nezaměstnanost. kapacitně nevyhovující zdroje vody Hrozby Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti. Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov. Zařazení obce dle kartogramu: 1 Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Strana: 130

131 Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické areály brownfields hierarchické nesoulady ÚSES závady dopravní kapacitně nevyhovující silnice I/52 nevyhovující úsek komunikace - křižovatka na silnici I/52 závady hygienické chybí napojení na plynové vedení staré zátěže - skládky rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy (část Mušov) ohrožení území plocha riziková pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry umístěné na zavlažovaných pozemcích rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany rozvojový záměr (dopravní koridor) leží v ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje konflikty rozvojových záměrů s ochranou přírody (ÚSES) Strana: 131

132 4.1.8 Pohořelice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje EVL Mušovský luh a Šumické rybník. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd náleží do I. třídy ochrany. Příležitosti Realizace protipovodňové ochrany města Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Odklon významných silničních tahů od obytné zástavby, obchvaty na nových a rekonstruovaných tazích. Případně protihluková opatření. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. v k.ú. Smolín se nachází výhradní ložisko surovin Hrušovany u Brna štěrkopísky a živcové suroviny s vyhlášeným dobývacím prostorem Žabčice č V území se nachází celostátní železniční trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ Přibice- Pohořelice). Územím prochází významné silniční tahy R52, I/53. Slabé stránky Stará zátěž skládka. Nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Nadměrná hluková zátěž z dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnicích R52, II/395 a II/416. Nerovnoměrná lesnatost a nedostatek rozptýlené zeleně. město je ohroženo povodněmi z řeky Jihlavy Hrozby Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření Slabé stránky Relativně špatná vybavenost sídelního města. Nízký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let Hrozby Slabé stránky Hrozby Zánik železniční trati Vranovice- Pohořelice, na které je v současné době již jen nákladová doprava. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování homogenizace silnice I/53 a oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov. Strana: 132

133 Cyklotrasa Brněnská. Příležitosti Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53. Realizace sportovního letiště. Rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace. Zařazení obce dle kartogramu: 3b Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické hierarchické nesoulady ÚSES chybějící návaznost ÚSES areály brownfields nízký koeficient ekologické stability závady dopravní kapacitně nevyhovující silnice I/53 kapacitně nevyhovující silnice I/52 v úseku na k.ú. Nová Ves nevyhovující úsek komunikace-výjezd z města směr Mikulov, při křižovatce s I/53 nevyhovující úsek komunikace ve směru na Přibice nevyhovující úsek komunikace v Nové Vsi rizikové křížení železnice s komunikací ve směru na Přibice závady hygienické stará zátěž ve Smolíně hluková zátěž ve městě vyvolaná průtahy silnic II. třídy a dopravní obsluhou ploch výroby a skladování umístěných v severní části města, dále od silice R52 a I/52 ohrožení území zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi (zákres Q100) Strana: 133

134 střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany rozvojové záměry leží v ochranném pásmu II.třídy vodního zdroje rozvojové záměry leží v záplavovém území Q100 střety rozvojových záměrů navzájem plocha pro bydlení a protipovodňová hráz Strana: 134

135 4.1.9 Přibice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Mušovský luh). Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Příležitosti Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. Snadná dostupnost centra ORP po silnici I/53 a II/381. V území se nachází celostátní železniční trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ Přibice- Pohořelice). Cyklotrasa Brněnská. Příležitosti Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Velmi nízká lesnatost katastrálního území Stará zátěž skládka. Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Nízký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let Hrozby Slabé stránky Zvýšená nezaměstnanost. Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP. Hrozby Zařazení obce dle kartogramu: 3b Strana: 135

136 Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické chybějící návaznost ÚSES hierarchické nesoulady ÚSES plochy brownfields nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické stará zátěž střety rozvojových záměrů s limity rozvojový záměr na odvodňovaném pozemku Strana: 136

137 Šumice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Šumické rybníky) a přírodní rezervace Šumický rybník. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I třídy. Příležitosti Vybudování kanalizačního systému s napojením na ČOV Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Nízký index stáří. Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. Příležitosti Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. Zatraktivnění území z hlediska rekreace. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti zavést ekonomické činnosti nezávislé na sezónních výkyvech Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Velmi nízká lesnatost katastrálního území Stará zátěž skládka. Není zaveden systém čištění odpadních vod. Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Hrozby Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby Další zvyšování počtu neobydlených domů hlavně v obci Slabé stránky Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby Zařazení obce dle kartogramu: 2c Strana: 137

138 Struktura zastavěného území plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické nízká úroveň občanského vybavení chybějící návaznost ÚSES hierarchické nesoulady ÚSES areály brownfields nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické obec není napojena na ČOV stará zátěž ohrožení území plochy rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I.a II. třídy ochrany Strana: 138

139 Troskotovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Na řešeném území se rozkládá přírodní památka Troskotovický dolní rybník a lokalita výskytu zvláště chráněných druhů. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Nízký index stáří. Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. Nárůst trvale obydlených domů (o víc než 19,2 %) Příležitosti EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti Výstavba kanalizace napojené na ČOV. zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech. Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Stará zátěž skládka. Není zaveden systém čištění odpadních vod. Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Hrozby Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby Slabé stránky Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury. Hrozby chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod. Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby Strana: 139

140 Zařazení obce dle kartogramu: 3c Struktura zastavěného území plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické nízká úroveň občanského vybavení plocha brownfield nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické chybí napojení na ČOV stará zátěž - skládka ohrožení území území rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany Strana: 140

141 Vlasatice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. dobré silniční napojení na Pohořelice Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. Výstavba kanalizace napojené na ČOV. Slabé stránky Stará zátěž skládka. Není zaveden systém čištění odpadních vod. Hrozby Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby Další zvyšování počtu neobydlených domů hlavně v obci Slabé stránky Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby Zařazení obce dle kartogramu: 2a Strana: 141

142 Struktura zastavěného území plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické území se silným poklesem počtu obyvatel chybějící návaznost ÚSES závady hygienické území nenapojené na ČOV ohrožení území plochy rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany rozvojový záměr umístěný na odvodňovaném pozemku Strana: 142

143 Vranovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. Do řešeného území zasahují EVL (Vranovický a Plačkův les). Příležitosti Realizace protipovodňové ochrany obce Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Příležitosti Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. V území se nachází celostátní železniční trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ Přibice- Pohořelice). Cyklotrasa Greenways, Brněnská, Moravská vinná. Příležitosti Dobudování kanalizační sítě. Slabé stránky obec je ohrožena povodněmi z řeky Svratky Staré zátěže skládky. Nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od železnice Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby Další zvyšování počtu neobydlených domů hlavně v obci Slabé stránky Hrozby Zánik železniční trati Vranovice- Pohořelice, na které je v současné době již jen nákladová doprava. Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP. Zařazení obce dle kartogramu: 1 Strana: 143

144 Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické areály brownfields hierarchické nesoulady ÚSES chybějící návaznost ÚSES nízký koeficient ekologické stability závady dopravní nevyhovující úsek komunikace-podjezd pod železnicí (zaplavovaný) závady hygienické stará zátěž - skládka Vranovice stará zátěž 74 - Vranovice-Hlinek ohrožení území zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi (zákres Q100) střety rozvojových záměrů s limity rozvojové záměry leží v záplavovém území Q100 rozvojové záměry leží v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně rozvojový záměr umístěný na odvodňovaném pozemku Strana: 144

145 4.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ Viz kapitoly , pro jednotlivé obce 4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD KRAJE závady dopravní kapacitně nevyhovující silnice I/53 kapacitně nevyhovující silnice I/52 v úseku od k.ú. Nová Ves směrem na Mikulov nevyhovující úseky silnic II. a III. třídy - obě hlavní komunikace v obci Branišovice nevyhovující úsek komunikace - křižovatka na silnici I/52 v obci Pasohlávky nevyhovující úsek komunikace-výjezd z města směr Mikulov, při křižovatce s I/53 nevyhovující úsek komunikace ve směru na Přibice nevyhovující úsek komunikace v Nové Vsi rizikové křížení železnice se silniční komunikací ve směru na Přibice závady hygienické nadměrná hluková zátěž pro obytnou zástavbu pro k.ú. Pohořelice a Nová Ves od silnice I/52 nadměrná hluková zátěž pro obytnou zástavbu pro k.ú. Pohořelice, Cvrčovice, Odrovice, Malešovice od silnice II/395 plochy a koridory nadmístní vybavenosti, dopravní a technické vybavenosti (záměry) lázně, aquapark a další nadmístní občanská vybavenost na území obce Pasohlávky rozšíření vodojemu Pasohlávky plochy pro výrobu a plochy smíšené komerční na území města Pohořelice vymezení koridoru pro přeložku silnice II/395 v úseku Pohořelice (západní obchvat) - Cvrčovice - Odrovice - Malešovice - (Kupařovice) řešení kapacitně nevyhovujících vodních zdrojů, které brání rozvoji v jižní části ORP (zejména lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov) řešení protipovodňových opatření na řece Jihlavě 4.4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP POHOŘELICE Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře Za žádoucí lze obecně považovat stav, kdy všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou stabilní a jejich rozvoj je vyvážený. To ovšem neznamená, že se usiluje o totožný stav a rozvoj v každém území - různorodost jednotlivých území je dána jejich přirozeným charakterem a často je vyrovnávána například v kontextu širšího území. Strana: 145

146 Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je vyhodnocena v následujícím kartogramu. Pilíře s příznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "+", pilíře s nepříznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "-". Výsledná vyváženost územních podmínek je dána poměrem kladných a záporných bodů a označena barevnou škálou. obec pro příznivé životní prostředí územní podmínky pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území vyváženost podmínek Z H S dobrý stav špatný stav kategorizace obce, barevné označení Branišovice H,S Z 2c Cvrčovice H,S Z 2c Ivaň Z,H S 2a Loděnice Z,H,S 4 Malešovice H,S Z 2c Odrovice H,S Z 2c Pasohlávky Z,H,S 1 Pohořelice H Z,S 3b Přibice H Z,S 3b Šumice H,S Z 2c Troskotovice S Z,H 3c Vlasatice Z,H S 2a Vranovice Z,H,S 1 Znázornění vyváženosti pilířů územního rozvoje pro jednotlivé obce ve schématu. Kategorizace zařazení obce 1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4 Strana: 146