Sada 1 Geodezie I. 04. Vytyčení přímky

Transkript

1 S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Geodezie I 04. Vytyčení přímky Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/ Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Petr Procházka 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Úvod Vytyčování představuje souhrn úkolů, kterými se v terénu vyznačují geometrické prvky (body, přímky). Konkrétním výsledkem je realizace bodu, který je součástí vytyčovaného objektu.

3 Vytyčování přímky Vytyčení přímky je úkon, kdy mezi dva dané body umístíme řadu bodů tak, aby dané i mezilehlé body ležely v jedné svislé rovině. V praxi se používá název přímka místo V praxi se používá název přímka místo správného úsečka.

4 Vytyčení přímky Vytyčení přímky můžeme provádět několika způsoby. Záleží na přesnosti vytyčení, na viditelnosti mezi krajními body atd. Zpravidla přímku vytyčujeme: Od oka Jednoduchou vytyčovací pomůckou Teodolitem

5 Vytyčení přímky od oka Přímku vytyčují minimálně dva lidé měřič a figurant. Délka přímky max. 100m. Vytyčujeme tak, aby nám slunce svítilo do zad. Měřič musí stát minimálně 5 kroků od první výtyčky. Body vytyčujeme od vzdálenějšího k bližšímu.

6 Vytyčení přímky od oka Krajní body signalizujeme svisle urovnanými výtyčkami. Měřič se postaví 5 kroků za první výtyčku, a zařazuje výtyčku nesenou figurantem. Figurant drží výtyčku svisle a na pokyn měřiče označí bod. Přesnost vytyčení je 50mm.

7 Vytyčení přímky dvojitým pentagonem Krajní body přímky signalizujeme svislými výtyčkami. Měřič se postaví mezi výtyčky a pohybuje pentagonem od sebe a k sobě tak, aby obrazy obou výtyček byly nad sebou. Olovnice ukazuje bod na přímce.

8 Vytyčení přímky teodolitem Lépe a přesněji vytyčíme přímku teodolitem. Přístroj centrujeme na prvním bodě přímky, zacílíme na druhý bod a sklápěním dalekohledu vytyčujeme jednotlivé body na přímce. Nesmíme pohnout vodorovnými ustanovkami. Vytyčujeme do vzdálenosti 400 až 500m, jinak úsek rozdělíme na více částí.

9 Prodloužení přímky Je to podobný úkon jako při vytyčení bodu na přímce Přímku můžeme prodloužit: Od oka Teodolitem

10 Prodloužení přímky od oka Koncové body přímky signalizujeme výtyčkami. Měřič se postaví za jednu výtyčku a zařazuje výtyčku nesenou pomocníkem. Chyba ve vytyčení roste s prodlužovanou vzdáleností. Prodlužovaná vzdálenost by neměla být delší než 1/4 původní přímky.

11 Prodloužení přímky teodolitem Teodolitem prodlužujeme přímku při větších vzdálenostech, nebo při vyšší požadované přesnosti. Při vytyčení můžeme použít dva postupy: Proložením dalekohledu Vytyčením přímého úhlu

12 Vytyčení přímky teodolitem Proložením dalekohledu Přímku prodloužíme tak, že teodolit urovnáme na krajním bodě přímky, dalekohled v I poloze zacílíme na druhý bod přímky. Nyní dalekohled proložíme a vytyčíme ve II poloze další bod. Potom postup opakujeme, ale tak, že zacílíme v II poloze dalekohledu a vytyčujeme v I poloze.

13 Vytyčení přímky teodolitem Vytyčením přímého úhlu Teodolit urovnáme na krajním bodě přímky, zacílíme na druhý bod. Ke čtení horizontálního úhlu připočítáme 2R (200 g ). Vytyčený směr je prodloužením dané přímky. Při přesnějších měřeních opakujeme postup při II poloze dalekohledu

14 Vytyčení přímky Literatura: P. HánekP. Koza Geodezie pro spšstavební 1998, J. CulekGeodézie pro obory s,e,a,v, 1986, M. Pokora Geodézie I 1985 Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Petr Procházka Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na