Boletín. Índice. Introducción, Tomáš Kupka, Presidente AUŠ-APE Artículos

Transkript

1 Boletín 2012 Índice Introducción, Tomáš Kupka, Presidente AUŠ-APE... 3 Artículos Počátky tvorby učebnic španělského jazyka v Čechách, Rozhovor s Libuší Prokopovou a Vladimírem Rejzkem, Marcela Bryndová... 4 Materiales Uso de Moodle y Hot Potatoes en la enseñanza de ELE, Experiencias en la Universidad Checa de Agricultura (ČZU), Carlos Torres Alvarado Huellas españolas por las calles de Praga, Carlos Torres Alvarado Tvorba pracovních listů pro výuku CJ v souvislosti s projektem 1.4. a 1.5. EU peníze základním a středním školám OP VK, Tomáš Kupka Actualidad e información Konverzační soutěž ze španělštiny, Alena Malá Información de la AUŠ-APE Actividades de la APE en el año Zpráva o hospodaření AUŠ, Eva Kotrčková Asociace učitelů španělštiny Bulletin 1

2 Asociace učitelů španělštiny Asociación de Profesores de Español República Checa Comité ejecutivo Presidente, Secretario: Tomáš kupka Vicepresidenta para las regiones y Tesorera: Eva Kotrčková Vicepresidente: Július Štang Redactor: Jitka Fenclová Vocero: Ingrid Castro Direcciones de contacto Página web: Administrador de web: Tomáš Kupka Correo electrónico: Tomas.Kupka@gymnct.cz aus-ape@seznam.cz Correo postal: PhDr. Tomáš Kupka Gymnázium, Česká Třebová Tyršovo nám Česká Třebová Teléfono: Las opiniones y el contenido de los artículos son responsabilidad exclusiva de los autores. 2 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

3 Estimados colegas: Les presentamos el nuevo Boletín 2012 de la Asociación de Profesores de Español de la República Checa. Me alegra que siga existiendo esta idea de publicar materiales escritos por nuestros miembros en el Boletín mencionado, fundado por nuestra expresidenta Anna Mištinová, y espero que pueda ofrecerles textos tanto interesantes como útiles para su desarrollo profesional o la enseñanza. Empezamos con el artículo de la doctoranda Marcela Bryndová, que tuvo una exclusiva oportunidad de encontrarse con Libuše Prokopová y Vladimír Rejzek las leyendas de la creación de los manuales para el español en la Rep. Checa. Con su debate van aclarando circustancias y posibilidades de la creación de manuales a comienzos de la segunda mitad del siglo 20. Carlos Torres Alvarado publica dos materiales. En el primer artículo desarrolla el tema de Moodle, un espacio virtual, que ofrece a los usuarios una gran variedad de la aplicación y ayuda en el proceso de enseñanza. Actualmente Moodle no sirve sólo para las universidades, poco a poco llega a la educación secundaria y más adelante. Carlos completa su análisis con la descripción del uso de Hot Potatoes, una heramienta para crear ejercicios educativos de evaluación automática. Su segundo artículo guía al lector por los lugares interesantes de Praha que tienen un enlace con el mundo hispano. Según el autor, paseando por Praga el visitante (incluso el estudiante, en nuestro caso) tiene una gran oportunidad de trasladarse en espacio o tiempo a España. El otro texto de los Materiales se dedica al tema muy actual tanto en las escuelas básicas como en las secundarias. Tomáš Kupka en su artículo analiza el tema de las hojas de trabajo de punto de vista del proyecto de la UE 1.4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách y el proyecto 1.5. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách. En su texto destaca la necesiadd de preparar el material según las necesidades de la educación moderna y trae a su disposición un abanico de sugerencias para simplificar y mejorar la creación de esta herramienta didáctica. En la parte Actualidad e información pueden encontrar información relacionada con el concurso para los estudiantes checos conocido como Olympiáda ze španělštiny o Konverzační soutěž ve španělštině. Alena Malá describe el proceso del concurso, las partes y métodos de la evaluación. Al final de su artículo hay dos tablas de colocación de los participantes del nivel nacional incluso la puntuación. Concluimos nuestro Boletín con las informaciones de parte del Comité Ejecutivo, recordamos las actividades de la APE en el año 2011 y el estado de cuentas de la APE en el mismo año. Queremos dar las gracias a todos que nos han apoyado, particularmente a las embajadas y las editoriales. Muchas gracias a Demetrio Fernández de la Embajada de España, a Věra Hoffmannová de ÚJOP UK, a todos los ponentes que nos ayudaron de manera abnegada a preparar el programa para nuestras jornadas de conferencias y talleres didácticos. También agradecemos a todos los que participan en nuestras actividades. Quedamos a su disposición para que puedan informarnos, enviar sus opiniones o críticas. Tomáš kupka Asociace učitelů španělštiny Bulletin 3

4 Artículos Počátky tvorby učebnic španělského jazyka v Čechách rozhovor s Libuší Prokopovou a Vladimírem Rejzkem Marcela Bryndová Po druhé světové válce se začaly u nás objevovat první učebnice cizích jazyků, mezi nimi i španělštiny, psané českými autory. Před válkou se pro výuku španělštiny užívaly učebnice německých vydavatelství. Tehdejší čeští autoři prošli vysokou školou se zaměřením na lingvistiku. Přesto, že v době jejich studia didaktika nebyla zakotvena jako samostatný předmět a oni absolvovali pouze jednosemestrální kurz metodiky a pedagogiky, jejich učebnice i dnes vykazují vysokou didaktickou hodnotu. První z tvůrců učebnic po 2. světové válce je Libuše Prokopová, která se narodila v roce 1919 v Praze. Před válkou vystudovala první tři semestry moderní filologie zaměřené na němčinu a francouzštinu na pražské filosofické fakultě. Po válce pokračovala ve studiu románské filologie do roku V roce 1949 získala doktorský titul. Ze své odborné činnosti si nejvíce cení svých překladů ze španělštiny. Je autorkou několika učebnic španělského jazyka, z nichž většina se v současné době stále používá. Oblíbenou publikací mezi studenty španělštiny je učebnice Španělština nejen pro samouky. Druhý je Vladimír Rejzek narozený v roce 1923 v Praze Nuslích. Po ukončení elitního chlapeckého gymnázia v Křemencově ulici vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze španělštinu, angličtinu a tzv. malou francouzštinu. Titul středoškolský profesor získal v roce Po skončení vojenské služby učil dva roky matematiku na ZŠ v Praze Strašnicích. V letech 1955 až 1964 vyučoval španělštinu a angličtinu na Obchodní akademii v Resslově ulici, kde se seznámil s profesorem Dubským. Do roku 1989 působil na VŠE v Praze, kde pracoval na katedře románských jazyků. Jako externista byl pět let na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vedl semináře didaktiky a normativní mluvnice. Ve své odborné práci se věnoval především pedagogické činnosti. Vytvořil celou řadu učebnic španělštiny s ekonomickým zaměřením. Ve spolupráci s Josefem Dubským se významně podílel na tvorbě španělskočeských a česko-španělských slovníků. První otázka našeho rozhovoru se týkala studia obou autorů: Co doba vašich studií? Kdo vás nejvíc ovlivnil? Vladimír Rejzek: Na reálném gymnáziu v Křemencově ulici, které bylo čistě chlapecké, jsme dostali na tělocvik profesora Kuchválka. On studoval hodně španělštinu, která se tehdy prakticky učila pouze na obchodních akademiích, v Praze jen na Resslovce. Na tomto typu gymnázia v septimě byla tato volba: ti, co chtěli jít na techniku, studovali deskriptivní geometrii, a ti, co byli humanitně založení, měli možnost studovat německou nebo 4 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

5 francouzskou konverzaci. Jednou nám vyprávěl o Španělsku a povídá: Kluci, kdybyste chtěli, tak příští rok máte mít tu deskriptivní geometrii nebo konverzaci, musel bych to vyjednat, ale co kdyby se učila španělština? No a to byl osudový krok pro můj další vývoj. On to skutečně prosadil a my jsme byli první gymnázium, kde se španělština vyučovala. Když skončila válka v pětačtyřicátém, tak jsem se okamžitě hlásil na filozofickou fakultu a Kuchválek tam byl jmenovaný lektorem španělštiny. Ještě před tím jsme shodou okolností byli nasazeni ve stejné fabrice, v ČKD. Při tom jsme chodili do tzv. Klubu moderních filologů, kde se pořádaly jazykové kurzy. Jarda tam měl normální kurz španělštiny a současně tam měl kurz obchodní španělštiny (korespondence) Dubský, pozdější můj kolega a spoluautor. Tak jsme udržovali kontakty během války. Libuše Prokopová: Já jsem začala v roce To jsem dělala němčinu a francouzštinu, což bylo přerušeno 17. listopadu Potom v roce 1945 jsem se přihlásila na románskou filologii. Celou válku jsem byla zaměstnaná. Až na konci války jsem se začala učit španělsky jako samouk. Měla jsem jednu jedinou hodinu u profesora Fariñase. Jednou v zaměstnání potřeboval kolega nějakou knížku o donu Quijotovi, která byla jen ve španělštině. Říkala jsem mu, že se nic neděje, že se to naučím a přečtu mu to. Taková já jsem byla drzá. Stali se někteří spolužáci vašimi budoucími kolegy? VR: Na filozofické jsme se sešli tři z Křemencárny, Kuchválek a my dva jeho studenti (pozn. druhý student byl Kamil Uhlíř). A on říkal: Chlapi, musíme něco pro to udělat, aby byla španělština uznána jako aprobační předmět. Já podám žádost a vy udělejte kampaň. Já jsem si to vzal na starost a sepsali jsme petici, kterou podepsalo asi 88 studentů. Žádali v ní, aby byla španělština stanovena jako aprobační předmět. Vyšlo to. Co bylo tématem vaší závěrečné práce? VR: Tenkrát se tomu říkalo státní práce. Na anglistice byl pan profesor Trnka. Když jsem si šel domluvit státní práci, tak on mi navrhl téma: Španělská slova v angličtině, čili Lexikální vlivy španělštiny na angličtinu. Já jsem chodil po obědě do knihovny, kde mají původní oxfordský slovník. Musel jsem ho celý projít. Bylo to precizní, pan profesor si pak pošmáknul. Po prohlédnutí chtěl jednotlivá slova dát do seznamů podle přízvuků. LP: Má disertační práce byla vztažena na španělštinu. Obhájila jsem ji v roce Tématem bylo Metaforické použití výrazů jídla a pití v moderní španělštině. Jak a za jaké situace jste začal vy sám odborně působit? VR: Protože každý aprobační předmět, musel vždy garantovat nějaký profesor, tak to dali panu profesoru Bubnovi. On byl francouzštinář, který španělštinu dělal jen okrajově, tak jsem prakticky semináře vedl já. A tím pádem jsem také mohl jít hned ke státnici, poněvadž vůči ostatním jsem měl náskok. Já jsem prakticky první, který skládal státnici ze španělštiny. Po ní jsem mohl učit jako suplující státní profesor, to se psal březen Takhle jsem se dostal ke španělštině. Učil jsem na Truhlářské dva ročníky, septimu a oktávu. Pak jsem ještě působil na různých gymnáziích v Praze, kde jsem pochopitelně učil už jen angličtinu, neboť španělština byla výjimečná. My jsme měli takovou partu z mého prvního působiště a pravidelně jsme se jednou měsíčně scházeli. Při jedné schůzce kluci říkali: Člověče, od nás Asociace učitelů španělštiny Bulletin 5

6 odchází Voráčková a to místo je volný. Zajímej se o to! Tak jsem se zajímal, šel jsem se tam představit. Tam jsme byli dva kandidáti, Hvížďala a já. Ten ředitel byl muzikant, tak jsem sklouzli na muziku. On říkal: Člověče, vy se mi líbíte, já si vás sem vezmu. No a tak jsem se dostal na Resslovku, kde jsem se znovu setkal s Dubským, tentokrát jako se svým kolegou. To bylo další osudové setkání. Dostal jsem se do party s člověkem, který tady už publikoval spoustu věcí. Ten mě dotáhl k lexikografii. On tenkrát vedle toho jezdil přednášet do Brna a jednou mi nabídl, jestli bych mu nechtěl pomoct. Byl jsem hrozně rád, poněvadž to byl můj sen. LP: Já jsem odborně nezačala. Začala jsem soukromými hodinami španělštiny. To jsem uměla velice málo, ale už jsem učila. Po válce byl o španělštinu veliký zájem. Máte pocit, že jste kvůli vnějším tlakům musel obětovat nějaké myšlenky z některé své práce? VR: Ne, to se mi naštěstí nestalo. Jednou mi volala paní redaktorka Gregorová z nakladatelství a říkala: Pane profesore, prosím vás, mohl byste přijít? Ona všechno poctivě četla. Tenkrát existoval tzv. Úřad pro tiskový dohled, kterému jsme my autoři říkali ÚTISK, kde hledali samé chyby. Paní Gregorová mi dala lekci, kde se probírala přídavná jména a jejich stupňování. Já jsem tam vytvořil různá cvičení a vrcholem byl překlad. No a teď já to čtu. Stálo tam: Sovětský svaz je největší obchodní partner Československa, atd.. A teď po téhle větě následovala věta: Jeden je horší jak druhý. Já to opravdu neudělal úmyslně. A paní redaktorka říkala: Prosím vás, přehoďte ty věty. Takže tyhle věci se hlídaly. LP: Ne, ten pocit nemám. Ale musela jsem tam občas dávat věci, které bych tam sama nedávala. To třeba bylo přání pedagogického nakladatelství, například internacionála španělsky. Nedávala bych internacionálu, dala bych španělskou píseň. Jak těžké bylo v tehdejší době shánět zahraniční literaturu, která byla pro psaní učebnic cizího jazyka jistě zásadní? Byly nějaké možnosti kontaktu s rodilými mluvčími? VR: No, tak to máte dobrou otázku. Tady nás zachránila de facto Kuba. Poněvadž francouzštináři měli L Humanité, angličtináři Daily Worker, němčináři Neues Deutschland. Ale my jsme nemohli dostat například El País, to neexistovalo. V 60. letech jsme si zadali kubánský plátek. Jenže kubánská španělština, dle mého soudu, je taková španělština nejhorší. Ale aspoň něco se tam pochytilo. Něco se dostalo i ze Španělska. Bývalí žáci, kteří dělali v obchodě, občas něco přivezli. Ale člověk musel být strašně opatrný, poněvadž to nebylo možné přinést do výuky. LP: K zahraniční literatuře se nešlo dostat. Já jsem akorát chodila do univerzitní knihovny, kde jsem si něco půjčovala. Jinak k ničemu jinému jsem přístup neměla. Po válce už přístup trochu byl. V prvním vydání je třeba Valle-Inclán, což byly ty staré španělské texty. Dneska bych je asi nepoužila. V době hned po válce možnost kontaktu s rodilými mluvčími nebyla. Až v listopadu 1945 přijeli na založení mezinárodního studentského svazu rodilí Španělé a dokonce tu hned dva zůstali. Zůstal tady profesor Blasquez Arroyo, který se mnou dělal učebnici pro Brno. Je tam napsaný. Všechny moje učebnice vždy četl rodilý mluvčí nebo na nich pracoval. Samouky revidovala Jana Štanclová de Arranz, 6 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

7 která je provdaná asi 40 let ve Španělsku. Dělala tam doktorát ze španělštiny na madridské univerzitě a je oficiální tlumočnicí. Rozhodně bych nevydala sama nic bez revize. A nehádám se s tím revizorem. Jsem vděčná za připomínky. Po roce 1945 sem do Československa přicházeli Španělé, kteří byli buď v koncentrácích nebo někde po Evropě. Ti mířili do Francie, takže tady utvořili výbor pro pomoc Španělsku. Dávali jsme jim šaty a trochu jsme jim pomáhali, aby mohli pokračovat v cestě. Tohle byli vlastně první Španělé, které jsem viděla. Do španělsky mluvící země jsem se dostala v roce 1956, a to do Mexika s delegací ministerstva kultury. Později, od roku 1961, jsem byla téměř 2 roky ředitelkou Domu československé kultury v Havaně na Kubě. Poprvé jsem se do Španělska dostala až hodně po válce, asi v roce 1966, ale nejsem si tím jista. Tato první cesta do Barcelony byla v souvislosti s encyklopedií CIESA, na které jsem spolupracovala. Byla jsem tam pozvána na dva dny. Poté jsem se již sama přesunula do Madridu, kde proběhlo setkání se spisovatelem Hortelanem. Dělala jsem překlad jeho knihy Letní bouřka. Setkání bylo již po překladu, protože jsem mu tu publikaci ukazovala. Jak jste se dostal v průběhu doby k psaní učebnic? Přivedl vás k tvorbě učebnic fakt, že v tehdejší době nebylo na trhu příliš mnoho materiálů pro výuky španělštiny? VR: Tenkrát se učilo podle učebnice Plívová, Střihavka. Oba lidé, kteří prostě neprošli střední školou a tu učebnici napsali z toho hlediska, že učili na vysoké škole, kde jsou studenti osmnácti a devatenáctiletí. Přes Dubského jsem byl požádán redakcí časopisu Cizí jazyky, abych napsal recenzi té učebnice. Já jsem to napsal popravdě, jak jsem to viděl. Bývaly tam použity všechny možné anticipace, tak jsem to zhodnotil. SPN se toho nějak chytlo a pověřilo mě, abych udělal celý cyklus pro 1. až 4. ročník. Pak jsem se setkal s Plívovou (provdanou Zděnovcovou). Stali jsme se dvojicí, která udělala všechny čtyři učebnice Rejzek - Zděnovcová. Ještě na Resslovce jsme dělali malý slovník. Španělsko-český udělal Dubský sám. Pak ještě dělal česko-španělský. Ale časově to nemohl zvládnout, tak za mnou přišel, abych si vzal nějaké písmeno. Dostal jsem písmeno H a písmeno P. Pak ještě sehnal Holbíka, ten taky něco udělal, a nějaká kolegyně, která měla také jedno písmeno. Já jsem pořád učil v Resslovce a psal jsem učebnice. Publikační činnost byla tenkrát jedna z podmínek dostat se na vysokou školu. Dubský si umanul, že mě tam prostě dostane. Ale ředitel z Resslovky mě nechtěl pustit. Musel jsem jeden ročník dovést k maturitě. Mezitím jsem už učil na VŠE. Dubský mě tam jmenoval jako tajemníka katedry a rozjeli jsme celou tu práci. Jemu se podařilo prosadit slovník jako fakultní úkol a dostali se na to dotace. Poté jsme dělali učebnici pro jazykové školy. Kolegyně tam dodávaly články, já jsem k tomu udělal gramatiku a cvičení, dokonce i slovníček jsme k tomu dodali. Pak byl ještě druhý díl. Pak už jsme se věnovali hlavně slovníkům. Největší problém byl s českošpanělským, protože SPN šlo do likvidace. Nakonec jsme to dojednali s panem doktorem Červenkou z LEDy, který si to vzal na triko a dovydal to. Bohužel to vyšlo tři týdny pro smrti Dubského, který se toho nedožil. Sice už umíral s vědomím, že je to hotové, ale slovník už do ruky nedostal. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 7

8 LP: Nebyly žádné učebnice. Já jsem neměla z čeho učit. Vůbec si nevzpomínám na to jednání s prvním nakladatelem, který se jmenoval Gustav Voleský. On si mě našel, když jsem tehdy pracovala ve španělském oddělení v rozhlase. Nevím, jak k vydání knihy došlo, žádnou smlouvu nemám. A ta kniha, kterou jsem snad napsala, je nadepsána Ludmila Prokopová. On neznal ani moje křestní jméno. Tehdy to byla taková doba, jaksi velice neuspořádaná. Voleského vydání jsem poté předělala s Blazquezem Arroyo a učebnici vydala Rovnost, Brno v roce V roce 1965 vyšla v SPN, od roku 2000 vychází v nakladatelství Leda. Prvotním impulsem pro vznik učebnice Španělština pro samouky bylo, že mnoho českých odborníků a hudebníků jezdilo na Kubu a potřebovali se rychle naučit španělsky. veliká práce. Musí to být v hlavě. Všechno jsem vymýšlela. Tehdy existovala jen taková sešitová vydání, jedno se jmenovalo Tisíc slov. Vím to, protože můj tatínek se z toho učil německy. Byly to takové sešitky. Jestliže nyní sledujete vycházející tituly učebnic, co vám chybí v současných učebnicích španělštiny? Je něco, co byste vytknul současným tvůrcům? VR: Dnešní učebnice mi připadají chaotické. Nemají žádný systém. Jazyk je určitá struktura, kterou je třeba dodržovat. V těchto učebnicích je to takové halabala. Asi v tom smyslu, oni si to domyslí. Podle mého je autor povinen zprostředkovat učení tak, aby student nemohl váhat. Musí to být jednoznačně řečeno. Hlavně stále něco procvičovat. My jsme skoro každý den na škole psali prověrku. Nemusí být dlouhá, stačí 6 nebo 8 vět a vidí se, jestli to pochopili, nebo ne. Poté když už byly i jiné učebnice, se vyskytla nakladatelství, která něco chtěla. Pedagogové nebo nakladatelství Rovnost z Brna, kteří si mě našli. Poté učebnice už vznikaly na základě potřeb SPN. Jakým způsobem jste postupovali při psaní učebnic? VR: První učebnice byly podle profesora Dubského. On měl zkušenosti, byl z rodiny romanisty. Jeho otec byl Ota Dubský, francouzštinář, který učil obchodní francouzštinu. On si to kočíroval. Dubský byl gramatik. A u toho, čemu jsem pak šéfoval já, jsem bazíroval hlavně na gramatice. Není důležité naučit dítě mluvit, ale aby rozumělo. Jde o ten první styk s cizincem, který ještě navíc vyslovuje originálně, čehož mi nemůžeme dosáhnout. Abych mu rozuměl, musím mít již slovní zásobu. LP: Na vysoké škole jsme žádnou didaktiku neměli. Jen před válkou byla pedagogika, dva semestry. Sestavit učebnici je Když zhodnotíte svou profesionální činnost, co považujete za svůj největší lingvistický úspěch? VR: Nejvíce si cením toho, že českošpanělský a španělsko-český slovník, který jsem dělal, byl předloni oceněn jako slovník roku na výstavě Svět knihy. LEDA to vydala. A poté si cením toho, když vidím, jak se v praxi uplatnili moji žáci. Dubský říkal, že musíme udělat pořádná skripta. Když odešel, tak já jsem pak učil 25 let na vysoké ekonomické. Tam jsem se dal dohromady s vynikající kolegyní Špinkovou, která si libovala ve cvičeních. Ta z jednoho tématu nadělala hordy cvičení, ona se v tom úplně vyžívala. Spolu jsme napsali skripta. Já jsem dělal texty a gramatiku a ona dělala cvičení. Učebnice vyšla někdy v roce 1975 a dodneška se podle ní s drobnými úpravami učí. Paní docentka Hlavičková si ji aktualizuje. 8 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

9 LP: Já myslím moje překlady ze španělštiny. Dávala jsem přednost próze. Překládala jsem například Juana Goytisolu, Vargase Llosu, Manuela Puiga, Garcíu Márqueze, Guillerma Cabreru Infante aj. Španělsko-české slovníky v té době nebyly. Používala jsem tedy španělského Larousse a velký Slovník jazyka českého. Překlady byly zadávány většinou nakladatelstvím Odeon. Dělala jsem posudky i pro ostatní nakladatelství, ale nedělala jsem je příliš ráda. Víte, je to veliká odpovědnost, rozhodnout ve prospěch nebo v neprospěch knížky. Poté obě mé učebnice jsou celkem úspěšné. V průběhu obou rozhovorů jsem pokládala otázky týkající se tvorby učebnic, metodických postupů, psychologických technik. Dotazovaní stále sledují nové přístupy k výuce, kdy v současnosti převládá především komunikativní metoda jako protipól gramaticko-překladové metody. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 9

10 Materiales Uso de Moodle y Hot Potatoes en la enseñanza de ELE Experiencias en la Universidad Checa de Agricultura (ČZU) Carlos Torres Alvarado Universidad Checa de Agricultura de Praga Qué es Moodle? Moodle es un proyecto de software activo y en contastante evolución. Ha sufrido modificaciones en cada una de sus nuevas versiones a la vez que se ha reorientado. Sin duda, se desarrolla gracias a que se toman en cuenta las sugerencias de cada vez más personas en diferentes situaciones de enseñanza. Su uso se inició en las universidades hasta llegar a la enseñanza primaria, a organizaciones sin ánimo de lucro, a empresas privadas, a profesores independientes e incluso a padres de alumnos. El programa es un software libre. No existe ninguna restricción sobre cómo utilizar el nombre en otros contextos, por ejemplo, si se utiliza Moodle para impartir cursos. Se caracteriza principalmente porque: promueve una pedagogía constructivista social, tiene una lista de cursos en los que el interesado puede matricularse o asistir como invitado ; el sitio es administrado por un usuario administrador (puede ser el mismo profesor); el administrador controla la creación de cursos, determina a los profesores y asigna usuarios de los cursos, puede crear diferentes grupos en cada uno de los cursos; los profesores, si lo consideran necesario, pueden ellos mismos inscribir o borrar de sus cursos a los participantes, al igual que actualizar la lista de matriculados. puede haber un registro y seguimiento completo de las entradas del usuario/estudiante. Qué es Hot Potatoes? Hot Potatoes es una herramienta para crear ejercicios educativos de evaluación automática que se suben y ejecutan posteriormente a través de la Web. Los ejercicios que crea son de tipo JCloze de rellenar huecos, JQuiz - de respuestas cortas y de selección múltiple, JMatch de emparejamiento con una columna desplegable o de arrastrar y soltar, JMix de ordenamiento de frases pinchando o arrastrando y soltando, y como último JCross de crucigramas. Moodle y Hot Potatoes en las clases de idiomas En la Universidad Checa de Agricultura, para las clases de ELE, usamos Hot Potatoes y Moodle desde el año 2008 (figura 1). Tanto en las actividades gramaticales y de vocabulario como en las destrezas de comprensión auditiva y lectora se puede usar cualquiera de las herramientas Hot Potatoes mencionadas anteriormente (figura 2). Estas herramientas no son aplicables para la expresión 10 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

11 escrita, si nos referimos a producción de textos. En las actividades comunicativas y de léxico, preferimos los JMatch y Jmix. Los ejercicios JCloze nos parecen más adecuados para actividades gramaticales. Al seguir modelos de actividades encontrados en manuales accesibles en el mercado checo, hemos elegido los ejercicios JQuiz para la mayoría de actividades de comprensión lectora y auditiva. Hot Potatos, a través de Moodle, apoya en la enseñanza de idiomas el reforzamiento gramatical, el aprendizaje de vocabulario, las actividades de comprensión lectora, la comprensión auditiva y hasta cierta medida, de expresión escrita. Sin embargo, no es posible evaluar automáticamente los trabajos de ésta última destreza. Los enlaces más útiles, al abrir Moodle, para los profesores de idiomas se hayan en la barra de Actividades principales (Hlavní činnosti). Estos tal vez sean: Participantes (Účastníci) y Libro de clasificaciones (Klasifikace). En el primero encontramos el seguimiento individual detallado de los usuarios/estudiantes y en el segundo la clasificación ordenada de los grupos de cada curso (figura 3). Existe la posibilidad de exportar las calificaciones a Excel a fin de manipular, revisar, comparar y, si conviene, procesar los datos estadísticamente. Moodle cuenta con módulos propios (tareas, chat, foro, encuesta, talleres, cuestionarios,...), además acepta módulos complatibles, como es el caso de Hot Potatoes. El módulo Hot Potaoes Quiz, que en checo aparace como Test Hot Potatoes (figura 4), permite administrar los ejercicios que hayan sido elaborados previamente con esta herramienta. Los ejercicios se crean en cualquier ordenador y luego se suben al curso de Moodle en Internet. Hot Potatoes crea ejercicios de evaluación automática. La realización de ejercicios de evaluación automática Hot Potatoes, en la clase presencial, abren un espacio aprovechable, por ejemplo, en la conversación, debido a que el tiempo dedicado a la gramática, comprensión auditiva y otras destrezas se reduce considerablemente. No obtstante, dedicar más tiempo a la conversación obliga al profesor a ayudarse con material complementario propio o prestado para colmar la hora en el aula. Al mismo tiempo, hay que destacar que trabajar con Moodle es un ahorro para la institución si el material complementario ha sido subido con antelación a algún lugar en la barra donde los estudiantes pueden encontrarlo, bajarlo e imprimirlo ya por sus propios medios. La innovación cada vez más extendida del uso del ordenador en el aula aparenta ser una realidad dificil de aceptar aún por los profesores más conservadores. Este hecho se ha visto reflejado en la negación a priori a la introducción de actividades Hot Potatoes en Internet para su uso en el procezo de aprendizaje. El creencia errada de que el uso de esta herramienta hace que la clase prescienda del profesor se supera al limitar su uso a deberes para cumplirlos fuera del aula. Otra ventaja que debemos mencionar es que esta modalidad brinda una alternativa a las sustituciones de profesores. En caso de ausencia de algún colega la clase presencial puede avanzar incluso con un profesor que no sea de la especialdad o se dejan los ejercicios Hot Potatoes para la casa. Los estudiantes, en cuanto a lo electrónico, suelen estar más adelante que sus profesores de idiomas. En un principio Moodle tiene gran acogida entre los alumnos, esto sólo hasta el momento Asociace učitelů španělštiny Bulletin 11

12 en que descubren que sus actividades en el sistema quedan archivadas detalladamente. Luego su preferencia disminuye y llegar a ser la misma como la de cualquier otro deber estudiantil. Experiencias con Hot Potatoes en la ČZU Los ejercicios JCloze son de rellenar huecos. Son los preferidos pero también los más difíciles según nuestros estudiantes, posiblemente debido a que se generan teniendo muy en cuenta los signos ortográficos. Creemos que se adaptan más a lo gramatical. Permiten el uso de pistas y de respuestas alternativas. Las pistas no sólo advierten a los estudiantes sobre detalles a tener en cuenta al desarrollar la actividad (ejemplo de pistas: no olvides la tilde, la frase está en plural,...) sino además incitan a obtener la respuesta sólo por medio de ellas, ya que ésta va apareciendo letra por letra. Las repuestas alternativas logran, entre otros, superar la limitación que aparentan los signos diacríticos. Ejemplo: brasileño, brasileno y brasileňo (figuras del 5 al 7 del suplemento). Los ejercicios JQuiz están basados en preguntas de número ilimitado. Son de 4 tipos: de respuestas múltiples, respuestas cortas, respuestas híbridas y de multiselección (figura 8). Apostamos por las preguntas de respuestas múltiples (figura 9). Los estudiantes pueden marcar todas las opciones, sin embrago, si lo hacen se les reduce la puntuación. Los test de multiselección (figura 10) permiten que se marquen al mismo tiempo todas las respuestas de la pregunta y así acertar la correcta aun sin conocerla. Quizá esta herramienta sea la más adecuada para las preguntas tipo verdadero falso. Los ejercicios estándar JMatch (figuras 11 y 12) son de elección en un desplegable que se encuentra a la derecha. Se ofrece también un segundo modelo: los ejercicios de arrastrar y soltar (figuras 11 y 13). Podríamos topar con la desventaja que en la mayoría de casos las frases, ya en Moodle, aparecen una sobrepuestas a otra. Es curioso que en cualquier otro tipo de página Web funcionen sin problema. Aunque los ejercicios JMatch de emparejamiento se recomiendan con el uso de elementos gráficos, al intentar incorporar imágenes, no hemos logrado compatibilizarlas con Moodle. Otro de sus aspectos positivos es que ofrecen opciones adaptables para ejercitar el vocabulario. Los ejercicios de ordenar frases Jmix, son también de modelo estándar (figuras 14 y 15) y de arrastrar y soltar (figuras 14 y 16). Con ambos hemos tenido buenas experiencias. Requieren de instrucciones detalladas para su resolución, de lo contrario los estudiantes quedan desconcertados. Al igual que los crucigramas generados en JCross son los que menos utilizamos. Los crucigramas en JCross son lo más entretenido de Hot Potatoes (figuras 17 y 18). No admiten una frase escondida, son sólo para escribir palabras horizontales y verticales. En la calificación de los estudiantes casi no los tomamos en cuenta. Posibilidades y limitaciones estadísticas en el uso de Hot Potatoes y Moodle. Los resultados de los ejercicios Hot Pototoes en Moodle son una fuente de información aún no muy aprovechada. El equipo de profesores de ELE en la CZU, al intentar utilizar los resultados, hemos notado posibilidades de uso 12 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

13 y limitaciones en ellas. A continuación se citan y comentan algunas: Dificultad de cada tipo de ejercicio Hay que mencionar que los ejercicios Hot Potatoes en Moodle tienen un icono universal. Un icono universal no identifica de qué tipo de ejercicio se trata. Reconocer directamente de qué ejercicio se trata facilitaría averiguar cuál es el de mayor dificultad. Usar una palabra clave para la denominación del ejercicio es muy útil. Por ejemplo, RELLENAR para los ejercicios JCloze o RELACIONAR para los ejercicios JMatch. El programa exporta a Excel los resultados de los últimos intentos. Para poder obtener los promedios hemos tenido que cambiar los formatos de las células de las tablas, que se han pasado de texto a número con céntimos. Promedios máximos y mínimos de cada tipo de ejercicio A partir de estos datos se pueden comparar los resultados de los alumnos por facultad, curso, grupo, sexo, edad, etc. Con los filtros de Excel esta búsqueda se extiende a la calificación mínima dentro del promedio mínimo. Así las comparaciones continúan. Dificultad promedio de cada tipo de ejercicio / destreza (Al decir tipo de ejercicio, nos referimos a las herramientas Hot Pot) Se están buscando criterios de preparación, realización y adecuación para determinar el promedio de dificultad de las destrezas lingüísticas, aunque esto es todavía un tema abierto. El uso de determinada herramienta para una destreza es implicativo, ya que crea una falsa relación clase de ejercicio/destreza. Sin embargo, cada tipo requiere mayor o menor participación de los estudiantes al igual que los diferentes modelos de test escritos. Los ejercicios JCloze necesitan una adaptación en las variantes de respuesta correcta que, afortunadamente, el programa permite. Ejemplo: brasileño, brasileno y brasileňo. Preferencias para el uso del sistema en cuanto a día, hora y parte del semestre Estos datos son sólo orientativos y como tales se toman en cuenta. El programa indica el tiempo que el estudiante mantiene abierto el ejercicio y el tiempo que transcurre hasta que abre otro. Sin embargo, sucede que indica también el tiempo que el ordenador está encendido aunque el estudiante no esté trabajando. Aun así tenemos cierta noción de las preferencias de tiempo y esto puede ayudar al profesor a organizar y administrar el trabajo de sus estudiantes. Errores cometidos en cada ejercicio Hay un enlace hacia los test Hot Pop que muestran todos los intentos y las respuestas del estudiante. Esto nos permite saber la cantidad de intentos probados y los errores que tal vez el profesor pueda ayudar a corregir con las indicaciones programables, por ejemplo no olvides la tilde o es un verbo irregular. Uso de pistas para la solución de cada ejercicio Cuando se pincha en pista aparece la primera letra de la respuesta correcta, y la segunda y la tercera. El estudiante puede obtener toda la respuesta sólo pinchando en este botón. Este icono es opcional y el profesor decide si lo pone o no. Es mejor advertir a los estudiantes al respecto o establecer la manera de uso. Otras comparaciones Indagando entre los resultados de las calificaciones se encontraría la relación entre los resultados mínimos de cada promedio mínimo con los resultados finales. Los ejercicios son adaptaciones de ejercicios de Asociace učitelů španělštiny Bulletin 13

14 diferentes manuales, es decir que existe la posibilidad de comparar manuales. Las nuevas tecnologías, en forma lúdica, son una gran ayuda para la enseñanza de idiomas. Las actividades interactivas de Moodle y Hot Potatoes refuerzan actividades individuales. La investigación de los resultados obtenidos aportaría información para la mejor organización del trabajo docente y es un tema que puede incursionar en lo psicológico, sociológico y sociocultural. Suplemento de figuras Figura 1: Ventana abierta Moodle de la Universidad Checa de Agricultura. 14 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

15 Figura 2: Interfaz Hot Potatoes Figura 3: Actividades principales Asociace učitelů španělštiny Bulletin 15

16 Figura 4: Ubicación del módulo Hot Potatoes en un desplegable de Moodle. Figura 5: Ejercicios JCloze en creación, visto en Hot Potatoes. 16 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

17 Figura 6: Respuestas alternativas de un ejercicio JCloze. Figura 7: Ejercicio JCloze visto en Internet Asociace učitelů španělštiny Bulletin 17

18 Figura 8: Ejercicio JQuiz en creación, visto en Hot Potatoes. Figura 9: Ejercicio JQuiz de respuestas múltiples visto en Internet 18 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

19 Figura 10: Ejercicio JQuiz de multiselección visto en Internet Figura 11: Ejercicio JMatch en creación, visto en Hot Potatoes. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 19

20 Figura 12: Ejercicio JMatch modelo estándar (con desplegable) visto en Internet. Figura 13 Ejercicio JMatch de arrastrar y soltar visto en Internet 20 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

21 Figura 14: Ejercicio JMix en creación, visto en Hot Potatoes. Figura 15: Ejercicio JMix modelo estándar (señalar y hacer click) visto en Internet Asociace učitelů španělštiny Bulletin 21

22 Figura 16: Ejercicio JMix de arrastrar y soltar visto en Internet Figura 17: Ejercicio JCross en creación, visto en Hot Potatoes. 22 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

23 Figura 18: Ejercicio JCross visto en Internet. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 23

24 Huellas españolas por las calles de Praga Carlos Torres Alvarado Universidad Checa de Agricultura de Praga Praga ofrece lugares oportunos para trasladarse imaginariamente a España. Para trasladarse en espacio/tiempo o únicamente en espacio. Podemos encontrar listas de lugares así en libros impresos sobre el tema, en artículos en Internet y también en guías de monumentos. Los que mencionan estos sitios no son pocos. Los hay más acreditados como también meramente aficionados, todos unidos por su afecto a lo checo, a lo hispano y al deseo de seguir extendiendo la lista. Se reconoce que esta relación no es la primera ni está completa, es sólo un intento de enumerar superficialmente algunos lugares más, tratando de ubicarlos entre épocas y personajes de la Península Ibérica. Para conocer más a fondo los edificios o monumentos, puesto que no los describimos, invitamos a los interesados a pasear por Praga Antes de mencionar algunos de estos puntos de encuentro checo-español recordemos que en el siglo X Las rutas comerciales que conectaban Córdoba y Kiev, pasaban por Praga y Cracovia. La primera mención escrita sobre Praga fue hecha por Ibrahim Ibn al Jaqub (Abraham ben Yacov) quien como emisario del Califa de Córdoba visitó entre los años la corte de Otón el Grande, emperador del Sacro Imperio Romano Germánico. Ibrahim Ibn al Jaqub describió Praga como una ciudad de piedra. A continuación, intentando mantener cierta ruta por la ciudad, citaré lugares y monumentos de afinidad histórica entre estos dos países. Hradčany Loreto Un elemento digno de ver en la réplica de la Casa Santa es el altar dedicado a Santa Starosta, conocida también como Santa Wilgefortis, Santa Liberata o Santa Librada. A esta mujer barbuda, con vestido largo y zapatos, procedente de la actual Bayona de Pontevedra, en Galicia, se le representa, además, crucificada. Tan cruel castigo elegiría su propio padre por negarse a contraer nupcias con uno de los reyes moros de Sicilia. Su veracidad histórica queda en entredicho, sorprende además que su culto no se difundiera tanto ni en España ni en Portugal. Es patrona de las mujeres mal casadas. Palacio Šternberk (Galería de arte europeo) Encontramos aquí varias obras de maestros españoles, por ejemplo: el San Jerónimo de Jusepe (José) de Ribera, el Retrato de Don Miguel de Lardizábal, de Francisco José de Goya y Luciente, una copia del Retrato de un miembro de la familia real, de Diego Velásquez. Podemos apreciar también 13 obras anónimas y otros dibujos gráficos. Aunque El Greco, que no es español de origen, la cúspide de su creación la realiza en España. De él se nos muestra su Cristo en oración. Castillo de Praga El Castillo de Praga, a través de su historia ha sufrido grandes renovaciones. 24 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

25 En los patios del Castillo se observan multitud de simbolismos. En relación a esto cabe mencionar algo muy notorio y según muchos poco mencionado. El emperador Rodolfo II pasó 7 años de su juventud en la corte de su tío Felipe II cuando el arquitecto Juan Bautista de Toledo (asistente de Miguel Ángel en Roma y en el Vaticano) estaba realizando una de sus más destacadas obras: El Monasterio del Escorial. No sorprende, por eso, que los visitantes le hallen similitudes. Sala Española Se encuentra en el Segundo Patio del Castillo de Praga, en la parte norte del Palacio Nuevo, vecina a la Pinacoteca de Rodolfo II. Fue construida para albergar la colección de esculturas del emperador. El nombre proviene de que se edificó sobre antiguas caballerizas donde se criaban caballos de raza española. Actualmente en la Sala Española se llevan a cabo actos protocolares, conciertos y encuentro sociales de alto nivel. Tumba de Otakar II de Bohemia ( ) Es uno de los gobernantes checos más importantes. Fundó muchas ciudades, era partidario del comercio, la ley y el orden. Su sepultura se encuentra en la Catedral de San Vito de Praga. Este rey inspiró a Lope de Vega a escribir El hijo pietoso y la Bohemia convertida, una de sus pocas obras sobre personajes históricos no españoles. Cabe resaltar que además El celoso prudente, de Tirso de Molina, se desenvuelve en Praga. Panteón familiar de Fernando I de Habsburgo, ( ) Fernando I, rey de Hungría y Bohemia nació en Alcalá de Henares como el cuarto de los seis hijos de y Felipe El Hermoso y Juana la Loca, está enterrado en la Catedral de San Vito. Era hermano de Carlos I de España y V de Alemania, llegó a ser rey de Bohemia al casarse con Ana Jagellón. Cuando Luís II de Hungría fue vencido en la Batalla de Mohács (1526) por Suleiman, sultán del imperio otomano, y murió sin dejar herederos varones, Fernando reclamó el trono siendo elegido al cabo de 2 meses y coronado en Con Fernando I se introduce el renacimiento. El Palacio de Verano de la reina Ana y los Jardines Reales de la parte sur del Castillo nos recuerdan este hecho. Palacio Lobkowicz Es la única residencia privada dentro de los patios del Castillo. Pasa a propiedad de los Lobkowicz al casarse Polyxena (hija de María Maximiliana Manrique de Lara y Mendoza) con Zdeňek Vojtěch Popel, primer conde de Lobkowicz. En el año 1618, cuando defenestraron a los gobernadores imperiales, Jaroslav Martinitz y Wilhelm Slavata fue Polyxena la que los protegió. Dentro de las obras expuestas en el palacio se hallan varias de ellas relacionadas con el Niño Jesús de Praga o con personajes históricos de la nobleza española. Malá Strana Iglesia de Santa María de la Victoria Entre los años 1636 y 1644 la iglesia sufrió una restauración más y fue modificada. El general imperial Baltasar de Marradas decidió financiar la fachada para convertirla en cierto monumento a la victoria de las tropas imperiales en la batalla de la Montaña Blanca ( ). Baltasar de Marradas ( , Valencia , Praga) fue uno de los nuevos ricos de su época. La iglesia, que recuerda al templo de Santa María Asociace učitelů španělštiny Bulletin 25

26 della Scala en Roma, ostenta sobre la imponente escultura de la Virgen el escudo en piedra de la familia de Marradas. El Niño Jesús de Praga: Esta imagen de cera, ha sido y sigue siendo objeto de grandísima devoción. Se cree que la misma Santa Teresa de Jesús, conocida también como Santa Teresa de Ávila, (Ávila Alba de Tormes ) entregó la estatuilla como regalo de bodas a María Maximiliana Manrique de Lara y Mendoza en 1556, para que proteja el nuevo hogar fundado por la noble española y Vratyislav de Perstejn. En 1609 Polyxena, hija de María Maximiliana, tuvo a su único hijo Wenceslao Eusebio, que por ser varón no podía heredar la estatuilla del Niño Jesús, así que su madre la donó al convento de las Carmelitas en Jardines de Wallenstein La fama de este personaje controversial inspiró a Calderón de la Barca, en el año 1634, a escribir el Drama de Albrecht von Wallensteindonde, citado como el General mayor del ejercito imperial. Cuando la obra se presentó en España, no se habían enterado aún que el general ya llevaba un mes de muerto. Años después Álvaro Cubillo de Aragón presentó La muerte de Frislán, donde, habiendo revisando la historia, Albrecht von Wallenstein era visto como un traidor. Ciudad Vieja Puente de Carlos En los 30 conjuntos escultóricos encontramos 4 santos españoles. En dirección a la Ciudad Vieja, en el lado derecho sobre el quinto pilar encontramos la estatua de San Vicente Ferrer mártir ( ), patrón de Valencia, quien está acompañado de San Procopio. En el pilar siguiente, el sexto, está la estatua de San Francisco de Borgia (1510), hijo de Juana de Aragón quien fue nieta de Fernando II de Aragón. Continuando, sobre la décima columna, vemos el conjunto escultórico dedicado a San Francisco de Javier, ( ). En el lado izquierdo, en el penúltimo conjunto escultórico, también en dirección hacia la Ciudad Vieja, nos topamos con la estatua de Santo Domingo de Guzmán (Castilla, ), fundador de la Orden de Predicadores más conocida como la orden dominicana y sus miembros como dominicos. Clementinum El 28 de abril de 1554 llegó a Praga un grupo de Jesuitas encabezados por Pedro Canisio. Al cabo de dos años, Fernando I invitó oficialmente a los representantes de la Compañía de Jesús a instalarse en Praga y ocupar el convento dominico al lado de la iglesia de San Clemente (de allí el nombre). Pedro Canisio, nacido en Holanda, había cambiado la carrera de derecho canónico por la teología movido por la predicación de Pedro Fabro, amigo de Francisco Javier y co-fundador de la orden. Reloj astronómico Orloj Según el investigador Jakub Malina, el autor del Orloj pudo haber sido el Maestro Hanuš (Jan, Hans, Joannes) Šindel, matemático, médico, astrónomo y catedrático de la universidad de Praga Los trabajos se iniciaron en la última década del siglo XIV y terminaron antes de Posteriormente e reloj astronómico tuvo que ser reparado por lo que pasó a cargo del relojero Albrecht quien no resultó exitoso. En 1410 Mikulaš de Kadaň, según el proyecto de Hanuš, puso el Orloj nuevamente en marcha. El Maestro Hanuš (Jan, Hans, Joannes) Šindel pertenecía a la corte real por lo que se supone que, durante la preparación 26 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

27 teórica del Orloj tenía acceso a la biblioteca de Wenceslao IV. Entre las obras de dicha biblioteca se encontró obras de gran ayuda para su trabajo: el Opus quadripartitum o Tetrabiblos de Claudio Ptolomeo, además de las tablas astronómicas de la época. Se cree que también contó con copias de la Tablas alfonsíes (hechas por encargo de Alfonso X, el Sabio). Iglesia de Santiago el Mayor de la Ciudad Vieja. No se ha logrado localizar exactamente la ruta original establecida hacia Santiago de Compostela a través de las tierras checas. Sin embargo, hay una ruta por etapas desde Kiev y se hizo referencia a esta peregrinación ya en el siglo XII, cuando el Emperador del Sacro Imperio Romano ordenó interrumpir el viaje de peregrinación de Enrique Bratislao III (Jindřich Břetislav), Príncipe de Bohemia y Obispo de Praga. El susodicho fue detenido por intentar burlar el pago de tributos. La Orden de los Hermanos Menores Conventuales llegaron a Praga en la primera mitad del siglo XIII invitados por Wenceslao I de la dinastía de los Přemyslidas. Años después, los Luxemburgo, con la intención de adecuar las futuras tumbas reales, decidieron con-tar con una basílica dentro de un nuevo convento, a cargo de la orden mencio-nada. La basílica de 3 torres, que es la actual Iglesia de Santiago de la Ciudad Vieja, se convirtió así en una parada del camino por etapas a Santiago de Compostela, que une el tramo de viene de Olomouc y de Česky Krumlov Casa de la moneda. Este edifico cerca de la Torre de la Pólvora, frente al hotel Barceló, indirectamente nos recuerda que el 1535 Carlos V, emperador del Sacro Imperio Romano Germano ordena el inicio de la acuñación en México del Real de 8, moneda similar al tálero (Joachimsthaler - Jáchymovský tolar). El tálero se acuñó en el norte de Bohemia hasta 1528, cuando Fernando I deja ordena su suspensión. Algunos atribuyen a esto el origen de la palabra dólar. Ciudad Nueva El Monasterio Eslavo de Emaús Fue fundado en el año Sus inicios están muy ligados a la persona del rey y luego emperador Carlos IV. Una nueva etapa en la historia del monasterio comienza cuando el emperador Fernando III lo pusó a cargo de monjes benedictinos de Montserrat. De esa manera comenzó, en Bohemia, el culto de la virgen de Montserrat. Desde 1636 aquí se encuentra una representación de La Moreneta, también oscura, pero un poco más grande, de 135 cm. Iglesia de San Ignacio de Loyola Iglesia consagrada en 1678 a San Ignacio de Loyola (nacido como Íñigo López de Loyola) fundador de la Compañía de Jesús. Hay una estatua suya en la parte superior de la fachada. Es curioso que está dentro de la mandorla, que es considera atributo exclusivo de la Virgen y de Jesucristo. Se comenta que representarlo así tal vez haya sido el pretexto final y decisivo para que Clemente XIV, en 1773, mediante el breve Dominus ac Redemptor suprimiera la Compañía de Jesús. Otros Palacio de Troja La sala principal de este magnífico palacio en Praga 7 es la Sala Imperial. En la franja central de los laterales largo apreciamos frescos que nos recuerdan la historia de la rama española de Asociace učitelů španělštiny Bulletin 27

28 los Habsburgo. En la parte norte la boda de Felipe el Hermoso con Juana de Castilla, frente a ellos observamos a Carlos V cediendo el Trono Imperial a su hermano Fer-nando I y la Corona Española a su hijo Felipe II. Museo de Arte Moderno Entre las admirables obras de esta galería de arte, en la sala dedicada al cubismo hay 16 obras y algunos gráficos de Pablo Picasso. Resumen bibliográfico Baštová M., Cvachová, T.: Pražská Loreta. Průvodce poutním místem, Praha Bisingerová, M. y colectivo: LaCorte Italia, el misterio de la moneda, Lepor, Boněk, Jan: Barokní Praha, Eminent, 2012, ISBN Černý, V.: Dva příspěvky ke kulturním vztahům Čech a Španělska. Sborník historický 10, 1962, s ). Horyna, M., Neubert, K.: Zámek Trója u Prahy, Paseka, 2000, ISBN Horyna, M., Oulíková, P.: Kostel sv. Ignáce z Loyoly, Karmelitanské nakladatelství, 2006, ISBN Kuchař, J.: Esoterické Čechy, Morava a Slezs-ko 1, Eminent, 2002, ISBN Malina, J.: Storměstský orloj, Eminent, 2005, ISBN Malina, J.: Karlův most, Eminent, 2007, ISBN Diferentes páginas de Internet 28 Asociace učitelů španělštiny Bulletin

29 Tvorba pracovních listů pro CJ v souvislosti s projektem 1.4. a 1.5. EU peníze základním a středním školám OP VK Tomáš Kupka Gymnázium Česká Třebová, Universidad de Pardubice Základní a střední školy v naší republice v současné době participují na projektu označovaném jako EU peníze školám a EU peníze středním školám (OP VK, oblast podpory 1.4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách a 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách 1 ). Ve srovnání s jinými projekty z fondů EU a MŠMT se jedná beze sporu o poměrně snadný způsob, jak získat finanční prostředky pro dovybavení školního inventáře a celkové zlepšení edukačního prostředí. Příležitost k přivýdělku mají i samotní vyučující. Jejich práce na výstupech projektu, např. organizace výuky, tvorba pracovních listů (dále PL) a tzv. digitálních učebních materiálů (dále DUM) apod., je finančně ohodnocena. Manuál k projektu je poměrně rozsáhlý, neobsahuje však všechny informace či informace v potřebném rozsahu, aby byly zřejmé a jednoduše pochopitelné všechny okolnosti související s úspěšnou realizací projektu nejen z pohledu administrace, ale i z pohledu formální a obsahové kvality vytvořených didaktických materiálů a jejího hodnocení. Na kolik se obecně zdá být snadné získání finanční dotace, na tolik bude zřejmě komplikovanější a problémovější samotná tvorba PL a DUM, aktivita, která je mezi ostatními činnostmi v rámci projektu na základních a středních školách zastoupena nejčastěji 2. Pracovní listy jsou výstupem aktivit II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji výuky cizích jazyků (1.4.) a Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních školách (1.5.). DUM jsou výstupem aktivit III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (1.4. i 1.5.). Na první pohled jednoduchá záležitost, jakou je tvorba PL v potřebném počtu kusů a jejich praktické ověření v rámci běžné výuky, se problematizuje a komplikuje v okamžiku zamítavého přijetí výstupu po evaluačním procesu tohoto materiálu posuzovateli odboru CERA MŠMT. Nejen projektoví manažeři na odboru CERA upozorňují na skutečnost, že vytvořený didaktický materiál (v našem případě PL a DUM) musí splňovat základní definovaná kvantitativní a kvalitativní kritéria. Tato kritéria jsou uvedena v textu Příručky (viz poznámka pod čarou 1) a jsou relativně obecná. Pro názornost jsou níže uvedená kritéria z Příručky pro střední školy - žadatele a příjemce v oblasti podpory : Cíl inovace a zvýšení kvality výuky. Cílová skupina žáci středních škol. Dokládaný výstup sady (ucelený soubor vzdělávacích materiálů v jedné tematické 1 Zdroj informací k projektu 1.4. Text průběžné výzvy a Příručka pro základní školy - žadatele a příjemce 1.4. Zdroj informací k projektu 1.5. Text průběžné výzvy a Příručka pro střední školy - žadatele a příjemce v oblasti podpory 1.5. Materiály jsou dostupné na strukturalnifondy/eu-penize-skolam. 2 dle výsledku orientačního šetření autora článku 3 Převzato z Příručky pro střední školy - žadatele a příjemce v oblasti podpory 1.5., Dostupné z: < /prirucka-pro-zadatele-a-prijemce-op-1-5>, s (upraveno) Asociace učitelů španělštiny Bulletin 29